číslo jednací: S0167/2018/VZ-18265/2018/521/JRo

Instance I.
Věc Endoskopická věž pro gastroenterologii vč. příslušenství
Účastníci
  1. Vsetínská nemocnice a.s.
  2. ENUS MEDICAL s.r.o.
  3. Medinet s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 5. 7. 2018
Dokumenty file icon 2018_S0167.pdf 516 KB

Č. j.: ÚOHS-S0167/2018/VZ-18265/2018/521/JRo

 

                 Brno: 19. června 2018

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 5. 2018 na návrh z téhož dne[1], jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Vsetínská nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín,
  • navrhovatel – ENUS MEDICAL s.r.o., IČO 25551701, se sídlem Plkovská 2934/1, Horní Počernice, 193 00 Praha 9,
  • vybraný dodavatel – Medinet s.r.o., IČO 47538198, se sídlem Vrchlického 334, Kročehlavy, 272 01 Kladno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Endoskopická věž pro gastroenterologii vč. příslušenství“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 6. 3. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne,

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – ENUS MEDICAL s.r.o., IČO 25551701, se sídlem Plkovská 2934/1, Horní Počernice, 193 00 Praha 9 – ze dne 4. 5. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Vsetínská nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Endoskopická věž pro gastroenterologii vč. příslušenství“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 6. 3. 2018, která byla na profilu zadavatele uveřejněna téhož dne, se podle § 265 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Vsetínská nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“), dne 6. 3. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Endoskopická věž pro gastroenterologii vč. příslušenství“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl. 3.1 výzvy k podání nabídky (dále jen „výzva“), kde mj. uvedl: „Předmětem veřejné zakázky je dodávka dvou nových endoskopických věží pro gastroenterologii včetně příslušenství dle specifikace uvedené v příloze č. 7 (Požadavek na předmět plnění) zadávací dokumentace.“.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem v čl. 3.3 výzvy stanovena ve výši 4 950 000,- Kč bez DPH.

4.             V čl. 17.1 výzvy zadavatel stanovil, že nabídky lze zadavateli podat do 26. 3. 2018 do 9:00, přičemž zadavatel obdržel celkem 3 nabídky.

5.             Zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 11. 4. 2018 oznámení z téhož dne o  výběru dodavatele – Medinet s.r.o., IČO 47538198, se sídlem Vrchlického 334, Kročehlavy, 272 01 Kladno (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Dne 24. 4. 2018 obdržel zadavatel od dodavatele – ENUS MEDICAL s.r.o., IČO 25551701, se sídlem Plkovská 2934/1, Horní Počernice, 193 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“) – „Námitky proti (rozhodnutí) oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne (dále jen „námitky“).

7.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 27. 4. 2018 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 4. 5. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel se v úvodu návrhu zabývá, jak sám tvrdí, „hypotetickou otázkou“ pro námitky proti zadávací dokumentaci, když mj. uvádí, že má ve vztahu k zadávací dokumentaci veřejné zakázky a k jednání zadavatele za to, že „kritéria pro stanovení způsobu hodnocení ekonomické výhodnosti nemusela být postavena na příliš objektivním základě (…)“.

10.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel učinil rozhodnutí o výběru dodavatele v rozporu se zákonem. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že „ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1) písm. o) [z]ákona se mimořádně nízkou nabídkovou cenou nerozumí pouze samotná cena (celého plnění), ale i (jednotlivé) náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“. Navrhovatel poukazuje na to, že z oznámení o výběru dodavatele plyne, že vybraný dodavatel v rámci své nabídky nabídl cenu za PBTK[2] po uplynutí záruky ve výši 0,01 Kč, cenu dopravného po uplynutí záruky ve výši 0,01 Kč a cenu pozáručního servisu ve výši 0,01 Kč.

11.         Předně navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2010, č.j. 9 Afs 69/2010-175, ze kterého lze dle názoru navrhovatele i pro účely právě řešeného případu použít závěr soudu, že veřejné zakázky jsou svojí povahou odlišné od běžných obchodních vztahů, což vychází např. i ze způsobu jejich vyhodnocování. Uvádí mj., že „[p]ři nastavení a následném vyhodnocování jednotlivých kritérií je proto nutno dbát na maximální transparentnost a nelze tolerovat jakékoli jednání ze strany zadavatele či uchazečů, které by transparentnost narušilo. Narušení principu transparentnosti pak spočívá především v tom, že uchazeči poskytnutím ,nulové´ nabídkové ceny znemožní zadavateli, aby v daném hodnotícím kritériu obdržené nabídky porovnal, čímž dojde v rozporu s podmínkami uvedenými v zadávací dokumentaci k zúžení předem stanovených hodnotících kritérií a posunutí smyslu celé soutěže. Nejvyšší správní soud k takovému postupu podotýká, že nabízení služeb bezúplatně, tedy pod hranicí ekonomicky nutných nákladů, nelze hodnotit jako snahu objektivně poskytnout zadavateli takovéto plnění, neboť žádný technologický postup nemůže umožnit výkon těchto činností s vynaložením nulových nákladů.“. Se závěry uvedenými v tomto rozsudku zadavatel dle navrhovatele nesouhlasil, neboť dle jeho slov se Nejvyšší správní soud zabýval cenou ve výši 0,- Kč, přičemž v projednávaném případě se jedná o hodnotu 0,01 Kč, a nejedná se tak o absolutní nulu, pročež nelze hovořit o  tom, že by nabídka vybraného dodavatele měla charakter bezúplatnosti. Na to navrhovatel v návrhu reaguje svým tvrzením, že tento pohled zadavatele je zcestný, neboť i přes matematický rozdíl mezi hodnotami 0 a 0,01, „z pohledu ekonomického a věcného je tento rozdíl naprosto marginální a nabídka společnosti Medinet s.r.o. navrhuje symbolickou či jinak reálně nedosažitelnou částku za jí poskytovaná plnění.“. Navrhovatel je dále toho názoru, že výše citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu je aplikován i v rozhodovací praxi Úřadu a cituje část rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 4. 2014, č. j. ÚOHS-S170/2013/VZ-7432/2014/521/GSt (bod 69): „Ve vztahu k citovanému rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 69/2010-175 ze dne 21. 12. 2010 Úřad uvádí, že ačkoli se týká situace, kdy uchazeč uvede v nabídce hodnotu nula, lze závěry učiněné v daném rozsudku přiměřeně aplikovat rovněž v situaci, kdy cenové hodnoty uvedené v nabídce se blíží nule, neboť daný rozsudek hovoří o ceně pod hranicí nutných nákladů. Cenu pod hranicí nutných nákladů přitom soud hodnotí jako absenci snahy objektivně poskytnout dané plnění.“.

12.         Navrhovatel je tedy toho názoru, že nabídka vybraného dodavatele byla zadavatelem akceptována v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení a uvádí ust. § 2 odst. 1 zákona, podle kterého se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem. Navrhovatel je přesvědčen, že nabídka vybraného dodavatele vykazuje znaky mimořádně nízké nabídkové ceny, a tudíž mělo ze strany zadavatele dojít k vyzvání ke zdůvodnění této nabídky, přičemž dle názoru navrhovatele tuto prakticky nulovou nabídku vybraného dodavatele nelze objektivně vysvětlit, a proto měl být vybraný dodavatel s ohledem na základní zásady uvedené v § 6 zákona ze zadávacího řízení vyloučen.

13.         Závěrem navrhovatel navrhl, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření v podobě zrušení oznámení o výběru dodavatele a všechny související úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení a aby uložil zadavateli povinnost provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny a pro případ, že by Úřad shledal v zadávacím řízení taková pochybení, že by bylo nutné zrušit celé zadávací řízení, tak aby jej případně celé zrušil. Současně navrhovatel navrhl, aby Úřad nařídil předběžné opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít s vybraným dodavatelem smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu ve věci samé.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 4. 5. 2018, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný dodavatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0167/2018/VZ-13452/2018/521/JRo ze dne 7. 5. 2018.

17.         Dne 11. 5. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele ze dne 10. 5. 2018 k návrhu navrhovatele a část dokumentace o zadávacím řízení v elektronické podobě.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 5. 2018 k návrhu navrhovatele

18.         Zadavatel v úvodu vyjádření ve vztahu k navrhovatelem namítaným pochybením předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele a následně upozorňuje na některé formálně-právní „nedostatky“, resp. vady návrhu:

  • chybné datum v záhlaví návrhu, a to 4. dubna 2018, přičemž toto datum není reálné vzhledem ke skutečnosti, že v tomto okamžiku nebylo ještě ani zveřejněno rozhodnutí (oznámení) o výběru dodavatele;
  • v bodu 1.2 návrhu – chyba v identifikačním čísle vybraného dodavatele (IČ 4753898), přičemž takové číslo neexistuje a vybraného dodavatele označeného v návrhu tímto chybným identifikačním číslem nelze ztotožnit se skutečně vybraným dodavatelem;
  • v bodu 1.4 návrhu – navrhovatel uvádí, že zadavatel jeho námitky zamítl, ačkoliv zákon tuto možnost nezná, neboť správné slovo je „odmítnout“ a vzhledem k tomu, že zamítnutí námitek ze strany zadavatele nenastalo, je zadavatel toho názoru, že by se Úřad neměl návrhem vůbec meritorně zabývat.

19.         Zadavatel dále poukázal na to, že v souladu s § 251 odst. 4 zákona Úřad přihlédne k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, což musí navrhovatel prokázat. Zadavatel tvrdí, že v návrhu uvádí navrhovatel jiné skutečnosti, než v předmětných námitkách. Těmito jinými skutečnosti podle názoru zadavatele jsou ty, že v bodu 2.8 návrhu navrhovatel přiznává, že dle matematického pohledu je rozdíl mezi hodnotou 0,01 a 0, což však v námitkách stěžovatel netvrdil, přitom v bodu 2.5 návrhu navrhovatel hovoří o nulové hodnotě (bez uvozovek), z čehož zadavatel usuzuje, že se jedná o „významný vnitřní rozpor v jeho tvrzeních“.

20.         Zadavatel zdůrazňuje, že podstatné je, že námitky i návrh jsou namířeny proti rozhodnutí (oznámení) zadavatele o výběru dodavatele. Sám navrhovatel dle zadavatele v námitkách uvádí, že zadavatel jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnotil nabídku společnosti Medinet s.r.o., a to způsobem, který zadávací dokumentace předvídá, a vzhledem k tomu, že zadavatel má povinnost nabídky hodnotit v souladu se zadávací dokumentací, resp. s výzvou k podání nabídek, pak je možno na tvrzení navrhovatele nahlížet tak, že rozhodnutí o výběru dodavatele je správné. Zadavatel nesouhlasí s tím, že by stanovený způsob hodnocení ekonomické výhodnosti nebyl zcela objektivní, neboť svým povinnostem, které se vážou ke stanovení pravidel hodnocení nabídek, zadavatel dostál, když stanovil kritéria hodnocení, metodu hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii, s tím, že vše je dohledatelné na profilu zadavatele. Zadavatel ale ve vztahu k této námitce stěžovatele uvádí, že dle § 242 odst. 4 zákona musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, která však již ke dni doručení námitek uplynula.

21.         Na tvrzení navrhovatele v bodě 2.2 návrhu, a sice že při zadávání veřejných zakázek se má zadavatel řídit mj. zásadou hospodárného vynakládání veřejných prostředků, zadavatel reaguje tím, že plně v souladu s touto zásadou postupuje, když obdržel nabídku dodavatele, díky které ušetří za servis, PBTK atd., a tuto vybere jako nejvhodnější.

22.         Zadavatel se dále ve svém vyjádření zabývá tvrzením navrhovatele ohledně povinnosti zadavatele posuzovat nabídku vybraného dodavatele jakožto nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Zadavatel je toho názoru, že námitky i návrh navrhovatele směřují proti rozhodnutí (oznámení) o výběru dodavatele, avšak předmětem rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele není přezkum mimořádně nízké nabídkové ceny, ale vyhodnocení nejvýhodnější nabídky „podle výsledku hodnocení nabídek, nikoliv různé jiné postupy, které samotnému hodnocení nabídek měly či mohly předcházet.“.

23.         V dalším bodu vyjádření zadavatel probírá tu skutečnost, že předmětné zadávací řízení je zjednodušené podlimitní řízení (dále také jen „ZPŘ“) a v souvislosti s tím mj. tvrdí, že v rámci zjednodušeného podlimitního řízení musí v určitých v § 53 zákona výslovně uvedených případech použít konkrétní pravidla uvedená v jiných ustanoveních zákona a nebo může také na základě § 53 odst. 4 zákona použít jiná pravidla pro tzv. nadlimitní režim, ovšem na ustanovení § 113 zákona týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny není v § 53 zákona nijak odkazováno. Stejně tak vyloučení účastníka zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 4 zákona, jak uvedl navrhovatel, je dle zadavatele fakultativní, a nikoliv obligatorní. Zadavatel s ohledem na to, že je povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 zákona, tvrdí, že nemůže použít pravidlo z nadlimitního režimu, pokud na toto pravidlo není ve výzvě k podání nabídek nebo v zadávací dokumentaci výslovně odkazováno, jelikož by takovýto postup mohl být považován za netransparentní a mohl by být posouzen jako rozporný se zákonem.

24.         Zadavatel dále cituje z dokumentu pověřené hodnotící komise s názvem „Posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele“ ze dne 5. 4. 2018 a uvádí následující: „Bylo postupováno dle § 39 odst. 4 zákona (Zadavatel provedl posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení nabídek, a to v souladu se zákonem u vybraného dodavatele). Komise si byla vědoma, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení, a proto neposuzovala povinně, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, jak vyžaduje zákon pro nadlimitní režim v § 113. Přesto se zamýšlela nad cenou u vybraného dodavatele (nabídka č. 3). Ani v případě, že by k posouzení ceny jako MNNC mělo povinně dojít, neshledala nabídku vybraného dodavatele jako nabídku s MNNC. Vzala mj. v potaz rozdíl mezi nabídkami č. 2 a č. 3, a ten činí po zaokrouhlení cca – 450 tis. Kč bez DPH.“. Z uvedeného dle zadavatele vyplývá, že komise zadavatele „svědomitě a nad rámec povinností vyplývající ze zákona posoudila pro zadavatele rizika související s nemožností realizovat nabídnuté plnění v souladu s nabídkou vybraného dodavatele.“. Zadavatel tak s ohledem na shora uvedené popírá konstrukci navrhovatele, že zadavatel je povinen dle § 113 zákona v případě ZPŘ postupovat a uvádí také odkaz na odborný internetový článek[3], ze kterého mj. vybral tvrzení, že „[z]adavatel v ZPŘ tedy není…povinen přezkoumávat nabídkové ceny dodavatelů (resp. vybraného dodavatele) z hlediska toho, zda je či není nabídkovou cenou mimořádně nízkou.“.

25.         Zadavatel dále ve svém vyjádření upozorňuje na legislativní změnu, resp. současnou podobu úpravy vylučování účastníka z účasti v zadávacím řízení v případě, že jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kdy oproti úpravě v předchozím zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdejším znění, je nyní v § 48 odst. 4 zákona stanoveno, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna, což v praxi dle názoru zadavatele znamená, že v rámci posuzovaného případu již není povinností zadavatele účastníka zadávacího řízení v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z řízení vyloučit. Zadavatel dále uvádí, že vycházel „s ohledem na eventuální posuzování rizikovosti nízké ceny“ mj. ze zásady přiměřenosti a s ohledem na riziko nerealizace veřejné zakázky posuzoval otázku přiměřenosti nabízených „dílčích cen“. Zadavatel dle svého vyjádření bral mj. v potaz údaje veřejně dostupné na serveru justice.cz, kdy u vybraného dodavatele dospěl k závěru, že „není zásadní riziko, že je vybraný dodavatel schopen řádně realizovat jím nabídnuté plnění.“.

26.         K navrhovatelovu tvrzení, vyplývajícímu ze zákona, že zadáním veřejné zakázky se rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, zadavatel dodává, že „nabízené plnění vybraného dodavatele lze považovat za úplatné, jelikož ten v dílčích hodnotících kritériích uvedl hodnoty odlišné od hodnoty 0.“. Na závěr vyjádření zadavatel ještě upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel se ve svém návrhu vůbec nevyjádřil ke skutečnostem, které byly uvedeny v rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 27. 4. 2018, ve kterých zadavatel vysvětloval, proč není jeho povinností vyzvat (vybraného) dodavatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny v případě zjednodušeného podlimitního řízení.

Další průběh správního řízení

27.         Dne 11. 5. 2018 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení v listinné podobě.

28.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0167/2018/VZ-14682/2018/521/JRo ze dne 18. 5. 2018 Úřad mj. s ohledem na běh zákonné blokační lhůty ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona zamítl návrh navrhovatele ze dne 4. 5. 2018 na nařízení předběžného opatření, jímž měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

29.         Dne 18. 5. 2018 obdržel Úřad přípis vybraného dodavatele, který uvedl, že celou svou nabídku považuje za obchodní tajemství a dále mj. uvedl, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že vybraný dodavatel nabídl bezúplatné plnění či mimořádně nízkou nabídkovou cenu. V této souvislosti vybraný dodavatel dodal, že veškeré ceny a další údaje uvedené v nabídce je schopen v případě potřeby bez problémů vysvětlit a zdůvodnit.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0167/2018/VZ-15736/2018/521/JRo ze dne 29. 5. 2018 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

31.         Dne 1. 6. 2018 nahlédl zadavatel do spisu předmětného správního řízení. Protokol o nahlížení je součástí správního spisu.

32.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0167/2018/VZ-16523/2018/521/JRo ze dne 5. 6. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě (ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

33.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu, neboť návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona. 

34.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

35.         Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele ve smyslu § 4 zákona.

36.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

37.         Podle § 4 odst. 4 zákona pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

38.         Podle § 4 odst. 5 zákona se za zadavatele považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.

39.         Dle výpisu z obchodního rejstříku[4] i stanov zadavatele (oboje dostupné na serveru justice.cz) je předmětem podnikání zadavatele (Vsetínská nemocnice a.s.) mj. „poskytování ambulantní a lůžkové základní a specializované, diagnostické, léčebné, preventivní a lékárenské péče a dalších služeb souvisejících s poskytováním zdravotní péče v souladu s platnou právní úpravou“, tj. není pochyb o tom, že by Vsetínská nemocnice a.s. nebyla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování zdravotních služeb přispívá k péči o zdraví, které samo o sobě patří k prioritním hodnotám celé společnosti, přičemž právo na ochranu zdraví je zakotveno v čl. 31 Listiny základních práv a svobod.

40.         Z výpisu z obchodního rejstříku rovněž vyplývá, že zadavatel je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Zlínský kraj, IČO 70891320, se sídlem Tř.Tomáše Bati 21, 760 01 Zlín, kterému jakožto územnímu samosprávnému celku svědčí postavení zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona, a tudíž podmínka uvedená § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. je tedy splněna, neboť je zřejmé, že Vsetínská nemocnice a.s. je ovládána jiným veřejným zadavatelem.

41.         S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel dne 6. 3. 2018 zahájil zveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele předmětné zadávací řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti dodržovat ve vztahu k předmětné veřejné zakázce zákon, a to už jen s ohledem na znění ust. § 4 odst. 4, resp. odst. 5 zákona.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

42.         Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

43.         Podle § 53 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

44.         Podle § 53 odst. 4 zákona zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85 zákona, § 87 a 88 zákona se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112 zákona. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 zákona použije obdobně.

45.         Podle § 53 odst. 5 zákona pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.

46.         Podle § 53 odst. 6 zákona pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 zákona a § 114 až 122 zákona obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona, pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.

47.         Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

48.         Podle § 265 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

Zjištění z dokumentace o zadávacím řízení

49.         Zadavatel v čl. 20.1 zadávací dokumentace stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti dle § 114 odst. 1 zákona. Dále v čl. 20.2 zadávací dokumentace stanovil pravidla pro hodnocení nabídek dle § 115 odst. 1 zákona následovně:

           Dílčí

       kritérium

           Označení

            Specifikace

Označeno v krycím    

          listu

         Váha

               1.

 

 

NABÍDKOVÁ CENA

Celková cena za celý předmět zakázky (tj. 2 ks endoskopických věží pro gastroenterologii včetně příslušenství/ bez DPH (Kč)

              

 

 

               K1

         

 

        50 %

               2.

ZÁRUKA

Délka záruky (počet měsíců)*

                

               K2

         

        20 %

               3.

PRAVIDELNÁ BEZPEČNOSTNĚ TECHNICKÁ KONTROLA ZA CELÝ PŘEDMĚT ZAKÁZKY (PBTK)  /po       uplynutí záruky/

 

Celková cena PBTK včetně vyměňovaných dílů (Kč/rok)

              

              

               K3

       

      

         10 %

               4.

DOPRAVNÉ /po  uplynutí záruky/

Celková cena   dopravného (Kč)

               K4

           10 %

               5.

 

POZÁRUČNÍ SERVIS

Cena pozáručního   servisu (Kč/hod)

             

               K5

         

         10 %

* Zadavatel požaduje minimální délku záruky na předmět zakázky 24 měsíců od data protokolárního předání předmětu zakázky. Maximální počet bodů bude přidělen za délku záruky 60 měsíců, delší záruka už při hodnocení nebude zohledněna.

99.         Z písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 5. 4. 2018 vyplývá, že dle § 39 odst. 4 zákona bylo hodnocení nabídek provedeno před posouzením podmínek účasti, přičemž jako ekonomicky nejvýhodnější byla vybrána nabídka vybraného dodavatele.

100.     Dle čl. 24.2 zadávací dokumentace si zadavatel ve smyslu § 53 odst. 5 zákona vyhradil, že oznámení o výběru dodavatele uveřejní na profilu zadavatele.

101.     Dle zjištění Úřadu zadavatel v zadávací dokumentaci ani výzvě k podání nabídek neuvedl, že ve smyslu § 113 zákona přistoupí k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny.

102.     Z dokumentu „Posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele“ ze dne 5. 4. 2018 vyplývá, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vybrána nabídka vybraného dodavatele, přičemž k posouzení splnění podmínek účasti bylo uvedeno zejm. následující:

„Bylo postupováno dle § 39 odst. 4 zákona (Zadavatel provedl posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení až po hodnocení nabídek, a to v souladu se zákonem u vybraného dodavatele), dále též dle § 39 odst. 5 věty druhé zákona. Komise si byla vědoma, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení, a proto neposuzovala povinně, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu (…), jak vyžaduje zákon pro nadlimitní režim v § 113. Přesto se zamýšlela nad cenou u vybraného dodavatele (nabídka č. 3). Ani v případě, že by k posouzení ceny jako MNNC mělo povinně dojít, neshledala nabídku vybraného dodavatele jako nabídku s MNNC. Vzala mj. v potaz rozdíl mezi nabídkami č. 2 a č. 3, a ten činí po zaokrouhlení cca – 450 tis. Kč bez DPH.“.

K postupu zadavatele

103.     Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel měl nabídku vybraného dodavatele posoudit jako nabídku s mimořádně nízkou nabídkovou cenou, neboť tato „archetypálně naplňuje znaky mimořádné nízké ceny (…)“. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel měl být vyzván dle § 48 zákona ke zdůvodnění své nabídky a jak uvedeno shora, dle názoru navrhovatele měla být nabídka vybraného dodavatele z toho důvodu, že nulovou nabídku prakticky nelze objektivně vysvětlit, z účasti v zadávacím řízení vyloučena.

104.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatel jako druh zadávacího řízení zvolil zjednodušené podlimitní řízení, jehož úprava v § 53 odst. 4 zákona má to specifikum, že dává zadavateli možnost se řídit, resp. použít i jiná pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, než která jsou v ust. § 53 zákona výslovně uvedena (za předpokladu, že jejich použití není v cit. ustanovení výslovně vyloučeno – jak je tomu např. ve vztahu k institutu snížení počtu účastníků zadávacího řízení ve smyslu § 111 zákona). V případě, že zadavatel této možnosti využije, je mj. s ohledem na dodržení zásady transparentnosti nezbytné, aby konkrétní pravidla platná pro nadlimitní režim, která hodlá ve zjednodušeném podlimitním řízení využít, výslovně uvedl v zadávací dokumentaci. Skutečnost, že použití pravidel pro nadlimitní režim je fakultativní a zcela na uvážení zadavatele, plyne jak ze samotné dikce ustanovení § 53 odst. 4 věty první, dle které zadavatel toliko může[5] použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim, tak rovněž i z důvodové zprávy k zákonu. Ta k řešené problematice mj. uvádí, že zákon umožňuje zadavateli, aby si případně zvolil z nadlimitních postupů takové, které se mu osvědčily nebo je považuje za důležité pro řádný průběh řízení či následného plnění smlouvy. Zadavatel může odkazovat na jednotlivá pravidla, jejich skupiny nebo komplexní instituty.

105.     Ve vztahu k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 zákona Úřad uvádí, že z hlediska systematiky zákona je úprava problematiky posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny dle cit. ustanovení zákona zařazena do části zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu, a obsahuje podrobnější a co do povahy přísnější pravidla než obecná úprava v ust. § 48 odst. 4 zákona. Podstatná je zejm. povinnost zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele a s tím související povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení při naplnění podmínek dle § 113 odst. 6 zákona[6]. Uvedená povinnost se však v případě zjednodušeného podlimitního řízení aktivuje pouze za předpokladu, že si uvedené pravidlo zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci, neboť jeho obligatorní aplikace v zadávacím řízení z ust. § 53 zákona nikterak nevyplývá (ve výčtu ustanovení dle § 53 odst. 6 zákona, dle kterého se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí §§ 107 až 110 zákona a §§ 114 až 122 zákona, ustanovení § 113 zákona absentuje). V opačném případě zůstává zadavateli ve smyslu ust. § 48 odst. 4 zákona možnost posoudit nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou a v případě, že cena není účastníkem zdůvodněna, může zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit. Uvedené pak představuje změnu oproti předchozí právní úpravě v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kdy současná právní úprava zjednodušeného podlimitního řízení měla dle zákonodárce přinést „uvolnění“ a zjednodušení procesních pravidel za účelem dosažení menší časové a administrativní náročnosti daného druhu zadávacího řízení.

106.     V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že si zadavatel nevyhradil použití § 113 zákona a vzhledem k výše uvedenému tedy nebyl povinen provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny ve vztahu k vybranému dodavateli, příp. jej následně vyzývat k jejímu objasnění apod. Skutečnost, že k využití tohoto pravidla pro nadlimitní režim zadavatel ani nepřistoupil, vyplývá mj. i z dokumentu „Posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele“ ze dne 5. 4. 2018, kde bylo mj. uvedeno, že „[k]omise si byla vědoma, že se jedná o zjednodušené podlimitní řízení, a proto neposuzovala povinně, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu (…), jak vyžaduje zákon pro nadlimitní režim v § 113. Přesto se zamýšlela nad cenou u vybraného dodavatele (nabídka č. 3). Ani v případě, že by k posouzení ceny jako MNNC mělo povinně dojít, neshledala nabídku vybraného dodavatele jako nabídku s MNNC.“. Zadavateli tak zůstalo toliko oprávnění postupovat dle § 48 odst. 4 zákona, kterého však nevyužil (resp. nic z dokumentace o zadávacím řízení tomu nenasvědčuje). Skutečnost, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval způsobem předvídaným v § 113 zákona a ani nevyužil oprávnění vyloučit účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 4 zákona, tak nepředstavuje rozpor se zákonem, neboť zadavatel ani jedno z těchto ustanovení aplikovat v zadávacím řízení nemusel (§ 48 odst. 4 zákona, které je formulováno jako fakultativní oprávnění zadavatele), resp. nemohl (§ 113 zákona za situace, kdy si jeho použití ve zjednodušeném podlimitním řízení nevyhradil).

107.     Pokud se tedy navrhovatel v námitkách i návrhu domáhá toho, že zadavatel měl vyzvat vybraného dodavatele ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, pak je s ohledem na vše výše uvedené nutno konstatovat, že návrh nesměřuje proti postupu, který by byl zadavatel podle zákona povinen v šetřeném případě dodržovat.

108.     Úřad se na tomto místě ještě pro úplnost vyjádří ke skutečnostem namítaným zadavatelem v jeho vyjádření ve vztahu k domnělým „vadám“ návrhu.

109.     Zadavatel se v úvodu svého vyjádření zabývá formálními vadami či nedostatky návrhu, které však dle přesvědčení Úřadu (mj. i s přihlédnutím k relevantní judikatuře[7]) nejsou takového charakteru a intenzity, že by tyto navrhovatel byl povinen na výzvu Úřadu odstranit či doplnit ve smyslu § 45 správního řádu, potažmo v případě jejich neodstranění byly tyto ve smyslu § 257 písm. a) zákona důvodem pro zastavení správního řízení, neboť by se jednalo o přepjatý formalismus nepřípustně zatěžující účastníka řízení v rozporu se základními zásadami správního řízení. Zadavatel upozorňuje na tyto nedostatky:

a.             chybné datum v záhlaví návrhu, a to 4. dubna 2018, přičemž toto datum není reálné vzhledem ke skutečnosti, že v tomto okamžiku nebylo ještě ani zveřejněno rozhodnutí (oznámení) o výběru dodavatele;

b.             v bodu 1.2 návrhu – chyba v identifikačním čísle vybraného dodavatele (IČ 4753898), přičemž takové číslo neexistuje a vybraného dodavatele označeného v návrhu tímto chybným identifikačním číslem nelze ztotožnit se skutečně vybraným dodavatelem;

c.              v bodu 1.4 návrhu – navrhovatel uvádí, že zadavatel jeho námitky zamítl, ačkoliv zákon tuto možnost nezná, neboť správné slovo je „odmítnout“ a vzhledem k tomu, že zamítnutí námitek ze strany zadavatele nenastalo, je zadavatel toho názoru, že by se Úřad neměl návrhem vůbec meritorně zabývat.

110.     K těmto konkrétním bodům Úřad uvádí následující. Je nepochybné, že v případě chybného data a drobné nepřesnosti v identifikačním čísle vybraného dodavatele se jedná o zřejmou nesprávnost, neboť je evidentní, že návrh nemohl být datován 4. dubna 2018, jelikož by to časově předcházelo uveřejnění oznámení o výběru dodavatele (kdy návrh směřuje právě proti výběru dodavatele), jak sám zadavatel uvádí. To stejné platí v případě opomenutí jednoho čísla v identifikačním čísle vybraného dodavatele, což však nečiní překážku v dostatečné identifikaci resp. označení účastníka řízení z hlediska požadavků na obecné náležitosti žádosti stanovené správním řádem. Pokud jde o poslední bod, na který zadavatel ve svém vyjádření k návrhu upozorňuje, a který se týká výrazu „zamítl“ (namísto zákonného výrazu „odmítl“), Úřad konstatuje, že se jedná o pouhou terminologickou nepřesnost navrhovatele, která však nevytváří pochybnost o obsahu sdělení navrhovatele, který chtěl jednoduše sdělit, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách s námitkami navrhovatele (stěžovatele) „nesouhlasil“, resp. jim „nevyhověl“. Ve všech třech shora popsaných případech, na které zadavatel ve svém vyjádření upozorňuje, se tedy jedná o drobné formální nepřesnosti, které však nemohou mít žádný negativní dopad do sféry navrhovatele v tom smyslu, že by měly mít vliv na posouzení návrhu, resp. vést k tomu, aby se jím Úřad meritorně nezabýval, jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření.

111.     K tvrzení zadavatele ve vyjádření k návrhu ohledně nových skutečností uváděných navrhovatelem pak Úřad uvádí, že nesdílí názor zadavatele, že navrhovatel uvedl v návrhu nové skutečnosti, ke kterým by Úřad ve smyslu § 251 odst. 4 zákona neměl přihlížet.  Dle ustanovení § 251 odst. 4 věty druhé zákona platí, že k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Zadavatel tvrdí, že navrhovatel v podaných námitkách (čl. I.) uváděl, že nabídka vybraného dodavatele je „nulová“, ačkoliv v návrhu (čl. 2.8) již uvedl, že „(…) byť je z matematického pohledu skutečně rozdíl mezi hodnotou 0 a 0,01, z pohledu ekonomického a věcného je tento rozdíl naprosto marginální a nabídka společnosti Medinet s.r.o. navrhuje symbolickou či jinak nedosažitelnou částku za jí poskytovaná plnění.“. Uvedené představuje dle názoru zadavatele novou skutečnost vytvářející významný vnitřní rozpor v tvrzeních navrhovatele. Úřad k tomuto konstatuje, že nesdílí názor zadavatele, že by se jednalo o novou skutečnost, ale vnímá ji spíše jako rozvinutí argumentace navrhovatele v reakci na rozhodnutí zadavatele o námitkách, ve kterém zadavatel v této souvislosti uvedl, že „[n]ejen dle matematických pravidel (,Nulou dělit nelze´) je zásadní rozdíl mezi hodnotou 0,01 a 0 (absolutní nulou). V případě hodnoty uvedené ve výši 0,01 nelze hovořit o tom, že vybraný dodavatel nabídl zadavateli něco bezúplatně.“. Nicméně je třeba současně říci, že vzhledem k tomu, že Úřad návrh navrhovatele zamítl z důvodu, že nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona, uvedená skutečnost nemá a ani nemohla mít na rozhodnutí Úřadu ve věci žádný vliv.

Shrnutí

112.     S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona, rozhodl Úřad o zamítnutí návrhu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.  

 

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží

1.             Vsetínská nemocnice a.s., Nemocniční 955, 755 01 Vsetín

2.             ENUS MEDICAL s.r.o., Plkovská 2934/1, Horní Počernice, 193 00 Praha 9

3.             Medinet s.r.o., Vrchlického 334, Kročehlavy, 272 01 Kladno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Byť je návrh datován 4. dubna 2018, považuje Úřad uvedení měsíce dubna za zřejmou nesprávnost, neboť toto datum by předcházelo podání námitek navrhovatele zadavateli dne 24. 4. 2018, na které je v textu návrhu odkazováno.

[2] Tj. pravidelná bezpečnostně technická kontrola za celý předmět veřejné zakázky – pozn. Úřadu

[3]https://www.epravo.cz/top/clanky/zjednodusene-podlimitni-rizeni-podle-noveho-zakona-o-zadavani-verejnych-zakazek-99394.html

[4] Dostupný na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=30640&typ=PLATNY

[5] Zvýraznění doplněno Úřadem – pozn. Úřadu

[6] Dle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a), b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

[7] Např. Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004 č.j. 5 Afs 16/2003 – 56 – ačkoliv se v uvedené věci jednalo o vady žaloby ve správním soudnictví, obecná východiska, ze kterých soud při posouzení vycházel, lze obdobně vztáhnout i na šetřený případ.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz