číslo jednací: S0046/2019/VZ-03624/2019/532/MOn

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obviněným

• Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1,

při zadávání veřejné zakázky „Modernizace spádoviště v žst. Praha Libeň vč. protihlukových opatření“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2015 pod ev. č. 525859, ve znění opravy uveřejněné dne 10. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 11. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 218-398632, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 242-440250,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

 

I.

Obviněný – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – se při zadávání veřejné zakázky „Modernizace spádoviště v žst. Praha Libeň vč. protihlukových opatření“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 11. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2015 pod ev. č. 525859, ve znění opravy uveřejněné dne 10. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 11. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 218-398632, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 242-440250, dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 citovaného zákona, když nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení uchazeče – společnosti Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10, které dne 10. 12. 2015 uzavřely smlouvu o společnosti s názvem „Společnost spádoviště Libeň MTS + AŽD“ – který neprokázal splnění profesního kvalifikačního předpokladu požadovaného v čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého jmenovaný zadavatel požadoval předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. c) citovaného zákona požadovaného v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, u osob na pozicích „d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“,  „e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“ a „j) úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, když jmenovaný uchazeč prokazoval profesní a technickou kvalifikaci ve výše uvedeném rozsahu prostřednictvím subdodavatelů – První Signální, a.s., IČO 25866907, se sídlem Bohumínská 368/172, 712 00 Ostrava, HRDLIČKA spol. s r.o., IČO 18601227, se sídlem nám. 9. května 45, 266 01 Tetín, a Elektrizace železnic Praha a.s., IČO 47115921, se sídlem nám. Hrdinů 1693/4a, 140 00 Praha 4, přičemž ale nepředložil smlouvy uzavřené se jmenovanými subdodavateli, které by naplnily požadavky dle § 51 odst. 4 písm. b) citovaného zákona, tedy z nichž by vyplýval jednoznačný závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tito subdodavatelé prokázali splnění kvalifikace podle § 54 a § 56 odst. 3 písm. c) citovaného zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dne 22. 3. 2016 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s uchazečem – společnostmi Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10, které dne 10. 12. 2015 uzavřely smlouvu o společnosti s názvem „Společnost spádoviště Libeň MTS + AŽD“.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 – podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá:

pokuta ve výši 70 000,- Kč (sedmdesát tisíc korun českých).

 

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jakožto sektorový zadavatel ve smyslu § 2 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 5. 11. 2015 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Modernizace spádoviště v žst. Praha Libeň vč. protihlukových opatření“; oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 11. 2015 pod ev. č. 525859, ve znění opravy uveřejněné dne 10. 12. 2015, a v Úředním věstníku Evropské Unie dne 11. 11. 2015 pod ev. č. 2015/S 218-398632, ve znění opravy uveřejněné dne 15. 12. 2015 pod ev. č. 2015/S 242-440250 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný stanovil: „Předmětem stavby je provést na spádovišti v ŽST Praha-Libeň technická opatření pro snížení nadlimitní hladiny hluku, který obtěžuje obyvatele okolních bytových domů.“.

3.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 2. 2016 vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku uchazeče – společností Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha 8, a AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10, které dne 10. 12. 2015 uzavřely smlouvu o společnosti s názvem „Společnost spádoviště Libeň MTS + AŽD“ (dále jen „vybraný uchazeč“). Rozhodnutím ze dne 19. 2. 2016 vybral obviněný jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče.

4.             Obviněný následně uzavřel s vybraným uchazečem dne 22. 3. 2016 smlouvu o dílo, ve znění dodatku č. 1 ze dne 25. 8. 2016, dodatku č. 2 ze dne 20. 1. 2017 a dodatku č. 3 ze dne 20. 2. 2017 (dále jen „smlouva“). „Oznámení o zadání zakázky“ bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 4. 2016.

II.             ZÁVĚRY ÚŘADU

5.             Úřad konstatuje, že jsou dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

 

 

 

Relevantní ustanovení zákona

7.             Podle § 44 odst. 6 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele.

8.             Dle § 50 odst. 1 zákona kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je dodavatel, který

  a)         splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona,

  b)         splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona,

  c)         předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou         zakázku a

  d)         splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona.

9.             Podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel je v takovém případě povinen veřejnému zadavateli předložit smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona.

10.         Podle § 54 zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží

a)      výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,

b)      doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,

c)      doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,

d)      doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů a

e)      doklad prokazující schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace při plnění veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti, odpovídající požadavkům na opatření, která stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách.

11.         Podle § 56 odst. 3 zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat

a)      seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně,

b)      seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c)      osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací,

d)      opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e)      přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

f)       přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

12.         Dle § 59 odst. 1 zákona veřejný zadavatel posoudí prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem.

13.         Podle § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58 zákona, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.

14.         Podle § 64 odst. 5 zákona pokud dodavatel není schopen v plném rozsahu prokázat splnění kvalifikace požadované sektorovým zadavatelem týkající se požadavků na ekonomickou, finanční nebo technickou způsobilost, popřípadě týkající se oprávnění k podnikání, členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci nebo odborné způsobilosti, je oprávněn splnění této kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele. Dodavatel není oprávněn prostřednictvím subdodavatele prokázat splnění kvalifikace odpovídající § 54 písm. a) zákona. Ustanovení § 51 odst. 4 věty druhé a třetí zákona platí obdobně.

15.         Podle § 64 odst. 7 zákona ustanovení § 51 odst. 6, 7 a 8 zákona a § 58 až 60 zákona platí pro sektorového zadavatele obdobně.

16.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

17.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

18.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle zákona č. 139/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

19.         Podle § 112 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle dosavadních zákonů, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; podle tohoto zákona se posoudí jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější.

20.         Podle § 112 odst. 2 přestupkového zákona ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

21.         Podle § 112 odst. 3 přestupkového zákona na určení druhu a výměry sankce za dosavadní přestupky a jiné správní delikty se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení o určení druhu a výměry správního trestu, je-li to pro pachatele výhodnější.

22.         Současně s účinností přestupkového zákona (od 1. 7. 2017) nabyl účinnosti zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím přestupkového zákona (dále jen „doprovodný změnový zákon“), kterým bylo nahrazeno dosavadní znění § 270 ZZVZ, účinného od 1. 10. 2016, zněním novým.

K výroku I. příkazu

Skutečnosti vyplývají z dokumentace o veřejné zakázce

23.         V článku 9. 5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“ obviněný stanovil: „(…) Zadavatel požaduje předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. Výše uvedené doklady upravující odbornou způsobilost musí osvědčit odbornou způsobilost samotného dodavatele (je-li fyzickou osobou) nebo jiné osoby, která bude pro dodavatele příslušnou činnost vykonávat.“.

24.         V článku 9. 7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“ obviněný stanovil: „(…) Zadavatel požaduje předložení seznamu níže uvedených členů personálu dodavatele. Každá jednotlivá níže uvedená funkce člena personálu může být vykonávána pouze jako celek dodavatelem určenou fyzickou osobou (nelze ji jakkoliv rozdělit mezi více fyzických osob). To neplatí v případě člena personálu vykonávajícího funkci úředně oprávněného zeměměřického inženýra. Dodavatel je oprávněn svěřit jedné fyzické osobě výkon více funkcí člena personálu dodavatele za předpokladu, že tato osoba splňuje všechny kvalifikační předpoklady požadované na výkon těchto funkcí. Funkci stavbyvedoucího a zástupce stavbyvedoucího však nelze takto sloučit, tyto funkce musí zastávat vždy odlišné fyzické osoby. Přílohou tohoto seznamu budou profesní životopisy každého člena personálu, doklady o požadovaném vzdělání členů personálu a doklady k prokázání odborné kvalifikace. Pro plnění této veřejné zakázky musí mít dodavatel k dispozici personál (bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli), který splňuje následující podmínky (což musí vyplývat z dodavatelem předkládaných dokumentů): (…)

d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení

• minimálně středoškolské vzdělání;
• nejméně 5 let praxe v oboru, který je předmětem plnění této veřejné zakázky;
• musí předložit doklad o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tedy autorizaci pro technologická zařízení staveb;

e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud

• minimálně středoškolské vzdělání;
• nejméně 5 let praxe v oboru, který je předmětem plnění této veřejné zakázky;
• musí předložit doklad o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tedy autorizaci pro technologická zařízení staveb; (…)

j) úředně oprávněný zeměměřický inženýr

• oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“.

25.         Vybraný uchazeč prokazoval splnění profesního kvalifikačního předpokladu ve smyslu čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého: „Zadavatel požaduje předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“, a technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, u osob na pozicích „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“, „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“ a „úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“ prostřednictvím subdodavatelů. Za tímto účelem vybraný uchazeč ve své nabídce předložil Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou dne 22. 1. 2016 mezi společností AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, 106 00 Praha 10 (dále označována též jen jako „vybraný uchazeč“, k tomu viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a subdodavatelem První Signální, a.s., IČO 25866907, se sídlem Bohumínská 368/172, 712 00 Ostrava (dále jen „subdodavatel 1“ a „subdodavatelská smlouva 1“), Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou dne 22. 1. 2016 mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem HRDLIČKA spol. s r.o., IČO 18601227, se sídlem nám. 9. května 45, 266 01 Tetín (dále jen „subdodavatel 2“ a „subdodavatelská smlouva 2“), a Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou dne 25. 1. 2016 mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem Elektrizace železnic Praha a.s., IČO 47115921, se sídlem nám. Hrdinů 1693/4a, 140 00 Praha 4 (dále jen „subdodavatel 3“ a „subdodavatelská smlouva 3“).

26.         V subdodavatelské smlouvě 1 je v článku I. „Úvodní ustanovení“ uvedeno: „2. Budoucí objednatel dále prohlašuje, že namísto vlastního prokázání splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50, odst. 1., písm. b) a d) ZVZ hodlá splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím budoucího zhotovitele. Účelem této smlouvy je tak stanovení práv a povinností smluvních stran za účelem prokázání splnění kvalifikace budoucího objednatele prostřednictvím budoucího zhotovitele ve smyslu § 51 odst. 4 ZVZ a za účelem poskytnutí plnění, věcí či práv určených k plnění části veřejné zakázky budoucím zhotovitelem budoucímu objednateli.

3. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.

4. Budoucí zhotovitel se zavazuje, že v intencích ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ poskytne budoucímu objednateli doklady, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci jeho účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky a plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace. Jedná se o následující doklady:

a) Smlouva o smlouvě budoucí

b) Doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů

c) Doklady osoby Specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací techniku

5. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že svou nabídku ze dne 27.8.2015, kterou má budoucí objednatel k dispozici, zpracoval v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky, a to s ohledem na spolehlivost a bezpečnost drážní dopravy a veškeré požadavky platných právních předpisů a norem.“.

V subdodavatelské smlouvě 1 je v článku II. „Předmět smlouvy“ dále uvedeno: „Předmětem této smlouvy je závazek budoucího zhotovitele a budoucího objednatele uzavřít smlouvu o dílo na zajištění činností souvisejících s geotechnikou, a to v rámci plnění veřejné zakázky v případě, že na základě zadávacího řízení veřejné zakázky bude mezi zadavatelem a budoucím zhotovitelem uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „hlavní smlouva o dílo“).

• Projekční práce a požární bezpečnost staveb.“.

27.         V subdodavatelské smlouvě 2 je v článku I. „Úvodní ustanovení“ uvedeno: „2. Budoucí objednatel dále prohlašuje, že namísto vlastního prokázání splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50, odst. 1., písm. b) a d) ZVZ hodlá splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím budoucího zhotovitele. Účelem této smlouvy je tak stanovení práv a povinností smluvních stran za účelem prokázání splnění kvalifikace budoucího objednatele prostřednictvím budoucího zhotovitele ve smyslu § 51 odst. 4 ZVZ a za účelem poskytnutí plnění, věcí či práv určených k plnění části veřejné zakázky budoucím zhotovitelem budoucímu objednateli.

3. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.

4. Budoucí zhotovitel se zavazuje, že v intencích ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ poskytne budoucímu objednateli doklady, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci jeho účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky a plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace. Jedná se o následující doklady:

a) Smlouva o smlouvě budoucí

b) Doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů

c) Úředně oprávněný zeměměřičský inženýr

5. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že svou nabídku ze dne 20.1.2016, kterou má budoucí objednatel k dispozici, zpracoval v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky, a to s ohledem na spolehlivost a bezpečnost drážní dopravy a veškeré požadavky platných právních předpisů a norem.“.

V subdodavatelské smlouvě 2 je v článku II. „Předmět smlouvy“ dále uvedeno: „Předmětem této smlouvy je závazek budoucího zhotovitele a budoucího objednatele uzavřít smlouvu o dílo na zajištění činností souvisejících s odpadovým hospodářstvím, a to v rámci plnění veřejné zakázky v případě, že na základě zadávacího řízení veřejné zakázky bude mezi zadavatelem a budoucím zhotovitelem uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „hlavní smlouva o dílo“).

Geodetické práce“.

28.         V subdodavatelské smlouvě 3 je v článku I. „Úvodní ustanovení“ uvedeno: „2. Budoucí objednatel dále prohlašuje, že namísto vlastního prokázání splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50, odst. 1., písm. b) a d) ZVZ hodlá splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím budoucího zhotovitele. Účelem této smlouvy je tak stanovení práv a povinností smluvních stran za účelem prokázání splnění kvalifikace budoucího objednatele prostřednictvím budoucího zhotovitele ve smyslu § 51 odst. 4 ZVZ a za účelem poskytnutí plnění, věcí či práv určených k plnění části veřejné zakázky budoucím zhotovitelem budoucímu objednateli.

3. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.

4. Budoucí zhotovitel se zavazuje, že v intencích ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ poskytne budoucímu objednateli doklady, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci jeho účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky a plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace. Jedná se o následující doklady:

a) Smlouva o smlouvě budoucí

b) Doklady prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů

c) Doklady osoby Specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud

5. Budoucí zhotovitel prohlašuje, že svou nabídku ze dne 20.1.2016, kterou má budoucí objednatel k dispozici, zpracoval v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky, a to s ohledem na spolehlivost a bezpečnost drážní dopravy a veškeré požadavky platných právních předpisů a norem.“.

V subdodavatelské smlouvě 3 je v článku II. „Předmět smlouvy“ dále uvedeno: „Předmětem této smlouvy je závazek budoucího zhotovitele a budoucího objednatele uzavřít smlouvu o dílo na zajištění činností souvisejících s geotechnikou , a to v rámci plnění veřejné zakázky v případě, že na základě zadávacího řízení veřejné zakázky bude mezi zadavatelem a budoucím zhotovitelem uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky (dále jen „hlavní smlouva o dílo“).

Úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení.“.

29.         V příloze protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 v části označené „3. Profesní kvalifikační předpoklady – Osvědčení o odborné způsobilosti“ je v tabulce ve vztahu k vybranému uchazeči ve sloupci „Splnění zadávacích podmínek“ uvedeno, „b) Oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností podle zákona č. 200/1994 Sb., - § 13 odst. 1 písm. a) a c)“, a ve sloupci „A – Doloženo N – nedoloženo V – požadováno vysvětlení“ je k uvedenému kvalifikačnímu předpokladu uvedeno: „A Subdodavatel HRDLIČKA spol. s r.o. Úřední oprávnění a) a c), list 64-65“.

30.         V příloze protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 v části označené „5. Technické předpoklady“ je v tabulce ve vztahu k vybranému uchazeči ve sloupci „Splnění zadávacích podmínek“ uvedeno, „d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení – minimálně středoškolské vzdělání; – nejméně 5 let praxe v oboru; – držitel osvědčení o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) platného znění zákona č. 360/1992 Sb., tedy pro technologická zařízení staveb.“, a ve sloupci „A – Doloženo N – nedoloženo V – požadováno vysvětlení“ je k uvedenému kvalifikačnímu předpokladu uvedeno: „A Ing. Stanislav Zářecký (subdodavatel První signální a.s.) A Diplom VŠDC Žilina, ze dne 9.6.1995, rektor školy, list 123-124 A Životopis, oprávněná osoba za společnost, ze dne 19.1.2016, list 119-120 A osvědčení o autorizaci č. 25213 ze dne  12.11.2003, předseda ČKAIT; list 121“.

31.         V příloze protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 v části označené „5. Technické předpoklady“ je v tabulce ve vztahu k vybranému uchazeči ve sloupci „Splnění zadávacích podmínek“ uvedeno, „e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud – minimálně středoškolské vzdělání; – nejméně 5 let praxe v oboru; – držitel osvědčení o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) platného znění zákona č. 360/1992 Sb., tedy pro technologická zařízení staveb.“, a ve sloupci „A – Doloženo N – nedoloženo V – požadováno vysvětlení“ je k uvedenému kvalifikačnímu předpokladu uvedeno: „A Ing. Ladislav Jirků (subdodavatel Elektrizace železnic Praha a.s.) A Diplom ČVUT Praha, ze dne 6.6.1983, rektor školy, list 130 A Životopis, oprávněná osoba za společnost, ze dne 25.1.2016, list 125-127 A osvědčení o autorizaci č. 32162 ze dne  3.12.2009, předseda ČKAIT; list 128“.

32.         V příloze protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 v části označené „5. Technické předpoklady“ je v tabulce ve vztahu k vybranému uchazeči ve sloupci „Splnění zadávacích podmínek“ uvedeno, „j) úředně oprávněný zeměměřičský inženýr – oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením“, a ve sloupci „A – Doloženo N – nedoloženo V – požadováno vysvětlení“ je k uvedenému kvalifikačnímu předpokladu uvedeno: „A Ing. Martin Klečka (subdodavatel – HRDLIČKA s.r.o.) A Úřední oprávnění vydané ČUZAK č. 1938/2000, ze dne 8.6.2000, 15.2.2000, list 154-155“.

33.         Z výše uvedeného vyplývá, že pomocí subdodavatelů vybraný uchazeč prokazoval profesní kvalifikační předpoklad dle čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého: „Zadavatel požaduje předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením“, a technický kvalifikační předpoklad dle čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, u osob na pozicích „d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“,  „e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“ a j) úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, což vyplývá i z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 z části označené „6. V případě prokázání kvalifikace pomocí subdodavatele, dodavatel předloží“, kde je v tabulce ve vztahu k vybranému uchazeči uvedeno, že kvalifikace byla prokázána předložením smluv se subdodavateli: „HRDLIČKA s.r.o.: smlouva o smlouvě budoucí, ze dne 22.1.2016, list 177-179 Elektrizace železnic Praha a.s.: smlouva o smlouvě budoucí, ze dne 25.1.2016, list 158-160 První signální a.s.: smlouva o smlouvě budoucí, ze dne 22.1.2016, list 2166-167“.

34.         V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 obviněný uvedl: „Při posuzování kvalifikace nebyla žádná z nabídek vyřazena.“. Zvýše uvedeného tedy plyne, že obviněný u žádného z uchazečů nezjistil nedostatky při prokazování kvalifikace, tj. že vybraný uchazeč podle obviněného prokázal splnění kvalifikace v plném rozsahu.

Právní posouzení

35.         Před samotným posouzením řešeného případu Úřad konstatuje, že pro posouzení zákonnosti postupu obviněného při zadávání šetřené veřejné zakázky je rozhodná právní úprava zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni zahájení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku, tj. ke dni 5. 11. 2015, a to s přihlédnutím ke shora citovanému přechodnému ustanovení § 274 odst. 1 písm. a) ZZVZ.

36.         Z ustanovení § 51 odst. 4 zákona plyne, že v případě kdy není dodavatel schopen prokázat splnění zadavatelem požadované kvalifikace v plném rozsahu, je oprávněn, aby splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázal prostřednictvím svého subdodavatele. Zákon stanoví podmínky, které musí dodavatel v případě, že chybějící kvalifikaci prokazuje prostřednictvím subdodavatele, splnit. Jednou z těchto podmínek je požadavek na obsahové náležitosti smlouvy, kterou mezi sebou uchazeč a subdodavatel uzavřou, a kterou je uchazeč povinen ve své nabídce předložit. Ustanovení § 51 odst. 4 písm. b) zákona stanoví, že uchazeč v takovém případě předloží zadavateli smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Úřad dodává, že smyslem prokázání splnění kvalifikace dodavatelem, je obecně vzato to, aby osoba, která bude předmět plnění veřejné zakázky realizovat, byla vybírána z okruhu těch dodavatelů, kteří prokáží, že jsou po technické a profesní stránce schopni zajistit kvalitní provedení předmětu veřejné zakázky (např. tím, že mají zkušenost s obdobným druhem plnění), a že se jedná o dodavatele, kteří jsou zkušení, stabilní a spolehliví z hlediska plnění svých závazků. S ohledem na posledně uvedené lze tedy uvést, že pokud dodavatel konkrétní kvalifikací nedisponuje sám, nepostačí, když si tuto kvalifikaci obstará prostřednictvím subdodavatele pouze formálně, nýbrž je nezbytné, aby tento dodavatel zadavateli prokázal, jakým konkrétním způsobem se tento „kvalifikovaný“ subdodavatel bude na plnění dané zakázky podílet, a to takovým způsobem, aby si mohl zadavatel učinit jasný úsudek o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude plněna opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si ji pro účely zadávacího řízení pouze „koupil“. Řádné prokázání chybějící kvalifikace pomocí subdodavatele tak v žádném ohledu nelze považovat toliko za „formální“ předložení dokladů tak, aby bylo vyhověno toliko liteře zákona, nýbrž se rovněž musí jednat o postup, který bude korespondovat s vlastním plněním předmětu veřejné zakázky. Řádné prokázání kvalifikace uchazeče pomocí subdodavatele, včetně důsledného ošetření subdodavatelského plnění v rámci řádně uzavřené smlouvy o subdodávce je z pohledu zadavatele o to zásadnější, že zpravidla platí, že v rámci subdodavatelských plnění jsou poskytována vysoce odborná a specifická plnění, která jsou klíčová pro úspěšné zvládnutí celkového předmětu veřejné zakázky, a tudíž by zadavatel měl v tomto duchu i k prokazování této části kvalifikace, včetně smluvního závazku subdodavatele k poskytnutí nezbytného plnění, přistupovat.       

37.         Obecně platí, že vymezení kvalifikačních předpokladů je výlučnou pravomocí zadavatele, přičemž zadavatel je povinen po uchazečích požadovat splnění základních kvalifikačních předpokladů a profesních kvalifikačních předpokladů, oproti technickým kvalifikačním předpokladům, jejichž splnění má zadavatel po uchazečích možnost požadovat. Za situace, kdy ale zadavatel požaduje prokázat splnění konkrétní profesní či technické kvalifikace, je s ohledem na základní zásady zadávacího řízení nezbytné, aby na těchto svých požadavcích důsledně trval a dostatečným způsobem ověřoval jejich naplnění, tak aby nebylo jakýchkoli pochyb o tom, že kvalifikovaný uchazeč splnění zadavatelem požadované kvalifikace reálně prokázal, a tato skutečnost je jednoznačně prokazatelná a přezkoumatelná. Tedy nepostačí toliko řádné stanovení požadavků na kvalifikaci zadavatelem v zadávacích podmínkách, ale k tomuto stanovení neodmyslitelně sounáleží i důsledné, řádné, věcné a nezpochybnitelné posouzení požadované kvalifikace zadavatelem tak, aby potenciální hrozba spočívající v nezvládnutí plnění zadavatelem poptávaného předmětu veřejné zakázky byla co možná nejvíce eliminována.

38.         Ze související judikatury správních soudů (viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že již v rámci tzv. subdodavatelské smlouvy (která je v případě otevřeného řízení předkládána jako součást nabídky) je třeba jednoznačně vymezit závazek subdodavatele, tj. vymezit v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat potenciálem svého subdodavatele, tj. jakým konkrétním způsobem bude subdodavatel na veřejné zakázce participovat. Smyslem předmětného požadavku je mimo jiné to, aby byl zadavatel schopen kvalifikaci reálně posoudit, jelikož jen dostatečně určité vymezení participace subdodavatele na plnění veřejné zakázky poskytuje zadavateli možnost učinit si úsudek o tom, zda je kvalifikace skutečně prokázána, resp. zda schopnosti subdodavatele naleznou v rámci plnění předmětu veřejné zakázky i faktické uplatnění. Pouze v takové situaci lze říct, že se jedná o situaci rovnocennou s tím, kdy by danými schopnostmi disponoval v rámci kvalifikace sám dodavatel. Požadavek, aby v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele byly předkládány subdodavatelské smlouvy, které obsahují konkrétní závazek subdodavatele podílet se na plnění předmětu veřejné zakázky, má tedy zabránit tomu, aby byla kvalifikace pouze formálně prokazována subjektem, který se na plnění předmětu veřejné zakázky fakticky podílet nebude, případně se bude podílet v určitém marginálním poměru oproti činnostem, které deklaruje v rámci prokázání kvalifikace. Jinými slovy, smyslem a účelem zákona je v této souvislosti zabránění stavu, kdy je „kvalifikace kupována“ prostřednictvím subdodavatele toliko pro účely formálního prokazování, přičemž tento kvalifikovaný subdodavatel se ve skutečnosti nebude v požadovaném rozsahu podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy odpovídající část předmětu veřejné zakázky bude realizována osobou, která je k tomuto plnění odborně nezpůsobilá. Takto formálně „koupená“ kvalifikace zcela logicky nemůže nahrazovat plnění poskytnuté odborně způsobilým subdodavatelem takového uchazeče. Pokud je tedy subdodavatelská smlouva neurčitá a neplyne z ní natolik konkrétní závazek, který by reflektoval právě činnosti, které za dodavatele prokazuje subdodavatel, nelze vzít za prokázané, jak, a zda vůbec se subdodavatel na veřejné zakázce bude podílet a zda je tedy uchazeč jako takový kvalifikován pro plnění předmětu veřejné zakázky.

39.         V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0159/2018/VZ-36401/2018/322/PJe ze dne 7. 12. 2018, který v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že na základě stávající judikatury správních soudů (nejdůležitější závěry správních soudů budou zmíněny níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze dovodit obecný závěr, že subdodavatelská smlouva podle § 51 odst. 4 písm. b) zákona musí především naplnit dva účely, a sice musí jednak právně zavázat subdodavatele vůči dodavateli k poskytnutí určitého plnění, věcí či práv potřebných k plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace, neboť participace subdodavatele nesmí být toliko formální, ale musí být skutečná; a zároveň musí být subdodavatelská smlouva způsobilá jednoznačně prokázat existenci takového závazku, aby mohl zadavatel snadno a s přehledem vyhodnotit, zda takový závazek existuje, a zda tedy ve výsledku bude zakázku plnit kvalifikovaná osoba či nikoliv. Subdodavatelské smlouvy tak plní i „důkazní“ funkci; k tomu je pak dle uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu třeba, aby taková smlouva výslovně popisovala plnění, které má být poskytnuto, a poskytovala spolehlivé informace o tom, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké míry bude dodavatel reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele. Vedle toho z ní musí rovněž vyplynout, jaká část kvalifikačních předpokladů bude za dodavatele prokázána. Ačkoliv výše citované rozhodnutí předsedy Úřadu bylo vydáno až poté, co byla šetřená veřejná zakázka zadána, jeho závěry jsou na šetřenou veřejnou zakázku plně aplikovatelné, neboť ve shora uvedené věci bylo rozhodováno podle právní úpravy zákona, která byla účinná i v době zadávání šetřené veřejné zakázky, a závěry předsedy Úřadu tu uvedené též zcela korelují s tehdejší soudní judikaturou v této věci. 

40.         Obdobné závěry lze nalézt i v judikatuře správních soudů. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014 judikoval, že aby smlouva mezi uchazečem a subdodavatelem vyhověla požadavku § 51 odst. 4 písm. b) zákona „(…) musel by z ní tedy vyplynout konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem.“.

41.         V témže rozsudku pak Krajský soud v Brně dále uvedl, že »(…) je tedy na uchazeči, aby zvolil způsob, jakým splnění kvalifikace prokáže. K tomu může zčásti využít i kvalifikace svědčící jinému subjektu, avšak hodlá-li jej využít jako subdodavatele (a splnění „své“ kvalifikace prokazovat jejím splněním „u svého subdodavatele“), je na něm, aby reálnou míru participace subdodavatele na veřejné zakázce s ohledem na charakter konkrétního kvalifikačního předpokladu, jehož splnění má být takto prokazováno a jenž vyjadřuje skutečnou odbornost, zkušenost, zdroje, osoby či jiné zázemí, jež bude uchazeči k plnění veřejné zakázky k dispozici, zadavateli prokázal. (…) Splnění kvalifikace coby obecnou způsobilost předmět veřejné zakázky podle požadavků zadavatele splnit si tedy z pohledu uchazeče nestačí toliko formálně smluvně „koupit“ (neboť takto formálně „koupená“ kvalifikace uchazečovu způsobilost předmět veřejné zakázky splnit fakticky nemůže prokazovat), nýbrž je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele, jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde. Jen tak může mít zadavatel najisto postaveno, že jeho požadavky, které se promítly do zadávacích podmínek, ať už jde o požadavky odborného charakteru či charakteru ekonomického, uchazeč ve skutečnosti splňuje a je tak dle představ zadavatele také skutečně způsobilý předmět veřejné zakázky splnit. Požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ tedy vyhoví takový závazek subdodavatele, podle něhož bude subdodavatel část veřejné zakázky sám ve skutečnosti plnit.«. Pro úplnost pak Úřad uvádí, že citované rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo potvrzeno rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015.

42.         Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 2 As 119/2015-23 ze dne 27. 8. 2015 judikoval, že »Subdodavatelská smlouva proto vždy musí splňovat minimálně obecné požadavky na platnost právních jednání a musí být dostatečně určitá a srozumitelná. Stěžovatel tak při zkoumání splnění povinnosti dodavatele předložit smlouvu v souladu § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách musí v první řadě učinit závěr, zda se vůbec jedná o „smlouvu“ (tj. právní institut soukromého práva); teprve poté se může věnovat hodnocení, zda z ní vyplývá dostatečně konkrétní závazek ve smyslu shora citované judikatury. Stěžovatel přitom standardně postupuje podle § 113 a násl. zákona o veřejných zakázkách a je tak právně irelevantní, z jakého konkrétního důvodu (tj. zda se tak stalo z důvodu, že dodavatel předložil smlouvu s nedostatečně konkretizovaným závazkem nebo že předložil dokument, který se za smlouvu ve smyslu soukromého práva vůbec považovat nedá) případně shledá porušení povinnosti stanovené v § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách. Stěžovatel tedy svým postupem nijak nenahrazuje činnost obecných soudů a autoritativně nevyslovuje, zda je subdodavatelská smlouva platná (účinná). Pokud stěžovatel namítal, že mu ze zákona o veřejných zakázkách neplyne oprávnění posuzovat náležitosti smluv podle občanského zákoníku, pak je takové oprávnění dáno již tím, že zákonodárce v § 51 odst. 4 písm. b) zákona o veřejných zakázkách užil termín „smlouva“.«.

43.         Požadavek, aby subdodavatelská smlouva konkretizovala poskytované plnění, dovodil i Úřad ve své dřívější rozhodovací praxi, a to konkrétně např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S679/2012/VZ-10343/2013/531/AZa ze dne 6. 6. 2013, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R181/2013/VZ-7195/2014/310/PMo ze dne 4. 4. 2014. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-S490/2012/VZ-4157/2013/514/MDl ze dne 6. 3. 2013 Úřad řešil obdobnou situaci, jako v šetřeném případě, kde podrobně rozvedl, jaké formulace způsobují neurčitost subdodavatelské smlouvy.

44.         Úřad se tak při reflektování výše citovaných závěrů judikatury a rozhodnutí Úřadu, popř. předsedy Úřadu zabýval posouzením otázky, zda v šetřeném případě ze subdodavatelských smluv 1, 2 a 3 uzavřených mezi vybraným uchazečem a subdodavateli 1, 2 a 3 lze identifikovat konkrétní závazek ve smyslu § 51 odst. 4 písm. b) zákona, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatelé 1, 2 a 3 prokazovali splnění kvalifikace. Úřad dodává, že obecně platí, že předpoklady stanovené v § 51 odst. 4 písm. b) zákona může naplnit pouze subdodavatelská smlouva, ze které takový závazek jednoznačně vyplývá.

K subdodavatelské smlouvě 1

45.         Vybraný uchazeč v šetřeném případě prostřednictvím subdodavatele 1 prokazoval splnění technické kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadované v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, a to konkrétně pro osobu na pozici „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“, u níž zadavatel zároveň požadoval předložení dokladu o minimálně středoškolském vzdělání této osoby, nejméně 5 let praxe této osoby v oboru, který je předmětem plnění šetřené veřejné zakázky, a předložení dokladu pro tuto osobu „(…) o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tedy autorizaci pro technologická zařízení staveb“, což vyplývá i z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016.

46.         Vzájemná práva a povinnosti mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem 1 byla upravena v subdodavatelské smlouvě 1, která je rozdělena do třech článků „I. Úvodní ustanovení“, „II. Předmět smlouvy“ a „III. Závěrečná ujednání“. Z obsahu subdodavatelské smlouvy 1 vyplývá, že subdodavatel 1 se zavázal vybranému uchazeči pro plnění veřejné zakázky poskytnout mj. doklady týkající se osoby „Specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací techniku“; dle čl. II „Předmět smlouvy“ bodu 1. je pak předmětem subdodavatelské smlouvy 1 zajistit pro vybraného uchazeče činnosti související s geotechnikou v rámci plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž v tomtéž článku obsahuje subdodavatelská smlouva 1 nahodilý text: „Projekční práce a požární bezpečnost staveb“ bez dalšího bližšího odůvodnění a bez dalšího navazujícího textu (kompletní znění relevantních částí subdodavatelské smlouvy 1 viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z výše uvedeného, subdodavatelská smlouva 1 nejprve zakotvuje, že subdodavatel 1 poskytne vybranému uchazeči doklady týkající se osoby „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“, přičemž dále uvádí, že předmětem subdodavatelské smlouvy 1 je zajištění činností souvisejících s geotechnikou a v tomtéž článku dále uvádí „Projekční práce a bezpečnost staveb“. Úvodní ustanovení subdodavatelské smlouvy 1 pak obsahují pouze obecné prohlášení subdodavatele 1, „(…) že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.“.

47.         Z obsahu subdodavatelské smlouvy 1 není tedy vůbec zřejmé, jaké plnění subdodavatel 1 hodlá vybranému uchazeči poskytnout, resp. k čemu se vůbec závazek subdodavatele 1 o poskytnutí plnění, věcí či práv pro plnění veřejné zakázky vztahuje; zdali se má vztahovat k činnostem souvisejícím s geotechnikou, jak je uvedeno přímo v textu, který se týká předmětu subdodavatelské smlouvy 1, nebo zdali předmětem subdodavatelské smlouvy 1 je zajištění projekčních prací a požární bezpečnosti staveb, jak je samostatně, bez dalšího upřesnění či vysvětlení uvedeno pod textem v bodu 1. čl. II. „Předmět smlouvy“ subdodavatelské smlouvy 1, respektive, zda předmětem subdodavatelské smlouvy 1 je jak poskytnutí činností souvisejících s geotechnikou, tak i zajištění projekčních prací a požární bezpečnosti staveb; není ani zřejmé, jak s tím má souviset závazek subdodavatele 1 poskytnout vybranému uchazeči doklady k osobě „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“, když z ničeho nevyplývá, že by předmětem činnosti této osoby měla být činnost související s geotechnikou nebo činnost spočívající v provedení projekčních prací nebo zajištění požární bezpečnosti. Závazek subdodavatele 1 je tak zcela neurčitý, neboť není zřejmé, jaké konkrétní plnění a v jakém rozsahu hodlá subdodavatel za vybraného uchazeče zajišťovat, resp. zcela chybí návaznost na technický kvalifikační předpoklad, jehož splnění má být touto subdodavatelskou smlouvou 1 prokázáno. Ačkoliv tedy není postaveno na jisto, co je skutečným předmětem subdodavatelské smlouvy 1, k jehož plnění se subdodavatel 1 vůči vybranému uchazeči zavazuje, neboť subdodavatelská smlouva 1 je v tomto ohledu zcela zmatečná, jisté je to, že žádné z uvedených plnění není plněním, kterým vybraný uchazeč pomocí subdodavatele 1 prokazoval svoji chybějící kvalifikaci, která má spočívat v „poskytnutí“ odpovědné osoby (vedoucího prací)na sdělovací a zabezpečovací zařízení, která se má reálně podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, což je právě závazek, který by měl z předmětné subdodavatelské smlouvy 1 vyplynout. Ze subdodavatelské smlouvy 1 by tudíž mělo jednoznačně vyplynout, že vybranému uchazeči budou subdodavatelem 1 poskytnuty doklady potřebné k prokázání technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v zajištění osoby „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“, přičemž dále by měla subdodavatelská smlouva 1 obsahovat závazek, že taková osoba se bude podílet na realizaci veřejné zakázky a v jakém rozsahu, tedy v rozsahu jakých konkrétních činností apod. Ačkoliv se tedy subdodavatel 1 v bodě 4. článku „I. Úvodní ustanovení“ subdodavatelské smlouvy 1 smluvně vůči vybranému uchazeči zavázal k poskytnutí dokladů týkajících se osoby „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací techniku“, z dalšího textu subdodavatelské smlouvy 1 vyplývá, že se nezavazuje k faktickému subdodavatelskému plnění, tedy k tomu, že uvedená osoba bude provádět činnosti zahrnující náplň práce osoby specialisty (vedoucího prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení. Subdodavatelská smlouva 1 tedy naznačuje, že by se v šetřeném případě mohlo jednat o příklad poskytnutí potřebných dokladů pro prokázání kvalifikace subdodavatelem toliko formálně „za úplatu“ bez faktického zajištění potřebných činností subdodavatelem, který za vybraného uchazeče prokazoval kvalifikaci, neboť subdodavatelská smlouva 1 obsahuje toliko závazek subdodavatele 1 k poskytnutí „dokladů“ pro prokázání potřebné kvalifikace, nikoliv však již k poskytnutí vlastního plnění prostřednictvím subdodavatele 1, pomocí kterého vybraný uchazeč prokazoval část své kvalifikace. Subdodavatelská smlouva 1 v bodě 2. článku I. „Úvodní ustanovení“ dále deklaruje, že vybraný uchazeč prostřednictvím subdodavatele 1 hodlá prokázat chybějící kvalifikaci dle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona (tj. mimo technické kvalifikace i kvalifikaci profesní); z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 však plyne, že vybraný uchazeč pomocí subdodavatele 1 prokazoval výlučně technickou kvalifikacipodle § 56 odst. 3 písm. c) zákona u osoby „specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že klíčové body subdodavatelské smlouvy 1 jsou ve vzájemném příkrém rozporu, a z obsahu subdodavatelské smlouvy 1 není tedy ani zřejmé, zda je ve prospěch vybraného uchazeče prokazována profesní nebo technická kvalifikace.     

48.         V neposlední řadě nelze odhlédnout od skutečnosti, že subdodavatel 1 v subdodavatelské smlouvě 1 sděluje, že svoji „nabídku“ ve prospěch vybraného uchazeče zpracoval již dne 27. 8. 2015, tj. o více než 2,5 měsíce dříve, než bylo předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku vůbec zahájeno (oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo obviněným odesláno k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek až dne 5. 11. 2015), z čehož tedy plyne, že závazek subdodavatele 1 ve prospěch vybraného uchazeče se pravděpodobně ani nevztahuje k předmětné veřejné zakázce, neboť jinak Úřadu není zřejmé, jak by mohl subdodavatel 1 přislíbit subdodavatelské plnění ve prospěch vybraného uchazeče na veřejnou zakázku v době, kdy o připravované zakázce nemohl při dodržení zákonných podmínek vůbec ani vědět.

49.         Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že subdodavatelská smlouva 1 neobsahovala závazek subdodavatele 1, který by byl jednoznačný, dostatečně konkrétní a odpovídal rozsahu jím prokazované kvalifikace, tzn. subdodavatelská smlouva 1 nenaplňuje požadavky ustanovení § 51 odst. 4 písm. b) zákona.

K subdodavatelské smlouvě 2

50.         Vybraný uchazeč v šetřeném případě prostřednictvím subdodavatele 2 prokazoval splnění profesní kvalifikace dle čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého: „Zadavatel požaduje předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“, a splnění technické kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadované v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, a to konkrétně pro osobu na pozici „úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, u níž zadavatel zároveň požadoval předložení „oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.“, což vyplývá i z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016.

51.         Vzájemná práva a povinnosti mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem 2 byla upravena v subdodavatelské smlouvě 2, která je rozdělena do třech článků „I. Úvodní ustanovení“, „II. Předmět smlouvy“ a „III. Závěrečná ujednání“. Z obsahu subdodavatelské smlouvy 2 vyplývá, že subdodavatel 2 se zavázal vybranému uchazeči pro plnění veřejné zakázky poskytnout mj. doklady týkající se osoby „Úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“; dle čl. II. „Předmět smlouvy“ je pak předmětem subdodavatelské smlouvy 2 zajistit pro vybraného uchazeče činnosti související s odpadovým hospodářstvím v rámci plnění veřejné zakázky, přičemž v tomtéž článku obsahuje subdodavatelská smlouva 2 nahodilý text: „Geodetické práce“ bez dalšího bližšího odůvodnění a bez dalšího navazujícího textu (kompletní znění relevantních částí subdodavatelské smlouvy 2 viz bod o. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z výše uvedeného, subdodavatelská smlouva 2 nejprve zakotvuje, že subdodavatel 2 poskytne vybranému uchazeči doklady týkající se osoby „úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, přičemž dále uvádí, že předmětem subdodavatelské smlouvy 2 je zajištění činností souvisejících s odpadovým hospodářstvím a v tomtéž článku dále uvádí „Geodetické práce“. Úvodní ustanovení subdodavatelské smlouvy 2 pak obsahují pouze obecné prohlášení subdodavatele 2, „(…) že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.“.

52.         Z obsahu subdodavatelské smlouvy 2 není tedy vůbec zřejmé, jaké plnění subdodavatel 2 hodlá vybranému uchazeči poskytnout, resp. k čemu se vůbec závazek subdodavatele 2 o poskytnutí plnění, věcí či práv pro plnění veřejné zakázky vztahuje; zdali se má vztahovat k činnostem souvisejícím s odpadovým hospodářstvím, jak je uvedeno přímo v textu, který se týká předmětu subdodavatelské smlouvy 2, nebo zdali předmětem subdodavatelské smlouvy 2 je zajištění geodetických prací, jak je samostatně, bez dalšího upřesnění či vysvětlení uvedeno pod textem v bodu 1. čl. II. „Předmět smlouvy“ subdodavatelské smlouvy 2, respektive, zda předmětem subdodavatelské smlouvy 2 je jak poskytnutí činností souvisejících s odpadovým hospodářstvím, tak i zajištění geodetických prací. Závazek subdodavatele 2 je tak zcela neurčitý, neboť není zřejmé, jaké konkrétní plnění a v jakém rozsahu hodlá subdodavatel 2 za vybraného uchazeče zajišťovat, resp. zcela chybí návaznost na technický, resp. profesní kvalifikační předpoklad, jehož splnění má být touto subdodavatelskou smlouvou 2 prokázáno. Ze subdodavatelské smlouvy 2 by mělo jednoznačně vyplynout, že vybranému uchazeči budou subdodavatelem 2 poskytnuty doklady potřebné k prokázání technického a profesního kvalifikačního předpokladu spočívajícího v zajištění osoby „úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, přičemž dále by měla subdodavatelská smlouva 2 obsahovat závazek, že taková osoba se bude podílet na realizaci veřejné zakázky a v jakém rozsahu, tedy v rozsahu jakých konkrétních činností apod. Dalo by se tedy předpokládat, že článek „II. Předmět smlouvy“ bude korespondovat s bodem 4. článku „I. Úvodní ustanovení“, ve kterém se subdodavatel 2 zavazuje k poskytnutí dokladů týkajících se osoby „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“; v šetřeném případě tomu tak ale není, neboť činnosti související s odpadovým hospodářstvím nikterak nesouvisí s doklady, které subdodavatel 2 hodlá poskytnout ve prospěch vybraného uchazeče pro osobu zeměměřičského inženýra; z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 jasně vyplývá, že vybraný uchazeč neprokazoval svoji kvalifikaci pomocí subdodavatele 2 u činností souvisejících s odpadovým hospodářstvím.

53.         Subdodavatelská smlouva 2 tedy neobsahuje konkrétní závazek úměrný tomu, v jakém rozsahu byla kvalifikace subdodavatelem 2 prokazována. Závazek v subdodavatelské smlouvě 2 musí obsahovat natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele 2 na veřejné zakázce realizované vybraným uchazečem. Ve spojení s předmětem budoucího plnění (vymezeného v subdodavatelské smlouvě 2) konkretizovaný jako zajištění činností souvisejících s odpadovým hospodářstvím, případně geodetické práce, nelze určit jednoznačné a konkrétní plnění či věci a práva, s nimiž by měl možnost vybraný uchazeč disponovat v rámci plnění částí veřejné zakázky, pro niž vybraný uchazeč prokazoval profesní a technický kvalifikační předpoklad pomocí subdodavatele 2.

54.         Jinými slovy v subdodavatelské smlouvě 2 bylo zapotřebí vymezit v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry se subdodavatel 2 bude fakticky podílet na plnění veřejné zakázky.  Lze tedy uzavřít, že závazek v subdodavatelské smlouvě 2 směřuje toliko nejednoznačně a obecně k činnostem v rámci realizace veřejné zakázky, když je v čl. II. „Předmět smlouvy“ zcela nahodile uvedeno „Geodetické práce“, které pravděpodobně z logiky věci spadají do činnosti osoby „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“, nicméně subdodavatelská smlouva 2 neobsahuje jasný a konkrétní závazek subdodavatele 1, že osoba „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“ bude skutečně vykonávat práce, které souvisí s činností této osoby v rámci šetřené veřejné zakázky a v jakém rozsahu (když právě v tomto ohledu subdodavatel 2 prokazuje za vybraného uchazeče technický a profesní kvalifikační předpoklad spočívající v „dispozici“ s osobou zeměměřičského inženýra), přičemž činnosti související s odpadovým hospodářstvím, ke kterým se subdodavatel 2 v subdodavatelské smlouvě 2 výslovně zavazuje, zřejmě ani nejsou předmětem plnění šetřené veřejné zakázky, a už vůbec dle názoru Úřadu nepředstavují činnost, kterou by měl provádět zeměměřičský inženýr. Z obecně formulovaného závazku subdodavatele 2 nevyplývají vůbec činnosti, na kterých by se měl subdodavatel 2 podílet v rámci plnění veřejné zakázky. Z pohledu formulace závazku dle § 51 odst. 4 písm. b) zákona je tak subdodavatelská smlouva 2 v článku „II. Předmět smlouvy“ rozporná (jsou uvedeny vzájemně si odporující informace ohledně činností poskytovaných subdodavatelem 2 v rámci subdodávky), nekonkrétní a není z ní zřejmé, jak konkrétně a v jakém rozsahu by se měl subdodavatel 2 na plnění veřejné zakázky podílet, vyjma reálné specifikace „geodetické práce“. Text „Geodetické práce“ je však uveden zcela nesouvisle, bez jakékoliv návaznosti v čl. II. „Předmět smlouvy“ subdodavatelské smlouvy 2, z čehož by bylo možné při velmi širokém a ve prospěch stran subdodavatelské smlouvy 2 provedeném výkladu předmětné smlouvy dospět k závěru, že tyto činnosti mají být těmi činnostmi, které má subdodavatel 2 povinnost poskytnout na základě předmětné subdodavatelské smlouvy 2, avšak již zcela absentuje závazek, aby tyto činnosti prováděla právě osoba „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“, a v jakém rozsahu; ze subdodavatelské smlouvy 2 tudíž vůbec neplyne závazek subdodavatele 2 poskytnout vybranému uchazeči osobu „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“, která bude vykonávat v rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky geodetické práce. Právě dispozice s osobou „úředně oprávněného zeměměřičského inženýra“ a její reálná participace na plnění veřejné zakázky však byl závazek, který měl ze subdodavatelské smlouvy 2 explicitně plynout, neboť v takovém rozsahu vybraný uchazeč pomocí subdodavatele 2 prokazoval technické a profesní kvalifikační předpoklady. Úřad uvádí, že shora poukázal na problematické aspekty subdodavatelské smlouvy 2, které vyplývají dílem z jejích vzájemně rozporných informací a dílem z důvodu neurčitosti, a které ve svém důsledku vedou k tomu, že ze subdodavatelské smlouvy 2 nelze bez pochybností dovodit závazek subdodavatele 2 podílet se na plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém prokazuje kvalifikaci za vybraného uchazeče.

55.         Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že subdodavatelská smlouva 2 neobsahovala závazek subdodavatele 2, který by byl jednoznačný, dostatečně konkrétní a odpovídal rozsahu jím prokazované kvalifikace, tzn. subdodavatelská smlouva 2 nenaplňuje požadavky ustanovení § 51 odst. 4 písm. b) zákona.

K subdodavatelské smlouvě 3

56.         Vybraný uchazeč v šetřeném případě prostřednictvím subdodavatele 3 prokazoval splnění technické kvalifikace dle § 56 odst. 3 písm. c) zákona požadované v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, a to konkrétně pro osobu na pozici „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“, u níž zadavatel zároveň požadoval předložení dokladu o minimálně středoškolském vzdělání této osoby, nejméně 5 let praxe této osoby v oboru, který je předmětem plnění šetřené veřejné zakázky a předložení dokladu pro tuto osobu „(…) o autorizaci v rozsahu dle ust. § 5, odst. 3, písm. e) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, tedy autorizaci pro technologická zařízení staveb“, což vyplývá i z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016.

57.         Vzájemná práva a povinnosti mezi vybraným uchazečem a subdodavatelem 3 byla upravena v subdodavatelské smlouvě 3, která je rozdělena do třech článků „I. Úvodní ustanovení“, „II. Předmět smlouvy“ a „III. Závěrečná ujednání“ (viz bod 0. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z obsahu subdodavatelské smlouvy 3 vyplývá, že subdodavatel 3 se zavázal vybranému uchazeči pro plnění veřejné zakázky poskytnout mj. doklady týkající se osoby „Specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“; dle čl. II „Předmět smlouvy“ je pak předmětem subdodavatelské smlouvy 3 zajistit pro vybraného uchazeče činnosti související s geotechnikou v rámci plnění předmětné veřejné zakázky, přičemž v tomtéž článku obsahuje subdodavatelská smlouva 3 nahodilý text: „Úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení“ bez dalšího bližšího odůvodnění a bez dalšího navazujícího textu (kompletní znění relevantních částí subdodavatelské smlouvy 3 viz bod 0. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak vyplývá z výše uvedeného, subdodavatelská smlouva 3 nejprve zakotvuje, že subdodavatel 3 poskytne vybranému uchazeči doklady týkající se osoby „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“, přičemž dále uvádí, že předmětem subdodavatelské smlouvy 3 je zajištění činností souvisejících s geotechnikou a v tomtéž článku dále uvádí „Úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení“. Úvodní ustanovení subdodavatelské smlouvy 3 pak obsahují pouze obecné prohlášení subdodavatele 3, „(…) že splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného v této smlouvě k plnění veřejné zakázky budoucím objednatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude budoucí objednatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu v jakém budoucí zhotovitel prokázal splnění kvalifikace, a zavazuje se v souladu s § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ toto plnění, věci či práva budoucímu objednateli pro plnění veřejné zakázky poskytnout v rozsahu stanoveném touto smlouvou, minimálně však v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace.“.

58.         Z obsahu subdodavatelské smlouvy 3 není tedy vůbec zřejmé, jaké plnění subdodavatel 3 hodlá vybranému uchazeči poskytnout, resp. k čemu se vůbec závazek subdodavatele 3 o poskytnutí plnění, věcí či práv pro plnění veřejné zakázky vztahuje; zdali se jedná o činnosti související s geotechnikou, jak je uvedeno přímo v textu, který se týká předmětu subdodavatelské smlouvy 3, nebo zdali předmětem subdodavatelské smlouvy 3 je zajištění úpravy trakčních vedení, elektrorozvodů a energetických zařízení, jak je samostatně, bez dalšího upřesnění či vysvětlení uvedeno pod textem v bodu 1. čl. II. „Předmět smlouvy“ subdodavatelské smlouvy 3, respektive, zda předmětem subdodavatelské smlouvy 3 je jak poskytnutí činností souvisejících s geotechnikou, tak i zajištění úpravy trakčních vedení, elektrorozvodů a energetických zařízení. Závazek subdodavatele 3 je tak zcela neurčitý, neboť není zřejmé, jaké plnění a v jakém rozsahu hodlá subdodavatel 3 za vybraného uchazeče zajišťovat, resp. zcela chybí návaznost na technický kvalifikační předpoklad, jehož splnění má být touto subdodavatelskou smlouvou 3 prokázáno. Ze subdodavatelské smlouvy 3 by mělo jednoznačně vyplynout, že vybranému uchazeči budou subdodavatelem 3 poskytnuty doklady potřebné k prokázání technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v zajištění osoby „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“, přičemž dále by měla subdodavatelská smlouva 3 obsahovat závazek, že taková osoba se bude podílet na realizaci veřejné zakázky a v jakém rozsahu, tedy v rozsahu jakých konkrétních činností apod. Dalo by se předpokládat, že článek „II. Předmět smlouvy“ bude korespondovat s bodem 4. článku „I. Úvodní ustanovení“, ve kterém se subdodavatel 3 zavazuje k poskytnutí dokladů týkajících se osoby „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“; v šetřeném případě tomu tak ale není, neboť činnosti související s geotechnikou nikterak nesouvisí s doklady, které subdodavatel 3 hodlá poskytnout ve prospěch vybraného uchazeče pro osobu specialisty (vedoucího prací) na trakční vedení a silnoproud; z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 jasně vyplývá, že vybraný uchazeč neprokazoval svoji kvalifikaci pomocí subdodavatele 3 u činností souvisejících s geotechnikou.

59.         Subdodavatelská smlouva 3 tedy neobsahuje konkrétní závazek úměrný tomu, v jakém rozsahu byla kvalifikace subdodavatelem 3 prokazována. Závazek v subdodavatelské smlouvě 3 musí obsahovat natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele 3 na veřejné zakázce realizované uchazečem. Ve spojení s předmětem budoucího plnění (vymezeného v subdodavatelské smlouvě 3) konkretizovaný jako zajištění činností souvisejících s geotechnikou, případně úpravy trakčního vedení, elektrorozvodů a energetických zařízení, nelze určit jednoznačné a konkrétní plnění či věci a práva, s nimiž by měl možnost vybraný uchazeč disponovat v rámci plnění částí veřejné zakázky, pro niž vybraný uchazeč prokazoval technický kvalifikační předpoklad pomocí subdodavatele 3.

60.         Subdodavatelská smlouva 3 v bodě 2. článku I. „Úvodní ustanovení“ dále deklaruje, že vybraný uchazeč prostřednictvím subdodavatele hodlá prokázat chybějící kvalifikaci dle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona (tj. mimo technických kvalifikačních předpokladů i profesní kvalifikační předpoklady); z přílohy protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 však plyne, že vybraný uchazeč pomocí subdodavatele 3 prokazoval výlučně technickou kvalifikacipodle § 56 odst. 3 písm. c) zákona u osoby „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že klíčové body subdodavatelské smlouvy 3 jsou ve vzájemném příkrém rozporu, a z obsahu subdodavatelské smlouvy 3 není tedy ani zřejmé, zda ve prospěch vybraného uchazeče bude poskytnuta profesní nebo technická kvalifikace.     

61.         Jinými slovy v subdodavatelské smlouvě 3 bylo zapotřebí vymezit v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry se subdodavatel 3 bude fakticky podílet na plnění veřejné zakázky. Lze tedy uzavřít, že závazek v subdodavatelské smlouvě 3 směřuje toliko nejednoznačně a obecně k činnostem v rámci realizace veřejné zakázky, když je v čl. II. „Předmět smlouvy“ zcela nahodile uvedeno „Úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení“, které pravděpodobně z logiky věci spadají do činnosti osoby „specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“, nicméně subdodavatelská smlouva 3 neobsahuje jasný a konkrétní závazek subdodavatele 3, že osoba „specialisty (vedoucího prací) na trakční vedení a silnoproud“ bude skutečně vykonávat práce, které souvisí s činností této osoby v rámci šetřené veřejné zakázky a v jakém rozsahu (když právě v tomto ohledu subdodavatel 3 prokazuje za vybraného uchazeče technický kvalifikační předpoklad spočívající v „dispozici“ s osobou specialisty na trakční vedení a silnoproud), přičemž činnosti související s geotechnikou, ke kterým se subdodavatel 3 v subdodavatelské smlouvě 3 výslovně zavazuje, dle názoru Úřadu vůbec nepředstavují činnost, kterou by měl provádět specialista na trakční vedení a silnoproud. Z obecně formulovaného závazku subdodavatele 3 nevyplývají vůbec činnosti, na kterých by se měl subdodavatel 3 podílet v rámci plnění veřejné zakázky. Z pohledu formulace závazku dle § 51 odst. 4 písm. b) zákona je tak subdodavatelská smlouva 3 v článku „II. Předmět smlouvy“ rozporná (jsou uvedeny vzájemně si odporující informace ohledně činností poskytovaných subdodavatelem 3 v rámci subdodávky), nekonkrétní a není z ní zřejmé, jak konkrétně a v jakém rozsahu by se měl subdodavatel 3 na plnění veřejné zakázky podílet, vyjma reálné specifikace „úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení“. Text „Úpravy trakčního vedení, elektrorozvody a energetická zařízení“ je však uveden zcela nesouvisle, bez jakékoliv návaznosti v čl. II. „Předmět smlouvy“ subdodavatelské smlouvy 3, z čehož by bylo možné při velmi širokém a ve prospěch stran subdodavatelské smlouvy 3 provedeném výkladu předmětné smlouvy dospět k závěru, že tyto činnosti mají být těmi činnostmi, které má subdodavatel 3 povinnost poskytnout na základě předmětné subdodavatelské smlouvy 3, avšak již zcela absentuje závazek, aby tyto činnosti prováděla právě osoba „specialisty (vedoucího prací) na trakční vedení a silnoproud“, a v jakém rozsahu; ze subdodavatelské smlouvy 3 tudíž vůbec neplyne závazek subdodavatele 3 poskytnout vybranému uchazeči osobu „specialisty (vedoucího prací) na trakční vedení a silnoproud“, která bude v rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky provádět úpravy trakčního vedení, elektrorozvodů a energetických zařízení. Právě dispozice s osobou „specialisty (vedoucího prací) na trakční vedení a silnoproud“ a její reálná participace na plnění veřejné zakázky však byl závazek, který měl ze subdodavatelské smlouvy 3 explicitně plynout, neboť v takovém rozsahu vybraný uchazeč pomocí subdodavatele 3 prokazoval technické kvalifikační předpoklady. Úřad uvádí, že shora poukázal na problematické aspekty subdodavatelské smlouvy 3, které vyplývají dílem z její vzájemně rozporných informací a dílem z důvodu neurčitosti, a které ve svém důsledku vedou k tomu, že ze subdodavatelské smlouvy 3 nelze bez pochybností dovodit závazek subdodavatele 3 podílet se na plnění veřejné zakázky alespoň v rozsahu, v jakém prokazuje kvalifikaci za vybraného uchazeče.

62.         Na základě výše uvedeného Úřad dospěl k závěru, že subdodavatelská smlouva 3 neobsahovala závazek subdodavatele 3, který by byl jednoznačný, dostatečně konkrétní a odpovídal rozsahu jím prokazované kvalifikace, tzn. subdodavatelská smlouva 3 nenaplňuje požadavky ustanovení § 51 odst. 4 písm. b) zákona.

63.         Pro úplnost Úřad dodává, že součástí nabídky vybraného uchazeče je i vyplněná Příloha č. 3 části 2 „Pokyny pro dodavatele“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 3“), ve které vybraný uchazeč uvádí, které konkrétní části veřejné zakázky hodlá plnit prostřednictvím subdodavatelů, konkretizaci těchto subdodavatelů, jimi poskytovaného plnění (včetně plnění poskytovaného subdodavatelem 1, 2 a 3) a procentního objemu příslušného subdodavatelského plnění. Tento dokument může sloužit jako přehledné shrnutí jednotlivých plnění poskytovaných subdodavateli, avšak nemůže nikterak nahradit písemný závazek subdodavatele k poskytnutí konkrétního plnění určeného ve prospěch vybraného uchazeče, a to ani společně s příslušnou subdodavatelskou smlouvou, neboť z předložené dokumentace Úřad zjistil, že tento dokument nebyl přílohou subdodavatelské smlouvy 1, subdodavatelské smlouvy 2, ani subdodavatelské smlouvy 3, a ani nebyl verifikován a signován subdodavatelem 1, subdodavatelem 2 ani subdodavatelem 3. Na uvedený dokument je tudíž nutno pohlížet výlučně jako na dokument předložený a signovaný výlučně vybraným uchazečem, bez jakékoli bližší participace některého ze subdodavatelů, pomocí kterých vybraný uchazeč prokazoval svoji kvalifikaci. Předložení vyplněné Přílohy č. 3 do nabídky vybraného uchazeče tedy nemá žádný rozhodný vliv na posouzení písemného závazku subdodavatelů 1 až 3 k poskytnutí plnění ve prospěch vybraného uchazeče v těch částech plnění, ve kterých vybraný uchazeč prokazoval svoji kvalifikaci prostřednictvím subdodavatelů.        

64.         Úřad dospěl k závěru, že vymezení předmětu plnění v subdodavatelské smlouvě 1, subdodavatelské smlouvě 2 a subdodavatelské smlouvě 3 neodpovídá požadavkům kladeným na subdodavatelskou smlouvu ustanovením § 51 odst. 4 písm. b) zákona, jelikož z žádné z výše uvedených subdodavatelských smluv nevyplývá jednoznačný, nerozporný a konkrétní závazek subdodavatele 1, subdodavatele 2 a subdodavatele 3 k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky vybraným uchazečem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude vybraný uchazeč oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jednotlivý konkrétní subdodavatel prokazoval splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) zákona. Úřad opět uvádí, že „kupováním kvalifikace” lze rozumět nejen případy, kdy se subdodavatel nebude ve skutečnosti podílet na plnění veřejné zakázky vůbec, ale i případy, kdy se subdodavatel nebude na plnění veřejné zakázky podílet v takovém rozsahu, v jakém je jeho prostřednictvím prokazována kvalifikace. V této souvislosti je nutné opět akcentovat, že právě na základě subdodavatelské smlouvy obsahující jednoznačný závazek odpovídající rozsahu kvalifikace prokazované prostřednictvím subdodavatele, musí mít obviněný postaveno najisto, že takto prokazovaná kvalifikace není ani částečně kvalifikací „pouze koupenou,“ ale že bude mít reálný dopad do plnění veřejné zakázky. Subdodavatelská smlouva, která jednoznačně splňuje požadavky dle § 51 odst. 4 písm. b) zákona, proto v tomto ohledu důvodně představuje doklad nezbytný pro uznání takto prokazované kvalifikace. V daném případě však Úřad neshledal, že by předmětné subdodavatelské smlouvy zakládaly nepochybný závazek subdodavatele 1, subdodavatel 2 a subdodavatele 3 k plnění v rozsahu jimi prokazované kvalifikace při realizaci předmětné veřejné zakázky, což samo o sobě má za následek to, že kvalifikaci vybraného uchazeče nelze považovat za splněnou.

65.         Úřad posoudil postup obviněného, a s ohledem na výše uvedené závěry konstatuje, že v daném případě plyne obviněnému z ustanovení § 60 odst. 1 zákona povinnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení takového dodavatele, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu. Obviněný v šetřeném případě uvedeným způsobem nepostupoval, neboť hodnotící komise nedostatky při prokazování kvalifikace vybraného uchazeče nezjistila (viz body 29. až 34. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a obviněný s vybraným uchazečem uzavřel dne 22. 3. 2016 smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad má tedy za prokázané, že obviněný nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného uchazeče, který nesplnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu, když ze smluv uzavřených mezi vybraným uchazečem a subdodavateli 1 až 3 nevyplývá jednoznačný závazek každého výše uvedeného subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky vybraným uchazečem či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude vybraný uchazeč oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém konkrétní subdodavatel prokázal splnění kvalifikace.

66.         Úřad na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že obviněný nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 zákona. S ohledem na uvedené je splněna první podmínka skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tj. že obviněný se v rámci svého postupu dopustil porušení zákona. Druhým a třetím ze znaků skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona je, že výše uvedené nedodržení postupu stanoveného zákonem pro zadání veřejné zakázky mělo či mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a obviněný uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky. K naplnění těchto znaků skutkové podstaty přestupku uvádí Úřad následující. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 2. 2016 vyplývá, že kvalifikaci pro plnění veřejné zakázky prokázali celkem čtyři uchazeči, jejichž nabídky byly následně hodnoceny. Ze Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 2. 2016 plyne, že žádný z uchazečů nebyl ze zadávacího řízení vyloučen. Pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem, musel by vybraného uchazeče vyloučit pro nesplnění kvalifikace a jako nejvhodnější by v takovém případě byla vybrána nabídka jiného uchazeče. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky by při správném postupu podle zákona byla uzavřena s jiným uchazečem, než tomu bylo v šetřeném případě. Obviněný však dne 22. 3. 2016 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem, ačkoliv vybraný uchazeč v plném rozsahu neprokázal splnění požadované kvalifikace. Z výše uvedeného je tedy nepochybné, že v šetřeném případě tento postup obviněného měl přímý vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

67.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný nedodržel postup stanovený v ustanovení § 60 odst. 1 zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného uchazeče, který neprokázal splnění profesního kvalifikačního předpokladu požadovaného v čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého zadavatel požadoval předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. c) citovaného zákona požadovaného v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, u osob na pozicích „d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“,  „e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“ a „j) úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, když vybraný uchazeč prokazoval profesní a technickou kvalifikaci ve výše uvedeném rozsahu prostřednictvím subdodavatelů 1 až 3, přičemž ale nepředložil smlouvy uzavřené se subdodavateli 1 až 3, které by naplnily požadavky dle § 51 odst. 4 zákona, tedy z nichž by vyplýval jednoznačný závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tito subdodavatelé prokázali splnění kvalifikace podle § 54 a § 56 odst. 3 písm. c) zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dne 22. 3. 2016 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem. Tímto postupem obviněného tak byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

68.         Úřad dále uvádí, že dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ. Úřad se proto v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod zabýval otázkou, podle jakého právního předpisu je třeba jednání obviněného posuzovat. V této souvislosti lze uvést, že jednání obviněného je přestupkem podle obou právních předpisů [§ 120 odst. 1 písm. a) zákona, § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, kdy o případném naplnění znaku skutkové podstaty spočívajícím v alespoň potenciálním vlivu na výběr dodavatele nemůže být v situaci, kdy obviněný, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem, který neprokázal kvalifikaci, pochyb], přičemž obviněnému by při ukládání sankce podle ZZVZ hrozila stejně vysoká pokuta [srov. ust. § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ] jako podle právní úpravy aplikované v šetřeném případě. Co se týče merita vedeného správního řízení, tzn. v případě prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele povinnost dodavatele předložit uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí odpovídajícího plnění, tak ani v tomto ohledu není ZZVZ právní úpravou příznivější, neboť § 83 odst. 1 písm. d) ZZVZ stanovuje povinnost předložení písemného závazku jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky v případě, že dodavatel prokazuje svoji kvalifikací pomocí této osoby. Jelikož se v  šetřeném případě jedná o „nové“ plnění, na jehož předmět byla uzavřena samostatná smlouva, tzn. v uvedeném případě nedošlo ke „změně smlouvy“, nelze v šetřených případech aplikovat ani § 222 ZZVZ. Za tohoto stavu věci není podle Úřadu pozdější právní úprava obsažená v ZZVZ pro obviněného příznivější, a proto jednání obviněného Úřad posuzoval v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku. Závěrem v této souvislosti lze uvést, že uplatnění výše uvedeného principu v rámci správního trestání vyplývá rovněž z judikatury Nejvyššího správního soudu konkrétně pak např. z rozsudku č. j. 5 Afs 68/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, v jehož rámci Nejvyšší správní soud dovodil povinnost správních orgánů zabývat se dodržením ústavního principu povinnosti použít pozdější právní úpravu, pokud je pro obviněného příznivější (obdobně též i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2012 – 48 ze dne 12. 4. 2013). V této souvislosti Úřad odkazuje i na ustanovení § 2 odst. 1 přestupkového zákona, který toto ústavní pravidlo výslovně zakotvil i pro správní trestání.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

69.         Obviněný se podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona dopustí přestupku tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

70.         Jelikož obviněný při zadávání veřejné zakázky porušil ustanovení § 60 odst. 1 zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného uchazeče, který neprokázal splnění profesního kvalifikačního předpokladu požadovaného v čl. 9.5 „Prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, podle kterého zadavatel požadoval předložení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřičských činností v rozsahu dle § 13 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, a splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. c) citovaného zákona požadovaného v čl. 9.7 „Technické kvalifikační předpoklady“ zadávací dokumentace, části 2 „Pokyny pro dodavatele“, u osob na pozicích „d) specialista (vedoucí prací) na sdělovací a zabezpečovací zařízení“,  „e) specialista (vedoucí prací) na trakční vedení a silnoproud“ a „j) úředně oprávněný zeměměřičský inženýr“, když vybraný uchazeč prokazoval profesní a technickou kvalifikaci ve výše uvedeném rozsahu prostřednictvím subdodavatelů 1 až 3, přičemž ale nepředložil smlouvy uzavřené se subdodavateli 1 až 3, které by naplnily požadavky dle § 51 odst. 4 zákona, tedy z nichž by vyplýval jednoznačný závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém tito subdodavatelé prokázali splnění kvalifikace podle § 54 a § 56 odst. 3 písm. c) zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dne 22. 3. 2016 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem. Tímto postupem obviněného tak byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

71.         Jak vyplývá z ustanovení § 112 odst. 1 zákona o přestupcích, na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona.

72.         Vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích. Z uvedeného důvodu Úřad dospěl k závěru, že obviněný spáchal podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona přestupek (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“, pozn. Úřadu). Tatáž argumentace se pak vztahuje i vzhledem k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci podezření ze spáchání přestupku, je zadavatel v tomto rozhodnutí označován v souladu se zákonem o přestupcích za obviněného (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele, pozn. Úřadu).

73.         Pro úplnost Úřad dodává, že jednání obviněného, jak již uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, posuzoval při zohlednění čl. 40 odst. 6 Listiny podle právní úpravy účinné v době spáchání přestupku, neboť jednání obviněného je přestupkem jak podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tak i podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ a ZZVZ ani zákon o přestupcích nepředstavují v šetřené věci příznivější právní úpravu (k posouzení zániku odpovědnosti obviněného za spáchání projednávaného přestupku dle přestupkového zákona podrobněji viz dále).

74.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za přestupek zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

75.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 22. 3. 2016, kdy obviněný uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula.

76.         K uvedenému dále Úřad dodává, že z ustanovení § 112 odst. 2 zákona o přestupcích vyplývá, že ustanovení dosavadních zákonů o lhůtách pro projednání přestupku nebo jiného správního deliktu, lhůtách pro uložení pokuty za přestupek nebo jiný správní delikt a lhůtách pro zánik odpovědnosti za přestupek nebo jiný správní delikt se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí. Odpovědnost za přestupek a dosavadní jiný správní delikt však nezanikne dříve, než by uplynula některá ze lhůt podle věty první, pokud k jednání zakládajícímu odpovědnost došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

77.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.   

78.         Vzhledem ke skutečnosti, že je Úřad ode dne 1. 7. 2017 povinen aplikovat v řízení o přestupku zákon o přestupcích, zabýval se Úřad opětovně v souladu s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod otázkou, podle jakého právního předpisu je třeba postupovat a tedy posuzovat otázku týkající se uplynutí lhůt odpovědnosti za přestupek, tedy zda právní úprava zániku odpovědnosti za spáchání přestupku obsažená v ZZVZ a v zákoně o přestupcích neobsahuje pro obviněného příznivější úpravu, než jak je tato lhůta upravena v zákoně. Protože ani ZZVZ, ani zákon o přestupcích neobsahuje ustanovení, na základě kterých by odpovědnost obviněného za spáchání přestupku již zanikla, není pozdější právní úprava obsažená v ZZVZ a v zákoně o přestupcích pro obviněného příznivější, a proto Úřad posoudil zánik odpovědnosti za spáchání přestupku podle zákona, a na základě uvedených skutečností konstatuje, že v šetřené veřejné zakázce nedošlo k zániku odpovědnosti obviněného za spáchání přestupku.

79.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

80.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž konečná cena veřejné zakázky činí 234 838 367,92 Kč bez DPH, tj. 284 154 425,18 Kč vč. DPH (viz smlouva o dílo ze dne 22. 3. 2016, ve znění dodatku č. 3 ze dne 20. 2. 2017). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 28 415 442,5 Kč.

81.         Podle § 37 písm. a), b), c) a g) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

82.         Podle § 38 písm. a), b), c), d), f) a g) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, dále způsobem spáchání přestupku, okolnostmi spáchání přestupku, rovněž i délkou doby, po kterou trvalo protiprávní jednání pachatele nebo po kterou trval protiprávní stav udržovaný protiprávním jednáním pachatele a počtem jednotlivých dílčích útoků, které tvoří pokračování v přestupku.

83.         Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

84.         S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí) Úřad v souladu s Hlavou VII přestupkového zákona zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání přestupku Úřad uvádí, že obviněný spáchal přestupek podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, který neprokázal splnění kvalifikace, přičemž uvedený postup ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky. Takové jednání je třeba považovat za závažné porušení zákona, neboť jím byla ovlivněna zásadní fáze zadávacího řízení, a to proces výběru nejvhodnější nabídky. 

85.         Jako výraznou polehčující okolnost Úřad hodnotí skutečnost, že předmětná veřejná zakázka byla již zrealizována, přičemž nesprávné posouzení kvalifikace nemělo v daném případě vliv na úspěšnou realizaci veřejné zakázky. Jako další výraznou polehčující okolnost Úřad v šetřeném případě zohlednil, že z předložené dokumentace vyplývá, že obviněný posuzoval prokazování kvalifikace vybraným uchazečem, a ne zcela důsledně posoudil toliko obsah subdodavatelských smluv 1 až 3 ve vztahu k tomu, co na tyto smlouvy klade zákon. Uvedené však obviněného nezbavuje odpovědnosti za nesprávný postup při posuzování kvalifikace vybraného uchazeče, což mělo v šetřeném případě za následek vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

86.         Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2015, č. j. 62 Af 123/2013-85, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 22. 3. 2016, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba téměř 3 roky (konkrétně více než 34 měsíců). Jak Krajský soud v cit. rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

87.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

88.         Úřad pro úplnost uvádí, že nejsou ani dány důvody pro konstatování toho, že by obviněný za spáchaný přestupek neodpovídal z důvodu, že by vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby porušení právní povinnosti zabránil.

89.         S ohledem na výše uvedené Úřad rekapituluje, že obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu ve výši 70 000,- Kč, a to při respektování veškerých polehčujících a přitěžujících okolností.

90.         Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Z obsahu výroční zprávy obviněného za rok 2017 uveřejněné na jeho internetových stránkách https://www.szdc.cz/soubory/vysledky-hospodareni/2017-szdc-vz-cz.pdf vyplývá, že obviněný podle schváleného rozpočtu v roce 2017 disponoval s rozpočtovými příjmy převyšujícími 24 mld. Kč. Pro úplnost Úřad uvádí, že plánovaný hospodářský výsledek obviněného za rok 2017 činil – 1,093 mld. Kč po zdanění. Ačkoliv obviněný v účetním roce hospodařil s plánovanou provozní ztrátou, Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že uložená výše pokuty je více než o čtyři řády nižší, než činily plánované roční rozpočtové příjmy na roky 2017, stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za v tomto smyslu nespravedlivou.

91.         Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchaný přestupek může obviněný využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

92.         Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce), a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v obviněného materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.    

93.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty obviněnému ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

94.         Uložená pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy