Rozhodnutí: R0182/2018/VZ-03659/2019/321/OMa

Instance II.
Věc Zvlákňovací zařízení pro výrobu nanovlákenných vrstev
Účastníci
  1. České vysoké učení technické v Praze
  2. InoCure s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 6. 2. 2019
Související rozhodnutí R0182/2018/VZ-03659/2019/321/OMa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 393 KB

Č. j.: ÚOHS-R0182/2018/VZ-03659/2019/321/OMa

 

                                   Brno 6. února 2019

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 8. 11. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • InoCure s. r. o., IČO 03835243, se sídlem Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 6. 2018 Mgr. Jiřím Wytrzensem, advokátem, ev. č. ČAK 14915, se sídlem Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0307/2018/VZ-30923/2018/523/JŠi ze dne 23. 10. 2018, vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • České vysoké učení technické v Praze,IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, sesídlem Třinecká 1024, 273 43 Buštěhrad,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zvlákňovací zařízení pro výrobu nanovlákenných vrstev“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 25. 4. 2018, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne,

 

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0307/2018/VZ-30923/2018/523/JŠi ze dne 23. 10. 2018

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 30. 7. 2018 návrh ve smyslu § 250 zákona podaný navrhovatelem InoCure s. r. o., IČO 03835243, se sídlem Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 6. 2018 Mgr. Jiřím Wytrzensem, advokátem, ev. č. ČAK 14915, se sídlem Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov,sesídlem Třinecká 1024, 273 43 Buštěhrad, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zvlákňovací zařízení pro výrobu nanovlákenných vrstev“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 25. 4. 2018, uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V návrhu navrhovatel brojil proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, jelikož dle něj nebyly splněny podmínky stanovené v § 127 odst. 2 písm. c), d) a e) zákona. Dle navrhovatele není možné důvody uvedené zadavatelem považovat za relevantní pro zrušení zadávacího řízení.

3.             Dle bodu 3.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky činí celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky 3 750 000 Kč bez DPH a je současně hodnotou maximální a nepřekročitelnou.

4.             Dle bodu 11.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 31. 5. 2018 do 09:00 hodin. Otevírání obálek proběhlo dle bodu 12.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky dne 31. 5. 2018 od 09:05 hodin v sídle zadavatele.

5.             Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení ze dne 18. 6. 2018 (dále též „rozhodnutí o zrušení“) zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. c), d) a e) zákona.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 23. 10. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0307/2018/VZ-30923/2018/523/JŠi (dále jen „napadené rozhodnutí“), ve kterém rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona.

7.             Úřad výrok napadeného rozhodnutí odůvodnil především na základě toho, že jelikož smluvní partner zadavatele odstoupil od Rámcové smlouvy o spolupráci ze dne 1. 3. 2016, přičemž veřejná zakázka měla být financována především na základě příjmů z této smlouvy, nastal u zadavatele důvod hodný zvláštního zřetele spočívající v nedostatku finančních prostředků potřebných k plnění veřejné zakázky, čímž dle Úřadu zadavatel naplnil podmínky ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zároveň pak Úřad posoudil i závěr zadavatele, že již není účelné za podmínek uvedených v zadávací dokumentaci realizovat veřejnou zakázku, a dospěl k závěru, že nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, čímž naplnil podmínky ustanovení § 127 odst. 2 písm. c) zákona.

III.           Rozklad navrhovatele

8.             Dne 8. 11. 2018 doručil navrhovatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 10. 2018. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9.             Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá, že nebyla splněna podmínka toho, že by zadavatel nemohl předvídat okolnosti podstatné změny mající za následek odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nejen že nejednal s péčí řádného hospodáře, ale podle názoru navrhovatele sám vytvořil podmínky pro zrušení zadávacího řízení, a to prostřednictvím propojených a spřízněných subjektů přes vedoucího pracovníka laboratoře, která měla zařízení používat (dále též „pan J.“).

10.         Navrhovatel především v celém rozkladu naznačuje propojení nejrůznějších společností se zadavatelem, potažmo panem J., k čemuž poskytuje nejrůznější domněnky, předpoklady, či sporné okolnosti, které vyvozuje z jednání zadavatele, případně daných společností. K pochybnému jednání dle navrhovatele došlo především s odkazem na Rámcovou smlouvu o spolupráci ze dne 1. 3. 2016 (dále též „RSoS“), a její dílčí realizační smlouvu o dílo ze dne 11. 4. 2018 (dále též „SoD2“) a odstoupení od RSoS ze dne 25. 5. 2018 (dále též „Odstoupení“). Navrhovatel dospěl k závěru, že jednání spojená se SoD2 a Odstoupením jsou vykonstruovaná a účelově vytvořená (fingovaná), a to tak, aby mohl zadavatel zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku.

11.         Navrhovatel rovněž upozorňuje na to, že je dle něj RSoS značně nevyvážená v neprospěch zadavatele. K SoD2 pak navrhovatel dodává, že je neúčinná, neboť nebyla zveřejněna v registru smluv, což je dle navrhovatele stanovená podmínka účinnosti této smlouvy.

12.         K uvedenému navrhovatel uvádí, že v době vydání napadeného rozhodnutí neměl uvedené informace k dispozici a nemohl je tedy uplatnit dřív – a z toho důvodu se jedná o přípustný důkaz ve smyslu ustanovení § 84 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 správního řádu.

13.         Dle navrhovatele tedy závěry Úřadu neodpovídají skutkovému stavu a napadené rozhodnutí stojí na nezákonném základě, jelikož neexistují důvody pro zrušení zadávacího řízení, ale zadavatel úmyslně zneužil zákon, aby odmítl plnit ve prospěch navrhovatele, ačkoliv k tomu neexistuje relevantní důvod.

14.         Navrhovatel dále uvádí, že nesouhlasí s odůvodněním Úřadu ve vztahu ke Smlouvě o dílo ze dne 6. 1. 2016 (dále též „SoD“) jakožto dřívější realizační smlouvě v rámci RSoS, jelikož ačkoliv navrhovatel poukázal na jednoznačné porušení § 6 zákona (zásad zadávacího řízení), přesto Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí tuto skutečnost ignoroval a nevyjádřil se k ní – což dle navrhovatele způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Zároveň považuje SoD za značně nevýhodnou pro zadavatele, a namítá, že ani nevznikla a není platná, přičemž uzavřena byla opět pouze účelově, aby mohlo dojít ke zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

15.         Navrhovatel dále zmiňuje jednu z nabídek, jež dle navrhovatele nesplňovala náležitosti pro splnění zásady transparentnosti.

16.         Navrhovatel tak dochází k závěru, že všechny ostatní subjekty mimo navrhovatele byly napojeny na zadavatele, konkrétně pak na pana J., ale zároveň připouští, že trh nanovlákenných vrstev není příliš široký. Dodává, že by neměl být poškozován tím, že je pan J. v konfliktu zájmů.

17.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k dotaci GAČR NANODIAMANTY 19-23993Y (dále jen „Nanodiamanty 1“), ke které uvádí, že zadavatel nemohl z dané dotace počítat s finančními prostředky k pořízení předmětu veřejné zakázky, neboť plnění na základě tohoto grantu mělo být započato nejdříve 1. 1. 2019. Zadavatelem zmíněné provozní náklady nejsou dle navrhovatele jakkoliv relevantní.  Navíc dle navrhovatele zadavatel neprokázal, že v době zrušení zadávacího řízení věděl, že jeho žádost o danou dotaci neuspěla. K dotaci GAČR NANODIAMANTY 19-23430S (dále jen „Nanodiamanty 2“) uvádí zadavatel totožné argumenty. Navrhovatel navíc dodává, že se předmět dotace liší od předmětu veřejné zakázky, a zadavatel tak využil zrušení dotace pouze účelově k možnosti zrušit zadávací řízení.

18.         Nakonec pak navrhovatel poskytl část přepisu nahrávky rozhovoru mezi právním zástupcem navrhovatele a zaměstnancem zadavatele, ze které navrhovatel dovozuje, že nepominul důvod pořízení předmětu veřejné zakázky, že byly jiné možnosti financování veřejné zakázky než uvedené zadavatelem, a že zadavatel již znal v té době důvody pro zrušení veřejné zakázky, ale z nahrávky není zřejmé, že by mělo být jistě zadávací řízení zrušeno.

Závěr rozkladu

19.         Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

20.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Vyjádření zadavatele k rozkladu ze dne 19. 11. 2018

21.         Dne 14. 11. 2018 obdržel zadavatel usnesení č. j. ÚOHS-S0307/2018/VZ-33370/2018/523/JŠi, jež mu stanovilo lhůtu pěti dnů pro vyjádření se k rozkladu navrhovatele. Zadavatel ve vyjádření uvádí, že považuje rozklad za nedůvodný, argumenty navrhovatele již dříve za vypořádané, zavádějící a zkreslené, které považuje spíše za domněnky a úvahy, z nichž lze jen stěží dovodit, v čem navrhovatel spatřuje nesprávnost či nezákonnost postupu zadavatele, napadeného rozhodnutí či postupu Úřadu. Zadavatel se dále ve svém vyjádření podrobněji vyjadřuje k některým navrhovatelovým námitkám, a to obdobně jako k rozkladu jako celku.

22.         Zadavatel tedy s ohledem na uvedené uzavírá, že tvrzení a argumenty navrhovatele jsou silně spekulativní, nepodložené, často zkreslené a v některých částech přinejmenším hrubě urážlivé, a vzhledem k tomu navrhuje předsedovi Úřadu, aby rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

Stanovisko předsedy Úřadu

23.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

24.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a zákonně. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou podrobně rozvedeny důvody, na základě kterých jsem napadené rozhodnutí potvrdil a navrhovatelem podaný rozklad zamítl.

V.            K námitkám rozkladu

Ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona

25.         Dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

26.         Zadavatel tedy má možnost zrušit zadávací řízení, jedná se o fakultativní možnost zadavatele, ke které může přistoupit za situace, kdy budou naplněny všechny podmínky daného ustanovení.

27.         První podmínkou je, že musí nastat důvody hodné zvláštního zřetele – jedná se o neurčitý právní pojem, zákon však pod něj výslovně zařazuje rovněž důvody ekonomické. Zákon zároveň zmiňuje, že není podstatné, zda zadavatel dané důvody způsobil či nikoliv.

28.         Druhou podmínkou pak je, že důvody hodné zvláštního zřetele musí nastat v průběhu zadávacího řízení

29.         Třetí a poslední podmínkou je, že po zadavateli nebude možné požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to právě v příčinné souvislosti na nastalé důvody zvláštního zřetele.

30.         Vzhledem k okolnostem daného případu je nutné především zdůraznit v zákoně nově výslovně uvedené ekonomické důvody. Jak správně uvádí Úřad v bodě 72 odůvodnění napadeného rozhodnutí, je za takové důvody možné považovat například i situaci, pokud zadavatel očekávané finanční prostředky na realizaci veřejné zakázky neobdrží nebo o ně přijde. To ostatně potvrzuje i komentářová literatura, ve které je například uvedeno, že „[n]ově zakomponovanými ekonomickými důvody lze rozumět především nedostatek finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky. Zpravidla k této situaci dojde tehdy, pokud všechny podané nabídky budou výrazně překračovat předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, resp. finanční zdroje zadavatele. Mohla by ale nastat i tehdy, pokud zadavatel očekávané prostředky neobdrží nebo o ně přijde.“(DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr, a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 752. 978-80-7400-651-7.), či je možné zmínit důvodovou zprávu k zákonu, kde je uvedeno, že „[d]ůvodem hodným zvláštního zřetele může mít na rozdíl od podstatné změny okolností subjektivní charakter, tj. bude spočívat například v neposkytnutí dotací slíbených zadavateli, jimiž je realizace veřejné zakázky podmíněna. V tomto smyslu nenavazuje na dosavadní judikaturu. Tento důvod pro zrušení zahrnuje i situace, kdy je zadání zakázky nevhodné z ekonomických důvodů, například pokud nabídky jsou výrazně dražší, než zadavatel předpokládal nebo pokud došlo k výraznému pohybu na trhu. Ekonomickým důvodem je například skutečnost, že zadavatel nedostane finanční prostředky pro realizaci veřejné zakázky.“ (Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, č. 134/2016 Dz).

31.         Úřad rovněž správně v bodě 73 odůvodnění napadeného rozhodnutí citoval rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010, ve kterém je uvedeno, že jako důvody hodné zvláštního zřetele je třeba chápat důvody atakující smysl dokončení zadávacího řízení, či důvody které by vystavily zadavatele nepřiměřenému riziku, pokud by zadávací řízení nebylo zrušeno, a další. V důsledku uvedených skutečností nastanou situace, kdy není možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a uvedené je možné aplikovat i na tuto podmínku rozebíraného ustanovení zákona. Z uvedeného tedy vyplývá, že je takto možné chápat rovněž nedostatek finančních prostředků potřebný k realizaci veřejné zakázky, který nastal v průběhu zadávacího řízení.

32.         Základním dokumentem relevantním pro posouzení oprávněnosti zrušení zadávacího řízení je rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Úřad v bodě 75 odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobněji uvádí důvody, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení a které uvedl v rozhodnutí o zrušení.

33.         Zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele výzvu k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku dne 25. 4. 2018. Rovněž relevantní je, že zadavatel stanovil konec lhůty pro podání nabídky na den 31. 5. 2018 v 09:00 hodin, přičemž otevírání obálek mělo následovat vzápětí. Rozhodnutí o zrušení je ze dne 18. 6. 2018.

34.         Zadavatel zaslal v rámci vyjádření k návrhu mimo jiné přílohu č. 3 – „zpracování zdrojů financování“, jež obsahuje Formulář analýzy rizik dle bodu 2a opatření ředitele č. 1/2017 ze dne 6. 3. 2018 (dále jen „analýza rizik“). V analýze rizik jsou zpracována v souvislosti s pořízením stroje pro zvlákňování nanovláken různá rizika a případná preventivní nebo nápravná opatření jejich vzniku. V analýze rizik je řešeno i riziko nedostatku finančních prostředků pro nákup zařízení a vzhledem k možnosti vícezdrojového financování jsou zpracovány různé varianty zdrojů financování pořízení stroje a je zpracován plán financování provozních nákladů.

35.         Z analýzy rizik však mimo jiné vyplývá, že primárním zdrojem příjmů pro realizaci veřejné zakázky byl ve všech variantách financování „Výzkum inteligentních nanovláken“, který je předmětem SoD2 – tedy dílčí realizační smlouvy v rámci RSoS. V rámci přílohy č. 4 vyjádření k návrhu ovšem zadavatel doručil Úřadu Odstoupení ze dne 25. 5. 2018. Dle článku VI. odst. 2 SoD2 je odstoupením od RSoS odstoupeno od všech dílčích realizačních smluv. V Odstoupení smluvní partner zadavatele (identifikaci smluvní strany považuje zadavatel za obchodní tajemství) jako důvod uvedl, že nemůže splnit podmínku, ke které se v dané smlouvě zavázal, tj. získat pro spolupráci finanční prostředky prostřednictvím výzkumných grantů Evropské unie. Smluvní partner zadavatele v Odstoupení dále uvedl, že svůj závazek nemůže splnit vzhledem k mimořádnému ukončení smlouvy o poskytnutí nenávratného finančního příspěvku jeho poskytovatelem.

36.         Zadavatel předpokládal, že bude předmět veřejné zakázky realizovat prostřednictvím finančních prostředků, které získá v rámci plnění SoD2. Vzhledem k tomu, že smluvní partner zadavatele prostřednictvím Odstoupení odstoupil od RSoS, došlo rovněž k odstoupení od SoD2. Zadavatel tedy v návaznosti na uvedené neobdržel prostředky, kterými měl v plánu realizovat veřejnou zakázku. Došlo tedy k situaci, ve které zadavatel neměl dostatek finančních prostředků na pořízení předmětu veřejné zakázky.

37.         Je tak nutné konstatovat, že v daném případě došlo k naplnění jedné z podmínek, které opravňují zadavatele k tomu, aby zrušil zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy z důvodu nedostatku finančních prostředků na pořízení předmětu veřejné zakázky – k tomu blíže viz body 30-31 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

38.         Druhou podmínkou pak je, aby k těmto důvodům došlo v průběhu zadávacího řízení. V době zahájení zadávacího řízení (uveřejnění výzvy k podání nabídek ze dne 25. 4. 2018) měl zadavatel smluvně zajištěny příjmy na realizaci veřejné zakázky – především pak SoD2 ze dne 11. 4. 2018 jako realizační smlouvu v rámci RSoS ze dne 1. 3. 2016. Odstoupení, které způsobilo nedostatek finančních prostředků zadavatele na realizaci veřejné zakázky, je pak ze dne 25. 5. 2018. Jelikož v období od zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku až do jeho zrušení zadavatelem na základě Rozhodnutí o zrušení nedošlo k ukončení zadávacího řízení, je možné konstatovat, že skutečnost, která vedla zadavatele ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona nastala v průběhu zadávacího řízení.

39.         Poslední podmínkou, jež stanovuje § 127 odst. 2 písm. d) zákona, aby mohl zadavatel zrušit zadávací řízení je, že po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. V předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo uvedeno, že za takovou situaci je možné považovat rovněž stav, kdy zadavatel nemá dostatek finančních prostředků na realizaci veřejné zakázky – není pak po něm možné požadovat, aby zadávací řízení na veřejnou zakázku dokončil, neboť toho de facto ani není schopen, vzhledem k tomu, že na realizaci veřejné zakázky postrádá finanční prostředky. Taková situace nastala rovněž v předmětném zadávacím řízení, kdy se zadavatel na základě Odstoupení dostal do situace, ve které neměl na pořízení předmětu veřejné zakázky finanční prostředky, neboť neobdržel plnění za SoD2, a z toho důvodu není možné po zadavateli požadovat, aby pokračoval v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

40.         Je tak možné uzavřít, že byly naplněny podmínky stanovené § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které jsou nutné pro to, aby mohl zadavatel využít tohoto fakultativního institutu pro zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jelikož po něm z ekonomických důvodů nebylo možné požadovat, aby v zadávacím řízení na veřejnou zakázku pokračoval, a tyto ekonomické důvody vyvstaly v průběhu zadávacího řízení.

Ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. c) zákona

41.         Dle § 127 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil. Je tedy možné konstatovat, že pro naplnění podmínek tohoto ustanovení musí být naplněny čtyři podmínky, a to konkrétně to, že musela nastat podstatná změna okolností, uvedené způsobilo, že odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, uvedená podstatná změna okolností nastala až v průběhu zadávacího řízení a poslední podmínkou je, že zadavatel tuto podstatnou změnu okolností nezpůsobil ani ji nemohl očekávat, přičemž sám jednal s péčí řádného hospodáře.

42.         Za podstatnou změnu okolností je možné, jak správně v bodě 69 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl Úřad, považovat například přírodní katastrofu, či zničení předmětu veřejné zakázky – podrobněji viz důvodová zpráva k zákonu. Analogicky ke zničení předmětu veřejné zakázky je přitom možné chápat rovněž zmaření samotného účelu, pro který měl být předmět veřejné zakázky pořízen.

43.         Odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení lze charakterizovat především pomocí citace rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 79/2008 ze dne 6. 10. 2010, kterou v bodě 71 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl Úřad, přičemž obdobně je možné odkázat rovněž na rozhodnutí Úřadu č. j.  ÚOHS-S347/2008/VZ-1847/2009/510/KČe ze dne 6. 3. 2009, dle kterého odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení bude mít taková změna, jejíž důsledky by vedly k tomu, že by „bylo nesmyslné požadovat po zadavateli formální dokončení zadávacího řízení, které fakticky již nemůže dospět k zamýšlenému výsledku. Zákon tento aspekt definuje slovy ‚odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení‘. Tedy pokud nastaly okolnosti, za kterých by sice bylo možné pokračovat v zadávacím řízení, avšak dokončení takového řízení by nebylo efektivní a ekonomické. Záleží tedy na uvážení zadavatele, zda bude v takovém zadávacím řízení pokračovat nebo je zruší.“ Komentářová literatura pak k odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení uvádí, že „[t]yto důvody pro pokračování v zadávacím řízení odpadly právě kvůli nastalé podstatné změně okolností. Určitá podstatná změna okolností tak způsobila (je příčinou), že již není třeba (není důvod) pokračovat v zadávacím řízení. Nastaly takové okolnosti, za kterých by sice bylo teoreticky možné pokračovat v zadávacím řízení, avšak dokončení takového řízení by nebylo efektivní a ekonomické. Příkladem může být, když by zadavatel vedl zadávací řízení na stavbu nové silnice, ale v průběhu zadávacího řízení by došlo k takovému sesuvu půdy v místech, kudy měla vést silnice, že by bylo neekonomické v těchto místech silnici vést.“(PODEŠVA, V; a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, str. 528). Je tak možné chápat situace, ve kterých se zásadně změní okolnosti veřejné zakázky a z nejrůznějších důvodů zadavatel již za těchto nových okolností nemá objektivní důvod pokračovat v zadávacím řízení, i pokud by to bylo možné (ovšem bylo by to neúčelné).

44.         Třetí podmínka, že daná podstatná změna okolností nastala po zahájení zadávacího řízení, je obdobná podmínce řešené v části týkající se § 127 odst. 2 písm. d) zákona v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, neboť ta se zabývala okolnostmi, jež nastaly v průběhu zadávacího řízení, a jako takovou ji není nutné blíže teoreticky rozebírat.

45.         Poslední je podmínka, že zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl podstatnou změnu okolností předvídat ani ji nezpůsobil. Zde je nutné blíže vyložit pojem „řádná péče“, který není v zákoně blíže definován. Z komentářové literatury vyplývá, že při výkladu tohoto pojmu je „třeba vycházet z poznatků obecného soukromého práva, které za jednání s řádnou péčí považuje takové jednání, jež je činěno informovaně, pečlivě a na základě potřebných znalostí, přičemž při tomto jednání je zachována dobrá víra zadavatele. Pokud tak zadavatel ani při jednání s řádnou péčí nepředvídal a ani nemohl předvídat podstatnou změnu okolností, kvůli které odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, je zadavatel oprávněn takové zadávací řízení zrušit.“ (PODEŠVA, V; a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016, str. 528). Z uvedeného tedy vyplývá, že příčiny, které způsobily naplnění předchozích podmínek, musí být objektivního charakteru – což je rovněž uvedeno v důvodové zprávě k danému ustanovení.

46.         Pokud tedy dojde k naplnění všech uvedených podmínek, může zadavatel zrušit zadávací řízení v souladu se zákonem – uvedené podmínky však musí být naplněny kumulativně.

47.         V bodech 89-90 odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvádí relevantní skutečnosti k otázce, za jakým účelem měl vůbec zadavatel předmět veřejné zakázky pořídit. Z rozhodnutí o zrušení, čestných prohlášení zadavatele, vyjádření zadavatele k návrhu, korelací mezi předmětem SoD2 a předmětem veřejné zakázky a jednotlivými ustanoveními daných dokumentů dospěl Úřad k závěru, že potřeba předmětu veřejné zakázky vyvstala v důsledku plnění v rámci SoD2 (dílčí realizační smlouva RSoS). Tuto souvztažnost mimo výše uvedené potvrzuje Příloha č. 1 SoD2, kde je uveden harmonogram a podrobný popis plnění SoD2, a z něhož lze dovodit návaznost na nutnost pořízení předmětu veřejné zakázky právě za účelem plnění předmětu SoD2.

48.         Pro lepší představu o okolnostech případu je tedy možné konstatovat, že zadavatel měl zájem na pořízení technického zařízení, které mu mělo pomoci s plněním smlouvy o dílo 2. Došlo ovšem k situaci, kdy jeho smluvní partner od této smlouvy o dílo odstoupil. Potřeba daného technického zařízení tedy s daným odstoupením od smlouvy o dílo opadla – a zadavatel již neměl pro dané zařízení efektivní a účelné využití.

49.         V daném případě tak došlo k podstatné změně okolností, a to Odstoupením, tedy když smluvní partner zadavatele odstoupil od RSoS, čímž zároveň odstoupil od SoD2, přičemž daná okolnost je pro daný případ relevantní především z toho důvodu, že předmět veřejné zakázky měl sloužit k plnění SoD2. Takovou skutečnost je tedy možné označit za podstatnou, neboť právě tímto úkonem došlo k odpadnutí důvodu pro pokračování v zadávacím řízení a dokončení takového řízení by nebylo efektivní a ekonomické.

50.         Daná skutečnost rovněž nastala po zahájení zadávacího řízení, jelikož zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zahájeno uveřejněním výzvy k podání nabídek ze dne 25. 4. 2018, přičemž Odstoupení, tedy úkon, jež způsobil odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení, je ze dne 25. 5. 2018.

51.         Při posouzení toho, zda zadavatel jednal s řádnou péčí a nemohl podstatnou změnu okolností předvídat a ani ji nezpůsobil, je nutné konstatovat, že Odstoupení je právní jednání, které provedl právní partner zadavatele nezávisle na vůli zadavatele, a které odůvodnil jednáním, jež rovněž bylo mimo okruh skutečností, které mohl zadavatel jakkoliv ovlivnit (nadto je vhodné podotknout, že dle bodu 3 části V. Doba splatnosti a účinnosti smlouvy, ukončení smlouvy RSoS, může každá ze smluvních stran RSoS vypovědět bez udání důvodu) – jednalo se tak o právní jednání zadavatelova smluvního partnera, které zadavatel nemohl jakkoliv ovlivnit, jelikož Odstoupení je jednostranné adresované právní jednání. Jako takové je možné označit dané jednání za pro zadavatele nepředvídatelné a takové, které bezpochyby nezpůsobil, přičemž pro něj však z daného jednání plynou důsledky - jak ztráta důvodu pro pořízení předmětu veřejné zakázky, tak neobdržení finančních prostředků spojených s plněním ze SoD2. Zadavatel dle dané podmínky rovněž musí jednat s řádnou péčí. Jak již bylo uvedeno, zadavatel danou skutečnost nemohl předvídat ani při vynaložení jakékoliv péče, neboť na něm nebyla jakkoliv závislá, nemohl tedy dané skutečnosti jakkoliv zabránit, a rovněž žádné jednání zadavatele nevzbuzuje pochybnosti, že by nejednal dostatečně pečlivě či nebyl dostatečně informován a v důsledku toho by mohl danou situaci nějak ovlivnit. Je tak nutné konstatovat, že zadavatel jednal rovněž s řádnou péčí a nemohl úkon jeho smluvního partnera, tedy Odstoupení, předvídat, a ani jej nezpůsobil.

52.         Dospěl jsem tak na základě uvedených skutečností k závěru, že Odstoupením došlo k podstatné změně okolností, která způsobila odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení, přičemž tato skutečnost nastala po zahájení zadávacího řízení a zadavatel přitom jednal s řádnou péčí, nemohl Odstoupení předvídat a ani je nezpůsobil. Byly tak splněny podmínky ustanovení § 127 odst. 2 písm. c) zákona, a zadavatel mohl na základě splnění daných podmínek zrušit zadávací řízení.

53.         Odstoupení tedy způsobilo situaci, kdy byly naplněny jak podmínky § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tak rovněž podmínky § 127 odst. 2 písm. c) zákona. K možnosti zrušení zadávacího řízení zadavateli stačí naplnění podmínek pouze jednoho z uvedených ustanovení, zadavatel tedy mohl bezpochyby zrušit zadávací řízení.

K ostatním námitkám navrhovatele

54.         Navrhovatel v podstatě v celém rozkladu zpochybňuje to, že by u zadavatele reálně nastalo splnění podmínek pro zrušení zadávacího řízení, neboť dle navrhovatele si zadavatel dané podmínky sám přes nejrůznější spřízněné subjekty vytvořil, a to pomocí kontaktů vedoucího pracovníka laboratoře, která měla předmět veřejné zakázky používat (k jednotlivým subjektům a jejich napojení na zadavatele se v rozkladu opakovaně vyjadřuje). Dle navrhovatele jsou podmínky v relevantních smlouvách nastaveny jednoznačně v neprospěch zadavatele, jednání související s danými smlouvami jsou činěna pouze za účelem vytvoření podmínek pro zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku a obecně dle navrhovatele zadavatel požadoval, aby v zadávacím řízení na veřejnou zakázku byla vybrána jakákoliv nabídka mimo té, kterou podal navrhovatel.

55.         Argumentace navrhovatele k této části je poměrně zmatená, těžko uchopitelná a postavená pouze na spekulacích a domněnkách navrhovatele, přičemž navrhovatel neposkytuje žádné relevantní reálně uchopitelné důkazy či skutečnosti, které by jeho závěry podpořily nad úroveň pouhých spekulací. Jeho opakované námitky vůči jednotlivým subjektům a jejich údajnému napojení na zadavatele nejsou dostatečně doloženy, či nejsou dostatečně relevantní, a je nutné dodat, že, jak potvrzuje i navrhovatel, určitá míra provázanosti v takto úzkém odvětví, kde se vyskytuje relativně malé množství subjektů, je prakticky nevyhnutelná. Úřad posoudil danou věc na základě řádně zjištěného skutkového stavu, o kterém nevznikly žádné relevantní pochyby, na základě kterých by bylo možné dovodit, že by měl Úřad v daném správním řízení postupovat jakkoliv odlišně. Pokud navrhovatel dospěl k závěru, že mezi zadavatelem a dle navrhovatele jím spřízněnými subjekty dochází k manipulaci se zadávacími řízeními na veřejné zakázky způsobující, že jsou posouzeny odlišně od reálného stavu věci, pak je na navrhovateli, aby se obrátil na orgány činné v trestním řízení, neboť Úřad na základě uvedených skutečností k danému zjištění nedospěl, a podrobnější zkoumání takovýchto obvinění není v pravomoci Úřadu. Úřad posuzuje soulad zadávacího řízení (zde primárně posouzení oprávněného zrušení zadávacího řízení) se zákonem, přičemž skutkové okolnosti v daném případě jednoznačně dokládají, že předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zrušeno v souladu se zákonem. I přesto je vhodné se k některým námitkám navrhovatele vyjádřit konkrétněji.

56.         Navrhovatel v rozkladu namítá, že k Odstoupení, kterým došlo k odstoupení jak od RSoS, tak k odstoupení od SoD2, nebyl důvod, neboť důvod uvedený v Odstoupení, tedy že nebyl smluvnímu partnerovi zadavatele poskytnut nenávratný finanční příspěvek poskytovatelem dané dotace, nemůže být relevantní, jelikož k této skutečnosti došlo až s účinností ke dni 27. 10. 2018, nikoliv v období od 11. 4. 2018 do 25. 5. 2018.

57.         K uvedenému je nutné konstatovat, že i kdybychom přejali závěry navrhovatele jako správné, Odstoupení je, jak bylo uvedeno v bodě 51 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jednostranné adresované právní jednání právního partnera zadavatele. Zároveň, jak již také bylo uvedeno v daném bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, a uvádí to rovněž navrhovatel ve svém rozkladu, může každá strana odstoupit od RSoS bez udání důvodu. Uvedené domněnky navrhovatele jsou tedy irelevantní, neboť z listinných důkazů jednoznačně vyplývá, že zadavateli bylo doručeno Odstoupení, a tedy že nedojde k plnění v rámci SoD2, přičemž zdůvodnění Odstoupení je z tohoto pohledu nepodstatné. Uvedená data tedy nemají žádný vliv na daný případ.

58.         Navrhovatel dále namítá, že v rámci Odstoupení nejednala za smluvního partnera zadavatele oprávněná osoba. K tomu je však nutné uvést, že zadavatel ve Vyjádření k rozkladu potvrzuje skutečnost, že disponuje danou plnou mocí, přílohou tohoto vyjádření je rovněž emailová komunikace mezi smluvním partnerem zadavatele a zadavatelem, ve které je tato skutečnost rovněž potvrzena, žádná ze stran RSoS uvedené nesporovala a z okolností případu nevyplývá, že by existovaly pochybnosti o tom, že za smluvního partnera zadavatele v rámci Odstoupení nejednala oprávněná osoba, přičemž Úřad ani nemůže posoudit platnost takového jednání, neboť to není v jeho pravomoci.

59.         Zadavatel dále namítá značnou nevyváženost RSoS v neprospěch zadavatele a nadbytečná ustanovení této rámcové smlouvy. Je však nutné konstatovat, že předmětem přezkumu v rámci Úřadu nemůže být posuzování vyváženosti soukromoprávních smluv. Úřad posuzuje soulad zadávacích řízení se zákonem (podrobněji viz § 1 zákona). Daná námitka navrhovatele je tedy vzhledem k předmětu tohoto správního řízení bezpředmětná.

60.         Další námitka zadavatele směřuje proti tomu, že dle ustanovení čl. VI odst. 1 SoD2 je uvedeno, že platnosti smlouva nabývá podpisem a účinností dnem zveřejnění v registru smluv. Jelikož však žádná taková smlouva v registru smluv dle navrhovatele zveřejněna nebyla, pak platí, že SoD2 není účinná. K tomu je však nutné uvést, že dle § 3 odst. 2 písm. r) zákona č. 340/2015 Sb. o registru smluv, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o registru“), platí, že povinnost uveřejnit prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na smlouvu uzavřenou právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k) nebo n) zákona o registru, která byla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu nebo za účelem výzkumu, vývoje nebo zkušebnictví, pokud tato smlouva byla uzavřena v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby zapsaného ve veřejném rejstříku. Na danou smlouvu se tedy povinnost uveřejnit ji v rejstříku smluv nevztahuje. Podrobněji se pak Úřad správně vyjádřil k dané tématice v bodě 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Závěry, které z této skutečnosti dovozuje navrhovatel, jsou tedy irelevantní.

61.         Navrhovatel jako další uvádí své námitky k SoD (další realizační smlouva RSoS, odlišná od SoD2). Navrhovatel namítá, že je SoD neplatná, jelikož ji nepodepsala oprávněná osoba. Navrhovatel také k dané smlouvě uvádí spekulace o vykonstruovaném vytvoření dvou dodatků k SoD, jež jsou dalšími důvody nedostatku finančních prostředků zadavatele na realizaci předmětu veřejné zakázky, a opět dochází k závěru, že uzavřené dodatky k SoD jsou pouze uměle vykonstruované za účelem zadání veřejné zakázky pouze subjektu, který není navrhovatel.

62.         Jak již bylo uvedeno, z analýzy rizik vyplývá, že primární v každé variantě financování veřejné zakázky bylo financování na základě SoD2. Příjmy ze SoD byly pouze součástí některých variant. Je tak možné uzavřít, že argumenty navrhovatele k SoD jsou v části financování veřejné zakázky irelevantní, neboť zadavatel neměl dostatek finančních prostředků na základě Odstoupení, a to od SoD2. I pokud by příjmy ze SoD měl k dispozici, tento stav se nijak nezmění – dané skutečnosti jsou tedy nepodstatné.

63.         Další okolnosti, na které navrhovatel poukazuje v rámci SoD, jsou pak opět pouze nijak nepodložené spekulace obdobného charakteru, jaké měl rovněž k SoD2 – ani jedny z uvedených spekulací však nic konkrétně a ani nepřímo neprokazují, jedná se o pouhé teoretické domněnky, a obdobně jako u SoD2 ani u SoD nemají na předmětné správní řízení žádný vliv. Co se týče platnosti SoD, v pravomocích Úřadu není posuzování platnosti smluv, natož pak pokud se takové posouzení týká pouze toho, zda je podpis na smlouvě té či které osoby. K uvedenému ovšem zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že došlo u oprávněné osoby ke změně podpisového vzoru, což vysvětluje námitky navrhovatele k dané skutečnosti.

64.         Navrhovatel dále namítá, že jeden z účastníků zadávacího řízení podal nabídku, jež nesplňovala zásadu transparentnosti.

65.         K této námitce se správně vyjádřil Úřad v bodě 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí – dle § 48 odst. 1 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit takového účastníka zadávacího řízení (který splňuje podmínky uvedené v daném ustanovení), a to kdykoliv v jeho průběhu – nemusí však k danému úkonu přistoupit, a to logicky také neučiní, pokud by to bylo neúčelné – a jelikož bylo zřejmé, že daný dodavatel není a nebude vybraným dodavatelem, jeho vyloučení nebylo účelné – takto by musel učinit až ve chvíli, kdyby se tento dodavatel stal vybraným dodavatelem.

66.         Navrhovatel dále poukazuje na dotace z dotačních programů Nanodiamanty 1 a Nanodiamanty 2. K těmto navrhovatel uvádí, že dle zadavatele měly sloužit primárně k provozním nákladům, ovšem jako k takovým k nim dle navrhovatele nesmí být ve vztahu k pořízení veřejné zakázky přihlíženo. Dále se domnívá, že v době, kdy považoval zadavatel skutečnost, že dané dotace nezíská, za zřejmou, mu to ještě zřejmé být nemohlo. K dotaci OP VVV Inovace pro budovu a vnitřní prostředí pak navrhovatel uvádí, že vzhledem k tomu, že o ní nemá podrobnější informace, nemůže se k ní blíže vyjádřit, ale dochází k závěru, že je absurdní, aby operační program Inovace pro budovu a vnitřní prostředí měl souvislost s veřejnou zakázkou.

67.         Uvedené dotace byly, obdobně jako příjmy ze SoD, pouze součástí některých variant financování veřejné zakázky – k tomu analogicky odkazuji na bod 62 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Pokud na ně navrhovatel poukazuje s odkazem na zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. e) zákona, pak k tomu uvádím, že, jak Úřad správně v bodě 93 odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, již byly vypořádány dva důvody, pro které zadavatel mohl zrušit zadávací řízení na veřejnou zakázku (dle § 127 odst. 2 písm. c) a d) zákona), a s ohledem na zásadu procesní ekonomie pak není relevantní posouzení tohoto třetího důvodu dle § 127 odst. 2 písm. e) zákona, neboť pokud by Úřad při jeho posouzení dospěl k jakémukoliv závěru, pak by to nic nezměnilo na samotném výsledku daného správního řízení.

68.         Nakonec pak navrhovatel uvádí v rozkladu údajný přepis částí nahrávky z jednání mezi právním zástupcem navrhovatele a zástupcem zadavatele. Navrhovatel z uvedeného vyvozuje, že zástupce zadavatele bral financování zakázky jako alternativu dotačního financování, dále že není pravdou, že by pominul důvod pořízení předmětu veřejné zakázky, protože již ho nebylo zapotřebí, a že v době pořízení nahrávky rovněž ještě nebylo rozhodnuto o osudu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, přestože už měl zadavatel znát všechny důvody, na základě kterých následně zrušil zadávací řízení. Navrhovatel rovněž uvádí, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť Úřad daný důkaz řádně neprovedl.

69.         K daným skutečnostem je nutné dodat, že Úřad nepochybil, když daný důkaz neprovedl, neboť na základě listinných důkazů nebylo pochyb o tom, že důvody pro zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, na základě kterých k němu došlo, byly naplněny. Není tedy nutné daný důkaz provést ani dodatečně. Z přepisu, který uvedl navrhovatel v rozkladu proti napadenému rozhodnutí, však není možné jednoznačně dojít k závěrům, ke kterým došel navrhovatel, který jejich výklad uzpůsobuje tak, aby podpořil své závěry. Je však nutné dodat, že rovněž z uvedeného vyplývá, že zadavatel pravděpodobně nebude moci zafinancovat veřejnou zakázku. Co se týče potřeby veřejné zakázky, tu není možné v daném případě posuzovat na základě toho, zda předmět veřejné zakázky zaměstnanci zadavatele chtějí, ale zda nadále existují okolnosti, které vedly zadavatele k tomu, aby předmět veřejné zakázky pořídil (k tomu blíže viz část „Ke zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. c) zákona“ odůvodnění tohoto rozhodnutí). Informace z přepisu nahrávky jsou kusé, a není možné na základě nich dovozovat závěry, které uvádí navrhovatel, neboť z nich jednoznačně nevyplývají (a nevyplývají z nich ani vzdáleně). Je tak nutné uzavřít, že Úřad postupoval správně, když neprovedl daný důkaz, a rovněž že není možné souhlasit se závěry navrhovatele, které z údajného přepisu dané nahrávky a jejich části uvedené v rozkladu vyvozuje.

70.         Ve smyslu ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené rozhodnutí shledal zákonným a věcně správným, přičemž zároveň konstatuji, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, přičemž zjištěný skutkový stav Úřad přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní předpisy (a v nich obsažené právní normy), které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

VI.          Závěr

71.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.

72.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

    

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

  otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             České vysoké učení technické v Praze, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov, Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6

2.             Mgr. Jiří Wytrzens, advokát, Politických vězňů 935/13, 110 00 Praha 1

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 53 odst. 1 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz