Rozhodnutí: S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh

Instance I.
Věc Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně
Účastníci
  1. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
  2. PLURAL servis s.r.o.
  3. INDUS PRAHA, spol. s r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 4. 2. 2019
Související rozhodnutí S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh
R0187/2018/VZ-03027/2019/323/LVa
Dokumenty file icon dokument ke stažení 348 KB

Č. j.:ÚOHS-S0393/2018/VZ-30535/2018/541/JCh

 

Brno: 5. listopadu 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 10. 2018 na návrh, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., IČO 00027006, se sídlem Drnovská 507/73, 161 00 Praha,
  • navrhovatel – PLURAL servis s.r.o., IČO 28160967, se sídlem Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4,
  • vybraný dodavatel – INDUS PRAHA, spol. s r. o., IČO 24210668, se sídlem U Hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 5. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne pod číslem P18V00000675,

vydává toto

usnesení:

Správní řízení se podle § 257 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších přepisů, zastavuje, neboť navrhovatel – PLURAL servis s.r.o., IČO 28160967, se sídlem Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4 – nedoručil svůj návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., IČO 00027006, se sídlem Drnovská 507/73, 161 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 5. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne pod číslem P18V00000675, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ve stejnopisu zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 citovaného zákona, tedy do 10 dnů ode dne 19. 9. 2018, v němž jmenovaný navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul jeho námitky, tj. do 1. 10. 2018, nýbrž až dne 2. 10. 2018.

 

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 2. 10. 2018 návrh navrhovatele – PLURAL servis s.r.o., IČO 28160967, se sídlem Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., IČO 00027006, se sídlem Drnovská 507/73, 161 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávávání veřejné zakázky „Zajištění ostrahy a bezpečnostních služeb v areálu VÚRV, v.v.i. Praha – Ruzyně“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 15. 5. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne pod číslem P18V00000675 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Úřad obdržel návrh dne 2. 10. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Návrh navrhovatele směřuje zejména proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele, které bylo navrhovateli sděleno oznámením rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 8. 2018, přičemž navrhovatel se domáhá zrušení tohoto úkonu zadavatele. Navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné uvedl, že námitky navrhovatele ze dne 4. 9. 2018 vyřídil zadavatel tak, že je rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018 odmítl, přičemž uvedené rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel převzal dne 26. 9. 2018.

4.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný dodavatel – INDUS PRAHA, spol. s r. o., IČO 24210668, se sídlem U Hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-28695/2018/541/JCh ze dne 4. 10. 2018.

6.             Dne 16. 10. 2018 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 15. 10. 2018 společně s částí dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku prostřednictvím datové schránky. Dne 18. 10. 2018 obdržel Úřadu od zadavatele část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě. Dne 19. 10. 2018 obdržel Úřad od zadavatele část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku prostřednictvím datové schránky.

7.             Součástí Úřadem obdržené dokumentace o zadávacím řízení byla dodejka rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 9. 2018, z níž vyplývá, že předmětná zásilka byla dne 19. 9. 2018 uložena u příslušné pobočky společnosti Česká pošta s. p., IČO 47114983, se sídlem Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1 (dále jen „společnost Česká pošta s. p.“) a dne 26. 9. 2018 byla uvedená zásilka vydána navrhovateli.

8.             Dne 22. 10. 2018 obdržel Úřad přípis navrhovatele obsahující doručenku datové zprávy, kterou byl zadavateli zaslán stejnopis návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Z předmětné doručenky vyplývá, že stejnopis návrhu byl do datové schránky zadavatele dodán dne 2. 10. 2018.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-30934/2018/541/JCh ze dne 23. 10. 2018 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

10.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0393/2018/VZ-31028/2018/541/JCh ze dne 25. 10. 2018 požádal Úřad společnost Česká pošta s. p. o předložení kopie doručovací karty, případně jiného vhodného dokladu prokazujícího, kdy se navrhovatel mohl dozvědět o uložení zásilky, jejímž obsahem bylo rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 9. 2018.

11.         Dne 30. 10. 2018 obdržel Úřad sdělení společnosti Česká pošta, s. p. ze dne 26. 10. 2018, v němž jmenovaná společnost uvedla, že předmětná zásilka byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena dne 19. 9. 2018 na poště Praha 411 Durychova 972/72 Praha 4, přičemž výzva k vyzvednutí uvedené zásilky byla dne 19. 9. 2018 vložena do domovní schránky č. 21 v domě Ve Lhotce 902/6.

II.             ZÁVĚRY ÚŘADU

12.         Po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k úkonu podání návrhu Úřad konstatuje, že navrhovatel nenaplnil požadavky stanovené v ustanovení § 251 odst. 2 zákona, když svůj návrh nedoručil Úřadu a ve stejnopisu zadavateli včas, a proto Úřadu nezbylo, než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

13.         Podle § 9 odst. 2 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), se soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.

14.         Podle § 570 odst. 1 věty před středníkem občanského zákoníku působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde.

15.         Podle § 45 odst. 1 zákona č. 60/1964, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „původní občanský zákoník“) projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

16.         Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně; není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

17.         Podle § 211 odst. 6 zákona platí, že při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

18.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

19.         Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

20.         Podle § 251 odst. 3 zákona, pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě, musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

21.         Podle § 257 písm. e) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 zákona nebo podle § 254 odst. 3 zákona.

22.         Vzhledem k tomu, že včasné doručení návrhu Úřadu je základní podmínkou pro vedení správního řízení, přistoupil Úřad nejprve k přezkoumání otázky, zda byl návrh navrhovatele doručen včas. Lhůtu pro podání návrhu stanoví § 251 odst. 2 a § 251 odst. 3 zákona.

23.         Pro posouzení toho, zda byl návrh navrhovatelem podán včas, je nezbytné nejprve zjistit, která ze dvou výše uvedených lhůt na posuzovanou situaci dopadá. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že v šetřeném případě zadavatel obdržel dne 4. 9. 2018 námitky navrhovatele proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 24. 8. 2018, o nichž rozhodl rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018. Jelikož bylo citované rozhodnutí o námitkách navrhovateli doručováno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, kdy u tohoto způsobu doručení platí odlišná pravidla v případě vztahů soukromoprávních a vztahů veřejnoprávních, přistoupil Úřad nejdříve ke kvalifikaci samotné povahy vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem v zadávacím řízení, k čemuž uvádí následující.

24.         K povaze vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem Úřad odkazuje na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 64/2011-41 ze dne 3. 1. 2013, v němž je uvedeno, že „pokud jde o vztah zadavatele a žalobce (coby uchazeče v zadávacím řízení), tu dává soud zapravdu žalovanému a dovozuje, že jde o vztah soukromoprávní. Základním znakem každé veřejné zakázky je podle § 7 odst. 1 ZVZ úplatný smluvní vztah, jehož smluvními stranami jsou zadavatel na straně jedné a způsobem stanoveným zákonem vybraný dodavatel zboží, služeb nebo stavebních prací na straně druhé. Na základě takového smluvního vztahu pak spočívá plnění zadavatele nejčastěji v platbě za protiplnění uskutečňované druhou smluvní stranou, které spočívá v dodávce zboží nebo provádění určitých činností, včetně stavebních prací (§ 8, § 9, § 10 ZVZ). ZVZ přitom závazně upravuje postup zadavatelů coby jedné kontraktační strany směřující k tomu, aby takový úplatný smluvní vztah vznikl, zároveň upravuje i kontraktační postupy dodavatelů (uchazečů) coby druhé kontraktační strany. ZVZ tedy obsahuje pravidla povinně aplikovatelná v prekontraktační a kontraktační fázi, tj. do okamžiku uzavření příslušné smlouvy. Prostřednictvím jednotlivých pravidel vyplývajících ze ZVZ je tedy regulován proces výběru smluvního partnera, se kterým pak zadavatel vstoupí do soukromoprávního závazkového vztahu.“ Uvedený názor následně podpořil i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, v němž je uvedeno, že „(…) v této souvislosti se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem krajského soudu a stěžovatele, že vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním.“ (obdobně např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 57/2013 ze dne 7. 8. 2013). S ohledem na výše uvedené závěry Úřad konstatuje, že vztah mezi zadavatelem a navrhovatelem lze klasifikovat jako soukromoprávní.

25.         Úřad pro úplnost dodává, že citovaná judikatura byla vydána za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, avšak uvedené závěry soudů jsou aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v tomto rozhodnutí argumentováno.

26.         Vzhledem ke skutečnosti, že vztah mezi zadavatelem a navrhovatelem je vztahem soukromoprávním (jak bylo Úřadem dovozeno výše v odůvodnění tohoto usnesení), Úřad konstatuje, že pro posouzení otázky posuzované Úřadem v šetřeném případě spočívající v doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli se použije občanský zákoník, neboť uvedený předpis je dle svého ustanovení § 9 odst. 2 věty první obecným předpisem pro oblast soukromoprávních vztahů.

27.         K okamžiku doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli Úřad uvádí, že podle rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 64/2011 ze dne 3. 1. 2013 platí, že „je-li jakýkoli úkon dodavatele (uchazeče) uskutečněný v průběhu zadávacího řízení určený zadavateli soukromoprávním úkonem, uplatní se zásada, že doručuje-li se mezi nepřítomnými účastníky, působí projev vůle navrhovatele vůči příjemci od okamžiku, kdy mu „dojde“ (§ 45 odst. 1 občanského zákoníku). Pojem dojití však není v soukromém právu vykládán striktně ve smyslu „doručení“, jak jej lze dovozovat z procesních předpisů veřejného práva, tj. že by jej adresát musel fyzicky převzít“. Současně zde soud doplňuje, že „výklad § 45 odst. 1 občanského zákoníku je i z pohledu Nejvyššího soudu konstantní a nevyžaduje skutečné „dojití“ podání obsahujícího úkon do rukou adresáta, ale postačí jeho „dojití“ do sféry jeho dispozice, tj. do stavu, kdy adresát nabyl objektivní možnost se se zásilkou seznámit“. K uvedeným citacím rozsudku Úřad doplňuje, že ačkoli v uvedeném případě soud vycházel z dnes již neplatného § 45 odst. 1 původního občanského zákoníku, lze uvedené závěry použít i za současné právní úpravy uvedené v § 570 odst. 1 občanského zákoníku, kde je tato problematika upravena obdobně.

28.         Citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 64/2011 ze dne 3. 1. 2013 rovněž poukázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2622/2006 ze dne 30. 6. 2008, kde soud uvedl, že „slovní spojení „dostane se do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů, nýbrž že je jím třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápou nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu či telegramu obsahujícího projev vůle do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popř. i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit.“. V citovaném rozsudku soud dále uvedl, že „z pohledu aplikace soukromoprávních pravidel pro doručování je tedy podstatné, že k doručení podání mezi stranami v soukromoprávním styku dojde tehdy, doručí-li odesílatel zásilku do sféry dispozice adresáta, aniž by se s ní musel adresát seznámit, natož doručení potvrzovat. Sférou dispozice adresáta je mj. jeho poštovní schránka nebo i vzdálenější úložní pošta v místě jeho bydliště, zdržuje-li se tam. Chrání se tím reálná možnost odesílatele učinit takové hmotněprávní úkony, které jsou závislé na doručení adresátovi. Chrání se tím i adresát, který musí mít objektivní možnost se se zásilkou seznámit.“.

29.         V této souvislosti Úřad odkazuje rovněž na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2018/VZ-27299/2018/322/LKa ze dne 2. 10. 2018, v němž předseda Úřadu uvedl, že „podle ustálené soudní praxe měl-li adresát na základě oznámení pošty objektivně možnost vyzvednout si uloženou zásilku obsahující hmotněprávní úkon a seznámit se s jeho obsahem dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila zpět odesílateli, nastaly jeho hmotněprávní účinky v okamžiku, kdy i přes oznámení o uložení zásilky této objektivní možnosti seznámit se s obsahem zásilky nevyužil.“.

30.         Na základě výše uvedeného lze v obecné rovině shrnout, že rozhodnutí o námitkách, které je zadavatelem (jakožto prvním účastníkem soukromoprávního vztahu) adresováno stěžovateli (jakožto druhému účastníkovi soukromoprávního vztahu), je v rámci soukromoprávního vztahu doručeno okamžikem dojití do sféry dispozice stěžovatele. Jak vyplývá z výše citovaných závěrů soudů, sféra dispozice je vyjádřením reálné existence objektivní možnosti adresáta se s předmětným úkonem seznámit. Je tedy zřejmé, že okamžikem doručení v soukromoprávním smyslu není okamžik skutečného seznámení se adresáta s obsahem doručovaného úkonu, nýbrž jde již o ten okamžik, kdy adresát poprvé nabyde možnosti skutečně se s obsahem jemu doručovaného úkonu seznámit. Z výše citovaných závěrů soudů přitom jasně vyplývá, že při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nastává objektivní možnost adresáta seznámit se s obsahem jemu doručovaného úkonu okamžikem jeho doručení do bytu, sídla či poštovní schránky adresáta, či oznámením o uložení předmětné zásilky u provozovatele poštovních služeb. Na základě takového oznámení disponuje adresát všemi informacemi potřebnými k tomu, aby se mohl s obsahem jemu doručovaného úkonu skutečně seznámit, disponuje tedy objektivní možností seznámení se s jeho obsahem. Pakliže tyto informace adresát nevyužije a s obsahem takto doručovaného úkonu se skutečně neseznámí, aniž by to bylo zapříčiněno překážkou, která by až do svého odpadnutí objektivně vyloučila možnost adresáta seznámit se s obsahem jemu adresovaného úkonu, nelze takto neposkytnutou součinnost přikládat k tíži odesílatele, který naopak veškerou potřebnou součinnost ke skutečnému seznámení se s obsahem doručovaného úkonu adresátem poskytl. Takto doručovaný úkon se má potom za doručený okamžikem poskytnutí relevantních informací umožňujících adresátovi seznámení se s jeho obsahem – tedy okamžikem dojití do dispoziční sféry adresáta.

31.         Ve vztahu k šetřenému případu Úřad uvádí, že z vyjádření společnosti Česká pošta s. p. ze dne 26. 10. 2018 vyplývá, že k vložení výzvy k vyzvednutí zásilky, jejímž obsahem bylo předmětné rozhodnutí o námitkách ze dne 17. 9. 2018, do poštovní schránky navrhovatele došlo dne 19. 9. 2018. Ve světle výše zmíněných závěrů se tak dostalo citované rozhodnutí o námitkách do dispoziční sféry navrhovatele již dne 19. 9. 2018, a to bez ohledu na skutečnost, že navrhovatel si zmíněnou zásilku skutečně převzal až dne 26. 9. 2018. V kontextu § 570 odst. 1 občanského zákoníku tedy projev vůle zadavatele spočívající v nevyhovění námitkám navrhovatele působil již od okamžiku, kdy měl navrhovatel možnost se s příslušným rozhodnutím o námitkách seznámit, tj. od chvíle vložení výzvy k vyzvednutí zásilky do poštovní schránky navrhovatele.

32.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel o námitkách navrhovatele podaných dne 4. 9. 2018 rozhodl do 15 dnů ode dne jejich doručení, tedy ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona. Je tak postaveno najisto, že v daném správním řízení se lhůta pro podání návrhu určí podle § 251 odst. 2 zákona (a nikoli podle § 251 odst. 3 zákona, k jejíž aktivaci nedošlo, neboť zadavatel o námitkách rozhodl v zákonné lhůtě), a tedy začíná plynout ode dne doručení rozhodnutí o námitkách, resp. ode dne jeho dojití do dispoziční sféry navrhovatele.

33.         S ohledem na všechny výše uvedené okolnosti Úřad konstatuje, že jelikož rozhodnutí zadavatele o navrhovatelem podaných námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 19. 9. 2018, poslední den řádné lhůty podle § 251 odst. 2 zákona, v níž mohl navrhovatel podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, byl tedy den 1. 10. 2018. Pro úplnost Úřad uvádí, že desátý den ode dne obdržení rozhodnutí o námitkách navrhovatelem připadl na sobotu 29. 9. 2018, tudíž poslední den uvedené lhůty pro podání návrhu se podle pravidla pro počítání času upraveného v § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu posunul na nejbližší příští pracovní den, tj. na pondělí 1. 10. 2018). Navrhovatel však svůj návrh doručil Úřadu dne 2. 10. 2018, tedy až po uplynutí lhůty podle § 251 odst. 2 zákona.

34.         Úřad dále uvádí, že z doručenky datové zprávy, kterou Úřad obdržel dne 22. 10. 2018 od navrhovatele, vyplývá, že stejnopis návrhu byl do datové schránky zadavatele dodán rovněž až dne 2. 10. 2018. V této souvislosti odkazuje Úřad na ustanovení § 211 odst. 6 zákona upravující komunikaci mezi zadavatelem a dodavatele, dle kterého při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky je dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že navrhovatel doručil svůj návrh ve stejnopisu zadavateli rovněž až po uplynutí lhůty podle § 251 odst. 2 zákona.

35.         Na základě výše uvedeného Úřadu nezbývá než konstatovat, že navrhovatel nesplnil všechny zákonné požadavky vážící se k úkonu podání návrhu, když nedoručil návrh Úřadu a ve stejnopisu zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona.

36.         Pro úplnost Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, účastníkům řízení mohlo způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.

37.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. e) zákona, neboť návrh nebyl doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

 

Poučení

Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Drnovská 507/73, 161 00 Praha

2.             PLURAL servis s.r.o., Ve Lhotce 902/6, 142 00 Praha 4

3.             INDUS PRAHA, spol. s r. o., U Hostivařského nádraží 556/12, 102 00 Praha 10

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz