číslo jednací: S0495/2018/VZ-01088/2019/523/GHo

Instance I.
Věc I/6 Bochov – směr Praha
Účastníci
  1. Ředitelství silnic a dálnic ČR
  2. ROBSTAV stavby, k. s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 30. 1. 2019
Dokumenty file icon 2018_S0495.pdf 526 KB

 

 

Č. j.: ÚOHS-S0495/2018/VZ-01088/2019/523/GHo

 

Brno: 11. ledna 2019

 


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 30. 11. 2018 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,
  • navrhovatel – ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 10. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „I/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017,

 

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – nedodrželpři zadávání veřejné zakázkyI/6 Bochov – směr Praha“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 11. 2018 o námitkách stěžovateleROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek – jež byly cit. zadavateli doručeny dne 5. 11. 2018, podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách z téhož dne, a to konkrétně k argumentaci stěžovatele, podle které od vytvoření projektové dokumentace do podepsání smlouvy o dílo a realizace díla uběhne vždy nějaká doba a situace z místa stavby se vždy částečně změní, v šetřeném případě se však jedná o celkovou výměnu obrusné vrstvy v tloušťce 170 mm včetně opravy povrchu, vyjetých kolejí, výsprav výtluků a podélných a mozaikových trhlin, kdy stěžovatel má za to, že v případě takto rozsáhlé rekonstrukce je zřejmé, že se stěží najdou další práce (položky), které v současném projektu či výkazu výměr nejsou zahrnuté, čímž se předmětné rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 11. 2018 o námitkách stěžovatele ze dne 5. 11. 2018 stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.  

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rušírozhodnutí zadavatele ze dne 20. 11. 2018 o námitkách stěžovatele – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek – ze dne 5. 11. 2018 učiněné v otevřeném řízení na veřejnou zakázku „I/6 Bochov – směr Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017.

III.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0495/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – ROBSTAV stavby k. s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek – ze dne 30. 11. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „I/6 Bochov – směr Praha“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 3. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „zákon“) dne 16. 3. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „I/6 Bochov – směr Praha“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 3. 2017 pod ev. č. Z2017-006964, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodě II.1.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce a v bodě II.1.3) tohoto oznámení zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil takto: „[j]edná se o výměnu asfaltových vrstev v celé kategorijní šířce silnice S 11,5. Délka úpravy je 5,600 km. Před započetím stavebních prací je nutné instalovat dopravně inženýrská opatření. Dále bude v této fázi stavby nutné demontovat části bezpečnostních zařízení v podobě svodidel a zábradlí. Poté bude odfrézována stávající obrusná vrstva v tl. cca 170 mm. Po očištění odfrézovaného povrchu zametením bude provedena vizuální prohlídka za účasti technického dozoru stavebníka. Budou určeny lokality, které budou sanovány. Nezpevněná krajnice bude seříznuta do úrovně odfrézovaného povrchu vozovky a uvedena do požadovaného sklonu. Otevřené příkopy podél silnice I/6 budou strojně pročištěny a v některých místech zpevněny příkopovou tvarovkou. Propustky pod a podél komunikace budou pročištěny tlakovou vodou. Kolmá betonová čela propustků budou přebudována na šikmá čela. Po sanaci trhlin a plošných poruch podkladních vrstev bude přistoupeno k pokládce nových vrstev. .

3.             Zadavatel stanovil v odst. 2.2 zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 83 853 000,- Kč bez DPH.

4.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 9. 5. 2017 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 15 nabídek.

5.             Rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel uveřejnil dne 22. 10. 2018 na svém profilu zadavatele, zrušil zadavatel zadávací řízení na veřejnou zakázku s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

6.             Dne 5. 11. 2018 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele - ROBSTAV stavby k.s., IČO 27430774, se sídlem Na Stínadlech 495, Pražské předměstí, 397 01 Písek, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25. 10. 2018 Mgr. Filipem Toulem, advokátem, ev. č. ČAK 12749, se sídlem Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (dále jen „námitky“).  Zadavatel námitky rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 20. 11. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo doručeno navrhovateli téhož dne, odmítl.

7.             Navrhovatel následně podal dne 30. 11. 2018 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Z návrhu navrhovatele vyplývá, že směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, přičemž navrhovatel v úvodu textu návrhu cituje ze svých námitek ze dne 5. 11. 2018.

9.             Navrhovatel nejprve odkazuje na rozhodnutí o námitkách a uvádí důvody, pro které zadavatel odmítl námitky navrhovatele.  Dle navrhovatele je jedním z důvodů, pro které zadavatel odmítl námitky navrhovatele, tvrzení zadavatele, že „[p]řed vydáním předběžného opatření vyzval účastníka druhého v pořadí[1] o poskytnutí součinnosti, který součinnost neposkytl a uvedl, že vzhledem časovému odstupu od skončení lhůty k podání nabídek a s tím související změnou okolností, zejména enormním nárůstem cen asfaltu, již nepovažuje svou nabídku za platnou“. Dalším argumentem zadavatele dle navrhovatele je skutečnost, že „[z]adavatel provedl místní šetření, ze kterého vyplynula nutnost prověření dokumentace jak po stránce obsahové dle platných právních předpisů a předpisů zadavatele, tak potřeba změn a úprav zádržného systému a aktualizace soupisu prací na aktuální cenovou úroveň“.

10.         Navrhovatel namítá, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že si důvody pro vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které zadavatel uvádí v rozhodnutí o námitkách, protiřečí. Dle navrhovatele zadavatel na jedné straně uvádí, že v období před vydáním předběžného opatření dne 2. 10. 2018 [pozn. Úřadu: dne 2. 10. 2018 bylo vydáno rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2018/VZ-27299/2018/322/LKa, kterým bylo mj. zadavateli nařízeno předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem] vyzval účastníka zadávacího řízení druhého v pořadí [pozn. Úřadu: dle dokumentace o zadávacím řízení se jednalo o účastníka třetího v pořadí (dále jen „třetí účastník“)], aby poskytnul součinnost k uzavření smlouvy o dílo, neměl tedy v úmyslu rušit zadávací řízení, a na druhé straně provedl místní šetření, ze kterého vyplynula nutnost prověření dokumentace po stránce obsahové dle platných právních předpisů a předpisů zadavatele.

11.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neuvádí, k jaké změně, která by si vyžádala prověření dokumentace, mělo dojít v interních předpisech zadavatele anebo v platných právních předpisech, a to od okamžiku kdy účastník zadávacího řízení druhý v pořadí [pozn. Úřadu: třetí účastník] neposkytl součinnost do 22. 10. 2018 [pozn. Úřadu: dne 22. 10. 2018 uveřejnil zadavatel na profilu zadavatele rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení]. Navrhovatel k tomu dodává, že i kdyby k nějaké legislativní změně došlo, tak by se nemohla promítnout do již probíhajícího zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

12.         Dle navrhovatele vydal zadavatel rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení před tím, než prověřil dokumentaci.

13.         Navrhovatel dále uvádí, že v případě, že účastník zadávacího řízení druhý v pořadí [pozn. Úřadu: třetí účastník] neposkytl zadavateli součinnost, měl se zadavatel obrátit na třetího v pořadí a ne vycházet z jeho tvrzení, že nepovažuje svoji nabídku za platnou. Zadavatel neměl dle navrhovatele brát vyjádření účastníka zadávacího řízení druhého v pořadí [pozn. Úřadu: třetího účastníka] za objektivně prokazatelné a rušit kvůli tomu zadávací řízení.

14.         Dle navrhovatele se zadavatel nevypořádal s jeho námitkami a rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, jelikož zdůvodnění v něm uvedená jsou protichůdná, nelogická a pouze obecná.

15.         Navrhovatel má za to, že zadavatel porušil § 6 a § 127 zákona, a to tím, že zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku v rozporu s ust. § 127 zákona a nedodržel zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 

16.         Závěrem navrhovatel uvádí, že mu hrozí újma spočívající v tom, že se nebude moci účastnit předmětného zadávacího řízení, a nebude tak moci dosáhnout zisku. Navrhovatel se domáhá toho, aby Úřad zrušil rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uveřejněné na profilu zadavatele dne 22. 10. 2018.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 30. 11. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele dne 30. 11. 2018.

18.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0495/2018/VZ-36080/2018/523/GHo ze dne 4. 12. 2018. Část dokumentace o zadávacím řízení obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dne 7. 12. 2018. Vyjádření zadavatele k návrhu a zbývající část dokumentace Úřad obdržel dne 10. 12. 2018.

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0495/2018/VZ-37768/2018/523/GHo ze dne 18. 12. 2018 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené výše citovaným usnesením Úřadu (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k návrhu

21.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve stanovisku ze dne 10. 12. 2018, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž ve vyjádření odkazuje i na rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 5. 11. 2018.

22.         Zadavatel nejprve stručně shrnuje část zadávacího řízení, kdy zadavatel vyloučil navrhovatele rozhodnutím ze dne 15. 9. 2017 z účasti v zadávacím řízení, jelikož řádně nepředložil požadované doklady ve smyslu ust. § 122 odst. 3 zákona. Následně zadavatel vyzval účastníka zadávacího řízení druhého v pořadí, k předložení dokladů dle uvedeného ustanovení zákona, a jelikož tyto doklady řádně nedoložil, byl ze zadávacího řízení vyloučen. Poté Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0409/2017/VZ-36525/2017/523/GHo ze dne 13. 12. 2017 zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel však navrhovatele opětovně vyloučil rozhodnutím ze dne 10. 5. 2018 a téhož dne vyzval k předložení dokladů ve smyslu § 122 odst. 3 zákona účastníka zadávacího řízení třetího v pořadí. Tento účastník však odmítl uzavřít se zadavatelem smlouvu z důvodu neaktuálnosti své cenové nabídky.  

23.         Zadavatel uvádí, že na základě uvedených skutečností a s ohledem na zdlouhavý průběh zadávacího řízení, se rozhodl provést místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace, která byla zpracována v listopadu 2016, se zapracováním změn po zimním a letním období 2017 a zimním a letním období 2018.

24.         Zadavatel dodává, že poté, co účastník zadávacího řízení třetí v pořadí odmítl uzavřít se zadavatelem smlouvu, „provedl místní šetření, ze kterého vyplynula nutnost zadat aktualizaci projektové dokumentace, neboli prověření dokumentace po stránce obsahové dle platných právních předpisů a interních předpisů [z]adavatele (TKP, ZTKP), a dále vyplynula potřeba změn a úprav zádržného systému a v neposlední řadě aktualizace soupisu prací na aktuální cenovou úroveň. Tuto aktualizaci zadal [z]adavatel samostatnou zakázkou č. 07PU-002651, která byla zahájena dne 29. 8. 2018. Z uvedeného je patrné, že ke zrušení zakázky zadavatel přistoupil až po provedené aktualizaci projektové dokumentace a v neposlední řadě také z důvodu již zmiňované neaktuálnosti cenových nabídek uchazečů.“.

25.         Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

26.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

27.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 4 zákona, tedy zda je Ředitelství silnic a dálnic ČR zadavatelem ve smyslu zákona. Ustanovení § 4 odst. 1 zákona taxativně vymezuje pět skupin subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona také státní příspěvková organizace.

28.         V úplném znění zřizovací listiny Ředitelství silnic a dálnic ČR (tj. zadavatele) ve znění ze dne 11. 3. 2016 je na více místech uvedeno, že se jedná o státní příspěvkovou organizaci. Taktéž z webových stránek zadavatele (https://www.rsd.cz/wps/portal/web/rsd/Reditelstvi-silnic-a-dalnic) vyplývá, že Ředitelství silnic a dálnic ČR je státní příspěvkovou organizací, která byla zřízena Českou republikou – Ministerstvem dopravy.

29.         S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto otázku uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. Ředitelství silnic a dálnic ČR, coby státní příspěvková organizace, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

 

Relevantní ustanovení zákona

30.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

31.         Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.

32.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

33.         Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

34.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

35.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

36.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

37.         Dle rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušil zadavatel zadávacího řízení s odkazem na ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Tímto důvodem je mimo jiné předpokládaná doba realizace, která byla plánovaná na stavební sezónu v roce 2017. Z důvodu probíhajícího řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebyla uskutečněna ani v roce 2017, ani v roce 2018. V důsledku tohoto tedy po dvou letních sezónách a dvou zimních sezónách je nutné provést místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace, která byla zpracována v listopadu 2016, se zapracováním změn po zimním a letním období 2017 a zimním a letním období 2018. S ohledem na zdlouhavý průběh zadávacího řízení, včetně nadále probíhajícího řízení u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, také cenové nabídky uchazečů již nejsou aktuální.“.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v obecné rovině

38.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených.

39.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

40.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit.

41.         Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

42.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

43.         Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a připadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

44.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

45.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

Námitky navrhovatele

46.         Navrhovatel se v námitkách vyjadřuje mj. k důvodům, pro které zadavatel zrušil zadávací řízení rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení. K tomu navrhovatel uvádí, že je zřejmé, že vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je reakcí na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0127/2018/VZ-27299/2018/322/LKa ze dne 2. 10. 2018 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým bylo nařízeno předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem, kterým je navrhovatel.

47.         K argumentu zadavatele, že je nutné provést místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace, která byla zpracována v roce 2016, uvedenému v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení navrhovatel uvádí, že je mu známo, že zadavatel zcela standardně zadává plnění na základě výsledků zadávacích řízení dle projektů, které jsou mnohem starší než 2 roky.

48.         Navrhovatel spatřuje neoprávněnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v tom, že „měl zadavatel nejprve přezkoumat, zda je anebo není projektová dokumentace aktuální, a až v případě, že by dospěl k závěru, že projektová dokumentace aktuální není, mohl přistoupit ke zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky v případě, že by se ukázala nějaká významná neaktuálnost projektové dokumentace. Je přeci jasné, že od vytvoření projektové dokumentace, do podepsání smlouvy o dílo a realizace díla uběhne vždy nějaká doba a situace z místa stavby se vždy částečně změní. V daném případě se ovšem jedná o celkovou výměnu obrusné vrstvy v tloušťce 170 mm včetně opravy povrchu, vyjetých kolejí, výsprav výtluků a podélných a mozaikových trhlin. Stěžovatel má za to, že v případě takto rozsáhlé rekonstrukce, kdy má dojít k celkové výměně obrusné vrstvy a výsprav trhlin, výtluků atd., je zřejmé, že těžko se najdou další práce (položky), které v současném projektu či výkazu výměr nejsou zahrnuté.“. Dle navrhovatele se nejedná o důvod uvedený v ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ale o spekulaci zadavatele, který uvádí, že možná bude potřeba aktualizovat projektovou dokumentaci, ale možná také ne.

49.         K dalšímu argumentu zadavatele, že cenové nabídky uchazečů jsou neaktuální, uvedenému v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení navrhovatel uvádí, že je pouhou proklamací zadavatele, ničím neodůvodněným tvrzením. Dle navrhovatele se také nejedná o důvod uvedený v ust. § 127 odst. 2 písm. d) zákona.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách

50.         Zadavatel v rozhodnutí o námitkách nejprve shrnuje obsah námitek navrhovatele ze dne 5. 11. 2018 a dále se vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele.

51.         K námitce navrhovatele, že vydání rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je reakcí na rozhodnutí předsedy Úřadu uvádí, že již před vydáním tohoto rozhodnutí vyzval účastníka zadávacího řízení dalšího v pořadí k předložení dokladů a informací ve smyslu § 122 odst. 3 zákona. Tento účastník zadávacího řízení však doklady a informace nepředložil s tím, že musí konstatovat, že vzhledem k časovému odstupu předmětného zadávacího řízení, kdy lhůta pro podání nabídek končila dne 9. 5. 2017, a s tím souvisejících změn okolností, zejména enormního nárůstu cen asfaltu za období od podání nabídky do doručení výzvy k jejich předložení, již nepovažuje svoji nabídku za platnou. Zadavatel k tomu dodává, že z uvedeného je zřejmé, že jím tvrzená neaktuálnost nabídek účastníků zadávacího řízení se zakládá na reálných okolnostech a na vyjádřeních některých účastníků zadávacího řízení.

52.         Zadavatel uvádí, že námitka navrhovatele týkající se zadávání plnění dle projektů, které jsou mnohem starší než 2 roky, je nepravdivá. Zadavatel k tomu argumentuje, že je vždy provedena aktualizace dokumentace v době zahájení zadávacího řízení, minimálně v části a rozsahu soupisu prací (aktualizace na cenovou úroveň příslušného roku). V případě předmětné zakázky však dle zadavatele uplynula enormně (nestandardně) dlouhá doba od konce lhůty pro podání nabídek (cca 18 měsíců) a přesto stále nedošlo k uzavření smlouvy.

53.         Zadavatel dále uvádí, že „provedl místní šetření již před zrušením [z]akázky, ze kterého vyplynula jak nutnost prověření dokumentace po stránce obsahové dle platných právních předpisů a interních předpisů ŘSD ČR (TKP, ZTKP), tak potřeba změn a úprav zádržného systému, a v neposlední řadě aktualizace soupisu prací na aktuální cenovou úroveň. Z výše uvedeného vyplývá, že [z]adavatel nejprve přezkoumal aktuálnost dokumentace a poté dospěl k závěru, že dokumentace není aktuální a přistoupil ke zrušení zadávacího řízení.“.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě

54.         S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 11. 2018 o námitkách navrhovatele ze dne 5. 11. 2018 obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzených a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

55.         Navrhovatel v námitkách napadá důvody pro zrušení zadávacího řízení, které uvedl zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel brojí mj. proti argumentu zadavatele, že „je nutné provést místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace“ a uvádí, že zadavatel měl nejprve přezkoumat, zda je anebo není projektová dokumentace aktuální a v případě, že by se ukázala nějaká významná neaktuálnost projektové dokumentace, mohl přistoupit ke zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Konkrétně navrhovatel uvádí, že od vytvoření projektové dokumentace uběhne vždy nějaká doba a situace z místa stavby se vždy částečně změní, nicméně v šetřeném případě se jedná o celkovou výměnu obrusné vrstvy v tloušťce 170 mm včetně opravy povrchu, vyjetých kolejí, výsprav výtluků a podélných a mozaikových trhlin, a že v případě takto rozsáhlé rekonstrukce je zřejmé, že se těžko najdou další práce (položky), které nejsou v současném projektu či výkazu výměr zahrnuté.

56.         Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel argumentuje v tom smyslu, že od vytvoření projektové dokumentace se situace z místa stavby vždy částečně změní, nicméně v šetřeném případě se jedná o rozsáhlou rekonstrukci pozemní komunikace, kdy se stěží najdou další položky, které nejsou zahrnuté v současném výkazu výměr. Úřad má za to, že námitka navrhovatele je jasná a srozumitelná a dle názoru Úřadu by se měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách přezkoumatelným způsobem k této námitce vyjádřit, a to v tom smyslu, zda došlo od vytvoření projektové dokumentace v důsledku změny v technickém stavu rekonstruované pozemní komunikace k rozšíření výkazu výměr o další položky včetně zdůvodnění svého vyjádření, resp. k jakému rozšíření by konkrétně mělo/mohlo při takto koncipované rekonstrukci pozemní komunikace dojít.

57.         Namísto toho zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze uvádí, že provedl místní šetření, ze kterého vyplynula jak nutnost prověření dokumentace po stránce obsahové dle platných právních předpisů a interních předpisů zadavatele, tak potřeba změn a úprav zádržného systému a v neposlední řadě nutnost „aktualizace soupisu prací[2], na aktuální cenovou úroveň“. Zadavatel se však již nevyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se rozšíření výkazu výměr o další položky a uvádí pouze nutnost jeho aktualizace na aktuální cenovou úroveň, což nevypovídá nic o aktuálnosti výkazu výměr z hlediska obsahu položek v něm uvedených či o jeho rozšíření o další položky v důsledku změny v technickém stavu rekonstruované pozemní komunikace od vytvoření projektové dokumentace.

58.         Úřad uvádí, že přílohu č. 4 zadávací dokumentace tvoří „soupis prací – výkaz výměr“, který obsahuje položky veškerých předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nezbytných pro zhotovení předmětu veřejné zakázky, přičemž za zpracování zadávací dokumentace a za její správnost a úplnost odpovídá zadavatel. Úřad dále předpokládá, že zadavatel z podstaty své činnosti (mj. zejména provádění údržby a oprav pozemních komunikací) má bohaté zkušenosti s prováděním oprav pozemních komunikací, přičemž současně zná i rozsah a charakter předmětu plnění předmětné veřejné zakázky, aby tak mohl – v úrovni argumentace navrhovatele – jeho námitku řádně vypořádat a uvést, zda došlo (mělo či mohlo dojít) v šetřeném případě od doby zpracování projektové dokumentace v důsledku změny v technickém stavu rekonstruované pozemní komunikace k rozšíření výkazu výměr o další položky či nikoli.

59.         Úřad konstatuje, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách věcně nevyjádřil k námitce navrhovatele týkající se rozšíření výkazu výměr o další položky, kdy argument zadavatele uvedený v rozhodnutí o námitkách, že vyplynula nutnost aktualizace výkazu výměr na aktuální cenovou úroveň, je ve vztahu k námitce navrhovatele nedostačující. Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo.

60.         Úřad tedy konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 11. 2018 o námitkách navrhovatele ze dne 5. 11. 2018, podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele stalo ve smyslu ust. § 263 odst. 5 zákona nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.  

61.         Nad rámec výše uvedeného Úřad uvádí, že nepřehlédl domnělý nesoulad mezi rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení, rozhodnutím zadavatele o námitkách navrhovatele a vyjádřením zadavatele ze dne 10. 12. 2018, kdy zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvádí, že „je nutné provést místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace“, z čehož dle Úřadu plyne, že zadavatel směřuje svojí argumentací do budoucnosti a v době zrušení zadávacího řízení nebylo (nemuselo být) ještě provedeno místní šetření, ani nebyla provedena revize (aktualizace) projektové dokumentace. Naproti tomu v rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že „provedl místní šetření již před zrušením [z]akázky, ze kterého vyplynula jak nutnost prověření dokumentace po stránce obsahové […]. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel nejprve přezkoumal aktuálnost dokumentace a poté dospěl k závěru, že dokumentace není aktuální a přistoupil ke zrušení zadávacího řízení.“ a ve vyjádření zadavatele ze dne 10. 12. 2018 uvádí, že „provedl místní šetření, ze kterého vyplynula nutnost zadat aktualizaci projektové dokumentace […]. Z uvedeného je patrné, že ke zrušení zakázky zadavatel přistoupil až po provedené aktualizaci projektové dokumentace […]“, z čehož dle Úřadu vyplývá, že místní šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace provedl zadavatel již před zrušením zadávacího řízení. S ohledem na právě uvedené Úřad uzavírá, že mezi rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení na jedné straně a rozhodnutím zadavatele o námitkách a vyjádřením zadavatele ze dne 10. 12. 2018 na straně druhé lze identifikovat nesoulad, resp. nekonzistenci spočívající v protichůdné argumentaci zadavatele o (okamžiku) provedení místního šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace.

62.         K tomu Úřad uvádí v návaznosti na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R408/2013/VZ-9189/2014/310/MLr ze dne 5. 5. 2014, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedené, přičemž pozdější a jiné odůvodnění zrušení zadávacího řízení (obsažené např. v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je právně irelevantní.

63.         V kontextu právě uvedeného Úřad obiter dictum upozorňuje, že nesoulad, resp. nekonzistence v tvrzeních uvedených v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, rozhodnutí zadavatele o námitkách a vyjádřením zadavatele ze dne 10. 12. 2018 (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí), spočívající v do jisté míry protichůdné argumentaci zadavatele o (okamžiku) provedení místního šetření a revizi (aktualizaci) projektové dokumentace, může v obecné rovině bezesporu atakovat dodržení zásady transparentnosti, a proto by se jej měl zadavatel v dalším postupu v zadávacím řízení vyvarovat.

K uložení nápravného opatření

64.         Úřad s odkazem na ust. § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

65.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ust. § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 

66.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle ust. § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

67.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

68.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

69.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení úhrady nákladů řízení

70.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

71.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

72.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000495.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.      Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

2.      Mgr. Filip Toul, advokát, Lannova tř. 16/13, 370 01 České Budějovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

 



[1] pozn. Úřadu: zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že vyzval účastníka zadávacího řízení dalšího v pořadí, ne druhého v pořadí, dle dokumentace o zadávacím řízení se však jednalo o účastníka třetího v pořadí. Z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že zadavatel vyzval účastníka zadávacího řízení druhého v pořadí k předložení dokladů ve smyslu § 122 odst. 3 zákona, ale jelikož tyto doklady řádně nedoložil, byl ze zadávacího řízení zadavatelem vyloučen. Následně zadavatel vyzval účastníka zadávacího řízení třetího v pořadí k předložení dokladů ve smyslu uvedeného ust. zákona. Tento účastník však zaslal vyjádření, dle kterého odmítl uzavřít se zadavatelem smlouvu z důvodu neaktuálnosti své cenové nabídky.

[2]  pozn. Úřadu: příloha č. 4 zadávací dokumentace obsahuje dokument „soupis prací – výkaz výměr“, který obsahuje položky veškerých předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb nezbytných pro zhotovení předmětu veřejné zakázky. Z uvedeného plyne, že pokud navrhovatel hovoří o „výkazu výměr“ a zadavatel o „soupisu prací“, hovoří oba o stejném dokumentu. Úřad uvádí, že bude dále uvádět označení výkaz výměr.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz