Rozhodnutí: S0381/2018/VZ-34856/2018/511/ŠNo

Instance I.
Věc Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmovny
Účastníci
  1. Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny
  2. J&T advokátní kancelář s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 11. 3. 2019
Související rozhodnutí S0381/2018/VZ-34856/2018/511/ŠNo
R0214/2018/VZ-07038/2019/321/OMa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 798 KB

Č. j.: ÚOHS-S0381/2018/VZ-34856/2018/511/ŠNo

 

Brno: 26. listopadu 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 9. 2018 na návrh ze dne 20. 9. 2018, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1,
  • navrhovatel – J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmovny“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 29. 5. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, identifikátor zakázky P18V00007211,

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele– J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 – ze dne 20. 9. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1učiněných při zadávání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmovny“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 29. 5. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele, identifikátor zakázky P18V00007211, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČO 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 29. 5. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Administrace veřejných zakázek pro Kancelář Poslanecké sněmovny“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 2 nedatované zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) „administrace veřejných zakázek v Kanceláři Poslanecké sněmovny jakožto zadavatele v předpokládaném rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci, na základě uzavřené Dohody a následně konkrétních objednávek s jedním dodavatelem. Podrobně je předmět veřejné zakázky specifikován v příloze č. 3 těchto Zadávacích podmínek v návrhu Dohody“.

3.             Zadavatel stanovil v bodě 1 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 500 000 Kč bez DPH.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 20. 6. 2018 vyplývá, že ve stanovené lhůtě podalo nabídku osm účastníků.

5.             Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako ekonomicky nejvýhodnější nabídku účastníka J&T advokátní kancelář s.r.o., IČO 04996305, se sídlem Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“). Z předmětné zprávy dále vyplývá, že zadavatel se vzhledem k výši nabídkové ceny navrhovatele rozhodl navrhovatele požádat o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

6.             Dne 25. 6. 2018 navrhovatel zadavateli doručil své vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I“).

7.             Z oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 29. 6. 2018 vyplývá, že zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

8.             Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podal navrhovatel námitky ze dne 4. 7. 2018. Předmětným námitkám zadavatel svým rozhodnutím ze dne 26. 7. 2018 vyhověl a rozhodl o zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 29. 6. 2018.

9.             Dne 3. 8. 2018 zadavatel zaslal navrhovateli opětovnou žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále je „žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II“).

10.         Dne 8. 8. 2018 navrhovatel zadavateli doručil své vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 7. 8. 2018 (dále jen „zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II“).

11.         Zadavatel dne 10. 8. 2018 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť navrhovatel svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018 (dále jen „oznámení o vyloučení“) mu bylo doručeno téhož dne.

12.         Proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 10. 8. 2018, podal navrhovatel zadavateli dne 27. 8. 2018 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“).

13.         Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 11. 9. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) námitky navrhovatele odmítl. Jelikož navrhovatel považoval rozhodnutí o svém vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018 a rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018 za učiněná v rozporu se zákonem, podal dne 21. 9. 2018 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 20. 9. 2018 (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

14.         V úvodu návrhu navrhovatel popisuje průběh přezkoumávaného zadávacího řízení. Dále navrhovatel uvádí, že mu zadavatel dne 3. 8. 2018 zaslal žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny a žádost o písemné objasnění či doplnění nabídky. Přestože navrhovatel dle svého přesvědčení zadavateli zaslal své vyjádření k této žádosti řádně a včas, zadavatel ho dne 10. 8. 2018 ze zadávacího řízení vyloučil, neboť navrhovatel dle zadavatele svou nabídkovou cenu nezdůvodnil.

15.         Navrhovatel dle svého vyjádření na požadavek zadavatele, aby vysvětlil, proč oproti minulosti snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že dle jeho názoru nedošlo v nabídce k markantnímu snížení hodinové sazby. Navrhovatel dle svého přesvědčení svou nabídkovou cenou reaguje na objektivní skutečnosti spočívající ve vývoji trhu a konkurence. Dle navrhovatele byla nabídková cena stanovena tak, aby se nabídka navrhovatele mohla stát vítěznou nabídkou. Podle navrhovatele je snížení nabídkové ceny na minimum principem veřejných soutěží. Dále navrhovatel dle svého vyjádření prohlásil, že je schopen řádně plnit předmět veřejné zakázky dle všech platných právních předpisů, a to tak, že zároveň dosáhne zisku. Podle navrhovatele se tedy nejedná o situaci, kdy by stanovil svou nabídkovou cenu úmyslně nízkou na úkor zisku z důvodu získání referencí.

16.         Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že v návaznosti na požadavek zadavatele, aby navrhovatel doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které jsou uvedeny v návrhu rámcové dohody, ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyplnil příslušné časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které byly uvedeny v návrhu rámcové dohody.

17.         K požadavku zadavatele uvedenému v žádosti o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny II, aby navrhovatel vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako nepřiměřeně nízká, navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavateli ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zopakoval, že v souladu s § 113 odst. 4 zákona při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou podporu.

18.         Přestože navrhovatel dle svého názoru ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zodpověděl veškeré dotazy zadavatele v souvislosti s jeho nabídkovou cenou, byl zadavatelem dne 11. 9. 2018 vyloučen ze zadávacího řízení pro nedostatečné vysvětlení nabídkové ceny, kterou zadavatel, resp. hodnotící komise považuje za mimořádně nízkou. K vysvětlení navrhovatele uvedenému ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, proč oproti minulosti snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, zadavatel dle navrhovatele uvedl, že navrhovatel tímto vysvětlením dotaz zadavatele nevysvětlil a nezdůvodnil. K požadavku, aby navrhovatel doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a které jsou uvedeny v návrhu rámcové dohody, zadavatel dle navrhovatele uvedl, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tento požadavek splnil částečně (časové dotace jsou dle názoru hodnotící komise nereálné). K vysvětlení navrhovatele uvedenému ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako nepřiměřeně nízká, se zadavatel dle navrhovatele nijak nevyjádřil. Podle navrhovatele zadavatel nebyl schopen v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele specifikovat žádný důvod a argument, proč podle něj navrhovatel svou nabídkovou cenu nezdůvodnil, a co tedy zadavatele vedlo k jeho rozhodnutí navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

19.         Dále navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu zakázky ve výši 2 500 000 Kč bez DPH, přičemž tato hodnota byla dle navrhovatele stanovena jako maximální přípustná a nepřekročitelná, tzn. účastník zadávacího řízení, jehož nabídková cena by byla vyšší než předpokládaná hodnota, by byl dle navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučen. 

20.         Podle navrhovatele byla základním kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 odst. 2 zákona, kdy ekonomická výhodnost nabídky byla hodnocena podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH. K tomu navrhovatel dále uvedl, že dle čl. 3.6 zadávací dokumentace byla nabídková cena stanovena jako jednotková cena za administraci

-          nadlimitního řízení, otevřené/užší řízení,

-          podlimitního řízení,

-          zjednodušeného podlimitního řízení,

-          veřejné zakázky malého rozsahu,

-          jednacího řízení s uveřejněním,

-          jednacího řízení bez uveřejnění,

přičemž jednotkové ceny byly dle navrhovatele vynásobeny předpokládaným počtem zadávacích řízení, čímž došlo ke stanovení nabídkové ceny.

21.         Navrhovatel ve své nabídce dle svého vyjádření uvedl nabídkovou cenu následovně

Nabídka jednotkových cen pro administraci veřejných zakázek

Druh zadávacího řízení

v Kč bez DPH

Nadlimitní řízení otevřené/užší

19.500,-

Podlimitní řízení

13.000,-

Zjednodušené podlimitní řízení

13.000,-

Veřejná zakázka malého rozsahu

9.750,-

Jednací řízení s uveřejněním

13.000,-

Jednací řízení bez uveřejnění

13.000,-

Celková nabídková cena za předpokládaný počet VZ – 676.000,- Kč bez DPH

22.         Podle navrhovatele byla jeho nabídková cena nejnižší ze všech účastníků zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že navrhovatel dle svého vyjádření prokázal svou nabídkou splnění zadávacích podmínek a zároveň nabídl nejnižší cenu, má navrhovatel za to, že zde existoval předpoklad, že by se mohl stát vybraným dodavatelem. To podle navrhovatele několikrát potvrdil i zadavatel, když ve svých vyjádřeních prohlásil, že navrhovatel splnil všechna kvalifikační kritéria, všechny zadávací podmínky a jediným důvodem pro vyloučení ze zadávacího řízení je nedostatečné vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny.

23.         Dále navrhovatel odkazuje na § 245 odst. 1 zákona, podle kterého je zadavatel povinen rozhodnout o námitkách do 15 dnů od doručení námitek. V rozhodnutí o námitkách je zadavatel dle navrhovatele povinen uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, přičemž součástí rozhodnutí o námitkách musí být dle navrhovatele odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Podle navrhovatele se zadavatel s jeho námitkami po formální stránce vypořádal vyčerpávajícím způsobem. Materiálně však rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost dle navrhovatele postrádá, stejně jako předchozí vyjádření zadavatele, a to z následujících důvodů.

24.         Navrhovatel dle svého vyjádření na všechny požadavky a dotazy zadavatele v rámci možností odpověděl vyčerpávajícím způsobem (vzhledem k tomu, že navrhovatel je advokátní kanceláří, je dle svého vyjádření v některých možnostech vysvětlování dle svého názoru limitován zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a dále stavovskými předpisy České advokátní komory, konkrétně v tom, že je vázán mlčenlivostí ve všech záležitostech týkajících se zastupování klientů, přičemž mlčenlivost se dle navrhovatele vztahuje i na informace, které jsou veřejně dostupné). Navrhovatel dle svého vyjádření také několikrát uvedl, že stanovil svou nabídkovou cenu v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona, tzn., že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou podporu. Dále se navrhovatel dle svého vyjádření pokoušel přesvědčit zadavatele, že skutečně splňuje všechny předpoklady pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky, nicméně zadavatel dle navrhovatele tyto snahy v podstatě nijak nereflektoval a pouze prohluboval závažnost svého pochybení v rámci posuzování, zda nabídková cena navrhovatele je skutečně mimořádně nízkou nabídkovou cenou. 

25.         Navrhovatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, citoval je a uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu s tímto rozhodnutím. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách poměrně přehledně shrnuje vývoj celého hodnocení nabídkové ceny navrhovatele a tím dle navrhovatele dává poměrně jasný obraz o tom, jak nesprávným směrem se jeho způsob odůvodňování vyvíjel. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vyloučení navrhovatele se zakládá „jen a pouze na nedostatečném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“. Navrhovatel tomuto vyloučení vytýkal, že bylo učiněno na základě rozšíření kritérií hodnocení, což zadavatel dle navrhovatele rezolutně odmítá.

26.         Navrhovatel dále opět uvedl, že jediným kritériem hodnocení veřejné zakázky byla nabídková cena, přičemž měla být hodnocena nabídková cena za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Navrhovatel dle svého vyjádření jednotlivá zadávací řízení ocenil a na základě předpokládaného počtu administrovaných zadávacích řízení stanovil celkovou nabídkovou cenu, přičemž dle navrhovatele byla jeho nabídková cena ze všech účastníků zadávacího řízení nejnižší. Následně navrhovatel dle svého vyjádření obdržel žádost zadavatele o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel dle svého přesvědčení poskytl zadavateli informace o postupu, jakým stanovil jednotlivé nabídkové ceny za administraci jednotlivých zadávacích řízení, a to tak, že průměrnou odměnu za 1 hodinu poskytování služeb za administraci zadávacího řízení navrhovatel stanovil ve výši 650 Kč bez DPH a zároveň si navrhovatel orientačně stanovil časové dotace pro jednotlivé druhy zadávacích řízení, a to následovně:

-          nadlimitní řízení – časový předpoklad 30 hodin., tj. odměna 19.500,- Kč bez DPH

-          podlimitní řízení – časový předpoklad 20 hodin, tj. odměna 13.000,- Kč bez DPH

-          VZMR – časový předpoklad 15 hodin, tj. odměna 9.750 Kč bez DPH

-          JŘSU, JŘBU – časový předpoklad do 20 hodin, tj. odměna 13.000 Kč bez DPH.

27.         Výše popsaným způsobem navrhovatel dle svého názoru zadavateli poskytl jednoznačné informace o způsobu stanovení nabídkové ceny a zároveň zadavatele ujistil, že splňuje podmínky dle § 113 odst. 4 a) a b) zákona.

28.         Podle navrhovatele se zadavatel při hodnocení nabídkové ceny navrhovatele soustředil pouze na navrhovatelem uvedenou cenu za jednu hodinu administrace zadávacího řízení a na jednotlivé časové dotace pro administraci zadávacích řízení. Zadavatel k tomu dle navrhovatele uvedl, že je jeho právem i povinností reagovat na jakékoliv skutečnosti, které se při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dozví, a to včetně informací, které mu byly poskytnuty navrhovatelem. Zadavatel dle navrhovatele uvedl, že pokud by na tyto informace nemohl reagovat, institut objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny by ztrácel smysl. K tomu navrhovatel v návrhu uvedl, že s tímto názorem zadavatele v zásadě souhlasí, nicméně nemůže souhlasit s tím, jakým způsobem zadavatel s těmito informacemi naložil.

29.         Podle navrhovatele zadavatel postupoval při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny následujícím způsobem. Dle zadavatele platí, že A x B = C, kde

A = hodinová sazba ve výši 650,- Kč bez DPH

B = předpokládaná časová dotace, v případě nadlimitního řízení 30 hodin

C = výsledná cena za administraci příslušného zadávacího řízení, v případě nadlimitního řízení 19.500,- Kč.

30.         K výše uvedenému navrhovatel uvedl, že podle zadavatele jsou proměnné A a B konstantami. Podle navrhovatele je nutné však tento přístup jednoznačně odmítnout, neboť jedinou konstantou v tomto vzorci je proměnná C, a to v souladu s § 46 odst. 2, dle kterého není možné kritéria, která budou hodnocena, měnit po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Podle navrhovatele se proměnné A a B mohou u jednotlivých řízení a dle konkrétního administrovaného řízení měnit. Navrhovatel dále opět zdůrazňuje, že kritériem hodnocení byla pouze nabídková cena za administraci jednotlivých druhů zadávacího řízení, nikoliv hodinová sazba za administraci zadávacího řízení nebo předpokládaná časová dotace pro kompletní administraci zadávacího řízení. Navrhovatel dle svého vyjádření respektuje právo zadavatele posuzovat způsob, jakým navrhovatel stanovil nabídkovou cenu. Nicméně dle navrhovatele zadavatel při tom musí postupovat maximálně transparentně a tak, aby jeho rozhodnutí bylo přezkoumatelné Úřadem. Navrhovatel má za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách požadavky na podrobné a srozumitelné vyjádření ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách nenaplnil, neboť dle navrhovatele nijak v rozhodnutí o námitkách srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu se domnívá, že navrhovatel nevysvětlil svou nabídkovou cenu a z jakého důvodu tedy navrhovatele vylučuje ze zadávacího řízení.

31.         Zadavatel dle navrhovatele uvedl, že při posouzení nabídkové ceny navrhovatele vycházel zejména ze svých zkušeností s administrací zadávacích řízení, ze zkušeností členů hodnotící komise a z průzkumu trhu dle § 33 a násl. zákona. Informaci o předběžné tržní konzultaci zadavatel dle navrhovatele uvedl až v rozhodnutí o námitkách, přičemž dle navrhovatele zadavatel uvedl pouze číselné označení subjektů, se kterými údajně komunikoval ve věci stanovení předpokládané hodnoty zadávacího řízení. Podle navrhovatele tedy není zřejmé, jaké subjekty se této předběžné tržní konzultace účastnily, jakým způsobem byly tyto subjekty zadavatelem vybrány, jak byly osloveny, jakým způsobem a v jakém rozsahu jim byly informace poskytnuty apod. Navrhovateli tak nemůže být zřejmé, zda jednotlivé subjekty jsou všechny např. advokátními kancelářemi nebo zda se jedná o jiné společnosti, jak jsou tyto společnosti velké, jakým způsobem fungují, jak dlouho již na trhu veřejných zakázek fungují, přičemž dle navrhovatele všechny tyto faktory mohou mít na cenotvorbu těchto subjektů vliv. Podle navrhovatele tento postup není pro posouzení nabídkové ceny navrhovatele relevantní, neboť nabídkové ceny v rámci průzkumu trhu vznikaly ve značně odlišných podmínkách než nabídková cena navrhovatele. Podle navrhovatele se subjekty na běžném trhu snaží maximalizovat zisk v rámci tržního prostředí, zatímco v zadávacích řízeních se subjekty snaží dosáhnout co nejnižší nabídkové ceny při zachování zisku. Podle navrhovatele však zadavatel nic takového nezohlednil.

32.         Navrhovatel dále uvádí, že se v souvislosti s výše uvedeným snažil zadavateli objasnit, že jeho nabídkové ceny za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení byly stanoveny s přihlédnutím k situaci na trhu administrace veřejných zakázek, tzn., že nabídkovou cenu stanovil tak, aby byla nejnižší nabídkovou cenou v rámci tohoto zadávacího řízení, ale aby zároveň nebyla tzv. dumpingovou cenou, tj. aby navrhovatel ještě dosahoval zisku.

33.         Podle navrhovatele je účastník zadávacího řízení při stanovení své nabídkové ceny svobodný. Může přitom vycházet z osobních zkušeností a následně je promítat do své nabídkové ceny, tj. stanovení nabídkové ceny může být dle navrhovatele subjektivní. To však dle navrhovatele neplatí pro zadavatele, jehož všechna rozhodnutí a postupy musí být poměřovány ustanovením § 6 zákona, v tomto případě konkrétně zásadou transparentnosti. Rozhodovala-li hodnotící komise na základě subjektivního přesvědčení, že nadlimitní řízení nelze kompletně administrovat za 30 hodin, měla dle navrhovatele několik příležitostí, jak tento svůj závěr zdůvodnit. Podle navrhovatele se však zadavatel, resp. hodnotící komise omezila pouze na konstatování, že dle hodnotící komise administrace nadlimitního řízení za 30 hodin není možná, resp. zadavatel dle navrhovatele na konkrétních úkonech uvedl, že např. „zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem“ není možné provést za 2 hodiny. Nicméně dle navrhovatele zadavatel neuvedl argumenty, proč si toto hodnotící komise myslí, resp. z čeho vychází, kromě svých subjektivních zkušeností, a z tohoto důvodu navrhovatel považuje závěry hodnotící komise za nepřezkoumatelné.

34.         Dále navrhovatel uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách několikrát opakuje, že vybranému dodavateli budou pro externí administraci přidělována převážně zadávací řízení, která budou „složitější“. Podle navrhovatele chce zadavatel tímto argumentem podpořit svá tvrzení, že časové dotace, které navrhovatel přidělil k jednotlivým úkonům, jsou v rámci nadlimitního řízení nereálné. Navrhovatel se však domnívá, že tento přístup zadavatele není správný, neboť při něm dochází ke značnému zobecnění. Podle navrhovatele navíc to, že jsou některá řízení zadávána v nadlimitním řízení, nemusí automaticky znamenat, že se jedná o „složitější“ zadávací řízení. Dle navrhovatele je režim veřejné zakázky stanoven dle její předpokládané hodnoty, nikoliv dle její složitosti. Navrhovatel by tak dle svého vyjádření mohl administrovat např. zadávací řízení na dodávku nových počítačů, přičemž dle předpokládané hodnoty by se jednalo o dodávku v podstatě jednoho notebooku, pouze však v násobném množství. Podle navrhovatele by se tak nejednalo o „složitější“ zadávací řízení, přestože by bylo zadávání v nadlimitním režimu.

35.         Navrhovatel ke své hodinové sazbě ve výši 650,- Kč uvedl, že si je samozřejmě vědom toho, že různá zadávací řízení zadávaná v různých režimech mohou být různě časově náročná a v důsledku navýšení časové náročnosti dojde v důsledku nepřímé úměry ke snížení hodinové sazby navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel dle svého vyjádření rovněž uvážil i určitou rezervu, a to jak časovou, tak finanční. Navrhovatel si tak je vědom toho, že časová náročnost konkrétního administrovaného řízení může být vyšší a konečná odměna přepočtená na jednu hodinu administrace konkrétního řízení bude vyšší. V této souvislosti pak navrhovatel uvádí, že vše výše uvedené se vztahuje k určitému průměru. Jediným závazným kritériem je dle navrhovatele celková cena za administraci zadávacích řízení.

36.         Dále navrhovatel uvedl, že souhlasí se zadavatelem v tom, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. Zadavatel tedy není povinen akceptovat jakékoliv vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, tzn. vysvětlení nabídkové ceny pouze formální, které bylo zadavateli doručeno v jím stanovené lhůtě. Dle navrhovatele je však zadavatel povinen akceptovat vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, které je svým obsahem způsobilé rozptýlit pochybnosti zadavatele o tom, že je navrhovatel skutečně schopný plnit předmět veřejné zakázky, a to řádně za jím nabídnutou nabídkovou cenu. V opačném případě je zadavatel dle navrhovatele povinen relevantně zdůvodnit, z jakého objektivně přezkoumatelného důvodu se zadavatel domnívá, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nevysvětlil. Zadavatel však dle navrhovatele nemůže nabídkovou cenu posuzovat pouze subjektivním hodnocením, ať už se zakládá na jeho zkušenostech či na čemkoliv jiném. Každý postup zadavatele v zadávacím řízení musí být dle navrhovatele objektivně přezkoumatelný. Tvrzení zadavatele, že vysvětlení je nedostatečné, dle navrhovatele nemůže v tomto případě obstát.

37.         Navrhovatel dle svého přesvědčení zadavateli poskytl vysvětlení své nabídkové ceny, a to takové, které dle navrhovatele poměrně detailně vysvětluje, jakým způsobem při stanovení své nabídkové ceny postupoval, a zároveň zadavateli poměrně detailně popsal veškeré související aspekty stanovení nabídkové ceny a předložil všechny důvody, proč se domnívá, že je schopen adekvátně plnit předmět veřejné zakázky za jím předloženou nabídkovou cenu. Podle navrhovatele se mu i přesto od zadavatele opakovaně dostalo pouze tvrzení, které bylo formálně předkládáno jako „podrobné a srozumitelné“, nicméně materiálně dle navrhovatele postrádalo jakékoliv vysvětlení pro vyloučení navrhovatele a omezilo se pouze na sdělení, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Podle navrhovatele tak zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, konkrétně nedodržel zásadu transparentnosti, neboť vyloučil navrhovatele, aniž by mu srozumitelně sdělil důvody pro jeho vyloučení.

38.         Podle navrhovatele zadavatel potírá smysl celého zadávacího řízení. Zadavatel dle navrhovatele v zadávací dokumentaci stanovil jako jediné kritérium hodnocení nejnižší nabídkovou cenu za součet jednotlivých cen za administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení, přičemž navrhovatel nabídl nejnižší nabídkovou cenu. Tato nabídková cena je však dle navrhovatele zadavatelem systematicky zpochybňována. Navrhovatel se dle svého názoru snažil zadavateli několikrát poskytnout podrobné vysvětlení postupu a motivace pro stanovení nabídkové ceny. Podle navrhovatele byla tato argumentace zadavatelem opakovaně odmítána, aniž by však zadavatel poskytl navrhovateli návod, jakým způsobem by mu měl svou nabídkovou cenu vysvětlit. Postup zadavatele při vyloučení navrhovatele pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny budí u navrhovatele pochyby o objektivním postupu zadavatele. Tento postup se navrhovateli jeví nepřehledným a nečitelným a zároveň u něj vzbuzuje pochyby o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.

39.         Navrhovatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S336/2012/VZ-16398/2012/530/EDo ze dne 31. 8. 2012, ve kterém se Úřad mj. zabýval zásadou transparentnosti. Dále zde Úřad dle navrhovatele uvedl: Netransparentní a nepřezkoumatelnou se tak v důsledku postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, stala rovněž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, neboť z ní není patrné, jakým způsobem zadavatel dospěl k posouzení vysvětlení a zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen vybraného uchazeče, přičemž povinností hodnotící komise je výsledek posouzení nabídek řádně odůvodnit (…) K uvedenému nutno podotknout, že hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dostatečně konkrétně nespecifikovala požadovaný způsob zdůvodnění, a rovněž nekonkretizovala, z jakých skutečností vyplývají její pochybnosti o schopnosti výše citovaných uchazečů plnění za nabídkovou cenu realizovat. Lze tedy jen usuzovat, na základě čeho, hodnotící komise dospěla k závěru, že uchazeči doložili svá zdůvodnění mimořádně nízkých nabídkových cen, že je hodnotící komise shledala „jako dostačující“, když forma ani rozsah nebyly v žádostech zadavatele o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dostatečně určitě vymezeny. Pokud tedy zadavatel shledal taková zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obou vyzvaných uchazečů jako dostatečná a opodstatněná, bylo jeho povinností zdůvodnit své rozhodnutí ve zprávě o posouzení a  hodnocení nabídek či v jiném dokumentu vyhotoveném v rámci zadávacího řízení. Pokud tak zadavatel neučinil, takové jednání zadavatele pak nelze než označit za nepřezkoumatelné, tedy takové, jež trpí vadou netransparentnosti“.Podle navrhovatele se citované rozhodnutí Úřadu svým meritem podobá šetřenému případu. Z výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že jakýkoliv postup zadavatele v zadávacím řízení musí být vždy zpětně přezkoumatelný. Podle navrhovatele však zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele postupoval výlučně dle subjektivních hledisek, přičemž své subjektivní obavy nebyl schopen srozumitelně formulovat, čímž se dle navrhovatele dopustil netransparentního postupu a zároveň nedostatečného vysvětlení a zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

40.         Navrhovatel v souvislosti se zásadou transparentnosti odkazuje také na rozhodnutí Soudního dvora EU, konkrétně na „rozsudek C-496/99P Komise proti CAS Succhi di Frutta SpA“, kde je dle navrhovatele dovozováno, že zásada transparentnosti spočívá v povinnosti zajistit, aby mohla být provedena kontrola nestrannosti postupů zadávacího řízení. Jen tak lze dle tohoto rozsudku zajistit kontrolu toho, že byly dodrženy další základní zásady, tzn. povinnost zadavatele dodržovat předem stanovená pravidla postupu a dále povinnost vedení dostatečné dokumentace o zadávacím řízení tak, aby veškeré kroky zadavatele byly zpětně přehledné, vysledovatelné, kontrolovatelné a přezkoumatelné a aby nevznikaly pochybnosti o tom, co bylo pravým důvodem jednotlivých kroků zadavatele.

41.         Ze všeho výše uvedeného je dle navrhovatele zřejmé, že odůvodnění odmítnutí námitek a vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení trpí zásadní vadou, neboť zadavatel dle navrhovatele nijak nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu. Tím tedy zadavatel dle navrhovatele činí svůj postup v řízení nepřehledným, nekontrolovatelným a nepřezkoumatelným a dává důvod k tomu, aby vznikaly pochybnosti o pravých důvodech takového postupu.

42.         Dále navrhovatel ve svém návrhu cituje rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R141/2013/VZ-7706/2014/310/RBu ze dne 10. 4. 2014 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015. V citovaných rozhodnutích je dle navrhovatele uvedeno, jakým způsobem má zadavatel posuzovat a definovat právně neurčitý pojem mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle navrhovatele zadavatel postupoval v rozporu s výše uvedenými rozhodnutími, neboť poměřoval nabídkovou cenu navrhovatele s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou zadávacího řízení. Podle navrhovatele byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena jako maximální a nepřekročitelná, nikoliv jako cena průměrná. Nabídkové ceny jednotlivých účastníků jsou tedy nižší než předpokládaná hodnota, a proto mimořádně nízká nabídková cena nemůže být dle navrhovatele identifikována dle předpokládané hodnoty veřejné zakázky. K posuzovaní nabídkové ceny ve vztahu k ostatním nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení navrhovatel uvedl, že tento postup může při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny plnit pouze podpůrnou funkci.

43.         Z rozhodovací praxe Úřadu dle navrhovatele jednoznačně plyne, že základním kritériem k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny by mělo být poměřování nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení s předmětem veřejné zakázky. Zadavatel by měl dle navrhovatele posuzovat, zda je účastník schopen za nabídnutou cenu splnit předmět veřejné zakázky, případně by měl účastníkovi sdělit, z jakých důvodů se domnívá, že není možné za nabídkovou cenu daného účastníka zadávacího řízení předmět plnění realizovat.

44.         Navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele v tom, že se soustředil pouze na nabídkovou cenu navrhovatele, konkrétně pak na orientační stanovení této nabídkové ceny jako orientační odměny za jednu hodinu administrace zadávacího řízení v nadlimitním režimu a orientační časové dotace administrace zadávacího řízení v nadlimitním režimu. V rámci tohoto posuzování si navíc zadavatel dle navrhovatele vystačil s pouhým subjektivním konstatováním hodnotící komise, že není reálné administrovat zadávací řízení v nadlimitním režimu za 30 hodin, a dále s předběžnou tržní konzultací dle ustanovení § 33 a následujících zákona, přičemž tato má pro potřeby identifikace a posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dle navrhovatele pouze podpůrný charakter. Podle navrhovatele se tedy zadavatel tímto svým postupem jednoznačně dopustil nepřezkoumatelného a tím pádem i netransparentního jednání založeného na subjektivním místo na objektivním přístupu.

45.         Navrhovatel se tak domnívá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, neboť nelze objektivně posoudit, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen, konkrétně co přesně měl navrhovatel zadavateli v souvislosti s nabídkovou cenou vysvětlit.

46.         Závěrem svého návrhu navrhovatel uvádí, že mu postupem zadavatele vznikla újma na právech spočívající v tom, že s ním kvůli vyloučení ze zadávacího řízení nemůže být uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky.

47.         Podle navrhovatele se navíc zadavatel mohl svým jednáním dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona.

48.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, aby Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona a za tento přestupek zadavateli uložil pokutu, a aby navrhovateli vrátil kauci, kterou navrhovatel složil na účet Úřadu v souvislosti s podáním návrhu.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

49.         Úřad obdržel návrh dne 21. 9. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

50.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

51.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-27920/2018/511/ŠNo ze dne 25. 9. 2018.

52.         Dne 27. 9. 2018 Úřad obdržel část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě. Dne 1. 10. 2018 bylo Úřadu doručeno do datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“) spolu s částí dokumentace o zadávacím řízení.

53.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-28739/2018/511/ŠNo ze dne 4. 10. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

54.         Dne 5. 10. 2018 Úřad obdržel zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

55.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-31203/2018/511/ŠNoze dne 25. 10. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace Úřadu o úkonech, které zadavatel provedl a dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

56.         Dne 7. 11. 2018 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-32466/2018/511/ŠNo z téhož dne, kterým zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

57.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0381/2018/VZ-32556/2018/511/ŠNo ze dne 9. 11. 2018 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

58.         Dne 14. 11. 2018 nahlédl do správního spisu zástupce zadavatele.

59.         Dne 15. 11. 2018 nahlédl do správního spisu zástupce navrhovatele.

60.         Dne 19. 11. 20018 Úřad od navrhovatele obdržel vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018.

61.         Zadavatel se ve výše uvedené lhůtě, jakož ani do vydání tohoto rozhodnutí, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 1. 10. 2018

62.         Úvodem svého vyjádření zadavatel zdůrazňuje, že návrh navrhovatele obsahuje prakticky totožné argumenty jako námitky navrhovatele ze dne 27. 8. 2018, se kterými se zadavatel dle svého vyjádření detailně zabýval ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018. Zadavatel tedy v rámci svého vyjádření odkazuje na text rozhodnutí o námitkách a uvádí, že jednoznačně trvá na zákonnosti svého postupu, a návrh považuje za neopodstatněný a nedůvodný.

63.         Zadavatel dále uvedl, že nabídková cena navrhovatele činila 676 000 Kč bez DPH, přičemž předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 2 500 000 Kč bez DPH. Tento podstatný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou a nabídkovou cenou navrhovatele byl dle zadavatele pouze jedním z několika indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Dalším indikátorem byl dle zadavatele především rozdíl mezi nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a nabídkovou cenou navrhovatele a v neposlední řadě také posouzení této nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

64.         Zadavatel ve svém vyjádření upozornil, že ve své žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 mimo jiné vznesl požadavek, aby navrhovatel zdůvodnil, proč oproti minulosti snížil svoji hodinovou sazbu za poskytování služeb z 2 500 Kč bez DPH na 650 Kč bez DPH. Podle zadavatele tento dotaz navrhovatel ve svém zdůvodnění neobjasnil, resp. se omezil pouze na konstatování, že svoji hodinovou sazbu nesnížil.

65.         Dále zadavatel upozornil, že není možné v zadávacím řízení nabídnout mimořádně nízkou nabídkovou cenu jen z důvodu získání referencí od „renomovaného“ veřejného zadavatele. Taková motivace účastníka zadávacího řízení je dle zadavatele nepřípustná a vede k pochybnostem o kvalitě poskytovaných služeb. Podle zadavatele navrhovatel sám uvedl, že právě získání referencí pro něj bylo hlavní motivací ke stanovení takto nízké nabídkové ceny.

66.         Podle zadavatele je smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny ochrana zadavatele před případným nekvalitním plněním, vzniknou-li o kvalitě nabízeného plnění za danou cenu oprávněné pochybnosti. Zadavatel k tomu odkázal na text důvodové zprávy k zákonu, kde je uvedeno: „Je třeba pamatovat na fakt, že je to právě zadavatel, kdo by měl být na základě svých interních postupů a definice potřeb schopen řádně posoudit, zda se jedná o cenu, za kterou lze/nelze plnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel by v případě identifikace mimořádně nízké ceny měl mít možnost uchazeče podle vlastního přesvědčení vyloučit, neboť je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost za vynakládané prostředky a zároveň za řádnou realizaci veřejné zakázky“.

67.         Podle zadavatele je třeba rovněž brát v potaz skutečnost, že veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 52 a násl. zákona. K tomu zadavatel uvedl, že v § 52 odst. 6 zákona je uveden výčet příslušných ustanovení pro nadlimitní režim, která se pro zjednodušené podlimitní řízení použijí obdobně, přičemž v tomto výčtu dle zadavatele absentuje ustanovení § 113 zákona, které podrobně upravuje pravidla pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Přesto zadavatel dle svého vyjádření přiměřeně podle tohoto zákonného ustanovení postupoval, a to s ohledem na zásady transparentnosti a přiměřenosti.

68.         Zadavatel se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že jednání zadavatele, které bylo údajně založeno na subjektivním přístupu, je nepřezkoumatelné a netransparentní. Podle zadavatele byly všechny úkony v zadávacím řízení řádně, podrobně a srozumitelně odůvodněny a byly založeny na doporučení hodnotící komise. Podle zadavatele jsou všechny jeho úkony, včetně vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a odmítnutí námitek, zcela objektivně přezkoumatelné a transparentní.

69.         K tvrzení navrhovatele, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena chybně a neodpovídá aktuální tržní situaci, tj. že je dle navrhovatele příliš vysoká, zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018, kde toto tvrzení dle svého vyjádření s odkazem na provedený průzkum trhu rezolutně odmítl. Dále k tomu zadavatel doplnil, že mu byla v průběhu zadávacího řízení od potenciálního dodavatele doručena žádost o poskytnutí vysvětlení zadávací dokumentace, ve které byl zadavatel dle svého vyjádření naopak vyzýván ke zvýšení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Dodavatel, který předmětnou žádost zadavateli doručil, odkazoval na běžné ceny dle sazebníku UNIKA, které jsou za administraci zadávacích řízení účtovány. Podle zadavatele celková cena za administraci všech zadávacích řízení, které jsou předmětem veřejné zakázky, dle tohoto sazebníku údajně vysoce převyšuje předpokládanou veřejné zakázky. Zadavatel však dle svého vyjádření na stanovené předpokládané hodnotě trval a odmítl provést úpravu zadávacích podmínek spočívající ve zvýšení předpokládané hodnoty.

70.         Dále zadavatel uvedl, že předmět veřejné zakázky, tj. administraci příslušných zadávacích řízení, je třeba posuzovat předně z materiálního hlediska. Rozsah požadované administrace dle zadavatele vyplývá z úkonů, jež jsou taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Podle zadavatele je výčet těchto úkonů velmi široký a kromě prosté administrace zadávacího řízení spočívající v pouhých administrativních úkonech zahrnuje mj. i spolupráci na tvorbě a definování předmětu administrované veřejné zakázky, případně i technické konzultace, tvorbu návrhu smluv a nespočet dalších úkonů. Nadto zadavatel uvádí, že v blízké době plánuje vypsat hned několik zadávacích řízení veřejných zakázek na stavební práce, a z tohoto důvodu také stanovil v rámci technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu s vysokoškolským magisterským vzděláním v oboru stavebním. I z tohoto požadavku mohlo být navrhovateli dle zadavatele zřejmé, že nepůjde o administraci zadávacího řízení spočívající pouze v administrativních úkonech, k čemuž měl navrhovatel dle zadavatele přihlížet při stanovení nabídkové ceny.

71.         K navrhovatelem namítanému porušení zásad transparentnosti a přiměřenosti, kdy toto porušení se má týkat vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. jeho nedostatečného zdůvodnění, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018 a na rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018, ze kterých dle zadavatele jednoznačně plyne, na základě kterých důvodů a skutečností byl navrhovatel zákonným způsobem řádně ze zadávacího řízení vyloučen. Navrhovatelem tvrzená absence relevantních důvodů pro vyloučení navrhovatele je dle zadavatele pouhou obstrukční taktikou, kterou navrhovatel dle zadavatele odklání pozornost od skutečnosti, že nebyl schopen svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnit v požadovaném rozsahu, což mělo za následek vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel k tomu opět odkazuje na komentář k zákonu, kde je k ustanovení § 48 odst. 4 zákona uvedeno: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou“.

72.         Závěrem svého vyjádření zadavatel s ohledem na výše uvedené odmítá, že by došlo k jakémukoliv porušení zákona z jeho strany. Podle zadavatele byly při všech úkonech v rámci zadávacího řízení důsledně respektovány základní zásady uvedené v § 6 zákona, o čemž dle zadavatele vypovídají podrobná odůvodnění jednotlivých úkonů, které mimo jiné obsahují četné odkazy na relevantní rozhodovací praxi Úřadu, judikaturu soudů a na komentářovou literaturu.

73.         Podle zadavatele je tak třeba odmítnout i tvrzení navrhovatele, že se zadavatel svým jednáním mohl dopustit přestupku dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, jelikož při vyřizování námitek navrhovatele bylo dle zadavatele postupováno zcela v souladu s § 245 zákona. Nadto zadavatel uvádí, že v návrhu zcela absentuje tvrzení navrhovatele, jaké konkrétní ustanovení § 245 zákona bylo zadavatelem při vyřizování námitek porušeno a čím. 

 

Vyjádření navrhovatele ze dne 16. 11. 2018

74.         Navrhovatel k tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 1. 10. 2018, že nabídkovou cenu navrhovatele identifikoval jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu z několika důvodů (průzkum relevantního trhu, rozdíl mezi nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, posouzení nabídkové ceny navrhovatele ve vztahu k předmětu veřejné zakázky), uvedl, že přestože prvním krokem zadavatele je identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny, dalším krokem je posouzení, zda nabídková cena účastníka zadávacího řízení je skutečně mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Podle navrhovatele však zadavatel spojil tyto dva kroky (identifikace a posouzení) v jeden, což je dle navrhovatele nepřípustné.

75.         Navrhovatel k tomu dále uvedl, že zadavatel by měl v rámci vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny poskytnout účastníkovi zadávacího řízení, jehož nabídková cena byla identifikována jako mimořádně nízká, určité vodítko, v čem zadavatel spatřuje mimořádnou „nízkost“ nabídkové ceny, a zároveň proč se domnívá, že účastník není schopen za jím nabídnutou nabídkovou cenu plnit předmět plnění. Posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění totiž nemůže být dle navrhovatele jako postup nijak objektivizováno či standardizováno. Podle navrhovatele je vždy nutné individuálně posoudit nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení v souvislosti s konkrétním předmětem plnění veřejné zakázky a účastník by měl mít vždy možnost obhájit si svou nabídkovou cenu. Podle navrhovatele v šetřeném případě u zadavatele nedošlo k takovému posouzení nabídkové ceny navrhovatele, kdy by zadavatel zohlednil nabídkovou cenu v souvislosti s konkrétním předmětem plnění.

76.         Podle navrhovatele zadavatel nijak nezkoumal jeho nabídkovou cenu v souvislosti s reálnými náklady (tzn. personálními, náklady na vybavení, materiál atd.) na plnění předmětu zadávacího řízení. Zadavatel dle navrhovatele argumentuje pouze průzkumem relevantního trhu, předpokládanou hodnotou zadávacího řízení, která však byla dle navrhovatele stanovena na základě zmíněného průzkumu relevantního trhu, a nabídkovými cenami ostatních účastníků. Zadavatel tedy podle navrhovatele pouze matematicky posoudil číselné hodnoty jednotlivých nabídek ostatních účastníků a předpokládané hodnoty zadávacího řízení, nicméně tvrzené posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky dle navrhovatele neproběhlo. Podle navrhovatele by posouzení nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky znamenalo, že zadavatel posoudí reálné náklady na plnění této konkrétní veřejné zakázky. V této souvislosti by pak zadavatel dle navrhovatele mohl říci, že za nabídkovou cenu navrhovatele není možné předmět veřejné zakázky realizovat, přičemž by musel uvést důvody, které ho k takovému závěru vedly. Zadavatel však tyto důvody dle navrhovatele neuvedl, čímž se dle navrhovatele dopustil porušení základních zásad zadávacího řízení, zejména pak zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti, neboť navrhovatel nepovažuje konstatování zadavatele, že navrhovatel nevysvětlil svou mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přestože mu nebylo dle navrhovatele dáno vodítko, jakým způsobem chce zadavatele nabídkovou cenu vysvětlit, za transparentní ani za přezkoumatelné. Navrhovatel k tomu odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011, ve kterém je dle navrhovatele uvedeno, že „zadavatel musí být schopen v případě pochybností o výši konkrétní nabídkové ceny uchazeči v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny sdělit, které části jeho nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, jaké důvody vedly zadavatele k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od uchazeče pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout“.

77.         Dále se navrhovatel vyjadřuje k tvrzení zadavatele uvedenému v jeho vyjádření ze dne 1. 10. 2018, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny neobjasnil, z jakého důvodu oproti minulosti snížil svou hodinovou sazbu za poskytované právní služby z 2.500,- Kč bez DPH na 650,- Kč bez DPH, a omezil se dle zadavatele pouze na konstatování, že svoji hodinovou sazbu nesnížil. Navrhovatel podle svého názoru ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II objasnil, z jakého důvodu uvedl v ilustrativním stanovení nabídkové ceny hodinovou sazbu ve výši 650,-Kč bez DPH. Dále k tomu navrhovatel uvedl, že si orientačně, a to pouze pro účely stanovení nabídkové ceny, stanovil průměrnou hodinovou sazbu za poskytování právních služeb právě ve výši 650,- Kč bez DPH, přičemž dle navrhovatele je tato sazba stanovena jako průměrná pro jednotlivé druhy zadávacího řízení.

78.         Podle navrhovatele nebyla hodinová sazba předmětem hodnocení, a není proto v daném případě relevantní. Podle navrhovatele by relevantní měly být pouze jednotlivé nabídkové ceny za kompletní administraci jednotlivých zadávacích řízení. Podle navrhovatele by se zadavatel neměl zabývat ani tím, za jakou hodinovou sazbu navrhovatel administroval jiná zadávací řízení pro jiné zadavatele, neboť se dle navrhovatele jedná o jeho cenovou politiku, mezí níž a schopností navrhovatele reálně plnit předmět veřejné zakázky není možné hledat přímou souvislost.

79.         K tvrzení zadavatele, že jedním z důvodů pro stanovení nabídkové ceny navrhovatele byl i zisk referencí, navrhovatel uvedl, že zisk referencí, resp. navázání nové spolupráce se zadavatelem je pouze jednou z motivací pro stanovení jeho nabídkové ceny. Dalším a důležitějším kritériem dle navrhovatele byla motivace zvítězit v zadávacím řízení a následně v rámci realizace předmětu veřejné zakázky těžit ze zisku. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že navrhovatel nabídl tak nízkou nabídkovou cenu, při které by nedosahoval zisku. Navrhovateli přitom není zřejmé, z čeho zadavatel při svém tvrzení vychází. Navrhovatel dle svého názoru několikrát čestně prohlásil, že splňuje všechny zákonem požadované předpoklady pro plnění veřejné zakázky, opakovaně prohlásil, že jedná v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, opakovaně ubezpečil zadavatele, že si je vědom své nabídkové ceny a že má své vnitřní procesy nastaveny tak, aby byl schopen zajistit jak náležitou úroveň poskytnutého plnění předmětu veřejné zakázky, tak dodržení všech pracovněprávních předpisů, a aby i tak dosahoval zisku. Zadavatel tato vysvětlení dle navrhovatele nijak nereflektoval a stále dle navrhovatele trvá na svém nepřezkoumatelném a netransparentním tvrzení, že navrhovatel nevysvětlil svou nabídkovou cenu, kterou zadavatel považuje za mimořádně nízkou.

80.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k tvrzení zadavatele uvedenému v rozhodnutí o námitkách, že předmět plnění nespočívá v prosté administraci zadávacích řízení, ale zahrnuje mimo jiné i spolupráci na tvorbě a definování předmětu administrované veřejné zakázky, případně i technické konzultace, tvorbu návrhu smluv a nespočet dalších úkonů. Podle navrhovatele jsou veškeré předpokládané úkony v rámci administrace veřejných zakázek taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Argument zadavatele, že bude v nejbližší době realizovat několik veřejných zakázek na stavební práce, které budou poměrně složité a nebudou spočívat pouze v prostých administrativních úkonech, a že navrhovatel měl z takového předpokladu vycházet, je dle navrhovatele nutné odmítnout, neboť jej zadavatel dle navrhovatele uvedl až po lhůtě pro podání nabídek a takový argument tedy dle navrhovatele není v tuto chvíli relevantní. Nicméně i tak navrhovatel uvedl, že tuto skutečnost bere na vědomí a na jeho nabídkové ceně to nic nemění.

81.         Podle navrhovatele zadavatel ve svých vyjádřeních nastiňuje určitou časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, kterou však dle navrhovatele nijak nespecifikoval v zadávací dokumentaci. Zadavatel dle navrhovatele ve svých vyjádřeních předjímá určitou potřebu technických a právních konzultací, návrhů smluv apod., přičemž se podle navrhovatele domnívá, že tyto úkony budou časově náročné a není tedy v možnostech navrhovatele realizovat je za navrhovatelem nabídnutou cenu. K tomu navrhovatel uvedl, že předmětná tvrzení zadavatele vychází z jeho subjektivní zkušenosti s administrací veřejných zakázek, přičemž dle navrhovatele tato subjektivní zkušenost zadavatele nemůže být hodnotícím kritériem. Zadavatel by dle navrhovatele neměl tvrdit, že administraci zadávacího řízení nelze zvládnout za navrhovatelem nabízenou cenu z toho důvodu, že postup ve srovnatelném zadávacím řízení by nebylo možné realizovat za navrhovatelem nabízenou cenu, ale zadavatel se měl dle navrhovatele zabývat tím, zda je navrhovatel za jím nabízenou cenu schopen administrovat zadávací řízení. Přesto zadavatel dle navrhovatele dospěl k názoru, že navrhovatel za jím nabízenou cenu není schopen plnit veřejnou zakázku, aniž by však dle navrhovatele vysvětlil, z čeho při tomto tvrzení vychází. Tím se zadavatel dle navrhovatele opět dopouští netransparentního a nepřezkoumatelného postupu.

82.         Navrhovatel uvedl, že souhlasí s vyjádřením zadavatele, že zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je nutné posuzovat materiálně a že i v případě, kdy účastník zadávacího řízení na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, ale toto zdůvodnění neodstraní pochybnosti zadavatele ohledně schopnosti účastníka zadávacího řízení plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, je třeba toto zdůvodnění považovat za nedostatečné. Podle navrhovatele je však nutné, aby zadavatel vždy odůvodnil, proč považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a z jakého důvodu nebyly rozptýleny pochybnosti zadavatele o tom, že je účastník zadávacího řízení za jím nabídnutou cenu schopen plnit předmět veřejné zakázky. Podle navrhovatele není s ohledem na základní zásady zadávacího řízení přípustné, aby se zadavatel omezil pouze na konstatování, že jeho obavy ohledně schopnosti účastníka plnit předmět veřejné zakázky nebyly rozptýleny, aniž by přezkoumatelně a transparentně uvedl, z jakého důvodu jeho obavy přetrvávají nebo co vlastně účastník zadávacího řízení nevysvětlil.

83.         Navrhovatel se domnívá, že ze strany zadavatele došlo k porušení „zásady rei iudicatae“, neboť navrhovatel byl zadavatelem několikrát vyloučen z identického důvodu. Navrhovatel dále vyjádřil svou pochybnost nad tím, zda je přípustné, aby byl opakovaně vyloučen z téhož důvodu. Navrhovatel ve svém vyjádření uvedl následující: „Zadavatel (v momentě vypořádání nabídek stojíce v nadřazeném postavení vůči navrhovateli - v roli správního orgánu) rozhoduje o námitkách navrhovatele, a opakované ho vylučuje za zadávacího řízení, a to ze stále stejného důvodu. Navrhovatel se domnívá, že tento přístup je nutné odmítnout. V případě, že by totiž uspěl v tomto správním řízení a zadavateli by bylo uloženo nápravné opatření spočívající ve zrušení vyloučení navrhovatele, mohl by zadavatel navrhovatele následně po odeslání žádosti o vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, opět vyloučit. Navrhovatel tedy z opatrnosti uvádí námitku rei iudicatae, přestože, si je vědom, že řízení před Úřadem není správním řízení jako takovým, ale správním řízením sui generis, neboť se domnívá, že i v takovém řízení by měly být dodržovány základní zásady správního řízení. Zadavatel tedy nejprve navrhovatele vyloučil na základě technikálie, respektive technického problému na jeho straně, následně navrhovatele vyloučil z důvodu nedostatečného vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny a následně, po případném zrušení tohoto rozhodnutí, by opět navrhovatele vyloučil ze stejného důvodu. Analogicky k § 2 odst. 3 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu, se navrhovatel domnívá, že další vyloučení navrhovatele by již bylo nepřípustné, neboť by k němu zadavatel přistoupil z důvodu, pro který byl navrhovatel již vyloučen a tento důvod by byl shledán jako nesprávný a nedostatečný“.

84.         Závěrem navrhovatel uvedl, že vzhledem k tomu, že se mohl z časových důvodů seznámit se správním spisem až dne 15. 11. 2018, neměl dostatek času pro sepsání detailnějšího vyjádření, a proto žádá o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí o 10 pracovních dnů.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

85.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

86.         Podle navrhovatele je rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Podle navrhovatele zadavatel ve snaze dostát ustanovení § 245 odst. 1 zákona rozhodl o námitkách vyčerpávajícím způsobem, ale pouze po formální stránce. Materiálně rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost podle navrhovatele postrádá.

87.          Jelikož podle § 263 odst. 5 zákona může Úřad uložit v případě, že je rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad ve správním řízení nejprve tím, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách požadavku na přezkoumatelnost vyhovuje či nikoliv. 

Relevantní ustanovení zákona

88.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

89.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel").

90.         Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

91.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

92.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

93.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

94.         Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Námitky navrhovatele ze dne 27. 8. 2018

95.         Námitky navrhovatele směřují proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli oznámeno dne 10. 8. 2018. Podle navrhovatele zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení, a tím i v rozporu se zákonem jako celkem.

96.         Podle tvrzení navrhovatele uvedeného v námitkách se zadavatel zásadním způsobem odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť rozšířil kritéria hodnocení tak, že nově posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Navrhovatel k tomu v námitkách dále uvedl, že přestože zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval po účastnících sdělení předpokládané časové dotace jednotlivých zadávacích řízení, po uplynutí lhůty pro podání nabídek se zadavatel dle navrhovatele k tomuto kritériu hodnocení uchýlil, a to takovým způsobem, že dle navrhovatele následně došlo kombinací ceny a ilustrativního stanovení časové dotace u nadlimitního řízení ve svém důsledku k vyloučení navrhovatele.

97.         Dále navrhovatel namítal, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií či na základě kritérií stanovených zadávací dokumentací, ale na základě subjektivních zkušeností či svých subjektivních pocitů z nabídky navrhovatele. Pochybení zadavatele podle navrhovatele pramení ze subjektivního přístupu ke stanovení a posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty vycházel z průzkumu trhu a dále z vlastních subjektivních zkušeností se zadáváním veřejných zakázek.

98.         Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že domnívá-li se zadavatel, že nabídková cena účastníka vykazuje prvky mimořádně nízké nabídkové ceny, podle navrhovatele by měl na základě  objektivních kritérií přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakého důvodu se domnívá, že nabídková cena účastníka je dle jeho názoru mimořádně nízká, a jakým způsobem by měl účastník postupovat, aby svou nabídkovou cenu vysvětlil. Vysvětlí-li účastník nabídkovou cenu v rozsahu, jaký zadavatel požadoval, a zároveň se zaručí, že je za svou nabídkovou cenu připraven a schopen plnit předmět veřejné zakázky, nemůže být dle navrhovatele následně takový účastník vyloučen, neboť by tím byl podroben libovůli zadavatele, který by mohl účastníky vylučovat pouze na základě svého uvážení.

99.         Podle navrhovatele mu do dnešního dne nebyla ze strany zadavatele sdělena žádná konkrétní pochybnost o schopnosti navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky. Podle navrhovatele mu zadavatel ani jednou nebyl schopen jednoznačně sdělit, z čeho pramení jeho obava, že navrhovatel nebude schopen dostát své nabídkové ceně a nebude tedy schopen řádně plnit předmět plnění. Zadavatel dle navrhovatele neustále argumentuje rozporem orientační časové dotace sdělené nad rámec kritérií hodnocení se subjektivní zkušeností zadavatele. Nicméně z jakých objektivních důvodu se zadavatel domnívá, že navrhovatel nebude schopen dostát svému závazku, zadavatel dle navrhovatele ani jednou neuvedl.

100.     Navrhovatel ve svých námitkách odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R141/2013/VZ-7706/2014/310/RBu ze dne 10. 4. 2014 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, ze kterých dle navrhovatele vyplývá, že k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny musí docházet na základě několika různých faktorů, neboť v případě, že zadavatel při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny vychází pouze z jednoho faktoru, může tím dle navrhovatele jednoduše dojít k diskriminaci jednoho nebo více účastníků.

101.     Podle navrhovatele zadavatel identifikoval nabídkovou cenu navrhovatele jako mimořádně nízkou na základě v podstatě jediného kritéria, kterým je srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, případně v ojedinělých případech i s nabídkami ostatních účastníků.

102.     Navrhovatel k tomu v námitkách uvedl, že zadavatel měl nabídkovou cenu poměřovat s předmětem veřejné zakázky, tzn. materiálně. Dle navrhovatele však zadavatel nabídku navrhovatele hodnotil ryze formálně, nad rámec zákona a zadávacích podmínek, a to navíc značně subjektivně. Zadavatel se dle navrhovatele nijak nevypořádal s tím, že administrace veřejných zakázek je poměrně specifickým oborem, kdy pro tuto činnost dle navrhovatele ad absurdum stačí stůl, počítač, přístup na internet a tiskárna. Jinak je dle navrhovatele administrace veřejných zakázek relativně nízkonákladovou činností, neboť dle navrhovatele jsou nejcennější položkou zkušenosti daného administrátora, přičemž dle navrhovatele je čistě v dispozici konkrétního administrátora, jakým způsobem nastaví svou cenovou politiku, jak ocení své zkušenosti apod.

103.     Pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje také v tom, že se nijak nezamyslel a ani nijak neformuloval své obavy, proč by stěžovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky v požadované kvalitě, přestože navrhovatel dle svého názoru prokázal svou kvalifikaci bez jakýchkoliv výhrad. Podle navrhovatele se zadavatel nijak nezamýšlel nad tím, co by mohlo navrhovateli zabránit v realizaci předmětu veřejné zakázky, přestože navrhovatel dle svého vyjádření v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 písm. a) a b) potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Navrhovatel dle svého názoru nad rámec žádostí zadavatele navíc vysvětlil stanovení své nabídkové ceny prostřednictvím způsobů uvedených v ustanovení § 113 odst. 5 písm. a) až c) zákona. I přesto ale dle navrhovatele došlo k jeho vyloučení z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel se tedy opětovně ptá, z jakého konkrétního důvodu.

104.     Navrhovatel v námitkách dále uvedl, že zadavatel neustále uvádí, že dle jeho subjektivního názoru není reálné administrovat nadlimitní řízení za pouhých 30 hodin. Podle navrhovatele je však předmětem hodnocení nabídková cena a nikoliv časová dotace. Zadavatel by se tak dle navrhovatele měl pozastavovat nad tím, zda je reálné administrovat nadlimitní řízení za cenu 19.500 Kč bez DPH, nikoliv za kolik hodin je reálné administrovat nadlimitní řízení.

105.     Dále navrhovatel popisuje situaci na trhu administrace veřejných zakázek, kdy některé nabídkové ceny za hodinu poskytnutých služeb se dle navrhovatele pohybují pod hranicí 400 Kč bez DPH. Podle navrhovatele se pak vítězné nabídkové ceny pohybují kolem 12 000 Kč bez DPH za administraci nadlimitního zadávacího řízení, přičemž taková cena dle navrhovatele neznamená, že by vybraný administrátor nebyl schopen řádně a včas předmět veřejné zakázky plnit.

106.     Navrhovateli však v odůvodnění rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení chybí konkrétní zdůvodnění, proč by neměl být za nabízenou cenu schopen předmět veřejné zakázky realizovat. Konkrétně navrhovatel uvádí, že v případě stavebních prací může zadavatel namítat na základě účastníkem předloženého výkazu výměr, že určitý druh materiálu nelze za účastníkem nabízenou cenu pořídit. Nebo například, že provoz či nájem určitého stroje či zařízení není reálně za účastníkem uvedenou cenu pořídit. Nicméně v tomto případě zadavatel dle navrhovatele žádné takové konkrétní námitky vůči stěžovateli nemá. Jedinou námitkou dle navrhovatele je, že dle názoru zadavatele není možné realizovat administraci nadlimitního řízení za 30 hodin. K tomu však navrhovatel uvádí, že hodinová dotace není předmětem hodnocení, dokonce ani sazba za hodinu administrace zadávacího řízení není předmětem hodnocení.

107.     Podle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci nijak nespecifikoval jednotlivá zadávací řízení jinak než uvedením jejich druhu. Podle navrhovatele se však jednotlivá zadávací řízení mohou svým předmětem podstatně lišit, a tím by se lišila i jejich časová náročnost, a v důsledku toho i hodinová sazba. Jako příklad navrhovatel v námitkách uvádí veřejnou zakázku na nákup počítačů v nadlimitním režimu, přičemž dle navrhovatele se jedná o relativně nenáročnou zakázku, jejímž předmětem plnění je dodávka jednoho počítače v desítkách kusů, čímž se předpokládaná hodnota dle navrhovatele dostává nad hranici pro nadlimitní řízení, ale svou náročností tato zakázka dle navrhovatele do jisté míry odpovídá náročnosti veřejné zakázky malého rozsahu. Navrhovatel k tomu dodal, že zadavatel vedle toho může zadávat nadlimitní řízení na stavební práce, které samozřejmě s sebou nese vyšší časovou náročnost, neboť dle navrhovatele zahrnuje častou komunikaci se zadavatelem ohledně adekvátního stanovení předmětu plnění, nastavení kvalifikace apod. Nicméně podle navrhovatele zadavatel řízení tímto způsobem nijak nerozlišuje.

108.     K tvrzení navrhovatele uvedenému v oznámení o vyloučení, že není možné provést administraci zadávacího řízení v nadlimitním režimu za 30 hodin, navrhovatel v námitkách uvedl, že šlo o pouhý odhad, kterého v některých zadávacích řízeních nemusí být vůbec dosaženo. Taxativně vymezené úkony uvedené v návrhu rámcové dohody dle navrhovatele zahrnují maximálně možné rozpětí úkonů, které mohou v průběhu zadávacího řízení nastat. Některé úkony ale dle navrhovatele nemusí být vůbec provedeny. Navrhovatel tak počítá s tím, že případný časový přesah některých administrovaných zakázek se vykompenzuje v rámci jiných. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, podle kterého dle navrhovatele při posuzování zdůvodnění způsobu mimořádně nízké nabídkové ceny je nutno vzít v úvahu veškeré faktory promítající se do nabídkové ceny. V tomto konkrétním případě je tak dle navrhovatele nutno vzít do úvahy právě rozsah veřejné zakázky a širší kontext plnění celého předmětu veřejné zakázky, nikoliv posuzovat pouze jediný případ administrace veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu odděleně od ostatního plnění.

109.     Dále navrhovatel poukazuje na to, že žádný zákonný ani podzákonný předpis nestanoví, jak vysoká má být odměna advokáta, resp. nestanoví dolní hranici advokátovy odměny za poskytování právních služeb. Navrhovatelova strategie tak dle jeho vyjádření v sobě odráží zkušenosti s jinými obdobnými zakázkami na administraci zadávacích řízení na základě uzavřené rámcové dohody, přičemž navrhovatel samozřejmě počítá s tím, že jeho zisk nebude tak vysoký, jako by mohl být u klientů ze soukromého sektoru.

110.     Podle navrhovatele je také třeba upozornit na fakt, že administrace veřejných zakázek u konkrétního zadavatele v sobě vždy zahrnuje určitá specifika a první zadávané zakázky tak budou jistě časově náročnější. Podle navrhovatele to však bude do doby, než se nastaví vzájemná komunikace a připraví se vzorová dokumentace pro konkrétního zadavatele. Následně dle navrhovatele dochází z velké části k replikaci řízení, přičemž administrativní činnost související s přípravou protokolů, vyplňováním formulářů ve Věstníku veřejných zakázek a komunikací s dodavateli připravují osoby v pozici studentů či asistentek, jejichž hodinová práce je dle navrhovatele ještě výrazně levnější než hodinová sazba advokáta.

111.     Dále navrhovatel poukazuje na nástup povinné elektronizace, se kterou se dle navrhovatele veškeré úkony a procesy při administraci zadávacího řízení podstatně zjednoduší.

112.     Navrhovatel závěrem námitek uvedl, že konstatování zadavatele, že „orientační časové dotace jsou nepřiměřené nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům“, nepovažuje za argument způsobilý k vyloučení stěžovatele z účasti v zadávacím řízení z důvodu neobjasnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny.

113.     Navrhovatel tak shrnuje, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, konkrétně nerespektoval zásadu transparentnosti a přiměřenosti. Zadavatel dle navrhovatele nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, kdy tato neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé. Zadavatel dle navrhovatele dále netransparentně hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu, když při jejím hodnocení vycházel z chybně stanovené předpokládané hodnoty. Ani v zadávací dokumentaci ani v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele přitom zadavatel dle navrhovatele neuvádí, jakým způsobem a na základě jakých všech faktorů hodnotil a určoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Dále zadavatel dle navrhovatele hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu na základě kritérií, která nebyla stanovena v zadávací dokumentaci, konkrétně pak hodinovou sazbou a časovou dotací.

114.     Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby zadavatel zrušil své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 10. 8. 2018.

Rozhodnutí o námitkách ze dne 11. 9. 2018

115.     Zadavatel uvedl, že nezpochybňuje skutečnost, že základním a jediným kritériem hodnocení veřejné zakázky je nejnižší nabídková cena bez DPH. Podle zadavatele je však jeho postup v zadávacím řízení zcela v souladu se zadávací dokumentací.

116.     Podle zadavatele není pravdivé tvrzení navrhovatele v námitkách, že nebyl zadavatelem v průběhu zadávacího řízení vyzván k žádnému jinému doplnění či vysvětlení nabídky kromě žádosti o zdůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel uvedl, že navrhovatel byl ve fázi posuzování nabídky žádostí podle § 46 zákona dvakrát vyzván k objasnění či doplnění své nabídky. Na obě tyto žádosti navrhovatel dle zadavatele odpověděl a splnil tak kvalifikační předpoklady stanovené v zadávací dokumentaci. Podle zadavatele je však třeba rozlišovat mezi posouzením splnění kvalifikačních předpokladů a posouzením mimořádně nízké nabídkové ceny. Vyloučení navrhovatele se dle zadavatele zakládalo jen a pouze na nedostatečném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

117.     Dále zadavatel odmítl námitku navrhovatele, že se zadavatel odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, když posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Zadavatel upozornil na to, že posuzovaní mimořádně nízké nabídkové ceny a hodnocení nabídek jsou zcela odlišné instituty. Podle zadavatele proběhlo hodnocení nabídek zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zadávací dokumentace, přičemž na základě provedeného hodnocení se umístila nabídka navrhovatele na prvním místě. Následně bylo dle zadavatele v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 zákona provedeno posouzení podmínek účasti, včetně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dle zadavatele byla následně hodnotící komisí v nabídce navrhovatele identifikována mimořádně nízké nabídková cena, a to hned na základě několika indikátorů, které dle zadavatele vycházejí z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, jakož i správních soudů. Dále zadavatel uvedl, že první žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny byla navrhovateli doručena dne 21. 6. 2018, druhá pak dne 3. 8. 2018. V odpovědi na první žádost navrhovatel dle zadavatele mj. uvedl informaci o hodinové sazbě a časové dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Podle zadavatele navrhovatel po něm nemůže požadovat, aby tyto informace ignoroval. Situace, kdy by zadavatel nemohl reagovat na skutečnosti, jež se dozvěděl ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a jež s nabídkovou cenou bezprostředně souvisí a jsou pro její výši zcela zásadní, by byla dle zadavatele absurdní a naprosto by odporovala smyslu institutu objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

118.     Zadavatel dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S104/2011/VZ-6553/2011/540/VKu ze dne 25. 5. 2011, ve kterém dle zadavatele Úřad uvedl, že hodnotící komise je v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny oprávněna obecně požadovat od účastníků zadávacího řízení jakékoliv informace týkající se vlastností nabízeného plnění, které ovlivňují jeho nabídkovou cenu. Podle zadavatele časové dotace jednoznačně souvisejí s nabídkovou cenou, neboť ta byla stanovena na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace v hodinách. Zadavatel tak zdůraznil, že předpokládaná časová dotace bezesporu ovlivňuje nabídkovou cenu, proto je právem zadavatele s touto informací pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dále pracovat.

119.     K námitce navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil nabídkovou cenu, která bude považována za mimořádně nízkou, případně způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel uvedl, že podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele se tak jedná o pouhou možnost zadavatele, nikoliv o povinnost. Skutečnost, že si zadavatel výše uvedené v zadávací dokumentaci předem nestanovil, ho dle jeho názoru nezbavuje povinnosti posuzovat nabídky účastníků zadávacího řízení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele v jeho postupu tedy nelze spatřovat porušení zásady transparentnosti, jak tvrdí navrhovatel v námitkách.

120.     Zadavatel dále uvedl, že identifikuje-li v nabídce mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je pro dodržení příslušných zákonných ustanovení žádoucí, aby zaslal danému účastníkovi zadávacího řízení žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž dle ustálené rozhodovací praxe i komentářové literatury musí být tato žádost konkrétní, resp. musí směřovat na konkrétní skutečnosti, které souvisí s výší nabídkové ceny, a zároveň by měla být formulována tak, aby na ni mohl účastník zadávacího řízení odpovídajícím způsobem reagovat.  K tomu zadavatel uvedl, že mu byla v odpovědi na první žádost od navrhovatele vytýkána přílišná vágnost a nedostatečná konkrétnost této žádosti. Zadavatel dle svého vyjádření toto pochybení uznal a následně navrhovateli zaslal druhou žádost o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž ta již byla dle zadavatele vyhotovena zcela v souladu s rozhodovací praxí, byla konkrétní a týkala se pouze skutečností, které ovlivňují nabídkovou cenu či s ní úzce souvisí. Podle navrhovatele s nabídkovou cenou souvisí a její výší ovlivňují právě i předpokládané časové dotace. Zadavatel tedy dle svého názoru žádostí a následným vyloučením navrhovatele pro nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny nepřekročil zadávací podmínky a už vůbec tímto postupem dle zadavatele nedošlo k rozšíření kritérií hodnocení.

121.     Dále se zadavatel zabýval tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií či na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci, ale na základě subjektivních zkušeností či svých subjektivních pocitů. Zadavatel uvedl, že důvodem vyloučení bylo nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany navrhovatele, nikoliv subjektivní zkušenosti či subjektivní pocity z nabídky navrhovatele. Podle zadavatele subjektivní prvek navrhovatel spatřuje zřejmě v tom, že zadavatel navrhovatelem uvedené předpokládané časové dotace rozporoval jako nedostatečné, nepřiměřeně nízké a neodpovídající skutečným potřebám. K tomu zadavatel uvedl, že pro podpoření tohoto svého přesvědčení doložil navrhovateli tabulku s počty hodin, za která byla v minulosti zadavateli kompletně administrována otevřená nadlimitní řízení, přičemž v každém jednotlivém případě šlo o výrazně vyšší počet hodin, než navrhovatelem deklarovaných třicet. Jak zadavatel uvedl, skutečně vycházel ze svých zkušeností, nicméně proč jsou tyto označovány v námitkách jako „subjektivní", to navrhovatel dle zadavatele neuvedl.

122.     K námitce navrhovatele, že subjektivní zkušenosti nemohou být předmětem hodnocení, zadavatel opětovně uvedl, že jediným kritériem hodnocení byla celková nabídková cena bez DPH. Podle zadavatele žádné jiné kritérium hodnocení nebylo v rámci hodnocení podaných nabídek použito a v žádném případě se zadavatel nesnažil zhojit nedostatky kritérií hodnocení ex post, jak dle zadavatele tvrdí navrhovatel. Posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny, identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny ani následné posuzování zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny dle zadavatele nijak nesouvisí s procesem hodnocení nabídek.

123.     Zadavatel dále souhlasí s tvrzením navrhovatele, že co nejnižší nabídková cena je základním cílem každého zadávacího řízení, neboť smyslem veřejných zakázek je docílit co nejhospodárnějšího nakládání s veřejnými prostředky, nicméně zadavatel v tomto tvrzení postrádá uvedení širších souvislostí, např. existenci institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele institut mimořádně nízké nabídkové ceny slouží k ochraně zadavatele před případným nekvalitním plněním a jeho účelem je umožnit zadavateli, aby se v případě pochybností o reálnosti nabízené ceny dotázal účastníka zadávacího řízení na odůvodnění stanovení výše jeho ceny.

124.     Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále uvedl: „Domnívá-li se zadavatel, že nabídková cena účastníka vykazuje prvky mimořádně nízké nabídkové ceny, měl by, a to na základě objektivních kritérií přezkoumatelným způsobem odůvodnit, z jakého důvodu se domnívá, že nabídková cena účastníka je dle jeho názoru mimořádně nízká a jakým způsobem by měl účastník postupovat, aby svou nabídkovou cenu vysvětlil. Přičemž vysvětlí-li účastník nabídkovou cenu v rozsahu, jaký zadavatel požadoval a zaručí se zároveň, že je za svou nabídkovou cenu připraven a schopen plnit předmět veřejné zakázky, nemůže být následně takový účastník vyloučen, neboť by tím byl podroben libovůli zadavatele, který by mohl účastníky vylučovat pouze na základě svého uvážení." Zadavatel k tomu uvedl, že postupoval přesně v souladu s první větou citovaného ustanovení námitek, kdy přezkoumatelným způsobem odůvodnil, z jakého důvodu považuje nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, přičemž následně v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny formuloval své dotazy dostatečně konkrétně a návodně. Indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, bylo dle zadavatele hned několik. K tomu zadavatel uvedl, že prvně komise posuzovala, zda nabídková cena navrhovatele je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky navrhovatelem plněn. Dalším pomocným indikátorem byl dle zadavatele značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou navrhovatele. V neposlední řadě komise dle zadavatele porovnávala nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení mezi sebou, resp. došlo k poměření nabídkové ceny stěžovatele a průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Jak zadavatel uvedl, souhrn těchto skutečností vedl hodnotící komisi a zadavatele k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Zadavatel tak shrnuje, že navrhovatel věděl již od první žádostí o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, na základě kterých indikátorů byla v jeho nabídce identifikována mimořádně nízká nabídková cena, tento postup zadavatele je tak dle jeho názoru zcela transparentní a přiměřený, přičemž plně zohledňuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

125.     Dále zadavatel uvedl, že hodnotící komise při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny a při formulaci žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny vycházela mj. z ustálené rozhodovací praxe soudů i Úřadů, a konkrétně odkázal na rozhodnutí Úřadu „č. j. S65/2010 ze dne 25. 5. 2010“, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17. 10. 2012, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0756/2015/VZ-45929/2015/513/JLí ze dne 7. 9. 2016 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0753/2015/VZ-45443/2015/532/ZČa ze dne 20. 7. 2016.

126.     Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že mu nebyla ze strany zadavatele sdělena žádná konkrétní pochybnost o jeho schopnosti řádně plnit předmět veřejné zakázky, a že zadavatel neuvedl objektivní důvody, pro které se domnívá, že stěžovatel nebude schopen dostát svému závazku. Zadavatel k tomu uvedl, že nikdy netvrdil, že navrhovatel nebude schopen dostát svému závazku. Podle zadavatele se jednalo pouze o oprávněné podezření hodnotící komise, že stěžovatel nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky splnit, přičemž dle zadavatele je institut mimořádně nízké nabídkové ceny přesně pro tuto situaci součástí zákona. Zadavatel tedy zdůraznil, že nezpochybňoval schopnost navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky, nýbrž schopnost navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu.

127.     K navrhovatelem uvedeným citacím rozhodnutí Úřadu, z nichž navrhovatel dle zadavatele vyvozuje závěr, že k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny musí docházet na základě několika různých faktorů, jinak může dojít k diskriminaci jednoho nebo více účastníků, zadavatel uvedl, že jak již konstatoval výše, hodnotící komise použila k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny hned několik faktorů/indikátorů, které shodně poukázaly na existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, podle zadavatele byly konkrétně použity tyto indikátory – vztah nabídkové ceny navrhovatele a předmětu veřejné zakázky, vztah nabídkové ceny navrhovatele a výše předpokládané hodnoty, vztah nabídkové ceny navrhovatele a průmětu nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Postup, jak hodnotící komise dospěla k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele včetně myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise, je dle zadavatele zaznamenán jak v žádostech o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, tak v oznámení o vyloučení. Podle zadavatele tak hodnotící komise postupovala zcela transparentně a přiměřeně, přičemž její postup je dle zadavatele objektivně přezkoumatelný.

128.     K tvrzení navrhovatele, že „...zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu jako maximální a nepřekročitelnou, předpokládanou hodnotu tedy nelze vnímat jako určitou průměrnou předpokládanou hodnotu, kolem níž by mohly oscilovat nabídky jednotlivých účastníků, ale jedná se o horní hranici nabídkových cen, tudíž by zadavatel již z tohoto faktu měl předpokládat, že nabídkové ceny budou nižší, a to i výrazně nižší, než předpokládaná hodnota..." zadavatel uvedl, že tento postup je zcela v souladu se zákonem a jde o běžnou praxi zadavatelů, což zadavatel dovozuje i z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R0243/2012/VZ-6486/2013/310/RBu ze dne 12. 4. 2013, rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S260/2009-2873/2010/530/JVa ze dne 17. 3. 2010 a z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R47/2014/VZ-1584/2015/321/MMl ze dne 16. 1. 2015. Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že předpokládaná hodnota tvoří horní hranici nabídkových cen, tzn., že nabídkové ceny budou nižší než je předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Podle zadavatele však z této skutečnosti nelze vyvozovat závěr, že zadavatel, resp. hodnotící komise nemá právo posuzovat podané nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

129.     K námitce navrhovatele, že nabídková cena by měla být poměřována s předmětem veřejné zakázky, tzn. materiálně, zadavatel uvedl, že hodnotící komise tak učinila, což lze doložit mj. odůvodněním žádosti o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 i samotným oznámením o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018. Podle zadavatele hodnotící komise v rámci posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny důsledně zohlednila všechny aspekty a specifika poptávaného předmětu plnění.

130.     K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s tím, že administrace veřejných zakázek je poměrně specifickým oborem, zadavatel uvedl následující. Podle zadavatele se náplň práce jednotlivých administrátorů veřejných zakázek může co do svého obsahu lišit, a to i velmi výrazně. Podle zadavatele vždy záleží na míře specifikace a samozřejmě rozsahu úkonů ve smlouvě, která je s příslušným administrátorem uzavírána. Záleží tedy na zadavateli, resp. na zadávacích podmínkách, o jak široký rozsah administrace zadávacích řízení v daném případě půjde. Zadavatel uvedl, že jsou případy, kdy zadavatel poptává administraci zadávacích řízení zahrnující čistě administrativní činnosti - zveřejňování formulářů ve Věstníku veřejných zakázek, hlídání lhůt, vyhotovování protokolů, závěrečných zpráv, apod., přičemž cena za tyto administrativní činnosti bude dle zadavatele nižší, než v případech, kdy se bude jednat o tzv. kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení. V šetřeném případě zadavatel dle svého vyjádření poptával kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení. Rozsah plnění veřejné zakázky je dle zadavatele stanoven v čl. III rámcové dohody, a to pomocí taxativního výčtu jednotlivých úkonů, který bude administrátor zadávacích řízení pro zadavatele vykonávat. Z předmětného článku rámcové dohody je dle zadavatele zřejmé, že rozsah úkonů je velmi široký a bude se tedy jednat o kompletní a komplexní administraci zadávacího řízení.

131.     Podle zadavatele je třeba brát také v potaz, že v rámci technické kvalifikace požadoval, aby dodavatelé měli mezi členy realizačního týmu též osobu s ukončeným vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru stavebním. I když se dle zadavatele nejedná o běžný požadavek v zadávacích podmínkách veřejných zakázek na administraci zadávacích řízení, je tento požadavek odůvodněn potřebou zadavatele. Z toho dle zadavatele vyplývá, že předmětem administrace zadávacích řízení budou kromě konzultací právního charakteru rovněž i konzultace odborně-technické.

132.     Z výše uvedeného dle zadavatele vyplývá, zadavatel velmi důkladně zohlednil specifika daného oboru a předmětu poptávaného plnění. Podle zadavatele byla nabídková cena hodnotící komisí posuzována skutečně materiálně, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, a to při zohlednění všech jeho specifik.

133.     Navrhovatel dle zadavatele v námitkách podotýká, že je zcela v dispozici konkrétního administrátora, jakým způsobem nastaví svou cenovou politiku. K tomu zadavatel uvedl, že žádným způsobem nezpochybnil právo navrhovatele rozhodovat o své cenové politice, nicméně dle zadavatele je s podivem, že de facto analogické právo zadavatele – a sice právo rozhodovat o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny – je zadavateli navrhovatelem upíráno, přestože byla dle zadavatele dodržena všechna související zákonná ustanovení.

134.     K námitce navrhovatele, že se hodnotící komise při hodnocení nabídek uchýlila pouze k mechanickému poměřování číselných hodnot, tedy nabídkových cen a předpokládané hodnoty, zadavatel opětovně zdůraznil, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zadávací dokumentací, kdy jediným kritériem hodnocení byla celková nabídková cena v Kč bez DPH. Podle zadavatele je hodnotící komisi ze strany navrhovatele na jednu stranu vytýkáno, že při hodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny postupovala na základě subjektivních zkušeností či subjektivních pocitů z nabídky, na druhé straně však i to, že se uchýlila pouze k mechanickému poměřování číselných hodnot. Podle zadavatele si tak jednotlivé argumenty navrhovatele protiřečí.

135.     V souvislosti s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nijak nezamyslel a ani nijak neformuloval své obavy, proč by navrhovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky v požadované kvalitě, přestože prokázal svou kvalifikaci bez jakýchkoliv výhrad, zadavatel odkázal na smysl institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, kterým podle zadavatele je ochrana zadavatele před případným nekvalitním plněním, a jeho účelem je umožnit zadavateli, aby se v případě pochybností o reálnosti nabízené ceny dotázal účastníka zadávacího řízení na odůvodnění stanovení výše jeho ceny. Zadavatel zdůraznil, že důvodem vyloučení nebyla pouze pochybnost hodnotící komise o reálnosti nabídkové ceny, nýbrž to, že navrhovatel nebyl schopen svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnit v souladu se žádostí, která mu byla zaslána dne 3. 8. 2018. Zadavatel tak dle svého názoru postup v souladu s § 48 odst. 4 zákona. Dále k tomu zadavatel citoval komentářovou literaturu (PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář, str. 197. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-102-6), kde je dle zadavatele uvedeno: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou." 

136.     Ohledně absence formulace obav, proč by navrhovatel neměl být schopen plnit předmět veřejné zakázky, zadavatel odkázal jak na žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018, tak na oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018.

137.     K dotazu navrhovatele, z jakého konkrétního důvodu byla jeho nabídka vyloučena, zadavatel uvedl, že důvodem bylo nedostatečné vysvětlení/zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel dle svého názoru postupoval v souladu s výše citovanou komentářovou literaturou (viz bod 135. odůvodnění tohoto rozhodnutí), podle které je třeba pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny hodnotit materiálně, tzn., že v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou. Z tohoto důvodu byl navrhovatel dle zadavatele v souladu s § 48 odst. 4 zákona ze zadávacího řízení vyloučen.

138.     K tvrzení navrhovatele, že předmětem hodnocení je nabídková cena a nikoliv časová dotace, z čehož dle navrhovatele plyne, že zadavatel by se měl pozastavovat nad tím, zda je reálné administrovat nadlimitní řízení za cenu 19.500 Kč bez DPH, nikoliv nad tím, za kolik hodin je reálné administrovat nadlimitní řízení, zadavatelopětovně upozornil na úzkou spojitost mezi počtem hodin, tedy časovou dotací, a výslednou cenou za administraci příslušného zadávacího řízení. Rozporoval-li zadavatel reálnost časové dotace, rozporoval dle svého názoru i výslednou cenu za administraci příslušného zadávacího řízení, tedy i celkovou nabídkovou cenu.

139.     Zadavatel se dále vyjádřil k tvrzení navrhovatele, že situace na trhu administrace veřejných zakázek je taková, že chtějí-li dodavatelé uspět, musí nabízet nabídkové ceny za hodinu poskytnutých služeb někdy i hluboko pod hranicí 1 000 Kč bez DPH. Navrhovatel dle zadavatele uvedl příklad z nedávné doby, kdy hodinová sazba za poskytování těchto služeb činila 379 Kč bez DPH. Podle zadavatele by tyto informace mohly sloužit jako podpůrné argumenty k vysvětlení/zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, v námitkách se však dle zadavatele jedná o informace irelevantní, z nichž není jednoznačně patrné, jaké porušení zákona zadavatelem mají dokládat. Zadavatel následně uvádí, že toto tvrzení nerozporuje, avšak podle něho není ničím podloženo a postrádá vypovídací hodnotu, neboť zadavateli není znám přesný rozsah provedené administrace. Zadavatel by dle svého přesvědčení mohl vyhledat naopak nejvyšší hodinovou sazbu, která byla za administraci veřejných zakázek poskytnuta. Podle zadavatele však takové krajní hodnoty nevypovídají o skutečné situaci na trhu.

140.     Dále zadavatel odkazuje na průzkum trhu, který provedl v prosinci 2017, ze kterého dle zadavatele plyne, že nabídkové ceny navrhovatele neodpovídají tržním cenám, resp. jsou hluboko pod nimi. Podle zadavatele má provedený průzkum trhu objektivní charakter, není mu tedy jasné, proč mu navrhovatel opakovaně vytýká subjektivní přístup při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel také dodal, že na základě tohoto průzkumu trhu byla stanovena také předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Podle zadavatele tedy byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena kvalifikovaně a v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními. Zadavatel si tak není vědom, v čem navrhovatel spatřuje pochybení při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

141.     Podle zadavatele je také zarážející, že navrhovatel v nedávné době poskytoval služby administrace veřejných zakázek opakovaně za hodinovou sazbu ve výši 2 500 Kč bez DPH. Přesto navrhovatel dle zadavatele uvedl, že hodinové sazby v odvětví administrace veřejných zakázek se běžně pohybují pod hranicí 1 000 Kč bez DPH.

142.     K námitce navrhovatele, že mu „v odůvodnění rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení chybí konkrétní zdůvodnění, proč by neměl být za nabízenou cenu schopen předmět zadávacího řízení realizovat", zadavatel opět uvedl, že se pochybnosti hodnotící komisevztahovaly k realizaci předmětu plnění za nabídkovou cenu, jež byla identifikována jako mimořádně nízká. Tyto pochybnosti byly dle zadavatele detailněji popsány v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny zedne 3. 8. 2018, ve které byly zadavatelem rovněž formulovány konkrétní dotazy bezprostředněsouvisející s výší nabídkové ceny. Vzhledem k tomu, že navrhovatel dle zadavatele naněkteré dotazy uvedené v této žádosti neodpověděl, případně neodpověděl dostatečně, čímž nedošlo ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, byl dle zadavatele ze zadávacího řízení vyloučen v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 zákona.

143.     Zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že hodinová dotace není předmětem hodnocení. Dále k tomu ale dodává, že to však nezbavuje zadavatele možnosti zabývat se hodinovou dotací v rámci posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny, jež byla v nabídce navrhovatele identifikována. Podle zadavatele, jak již uvedl výše, hodinová dotace úzce souvisí s celkovou cenou za administraci příslušného druhu zadávacího řízení, neboť bezprostředně ovlivňuje její výši.

144.     Zadavatel souhlasí také s tvrzením navrhovatele, že jednotlivá zadávací řízení se mohou podstatně lišit svým předmětem, časovou náročností apod. Zadavatel ale upozorňuje na odst. 2 a 3 čl. I návrhu rámcové dohody, ze kterého dle zadavatele vyplývá, že o tom, jaká zadávací řízení budou administrována, rozhoduje jen a pouze zadavatel. Zadavatel tedy dle svého vyjádření bude rozhodovat o tom, jaká zadávací řízení bude administrovat daný dodavatel a jaká si bude administrovat zadavatel sám prostřednictvím svých zaměstnanců. Z toho dle zadavatele vyplývá, že externímu administrátorovi budou zadávány k administraci zejména složitější zadávací řízení, u nichž se dle zadavatele předpokládá i větší časová náročnost. Podle zadavatele tak navrhovatel nemůže předpokládat, která zadávací řízení by administroval, tudíž dle zadavatele nemůže kvalifikovaně předpokládat ani to, že některá nadlimitní řízení budou administrována s časovou náročností menší než 30 hodin.

145.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel neměl vystavět svoji argumentaci na rozporování časové dotace, kdy navrhovatel opět zdůrazňuje, že šlo o pouhý odhad, kterého v některých zadávacích řízení nemusí být vůbec dosaženo, zadavatel uvedl, že trvá na svém právu zabývat se časovou dotací, jelikož dle zadavatele úzce souvisí s výslednou nabídkovou cenou a přímo ovlivňuje její výši. Zároveň zadavatel zdůraznil, že pochybnosti hodnotící komise o reálnosti časové dotace nebyly bezprostředním důvodem pro vyloučení navrhovatele, ale tímto důvodem bylo nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu zadavatel opětovně uvedl citaci z komentářové literatury: „Doplňujeme, že pojem zdůvodnění mimořádněnízké nabídkové ceny je třeba hodnotit materiálně. I v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne vestanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečnéz hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třebapovažovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou."

146.     Podle zadavatele navrhovatel v námitkách uvedl, že taxativně vymezené úkony uvedené v návrhu rámcové dohody zahrnují maximální možné rozpětí úkonů, které mohou v průběhu zadávacího řízení nastat, přičemž dle navrhovatele některé úkony nemusí vůbec nastat. K tomu zadavatel uvedl, že si je toho vědom, nicméně dle zadavatele měl účastník zadávacího řízení při kvalifikovaném odhadu jednotlivých časových dotací počítat s určitou časovou rezervou s ohledem na komplikovanější a náročnější zadávací řízení, zejména jde-li o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce, kde dle zadavatele bývá zvýšený počet žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, námitek apod.

147.     K tvrzení navrhovatele, že případný časový přesah některých administrovaných zakázek se vykompenzuje v rámci jiných, zadavatel uvedl, že toto nevylučuje, nicméně na základě svých zkušeností, které dle svého vyjádření již předestřel v rozhodnutí o námitkách, o tom pochybuje. Nicméně dle zadavatele jde opět o pouhou predikci navrhovatele vztahující se k situaci, která v budoucnu teprve nastane, proto je dle zadavatele bezpředmětné o ní dále polemizovat.

148.     K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013 zadavatel uvedl, že se tímto rozhodnutím Úřadu řídil. Podle zadavatele bylo důvodem vyloučení navrhovatele nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť navrhovatel svoji nabídkovou cenu dle zadavatele nezdůvodnil v rozsahu, v jakém to zadavatel v žádosti ze dne 3. 8. 2018 požadoval. Podle zadavatele hodnotící komise posuzovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu z materiálního hlediska, tedy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž dle zadavatele byla zohledněna všechna specifika předmětu veřejné zakázky, tj. zejména okruh úkonů, které tvoří předmět veřejné zakázky. Podle zadavatele je nutné přihlédnout také k faktu, že je zcela v uvážení zadavatele, která zadávací řízení bude administrovat vybraný dodavatel. Podle zadavatele lze již předem říci, že půjde převážně o zadávací řízení složitější, časově náročnější, jejichž administraci by zadavatel nebyl schopen zajistit prostřednictvím svých kmenových zaměstnanců. Zejména to je dle zadavatele hlavní důvod, proč se veřejní zadavatelé právě k outsourcingu administrace zadávacích řízení uchylují stále častěji.

149.     Jak zadavatel dále uvedl, podle navrhovatele je nutno vzít v úvahu rozsah veřejné zakázky a širší kontext plnění celého předmětu veřejné zakázky, nikoliv posuzovat pouze jediný případ administrace veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu odděleně od ostatního plnění. Podle zadavatele však v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 bylo uvedeno, že hodnotící komise shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu u všech dílčích položek, přičemž zejména kompletní administrace nadlimitního řízení za 19 500 Kč bez DPH vzbuzuje největší pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit za tuto cenu předmět veřejné zakázky řádně a v požadované kvalitě. Z toho je dle zadavatele zřejmé, že hodnotící komise se zabývala zejména cenou za administraci zadávacího řízení v nadlimitním režimu, nicméně mimořádně nízká nabídková cena byla dle zadavatele shledána i u všech ostatních druhů zadávacích řízení. Zadavatel k tomu dále uvedl, že hodnotící komise samozřejmě mohla ve své žádosti požadovat například to, aby navrhovatel vyplnil časové dotace k jednotlivým úkonům i pro veřejnou zakázku malého rozsahu, zjednodušené podlimitní řízení a jednací řízení bez uveřejnění/jednací řízení s uveřejněním, nicméně to dle zadavatele považovala za nadbytečné, neboť dle zadavatele by tento postup byl zcela analogický tomu u nadlimitní veřejné zakázky. Několikrát bylo dle zadavatele zmíněno, že to, co hodnotící komise uvedla u nadlimitní veřejné zakázky, se přiměřeně použije i na ostatní položky nabídky. Postup, jakým navrhovatel stanovil výslednou cenu za příslušnou položku - tedy násobení hodinové sazby a orientační časové dotace - je dle zadavatele u každé položky totožný.

150.     Dále zadavatel souhlasí s tvrzením navrhovatele, že žádný zákonný ani podzákonný předpis nestanoví, jak vysoká má být odměna advokáta. Zadavatel však zároveň upozorňuje na existenci advokátního etického kodexu, což je dle zadavatele stavovský předpis vydaný Českou advokátní komorou, jenž stanoví pro advokáty závazná etická pravidla výkonu advokacie. Dále zadavatel uvedl některé citace z článku JUDr. Lukáše Slaniny a Mgr. Vladimíra Janoška, který se dle zadavatele věnuje odměně advokáta mj. právě v rámci zadávacích řízení.

151.     Podle zadavatele navrhovatel uvedl, že při stanovení své cenové politiky a zvolení strategie vycházel ze zkušeností s obdobnými zakázkami. Podle zadavatele je tedy zarážející, že totožné služby, které navrhovatel ještě v nedávné době poskytoval za 2 500 Kč bez DPH za hodinu, navrhovatel nyní nabízí za 650 Kč bez DPH. Podle zadavatele byl navrhovatel prostřednictvím žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 dotázán, proč došlo k takto markantnímu snížení hodinové sazby z jeho strany. Navrhovatel však dle zadavatele vysvětlení odmítl poskytnout. Co se týče tvrzení navrhovatele, že počítá s nižším ziskem než u klientů ze soukromého sektoru, zadavatel opět odkázal na článek JUDr. Lukáše Slaniny a Mgr. Vladimíry Janoška. V něm je dle zadavatele mj. uvedeno i to, že pravděpodobně není v souladu s čl. 10 Pravidel profesionální etiky a pravidel soutěže advokátů České republiky, pokud stěžovatel argumentuje, že pro veřejný sektor nabízí odměnu nižší než tu, kterou v obdobných věcech účtuje jiným subjektům.

152.     K tvrzení navrhovatele, že první zakázky budou časově náročnější, ale postupně bude tato časová náročnost snižována, a že z velké části bude docházet k replikaci řízení, zadavatel uvedl, že je to zadavatel, kdo bude vybranému dodavateli „přidělovat“ zadávací řízení k administraci, přitom lze dle zadavatele předpokládat, že tato zadávací řízení se budou svými předměty značně lišit. Navrhovatel tak dle zadavatele nemůže kvalifikovaně předpokládat, že dojde k výraznější úspoře času např. kopírováním textu z jedné zadávací dokumentace do druhé. Nadto je dle zadavatele třeba brát v úvahu i to, že externí administrátor musí úzce spolupracovat se zadavatelem a pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zapracovat do návrhu zadávací dokumentace. Zadavatel dále uvedl, že při zpracování složitějších zadávacích dokumentací nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.

153.     K argumentu navrhovatele, že administrativní činnost související s přípravou zadávacích řízení vykonávají zejména osoby v pozici studentů či asistentek, jejichž hodinová práce je dle navrhovatele levnější než hodinová sazba advokáta, zadavatel uvedl, že těžiště práce administrátora netkví pouze v administrativních činnostech, ale v „kvalifikovanější“ práci, jako je tvorba kritérií hodnocení, kvalifikačních předpokladů, vydefinování předmětu plnění, tvorba návrhů smluv, vypořádání případných námitek apod. Zadavatel nadto uvedl, že stanovil v rámci technické kvalifikace požadavky na členy realizačního týmu, přičemž dle zadavatele by to měly být právě tyto osoby, které se budou převážně podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, jinak by tento kvalifikační předpoklad dle zadavatele postrádal smysl.

154.     Podle zadavatele navrhovatel dále poukazoval na zjednodušení procesů při administraci zadávacích řízení, ke kterému došlo v souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a povinnou elektronizací. K tomu zadavatel uvedl, že skutečně došlo ke zjednodušení některých procesů oproti minulé právní úpravě, to však zadavatel dle svého vyjádření již zohlednil při tvorbě zadávacích podmínek. Podle zadavatele to tedy nic nemění na závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, ani na jeho následném vyloučení pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

155.     Navrhovatel dle zadavatele v následujícím odstavci námitek uvádí, že odmítá vyloučení na základě pouhé pochybnosti hodnotící komise o schopnosti účastníka zadávacího řízení plnit řádně předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla shledána jako mimořádně nízká. K tomu zadavatel uvedl, že již souladnost svého postupu se zákonem a základními zásadami vysvětloval na několika místech svého rozhodnutí o námitkách a opět odkázal na již dříve citovanou komentářovou literaturu.

156.     Zadavatel dle svého názoru v oznámení o vyloučení jednoznačně uvedl, proč zdůvodnění navrhovatele ze dne 8. 8. 2018 nebylo dostatečné, resp. proč nedošlo k rozptýlení pochybností o schopnosti navrhovatele realizovat předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu. Podle zadavatele jsou jeho jednotlivé kroky (ať již žádost o zdůvodnění stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 nebo oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 8. 8. 2018) pečlivě zdůvodněny a obsahují i myšlenkové pochody členů hodnotící komise, na jejichž základě byly příslušné závěry učiněny. Zadavatel dle svého názoru dbal na zásady transparentnosti a vyvinul maximální úsilí, aby jeho kroky byly přezkoumatelné.

157.     Jak navrhovatel dle zadavatele dále uvedl, nepovažuje konstatování zadavatele, že „orientační časové dotace jsou nepřiměřeně nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům“ bez dalšího za argument způsobilý k jeho vyloučení. K tomu zadavatel uvedl, že předmětné konstatování bylo založeno na zkušenostech zadavatele, resp. hodnotící komise. Podle zadavatele je hodnotící komise kolegium odborně způsobilých osob, které vycházelo při posuzování reálnosti navrhovatelem doplněných časových dotací zejména empiricky ze svých zkušeností. Dále zadavatel opětovně popisuje, o jaká zadávací řízení se v rámci administrace bude jednat. Podle zadavatele je tak nepředstavitelné, že by navrhovatel zpracoval návrh smlouvy včetně veškerých konzultací za jím deklarované 2 hodiny. Podle zadavatele doplněné časové dotace k jednotlivým úkonům skutečně nerozptýlily pochybnosti členů hodnotící komise o schopnosti navrhovatele řádně a kvalitně realizovat předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu.

158.     Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S350/2012/VZ-17200/2013/521/DRa ze dne 10. 9. 2013, kde je dle navrhovatele řečeno, že pouze spekulativní domněnky o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny nemohou obstát. Podle zadavatele nelze jeho postup ztotožňovat s postupem zadavatele z citovaného rozhodnutí, neboť hodnotící komise k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny použila v souladu s tímto rozhodnutím hned několik indikátorů, nikoliv pouze odchylku od cen ostatních účastníků, jak tomu bylo v případě citovaného rozhodnutí Úřadu.  Podle zadavatele navíc byla všechna jeho rozhodnutí činěna na základě doporučení hodnotící komise, která byla patřičně argumentačně podložena, nejednalo se tak dle zadavatele pouze o spekulativní domněnky, jak tomu bylo v případě citovaného rozhodnutí Úřadu.

159.     K námitce navrhovatele, že zadavatel nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, neboť dle navrhovatele předpokládaná hodnota veřejné zakázky neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a času obvyklé, zadavatel uvedl, že před zahájením zadávacího řízení provedl řádný průzkum trhu dle § 16 odst. 6 zákona, přičemž disponuje kompletní dokumentací zachycující jeho průběh. Zadavatel dle svého názoru není povinen tento průzkum trhu zveřejňovat, přesto však anonymizované údaje, které byly na základě průzkumu trhu zjištěny, navrhovateli dle svého vyjádření poskytl. Podle zadavatele mu je vytýkáno netransparentní stanovení předpokládané hodnoty, aniž by navrhovatel uvedl, v čem netransparentnost spatřuje. Podle zadavatele tedy předpokládaná hodnota, která byla stanovena na základě řádného průzkumu trhu, byla stanovena v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, jakož i s ust. § 16 a § 23 zákona.

160.     Podle zadavatele navrhovatel v námitkách dále tvrdí, že zadavatel ani v zadávací dokumentaci, ani ve vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení neuvádí, jakým způsobem a na základě jakých všech faktorů hodnotil a určoval mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel uvedl, že se k tomu již v rozhodnutí o námitkách několikrát vyjádřil a dodal, že navrhovatel věděl již od první žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, na základě kterých indikátorů byla v jeho nabídce identifikována mimořádně nízké nabídková cena. Podle zadavatele je jeho postup zcela transparentní a přiměřený a plně zohledňuje zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

161.     K námitce navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nestanovil nabídkovou cenu, která bude považována za mimořádně nízkou, případně způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny, zadavatel upozornil na textaci ust. § 113 odst. 2 zákona, podle kterého zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny. Podle zadavatele se tak jedná o pouhou možnost zadavatele, v žádném případě o povinnost. Zadavatel dle svého názoru tedy postupoval zcela v souladu s § 113 odst. 2 zákona a nelze v jeho postupu spatřovat porušení zásady transparentnosti, jak dle zadavatele tvrdí navrhovatel.

162.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel hodnotil mimořádně nízkou nabídkovou cenu na základě kritérií, která nebyla stanovena v zadávací dokumentaci, konkrétně hodinovou sazbou a časovou dotací, navrhovatel opět uvedl, že se k tomu již vyjádřil v předchozím textu svého rozhodnutí o námitkách. Zadavatel k tomu dodal, že nejprve byla mimořádně nízká nabídková cena hodnotící komisí identifikována, v reakci na první žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny pak navrhovatel zadavateli dobrovolně poskytl informace o výpočtu nabídkové ceny, tj. o hodinových sazbách a časových dotacích. Podle zadavatele jde o skutečnosti, které přímo ovlivňují výši nabídkové ceny, proto je právem, ne-li dokonce povinností, aby se zadavatel těmito skutečnostmi ve své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval.

163.     Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že obsahem žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 3. 8. 2018 překročil zadávací podmínky či zákon. Podle zadavatele se dotazy, jež byly v předmětné žádosti formulovány, se týkaly hodinové sazby a časového rozsahu. Podle zadavatele navrhovatel sám deklaroval, že administraci příslušného druhu zadávacího řízení stanovil na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace. Podle zadavateli mu tedy nelze vytýkat, že ve své žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tyto informace použil, neboť dle zadavatele tyto informace bezprostředně ovlivňují výši nabídkové ceny.

164.     Závěrem zadavatel uvedl, že při vyloučení navrhovatele postupoval zcela v souladu se všemi příslušnými zákonnými ustanoveními.

Právní posouzení

165.     Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel v souladu s § 245 odst. 1 zákona povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

166.     Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno považovat i obecné konstatování, že se namítaného a konkrétně stěžovatelem popsaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Za takové situace není vůbec naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde není ještě Úřadem hodnoceno, zda důvodné či nikoli), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

167.     Podá-li tedy stěžovatel zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele brojit návrhem u Úřadu. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup zpochybňovaný námitkami konkrétně nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.

168.     Navrhovatel v návrhu uvedl, že považuje rozhodnutí o námitkách za nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm dle navrhovatele nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Podle navrhovatele zadavatel ve snaze dostát ustanovení § 245 odst. 1 zákona rozhodl o námitkách vyčerpávajícím způsobem, ale pouze po formální stránce. Materiálně rozhodnutí o námitkách podrobnost a srozumitelnost podle navrhovatele postrádá.

169.     Jak Úřad dovodil výše, přezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách dle § 245 odst. 1 zákona spočívá v tom, že součástí rozhodnutí o námitkách musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Úřad tedy rozhodnutí o námitkách přezkoumal z tohoto pohledu a uvádí následující.

170.     Z obsahu námitek je dle Úřadu zřejmé, že námitky navrhovatele směřují proti rozhodnutí, resp. oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel v námitkách namítá, že mu není z oznámení o jeho vyloučení zřejmé, proč zadavatel nepovažuje jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné, a proč tedy navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, a oznámení o vyloučení tak považuje za nepřezkoumatelné. Navrhovatel v souvislosti se svým vyloučením dále namítá, že se zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť v souvislosti s nabídkovou cenou navrhovatele posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Další námitka navrhovatele směřuje proti způsobu identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem, kdy dle navrhovatele zadavatel dospěl k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele na základě srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkami ostatních účastníků, a nikoli na základě vztahu nabídkové ceny k předmětu veřejné zakázky. Dle navrhovatele zadavatel dále nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, která neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé. Další pochybení zadavatele navrhovatel spatřuje v tom, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií, ale na základě subjektivních zkušeností či svých pocitů z nabídky navrhovatele. Ke všem těmto skutečnostem navrhovatel v námitkách uvádí poměrně mnoho argumentů, některé z nich i opakovaně.

171.     Za účelem zjištění, zda se zadavatel srozumitelně a podrobně vyjádřil ke všem skutečnostem namítaným navrhovatelem v námitkách, Úřad porovnal obsah námitek (viz body 95. až 114 odůvodnění tohoto rozhodnutí) s obsahem rozhodnutí o námitkách (viz body 115. až 164 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

172.     Pokud jde o namítanou nepřezkoumatelnost oznámení o vyloučení způsobenou neuvedením důvodu vyloučení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že důvodem vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy toto zdůvodnění nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu. K námitce navrhovatele, že mu není z rozhodnutí o jeho vyloučení zřejmé, proč zadavatel nepovažuje jeho zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečné, a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil, zadavatel odkázal na oznámení o vyloučení, v jehož odůvodnění jsou dle zadavatele detailně popsány důvody vyloučení navrhovatele. Zadavatel dále uvedl, že navrhovatelem doplněné časové dotace k jednotlivým úkonům zadávacího řízení nerozptýlily pochybnosti členů hodnotící komise o schopnosti navrhovatele řádně a kvalitně realizovat předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, na základě kterých navrhovatel považuje rozhodnutí o jeho vyloučení za nepřezkoumatelné.

173.     K námitce navrhovatele, že se zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele odchýlil od kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci, neboť v souvislosti s nabídkovou cenou navrhovatele posuzoval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení, zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve upozornil na to, že posuzovaní mimořádně nízké nabídkové ceny a hodnocení nabídek jsou zcela odlišné instituty. Podle zadavatele proběhlo hodnocení nabídek zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zadávací dokumentace, přičemž na základě provedeného hodnocení se umístila nabídka navrhovatele na prvním místě. Následně bylo dle zadavatele provedeno posouzení podmínek účasti, včetně posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. Dále k tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že hodnotící komise v nabídce navrhovatele identifikovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a proto navrhovatele vyzvala ke zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V odpovědi na první žádost navrhovatel dle zadavatele mj. uvedl informaci o hodinové sazbě a časové dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Podle zadavatele tak po něm navrhovatel nemůže požadovat, aby tyto informace ignoroval. Situace, kdy by zadavatel nemohl reagovat na skutečnosti, jež se dozvěděl ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny a jež s nabídkovou cenou bezprostředně souvisí a jsou pro její výši zcela zásadní, by byla dle zadavatele absurdní a naprosto by odporovala smyslu institutu objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S104/2011/VZ-6553/2011/540/VKu ze dne 25. 5. 2011, ze kterého zadavatel dovozuje oprávněnost hodnotící komise v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obecně požadovat od účastníků zadávacího řízení jakékoliv informace týkající se vlastností nabízeného plnění, které ovlivňují jeho nabídkovou cenu. Podle zadavatele časové dotace jednoznačně souvisejí s nabídkovou cenou, neboť ta byla stanovena na základě součinu hodinové sazby a předpokládané časové dotace v hodinách. Zadavatel tak v rozhodnutí o námitkách zdůraznil, že předpokládaná časová dotace bezesporu ovlivňuje nabídkovou cenu, proto je právem zadavatele s touto informací pro účely posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny dále pracovat. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, které mají dle navrhovatele prokazovat, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když se v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele zabýval časovou dotaci jednotlivých druhů zadávacích řízení.

174.     K námitce navrhovatele, že zadavatel dospěl k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele na základě srovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkami ostatních účastníků, a nikoli na základě vztahu nabídkové ceny k předmětu veřejné zakázky, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že indikátorů, které vedly hodnotící komisi k závěru o přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, bylo dle zadavatele hned několik. Zadavatel dále uvedl, že prvně komise posuzovala, zda nabídková cena navrhovatele je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky navrhovatelem plněn. Dalším pomocným indikátorem byl dle zadavatele značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou navrhovatele. V neposlední řadě komise dle zadavatele porovnávala nabídkové ceny jednotlivých účastníků zadávacího řízení mezi sebou, resp. došlo k poměření nabídkové ceny navrhovatele a průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Zadavatel uvedl, že souhrn těchto skutečností vedl hodnotící komisi a zadavatele k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, na základě kterých navrhovatel považuje postup zadavatele při určení mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce za nezákonný. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách také uvedl, že postup, jak hodnotící komise dospěla k závěru o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele včetně myšlenkových pochodů jednotlivých členů hodnotící komise, je zaznamenán jak v žádostech o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, tak v oznámení o vyloučení. Podle zadavatele tak hodnotící komise postupovala zcela transparentně a přiměřeně, přičemž její postup je dle zadavatele objektivně přezkoumatelný.

175.     Co se týče námitky navrhovatele, že zadavatel nesprávně a netransparentně stanovil předpokládanou hodnotu zadávacího řízení, která dle navrhovatele neodpovídá ceně za služby při administraci veřejné zakázky v místě a čase obvyklé, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že před zahájením zadávacího řízení provedl řádný průzkum trhu dle § 16 odst. 6 zákona, přičemž disponuje kompletní dokumentací zachycující jeho průběh. Zadavatel dle svého názoru není povinen tento průzkum trhu zveřejňovat, přesto však anonymizované údaje, které byly na základě průzkumu trhu zjištěny, navrhovateli dle svého vyjádření poskytl. Zadavatel uvedl, že je mu vytýkáno netransparentní stanovení předpokládané hodnoty, aniž by navrhovatel uvedl, v čem netransparentnost spatřuje. Podle zadavatele tedy předpokládaná hodnota, která byla stanovena na základě řádného průzkumu trhu, byla stanovena v souladu se zásadami uvedenými v § 6 zákona, jakož i s ust. § 16 a § 23 zákona.

176.     K namítanému pochybení zadavatele spočívajícímu v tom, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou navrhovatele na základě objektivních kritérií, ale na základě subjektivních zkušeností či svých pocitů z nabídky navrhovatele, zadavatel uvedl, že důvodem vyloučení bylo nedostatečné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze strany navrhovatele, nikoliv subjektivní zkušenosti či subjektivní pocity z nabídky navrhovatele. Zadavatel uvedl, že navrhovatel spatřuje subjektivní prvek zřejmě v tom, že zadavatel navrhovatelem uvedené předpokládané časové dotace rozporoval jako nedostatečné, nepřiměřeně nízké a neodpovídající skutečným potřebám. K tomu zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pro podpoření tohoto svého přesvědčení doložil navrhovateli tabulku s počty hodin, za které byly v minulosti zadavateli kompletně administrována otevřená nadlimitní řízení, přičemž v každém jednotlivém případě šlo o výrazně vyšší počet hodin, než navrhovatelem deklarovaných třicet. Zadavatel k tomu uvedl, že skutečně vycházel ze svých zkušeností, nicméně proč jsou tyto označovány v námitkách jako „subjektivní", to navrhovatel dle zadavatele neuvedl. Dále se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně vyjadřuje ke všem skutečnostem a argumentům navrhovatele uvedeným v námitkách, kterými navrhovatel namítá subjektivní přístup zadavatele při posouzení nabídkové ceny a posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

177.     Po porovnání skutečností uvedených v námitkách s obsahem rozhodnutí o námitkách Úřad konstatuje, že nelze dojít k závěru, že se zadavatel podrobně a srozumitelněnevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách navrhovatele. Z rozhodnutí o námitkách dle Úřadu jednoznačně vyplývá, z jakého důvodů zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách ke každé námitce navrhovatele uvedl konkrétní a přezkoumatelné skutečnosti, na základě kterých námitky navrhovatele nepovažuje za opodstatněné. Rozhodnutí o námitkách tak dle Úřadu netrpí nepřezkoumatelností a splňuje zákonné požadavky ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

178.     Úřad k tomu pro úplnost dodává, že navrhovatel v návrhu nijak nespecifikoval, která konkrétní část rozhodnutí o námitkách je dle jeho názoru nepřezkoumatelná nebo k jaké jeho konkrétní námitce se zadavatel podrobně a srozumitelně nevyjádřil. Navrhovatel v návrhu uvedl, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť zadavatel v něm nijak srozumitelně nevysvětlil, z jakého důvodu navrhovatel dostatečně neodůvodnil svou nabídkovou cenu a proč ho tedy zadavatel ze zadávacího řízení vyloučil. Úřad k tomu uvádí, že v rámci přezkumu rozhodnutí o námitkách z hlediska jeho přezkoumatelnosti ve smyslu ustanovení § 245 odst. 1 zákona se nezabýval konkrétními důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v tom smyslu, zda jsou tyto důvody oprávněné či nikoliv, ani v námitkách namítanou netransparentností rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.  Úřad se v rámci přezkoumání rozhodnutí o námitkách zabýval pouze tím, zda rozhodnutí o námitkách splňuje požadavky stanovené v § 245 odst. 1 zákona, tj. zda je součástí rozhodnutí o námitkách odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.  

179.     Úřad tak shrnuje, že neshledal, že by zadavatel postupoval při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, tj. že by rozhodnutí o námitkách bylo nepřezkoumatelné.

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

180.     Návrh navrhovatele směřuje proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele jednak v tom, že zadavatel při posuzovaní nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny poměřoval tuto cenu s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, a jednak v tom, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dostatečně nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu, tj. z jakého důvodu zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.

Relevantní ustanovení právních předpisů

181.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

182.     Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

183.     Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

184.     Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit

a) cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b) způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

185.     Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

186.     Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně.

187.     Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

188.     Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

189.     Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

190.     Podle bodu 1 zadávací dokumentace předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 500 000 Kč bez DPH.

191.     V bodu 3.6 zadávací dokumentace „Nabídkové ceny, způsob jejich zpracování“ je uvedeno, že účastník zadávacího řízení předloží v návrhu rámcové dohody nabídkovou cenu v tomto členění:

„Nabídka jednotkové ceny pro administraci

 

Druh zadávacího řízení

Jednotková cena v Kč bez DPH

 

 

Nadlimitní řízení

otevřené/užší řízení

 

 

 

 

Podlimitní řízení

 

 

 

 

Zjednodušené podlimitní řízení

 

 

 

 

Veřejná zakázka malého rozsahu

 

 

 

 

Jednací řízení s uveřejněním

 

 

 

 

Jednací řízení bez uveřejnění

 

 

 

 

Celková cena za předpokládaný počet VZ“

 

V citovaném bodu zadávací dokumentace je dále uvedeno: „Účastník předloží v návrhu Dohody kalkulaci jednotkových cen za jednotlivá zadávací řízení a dále v rámci celkové ceny vynásobí jednotkovou cenu v souladu s požadovaným počtem zadávacích řízení. Součtem cen zadávacích řízení vynásobených předpokládaným počtem realizovaných veřejných zakázek získá celkovou nabídkovou cenu, která nesmí překročit předpokládanou hodnotu stanovenou zadavatelem. Zadavatel v současné době předpokládá zadání cca níže uvedený počet veřejných zakázek pro roky 2018- 2021:

-          6 nadlimitních zadávacích řízení (např. na správu objektů a zajištění služeb facility managementu pro objekty Kanceláře Poslanecké sněmovny, na restrukturalizaci a modernizaci stávajícího kamerového dohledového systému ve všech objektech Poslanecké sněmovny apod.)

-          6 podlimitních zadávacích řízení

-          3 jednací řízení s uveřejněním

-          5 jednacích řízení bez uveřejnění

-          14 zjednodušených podlimitních řízení

-          20 veřejných zakázek malého rozsahu“.

192.     Podle bodu 5 zadávací dokumentace „Způsob hodnocení nabídek podle hodnoticího kritéria“ je základním a jediným kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 zákona hodnocená podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH.

193.     V čl. IV „Celková cena“ bodě 2 návrhu rámcové dohody, která je součástí nabídky navrhovatele ze dne 19. 6. 2018, je uvedeno:

„Cena za kompletní administraci:

Nabídka jednotkových cen pro administraci veřejných zakázek

Druh zadávacího řízení

v Kč bez DPH

Nadlimitní řízení

19.500,- Kč

Podlimitní řízení

13.000,- Kč

Zjednodušené podlimitní řízení

13.000,- Kč

Zakázka malého rozsahu

9.750,- Kč

Jednací řízení s uveřejněním

13.000,- Kč

Jednací řízení bez uveřejnění

13.000,- Kč

Celková cena za předpokládaný počet VZ 676.000,- Kč bez DPH“

194.     Ve zprávě o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 je uveden následující seznam nabídek, které byly označeny jako podané (seřazeno dle nabídkové ceny):

 

Název

Nabídková cena bez DPH

1.

J&T advokátní kancelář s.r.o.

04996305

676 000,- Kč

2.

HYDROPROGRESS, s.r.o.

04449461

997 500,- Kč

3.

enovation s.r.o.

27909751

1 630 000,- Kč

4.

CGB - Consult, s.r.o.

25100921

1 990 000,- Kč

5.

JUSTITIA ADVISORY PARTNERS, s.r.o.

04545575

1 990 000,- Kč

6.

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

06717586

2 140 000,-Kč

7.

OTIDEA avz s.r.o.

04682378

2 362 000,- Kč

8.

VIA Consult a.s.

25084275

2 491 000,- Kč

195.     V bodě 5 Zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 je uvedeno: „Zadavatel se vzhledem k výši nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka se umístila na prvním místě, rozhodl požádat o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, kterou shledal v nabídce J&T advokátní kancelář s.r.o. podané do předmětné veřejné zakázky. Hodnotící komise jednomyslně vyjádřila pochybnost nad schopností účastníka plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Tato pochybnost plyne především z faktu, že nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a přechozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též následující pomocné kritérium - za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovala hodnotící komise takovou nabídkovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení“.

196.     Dne 21. 6. 2018 zadavatel navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I.

197.     Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I ze dne 25. 6. 2018 navrhovatel uvedl následující: „(…) Nabídkovou cenu jsme zpracovali s ohledem na skutečnost, že navazujeme novou spolupráci, zvážili jsme veškeré aspekty poskytování právních služeb i s ohledem na sídlo zadavatele a předpokládané množství veřejných zakázek, na základě posouzení svých časových a kapacitních možností jsme stanovili odměnu ve výši 650,-Kč bez DPH za 1 hodinu poskytování služeb. Pro úplnost dodáváme, že jsme při stanovení odměny vycházeli z následujících výpočtů:

·         Nadlimitní řízení – časový předpoklad 30 hodin, tj. odměna            19.500,-Kč

·         Podlimitní řízení – časový předpoklad 20 hodin, tj. odměna                         13.000,-Kč

·         VZMR - časový předpoklad 15 hodin, tj. odměna                               9.750,-Kč

·         JŘSU, JŘBU - časový předpoklad do 20 hodin, tj. odměna                 13.000,-Kč

(…)“

198.     Dne 3. 8. 2018 zadavatel navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II., ve které zadavatel uvedl: „(…) Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2.500.000,- Kč bez DPH, zatímco Vámi nabízená cena činí 676.000 Kč bez DPH. Hodnotící komise jednomyslně vyjádřila pochybnost nad schopností účastníka řádně plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Tato pochybnost plyne především z faktu, že Vámi nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a předchozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též následující pomocné kritérium - indikátorem mimořádně nízké nabídkové ceny je taková cena, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Po zvážení výše uvedeného a po zohlednění složitosti, náročnosti a komplexnosti předmětu veřejné zakázky, se členové hodnotící komise shodli, že se skutečně jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Mimořádně nízká nabídková cena tak byla hodnotící komisí posuzována zejména ve vztahu ke konkrétnímu předmětu veřejné zakázky, přičemž byla použita též některá výše uvedená pomocná kritéria. (…)“.

199.     V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové cen II zadavatel dále uvedl: „(…) V písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, které bylo zadavateli doručeno dne 25. 6. 2018, bylo mimo jiné uvedeno, že hodinová odměna účastníka zadávacího řízení byla stanovena na 650 Kč bez DPH, přičemž účastník zadávacího řízení vycházel při stanovení výsledné nabídkové ceny z následujících výpočtů:

Druh zadávacího řízení/režim

Časový předpoklad

Hodinová odměna (bez DPH)

Výsledná cena (bez DPH

nadlimitní řízení

30

650 Kč

19.500 Kč

podlimitní řízení

20

650 Kč

13.000 Kč

VZMR

15

650 Kč

9.750 Kč

JŘSU, JŘBU

20

650 Kč

13.000 Kč

Hodnotící komise považuje výše uvedenou „kalkulaci“ výsledné ceny  za nereálnou, přičemž ji k tomu vedly především myšlenkové procesy dále uvedené. (…) Vzhledem k tomu, že hodinová sazba 650 Kč bez DPH je základem pro výpočet výsledné nabídkové ceny, požaduje hodnotící komise, aby účastník zadávacího řízení blíže vysvětlil, proč oproti minulosti takto markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby.

Členové hodnotící komise se jednomyslně shodli, že odhady časových dotací, které byly účastníkem zadávacího řízení poskytnuty v písemném zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 25. 6. 2018, jsou naprosto neodpovídající skutečné časové náročnosti předmětu plnění veřejné zakázky. (…) Hodnotící komise k tomuto závěru došla empiricky na základě vlastních zkušeností. Podkladem byly rovněž údaje poskytnuté zadavatelem o veřejných zakázkách zadávaných v minulosti, jež byly rovněž externě administrovány. Zaměříme-li se pouze na veřejné zakázky zadávané v nadlimitním režimu v otevřeném řízení, trvala kompletní externí administrace těchto zadávacích řízení následující počty hodin: 133 hodin, 101 hodin, 235 hodin, 143 hodin, apod. I toto je jeden z důvodů, proč považuje hodnotící komise účastníkem zadávacího řízení provedené odhady časových dotací za značně nereálné. Vzhledem k tomu, že tyto odhady rovněž tvoří základ pro výpočet výsledné nabídkové ceny, jsou klíčové i pro řádné posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny, proto se jimi hodnotící komise též zabývala.

V návaznosti na výše uvedené pochybnosti hodnotící komise Vás tímto žádáme o doplnění příslušných časových dotací k jednotlivým úkonům, jež jsou uvedeny níže, a to alespoň orientačně. Jde o úkony, jež zpravidla zahrnuje kompletní administrace veřejné zakázky a které byly rovněž uvedeny i v návrhu rámcové dohody.

(…)

Hodnotící komise dále žádá účastníka řízení, aby blíže vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako mimořádně nízká.“

200.     Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II navrhovatel k požadavku zadavatele, aby navrhovatel blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, uvedl následující: „K uvedenému dotazu především uvádíme, že dle ustanovení čl. 5.1 zadávací dokumentace zadavatel určil základním a jediným hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky ekonomickou výhodnost nabídky ve smyslu ustanovení § 114 odst. 1 ZZVZ (…) Předmětem hodnocení tedy zadavatel nestanovil nabídkovou cenu za 1 hodinu poskytování služeb (…) K vašemu dotazu tedy uvádíme, že jsme oproti minulosti hodinovou sazbu za poskytované služby nesnížili, neboť naše nabídka žádnou hodinovou sazbu neobsahovala, obsahovala pouze nabídkovou cenu určenou v souladu se zadávacími podmínkami (…).“ Dále navrhovatel k požadavku zadavatele týkajícímu se snížení hodinové sazby za poskytované služby uvedl konkrétní skutečnosti za účelem zdůvodnění a vysvětlení jím uvedené hodinové sazby.

201.     Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II navrhovatel k požadavku zadavatele, aby doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky, uvedl následující: „K tomuto dotazu uvádíme, že časová dotace jednotlivých druhů zadávacích řízení nebyla předmětem hodnocení v rámci zadávacího řízení a ze strany zadavatele se nyní jedná o požadavek nad rámec zadávacích podmínek, kdy ke změně zadávacích podmínek není zadavatel v této fázi řízení oprávněn. (…)

Časovoudotaci u jednotlivých zadávacích řízení jsme schopni zkrátit na minimum, neboť disponujeme potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů, harmonogramů, automatizovaných postupů apod. Dále díky technickému zázemí naší společnosti, konkrétně pak softwaru pro právníky, jsme schopni poměrně značně optimalizovat dobu potřebnou například pro zpracování zadávací dokumentace a jednotlivých formulářů, v neposlední řadě využíváme moderních institutů, které ZZVZ pro snížení formalismu řízení a jeho celkové zkrácení umožňuje. (…)“

202.     Dále navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny uvedl následující tabulku, kde ke každému úkonu uvedl svůj časový předpoklad:

A.      Úkony spojené s přípravou zadávacího řízení a jeho zveřejněním, zejména:

-            převzetí veškerých podkladů k zadání veřejné zakázky od objednatele, projednání s objednatelem,

1 hod

-            přípravu podkladů pro rozhodnutí o způsobu zahájení zakázky, navržení strategie a harmonogramu postupu pro zadávací řízení dle charakteru plnění veřejné zakázky.

Součást bodu výše

-            příprava předběžného oznámení k veřejné zakázce a zajištění jeho zveřejnění,

30 min

-            příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem,

4 hod.

-            zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem,

2 hod.

-            sestavení kvalifikační dokumentace a její kompletace.

Součást ZD

-            sestavení formulářů pro doložení údajů, které jsou předmětem posouzení kvalifikace,

Součást ZD

-            sestavení formulářů pro doložení údajů, které jsou předmětem hodnocení hodnotících kritérií,

Součást ZD

-            sestavení podmínek a požadavků na zpracování nabídky dle charakteru plnění veřejné zakázky, zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na předepsaném formuláři a vyhotovení objednávky ke zveřejnění v příslušném informačním systému, uveřejnění kompletní zadávací dokumentace na profilu zadavatele, odeslání výzvy k účasti v zadávacím řízení či k podání nabídky vybraným dodavatelům,

Uveřejnění – 30 min

-            zajištění veškerých úkonů vázaných k profilu zadavatele, elektronické zveřejnění zadávací dokumentace a souvisejících dokumentů.

Součást bodu výše

 

B.      Činnosti spojené s běžící lhůtou pro podání nabídek, zejména:

-            případné vysvětlení, změna a doplnění zadávací dokumentace (dodatečné informace)

1 hod.

-            pokud se týkají aspektů odbornosti poskytovatele, resp. ve spolupráci se zadavatelem, pokud se týkají jiných aspektů než aspektů odbornosti poskytovatele, včetně zveřejnění a distribuce dodatečných informaci k zadávacím podmínkám,

Součást bodu výše

-            vypracování pokynů pro přijímání nabídek,

Součást ZD

-            zpracování seznamu doručených a přijatých nabídek zpracování protokolu o otevírání nabídek, organizační zabezpečení otevírání nabídek s nabídkami ve spolupráci se zadavatelem v jeho sídle.

1 hod.

-            příprava průběhu otevírání nabídek,

Součást bodu výše

-            příprava formulářů a podkladů nutných a potřebných k řádnému průběhu jednání posouzení splnění kvalifikace a posouzení nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci,

Součást bodu výše

-            příprava formulářů a podkladů nutných a potřebných k řádnému průběhu jednání hodnotící komise,

Součást bodu výše

-            vypracování a zajištění jmenovacích dekretů a čestných prohlášení pro členy a náhradníky členů komisí ve spolupráci se zadavatelem,

Součást bodu výše

-            zabezpečení zveřejnění zadávací dokumentace na, viz výše.

?

 

C.      Činnosti spojené s výběrem dodavatele ve fázi před podpisem smlouvy, zejména:

-            příprava a zajištění jednání komise pro otevírání nabídek,

Viz bod B

-            zajištění vlastního aktu otevírání nabídek uchazečů a jejich hodnocení dle kritérií vymezených zadávacími podmínkami, zejména elektronických nabídek v sídle zadavatele,

30 min.

-            příprava a zajištění jednání komise při posouzení kvalifikace v sídle zadavatele,

4 hod.

-            řízení jednání komise při posouzení kvalifikace,

Součást bodu výše

-            rozbor nabídek uchazečů z hlediska splnění kvalifikace,

Součást bodu výše

-            vyhotovení žádosti o předložení informací nebo dokladů předložených k prokázání kvalifikace,

15 min.

-            příprava a zajištění jednání hodnotící komise a průběhu hodnocení nabídek,

Součást bodu C3

-            řízení hodnotící komise do volby předsedy a místopředsedy, metodická pomoc při řízení této komise v průběhu jejích jednotlivých jednání v sídle zadavatele,

Součást bodu C3

-          zajištění průběhu posuzování nabídek,

Součást bodu C3

-          rozbor nabídek z hlediska splnění zadávacích podmínek,

Součást bodu C3

-          vyhotovení žádosti o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, příprava podkladů pro vyhodnocení mimořádně nízké nabídkové ceny,

30 min.

-          zpracování pokladů pro rozhodnutí zadavatele o vyloučení uchazeče,

30 min.

-          zajištění oznámení o vyřízení námitek všem uchazečům

15 min.

-          zabezpečení potřebných hodnotících tabulek dle hodnotících kritérií a tabulky celkového pořadí,

Součást bodu C3

-          příprava zajištění dalších potřebných dokumentů pro jednání hodnotící komise, včetně protokolu o jejím jednání.

Součást bodu C3

 

D.      Činnosti spojené s ukončením zadávacího řízení, zejména:

-            příprava dokumentace k zadávacímu řízení před podpisem smlouvy s vybraným dodavatelem,

1 hod.

-            příprava výzvy vybranému dodavateli podle § 122 zákona

30 min.

-            vypracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky,

30 min.

-            zpracování oznámení o výběru nejvhodnější nabídky,

15 min.

-            zajištění doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky účastníkům, kteří nebyli ze zadávacího řízeni vyloučeni,

15 min.

-            příprava a zpracování dokumentace pro rozhodnutí o námitkách vyřízení event. námitek,

2 hod.

-            zpracování a zajištění zveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení a zajištěni jeho zveřejnění podle zákona,

30 min.

-            zajištění vrácení případných ukázek a vzorků,

15 min.

-            zajištění úkonů vázaných k uveřejnění na profilu zadavatele,

15 min.

-            zpracování písemné zprávy zadavatele pro zveřejnění na profilu zadavatele,

1 hod.

-            v případě zrušení zadávacího řízení zajištění zpracování oznámení o zrušení zadávacího řízení a zajištění jeho zveřejnění podle zákona.

30 min.

 

E.       Kompletace dokumentace veřejné zakázky a další činnosti, zejména:

-            komplementace celé dokumentace z průběhu zadávacího řízení veřejné zakázky a její předání zadavateli,

1 hod.

-            zajištění uveřejnění podepsané smlouvy s vítězným uchazečem na profilu zadavatele,

15 min.

-            poskytnutí služeb a zpracování dalších dokumentů a podkladů, které vyplývají z příslušné legislativy a/nebo o které zadavatel poskytovatele požádá v souvislosti se zadáním veřejné zakázky.

45 min.

 

F.       Námitky

-            ve spolupráci se zadavatelem zpracování podkladů pro rozhodnutí zadavatele o námitkách, včetně odborné podpory při řízení před ÚOHS.

3 hod.

203.     K požadavku zadavatele, aby navrhovatel blíže vysvětlil, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za jím stanovenou nabídkovou cenu, navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl následující: „Jak již bylo uvedeno v námitkách a ve vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny ze dne 21. 6. 2018 a v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ,

-          při plnění veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajícíchz pracovních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jako ipracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance,kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že

-          jsme neobdrželi neoprávněnou podporu.

Dále uvádíme, že jsme společností, jejímž předmětem podnikání je výkon advokacie dle zákona o advokacii, což klade na naši společnost zvýšené nároky, ve smyslu personálním, neboť všichni zaměstnanci jsou advokáti, advokátní koncipienti nebo studenti právnických fakult, dále ve smyslu ekonomickém, neboť naše společnost je pojištěna na administraci veřejných zakázek s jednotlivým limitem plnění ve výši 100.000.000,- Kč a navíc disponujeme unikátním pojištěním pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou při administraci veřejných zakázek. Disponujeme zároveň i dostatečným zázemím pro administraci veřejných zakázek a výkon advokacie, disponujeme dostatečným množstvím zaměstnanců, technikou, literaturou, včetně komentářové literatury, právními elektronickými systémy apod. Zakázku chceme plnit za účelem dosažení zisku.“

204.     V oznámení o vyloučení navrhovatele ze dne 10. 8. 2018 je uvedeno: „(…) Hodnotící komise dospěla k závěru, že mimořádně nízká nabídková cena nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna, přičemž doporučila zadavateli, aby rozhodl o vyloučení účastníka z důvodu uvedeného v § 48 odst. 4 ZZVZ. Z Komentáře[1] k příslušnému ustanovení mimo jiné plyn, že pojem zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je nutno hodnotit materiálně. Tedy i v případě, že účastník na výzvu zadavatele poskytne ve stanovené lhůtě zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak toto zdůvodnění je nedostatečné z hlediska rozptýlení pochybností o schopnosti dodavatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu, je třeba považovat mimořádně nízkou nabídkovou cenu za nezdůvodněnou. Zadavatel rovněž upozorňuje, že smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před situací, kdy účastník řízení nabídne cenu, u níž mu vznikají pochybnosti, že veřejná zakázka bude moci být řádně splněna.

 Dle názoru hodnotící komise jsou časové předpoklady, ze kterých vycházel účastník zadávacího řízení při tvorbě cen za administraci jednotlivých řízení, nepřiměřeně nízké. Účastník v prvním písemném zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, jež bylo doručeno zadavateli již 25. 6. 2018 doložil, že při výpočtu ceny vycházel z časového předpokladu 30 hodin za administraci nadlimitního řízení. Dle názoru hodnotící komise a na základě údajů a informací zadavatele o zakázkách stejného předmětu plnění je tento časový předpoklad naprosto neodpovídající skutečné časové náročnosti celkové administrace nadlimitního řízení. Návrh smlouvy, jenž je součástí zadávacích podmínek, obsahuje v čl. 3 rozsah plnění, resp. jednotlivých úkonů, které musí poskytovatel v souvislosti s administrací zadávacího řízení učinit. Seznam těchto úkonů je velmi obsáhlý, i proto hodnotící komise vyjádřila pochybnost nad uskutečněním celé administrace nadlimitního řízení za „pouhých“ 30 hodin. Kvalifikovaný odhad této časové dotace je rozhodně vyšší, a to násobně. Výsledkem tohoto – dle názoru hodnotící komise - chybně stanoveného časového předpokladu, je výsledná cena 676.000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2.500.000 Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota byla stanovena na základě kvalifikovaného odhadu a průzkumu relevantního trhu. Je tedy přinejmenším zarážející, že cena nabízená společností J&T advokátní kancelář s.r.o. je téměř čtyřikrát nižší než předpokládaná hodnota. Hodnotící komise je názoru, že za nabízenou cenu nelze předmět plnění veřejné zakázky kvalitně a řádně realizovat. Hodnotící komise rovněž upozorňuje, že zadávací dokumentace stanovuje nabídkové ceny jako konečné, nepřekročitelné a zahrnující veškeré náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním služeb dle smlouvy, včetně nákladů na uveřejňování, nákladů na administrativu, veškerého cestovného, poštovného, nákladů na kopírování, apod.“

205.     K navrhovatelem poskytnutému zdůvodnění toho, proč oproti minulosti markantně snížil hodinovou sazbu za poskytované služby, zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že „(…) …účastník zadávacího řízení tento bod uspokojivě nevysvětlil, respektive ho nevysvětlil vůbec, a to bez uvedení relevantního důvodu.“ K navrhovatelem poskytnuté odpovědi na žádost zadavatele o vysvětlení, z jakých objektivních příčin je schopen plnit předmět veřejné zakázky za nabídkovou cenu, která byla hodnotící komisí shledána jako mimořádně nízká, se zadavatel v oznámení o vyloučení nevyjádřil.

206.     Zadavatel v oznámení o vyloučení dále uvedl: „(…) Vzhledem k tomu, že hodnotící komise považovala za nereálný předpoklad časové dotace ve výši 30 hodin za kompletní administraci nadlimitního řízení, byl v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastník zadávacího řízení požádán o vyplnění orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům, jež jsou taxativně vypočteny v návrhu rámcové dohody. Účastník zadávacího řízení orientační časové dotace k jednotlivým úkonům doplnil, nicméně k rozptýlení pochybností hodnotící komise to nevedlo, a to zejména z následujících důvodů.

K úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků naprokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií ajejich konzultace se zadavatelem “ doplnil účastník zadávacího řízení časovou dotaci ve výši 4 hodin. Hodnotící komise považuje tento odhad časové dotace za naprosto nepřiměřeně nízký, přičemž vycházela - jako kolegium odborně způsobilých osob - empiricky ze svých zkušeností. Zadavatel zdůrazňuje, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek tvoří veřejné zakázky na stavební práce - proto byl ostatně v zadávací dokumentaci stanoven jako jeden z požadavků technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu, jenž bude absolventem magisterského oboru stavebního směru. Přímo v návrhu rámcové dohody je rovněž explicitně stanoveno, že „konzultacemi“ se nemyslí pouze konzultace právní, nýbrž též konzultace stavebně-technického charakteru. Je tedy přinejmenším kuriózní představa, že kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně všech nezbytných konzultací ohledně předmětu veřejné zakázky, hodnotících kritérií, kvalifikace, apod. lze řádně a kvalitně provést během 4 hodin. Stejné pochybnosti vyvstávají i u úkonu „zpracování návrhusmlouvy a jeho konzultace se zadavatelem kde účastník zadávacího řízení doplnil časovou dotaci ve výši 2 hodin.

Účastník zadávacího řízení uvádí, že je schopen časové dotace zkrátit na minimum, neboť disponuje potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů, apod. Zadavatel je toho názoru, že vzorové formuláře a protokoly zajistí úsporu času pouze u zlomku úkonů, a to zejména těch, jež jsou převážně administrativní povahy, nicméně při věcném formulování předmětu veřejné zakázky, hodnotících kritérií a kvalifikačních předpokladů, se vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Často tedy bude nutno postupovat adhoc a vzorové formuláře nepomohu. Externí administrátor tak musí úzce spolupracovat se zadavatelem a pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zapracovat do návrhu zadávací dokumentace. Při zpracování složitějších zadávacích dokumentací - mezi něž zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce nepochybně patří - nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.

Výsledná časová dotace - byť jen orientačně určená - na kompletní administraci nadlimitního zadávacího řízení je tedy výrazně „podhodnocena“. Vzhledem k tomu, že výsledná nabídková cena 19.500 Kč bez DPH za kompletní administraci nadlimitního řízení, byla účastníkem zadávacího řízení stanovena na základě součinu hodinové sazby ve výši 650 Kč bez DPH a časového předpokladu 30 hodin. Je zde tedy na první pohled zřejmá příčinná souvislost mezi časovým předpokladem a výslednou cenou. Pokud by byl časový předpoklad účastníkem zadávacího řízení odhadnut reálněji a nebyl by tedy takto flagrantně „podhodnocen“, došlo by z povahy věci ke zvýšení výsledné nabídkové ceny (samozřejmě při zachování výše hodinové sazby).

Ani vysvětlení bodu b) tedy uspokojivě nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o schopnosti účastníka řízení plnit předmět veřejné zakázky řádně za nabídkovou cenu, která byla shledána jako mimořádně nízká. Orientační časové dotace jsou nepřiměřeně nízké, což potvrdilo požadované rozepsání orientačních časových dotací k jednotlivým úkonům.

Z výše uvedených důvodů zadavatel rozhodl – na základě doporučení hodnotící komise – o vyloučení účastníka zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 4 ZZVZ.“

Právní posouzení

207.     Jak zadavatel uvedl v oznámení o vyloučení, zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil, neboť navrhovatel dostatečně nezdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

208.     Úřad předně k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s  účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012-57, v němž uvedl, že „… smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“Ačkoli byl citovaný rozsudek vydán  za účinnosti zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry tohoto rozsudku vztáhnout i na postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

209.     Šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, tedy v řízení, pro které se ustanovení § 113 o mimořádně nízké nabídkové ceně obecně nepoužije (jak vyplývá z § 53 odst. 6 zákona). Dle § 53 odst. 4 zákona však současně platí, že zadavatel může ve zjednodušeném podlimitním řízení použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. I ve zjednodušeném podlimitním řízení má tedy zadavatel právo se mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu § 113 zákona zabývat. Pokud toto své právo využije, postupuje při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny podle pravidel stanovených v § 113 zákona.

210.     Pokud tedy dle zadavatele nabídka určitého účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, zadavatel požádá tohoto účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Za mimořádně nízkou nabídkovou cenu lze považovat takovou nabídkovou cenu dodavatele, která se jeví jako mimořádně nízká ve vztahu k předmětu veřejné zakázky [srov. legální definici v § 28 odst. 1 písm. o) zákona]. Z toho vyplývá, že případná existence mimořádně nízké nabídkové ceny musí být poměřována zejména k předmětu konkrétně zadávané veřejné zakázky.

211.     Jelikož navrhovatel spatřuje pochybení zadavatele mj. v tom, že při posouzení nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné mimořádně nízké nabídkové ceny poměřoval tuto cenu s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, zabýval se Úřad nejprve touto námitkou.

212.     Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za cenu, jež byla uvedena v nabídce. Dále je zde uvedeno, že tato pochybnost plyne především z faktu, že nabízená cena je násobně nižší, než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, jež byla kvalifikovaně stanovena na základě provedeného průzkumu trhu a předchozích zkušeností zadavatele s relevantním trhem. Podle předmětné zprávy hodnotící komise při identifikování mimořádně nízké nabídkové ceny použila též pomocné kritérium – za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovala hodnotící komise takovou nabídkovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení.

213.     V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II zadavatel uvedl, že nabídková cena navrhovatele je mnohonásobně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky (nabídková cena navrhovatele činí 676.000 Kč bez DPH, předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 2.500.000 Kč bez DPH), a proto hodnotící komise získala pochybnost o schopnosti navrhovatele řádně plnit předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Současně zadavatel v předmětné žádosti uvedl, že jako pomocné kritérium k identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny použil odchylku od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení, konkrétně za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považoval takovou cenu, jež se odchýlila o více než 30 % od průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení. Dále zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny zohlednil také složitost, náročnost a komplexnost předmětu veřejné zakázky.  

214.     Z výše uvedeného je dle Úřadu zřejmé, že zadavatel v rámci posuzování nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny nepoměřoval tuto cenu pouze s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení a s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, jak tvrdí navrhovatel, ale nabídkovou cenou navrhovatele se zabýval také ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek výslovně uvedl, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jeho nabídkovou cenu. Z toho dle Úřadu vyplývá, že se hodnotící komise zabývala tím, zda je navrhovatel schopný splnit za jím nabídnutou cenu předmět konkrétní zde šetřené veřejné zakázky. Jinými slovy, hodnotící komise se zabývala nabídkovou cenou navrhovatele přímo ve vztahu k předmětu šetřené veřejné zakázky. Nadto zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II uvedl, že při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny zohlednil také složitost, náročnost a komplexnost předmětu veřejné zakázky. I ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II tedy vyplývá, že zadavatel, resp. hodnotící komise vzala při posuzování nabídkové ceny navrhovatele v úvahu specifika šetřené veřejné zakázky a poměřovala případnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele k předmětu šetřené veřejné zakázky.

215.     Pokud jde o porovnání nabídkové ceny navrhovatele s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, resp. s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, Úřad odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20. 1. 2015, ve kterém Úřad konstatoval, že zadavatel porušil ZVZ tím, že nezdůvodnil, z jakého důvodu neshledal žádnou z nabídkových cen uchazečů mimořádně nízkou, ačkoli lze v nabídkových cenách uchazečů objektivně shledat existenci významných odchylek od předpokládané hodnoty veřejné zakázky a průměrné nabídkové ceny. Konkrétně Úřad v předmětném rozhodnutí konstatoval, že pokud je shledán značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou posuzovaného uchazeče, případně mezi průměrnou nabídkovou cenou uchazečů a posuzovanou nabídkovou cenou, indikuje výše uvedené existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce posuzovaného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V těchto případech je nezbytné, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení naplnil požadavek transparentnosti a učinil vše pro to, aby byl proces posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen přezkoumatelný“. Z uvedeného vyplývá, že výrazná odchylka nabídkové ceny určitého účastníka zadávacího řízení od nabídkových cen ostatních účastníků či výrazná odchylka nabídkové ceny od předpokládané hodnoty veřejné zakázky jsou relevantními indikátory mimořádně nízké nabídkové ceny.

216.     Pro úplnost Úřad v souvislosti s výše uvedeným rozhodnutím Úřadu uvádí, že ačkoli bylo vydáno  za účinnosti ZVZ, který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry tohoto rozhodnutí vztáhnout i na postup zadavatele v šetřeném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

217.     V šetřeném případě činila předpokládaná hodnota veřejné zakázky 2 500 000 Kč. Odchylka nabídkové ceny navrhovatele, která činí 676 000 Kč bez DPH, od předpokládané hodnoty veřejné zakázky tedy tvoří 72,96 %. Průměrná nabídková cena v šetřeném případě činila 1 784 562,5 Kč bez DPH. To znamená, že odchylka nabídkové ceny navrhovatele od průměru nabídkových cen tvoří 62,12 %. S odkazem na rozhodnutí Úřadu citované v bodě 215. odůvodnění tohoto rozhodnutí lze tedy jednoznačně konstatovat, že zadavateli u nabídkové ceny navrhovatele zcela oprávněně vznikla pochybnost o její reálnosti, a jeho následný postup spočívající ve vyžádání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny od navrhovatele lze považovat za zcela souladný se zákonem.

218.     Podle Úřadu tak lze uzavřít, že zadavatel při posuzování nabídkové ceny navrhovatele z hlediska případné existence mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem.

219.     Dále se Úřad zabýval námitkou navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dostatečně nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu, tj. z jakého důvodu zadavatel navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení.

220.     Úřad v obecné rovině uvádí, že  zásada transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona je vedle zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásady přiměřenosti jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Zásadou transparentnosti se rozumí průhlednost, pochopitelnost, srozumitelnost, předvídatelnost a ověřitelnost jednotlivých úkonů zadavatele v zadávacím řízení. Pro dodržení zásady transparentnosti, resp. průhlednosti tedy musí zadavatel mimo jiné dostatečným způsobem zdokumentovat své postupy, aby je bylo možné označit za přezkoumatelné. Z tohoto důvodu zákon ukládá zadavateli povinnost odůvodňovat klíčová rozhodnutí, mezi která patří také rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení. Akcent je tedy kladen na přezkoumatelné zachycení úvah zadavatele (vzniknuvších při posouzení konkrétních skutečností) vedoucích k jím přijatým závěrům.

221.     Intepretací zásady transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly správní soudy i Úřad. Jak již Úřad uvedl v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 požadavek transparentnosti „ (…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“ S ohledem na výše uvedené závěry lze konstatovat, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové rozhodnutí zadavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole. Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.

222.     Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním. Ve vztahu k uvedení důvodů vyloučení účastníka zadávacího řízení v rozhodnutí o vyloučení a jeho následném oznámení účastníkovi řízení Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 23/2013 – 39 ze dne 20. 5. 2014, v němž je mimo jiné uvedeno: „Rozhodnutí o vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, jakkoli při jeho vydání nevystupuje zadavatel vůči uchazeči ve vrchnostenském postavení, musí dostát požadavkům uvedeným v § 76 odst. 6 ZVZ, tedy musí obsahovat důvody vyloučení a musí být vylučovanému uchazeči písemně oznámeno. Tyto povinnosti úzce souvisí s právem uchazeče bránit se proti svému vyloučení námitkami (§ 110 an. ZVZ) a  posléze, nevyhoví-li jim zadavatel, také návrhem na zahájení správního řízení o přezkumu úkonů zadavatele u stěžovatele (§ 114 ZVZ).

223.     Pro úplnost Úřad v souvislosti s výše uvedenými rozsudky uvádí, že ačkoli byly tyto vydány za účinnosti ZVZ, který se na šetřený případ neaplikuje, lze obecné závěry vyslovené jmenovanými soudy vztáhnout i na postup zadavatele v předmětném zadávacím řízení, resp. na aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

224.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel je povinen uvést všechny okolnosti, kterými odůvodňuje vyloučení účastníka zadávacího řízení, v dokumentu, kterým rozhodl o vyloučení účastníka zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které účastníka zadávacího řízení vyloučil, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 zákona; tyto důvody musí být vyjádřeny jednoznačně, srozumitelně a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohl seznámit vyloučený účastník zadávacího řízení a následně v případném správním řízení (případně při prošetřování podnětu) také Úřad.

225.     V návaznosti na výše uvedené a s ohledem na obsah návrhu se tedy Úřad v šetřeném případě zabýval tím, zda zadavatel při vyloučení navrhovatele postupoval v souladu se zásadou transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tj. zda v dokumentu, kterým rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, formuloval důvody, pro které navrhovatele vyloučil, určitě (jednoznačně), srozumitelně, a tím i přezkoumatelně tak, aby nevznikly žádné pochybnosti o tom, jaké důvody vedly zadavatele k vyloučení navrhovatele.

226.     V oznámení o vyloučení zadavatel mj. uvedl, že navrhovatele požádal o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V předmětném oznámení je dále uvedeno, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť zdůvodnění, které navrhovatel zadavateli poskytl, nerozptýlilo pochybnosti zadavatele o schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu. Zadavatel mimo jiné uvedl, že časové předpoklady, ze kterých navrhovatel vycházel při tvorbě cen za administraci jednotlivých řízení, jsou nepřiměřeně nízké.

227.     Zadavatel dne 3. 8. 2018 navrhovateli odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, kde mj. uvedl, že hodnotící komise shledala mimořádně nízkou nabídkovou cenu u všech dílčích položek (dílčí položkou je myšlen jednotlivý druh/režim zadávacího řízení – pozn. Úřadu), zejména pak kompletní administrace nadlimitního řízení za 19.500 Kč bez DPH vzbuzuje u komise největší pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit za tuto cenu předmět veřejné zakázky řádně a v požadované kvalitě. Zadavatel v předmětné žádosti dále uvedl, že navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I uvedl, že jeho hodinová odměna byla stanovena na 650 Kč bez DPH, přičemž při stanovení výsledné nabídkové ceny navrhovatel vycházel z následujících výpočtů:

Druh zadávacího řízení/režim

Časový předpoklad

Hodinová odměna (bez DPH)

Výsledná cena (bez DPH)

Nadlimitní řízení

30

650 Kč

19.500 Kč

Podlimitní řízení

20

650 Kč

13.000 Kč

VZMR

15

650 Kč

9.750 Kč

JŘSU, JŘBU

20

650 Kč

13.000 Kč

228.     Ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II pak vyplývá, že hodnotící komise považovala tuto kalkulaci výsledné ceny navrhovatele za nereálnou, přičemž za nepřiměřeně nízkou považovala jak samotnou hodinovou sazbu, tak především časové předpoklady pro kompletní administraci jednotlivých druhů zadávacích řízení. Z tohoto důvodu tak zadavatel navrhovatele v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyzval, aby navrhovatel blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil svou hodinovou sazbu za poskytování služeb a aby doplnil časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky.

229.     Vzhledem k tomu, že navrhovatel v návrhu mimo jiné namítal, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když při posuzování zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele hodnotil předpokládané časové dotace a hodinovou sazbu jednotlivých zadávacích řízení, ačkoliv dle zadávací dokumentace je kritériem hodnocení pouze celková nabídková cena, zabýval se Úřad před samotným posouzením přezkoumatelnosti důvodů pro vyloučení navrhovatele nejprve touto námitkou. Úřad k tomu uvádí následující.

230.     V zadávací dokumentaci je uvedeno, že základním a jediným kritériem hodnocení pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 114 zákona hodnocená podle nejnižší celkové nabídkové ceny bez DPH. Úřad tak souhlasí s navrhovatelem, že kritériem hodnocení byla opravdu pouze nabídková cena. To koneckonců nerozporuje ani zadavatel. Ze zprávy o hodnocení ze dne 21. 6. 2018 vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení nabídek dle kritéria hodnocení, kterým byla celková nabídková cena, přičemž nabídka navrhovatele se dle tohoto kritéria hodnocení umístila jako první v pořadí. Podle Úřadu tedy lze konstatovat, že hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zadávacími podmínkami.

231.     Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 21. 6. 2018 dále vyplývá, že hodnotící komise získala pochybnosti o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, a proto se rozhodla požádat ho o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zde Úřad zdůrazňuje, že proces posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny není totéž, co hodnocení nabídek. V šetřeném zadávacím řízení zadavatel až poté, co provedl hodnocení nabídek podle kritéria hodnocení stanoveného v zadávací dokumentaci, přistoupil u navrhovatele, jehož nabídková cena byla dle stanoveného kritéria hodnocení vyhodnocena jako nejnižší, k posouzení této ceny z toho pohledu, zda se nejedná o cenu mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Hodnocení nabídek a posuzování nabídkové ceny z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny jsou tedy dva odlišné procesy v rámci zadávacího řízení, přičemž zatímco při hodnocení nabídek je zadavatel striktně vázán zadávací dokumentací a nabídky musí hodnotit výlučně podle kritérií hodnocení, která předem stanovil, pro posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nejsou stanovená kritéria hodnocení relevantní. Zadavatel při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny může vycházet v podstatě z jakýchkoli skutečností, které konečnou výši nabídkové ceny ovlivňují a která zadavateli umožní zjistit, zda je nabídková cena reálná či nikoliv.

232.     Ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I navrhovatel uvedl, že na základě posouzení svých časových a kapacitních možností stanovil odměnu ve výši 650 Kč bez DPH za 1 hodinu poskytovaných služeb, přičemž při stanovení nabídkové ceny vycházel z následujících časových předpokladů pro jednotlivé druhy zadávacích řízení:

Nadlimitní řízení – 30 hodin

Podlimitní řízení – 20 hodin

Veřejná zakázka malého rozsahu – 15 hodin

Jednací řízení bez uveřejnění, jednací řízení s uveřejněním – 20 hodin.

233.     Ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II pak vyplývá, že hodnotící komise považovala navrhovatelem uvedenou hodinovou sazbu a především časové předpoklady za nereálné. Zadavatel proto navrhovatele vyzval, aby mj. blíže vysvětlil, proč oproti minulosti markantně snížil svou hodinovou sazbu za poskytování služeb a aby doplnil časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky.

234.     Jak stanoví § 113 odst. 4 zákona, zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž tuto žádost lze doplňovat a vznést opakovaně. Zadavatel je oprávněn po účastníkovi zadávacího řízení v rámci zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny požadovat veškeré informace či specifikace jím nabízeného plnění, které mají vliv na nabídkovou cenu, a to i opakovaně.

235.     Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v šetřeném případě zadavatel ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I zjistil předpokládané časové dotace a hodinovou sazbu jednotlivých zadávacích řízení, které ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I navrhovatel sám uvedl. Jelikož ze žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyplývá, že tyto informace nerozptýlily pochybnosti hodnotící komise o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, je dle Úřadu pochopitelné, že se hodnotící komise předpokládanými časovými dotacemi a hodinovou sazbou dále zabývala. Jak hodinová sazba, tak i předpokládané časové dotace jednotlivých zadávacích řízení ovlivňují výslednou nabídkovou cenu, a případná nereálnost těchto údajů tak má přímý vliv na reálnost celkové nabídkové ceny. Úřad dodává, že sám navrhovatel ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I uvedl, že při stanovení celkové nabídkové ceny vycházel z jím uvedené hodinové sazby a z časových předpokladů pro jednotlivá zadávací řízení; sám navrhovatel tedy potvrzuje, že tyto hodnoty výslednou nabídkovou cenu přímo ovlivňují. Účelem požadavku zadavatele na zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny je přitom právě ověření toho, zda nabídková cena je reálná. Zadavatel přitom může vycházet z jakýchkoliv údajů, které jsou pro posouzení reálnosti nabídkové ceny relevantní.

236.     Jak již Úřad uvedl výše, žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny může být v souladu s § 113 odst. 4 vznesena i opakovaně. Pokud tedy u hodnotící komise i po poskytnutí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I panovala pochybnost o schopnosti navrhovatele plnit předmět veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu, postupovala v souladu se zákonem, když navrhovateli zaslala žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, v níž pracovala s údaji, které se dozvěděla ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny I a které bezpochyby přímo ovlivňují celkovou nabídkovou cenu. Podle Úřadu tak lze uzavřít, že se zadavatel tím, že se v rámci posouzení nabídkové ceny navrhovatele zabýval mj. i hodinovou sazbou a předpokládanými časovými dotacemi zadávacích řízení, které mu sám navrhovatel sdělil s tím, že z těchto hodnot při stanovení své nabídkové ceny vycházel, nedopustil porušení zákona.

237.     Úřad dále přistoupil ke zkoumání přezkoumatelnosti oznámení o vyloučení.

238.     V oznámení o vyloučení je uvedeno, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť toto zdůvodnění nerozptýlilo pochybnosti zadavatele o schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu. Toto své tvrzení zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dále vysvětluje a popisuje důvody, které ho k takovému závěru vedly.

239.     V úvodu oznámení o vyloučení zadavatel mimo jiné uvedl, že časové předpoklady, ze kterých navrhovatel vycházel při tvorbě cen za administraci jednotlivých zadávacích řízení, jsou nepřiměřeně nízké.Dále zadavatel v  oznámení o vyloučení uvedl, že navrhovatele v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II vyzval, aby doplnil orientační časové dotace k jednotlivým úkonům, které jsou součástí předmětu veřejné zakázky a součástí návrhu rámcové dohody. Podle zadavatele navrhovatel orientační časové dotace k jednotlivým úkonům doplnil, nicméně k rozptýlení pochybností hodnotící komise ohledně schopnosti navrhovatele realizovat požadované plnění za jím nabídnutou cenu nedošlo. Zadavatel se v oznámení o vyloučení dále blíže vyjádřil k tomu, co ho vedlo k takovému závěru.

240.     Navrhovatel dle zadavatele k úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ doplnil časovou dotaci ve výši 4 hodin. V oznámení o vyloučení zadavatel uvedl, že hodnotící komise považovala tento odhad časové dotace za naprosto nepřiměřeně nízký, přičemž vycházela jako kolegium odborně způsobilých osob empiricky ze svých zkušeností. Dále k tomu zadavatel zdůraznil, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek tvoří zakázky na stavební práce, proto byl dle zadavatele stanoven v zadávací dokumentaci jako jeden z požadavků technické kvalifikace požadavek na člena realizačního týmu, jenž bude absolventem magisterského oboru stavebního směru. Dále zadavatel uvedl, že v návrhu rámcové dohody je explicitně stanoveno, že konzultacemi se nemyslí pouze konzultace právní, ale také konzultace stavebně technického charakteru. Podle zadavatele je tedy představa, že kompletní zpracování zadávací dokumentace včetně všech nezbytných konzultací ohledně předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení, kvalifikace apod. lze řádně a kvalitně provést během 4 hodin, „přinejmenším kuriózní“. V  oznámení o vyloučení je dále uvedeno, že stejné pochybnosti zadavateli vyvstaly i u úkonu „zpracování návrhu smlouvy a jeho konzultace se zadavatelem“, kde navrhovatel doplnil časovou dotaci ve výši 2 hodin.

241.     K tvrzení navrhovatele, že je schopen časové dotace zkrátit na minimum, neboť disponuje potřebným know-how, včetně vzorových formulářů, protokolů apod., zadavatel v oznámení o  vyloučení uvedl, že dle jeho názoru vzorové formuláře a protokoly zajistí úsporu času pouze u zlomku úkonů, a to zejména těch, jež jsou převážně administrativní povahy. Podle zadavatele ale věcné formulování předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení a kvalifikačních předpokladů vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Podle zadavatele musí externí administrátor úzce spolupracovat se zadavatelem, pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zpracovat do návrhu zadávací dokumentace. Zadavatel k tomu v oznámení o vyloučení dodal, že při zpracování složitějších zadávacích dokumentací nejsou výjimkou velké počty konzultací, než je dosaženo finální verze zadávací dokumentace, která bude zpracována ke vzájemné spokojenosti obou stran.

242.     Závěrem k tomu zadavatel v oznámení o vyloučení shrnul, že považuje navrhovatelem uvedenou výslednou časovou dotaci na kompletní administraci zadávacího řízení za výrazně podhodnocenou. Pokud by byl časový předpoklad navrhovatelem odhadnut reálněji a nebyl by tak podhodnocen, došlo by dle zadavatele ke zvýšení nabídkové ceny.

243.     Úřad po posouzení výše popsaného obsahu odůvodnění oznámení o vyloučení uvádí, že z oznámení o vyloučení jednoznačně vyplývá, že důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo jeho nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, neboť zdůvodnění, které navrhovatel zadavateli, resp. hodnotící komisi poskytl, nerozptýlilo pochybnosti hodnotící komise o možnosti navrhovatele za jím nabídnutou cenu veřejnou zakázku řádně plnit. Zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl také konkrétní důvody, proč považuje zdůvodnění navrhovatele za nedostatečné. Konkrétně z oznámení o vyloučení vyplývá, že zadavatel považuje navrhovatelem uvedený časový odhad plnění jednotlivých druhů zadávacích řízení za nereálný a výrazně podhodnocený. V této souvislosti zadavatel uvedl, že nepovažuje za reálné, aby navrhovatel úkon spočívající v přípravě a kompletaci zadávací dokumentace, v rámci kterého bude dle zadavatele docházet k poměrně velkému množství konzultací ohledně požadavků na prokázání kvalifikace a nastavení kritérií hodnocení, splnil za 4 hodiny. Nadto zadavatel v oznámení o vyloučení dále vysvětlil, proč nepovažuje za reálné tento úkon (tedy přípravu a kompletaci zadávací dokumentace) provést za 4 hodiny, když konstatoval, že věcné formulování předmětu veřejné zakázky, kritérií hodnocení a kvalifikačních předpokladů vyžaduje individuální a pečlivý přístup při zohlednění všech specifik daného zadávacího řízení. Podle zadavatele musí externí administrátor úzce spolupracovat se zadavatelem, pružně reagovat na jeho požadavky a odpovídajícím způsobem je zpracovat do návrhu zadávací dokumentace. Podle zadavatele jsou tedy před dokončením finální verze zadávací dokumentace zapotřebí velké počty konzultací. Zpracování kompletní zadávací dokumentace za 4 hodiny tak zadavatel považuje za nereálné.

244.     Podle Úřadu tak oznámení o vyloučení netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, neboť z jeho odůvodnění jasně vyplývá, z jakého důvodu byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen. Podle Úřadu zadavatel v oznámení o vyloučení popsal dostatečně srozumitelně a jasně, tedy i přezkoumatelně, proč nepovažoval vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele za dostatečné, a jaké myšlenkové pochody ho k tomuto závěru vedly. Úřad se tedy neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že zadavatel v oznámení o vyloučení nijak nespecifikoval, z jakého důvodu navrhovatel nedostatečně vysvětlil svou nabídkovou cenu. Zadavatel dle Úřadu v oznámení o vyloučení jednoznačně uvedl, že považuje časový odhad pro úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin za nereálný a výrazně podhodnocený, přičemž své tvrzení dále vysvětlil a odůvodnil. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že jelikož nabídková cena navrhovatele za kompletní administraci nadlimitního řízení byla navrhovatelem stanovena na základě součinu hodinové sazby a časového předpokladu, má časový předpoklad přímou souvislost s výslednou nabídkovou cenou navrhovatele. Z rozhodnutí o vyloučení tedy vyplývá, že jelikož zadavatel považuje časový odhad navrhovatele, který dle zadavatele ovlivňuje nabídkovou cenu, za nereálný, je nereálná také výsledná nabídková cena navrhovatele.

245.     Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud chtěl navrhovatel rozporovat závěr zadavatele, že časový odhad plnění jednotlivých druhů zadávacích řízení navrhovatele je nereálný a výrazně podhodnocený, měl v námitkách a následném návrhu uvést konkrétní skutečnosti, které by vyvracely tvrzení zadavatele a naopak prokazovaly, že je možné realizovat úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ za 4 hodiny. Navrhovatel však v návrhu namítal, že oznámení o vyloučení postrádá jakékoliv vysvětlení jeho vyloučení, a konkrétní argumentaci zadavatele ohledně nereálnosti časové dotace na úkon „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ navrhovatel nijak věcně nerozporoval. Úřad se proto v rámci přezkumu postupu zadavatele zabýval namítaným nedostatečným zdůvodněním vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a nikoliv posuzováním reálnosti tvrzení zadavatele, že časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ je nereálný a podhodnocený. Jinými slovy, Úřad se s ohledem na obsah návrhu v rámci tohoto správního řízení nezabýval tím, zda je argumentace zadavatele ohledně nereálnosti časového odhadu úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin věcně správná či nikoliv,nýbrž Úřad v souladu s návrhem přezkoumával transparentnost oznámení o vyloučení, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, neboť pouze to učinil navrhovatel předmětem řízení ve smyslu dispoziční zásady uplatňované v tomto správním řízení.

246.     Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 uvedl, že mu nebylo dáno „vodítko“, jakým způsobem by zadavatel chtěl nabídkovou cenu vysvětlit, a v této souvislosti citoval rozhodnutí Úřadu č. j.  ÚOHS-S324/2011/VZ-17754/2011/530/JNe ze dne 23. 12. 2011, ze kterého vyplývá, že zadavatel musí v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníkovi zadávacího řízení sdělit, jaké důvody ho vedly k pochybnostem o výši nabídkové ceny a zejména jaké podklady s ohledem na zvolenou metodu posouzení bude od účastníka zadávacího řízení pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat tak, aby toto posouzení mohlo kvalifikovaně a transparentně proběhnout. Úřad k tomu uvádí, že argumentace navrhovatele, ve které napadá žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nebyla součástí návrhu a navrhovatel ji uvedl až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí. Jak Úřad uvedl výše (viz bod 245. odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad v rámci tohoto správního řízení přezkoumával v souladu s návrhem transparentnost oznámení o vyloučení, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, a dále postup zadavatele při identifikaci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce navrhovatele, neboť pouze tyto otázky učinil navrhovatel předmětem řízení. Pro úplnost však Úřad uvádí, že v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II je uvedeno, na základě čeho zadavateli vznikla pochybnost o schopnosti navrhovatele plnit veřejnou zakázku za jím nabídnutou cenu a jaké podklady bude od navrhovatele pro potřeby posouzení zdůvodnění jeho nabídkové ceny vyžadovat (viz body 198. – 199. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad proto považuje námitku navrhovatele za lichou.

247.     Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 rovněž uvedl, že argument zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že bude v nejbližší době realizovat několik veřejných zakázek na stavební práce, které budou poměrně složité a nebudou spočívat pouze v prostých administrativních úkonech, čímž zadavatel dle navrhovatele nastiňuje určitou časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, je třeba dle navrhovatele odmítnout, neboť ho zadavatel neuvedl v zadávacích podmínkách, a proto dle navrhovatele není v tuto chvíli relevantní. Úřad k tomu opětovně uvádí, že s ohledem na obsah návrhu přezkoumával v rámci tohoto správního řízení ve vztahu k oznámení o vyloučení jeho transparentnost, tj. zda jsou v oznámení o vyloučení popsány důvody vyloučení jasně a srozumitelně, tj. přezkoumatelně, neboť právě to učinil navrhovatel předmětem řízení. Námitka navrhovatele uvedená v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí, že zadavatel v zadávacích podmínkách nijak nespecifikoval časovou náročnost jednotlivých zadávacích řízení, a proto navrhovatel nepovažuje argumentaci zadavatele, že administrace veřejných zakázek budou složitá a časově náročná, za relevantní, však směřuje proti argumentaci zadavatele ohledně nereálnosti časového odhadu úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodin, tedy napadá samotnou věcnou podstatu důvodů pro vyloučení uvedených v oznámení o vyloučení. Návrh navrhovatele ale tuto námitku neobsahoval, a proto se Úřad v rámci tohoto správního řízení, jak uvedl výše (viz bod 245. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nezabýval posuzováním reálnosti zadavatelem uvedených důvodů vyloučení, nýbrž tím, zda je oznámení o vyloučení transparentností a přezkoumatelností.

248.     K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S336/2012/VZ-16398/2012/530/EDo ze dne 31. 8. 2012 a na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S383/2012/VZ-702/2013/512/ABr ze dne 11. 1. 2013 Úřad uvádí, že z těchto rozhodnutí vyplývá požadavek na transparentnost veškerých úkonů zadavatele, tj. požadavek, aby veškeré úkony zadavatele byly následně přezkoumatelné. Požadavkem na transparentnost úkonů zadavatele se pak zabýval také rozsudek „S-496/99P Komise proti CAS Succhi di Frutta SpA“, na který navrhovatel v návrhu rovněž odkázal. Jak ale Úřad dovodil výše, oznámení o vyloučení netrpí vadou nepřezkoumatelnosti, neboť z odůvodnění předmětného oznámení jednoznačně a srozumitelně vyplývá, z jakých důvodů byl navrhovatel ze zadávacího řízení vyloučen.

249.     K námitce navrhovatele týkající se údajného subjektivního hodnocení nabídkové ceny navrhovatele ze strany zadavatel uvádí Úřad následující. Dle svého názoru vyjádřeného v návrhu je navrhovatel jako účastník zadávacího řízení svobodný při stanovení své nabídkové ceny, může vycházet z osobních zkušeností a tyto do nabídkové ceny promítat, jinými slovy stanovení nabídkové ceny může být dle názoru navrhovatele subjektivní. Oproti tomu zadavatel dle názoru navrhovatele nemůže nabídkovou cenu posuzovat subjektivním hodnocením; z návrhu však není zcela zřejmé, co má navrhovatel tímto pojmem ve vztahu k zadavateli přesně na mysli. Navrhovatel k tomu v návrhu pouze uvádí, že všechna rozhodnutí zadavatele a všechny jeho postupy musí být poměřovány zásadou transparentnosti, a následně navrhovatel konstatuje, že rozhodovala-li hodnotící komise na základě subjektivního přesvědčení, že nadlimitní řízení nelze kompletně administrovat za 30 hodin, měla několik příležitostí, jak tento svůj závěr zdůvodnit, aniž by to však dle navrhovatele učinila. S tímto názorem navrhovatele se však Úřad neztotožňuje, neboť, jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že hodnotící komise považovala především časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ ve výši 4 hodinza naprosto nepřiměřené nízký, přičemž jsou v oznámení o vyloučení popsány i důvody, které k tomuto závěru hodnotící komisi vedly. Současně Úřad nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že hodnotící komise při posouzení zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele vycházela pouze ze svých zkušeností. Oznámení o vyloučení totiž obsahuje i objektivní skutečnosti, ze kterých dle zadavatele vyplývá, že časový odhad pro předmětný úkon je nepřiměřený. Konkrétně zadavatel v oznámení o vyloučení uvedl, že většinu plánovaných nadlimitních veřejných zakázek budou tvořit veřejné zakázky na stavební práce, že v návrhu rámcové dohody je stanoveno, že konzultacemi se nemyslí pouze konzultace právní, ale také konzultace stavebně-technického charakteru. Z toho všeho tedy dle zadavatele vyplývá, že časový odhad úkonu „příprava a kompletace zadávací dokumentace včetně zpracování návrhu požadavků na prokázání kvalifikace a jejich konzultace se zadavatelem a zpracování návrhu hodnotících kritérií a jejich konzultace se zadavatelem“ a v důsledku toho i celkový časový předpoklad administrace nadlimitního řízení je nepřiměřeně nízký.

250.     K námitce navrhovatele, že zadavatel při posouzení jeho nabídkové ceny argumentuje průzkumem trhu, ze kterého ale dle navrhovatele nevyplývá, jaké subjekty se ho účastnily, jakým způsobem byly tyto subjekty zadavatelem vybrány, jak byly osloveny apod., Úřad uvádí, že z textu oznámení o vyloučení je zřejmé, že odkaz zadavatele na průzkum trhu má v oznámení o vyloučení pouze podpůrnou funkci a zadavatel jím neodůvodňuje svůj závěr, že navrhovatel mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Zadavatel tento odkaz v oznámení o vyloučení uvedl proto, aby prokázal, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena pečlivě a v souladu se zákonem a že odpovídá „trendu“, který je na trhu administrace veřejných zakázek. Na transparentnost a přezkoumatelnost odůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení tento průzkum trhu tedy nemá mít vliv.

251.     Úřad dodává, že v samotném závěru návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil § 6 odst. 1 zákona, neboť nerespektoval kromě zásady transparentnosti i zásadu přiměřenosti. Navrhovatel uvádí, že „k porušení těchto zásad došlo v důsledku jednání zadavatele, který po navrhovateli několikrát požadoval vysvětlení nabídkové ceny“. Nijak blíže skutečnosti, v nichž porušení zásady přiměřenosti spatřuje, navrhovatel nespecifikoval. Úřad uvádí, že pokud navrhovatel spatřuje porušení zásady přiměřenosti v tom, že zadavatel po navrhovateli žádal vysvětlení nabídkové ceny opakovaně, Úřad uvádí, že možnost opakovaného vyžádání zdůvodnění nabídkové ceny je zakotvena přímo v zákoně, konkrétně v § 113 odst. 4 zákona; v tomto postupu zadavatele tedy nelze porušení zásady přiměřenosti (ani jiné ze základních zásad zadávacího řízení) spatřovat. Pokud snad navrhovatel porušení zásady přiměřenosti spatřuje v tom, že zadavatel v žádosti o zdůvodnění nabídkové ceny po navrhovateli požadoval vysvětlení, proč navrhovatel oproti minulosti snížil svou hodinovou sazbu a z jakých objektivních příčin je navrhovatel schopen plnit předmět veřejné zakázky za svou nabídkovou cenu, a doplnění časových dotací k jednotlivým úkonům administrace nadlimitního zadávacího řízení, resp. následné zohlednění těchto údajů při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny navrhovatele, Úřad uvádí, že zadavatel může v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny po navrhovateli požadovat, (a při posuzování nabídkové ceny logicky následně zohledňovat) jakékoliv informace či údaje, které jsou pro posouzení reálnosti jeho nabídkové ceny relevantní a podstatné; údaje vyžádané zadavatelem přitom pro výši nabídkové ceny relevantní byly. Úřad tedy neshledal v postupu zadavatele jakékoliv porušení zásady přiměřenosti.

252.     Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018 uvedl, že ze strany zadavatele došlo k  porušení „zásady rei iudicatae“, neboť navrhovatel byl ze zadávacího řízení několikrát vyloučen z identického důvodu. Úřad k tomu předně uvádí, že navrhovatel nezákonnost spočívající v opakovaném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v návrhu ani v námitkách neuváděl a tuto námitku uvedl až ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí.  Pro úplnost však Úřad uvádí, že zásada res iudicata je zásadou správního řízení, podle které jakmile bylo o totožné věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být tatáž věc v rozsahu závaznosti výroku rozhodnutí projednávána znovu. Úřad k tomu upřesňuje, že zadavatel v rámci zadávacího řízení nestojí v nadřazeném postavení vůči navrhovateli ani v roli správního orgánu, jak tvrdí navrhovatel, ale vztah zadavatele a navrhovatele při zadávání veřejné zakázky je vztahem soukromoprávním, jehož účastníci mají rovné postavení. K tomu Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 111/2013-136 ze dne 14. 12. 2015, ve kterém je uvedeno, že „(…) celý zadávací proces (zadávání) je soukromoprávníhocharakteru; ve svém důsledku se jedná pouze o specifický, vysoce formalizovaný kontraktačníproces, v němž mají strany rovné postavení“. Zásada res iudicata jako zásada správního řízení se tedy v zadávacím řízení neuplatní. K tvrzení navrhovatele, že byl ze zadávacího řízení opakovaně vyloučen z identického důvodu, Úřad uvádí, že navrhovatel byl sice ze zadávacího řízení vyloučen pro nedostatečné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nejdříve dne 29. 6. 2018 a následně dne 10. 8. 2018, nicméně první rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (které bylo navrhovateli oznámeno dne 29. 6. 2018) zadavatel na základě námitek navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 svým rozhodnutím ze dne 26. 7. 2018 zrušil. Zadavatel tak námitkám navrhovatele ze dne 4. 7. 2018 vyhověl a provedl opatření k nápravě, kterým v daném případě bylo zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze dne 29. 6. 2018. Následně zadavatel navrhovateli zaslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny II, přičemž dne 10. 8. 2018 opět rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pro nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento postup zadavatele je přitom zcela v souladu se zákonem a nelze v něm spatřovat porušení zásady res iudicata, jak tvrdí navrhovatel. Účelem námitek je umožnit dodavatelům bránit se před nezákonným postupem zadavatele, přičemž námitky umožňují zadavateli zamyslet se nad tím, zda se při zadávání veřejné zakázky skutečně nedopustil porušení zákona a případně svůj nezákonný postup napravit. Pokud však i po provedení opatření k nápravě zjistil zadavatel důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, byl oprávněn navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit i přesto, že původní rozhodnutí o vyloučení navrhovatele sám zrušil.

253.     Úřad na tomto místě považuje za nutné vyjádřit se také k žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí obsažené v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 11. 2018. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že se mohl z časových důvodů seznámit se správním spisem až dne 15. 11. 2018, neměl dostatek času pro sepsání detailnějšího vyjádření, a proto žádá o prodloužení lhůty k vyjádření k podkladům rozhodnutí o 10 pracovních dnů.

254.     Úřad k tomuto nejprve konstatuje, že navrhovatel vyjádření k podkladům rozhodnutí obsahující žádost o prodloužení lhůty Úřadu doručil poslední den lhůty pro jeho podání, přičemž se tak stalo po skončení pracovní doby zaměstnanců podatelny Úřadu. Do dispozice oprávněných úředních osob bylo toto vyjádření předáno až následující den, tedy po uplynutí této lhůty. Nebylo tedy možno navrhovateli před uplynutím lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí sdělit, že Úřad žádosti o její prodloužení nevyhovuje. Z toho důvodu se Úřad k této věci vyjadřuje až v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí. K samotné žádosti o prodloužení lhůty Úřad uvádí, že lhůta stanovená k vyjádření se k podkladům rozhodnutí slouží k tomu, aby se v jejím průběhu účastníci řízení seznámili s tím, jaké dokumenty Úřad vyhodnotil jako podklady rozhodnutí, a vyjádřili se k nim. V šetřeném případě Úřad považuje stanovenou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí za přiměřenou množství a charakteru nashromážděných podkladů pro rozhodnutí, kdy s většinou z nich musel být navrhovatel dostatečně obeznámen již z průběhu zadávacího, resp. správního řízení. Navrhovatel nadto neuvedl žádný relevantní důvod, proč by lhůta stanovená Úřadem k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nebyla v daném případě dostatečná. Navrhovatel pouze uvedl, že z časových důvodů se nemohl seznámit se spisem dříve jak 15. 11. 2018. Úřad k tomu dodává, že usnesení, kterým byla navrhovateli stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, bylo navrhovateli doručeno dne 12. 11. 2016, což znamená, že navrhovatel se mohl k podkladům rozhodnutí vyjádřit do 19. 11. 2016. Po obdržení usnesení, kterým byla navrhovateli stanovena lhůta k vyjádření se k podkladům rozhodnutí, tedy navrhovatel mohl ihned zažádat o umožnění nahlížení do spisu a sjednat si termín tak, aby se k podkladům pro vydání rozhodnutí stihl detailněji vyjádřit ve lhůtě stanovené Úřadem. Úřad proto žádosti navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření se k podkladům rozhodnutí nevyhověl.     

K namítanému spáchání přestupku při vyřizování námitek

255.     Úřad k této části návrhu uvádí, že vzhledem k tomu, že se jedná o podnět týkající se domnělého spáchání přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. d) zákona, u něhož nebyla splněna poplatková povinnost podle § 259 odst. 1 zákona, byla tato část podání navrhovatele zaevidována jako nezaplacený podnět k zahájení správního řízení z moci úřední.

Závěr

256.     Podle ustanovení § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle zákona.

257.     Úřad s ohledem na zjištění a závěry popsané v odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatuje, že v postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení neshledal v rozsahu skutečností namítaných v návrhu porušení zákona, a neshledal tedy ani důvod pro uložení nápravného opatření podle zákona. Z toho důvodu Úřad návrh podle § 265 písm. a) zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261         

odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.      Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 176/4, 118 00 Praha 1,

2.      J&T advokátní kancelář s.r.o., Revoluční 1003/3, 110 00 Praha 1,

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-102-6.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz