číslo jednací: R0075/2018/VZ-20410/2018/323/PMo/Ebr

Instance II.
Věc Rámcová dohoda na dodávky reagencií pro biochemickou a hematologickou laboratoř vč. výpůjčky analyzátorů
Účastníci
  1. Nemocnice Na Homolce
  2. Beckman Coulter Česká republika s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 12. 7. 2018
Související rozhodnutí S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe
R0075/2018/VZ-20410/2018/323/PMo/Ebr
Dokumenty file icon 2018_R0075.pdf 362 KB

Č. j.: ÚOHS-R0075/2018/VZ-20410/2018/323/PMo/Ebr                                11. července 2018

 

V řízení o rozkladu ze dne 4. 5. 2018, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 9. 5. 2018, který podal navrhovatel –

  • společnost Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1122/1, 102 27 Praha 10,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 00 Praha 5,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová dohoda na dodávky reagencií pro biochemickou a hematologickou laboratoř vč. výpůjčky analyzátorů“ – část 1 „Dodávky reagencií pro biochemickou laboratoř OKBHI vč. výpůjčky modulárního biochemického a imunochemického, nebo integrovaného systému“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 12. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-036575, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 1. 2018, dne 8. 1. 2018 a dne 11. 1. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 247-518120, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 004-004987, dne 9. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 005-006960 a dne 11. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 007-011397,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe ze dne 23. 4. 2018

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“[1]) obdržel dne 2. 3. 2018 návrh navrhovatele – společnosti Beckman Coulter Česká republika s.r.o., IČO 28233492, se sídlem Radiová 1122/1, 102 27 Praha 10, (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – Nemocnice Na Homolce, IČO 00023884, se sídlem Roentgenova 37/2, 150 00 Praha 5, (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky s názvem „Rámcová dohoda na dodávky reagencií pro biochemickou a hematologickou laboratoř vč. výpůjčky analyzátorů“ – část 1 „Dodávky reagencií pro biochemickou laboratoř OKBHI vč. výpůjčky modulárního biochemického a imunochemického, nebo integrovaného systému“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 22. 12. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 12. 2017 pod ev. č. Z2017-036575, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 1. 2018, dne 8. 1. 2018 a dne 11. 1. 2018, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 12. 2017 pod ev. č. 2017/S 247-518120, ve znění oprav uveřejněných dne 6. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 004-004987, dne 9. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 005-006960 a dne 11. 1. 2018 pod ev. č. 2018/S 007-011397, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení „zabezpečení průběžných dílčích dodávek diagnostik, tj. reagencií, kalibrátorů, kontrolních materiálů, provozních chemikálií a firemního provozního spotřebního materiálu k materiálnímu zajištění biochemických imunochemických a hematologických vyšetření. Součástí předmětu plnění jsou rovněž bezplatné výpůjčky příslušných analyzátorů“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 57 000 000 Kč bez DPH.

3.             Dne 7. 2. 2018 doručil navrhovatel zadavateli své námitky proti zadávacím podmínkám ze dne 26. 1. 2018. Rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 2. 2018, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

4.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 3. 2018 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.

5.             Navrhovatel ve svém návrhu brojil proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel uvedl, že požadavky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci vylučují možnost nabídnout pro plnění veřejné zakázky technicky a kvalitativně obdobné nebo i lepší řešení, čímž zadavatel porušil zásady zákazu diskriminace a vyloučení soutěže mezi dodavateli. Zadavatel tím dle navrhovatele porušil rovněž Ministerstvem zdravotnictví vyžadovaný princip účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti vynakládání veřejných prostředků (tzv. princip 3E). Navrhovatel má za to, že zadavatelem deklarované úspory, k níž má směřovat zadání veřejné zakázky, není možné dosáhnout, neboť ze zadavatelem stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze dovodit, že budou značně převýšeny současné náklady jeho laboratoře. Tím zadavatel poruší zásadu efektivity, neboť účelu veřejné zakázky má být dosahováno nejen s využitím hospodárnosti, tedy s co nejmenším vynaložením zdrojů, ale i efektivně, kdy z vynaložených zdrojů má být dosahováno maximálních užitků. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel z uvedených důvodů nepostupoval s péčí řádného hospodáře, jelikož mohl dosáhnout srovnatelného účelu za hospodárnějších podmínek. Dále navrhovatel označil dané zadávací podmínky za  vadné, diskriminační a porušující zejména § 6 odst. 2 zákona, v důsledku čehož nemohl podat nabídku na plnění veřejné zakázky.

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 23. 4. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0083/2018/VZ-12068/2018/531/VNe z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

8.             V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad zdůraznil, že zadavatel nestanovil předmětné 3 parametry poptávaného plnění (konkrétně „Speciální oddělené chlazené pozice pro kalibrátory a kontroly mimo prostor s reagenciemi (je možno společné pozice pro všechny moduly)“, „Možnost nastavení automatického provedení kalibrací a kontroly kvality“ a „Automatická kalibrace metod na ISE modulu“) (dále jen „technické parametry“ nebo „trojkombinace parametrů“) tak, aby určitým dodavatelům, resp. jednomu dodavateli, zaručovaly bezdůvodnou konkurenční výhodu, popř. vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Podle Úřadu tak zadavatel nezúžil nepřípustným způsobem okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky. Předmětné 3 technické parametry dle Úřadu objektivně přináší zadavateli konkrétní množinu výhod, jak prokazatelně vyplývá z vyjádření Úřadem oslovených zdravotnických zařízení. Zadavatelův požadavek na to, aby jím poptávané diagnostiky (reagencie, kalibrátory apod.) včetně analyzátorů disponovaly předmětnými parametry, je tedy dle Úřadu s ohledem na skutkové okolnosti případu požadavkem oprávněným a nejde o požadavek svou povahou nepřiměřený, pročež v něm nelze spatřovat bezdůvodnou konkurenční výhodu pro určité dodavatele, popř. bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže rozpornou s § 36 odst. 1 zákona. Úřad zjistil, že zadavatel tak zcela dostatečným způsobem zdůvodnil, co jej vedlo ke stanovení trojkombinace parametrů, resp. co konkrétně nastavením technických parametrů sledoval. Úřad proto dospěl k závěru, že se zadavatel stanovením předmětných parametrů nedopustil porušení § 6 a § 36 odst. 1 zákona, jak namítal navrhovatel v návrhu.

9.             Co se týká hospodárnosti veřejné zakázky, Úřad konstatoval, že zdravotnický přístroj, jenž disponuje předmětnými 3 technickými parametry, je jedno z nejvýkonnějších řešení dostupných na relevantním trhu. Lze tak mít důvodně za to, že tento zdravotnický přístroj skutečně povede k zefektivnění práce laboratoře zadavatele. Pokud zadavatel pořídí přístroj, který je možné pokládat za „špičku“ na trhu, a který zefektivní práci jeho laboratoře, bude zadavatel moci provést větší počet vyšetření a obdrží tak za ně větší objem finančních prostředků od zdravotních pojišťoven. Podle Úřadu lze v tomto aspektu spatřovat návratnost původně vyšších pořizovacích nákladů předmětu veřejné zakázky.

III.           Námitky rozkladu

10.         Dne 9. 5. 2018 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 24. 4. 2018. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

11.         Navrhovatel v bodě 3. rozkladu první námitkou zpochybňuje vyjádření zadavatele shrnuté mj. v bodě 28. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhovatel namítá, že v předmětné oblasti výrobků je jakákoli modifikace nabídky pro účely konkrétní veřejné zakázky spojená s nepoměrně vysokými náklady, a proto k ní v absolutní většině veřejných zakázek nedochází.

12.         Navrhovatel následně v bodě 4. rozkladu vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel v průběhu správního řízení dostatečně neobjasnil, proč poptává rozporovanou trojkombinaci specifických parametrů. Nadto, z vyjádření zadavatele dle navrhovatele nevyplývá, že by byla provedena rešerše nebo průzkum trhu, aby byly zjištěny vlastnosti jiných technologií a jejich výhody. Trojkombinace parametrů tak dle navrhovatele není dostatečně opodstatněná a vyvážená výhodami, které by jiné systémy či technologie nenabízely. Zároveň navrhovatel uvádí, že se Úřad v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí dostatečně nevypořádal s argumentem neopodstatněnosti trojkombinace parametrů.

13.         V rámci další rozkladové argumentace navrhovatel uvádí, že neexistuje jiný výrobce systému zahrnujícího předmětnou trojkombinaci parametrů, než společnost Siemens, s.r.o., IČO 00268577, se sídlem Siemensova 1, 155 00 Praha 13 (dále jen „společnost Siemens“). Toto tvrzení ostatně vyplývá i z vyjádření Oblastní nemocnice Jičín a Oblastní nemocnice Náchod, kdy obě uvedly odlišné systémy naplňující technické parametry, přičemž oba jsou vyráběny společností Siemens.

Závěr rozkladu

14.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí

zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Vyjádření zadavatele k rozkladu

15.         Dne 18. 5. 2018 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k rozkladu navrhovatele, v němž se ztotožnil se závěry Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí. Zadavatel uvedl, že z tvrzení navrhovatele ohledně modifikací přístrojů vyplývá, že změny pro účely plnění veřejné zakázky nejsou vyloučené, kdy jsou pouze spojeny s vysokými náklady, avšak tyto náklady navrhovatel blíže nespecifikuje, a není tedy možné posoudit, zda by bylo takové řešení možné a ekonomicky přijatelné. Zadavatel dále uvedl, že řádně zdůvodnil své požadavky na předmětné technické parametry, přičemž ke stejnému zdůvodnění dospěla i Úřadem oslovená zdravotnická zařízení. Zadavatel má za to, že není povinen provádět rešerši či průzkum trhu za předpokladu, že jeho zkušenosti jsou dostačující k vytvoření technické specifikace, která bude odpovídat jeho potřebám. Navrhovatel dle zadavatele není oprávněn určovat zadavateli postup, jak má stanovit své požadavky na poptávanou technologii.

16.         V závěru svého vyjádření zadavatel navrhl, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.

V.            Řízení o rozkladu

17.         Úřad neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek navrhovatele uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

19.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, že návrh navrhovatele zamítl, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.

VI.          K námitkám rozkladu

K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

20.         V závěru rozkladu navrhovatel nepřímo poukazuje na nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, jelikož dle jeho tvrzení se Úřad nevypořádal s argumentem obsaženým v návrhu, dle něhož zadavatelem stanovené parametry nejsou dostatečně opodstatněné a vyvážené výhodami, které by jiné systémy či technologie nenabízely, což je zásadní pro posouzení, zda došlo k porušení zásady diskriminace zadavatelem.

21.         K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, a to pro nedostatek důvodů, uvádím následující. Předpokladem toho, aby v tomto řízení o rozkladu bylo vůbec možno provést přezkum správnosti napadeného rozhodnutí v intencích jednotlivých námitek rozkladu, je naplnění požadavku přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, jelikož „pouze přezkoumatelné rozhodnutí je způsobilé být předmětem hodnocení z hlediska tvrzených nezákonností či vad předcházejícího řízení“, jak je uvedeno kupř. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 121/2016 – 196, či analogicky v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 310/2016 - 52 ze dne 14. 6. 2017, podle něhož je třeba námitku nepřezkoumatelnosti třeba posoudit přednostně: „Pokud by totiž v postupu krajského soudu existovaly vady, které by měly vliv na zákonnost jeho rozhodnutí, případně pokud by jeho rozsudek byl nepřezkoumatelný, mohlo by to vyloučit možnost řádného posouzení ostatních kasačních námitek.

22.         V rozsudku č. j. 6 Ads 280/2015 – 40 ze dne 4. 5. 2016 „Nejvyšší správní soud k této otázce předesílá, že pojem nepřezkoumatelnosti není v soudním řádu správním ani v občanském soudním řádu, který by bylo možno použit podpůrně, blíže objasněn. Výklad tohoto pojmu je věcí právní nauky. Za nesrozumitelné lze obecně považovat takové soudní rozhodnutí, jehož výrok je vnitřně rozporný, kdy nelze zjistit, zda soud žalobu zamítl nebo o ní odmítl rozhodnout, případy, kdy nelze seznat co je výrok a co odůvodnění, dále rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, že rozhodnutí nikoho nezavazuje apod. Nedostatkem důvodů pak nelze rozumět dílčí nedostatky odůvodnění soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek důvodů skutkových. Skutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, budou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny“. Stejný výklad pak nejvyšší správní soud dlouhodobě judikuje např. v rozsudku č. j. 2 Ads 58/2003 – 75 ze dne 4. 12. 2003 či v rozsudku č. j. 3 As 88/2016 ze dne 31. 10. 2017.

23.         Ačkoli výše uvedená či odkazovaná judikatura hovoří o přezkoumatelnosti ve vztahu k soudním rozhodnutím, lze ji analogicky vztáhnout i na přezkum správních rozhodnutí, které musí splňovat požadavky plynoucí z § 68 odst. 3 správního řádu. Lépe řečeno, jestliže dle §  76 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, lze v rámci správního soudnictví zrušit správní rozhodnutí pro nedostatky v přezkoumatelnosti, lze zároveň v rámci druhostupňového řízení před Úřadem posoudit onu přezkoumatelnost prvostupňového, resp. napadeného rozhodnutí ve smyslu požadavků plynoucích z § 68 odst. 3 správního řádu.

24.         K navrhovatelem tvrzeným nedostatkům v podobě nevypořádání se s jeho námitkou uvádím následující. Navrhovatel v návrhu odkazoval na několik sporných otázek, jimiž se Úřad byl povinen zabývat (konkrétněji viz body 12. až 19. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Co se týká otázky zadavatelem nastavených technických parametrů, které dle navrhovatele nebyly dostatečně opodstatněné a vyvážené výhodami, které by jiné systémy či technologie nenabízely, což je zásadní pro posouzení, zda došlo k porušení zásady diskriminace zadavatelem, s touto problematikou (námitkou) se Úřad vypořádal zejména v bodech 79. až 85. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Závěr o dostatečnosti odůvodnění stanovení technických parametrů konkrétně opřel o dostatečnou argumentaci uvedenou ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 15. 1. 2018, dále o argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 22. 2. 2018 a ve vyjádření k návrhu ze dne 8. 3. 2018. Mezi stěžejní důvody pro stanovení technických parametrů v souladu se zákonem pak označil zejména časovou a personální úsporu, dále důvody medicínské a nutnost reflexe rychlosti technologického vývoje v dané oblasti.

25.         Žádnou z vad konstruovaných výše uvedenou judikaturou jsem tedy v napadeném rozhodnutí neshledal. Naopak, z odůvodnění napadeného rozhodnutí je jednoznačně seznatelné, které otázky považoval Úřad za rozhodné, a vzájemná souvislost jednotlivých úvah, jež v napadeném rozhodnutí vyslovil, je zřetelná. Napadené rozhodnutí proto považuji jako celek za přezkoumatelné, ostatně sám navrhovatel s ním v mnoha ohledech polemizuje, což by v případě jeho nepřezkoumatelnosti nebylo možné. Skutečnost, že navrhovatel se závěry Úřadu nesouhlasí, je věcí jinou. Neznamená to však, že se jedná o rozhodnutí nepřezkoumatelné – právě naopak. S ohledem na výše uvedené proto námitku navrhovatele, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s jeho argumentací, dle níž zadavatelem požadované parametry nejsou dostatečně opodstatněné a vyvážené výhodami, které by jiné systémy či technologie nenabízely, což je zásadní pro posouzení, zda byla porušena zásada diskriminace, nelze označit za důvodnou.

K dalším námitkám uvedeným v rozkladu navrhovatele

26.         K námitce navrhovatele, že v předmětné oblasti výrobků je jakákoliv modifikace nabídky pro účely konkrétní veřejné zakázky spojená s nepoměrně vysokými náklady, a proto k ní v absolutní většině veřejných zakázek nedochází, uvádím následující.

27.         V rámci posouzení této námitky mi nezbývá než souhlasit s názorem zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k rozkladu ze dne 17. 5. 2018, a to, že samotné toto tvrzení nevylučuje pro žádného z dodavatelů možnost provedení modifikací jejich systému a účasti v zadávacím řízení. Mnohdy se totiž může stát, že žádný ze systémů různých dodavatelů přesně nesplňuje parametry nastavené zadavatelem v zadávací dokumentaci, a v tu chvíli se často výběr nejvhodnější nabídky odvíjí právě od výše nákladů vzniklých s modifikací systémů jednotlivých dodavatelů.  Nelze tedy obecně tvrdit, že k modifikacím nabídky pro účely konkrétní veřejné zakázky nedochází.

28.         Navrhovatel navíc v této argumentaci ani nekonkretizoval alespoň orientační výši nákladů na modifikaci svého systému, takže nelze učinit ani závěr, zda by v nyní projednávaném případě bylo takové řešení ekonomicky přijatelné.

29.         Skutečnost, že v nyní projednávané věci existoval dodavatel, jehož systém technické parametry nastavené zadavatelem splňoval, byla pro předmětného dodavatele (společnost Siemens) nepochybně výhodou zaručující účast v zadávacím řízení bez nutnosti provedení jakékoli modifikace předmětného systému. Obecně to však bez dalšího neznamená, že by tato nabídka vždy za všech okolností musela být vyhodnocena zadavatelem jako nejvýhodnější. Nelze totiž vyloučit, že ostatní dodavatelé mohou podat ekonomicky výhodnější nabídky i po provedení a započítání modifikace předmětného systému. V tomto případě je podstatné, že zadavatel odůvodnil své požadavky předmět plnění veřejné zakázky. V návaznosti na uvedené pak ani skutečnost, že takový výrobek dodává jen jeden dodavatel, není důvodem pro konstatování postupu zadavatele v rozporu se zákonem. S ohledem na výše uvedené tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.

30.         Další z námitek uvedených v rozkladu navrhovatele směřuje do nedostatečného objasnění zadavatele, proč poptává rozporovanou trojkombinaci parametrů. Zároveň má navrhovatel za to, že si zadavatel před stanovením technických parametrů měl udělat rešerši nebo průzkum trhu, aby zjistil i vlastnosti jiných technologií a jejich výhody.

31.         Nejprve považuji obecně za nutné podotknout, že zadavatel nejedná v rozporu se zákonem v případě, kdy jím nastavené technické parametry jsou dostatečně odůvodněné, byť mohou mít omezující charakter pro některé dodavatele. K výše uvedené námitce pak zejména konstatuji, že tato již byla vznesena v návrhu a Úřad se s ní dostatečně a srozumitelně vypořádal již v bodech 72 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí.

32.         Co se týká odůvodněnosti technických parametrů, zde souhlasím se závěry Úřadu, že zadavatel na svém zdůvodnění týkajícím se opodstatněnosti technických parametrů kontinuálně setrval v celém průběhu zadávacího řízení (viz vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 15. 1. 2018, rozhodnutí o námitkách navrhovatele ze dne 22. 2. 2018) a následně i v celém průběhu správního řízení (viz vyjádření k návrhu ze dne 8. 3. 2018), přičemž jeho argumentace ve výše uvedených dokumentech není nijak vnitřně rozporná. Zadavatel tedy opakovaně vyjádřil své záměry, které jej vedly ke stanovení předmětné trojkombinace technických parametrů, resp. podrobně a objektivně odůvodnil, co jej vedlo k určení předmětných technických podmínek pro zařízení, jež chce pořídit. Mezi tyto důvody lze uvést kupříkladu snížení manuální obsluhy systému a snížení nutnosti uchovávání zdravotnických materiálů v externích lednicích, omezení nutnosti manuálních zásahů a zvýšení stupně automatizace laboratoře (viz bod 59. odůvodnění napadeného rozhodnutí).

33.         Výše uvedenou argumentaci zadavatele tedy s ohledem na výše uvedené považuji za dostatečnou a postavenou na logických argumentech reflektujících technologický pokrok v dané oblasti a současně i potřeby zadavatele s ohledem na nutnost zvýšení efektivity daného pracoviště.

34.         K tomu považuji za nutné také dodat, že předmětné zdůvodnění zadavatele bylo v souladu také s vyjádřeními Úřadem oslovených zdravotnických zařízení, z nichž dále mimo jiné vyplynulo také to, že požadavek zadavatele na to, aby jím poptávaný systém disponoval určitými technickými parametry, není požadavkem bezúčelným.

35.         Nad rámec zde uvedeného odkazuji na judikaturu správních soudů, kde se uvádí, že „vymezení předmětu veřejné zakázky (tedy co vlastně zadavatel po dodavatelích potřebuje a jaké plnění tak v rámci zadávacího řízení poptává) je otázkou, jejíž zodpovězení závisí výlučně na potřebách zadavatele (…), neboť i podle soudu je to právě zadavatel, který zná nejlépe své vlastní potřeby a je schopen je nejpřesněji a věcně nejlépe definovat. Stejně tak zdejší soud nezpochybňuje, že je na zadavateli, aby se on sám na základě svých vlastních potřeb rozhodl, v jakém rozsahu bude plnění v zadávacím řízení poptávat“ (viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2011 – 96 ze dne 1. 11. 2012).

36.         V nyní projednávaném případě lze s ohledem na subjekt zadavatele a jeho činnost tedy říci, že tento měl, vzhledem k jeho dlouholeté praxi a zkušenosti s obdobnými systémy, dostatek odborných znalostí na vymezení zadávacích podmínek (resp. technických parametrů poptávaného plnění) tak, aby plně odpovídaly jeho potřebám. Zadavatel tedy jednoznačně, i s přihlédnutím k odbornému charakteru předmětu plnění, měl právo na vlastní úvahu o tom, co v rámci zadávání veřejné zakázky požadovat. Nutno podotknout, že žádný právní předpis mu nestanoví povinnost provedení rešerše či průzkumu trhu před samotným vymezením zadávacích podmínek. Proto ani tato skutečnost nemůže učinit jeho postup nezákonným. Na základě výše uvedeného tedy ani tuto argumentaci navrhovatele neshledávám důvodnou.

37.         V závěru rozkladu navrhovatel namítá, že neexistuje jiný výrobce systému splňujícího technické parametry zadavatele než společnost Siemens.

38.         K výše uvedené námitce pak uvádím, že tuto skutečnost v rámci správního řízení vedeného Úřadem v prvním stupni nerozporoval ani zadavatel ani Úřad. Naopak, v této věci je třeba souhlasit s navrhovatelem, že v tuto chvíli zřejmě skutečně neexistuje jiný výrobce systému splňující požadavky na předmětnou trojkombinaci parametrů. Výše uvedená skutečnost však není v rozporu se závěrem uvedeným v napadeném rozhodnutí, tedy s tím, že technické parametry poptávaného plnění nebyly stanoveny tak, aby určitým dodavatelům, resp. jednomu dodavateli, zaručovaly bezdůvodnou konkurenční výhodu, popř. vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Úřad se otázkou, zda zadavatelem stanovené zadávací podmínky bezdůvodně nezvýhodňovaly některé potenciální dodavatele, zabýval v bodech 70 a následujících. V prvé řadě Úřad vzal v úvahu vyjádření zadavatele, ze kterých vyplynulo, že stěžejními důvody pro stanovení předmětných technických podmínek je – časová a personální úspora, zvýšení automatizace provozu, minimalizace chybovosti při nepřetržitém provozu a ve výsledku ekonomická výhodnost. Tyto důvody Úřadu potvrdila i ve správním řízení oslovená zdravotnická zařízení. Úřad následně konstatoval, že „požadavek zadavatele na to, aby jím poptávaný zdravotnický přístroj disponoval 3 výše jmenovanými parametry, není požadavkem bezúčelným, resp. bezdůvodným, jelikož … sleduje uspokojení jeho potřeby…“. Se závěrem Úřadu se plně ztotožňuji.

39.         V případě, že bychom přistoupili na výklad navrhovatele, bylo by v rozporu se zákonem poptávat výrobek, který je schopen vyrobit pouze jediný výrobce nehledě na charakter výrobku a trhu. Obecně by dle navrhovatele bylo v rozporu se zákonem poptávat zejména nové, moderní či inovativní výrobky, které jsou nově dostupné a současně jsou na trhu prozatím nabízeny jediným výrobcem, čímž by docházelo k neodůvodněnému zásahu do vývoje samotného trhu. Skutečnost, že existuje pouze jediný výrobce určitého výrobku, sama o sobě však nemůže zadavateli „nedovolit“ nakoupit takový výrobek, pokud zadavatel odůvodní, proč poptává právě tento výrobek. Vždy je třeba zohlednit konkrétní potřeby zadavatele a jeho konkrétní důvody, které jej vedly k poptávce určitého výrobku/plnění. Nelze tedy automaticky tvrdit, že v případě, kdy poptávané plnění může poskytnout pouze jeden dodavatel, znamená to bez dalšího porušení zákona. Na základě výše uvedeného ani tuto námitku neshledávám důvodnou.

40.         Podle § 89 odst. 2 správního řádu odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. K vadám řízení, o nichž nelze mít důvodně za to, že mohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy, popřípadě na jeho správnost, se nepřihlíží. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, které jeho vydání předcházelo, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, že se zadavatel nedopustil porušení zákona. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití. Napadené rozhodnutí je tedy zákonné a věcně správné.

VII.        Závěr

41.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.

42.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále nelze odvolat.

 

                                                           otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.         Nemocnice Na Homolce, Roentgenova 37/2, 150 00 Praha 5

2.         Beckman Coulter Česká republika s.r.o., Radiová 1122/1, 102 27 Praha 10

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení v daném případě ve smyslu ustanovení § 56 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz