Rozhodnutí: S0505/2018/VZ-01979/2019/531/VNe

Instance I.
Věc Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové
Účastníci
  1. atelier světelné techniky s.r.o.
  2. ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o.
  3. Statutární město Hradec Králové
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 7. 2. 2019
Dokumenty file icon dokument ke stažení 603 KB

Č. j.: ÚOHS-S0505/2018/VZ-01979/2019/531/VNe

 

Brno: 21. ledna 2019

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 12. 2018, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové,
  • navrhovatel – ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4,
  • vybraný dodavatel – atelier světelné techniky s.r.o., IČO 24302741, se sídlem Braškovská 368/1, 161 00 Praha 6,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 17. 5. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=183396) téhož dne pod systémovým číslem P18V00139939,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – při zadávání veřejné zakázky „Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 17. 5. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=183396) téhož dne pod systémovým číslem P18V00139939, nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že hodnocení nabídek v dílčím kritériu hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ s váhou 50 % neprovedl podle pravidel uvedených v čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“ zadávací dokumentace, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – spojené s hodnocením nabídek účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové“, ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 17. 5. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=183396) téhož dne pod systémovým číslem P18V00139939, zaznamenané v „Písemné zprávě o hodnocení nabídek“ ze dne 12. 10. 2018, jakož i všechny následné úkony zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení, včetně „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 29. 10. 2018.      

III.    

Zadavateli – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0505/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 – ze dne 7. 12. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 17. 5. 2018 uveřejněné na profilu zadavatele (https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=183396) téhož dne pod systémovým číslem P18V00139939.      

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – ukládá:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – uveřejnil na svém profilu zadavatele https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=183396 dne 17. 5. 2018 pod systémovým číslem P18V00139939 „Písemnou výzvu k podání nabídky“ ze dne 17. 5. 2018 (dále jen „výzva k podání nabídek“) na veřejnou zakázku „Generel veřejného osvětlení města Hradec Králové“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Dnem uveřejnění výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele bylo podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2.             Na titulní straně výzvy k podání nabídek je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou podle § 53 zákona „v podlimitním režimu formou zjednodušeného podlimitního řízení“, přičemž na tomtéž místě zadavatel určil, že „[t]ato výzva včetně jejích příloh je zároveň zadávací dokumentací.“.

3.             Z čl. 2. „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA“, konkrétně z odst. 2.1., výzvy k podání nabídek vyplývá, že předmětem posuzované veřejné zakázky je „zpracování Generelu veřejného osvětlení města Hradec Králové, který bude sloužit jako základní koncepční a strategický dokument města v oblasti veřejného osvětlení, pro rozhodování města o výstavbě a rekonstrukci veřejného osvětlení, (…). Bude se jednat o soubor strategických dokumentů, jejichž smyslem je definování parametrů, pravidel a postupů ve veřejném osvětlení pro dosažení stanovených kvalitativních požadavků při odpovídajících provozních a investičních nákladech. (…)“.

4.             Zadavatel stanovil v čl. 2. „PŘEDMĚT PLNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA“, konkrétně v odst. 2.5., výzvy k podání nabídek předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 2 975 200,- Kč bez DPH.

5.             V čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, konkrétně v odst. 8.1, výzvy k podání nabídek je uvedeno, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality (…).“.

6.             Zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek v čl. 9. „LHŮTA, MÍSTO A ZPŮSOB PODÁVÁNÍ NABÍDEK“, konkrétně v odst. 9.1., výzvy k podání nabídek do 6. 6. 2018 do 10:00 hod.

7.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 6. 6. 2018 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 3 nabídky na plnění posuzované veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané dodavatelem – ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., IČO 25751018, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“). Jak přitom vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, jeden z dodavatelů následně ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku odstoupil.

8.             Jak je dále zřejmé z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel na základě doporučení jím pověřené komise, jež provedla posouzení a hodnocení nabídek, dne 23. 10. 2018 rozhodl o výběru dodavatele – atelier světelné techniky s.r.o., IČO 24302741, se sídlem Braškovská 368/1, 161 00 Praha 6 (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel obdržel oznámení zadavatele o výběru dodavatele dne 30. 10. 2018.

9.             Proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 12. 11. 2018, které zadavatel obdržel téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 11. 2018, které navrhovatel obdržel dne 27. 11. 2018, podané námitky odmítl.

10.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 7. 12. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Navrhovatel ve svém návrhu brojí proti postupu zadavatele, který měl porušit § 6 a § 116 zákona tím, že nesprávně a netransparentně hodnotil nabídky dodavatelů, když je hodnotil v rozporu s kritérii hodnocení, a svůj výběr nejvhodnější nabídky transparentně nezdůvodnil, neboť neuvedl, v čem je nabídka vybraného dodavatele výhodnější oproti nabídce navrhovatele, k čemuž v podrobnostech uvádí následující.

12.         Navrhovatel primárně sděluje, že od zadavatele obdržel „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 29. 10. 2018 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), společně s „Písemnou zprávou o hodnocení nabídek“ (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“). Oznámení o výběru dodavatele obsahuje dle přesvědčení navrhovatele odůvodnění, jež je učiněno v rozporu s § 6 a § 50 zákona, jelikož není dostatečně určité, podrobné, transparentní a přezkoumatelné, neboť zadavatel v něm sděluje pouze počet bodů, který byl nabídce vybraného dodavatele přidělen, aniž by však blíže popsal, jakým způsobem jednotlivým nabídkám body v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ přiděloval. Ačkoliv zadavatel k oznámení o výběru dodavatele připojil zprávu o hodnocení nabídek, dle navrhovatele ani tato dostatečně neosvětluje, jakým způsobem zadavatel přiděloval body jednotlivým dodavatelům při hodnocení nabídek v rámci shora jmenovaného dílčího kritéria hodnocení, a jak dospěl k závěru, že je nabídka vybraného dodavatele výhodnější ve srovnání s nabídkou navrhovatele.

13.         Navrhovatel cituje z výzvy k podání nabídek popis hodnocení dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“, přičemž je přesvědčen, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek nespecifikoval žádné požadavky na formu předložení prezentace služeb, na konkrétní typy dokumentů, na minimální rozsah řešeného území v km², požadavek na minimální finanční objem služeb, stejně tak ani to, jak budou uvedená subkritéria v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení hodnocena. V dalším navrhovatel cituje ze zprávy o hodnocení nabídek hodnocení nabídky vybraného dodavatele a uvádí výčet služeb, jež navrhovatel předložil ve své nabídce k hodnocení, a které zadavatel hodnotil. Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel nepřistupoval k hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ v souladu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti, neboť pokud u subkritéria „typ dokumentu“ v zadávací dokumentaci určil, že nejvyšší počet bodů získá dodavatel se službami, které se nejvíce blíží předmětu veřejné zakázky, a v popisu hodnocení nabídky navrhovatele uvedl, že „z hlediska podobnosti s předmětem a typem požadovaného dokumentu se jedná o vysokou míru podobnosti (…).“, byl zadavatel povinen nabídku navrhovatele obodovat. Pakliže komise připojila ke svému hodnocení tvrzení, že s ohledem na zvolenou formu prezentace není možné porovnat míru podobnosti obsahu předložených prací (služeb) ve vztahu ke Generelu veřejného osvětlení zadavatele, pak má navrhovatel za to, že zadavatel nestanovil, že předmětem hodnocení v rámci daného subkritéria bude i míra podrobnosti zpracování díla, a proto měl s ohledem na tuto skutečnost nabídku navrhovatele obodovat. Za předpokladu, že se zadavatel rozhodl takto neučinit, nebyl oprávněn, s ohledem na zásadu rovného zacházení, přidělit body ani nabídce vybraného dodavatele. Jelikož zadavatel neuvedl, že předmětem hodnocení bude podobnost struktury hodnocených služeb, jakož ani neuvedl, jaká je jím preferovaná struktura generelu veřejného osvětlení, nebyl oprávněn nabídku vybraného dodavatele ve vztahu k těmto skutečnostem bonifikovat.

14.         Navrhovatel rovněž poznamenává, že z údajů a informací obsažených ve zprávě o hodnocení nabídek není zřejmé, jak zadavatel dospěl k bodovému ohodnocení jednotlivých nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“. Pokud by totiž zadavatel postupoval v souladu s pravidly vymezenými v zadávacích podmínkách, nemohl by vybraný dodavatel získat plný počet bodů, když jeho prezentace služeb byla z hlediska rozsahu řešeného území v km², ceny služeb a počtu realizovaných služeb horší, než prezentace daných služeb obsažená v nabídce navrhovatele, jenž realizoval větší množství zadavatelem požadovaných služeb, na větším rozsahu území a za vyšší finanční objem, než vybraný dodavatel.

15.         Navrhovatel vytýká zadavateli, že hodnotil nabídky nad rámec zadávacích podmínek, jelikož tyto hodnotil na základě informací a skutečností, jejichž předložení nepožadoval, a které nebyly jako relevantní explicitně označeny. Zadavatel neuvedl u jednotlivých subkritérií dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ žádnou váhu, a byl tudíž povinen tato hodnotit s totožnou vahou. Pakliže nabídka navrhovatele lépe splňovala požadavky zadavatele ve třech ze čtyř subkritérií předmětného dílčího kritéria hodnocení, měl zadavatel povinnost přidělit této nabídce vyšší počet bodů než nabídce vybraného dodavatele, k čemuž však reálně nedošlo. V rámci posledního ze čtyř subkritérií, tj. v rámci posouzení kvality poskytnutých služeb, pak dále z dostupných dokumentů není zřejmé, proč je nabídka vybraného dodavatele hodnocena v komparaci s nabídkou navrhovatele jako kvalitnější, když konstatování užitá u hodnocení nabídky vybraného dodavatele jsou obecnými proklamacemi, které nemají žádnou oporu ve skutečném obsahu nabídky vybraného dodavatele. Hodnocení provedené zadavatelem tedy není zpětně přezkoumatelné ve vztahu k počtu přidělených bodů, čímž odporuje zásadě transparentnosti. Navrhovatel má za to, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídek nezákonně, když přihlédl pouze k těm informacím a skutečnostem, na základě nichž byla nabídka vybraného dodavatele lepší než nabídka navrhovatele a tyto bodoval, avšak za parametry, ve kterých nabídka navrhovatele převyšovala nabídku vybraného dodavatele, tento žádné body neobdržel, tj. tyto parametry nebyly v rámci hodnocení vůbec zohledněny.

16.         Navrhovatel v dalším připomíná, že hodnocení nabídek je klíčovým prvkem procesu zadávání veřejné zakázky a je mu přikládán zásadní význam, když musí být dodržen nejen formální postup, ale i objektivita hodnocení. Proto by zpráva, v níž je zachycen průběh hodnocení, měla obsahovat popis způsobu hodnocení jednotlivých nabídek včetně náležitého odůvodnění. S odkazem na relevantní judikaturu a rozhodovací praxi Úřadu navrhovatel konstatuje, že zadavatel je povinen při hodnocení nabídek v případě tzv. kvalitativních kritérií hodnocení slovně zdůvodnit počet přidělených bodů a provést hodnocení tím způsobem, aby z něj bylo patrné, na základě jakých skutečností se hodnotitelé rozhodli pro přidělení určitého počtu bodů v rámci jednotlivých subkritérií tak, jak zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, neboť jen při splnění tohoto předpokladu může dojít k naplnění zásady transparentnosti. Toto však zpráva o hodnocení nabídek v šetřeném případě postrádá, neboť z ní nelze vyčíst konkrétní důvody pro udělení rozdílných bodových hodnot jednotlivým nabídkám.

17.         Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel neposuzoval kvalitu nabídek jednotlivých dodavatelů, což dle jeho názoru explicitně vyplývá např. z bodů 6, 7 a 9 rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách ze dne 26. 11. 2018, v nichž zadavatel uvádí, že jednotlivá subkritéria hodnocení nezohledňoval, a postupoval v rozporu s pravidly uvedenými v zadávací dokumentaci, neboť nejdříve na základě subjektivního posouzení formálních aspektů nabídky rozhodl, která nabídka je nejlepší, a následně pouze dopočítal body. Z textu rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele současně vyplývá, že dodavatelům nebyla poskytnuta žádná vodítka k tomu, jaká nabídka bude považována za kvalitní a jaká nikoliv, přičemž celé hodnocení probíhalo zjevně jen z toho důvodu, aby ospravedlnilo výběr zadavatelem předem zvoleného dodavatele. Jeví se netransparentním, že jako lepší byla zadavatelem hodnocena nabídka vybraného dodavatele, která (pokud vůbec) převyšuje nabídku navrhovatele výhradně v kritériu „struktury“ nabídky a předložených dokumentů, zatímco nabídka navrhovatele, jež dominuje v ostatních subkritériích, byla ohodnocena jako méně výhodná. Zadavatel tak hodnotil nabídky v rozporu se zadávacími podmínkami. Skutečnost, že kvalita díla bude posuzována nikoliv na základě věcného obsahu a kvality zpracování referenčního díla, ale na základě formy jeho předložení, totiž ze zadávacích podmínek nevyplývala. Navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že vzorec použitý zadavatelem při hodnocení přiděluje jednotlivým nabídkám body ve vazbě na počet podaných nabídek, nikoliv ve vazbě na obsah těchto nabídek, kdy takový způsob hodnocení lze považovat za rozporný s ustanovením § 116 zákona.

18.         Na základě všech výše uvedených argumentů tudíž navrhovatel v závěru svého návrhu Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadavatelem provedeného hodnocení nabídek a uložení povinnosti provést nové hodnocení nabídek v souladu se zákonem, popř. ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

19.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 7. 12. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 7. 12. 2018.     

20.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,    
  • navrhovatel, a 
  • vybraný dodavatel.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0505/2018/VZ-36758/2018/531/VNe ze dne 11. 12. 2018.

22.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0505/2018/VZ-00409/2019/531/VNe ze dne 7. 1. 2019 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. 

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 17. 12. 2018

23.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 17. 12. 2018, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

24.         Zadavatel předně konstatuje, že se neztotožňuje s návrhem navrhovatele, aby bylo zrušeno provedené hodnocení nabídek, případně aby bylo zrušeno celé zadávací řízení, neboť považuje návrh navrhovatele za nedůvodný.

25.         Pakliže navrhovatel uvádí, že se zadavatel svým postupem dopustil porušení § 6 a § 116 zákona tím, že nesprávně a netransparentně hodnotil nabídky dodavatelů a neuvedl transparentní zdůvodnění, v čem shledává lepší nabídku vybraného dodavatele oproti nabídce navrhovatele, je zadavatel přesvědčen, že nabídky hodnotil zcela v souladu se zadávací dokumentací, což vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek. Pro hodnocení nabídek byla použita bodovací stupnice v rozsahu 1 až 100 bodů, přičemž každé jednotlivé nabídce zadavatel přidělil podle stanovených dílčích kritérií hodnocení bodovou hodnotu v rámci daného kritéria tak, aby odrážela úspěšnost příslušné nabídky v rámci předmětného kritéria. U dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ zadavatel hodnotil kvalitu zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cenu služeb. Nejvyšší počet bodů získala nabídka dodavatele obsahující referenční služby, které se cenou díla, rozsahem řešeného území a typem dokumentu nejvíce blížily předmětu posuzované veřejné zakázky a byly nejkvalitněji zpracované. Nabídky dodavatelů byly seřazeny od nejvhodnější k nejméně vhodné a podle jejich pořadí v rámci předmětného kritéria hodnocení jim byly přiděleny body. Bylo na uvážení každého z dodavatelů, jaký zvolí způsob představení svého díla, jež podle něj nejvýstižněji prokáže jeho kvality a přínos zadavateli. U nabídky vybraného dodavatele zadavatel při hodnocení konstatoval, že mu předložené dílo dává jasnou představu o jeho kvalitě, která se projevuje zejména rozsahem, mírou podrobnosti, srozumitelnosti, přehlednosti a úrovní grafického zpracování, kdy dílo je zpracováno s řádnou péčí, svědčí o vysoké odborné úrovni zpracování a z hlediska kvality bylo proto hodnoceno jako nejlepší z hodnocených nabídek. Z hlediska typu dokumentu zadavatel shledal vysokou míru podobnosti s předmětem veřejné zakázky, a bylo tudíž hodnoceno jako nejvhodnější. U nabídky navrhovatele zadavatel konstatoval, že ze zvolené formy prezentace nebylo možné posoudit kvalitu zpracovaných zakázek. Z hlediska podobnosti s předmětem a typem požadovaného dokumentu se jedná o vysokou míru podobnosti, avšak vlivem zvolené formy prezentace nelze porovnat míru podobnosti předložených prací ve vztahu ke Generelu veřejného osvětlení zadavatele. Dále zadavatel uvádí, že v rámci hodnocení nabídek konstatoval, že z hlediska rozsahu řešeného území a z hlediska ceny předložených služeb není ani jedna z nabídek srovnatelná, tj. nedosahuje zadavatelem požadované míry podobnosti. Zadavatel je přesvědčen, že předložené nabídky hodnotil detailně a podrobně se slovně vyjádřil k jednotlivým hlediskům hodnoceným v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“.

26.         Co se týče podrobnosti, transparentnosti a přezkoumatelnosti oznámení o výběru dodavatele, pak zadavatel konstatuje, že jelikož součástí předmětného dokumentu byla též zpráva o hodnocení nabídek, jež obsahuje podrobné zdůvodnění hodnocení, je patrné, proč byla nabídka konkrétního dodavatele vybrána a v čem byla shledána jako nejvhodnější, čímž zadavatel splnil svou zákonnou povinnost, neboť zákon obsah a rozsah odůvodnění oznámení o výběru dodavatele blíže nespecifikuje.

27.         K hodnocení a přidělování bodů v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ zadavatel podotýká, že primárně určoval pořadí nabídek na základě subkritérií předmětného dílčího kritéria hodnocení, nikoliv počet bodů. Počet bodů byl vypočítán následně, a to pomocí přesného matematického vztahu mezi počtem nabídek a pořadím nabídek tak, jak bylo uvedeno v zadávací dokumentaci.

28.         K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nespecifikoval žádné požadavky na formu předložení prezentace služeb, ani jak budou subkritéria shora jmenovaného dílčího kritéria hodnocení hodnocena, odkazuje zadavatel na odst. 8.3 čl. 8. výzvy k podání nabídek, kde je vysvětleno, co je míněno službou obdobného charakteru, tj. byl zde specifikován typ dokumentu a jeho obsah. Co konkrétně mají dodavatelé předložit v rámci své nabídky, tzn. jaké zakázky (díla) zadavateli předloží, zda předloží jejich kompletní podobu, popř. pouze jeho část „na ukázku“, zda se bude jednat o slovní popis či pouze seznam služeb, bylo ponecháno na uvážení samotných dodavatelů. Požadavek na formu byl dále zadavatelem upřesněn ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, když z něj mj. vyplynulo, že z předložené prezentace služeb mají být zřejmé informace o typu dokumentu, rozsahu řešeného území v km² a ceně služby. Posouzení kvality díla je pak dle zadavatele do jisté míry věcí subjektivního názoru členů pověřené komise a odvíjí se i od způsobu, jakým je předkládané dílo prezentováno. Zadavatel konstatuje, že kvalitou díla může pochopitelně každý člen komise rozumět poněkud odlišné jevy, a to např. míru podrobnosti, přehlednost, grafické zpracování apod., a proto bylo dané kritérium hodnocení podrobněji upřesněno tak, že mimo samotné kvality se jako pomocná kritéria uplatní další vlastnosti díla, a sice parametry typ dokumentu, rozsah řešeného území a cena díla. V dalším zadavatel podotýká, že tyto parametry nabývají na významu zejména v případě, že se dodavatel rozhodl předložit kupříkladu pouze soupis realizovaných zakázek.

29.         Zadavatel reaguje na výtku navrhovatele, že byl povinen bonifikovat i jím podanou nabídku, přičemž pokud se ji rozhodl nebodovat, pak nebyl oprávněn udělovat body ani nabídce vybraného dodavatele. Zadavatel poznamenává, že jelikož se rozhodl hodnotit kvalitu díla, pak míra podrobnosti zpracování je bezpochyby jedním z možných slovních vyjádření, jímž lze popisovat vnímání kvality díla. Nadto zadavatel uvádí, že v rámci hodnocení předmětného dílčího kritéria hodnocení určoval primárně pořadí nabídek, nikoliv počet dosažených bodů. Počet bodů byl následně vypočítán až podle konečného seřazení nabídek podle jejich úspěšnosti v daném kritériu, a to na základě matematického vzorce obsaženého v zadávací dokumentaci. Pokud se jedná o formu prezentace navrhovatele, tzn. předložení tabulkového seznamu realizovaných služeb, nemohl zadavatel posoudit kvalitu zpracovaných zakázek, zatímco z prezentace vybraného dodavatele toto možné bylo. Ze zprávy o hodnocení nabídek je pak zřejmé, že každý z dodavatelů byl bodově ohodnocen v závislosti na konečném pořadí v rámci jednotlivých kritérií hodnocení; jednotlivá hlediska hodnocení nabídek z pohledu jednotlivých parametrů nebyla hodnocena číselným vyjádřením, čili nebyla samostatně bonifikována ani u jednoho z dodavatelů.

30.         Jestliže navrhovatel tvrdí, že zadavatel byl povinen zohlednit skutečnost, že jím realizované služby se rozsahem řešeného území a cenou díla více blížily předmětu veřejné zakázky a jeho nabídce měl proto přidělit patřičný počet bodů, pak zadavatel odkazuje na důvody uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek, z nichž vyplývá, že se v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ na prvním místě umístila nabídka vybraného dodavatele a na druhém místě nabídka navrhovatele, přičemž opětovně zdůrazňuje, že jednotlivé parametry v předmětném kritériu hodnocení nebyly hodnoceny číselným vyjádřením, když byly pouze podrobně slovně ohodnoceny a na základě tohoto hodnocení pak bylo stanoveno konečné pořadí nabídek a v závislosti na něm přidělen nabídkám konkrétní počet bodů dle v zadávací dokumentaci předem stanoveného vzorce.

31.         K tvrzenému porušení zásady transparentnosti, čehož se měl zadavatel dopustit tím, že hodnotil strukturu a vybranému dodavateli za toto přidělil body, zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci stanovil, že v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ bude hodnocena rovněž kvalita díla. Struktura díla je pak bezpochyby jedním z možných slovních spojení, jež může popisovat vnímání kvality díla a přínos pro zadavatele.

32.         Zadavatel považuje za nepříhodný argument navrhovatele, že prokázal, že realizoval větší množství zadavatelem požadovaných služeb, na větším rozsahu řešeného území a za vyšší finanční objem než vybraný dodavatel, a to vzhledem k tomu, jak bylo nastaveno posuzované dílčí kritérium hodnocení.

33.         Zadavatel dále konstatuje, že se rozhodl soutěžit veřejnou zakázku nejen podle ceny, ale i podle kvality, a proto zvolil předmětné dílčí kritérium hodnocení, jež mělo zajistit, aby obdržel plnění předmětu veřejné zakázky od dodavatele, který bude mít co největší zkušenost s požadovaným typem dokumentu, přičemž zadavatel nechtěl omezit okruh možných dodavatelů tím, že by byla akceptována prezentace služeb pouze v podobě generelu. Je však logické, že vyšší hodnocení získal dodavatel, který v rámci prezentace svých služeb předložil právě generel. Pokud zadavatel stanovil, že bude hodnotit kvalitu referenčních služeb, je zřejmé, že tak nelze učinit z pouhého seznamu realizovaných služeb. Dodavatelům zadavatel ponechal dostatečně široký prostor pro předložení prezentace referenčních služeb, prostřednictvím které měli prokázat svou kvalitu. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o dokumenty posuzované v rámci kritéria hodnocení, neměl zadavatel možnost použít ustanovení § 46 zákona a vyzvat dodavatele k doplnění či předložení dalších dokumentů. V případě pochybností stran toho, jak v tomto ohledu zpracovat nabídku, měli dodavatelé možnost požádat o vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel taktéž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že nezohledňoval jednotlivá subkritéria předmětného dílčího kritéria hodnocení, když jednotlivá subkritéria vzal do úvahy a hodnotil je, jak vyplývá z podrobného popisu obsaženého ve zprávě o hodnocení nabídek, ačkoliv nepřiděloval nabídkám body, což však již bylo zdůvodněno výše. Zadavatel byl každopádně veden snahou získat dodavatele, od něhož lze očekávat nejkvalitnější plnění, a proto popírá názor navrhovatele, že by měl již předem zajištěno, kdo se stane vybraným dodavatelem. Pokud měl vybraný dodavatel vyšší cenu ve své nabídce, pak toto se zřejmě odvíjí od kvality jím nabízených služeb. Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že nabídky hodnotil nejen z hlediska ceny, ale i z hlediska kvality spojené s osobou dodavatele. Jestliže navrhovatel napadá vzorec použitý pro přidělování bodů, pak zadavatel konstatuje, že ani v případě, že by byli v zadávacím řízení účastni i další dodavatelé, na výsledném pořadí nabídek by tato skutečnost nic nezměnila.

34.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.    

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 1. 2019  

35.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0505/2018/VZ-00409/2019/531/VNe ze dne 7. 1. 2019 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 14. 1. 2019, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v něm sděluje následující.

36.         Navrhovatel uvádí, že předmětem přezkumu jsou úkony zadavatele související s hodnocením nabídek. Z těchto úkonů přitom musí být zřejmé, že zadavatel podané nabídky hodnotil v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami. Pakliže zadavatel ve svém vyjádření k návrhu ze dne 17. 12. 2018 dané úkony nějakým způsobem doplňuje, pak takový postup není možný. Navrhovatel poznamenává, že zadavatelem učiněné úkony týkající se hodnocení nabídek neobsahují přezkoumatelné závěry, a jsou proto rozporné se zákonem. Tento nezákonný postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele.  

37.         S ohledem na výše uvedené tudíž navrhovatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad jako nápravné opatření zrušil zadavatelem provedené hodnocení nabídek a uložil zadavateli provést nové hodnocení.  

38.         Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-S0505/2018/VZ-00409/2019/531/VNe ze dne 7. 1. 2019 k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.   

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.        

Relevantní ustanovení zákona

40.         Podle § 4 odst. 1 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,

b) Česká národní banka,

c) státní příspěvková organizace,

d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,

e) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.   

41.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.  

42.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 4. zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí mimo jiné veškerá zadavatelem stanovená pravidla pro hodnocení nabídek.  

43.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona tvoří zadávací dokumentaci veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

44.         Podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

45.         Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.

46.         Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

47.         Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a) kritéria hodnocení,

b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

48.         Podle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení  

49.         V čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, konkrétně v odst. 8.1, výzvy k podání nabídek zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Na základě shora jmenovaného článku, konkrétně dle odst. 8.2 „Hodnotící kritéria“, výzvy k podání nabídek představují kritéria hodnocení dílčí kritérium „Nabídková cena“ s váhou 50 % a dílčí kritérium „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ s váhou též 50 %.

50.         Z čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.3 „Předmět hodnocení hodnotících kritérií“, výzvy k podání nabídek vyplývá, že zadavatel stanovil předmět hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ následovně: „[s]lužbou obdobného charakteru a rozsahu se rozumí zpracování a dokončení koncepčního strategického dokumentu pro oblast veřejného osvětlení - generel, koncepce, plán, studie, standardy, zásady výstavby apod., jehož zadavatelem byla municipalita (obec, město, městská část, vyšší územně samosprávný celek, kraj) případně provozovatel veřejného osvětlení v obci.

V tomto kritériu bude zadavatel hodnotit kvalitu zpracování díla, typ dokumentu rozsah řešeného území v km² a cenu služeb. Nejvyšší počet bodů získá uchazeč se službami, které se cenou díla, rozsahem řešeného území a typem dokumentu nejvíce blíží předmětu zakázky a jsou nejkvalitněji zpracované.“.

51.         Z čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.4 „Způsob hodnocení nabídek“, výzvy k podání nabídek je zřejmé, že zadavatel pro hodnocení nabídek použije bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce bude dle kritéria hodnocení přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria hodnocení. V případě dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ bude pro stanovení bodového skóre zadavatel postupovat následujícím způsobem: „[k]omise seřadí nabídky od nejvhodnější k nejméně vhodné a přidělí jim počet bodů dle jejich pořadí podle tohoto kritéria. Největší důraz bude kladen v tomto pořadí: kvalita zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cena služeb. Nejvhodnější nabídka dle tohoto kritéria obdrží 100 bodů a každá další nabídka v pořadí obdrží počet bodů nižší o podíl hodnoty 100 a počtu hodnocených nabídek, vynásobený pořadím hodnocené nabídky zmenšený o 1. (…).“.

52.         Zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 29. 5. 2018 v odpovědi na dotaz č. 2, mimo jiné, uvedl, že „[p]rezentace je požadována v písemné (výkresové) formě. Uchazeč zvolí takový způsob, který podle něho co nejvýstižněji prokáže kvality díla a jeho přínos zadavateli. Součástí prezentace budou údaje o typu dokumentu (např. generel, plán, standardy VO, apod.), rozsahu řešeného území v km2 a ceně služby.“.

53.         Ve zprávě o hodnocení nabídek je mj. uvedeno, že v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ zadavatel „hodnotil kvalitu zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cenu služeb a podle těchto aspektů stanovil pořadí jednotlivých účastníků.“. U nabídky vybraného dodavatele zadavatelem pověřená komise, mimo jiné, shrnula obsah předložené dokumentace „Koncepce veřejného osvětlení města Kyjov“, a konstatovala, že „z hlediska kvality:

-              předložené dílo dává zadavateli jasnou představu o jeho kvalitě, která se projevuje zejména rozsahem, mírou podrobnosti, srozumitelnosti, přehlednosti a úrovní grafického zpracování

-              je dílo zpracováno s řádnou péčí, podrobně a přehledně

-             dílo svědčí o vysoké odborné úrovni zpracování

-             z hlediska kvality je předložené dílo hodnoceno jako nejlepší ze všech hodnocených nabídek“.

Ve vztahu k nabídce navrhovatele pak komise konstatovala, že „[z]e zvolené formy prezentace, tzn. předložení tabulkového seznamu realizovaných služeb, hodnotící komise nemohla posoudit kvalitu zpracovaných zakázek.“.

54.         Ve zprávě o hodnocení nabídek, konkrétně v části „Popis hodnocení typu dokumentu“, je dále u nabídky vybraného dodavatele, a to konkrétně ve vztahu k dokumentu „Koncepce veřejného osvětlení města Kyjov“, mimo jiného, uvedeno, že „porovnáním názvů jednotlivých částí i celého obsahu tohoto díla s požadavky zadavatele, vyjádřenými v zadávací dokumentaci, je zřejmé, že jsou si velmi podobné a v mnoha případech totožné (…). Hodnotící komise na základě výše uvedeného konstatuje, že z hlediska typu dokumentu vykazuje uvedené dílo vysokou míru podobnosti s předmětem veřejné zakázky a hodnotí jej jako nejvhodnější.“. K nabídce navrhovatele pak komise v předmětné části zprávy o hodnocení nabídek uvedla následující: „[z] hlediska podobnosti s předmětem a typem požadovaného dokumentu se jedná o vysokou míru podobnosti. Z důvodu zvolené formy prezentace však nelze porovnat míru podobnosti předložených prací („Optimalizace správy a údržby VO ve městě Milovice“ a „Zpracování koncepce obnovy veřejného osvětlení ve městě Vodňany“, pozn. Úřadu) ve vztahu ke Generelu VO HK. (…)“.

55.         Ve zprávě o hodnocení nabídek, konkrétně v části „Popis hodnocení rozsahu řešeného území předložených služeb v km²“, je uvedeno, že „z hlediska rozsahu řešeného území předložených služeb v km² nedosahuje ani jedna nabídka ve srovnání s rozlohou města Hradec Králové (105,69 km²) požadované míry podobnosti.

V případě účastníka č. 1 (vybraný dodavatel, pozn. Úřadu)(45,6 km²) se jedná zhruba o 43 % rozlohy města Hradec Králové, v případě účastníka č. 2 (navrhovatel, pozn. Úřadu) u služby s největším řešeným územím (63,05 km²) o cca 59 % rozlohy řešeného území Hradce Králové.“.

56.         Ve zprávě o hodnocení nabídek, konkrétně v části „Popis hodnocení ceny předložených služeb“, je uvedeno, že „ani jedna nabídka není srovnatelná s předpokládanou, resp. soutěženou cenou Generelu VO HK.“.

57.         Ze zprávy o hodnocení nabídek je současně zřejmé, že po provedeném hodnocení v rámci dílčího kritéria hodnocení „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ se jako v první v pořadí umístila nabídka vybraného dodavatele, jako druhá v pořadí nabídka navrhovatele, přičemž z ní v dalším plyne, že po hodnocení nabídek na základě obou dílčích kritérií hodnocení, tj. „Nabídková cena“ a „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“, byla jako nejvhodnější vyhodnocena nabídka podaná vybraným dodavatelem.

58.         Z odst. I. „Rozhodnutí zadavatele“ „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 29. 10. 2018 vyplývá, že „[r]ada města Hradec Králové na základě posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komisí rozhodla dne 23. 10. 2018 usnesením č. RM/2018/1277 o přidělení veřejné zakázky uchazeči:

atelier světelné techniky s.r.o., (tj. vybranému dodavateli, pozn. Úřadu).“.

59.         V závěru odst. II. „Odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky“ „Oznámení o výběru dodavatele“ je uvedeno, že „na základě výše uvedeného způsobu hodnocení jednotlivých nabídek dosáhla nabídka vybraného uchazeče nejvyšší užitné hodnoty (součtu vážených bodových hodnot ze všech kritérií). (…).“.

K postavení zadavatele

60.         Úřad primárně posoudil, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 4 zákona. Na základě § 4 odst. 1 písm. d) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek.     

61.         Zadavatel, tj. Statutární město Hradec Králové, je územním samosprávným celkem podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.  

62.         Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona a tudíž byl povinen postupovat při zadávání předmětné veřejné zakázky podle zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

63.         Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je sporu ohledně zákonnosti postupu zadavatele při hodnocení nabídek v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“ (dále jen „dílčí kritérium hodnocení č. 2“). Navrhovatel namítá, že zadavatel podané nabídky ve vztahu k dílčímu kritériu hodnocení č. 2 hodnotil na základě informací a skutečností, jejichž předložení nepožadoval, a které nebyly jako relevantní z jeho strany explicitně označeny. Dle názoru navrhovatele proto není zadavatelem provedené hodnocení nabídek zpětně přezkoumatelné, pokud jde o počet přidělených bodů, v důsledku čehož odporuje zásadě transparentnosti (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že předmětem přezkumu v tomto správním řízení je posouzení, zda zadavatel v šetřeném případě postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda bylo při procesu hodnocení nabídek reflektováno předem stanovené vymezení kritérií hodnocení, a to zejména dílčí kritérium hodnocení č. 2. Nelze totiž připustit situaci, aby se zadavatel, resp. jím pověřená komise, jakkoliv odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci, neboť hodnocení nabídek má přímý vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a představuje tak klíčovou fázi ve výběru dodavatele a má tedy bezpochyby přímý vliv na výsledek zadávacího řízení. 

64.         Povinnost zadavatele vycházet výhradně ze způsobu hodnocení předem stanoveného v zadávacích podmínkách vychází ze zásady transparentnosti, jedné ze základních zásad zakotvených v § 6 odst. 1 zákona, kterou je zadavatel povinen dodržovat při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Zásada transparentnosti má dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 zajistit, aby „zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Ve svém rozsudku ze dne 14. 5. 2007 ve věci sp. zn. 31 Ca 166/2005 dále Krajský soud v Brně uvedl, že požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány „(…) takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (…).“. K tomu Úřad pro úplnost doplňuje, že byť se závěry Krajského soudu v Brně obsažené ve shora citovaných rozsudcích týkají předchozí právní úpravy zadávání veřejných zakázek, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť pojetí a výklad zásady transparentnosti nedoznaly přijetím nové právní úpravy, tzn. zákona, žádných změn.

65.         S odkazem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že v rámci hodnocení nabídek má zadavatel povinnost plně respektovat pravidla, jež pro tento účel předem stanovil v zadávací dokumentaci, přičemž samotné hodnocení musí zadavatel provést transparentně. Zadavatel tudíž musí dodržovat postup a způsob hodnocení nabídek tak, jak to uvedl v zadávací dokumentaci. Jedině za splnění těchto předpokladů je možno provedené hodnocení nabídek a na něj navazující výběr dodavatele označit za souladné se zákonem.  

66.         Ve zde projednávané věci zadavatel v čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.1, výzvy k podání nabídek, která je zároveň zadávací dokumentací, určil, že nabídky budou hodnoceny podle ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, přičemž ve shora jmenovaném článku, konkrétně v odst. 8.2 „Hodnotící kritéria“, výzvy k podání nabídek stanovil dvě dílčí kritéria hodnocení, a sice „Nabídkovou cenu“ s váhou 50 % a „Prezentaci služeb obdobného charakteru a rozsahu“, tj. dílčí kritérium hodnocení č. 2, s váhou taktéž 50 % (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).      

67.         V čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.3 „Předmět hodnocení hodnotících kritérií“, výzvy k podání nabídek pak zadavatel ve vztahu k dílčímu kritériu hodnocení č. 2 mj. uvedl, že v rámci něj bude hodnotit kvalitu zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cenu služeb, přičemž nejvyšší počet bodů získá dodavatel se službami, které se cenou díla, rozsahem řešeného území a typem dokumentu budou nejvíce blížit předmětu šetřené veřejné zakázky a budou nejkvalitněji zpracované (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí).      

68.         V čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.4 „Způsob hodnocení nabídek“, výzvy k podání nabídek pak zadavatel k dílčímu kritériu hodnocení č. 2 sdělil, že nabídky budou seřazeny od nejvhodnější k nejméně vhodné a budou jim přiděleny body dle jejich pořadí dle daného dílčího kritéria. Největší důraz bude kladen v tomto pořadí: kvalita zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cena služeb. Nejvhodnější nabídka přitom obdrží 100 bodů a každá další nabídka počet bodů nižší o podíl hodnoty 100 a počtu hodnocených nabídek, vynásobený pořadím hodnocené nabídky zmenšený o 1 (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí).      

69.         Jak je zřejmé z předchozích bodů odůvodnění tohoto rozhodnutí, dílčí kritérium hodnocení č. 2 bylo zadavatelem stanoveno jako kritérium kvality, které, dle slov zadavatele, mělo zajistit, aby obdržel plnění předmětu veřejné zakázky od dodavatele, od něhož lze očekávat nejkvalitnější plnění (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v dalším uvádí, že předmět plnění posuzované veřejné zakázky spočívá ve zpracování Generelu veřejného osvětlení města Hradec Králové, tj. zadavatele, jenž bude sloužit jako základní koncepční a strategický dokument města v oblasti veřejného osvětlení, pro rozhodování města o výstavbě a rekonstrukci veřejného osvětlení; má se jednat o soubor strategických dokumentů, jejichž smyslem je definování parametrů, pravidel a postupů ve veřejném osvětlení pro dosažení stanovených kvalitativních požadavků při odpovídajících provozních a investičních nákladech (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z textace zadávací dokumentace a popisu dílčího kritéria hodnocení č. 2 lze dovozovat, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek vymezil, jaká podkritéria, resp. položky, bude v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 hodnotit. Jedná se konkrétně o tato 4 podkritéria: kvalita zpracování díla, typ dokumentu, rozsah řešeného území v km² a cena služeb, čemuž odpovídá text příslušné části zadávací dokumentace, kde je uvedeno „V tomto kritériu bude zadavatel hodnotit kvalitu zpracování díla, typ dokumentu rozsah řešeného území v km² a cenu služeb. Nejvyšší počet bodů získá uchazeč se službami, které se cenou díla, rozsahem řešeného území a typem dokumentu nejvíce blíží předmětu zakázky a jsou nejkvalitněji zpracované.“. Uvedené pak má odraz i ve zprávě o hodnocení nabídek, kde je samostatně zachycen popis hodnocení „kvality zpracování díla“, „typu dokumentu“, „rozsahu řešeného území předložených služeb v km²“ a „ceny předložených služeb“. Zadavatel přitom procentuálně neurčil, jaký význam (přínos) pro něj jednotlivá podkritéria představují, kdy je možno z výzvy k podání nabídek toliko dovodit, že největší důraz bude zadavatel přisuzovat podkritériu „kvalita zpracování služeb“, a naopak nejmenší důraz bude kladen na podkritérium „cena služeb“.  

70.         Z výše uvedeného vyplývá, že jedním z podkritérií dílčího kritéria hodnocení č. 2 bylo i podkritérium „cena služeb“. Ve vztahu k předmětnému podkritériu zadavatel předně ve zprávě o hodnocení nabídek zrekapituloval ceny předložených služeb obdobného charakteru ve smyslu čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“, odst. 8.3 „Předmět hodnocení hodnotících kritérií“, výzvy k podání nabídek (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. ceny referenčních zakázek předložených navrhovatelem a vybraným dodavatelem, čili účastníky šetřeného zadávacího řízení, jejichž nabídky byly hodnoceny, přičemž následně uvedl, že „ani jedna nabídka není srovnatelná s předpokládanou, resp. soutěženou cenou Generelu VO HK.“ (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě řečeného lze mít za to, že ve vztahu k podkritériu „cena služeb“ nebyla pro zadavatele po kvalitativní stránce jedna z nabídek lepší než druhá, tj. obě nabídky byly zadavatelem zhodnoceny jako stejně „nevyhovující“ jeho představám. Úřad nicméně akcentuje, že pro takové hodnocení nenachází zadavatel oporu v pravidlech pro hodnocení nabídek v rámci shora jmenovaného podkritéria uvedených ve výzvě k podání nabídek, resp. zadávací dokumentaci.    

71.         Zadavatel totiž ve výzvě k podání nabídek nestanovil, že taková situace, tzn. to, že pro něj ani jedna z podaných nabídek nebude z hlediska ceny služeb odpovídající, může při hodnocení nabídek nastat. Úřad konstatuje, že z výzvy k podání nabídek je možno odůvodněně dovozovat, že z pohledu zadavatele, pokud jde o podkritérium „cena služeb“, měla být nejvýhodnější nabídka obsahující služby, jež se cenou díla budou nejvíce blížit předmětu (hodnotě) veřejné zakázky (viz bod 67. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom uvádí, že předpokládaná hodnota posuzované veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 2 975 000,- Kč bez DPH (viz bod 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze zprávy o hodnocení nabídek přitom vyplývá, že více se předpokládané hodnotě veřejné zakázky, co se týče jejich ceny, blíží služby uvedené v nabídce navrhovatele, kdy tento u jedné z těchto služeb uvedl hodnotu 882 215,- Kč bez DPH, což je dokonce více, než kolik činí hodnota všech služeb uvedených v nabídce vybraného dodavatele v jejich součtu. Navzdory tomu zadavatel, Úřad opakuje, ve zprávě o hodnocení nabídek konstatoval, že z hlediska předložených služeb není ani jedna z nabídek srovnatelná s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Tu Úřad zdůrazňuje, že zadavatel sice ve zprávě o hodnocení nabídek hovoří o „srovnatelnosti“, resp. „nesrovnatelnosti“ z hlediska ceny, avšak v zadávacích podmínkách míru oné srovnatelnosti nijak nedefinoval. Pakliže zadavatel hodlal považovat ceny referenčních zakázek za srovnatelné až od určité hranice (finanční výše), měl tak explicitně stanovit již ve výzvě k podání nabídek. Zadavatel tak kupříkladu u podkritéria „ceny služeb“ mohl uvést, že za srovnatelné bude považovat toliko takové služby předložené dodavateli, které se budou pohybovat v limitu +/- 10 % od předpokládané hodnoty veřejné zakázky, z čehož by bylo zřejmé, že bonifikovat bude pouze ty nabídky, jež budou v tomto rozmezí oscilovat. Za takové situace by pak zadavatel mohl oprávněně při hodnocení předmětného podkritéria konstatovat, že ani jedna z nabídek není srovnatelná s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, a tudíž ani jedna z nich neobdrží žádné, resp. nulové bodové ohodnocení. Ovšem v případě, kdy zadavatel ve výzvě k podání nabídek takto neučinil, nemůže následně, tj. v rámci hodnocení nabídek, opodstatněně uvést, že ani jedna nabídka není v podkritériu „cena služeb“ srovnatelná s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky. Z pravidel hodnocení týkajících se podkritéria „cena služeb“, tak, jak je zadavatel uvedl ve výzvě k podání nabídek, je totiž zřejmé, že nabídka blížící se cenou předložených služeb (referenčních zakázek) více předpokládané hodnotě veřejné zakázky měla být hodnocena výhodněji (lépe), než nabídka, resp. nabídky další, které jsou, pokud jde o cenu předložených služeb, předpokládané hodnotě více „vzdáleny“. Úřad přitom opětovně sděluje, že co se týče ceny služeb, blíží se předpokládané hodnotě šetřené veřejné zakázky více služby uvedené v nabídce navrhovatele.          

72.         S ohledem na shora popsané tak Úřad shrnuje, že podle pravidel hodnocení nabídek uvedených ve výzvě k podání nabídek měla být u podkritéria „ceny služeb“ nejlépe hodnocena nabídka obsahující služby obdobného charakteru, jež se nejvíce blíží předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně ze zprávy o hodnocení nabídek, je přitom nicméně zřejmé, že zadavatel takto reálně nepostupoval, když obě nabídky označil za nesrovnatelné s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, ačkoliv ceny služeb uvedené v nabídce navrhovatele se prokazatelně více blížily předpokládané hodnotě šetřené veřejné zakázky. Nelze tudíž konstatovat jinak, než že zadavatel při hodnocení shora jmenovaného podkritéria nedodržel pravidla hodnocení uvedená ve výzvě k podání nabídek (zadávací dokumentaci), a jeho postup při hodnocení daného podkritéria je proto rozporný s ustanovením § 119 odst. 1 zákona.       

73.         Úřad v dalším sděluje, že obdobným, a tedy nezákonným, způsobem, jako tomu bylo u shora jmenovaného podkritéria, postupoval zadavatel i při hodnocení dalšího podkritéria (položky) dílčího kritéria hodnocení č. 2, a sice u podkritéria „rozsah řešeného území v km²“. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek stanovil, že nejvyšší počet bodů získá dodavatel, jenž v nabídce předloží takové služby obdobného charakteru a rozsahu, které se rozsahem řešeného území budou nejvíce blížit předmětu veřejné zakázky (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel na základě čl. 15. „PŘÍLOHY“ výzvy k podání nabídek učinil přílohou výzvy k podání nabídek mj. i přílohu č. 3 „Zadání“. V předmětném dokumentu je v části „ŘEŠENÉ ÚZEMÍ“ uvedeno, že „[ř]ešeným územím je celé správní území města Hradec Králové o rozloze 105,69 km².“. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že podle výzvy k podání nabídek měla být nejlépe hodnocena nabídka obsahující služby, které se rozsahem řešeného území nejvíce blížily rozloze 105,69 km². Ve zprávě o hodnocení nabídek zadavatel u hodnocení podkritéria „rozsah řešeného území v km²“ nejprve zrekapituloval služby (referenční zakázky) uvedené v nabídkách navrhovatele a vybraného dodavatele, co do rozsahu řešeného území, a poté konstatoval, že „z hlediska rozsahu řešeného území předložených služeb v km² nedosahuje ani jedna nabídka ve srovnání s rozlohou města Hradec Králové (105,69 km²) požadované míry podobnosti. V případě účastníka č. 1 (vybraného dodavatele, pozn. Úřadu) se jedná zhruba o 43 % rozlohy města Hradec Králové, v případě účastníka č. 2 (navrhovatele, pozn. Úřadu) u služby s největším řešeným územím (63,05 km²) o cca 59 % rozlohy řešeného území Hradce Králové.“. Z právě řečeného je možno dovodit, že u podkritéria „rozsah řešeného území v km²“ nebyla pro zadavatele z kvalitativního hlediska jedna z nabídek lepší než druhá, tzn. obě nabídky byly zadavatelem označeny (zhodnoceny) jako stejně nevyhovující jeho představám. Úřad však podotýká, že pro takový výsledek hodnocení nabídek nenalézá zadavatel oporu v pravidlech pro hodnocení podkritéria „rozsah řešeného území v km²“ uvedených ve výzvě k podání nabídek, resp. zadávací dokumentaci. Úřad poznamenává, že z pravidel pro hodnocení předmětného podkritéria, tak, jak byla zadavatelem uvedena ve výzvě k podání nabídek, plyne, že některá z hodnocených nabídek měla být pro zadavatele vždy nejlepší (nejvýhodnější), v komparaci s ostatními nabídkami, resp. v těchto pravidlech není uvedeno, že při hodnocení může nastat situace, že ani jedna z nabídek neobdrží žádné, resp. nulové bodové ohodnocení, jako se tomu reálně stalo. Úřad zdůrazňuje, že zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek hovoří o tom, že ani jedna z hodnocených nabídek nedosahuje „požadované míry podobnosti“, co se týče srovnání rozlohy zadavatele a rozsahu řešeného území u referenčních služeb v nabídkách navrhovatele a vybraného dodavatele. Zadavatel ovšem ve výzvě k podání nabídek tuto „požadovanou míru podobnosti“ nijak nestanovil, tj. neuvedl, že za obdobné (srovnatelné) bude pokládat pouze takové referenční zakázky, které se budou z hlediska řešeného území v km² pohybovat kupříkladu v rozmezí +/- 10 % od rozlohy zadavatele, a že tedy toliko takové referenční zakázky budou způsobilé v rámci podkritéria „rozsah řešeného území v km²“ získat příslušné bodové ohodnocení, tzn. že pouze takové referenční zakázky mohou být vůbec bonifikovány.   

74.         Ve světle výše řečeného tudíž Úřad konstatuje, že podle pravidel hodnocení nabídek uvedených ve výzvě k podání nabídek měla být u podkritéria „rozsah řešeného území v km²“ nejlépe hodnocena nabídka obsahující služby obdobného charakteru a rozsahu, jež se nejvíce blíží rozloze zadavatele, tj. hodnotě 105,69 km². Ze zprávy o hodnocení nabídek však prokazatelně vyplývá, že zadavatel takto nepostupoval, když ve vztahu k oběma nabídkám uvedl, že ani jedna z nich ve srovnání s rozlohou zadavatele nedosahuje požadované míry podobnosti, přičemž si nelze nepovšimnout, že jedna z referenčních zakázek navrhovatele se svou rozlohou, resp. řešeným územím (63,05 km²) evidentně více blížila rozloze zadavatele, než tomu bylo u referenčních zakázek vybraného dodavatele, kde „nejrozsáhlejší“ z nich dosahovala hodnoty 45,6 km². Nelze tedy konstatovat jinak, než že zadavatel při hodnocení shora jmenovaného podkritéria nedodržel pravidla pro hodnocení uvedená ve výzvě k podání nabídek (zadávací dokumentaci), a jeho postup při hodnocení předmětného podkritéria je proto rozporný s ustanovením § 119 odst. 1 zákona.      

75.         Úřad výše dospěl k závěru, že zadavatel při hodnocení podkritérií (položek) „rozsah řešeného území v km²“ a „cena služeb“ dílčího kritéria hodnocení č. 2 postupoval v rozporu s § 119 odst. 1 zákona, neboť nerespektoval pravidla hodnocení shora jmenovaných podkritérií uvedená ve výzvě k podání nabídek, jelikož v těchto pravidlech neměl oporu pro to, aby oběma hodnoceným nabídkám nepřidělil žádné (nulové) bodové ohodnocení, kdy lze doplnit, že obě předmětná podkritéria, za předpokladu, že by zadavatel správně aplikoval pravidla pro jejich hodnocení uvedená z jeho strany ve výzvě k podání nabídek, vyznívají lépe pro navrhovatele. Z pohledu Úřadu nelze zadavatelem provedené hodnocení shora jmenovaných dvou podkritérií označit za souladné se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Za situace, kdy zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, jak bude daná podkritéria hodnotit, avšak následně při jejich samotném hodnocení se těchto pravidel „nedržel“, jelikož tato podkritéria byla vyhodnocena s výsledkem, jenž nenachází oporu v pravidlech pro hodnocení (v podrobnostech viz výše), vznikají dle názoru Úřadu pochybnosti o pravých důvodech tohoto postupu zadavatele, a takový výsledek hodnocení pak nemůže obstát v testu transparentnosti, v důsledku čehož nemůže být považován za zákonný. Úřad doplňuje, že daná 2 podkritéria byla zadavatelem uvedena až jako třetí, resp. čtvrté v pořadí, tj. zadavatel dle výzvy k podání nabídek hodlal klást při hodnocení větší akcent na podkritéria „kvalita zpracování díla“ a „typ dokumentu“ (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad však upozorňuje, že tato skutečnost nemůže vést k tomu, že by snad zadavatel při hodnocení podkritérií „rozsah řešeného území v km²“ a „cena služeb“ nebyl povinen dbát pravidel pro jejich hodnocení uvedených ve výzvě k podání nabídek. Předmětná dvě podkritéria byla prokazatelně součástí dílčího kritéria hodnocení č. 2, a tudíž mohla mít vliv na výsledné pořadí nabídek, a tedy i jejich hodnocení musí pochopitelně odpovídat požadavkům zákona.             

76.         Jak bylo Úřadem uvedeno již shora, hodnocení nabídek musí zadavatel provést transparentně. Úřad v dalším sděluje, že zadavatel v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 stanovil i podkritérium „kvalita zpracování díla“, přičemž uvedl, že nejvyšší počet bodů získá nabídka toho dodavatele, jenž předloží služby obdobného charakteru a rozsahu (referenční zakázky), které budou „nejkvalitněji zpracované“ (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad přitom upozorňuje, že zadavatel žádné bližší aspekty, resp. hlediska toho, v čem bude onu „nejvyšší kvalitu zpracování“ spatřovat, v zadávacích podmínkách nespecifikoval, tzn. nijak neurčil, co konkrétně mají dodavatelé v jejich nabídkách nabídnout, aby vůbec splnili jeho představy, potažmo aby jejich nabídka mohla být hodnocena lépe, v komparaci s konkurencí. Z výzvy k podání nabídek tak není zřejmé, čemu bude zadavatel u podkritéria „kvalita zpracování díla“ přisuzovat při hodnocení nabídek váhu, co pro něj bude mít největší význam, a co pro něj bude naopak „nicneříkající“, resp. takové, co nehodnotí. Vzhledem k právě řečenému tak dodavatelé mohli konstruovat své nabídky, pokud jde o podkritérium „kvalita zpracování díla“, de facto pouze „naslepo“, a doufat, že se „trefí“ do představ zadavatele. Zadavatel tudíž u předmětného podkritéria reálně nestanovil, „co po dodavatelích vlastně chce“, resp. co od „kvality zpracování díla“ očekává. S ohledem na výše uvedené se tak z pohledu Úřadu jedná o podkritérium, jež nelze považovat za transparentní. K tomu Úřad doplňuje, že hodnocení nabídek vychází ze samotného nastavení kritérií hodnocení, tj. je jeho následkem. Je proto zřejmé, že pokud netransparentností trpí již příslušné kritérium hodnocení, má tato skutečnost nevyhnutelně dopad i na transparentnost výsledku hodnocení nabídek.  

77.         Zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek k dílu, resp. službě obdobného charakteru a rozsahu vybraného dodavatele s názvem „Koncepce veřejného osvětlení města Kyjov“ uvedl, že tato se skládá ze dvou částí, tj. ze základního plánu, jenž dále sestává ze čtyř hlavních kapitol, a plánu obnovy VO Kyjov, přičemž v souvislosti s předmětným dílem vybraného dodavatele z hlediska kvality následně konstatoval, že „předložené dílo dává zadavateli jasnou představu o jeho kvalitě, která se projevuje zejména rozsahem, mírou podrobnosti, srozumitelnosti, přehlednosti a úrovní grafického zpracování“, dále že „je dílo zpracováno s řádnou péčí, podrobně a přehledně“, že „dílo svědčí o vysoké odborné úrovni zpracování“, a že „z hlediska kvality je předložené dílo hodnoceno jako nejlepší ze všech hodnocených nabídek“. K dalšímu dílu, resp. předložené dokumentaci „Dynamické veřejné osvětlení města Sušice“ vybraného dodavatele zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek pouze stručně sdělil, že „[p]ředložená dokumentace (...) byla předložena formou tabulky se základními údaji a hodnotící komise tak nemohla posoudit kvalitu této zakázky.“. Ve vztahu k dílům, resp. službám obdobného charakteru a rozsahu předložených navrhovatelem v jím podané nabídce pak zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek konstatoval, že „[z]e zvolené formy prezentace, tzn. předložení tabulkového seznamu realizovaných služeb, hodnotící komise nemohla posoudit kvalitu zpracovaných zakázek.“.    

78.         Jak bylo Úřadem popsáno a dovozeno v bodě 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí, podkritérium „kvalita zpracování díla“ není možno považovat za dostatečně určité, a tím i transparentní, jelikož zadavatel v zadávacích podmínkách nijak nevymezil, jaké aspekty bude v daném podkritériu hodnotit, stejně tak ani neurčil, co vlastně, tj. informace v jaké podobě, mají dodavatelé do jejich nabídek vložit, aby je zadavatel vůbec považoval za „hodnotitelné“. Pakliže zadavatel požadoval, aby dodavatelé předložili služby obdobného charakteru a rozsahu za účelem hodnocení podkritéria „kvalita zpracování díla“ v konkrétní formě, měl tak stanovit ve výzvě k podání nabídek. Pokud takto neučinil, nemůže následně při hodnocení nabídek navrhovatele sankcionovat za to, že si shora specifikované podkritérium vyložil tak, že k jeho hodnocení bude bez dalšího postačovat, jestliže zadavateli v nabídce předloží tabulkový seznam realizovaných služeb. Zadavatel ve vyjádření k návrhu ze dne 17. 12. 2018 mj. uvedl, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 upřesnil, že z předložené prezentace musí být zřejmé informace o typu dokumentu, rozsahu řešeného území v km² a ceně služby, přičemž co se týče formy prezentace navrhovatele, tj. předložení tabulkového seznamu realizovaných služeb, nemohl zadavatel posoudit kvalitu zpracovaných zakázek (viz body 28. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že navrhovatel v rámci jeho nabídky předložil zadavateli seznam čítající 7 služeb obdobného charakteru a rozsahu (referenčních zakázek), přičemž u každé jednotlivé služby vždy uvedl typ dokumentu (např. generel, energetický posudek, pasport apod.), rozsah řešeného území v km² a její cenu. Lze tak konstatovat, že tímto navrhovatel zadavateli „odprezentoval“ jím realizované referenční zakázky, kdy zadavatel ve výzvě k podání nabídek, jakož ani ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1, neuvedl, že touto prezentací rozumí výlučně „představení“ referenční zakázky v podobě konkrétního dokumentu a jeho začlenění do nabídky. Vlivem vágně nastaveného podkritéria „kvalita zpracování díla“ si totiž dle názoru Úřadu mohl každý dodavatel vyložit jinak, jaké informace týkající se služeb obdobného charakteru a rozsahu bude zadavatel pokládat za způsobilé k hodnocení, a v jaké podobě je zadavatel požaduje předložit. V důsledku takto „nešťastně“, resp. netransparentně nastaveného podkritéria hodnocení není možno dle přesvědčení Úřadu zpětně přezkoumat, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně nejlépe splňuje představy zadavatele, tj. že je lepší, než nabídka navrhovatele, a proto nelze konstatovat jinak, než že výsledek hodnocení nabídek u podkritéria „kvalita zpracování díla“ trpí netransparentností, a tím i nezákonností.         

79.         Úřad v dalším uvádí, že má za to, že zjištěná nezákonnost podkritéria „kvalita zpracování díla“ (v podrobnostech viz shora), se prolíná i do posledního podkritéria dílčího kritéria hodnocení č. 2, a sice „typ dokumentu“. Zadavatel ve výzvě k podání nabídek uvedl, že nejvyšší počet bodů v rámci hodnocení předmětného podkritéria obdrží ten dodavatel, jenž v nabídce předloží služby obdobného charakteru a rozsahu, které se typem dokumentu nejvíce blíží předmětu veřejné zakázky (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ve vyjádření k návrhu ze dne 17. 12. 2018 pak zadavatel sdělil, že nechtěl omezit okruh potenciálních dodavatelů tím, že by akceptoval prezentaci služeb pouze v podobě Generelu, nicméně je zcela logické, že vyšší bodové ohodnocení obdržel takový dodavatel, jenž v rámci prezentace svých služeb předložil právě generel. Zadavatel, dle jeho slov, měl zájem obdržet plnění předmětu šetřené veřejné zakázky od dodavatele, který má zkušenost s požadovaným typem dokumentu (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel hodlal v rámci podkritéria „typ dokumentu“ přisuzovat nejvyšší váhu dokumentu ve formě generelu, což ostatně koresponduje i s předmětem plnění veřejné zakázky, který má spočívat právě ve zhotovení Generelu veřejného osvětlení města Hradec Králové, tj. zadavatele.   

80.         Ve vztahu k podkritériu „typ dokumentu“ zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek u služby (referenční zakázky) s názvem „Koncepce veřejného osvětlení města Kyjov“, uvedené v nabídce vybraného dodavatele, konstatoval, že toto dílo (služba) „[j]e definován jako „studie“ komplexního řešení veřejného osvětlení, jejíž součástí je základní plán osvětlení a plán obnovy veřejného osvětlení. Porovnáním názvů jednotlivých částí i celého obsahu tohoto díla s požadavky zadavatele, vyjádřenými v zadávací dokumentaci, je zřejmé, že jsou si velmi podobné a v mnoha případech totožné, viz např. „Základní plán VO“. Oproti požadavkům zadavatele neobsahuje předložená část Standardy VO, které mají definovat pravidla, postupy a požadavky na jednotlivé činnosti související s VO (správa, provoz, údržba, projektování, výstavba apod.). V části Plán obnovy se zde však částečně objevují technické a kvalitativní požadavky na jednotlivé prvky VO. Hodnotící komise na základě výše uvedeného konstatuje, že z hlediska typu dokumentu vykazuje uvedené dílo vysokou míru podobnosti s předmětem veřejné zakázky a hodnotí jej jako nejvhodnější.“. Ve vztahu k druhé službě předložené vybraným dodavatelem v jeho nabídce, a sice službě „Dynamické veřejné osvětlení města Sušice“, zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že „[s]lužba „Dynamické veřejné osvětlení města Sušice“ obsahuje z hlediska podobnosti typu dokumentu s předmětem veřejné zakázky pouze analytickou část základního plánu osvětlení.“. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel v jeho nabídce předložil celkem 7 služeb obdobného charakteru a rozsahu. Ve vztahu k hodnocení podkritéria „typ dokumentu“ zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek u navrhovatele uvedl, že „[s]lužba č. 1 „Optimalizace správy a údržby VO ve městě Milovice“ je definována jako pasport, generel, koncepce, výpočty. Služba č. 4 „Zpracování koncepce obnovy veřejného osvětlení ve městě Vodňany“ je definována jako generel, koncepce a posudek. Z hlediska podobnosti s předmětem a typem požadovaného dokumentu se jedná o vysokou míru podobnosti. Z důvodu zvolené formy prezentace však nelze porovnat míru podobnosti obsahu předložených prací ve vztahu ke Generelu VO HK. Další předložené služby jsou dle popisu v nabídce energetickými posudky (č. 3 a 6), zatříděním (č. 5), případně energetickými posudky a zatříděním (č. 2 a 7) (…). V těchto případech se vzhledem k požadovanému rozsahu Generelu VO HK jedná pouze o malé dílčí části díla.“.  

81.         Z předchozího bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí plyne, že zadavatel o příslušných službách obdobného charakteru a rozsahu navrhovatele a vybraného dodavatele shodně hovoří tak, že tyto z hlediska podkritéria „typ dokumentu“ vykazují vysokou míru podobnosti s předmětem veřejné zakázky. Ve vztahu k těmto jinak kladně hodnoceným službám navrhovatele, čili službám „Optimalizace správy a údržby VO ve městě Milovice“ a „Zpracování koncepce obnovy veřejného osvětlení ve městě Vodňany“, však zadavatel dodal, že z důvodu zvolené formy prezentace není možno porovnat míru podobnosti obsahu předložených prací ve vztahu ke Generelu veřejného osvětlení zadavatele. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že zadavatel žádné bližší požadavky týkající se „typu dokumentu“ ve výzvě k podání nabídek nestanovil, stejně tak ani neurčil, že je žádoucí, aby dodavatelé vložili do nabídek i vytisknuté dokumenty týkající se té které referenční zakázky, aby si zadavatel mohl porovnat míru podobnosti příslušné referenční zakázky ve vztahu ke Generelu veřejného osvětlení zadavatele, tzn. nespecifikoval, co si pod termínem „prezentace služeb“ představuje. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 pak zadavatel mj. sdělil, že z předložené prezentace musí být zřejmé informace o typu dokumentu. Úřad uvádí, že navrhovatel u referenční zakázky „Optimalizace správy a údržby VO ve městě Milovice“ v jeho nabídce uvedl, že z hlediska rozsahu služby se jednalo o pasport, generel, koncepci, výpočty, a u referenční zakázky „Zpracování koncepce obnovy veřejného osvětlení ve městě Vodňany“ sdělil, že se jednalo o generel, koncepci a posudek. Z pohledu Úřadu tak tímto navrhovatel dostál požadavku zadavatele, aby z předložené prezentace byly zřejmé informace o typu dokumentu. Úřad na tomto místě opakuje, že zadavatel argumentuje, zjednodušeně řečeno, tím, že mu nelze klást k tíži, pokud v rámci podkritéria „typ dokumentu“ získal vyšší počet bodů dodavatel, který v rámci prezentace svých služeb předložil právě generel. Takto přitom navrhovatel u dvou shora jmenovaných referenčních zakázek učinil, kdy sám zadavatel ve zprávě o hodnocení nabídek uvedl, že dané referenční zakázky (služby) vykazují vysokou míru podobnosti s předmětem plnění posuzované veřejné zakázky. Úřad podotýká, že pokud zadavatel při hodnocení podkritéria „typ dokumentu“ hodlal zacházet ještě dále, jak vyplývá až ex post ze samotného hodnocení nabídek, tzn. pokud si hodlal blíže ověřovat míru podobnosti referenčních zakázek s předmětem veřejné zakázky, měl tak explicitně stanovit již v zadávacích podmínkách. Úřad uvádí, že zadavatel v rámci hodnocení podkritéria „typ dokumentu“ navrhovateli fakticky, obdobně jako tomu bylo i u podkritéria „kvalita zpracování díla“, vytýká, že součástí nabídky neučinil konkrétní dokumenty vztahující se k jednotlivým referenčním zakázkám, ačkoliv toto po dodavatelích ve výzvě k podání nabídek nepožadoval, tj. neurčil, co má ona „prezentace služeb“ obnášet.  

82.         Ve světle výše řečeného tudíž Úřad konstatuje, že podle pravidel hodnocení nabídek uvedených ve výzvě k podání nabídek měla být u podkritéria „typ dokumentu“ nejlépe hodnocena nabídka obsahující služby obdobného charakteru a rozsahu, jež se nejvíce blíží předmětu posuzované veřejné zakázky. Ze zprávy o hodnocení nabídek je však evidentní, že zadavatel takto nepostupoval, když u nabídky navrhovatele, navzdory konstataci, že „z hlediska podobnosti s předmětem a typem požadovaného dokumentu se jedná o vysokou míru podobnosti“, zadavatel negativně hodnotil, že „z důvodu zvolené formy prezentace nelze porovnat míru podobnosti obsahu předložených prací ve vztahu ke Generelu Hradce Králové“, ačkoliv ve výzvě k podání nabídek neuvedl, že v rámci předmětného podkritéria bude hodnotit, resp. bude brát do úvahy i dodavatelem zvolenou formu prezentace. Nelze tedy konstatovat jinak, než že zadavatel při hodnocení shora jmenovaného podkritéria nedodržel pravidla pro hodnocení uvedená ve výzvě k podání nabídek (zadávací dokumentaci), a jeho postup při hodnocení předmětného podkritéria je proto rozporný s ustanovením § 119 odst. 1 zákona.    

83.         Úřad tedy dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení v souladu se zákonem. Postup zadavatele při hodnocení nabídek, který nemá oporu ve stanovených kritériích hodnocení, popř. provedené hodnocení je zpětně nepřezkoumatelné, neboť je ve své podstatě důsledkem nevhodně stanovených zadávacích podmínek, je nutno shledávat jako netransparentní a narušující zákonnost zadávání veřejné zakázky. Pro úplnost Úřad upozorňuje, že nejasnost zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek, včetně jednotlivých kritérií hodnocení, nemůže jít k tíži dodavatelů, nýbrž stíhá samotného zadavatele, jak lze dovodit např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 86/2008-222 ze dne 25. 3. 2009. I zde platí, že byť se citovaný rozsudek vztahuje k předchozí právní úpravě, je plně aplikovatelný i na posuzovaný případ.                    

84.         Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a také v těchto případech bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je stejná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.        

85.         K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.     

86.         Dále pak předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně předseda konstatoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, kde je uvedeno, že „[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.“.       

87.         Nejvyšší správní soud pak v odůvodnění rozsudku č. j. 4 As 61/2016-34 ze dne 28. 6. 2016 konstatoval, že v případě, že správní orgán shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat. Podle názoru Nejvyššího správního soudu: „Pokud by totiž správní orgán toto ohrožení právem chráněného zájmu blíže prokazoval, ve skutečnosti by jeho dokazování směřovalo k tomu, do jaké míry došlo ke skutečné poruše u tohoto právem chráněného zájmu, [...] takové dokazování by bylo nepřiměřeně obtížné či přímo někdy i nemožné, neboť by bylo nutné oslovit blíže neurčený okruh jiných dodavatelů nacházejících se často na velkém území. Takové dokazování by proto bylo často za hranicí možností správního orgánu a mohlo by vést k nemožnosti účinného postihování porušení povinností zadavatelů dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.“.  

88.         K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že si zadavatel ve výzvě k podání nabídek (zadávací dokumentaci) stanovil podmínku, kdy má pověřená komise provést hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě dílčích kritérií hodnocení „Nabídková cena“ s váhou 50 % a „Prezentace služeb obdobného charakteru a rozsahu“, tj. dílčí kritérium hodnocení, s váhou taktéž 50 % (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak přitom vyplývá ze zprávy o hodnocení nabídek, navrhovatel nabídl zadavateli za plnění šetřené veřejné zakázky nižší cenu než vybraný dodavatel, čili jím podaná nabídka je v tomto dílčím kritériu hodnocení pro zadavatele výhodnější. Vzhledem k tomu, že zadavatel při hodnocení podkritérií dílčího kritéria hodnocení č. 2 nepostupoval v souladu se zákonem, nelze mít s určitostí postaveno najisto, že nabídka vybraného dodavatele měla být na základě zadavatelem stanoveného vzorce pro hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 vyhodnocena jako nejvýhodnější, a tedy není možno mít za prokázané, že do vzorce pro výsledné určení pořadí nabídek vstupovaly správné hodnoty, a že tak měla být nabídka vybraného dodavatele po hodnocení obou shora jmenovaných dílčích kritérií hodnocení zadavatelem skutečně vyhodnocena jako nejvhodnější. Úřad nadto doplňuje, že je zjevné, že nabídka navrhovatele byla v podkritériích „rozsah řešeného území v km²“ a „cena služeb“ dílčího kritéria hodnocení č. 2 lepší (výhodnější), než nabídka vybraného dodavatele (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy lze současně legitimně uvažovat o tom, že nabídka navrhovatele mohla být hodnocena jako výhodnější i v rámci podkritéria „typ dokumentu“. Vzhledem ke způsobu stanovení podkritéria „kvalita zpracování díla“ (v podrobnostech viz shora), nelze z pohledu Úřadu objektivně dovozovat, která z hodnocených nabídek pro zadavatele skýtá výhodnější podmínky plnění. Avšak je třeba upozornit, že i za situace, kdy by nabídka vybraného dodavatele byla případně v podkritériu „kvalita zpracování díla“ hodnocena lépe než nabídka navrhovatele, tu Úřad nezastírá, že nabídka vybraného dodavatele oproti nabídce navrhovatele obsahovala předložené grafické zpracování služby obdobného charakteru a rozsahu s názvem „Koncepce veřejného osvětlení města Kyjov“, nelze na základě tohoto dle přesvědčení Úřadu učinit legitimní závěr, že nabídka vybraného dodavatele měla být hodnocena lépe v rámci dílčího kritéria hodnocení č. 2 jako celku.     

89.         Úřad nad rámec výše popsaného dodává, že zadavatel jednotlivým podkritériím dílčího kritéria hodnocení č. 2 nestanovil váhu, popř. jiný matematický vztah mezi jednotlivými podkritérii hodnocení, kdy daná podkritéria seřadil podle významu, který jim přisuzuje (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle § 115 odst. 2 zákona přitom platí, že jestliže zadavatel není objektivně schopen stanovit váhu nebo jiný matematický vztah mezi jednotlivými kritérii hodnocení, uvede je v sestupném pořadí podle významu, který jim přisuzuje. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu, v níž je ve vztahu k výše citovanému ustanovení zákona mj. uvedeno, že „[v] praxi se mohou vyskytnout ojedinělé případy, kdy zadavatel z objektivních důvodů nebude schopen mezi kritérii vztah vymezit. K tomu může dojít zejména v situaci, kdy předmět veřejné zakázky není standardní, není zadavatelem detailně vymezen a předpokládá se předkládání různých řešení či variant, například v případě veřejných zakázek spojených s výzkumem a vývojem či inovacemi. Objektivním důvodem však není absence běžné odborné kompetence zadavatele.“ [viz HERMAN, P., FIDLER, V., a kolektiv. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 298]. Úřad má přitom za to, že právě řečené platí identicky i ve vztahu k podkritériím příslušného dílčího kritéria hodnocení. Vzhledem k právě řečenému tak vyvstávají pochybnosti, zda ve zde projednávané věci byly vůbec dány předpoklady, resp. objektivní důvody pro to, aby zadavatel mohl seřadit podkritéria dílčího kritéria hodnocení č. 2 podle významu, jež jim přisuzuje, kdy skutečnost, že zadavatel těmto jednotlivým podkritériím nestanovil váhu, popř. jiný matematický vztah mezi nimi, ztěžuje z pohledu Úřadu vůbec možnost tato podkritéria, a potažmo samozřejmě i samotné dílčí kritérium hodnocení č. 2, transparentně hodnotit. Úřad nicméně doplňuje, že tato otázka není předmětem vedeného správního řízení. Úřad nadto doplňuje, že pochybnosti o zákonném postupu zadavatele při hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 vzbuzuje i to, že zadavatel, dle jeho slov, u předmětného dílčího kritéria hodnocení primárně určoval pořadí nabídek na základě jednotlivých subkritérií, a nikoliv počet bodů, kdy počet bodů byl vypočítán následně, a to pomocí přesného matematického vztahu mezi počtem nabídek a pořadím nabídek tak, jak bylo uvedeno ve výzvě k podání nabídek (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad poznamenává, že smyslem hodnocení nabídek je určit úspěšnost nabídek v jednotlivých dílčích kritériích hodnocení, a následně určit pořadí nabídek. Je tedy zřejmé, že z chronologického hlediska má zadavatel nejprve nabídkám přidělit body, a teprve poté určit jejich pořadí. Fakt, že zadavatel v posuzovaném případě postupoval při hodnocení dílčího kritéria hodnocení č. 2 přesně obráceně, dle názoru Úřadu neodpovídá dikci zákona. Nicméně ani posouzení této otázky netvoří předmět tohoto správního řízení.   

90.         Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.       

91.         Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.      

92.         Úřad na tomto místě opětovně předesílá, že předmětem přezkumu v tomto správním řízení je posouzení, zda zadavatel v šetřeném případě postupoval při hodnocení podaných nabídek, které vedlo ke stanovení výsledného pořadí nabídek a výběru dodavatele, v souladu se zákonem, konkrétně zda bylo při procesu hodnocení nabídek reflektováno předem stanovené vymezení kritérií hodnocení, a to zejména dílčí kritérium hodnocení č. 2. Obsahem návrhu navrhovatele tak byl vymezen předmět vedeného správního řízení. Úřad v kontextu přezkoumávaných skutečností upozorňuje zadavatele, nechť zváží, zda-li nastavil zadávací podmínky – stanovení dílčího kritéria hodnocení č. 2 – takovým způsobem, který umožňuje provedení transparentního a zpětně přezkoumatelného hodnocení podaných nabídek. S ohledem na vymezený předmět správního řízení tak Úřad ponechává na úvaze zadavatele, zda stanovil zadávací podmínky, tj. kritéria hodnocení, v souladu se zákonem, a zda je v důsledku toho vůbec schopen dokončit zadávací řízení v souladu se zákonem.       

93.         Úřad tak s odkazem na všechny shora předestřené skutečnosti uzavírá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že hodnocení nabídek v dílčím kritériu hodnocení č. 2 neprovedl podle pravidel uvedených v čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“ výzvy k podání nabídek, resp. zadávací dokumentace, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.  

94.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K uložení nápravného opatření     

95.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.   

96.         Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v rámci hodnocení nabídek v souladu s § 119 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že hodnocení nabídek v dílčím kritériu hodnocení č. 2 neprovedl podle pravidel uvedených v čl. 8. „HODNOTÍCÍ KRITÉRIA A ZPŮSOB HODNOCENÍ“ výzvy k podání nabídek (zadávací dokumentace), čímž se stal postup zadavatele netransparentním.     

97.         Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele přitom mohlo ovlivnit výběr dodavatele, jak bylo Úřadem blíže popsáno v bodě 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí.   

98.         Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. 

99.         Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil až při hodnocení podaných nabídek, jeví se jako nejvhodnějším nápravným opatřením právě zrušení těch úkonů zadavatele, při kterých se dopustil porušení zákona, tj. zprávy o hodnocení nabídek ze dne 12. 10. 2018, a všech úkonů následujících, a to včetně oznámení o výběru dodavatele ze dne 29. 10. 2018.     

100.     Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení úkonů zadavatele, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

101.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

102.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

103.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.       

K uložení úhrady nákladů řízení

104.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

105.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. 

106.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000505.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se Úřadu podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Statutární město Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové

2.             ELTODO OSVĚTLENÍ, s.r.o., Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4

3.             atelier světelné techniky s.r.o., Braškovská 368/1, 161 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz