číslo jednací: R0014/2019/VZ-07856/2019/322/LKa/PJe

 

V řízení o rozkladu ze dne 16. 1. 2019 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

• město Uherské Hradiště, IČO 00291471, se sídlem Masarykovo náměstí 19, 686 01 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 1. 3. 2018 společností ENVI Agentura Trunda s.r.o., IČO 27857646, se sídlem U hřiště 810/8, 779 00 Olomouc - Holice,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0459/2018/VZ-37797/2018/512/ŠMr ze dne 3. 1. 2019 vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele –

• VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň - Východní Předměstí,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rekonstrukce sportovního areálu sídliště Mojmír, Uherské Hradiště“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 4. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00002608,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

  

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0459/2018/VZ-37797/2018/512/ŠMr ze dne 3. 1. 2019

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – město Uherské Hradiště, IČO 00291471, se sídlem Masarykovo náměstí 19, 686 01 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 1. 3. 2018 společností ENVI Agentura Trunda s.r.o., IČO 27857646, se sídlem U hřiště 810/8, 779 00 Olomouc - Holice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 9. 4. 2018 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon")[1] zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku s názvem „Rekonstrukce sportovního areálu sídliště Mojmír, Uherské Hradiště“ na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9. 4. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00002608 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 27. 4. 2018 podal navrhovatel – VYSSPA Sports Technology s.r.o., IČO 27967638, se sídlem Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň - Východní Předměstí (dále jen „navrhovatel“) „Námitky proti zadávací dokumentaci, námitky proti zadávacím podmínkám, námitky proti postupu zadavatele“ ze dne 26. 4. 2018 (dále jen „námitky“).

3.             Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 10. 5. 2018 odmítl.

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 18. 5. 2018 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

5.             Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0187/2018/VZ-19540/2018/512/ŠMr ze dne 29. 6. 2018 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitekstanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se rozhodnutím o námitkách ze dne 10. 5. 2018 podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v těchto námitkách, tj. námitce týkající se nastavení nepřiměřených a diskriminačních kritérií technické kvalifikace uvedených v bodě 2.1.4. písm. a), b) a d) zadávací dokumentace, nastavení nepřiměřených a diskriminačních požadavků v položce 40 a 42 soupisu prací a nastavení nepřiměřených a diskriminačních požadavků na minimální finanční limit referenčních stavebních prací atletických drah při požadované minimální délce s minimální plochou atletické dráhy. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného v prvostupňovém rozhodnutí Úřad podle § 263 odst. 5 zákona zrušilrozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 10. 5. 2018.

6.             Proti prvostupňovému rozhodnutí obdržel Úřad rozklad zadavatele ze dne 29. 6. 2018. Prvostupňové rozhodnutí bylo rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0124/2018/VZ-30522/2018/323/LVa ze dne 19. 10. 2018 potvrzeno a podaný rozklad byl zamítnut. Obě předmětná rozhodnutí nabyla právní moci dne 19. 10. 2018.

7.             Okamžikem nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí, tj. dnem 19. 10. 2018, kterým bylo uloženo nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 10. 5. 2018, byly podány podle § 263 odst. 5 zákona „nové“ námitky s totožným obsahem, které nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné. Tyto „nové“ námitky zadavatel rozhodnutím o námitkáchze dne 2. 11. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

8.             Dne 7. 11. 2018 podal navrhovatel k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Napadené usnesení

9.             Dne 3. 1. 2019 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0459/2018/VZ-37797/2018/512/ŠMr  (dále jen „napadené usnesení“), kterým správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele, a to v části bodu II. B5) návrhu, ve které navrhovatel prohlašuje, že je vyloučen z účasti v zadávacím řízení, přestože má schopnosti a zkušenosti s realizací atletických drah, a v části bodu III. A) návrhu, ve které navrhovatel prohlašuje, že projektovou dokumentaci vypracovala osoba autorizovaná v oboru pozemní stavby, když podrobně rozebírá, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti, z čehož následně dovozuje, že autorizace v oboru dopravní stavby je nedůvodná, diskriminační a pouze omezuje hospodářskou soutěž, podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

III.           Námitky rozkladu

10.         Dne 16. 1. 2019 podal zadavatel rozklad proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo zadavateli doručeno dne 4. 1. 2019. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

11.         Zadavatel v rozkladu namítá, že navrhovatel na základě nepravdivých informací o tom, že zadavatel ve lhůtě do 3. 11. 2018 o námitkách nerozhodl, podal návrh, který neobsahuje skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 11. 2018. Proto nelze dle zadavatele považovat návrh za relevantní.

12.         Zadavatel dále namítá, že postupem Úřadu přišel o možnost obhajoby svého rozhodnutí o námitkách ze dne 2. 11. 2018.

13.         Zadavatel dále považuje za chybný postup Úřadu v tom, že Úřad měl správní řízení zastavit z důvodu porušení § 251 odst. 2 zákona navrhovatelem.

Závěr rozkladu

14.         Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené usnesení zrušil a správní řízení zastavil.

IV.          Řízení o rozkladu

15.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru. 

17.         Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když napadeným usnesením správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

18.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.

V.            K námitkám rozkladu

19.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

20.         Navrhovatel v návrhu v bodu II. B5) a v části bodu III. A) uvedl námitky týkající se údajných nezákonných a nepřiměřených požadavků na prokázání technické kvalifikace v bodu 2.1.4. písm. a) zadávací dokumentace a dále týkající se údajného nedůvodného a diskriminačního požadavku na autorizaci v oboru dopravní stavby v bodu 2.1.4. písm. b) zadávací dokumentace. Po posouzení obsahu námitek a návrhu navrhovatele Úřad zjistil, že námitka v bodu II. B5) a část námitky v bodu III. A) směřující proti projektové dokumentaci vypracované osobou autorizovanou v oboru pozemní stavby, vč. části, kde navrhovatel podrobně rozebíral, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti, byly uvedeny pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách navrhovatele. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že mu není známo, že by navrhovatel podal nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek stanovené zadavatelem, tj. do 27. 4. 2018 do 10:00 hodin, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti výše uvedeným skutečnostem. Vzhledem k tomu, že předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastavil.

21.         Nejprve je třeba v obecnosti říci, že návrh byl podán proti zadávacím podmínkám a zadávací dokumentaci s odůvodněním, že důvody návrhu byly vzneseny již v podaných námitkách (s výhradou těch, o nichž pojednává napadené usnesení) a těmto námitkám nebylo zadavatelem vyhověno. Spor mezi stranami řízení ležel v prvním stupni řízení především v otázce, jakým způsobem nebylo námitkám vyhověno, tedy jestli rozhodnutím zadavatele nebo právní fikcí dle ustanovení § 263 odst. 5 zákona. Tuto otázku Úřad vyřešil tak, že zjistil, že námitky byly odmítnuty rozhodnutím zadavatele. Jádrem rozkladu je pak především otázka, jak měl Úřad naložit s těmi částmi návrhu, které nejsou podloženy odpovídajícími důvody vznesenými v podaných námitkách, a to v kontextu té skutečnosti, že navrhovatel nejprve tvrdil, že o podaných námitkách jako celku nebylo zadavatelem vůbec rozhodnuto, přičemž se následně zjistilo, že o nich rozhodnuto bylo.

22.         Zadavatel, který podal rozklad, je toho názoru, že Úřad měl správní řízení zastavit z důvodu porušení § 251 odst. 2 zákona navrhovatelem.

23.         K právě uvedené námitce zadavatele konstatuji, že účelem tohoto ustanovení je stanovit lhůtu k podání návrhu. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

24.         Pokud jde o včasnost návrhu, lze shrnout, že navrhovatel nejprve v návrhu tvrdil, že o námitkách podaných na základě právní fikce dle § 263 odst. 5 zákona, nebylo rozhodnuto zadavatelem. Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad posléze zjistil, že zadavatel rozhodnutím ze dne 2. 11. 2018 námitky navrhovatele odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno téhož dne. Navrhovatel doručil návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu dne 7. 11. 2018. Z toho uzavírám, že návrh byl podán ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, tudíž není dán důvod pro zastavení správního řízení pro porušení § 251 odst. 2 zákona, jak tvrdí zadavatel v rozkladu, tedy důvod k zastavení podle § 257 písm. e) zákona.

25.         Pro běh lhůty k podání návrhu, a tedy pro právní hodnocení otázky, zda návrh byl nebo nebyl podán včas, není rozhodný subjektivní názor navrhovatele o otázce, od které rozhodné skutečnosti se odvíjí lhůta pro podání návrhu a jak je dlouhá. Rozhodný je pouze objektivní stav věcí, jak byl zjištěn ve správním řízení. Ačkoliv se tedy navrhovatel ve zdejším případě mýlil v tom, zda o námitkách bylo rozhodnuto či nikoliv, a v důsledku tedy i o tom, jaká mu k podání návrhu svědčila lhůta, jestli tedy 10 nebo 25 dní, rozhodující pro posouzení včasnosti návrhu je jen skutkový stav postavený ve správním řízení na jisto, tedy že o námitkách rozhodnuto bylo, že rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 2. 11. 2018 a že návrh byl podán dne 7. 11. 2018, tedy před uplynutím desetidenní lhůty pro podání návrhu.

26.         Shrnuji tedy, že návrh byl podán včas, a tedy že námitku zadavatele, že Úřad měl správní řízení zastavit pro porušení § 251 odst. 2 zákona navrhovatelem, tedy nelze shledat důvodnou.

27.         Úřad se tvrzením navrhovatele, že zadavatel nerozhodl o námitkách ve lhůtě do 3. 11. 2018, vypořádal v bodu 66. odůvodnění rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0459/2018/VZ-00216/2019/512/ŠMr ze dne 3. 1. 2019 (dále jako „rozhodnutí o návrhu“), přičemž Úřad konstatoval, že tvrzení navrhovatele není pravdivé.

28.         Zadavatel dále namítá, že navrhovatel na základě nepravdivých informací o tom, že zadavatel ve lhůtě do 3. 11. 2018 nerozhodl o námitkách, podal návrh, který neobsahuje skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, přičemž dle zadavatele se Úřad tímto nezabýval, a to ani v rozhodnutí o nařízení předběžného opatření č. j. ÚOHS-S0459/2018/VZ-37313/2018/512/ŠMr ze dne 13. 12. 2018.

29.         K tomu nejprve konstatuji, že přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí o nařízení předběžného opatření není předmětem tohoto správního řízení.

30.         Nepravdivost informace o tom, že o námitkách nebylo rozhodnuto, Úřad rozpoznal a vzal v úvahu (srov. bod 12. odůvodnění napadeného usnesení, bod 66. odůvodnění rozhodnutí o návrhu).

31.         Pokud jde o vztah této nepravdivě tvrzené informace ke lhůtě k podání návrhu, konstatuji, že Úřad neshledal, že by byl návrh podán opožděně, s čímž se z uvedených důvodů ztotožňuji. 

32.         Pokud jde o vztah výše uvedené nepravdivě tvrzené informace k obsahu návrhu, zadavatel je toho názoru, že navrhovatel nedodržel postup stanovený zákonem v § 251 odst. 2 tím, že nepodal návrh na základě rozhodnutí o námitkách zadavatele.

33.         K tvrzení zadavatele, že nebyl podán „návrh na základě rozhodnutí o námitkách zadavatele“, konstatuji, že účelem ustanovení § 251 odst. 2 zákona je především stanovení lhůty. Jeho účelem však není stanovení požadavku, aby návrh obsahově navazoval na rozhodnutí o námitkách. Nic takového z citovaného ustanovení jazykově ani jinak nevyplývá. Skutečnost, že byl návrh podán, aniž by zohledňoval obsah rozhodnutí o námitkách, není pro dodržení § 251 odst. 2 zákona relevantní.

34.         Úřad posoudil návrh a navrhovatelem podané námitky, jež mu předcházely. Napadeným usnesením Úřad zastavil správní řízení podle § 257 písm. h) zákona, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. O zbývající části návrhu Úřad rozhodl rozhodnutím o návrhu.

35.         Úvahy Úřadu lze přitom shrnout takto. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že námitka v bodu II. B5) a část námitky v bodu III. A) směřující proti projektové dokumentaci vypracované osobou autorizovanou v oboru pozemní stavby, vč. části, kde navrhovatel podrobně rozebírá, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti, byly uvedeny pouze v návrhu, nikoli již v námitkách navrhovatele, zastavil podle § 257 písm. h) zákona správní řízení.

36.         K námitce zadavatele, že Úřad věděl, že navrhovatel v návrhu uvedl nepravdivé skutečnosti, a přesto pokračoval ve vedení správního řízení, opakovaně konstatuji, že Úřad po posouzení obsahu námitek a návrhu navrhovatele zjistil, že námitka v bodu II. B5) a část námitky v bodu III. A) směřující proti projektové dokumentaci vypracované osobou autorizovanou v oboru pozemní stavby, vč. části, kde navrhovatel podrobně rozebírá, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti, byly uvedeny pouze v návrhu, nikoli ovšem již v námitkách navrhovatele. Úřad současně konstatoval, že mu není známo, že by navrhovatel podal nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek stanovené zadavatelem, tj. do 27. 4. 2018 do 10:00 hodin, nějaké jiné námitky, které by směřovaly proti uvedeným skutečnostem. Úřad tedy dospěl k závěru, že se v případě předmětných námitek jedná o uvedení nových skutečností v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách navrhovatele, a jakožto k takovým má Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž je na navrhovateli, aby prokázal, že jde o takové nové skutečnosti. V posuzovaném případě však navrhovatel ve vztahu k uvedeným skutečnostem neprokázal, že by šlo o nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

37.         Zadavatel v rozkladu nikterak nebrojí proti skutkovému závěru Úřadu, že dotčeným částem návrhu nepředcházely příslušné námitky. Předsedovi Úřadu proto nezbývá než vzít takto zjištěný skutkový stav na vědomí a zabývat se pouze otázkou, zda mělo být správní řízení zastaveno dle § 257 písm. h) zákona, jak učinil Úřad, anebo podle § 257 písm. e) zákona, k čemuž směřuje zadavatel argumentací, že řízení mělo být zastaveno pro nedodržení § 251 odst. 2 zákona navrhovatelem, z čehož a contrario plyne, že nemělo být zastaveno dle § 257 písm. h).

38.         Vzhledem k tomu, že předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, jejichž řádné a včasné podání je zákonnou podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, uzavírám, že navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku pro podání předmětných částí návrhu, a Úřad tak podle § 257 písm. h) zákona správní řízení v příslušných částech zastavil v souladu se zákonem. S ohledem na výše uvedené tak považuji námitku zadavatele za lichou.

39.         Zadavatel rovněž namítá, že postupem Úřadu přišel o možnost obhajoby svého rozhodnutí o námitkách. Obecně k tomu lze uvést, že ve správním řízení o návrhu zaměřeném proti zadávacím podmínkám je z věcného pohledu třeba obhájit návrhem napadené zadávací podmínky. Pravdou je, že i rozhodnutí o námitkách musí obstát před požadavky, které na ně zákon klade a které jsou koncentrovány v ustanovení § 245 zákona. Jedná se především o požadavek na podrobné a srozumitelné vypořádání vznesených námitek. Účelem takového požadavku je, aby zadavatel věnoval potřebnou péči vypořádání námitek stěžovatele a usiloval tak, aby jej přesvědčil o zákonnosti úkonu, který byl námitkami napaden. Jinými slovy, rozhodování o námitkách samo o sobě slouží především k tomu, aby zadavatel obhájil své námitkami napadené úkony před stěžovatelem. Nenamítá-li navrhovatel v návrhu, že samo rozhodnutí o námitkách je nezákonné, tedy že zejména že je v nesouladu s § 245 zákona, pak jej nemusí zadavatel ve správním řízení prvního stupně obhajovat. Je naopak na místě, aby svou pozornost zaměřil k tomu, co navrhovatel namítá proti návrhem napadenému úkonu. Jiná situace samozřejmě je, přistoupí-li Úřad k uložení nápravného opatření ve formě zrušení rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona. K uložení tohoto nápravného opatření může Úřad přistoupit i bez návrhu tehdy, je-li rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné. Získá-li tedy během správního řízení Úřad pochybnost, zda je rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné, může jej zrušit i bez toho, aby se takového nápravného opatření navrhovatel domáhal či aby nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách tvrdil. Podá-li proti takovému výroku rozhodnutí zadavatel rozklad, lze předpokládat, že předmětem přezkumu učiní právě otázku, zda rozhodnutí o námitkách je v souladu se zákonem. Zadavatel tedy zcela jistě má možnost obhájit před Úřadem své rozhodnutí o námitkách.

40.         Ve zdejším případě navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 18. 12. 2018 uvedl, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů i pro nesrozumitelnost. Úřad rozhodnutím o návrhu toto následně vyslovil. Proti tomuto rozhodnutí podal zadavatel rozklad. Ve správním řízení jak prvního, tak i druhého stupně tedy zadavatel měl možnost rozhodnutí o námitkách obhajovat, bylo-li to třeba.

41.         Dále, u důvodů návrhu, ohledně kterých bylo řízení zastaveno, tuto možnost sice neměl, ale nebyl tím zkrácen na svých právech. Skutečnost, že o části návrhu bylo správní řízení zastaveno, je zadavateli totiž ku prospěchu, neboť ohledně částí návrhu dotčených zastavením nemusí od právní moci usnesení, jímž se v daných částech řízení zastavuje, dále jakkoliv argumentovat, protože se o nich řízení již nevede a nemohou tedy být podkladem pro uložení opatření k nápravě ve formě zrušení zadávacího řízení ani ve formě zrušení rozhodnutí o námitkách, neboť nebyly-li v námitkách vzneseny, nemohly být rozhodnutím o námitkách vypořádávány, a není tedy proč přezkoumávat, zda například byly vypořádány podrobně a srozumitelně.

42.         Úřad o části návrhu týkající se bodu II. B5) návrhu, ve kterém navrhovatel prohlašuje, že je vyloučen z účasti v zadávacím řízení, přestože má schopnosti a zkušenosti s realizací atletických drah, a bodu III. A) návrhu, ve kterém navrhovatel prohlašuje, že projektovou dokumentaci vypracovala osoba autorizovaná v oboru pozemní stavby, když podrobně rozebírá, že předmětem veřejné zakázky je stavba občanské vybavenosti, z čehož následně dovozuje, že autorizace v oboru dopravní stavby je nedůvodná, diskriminační a pouze omezuje hospodářskou soutěž, věcně nerozhodoval, když zastavil správní řízení v předmětných částech návrhu, neboť jim nepředcházely řádně a včas podané námitky. Zadavatel tudíž ani neměl co obhajovat, když se Úřad předmětnými námitkami věcně nezabýval. Ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0459/2018/VZ se totiž Úřad těmito částmi návrhu nemohl zabývat ani ve vztahu k zadávací dokumentaci, ani ve vztahu k rozhodnutí o námitkách (např. z pohledu jeho podrobnosti a srozumitelnosti), neboť uvedená argumentace dotčených bodů návrhu nebyla vůči zadavateli řádně vznesena v námitkách.

43.         Naopak, pokud jde o zbylou argumentaci návrhu, zůstává možnost obhajovat rozhodnutí o námitkách zadavateli otevřena v tom rozsahu, v jakém reaguje na vznesené námitky.

44.         S ohledem na vše výše uvedené nemohou námitky uplatněné zadavatelem v rozkladu obstát. Úřad napadeným usnesením zastavil správní řízení v souladu se zákonem, když předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

VI.          Závěr

45.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci tohoto správního řízení v souladu se zákonem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

46.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. ENVI Agentura Trunda s.r.o., U hřiště 810/8, 779 00 Olomouc - Holice

2. VYSSPA Sports Technology s.r.o., Skladová 2438/6, 326 00 Plzeň - Východní Předměstí

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy