číslo jednací: S0747/2016/VZ-17398/2018/512/AKp

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 112 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 12. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – Hodolany, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 12. 2016 Koordinátorem Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, příspěvkovou organizací, IČO 72556064, se sídlem Jeremenkova 1211/40b, Hodolany, 779 00 Olomouc,
• navrhovatel – ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s., IČO 60108851, se sídlem Třebochovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 10. 2012 JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, IČO 72015683, se sídlem Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha – Žižkov,

ve věci přezkoumání zadávacích podmínek veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2016 pod ev. č. 638024 ve znění oprav ze dne 17. 6. 2016, 23. 6. 2016, 26. 7. 2016, 6. 9. 2016 a 16. 9. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 118-210722 ve znění oprav ze dne 22. 6. 2016, 28. 6. 2016, 29. 7. 2016, 10. 9. 2016 a 21. 9. 2016,

rozhodl takto:

 

 

I.

Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – Hodolany – nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2016 pod ev. č. 638024 ve znění oprav ze dne 17. 6. 2016, 23. 6. 2016, 26. 7. 2016, 6. 9. 2016 a 16. 9. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 118-210722 ve znění oprav ze dne 22. 6. 2016, 28. 6. 2016, 29. 7. 2016, 10. 9. 2016 a 21. 9. 2016 nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách neposkytl dostatečné informace v souvislosti s požadavky na následující funkcionality – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách, komunikace s dispečerskou aplikací, zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK, integrace požadovaného systému odbavení (clearing), aplikační rozhraní a způsob komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK, požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink; dobíjení karet řidičem, kdy tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – Hodolany – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2016 pod ev. č. 638024 ve znění oprav ze dne 17. 6. 2016, 23. 6. 2016, 26. 7. 2016, 6. 9. 2016 a 16. 9. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 118-210722 ve znění oprav ze dne 22. 6. 2016, 28. 6. 2016, 29. 7. 2016, 10. 9. 2016 a 21. 9. 2016.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – Hodolany – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc – Hodolany, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 20. 12. 2016 Koordinátorem Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, příspěvkovou organizací, IČO 72556064, se sídlem Jeremenkova 1211/40b, Hodolany, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“ nebo také „Olomoucký kraj“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 6. 2016 pod ev. č. 638024 a ve znění oprav ze dne 17. 6. 2016, 23. 6. 2016, 26. 7. 2016, 6. 9. 2016 a 16. 9. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 6. 2016 pod ev. č. 2016/S 118-210722 a ve znění oprav ze dne 22. 6. 2016, 28. 6. 2016, 29. 7. 2016, 10. 9. 2016 a 21. 9. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Zadavatel se nechal ve smyslu ustanovení § 151 zákona zastoupit při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením Koordinátorem Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, příspěvkovou organizací, jenž se nechal následně zastoupit společností Erste Grantika Advisory, a. s., IČO 25597001, se sídlem Jánská 448/10, 602 00 Brno.

3.             Předmětem šetřené veřejné zakázky podle článku III.1) zadávací dokumentace »je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou s cílem zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje, oblast Jesenicko v délce trvání deseti let (dále jen „veřejné služby“ či „předmět zakázky“). Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.«

4.             Podle článku III.5) zadávací dokumentace stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu šetřené zakázky na 356 701 054 Kč bez DPH, přičemž je podle článku III.7) zadávací dokumentace doba plnění veřejné zakázky zadavatelem stanovena na 10 let.

5.             Jako základní hodnotící kritérium zvolil zadavatel v článku VI.1) zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky podle následujících dílčích hodnotících kritérií s těmito vahami:

• Cena základního dopravního výkonu na 1 km v Kč bez DPH realizovaného v rámci základního dopravního výkonu – váha 84 %;
• Cena doplňkového dopravního výkonu na každý 1 km v Kč bez DPH realizovaného nad rámec základního dopravního výkonu – váha 5 %;
• Cena za snížený dopravní výkon na každý 1 km v Kč bez DPH nerealizovaného pod úrovní základního dopravního výkonu – váha 5 %;
• Míra počtu vozidel vybavených klimatizací – 2 %;
• Míra počtu nízkopodlažních vozidel – 2 %;
• Míra počtu vozidel vybavených vnitřním LCD informačním panelem – 2 %.

6.             Jak vyplývá z dodatečných informací k zadávacím podmínkám (sada č. 9) ze dne 3. 11. 2016 byla zadavatelem stanovena lhůta pro doručení nabídek do 16. 11. 2016. Jak dále plyne z protokolu ze dne 16. 11. 2016 o otevírání obálek s nabídkami, resp. Seznamu doručených nabídek z téhož dne, doručili zadavateli ve stanovené lhůtě (do 16. 11. 2016) svoji nabídku celkem 2 uchazeči.

7.             Dne 21. 11. 2016 doručil dodavatel – ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s., IČO 60108851, se sídlem Třebochovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 10. 2012 JUDr. Michalem Lorencem, advokátem, IČO 72015683, se sídlem Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha – Žižkov (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli zdůvodněné námitky směřující proti zadávacím podmínkám předmětného zadávacího řízení.

8.             Rozhodnutím ze dne 1. 12. 2016 zadavatel námitkám navrhovatele nevyhověl. Předmětné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím svého zástupce e-mailem dne 1. 12. 2016 a prostřednictvím doručovatele poštovních služeb dne 2. 12. 2016.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel stále nepovažoval postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek za zákonný, podal dne 12. 12. 2016 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu dohledu nad dodržováním zákona.

Obsah návrhu ze dne 12. 12. 2016

10.         V návrhu ze dne 12. 12. 2016 navrhovatel uvádí, že součástí předmětu šetřené veřejné zakázky je nejen samotná autobusová doprava v kraji, ale i pořízení a provoz odbavovacích zařízení a odbavovacího systému, čímž dodavatelům „vznikají náklady nejen na pořízení hardwaru (zejména odbavovací zařízení, tzv. strojky), ale též na pořízení a naprogramování softwaru tak, aby vše splňovalo požadavky [z]adavatele“. Navíc zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje provázání odbavovacího systému s existujícím řešením (např. „dispečerskou aplikací, s e-shopem KIDSOK“), aniž by potenciálním dodavatelům poskytl potřebná vstupní data nutná ke zhotovení jejich nabídek. Nadto podle navrhovatele zadavatel sám přiznává, že neposkytnuté údaje jsou pro dodavatele potřebné, přičemž k tomu dodává, že tyto údaje poskytne „až vítěznému uchazeči“. Konkrétně se tak jedná např. o popis tzv. greenlist xml souboru, o informace ke komunikaci s krajskou dispečerskou aplikací a o algoritmus výpočtu tokenu, k čemuž navrhovatel doplňuje, že i soudní znalec Ing. Josef Kyncl v podaném odborném vyjádření ze dne 7. 12. 2016 uvedl, že kalkulaci nabídkové ceny mohou dodavatelé v této části pouze „tipovat“. Z uvedeného důvodu považuje navrhovatel zadávací podmínky na předmětnou veřejnou zakázku učiněné v rozporu s § 44 odst. 1 zákona, tzn. za neúplné a nekonkrétní pro podání nabídky, neboť zájemci o tuto zakázku „nebyli schopni sestavit nabídku, natož porovnatelnou nabídku, resp. stanovit přesnou nabídkovou cenu.“

11.         Navrhovatel ke shora uvedenému dodává, že v rámci přípravy své nabídky oslovil čtyři renomované dodavatele odbavovacích zařízení a systémů na českém trhu – EM TEST ČR spol. s r. o., Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín (dále jen „EM TEST ČR spol. s r. o.“), Mikroelektronika spol. s r. o., Dráby 849, 566 01 Vysoké Mýto, Litomyšlské Předměstí (dále jen „Mikroelektronika spol. s r. o.“), TELMAX s. r. o., Na Stráni 511, 566 01 Vysoké Mýto, Choceňské Předměstí (dále jen „TELMAX s. r. o.“) a Ing. Ivo Herman, CSc., Na Vyhlídce 559/8, 664 48 Moravany (dále jen „Ing. Ivo Herman, CSc.“) – přičemž tři z nich uvedli, že „na základě informací obsažených v zadávací dokumentaci nejsou schopni dodat odbavovací zařízení a systém korespondující požadavky [z]adavatele, resp. že za daných podmínek neumí předložit [n]avrhovateli přesnou nabídku“. Pouze společnost TELMAX s. r. o. reagovala konkrétní nabídkou, avšak navrhovatel zdůrazňuje, že se jedná o subjekt spolupracující se stávajícím dopravcem ARRIVA MORAVA a. s., Vítkovická 3133/5, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava (dále jen „ARRIVA MORAVA a. s.“), který se podílel „na vývoji v zadávacím řízení požadovaného systému elektronického odbavení v Olomouckém kraji“, a proto jeho nabídka nemusí „vycházet pouze z informací poskytnutých [z]adavatelem v zadávací dokumentaci“.

12.         V důsledku výše uvedeného se navrhovatel obrátil s žádostí o dodatečné informace na zadavatele (požadoval bližší popis způsobu řešení akceptace časových kuponů, aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK, další nutné požadavky na integraci systému odbavení, specifikaci aplikačního rozhraní a popis způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem, atd.), které však zadavatel nevyhověl.

13.         Pro úplnost navrhovatel dále poukazuje na odlišný postup zadavatele Moravskoslezský kraj, který zadával dvě veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění, přičemž část zadávací dokumentace týkající se technických informací k dopravní kartě a nastavení odbavovacího systému zahrnovala více než 180 stran oproti 12 obecným stranám v šetřeném případě.

14.         Navrhovatel proto uzavírá, že shora popsaný postup zadavatele je v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, neboť může vést ke vzniku konkurenční výhody na straně stávajících dopravců, a dále je v rozporu s § 44 odst. 1 a 11 zákona a § 45 odst. 3 zákona, když z důvodu neúplnosti a neurčitosti stanovených technických podmínek nepřímo odkazuje na konkrétního dodavatele odbavovacího zařízení – společnost TELMAX s. r. o.

15.         Závěrem svého návrhu navrhovatel uvádí i skutečnost, že nepovažuje rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 11. 2016 o námitkách navrhovatele za učiněné v souladu se zákonem, neboť bylo učiněno zástupcem zadavatele a nikoliv zadavatelem samotným.

16.         Na základě shora uvedených skutečností navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení podle § 118 odst. 1 zákona zrušil.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Úřad obdržel návrh dne 12. 12. 2016 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

18.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

19.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- -S0747/2016/VZ-49298/2016/512/MHr ze dne 15. 12. 2016, které bylo navrhovateli doručeno tentýž den a zadavateli doručeno dne 16. 12. 2016.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 12. 2016

20.         Zadavatel ve svém vyjádření, které Úřad obdržel dne 22. 12. 2016, nejprve uvádí, že předmětem šetřené „zakázky není vývoj odbavovacího zařízení, ale zajištění dopravní obslužnosti oblasti Jesenicko veřejnou linkovou dopravou.“ K tomuto zadavatel dodává, že zejména v návrhu smlouvy o veřejných smlouvách v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou a její příloze č. 2 Technické a provozní standardy popsal funkce a požadavky na odbavovací zařízení (systém), které podle jeho názoru splňují „minimálně tři výrobci“, a to společnost TELMAX s. r. o., kterou oslovil i navrhovatel, společnost BUSE s. r. o., Masarykova 403/9, 678 01 Blansko (dále jen „BUSE s. r. o.“) a společnost Bustec s. r. o, Horní Štěpánov č. p. 373, 798 47 Horní Štěpánov (dále jen „Bustec s. r. o.“). Zadavatel si tak ověřil, že jím požadovaná technologie (odbavovací zařízení) je na trhu dostupná, a proto ji požaduje. Dále zadavatel uvádí, že mu nelze klást k tíži, že se někteří výrobci odbavovacích zařízení „tímto směrem vývoje zatím nevydali.“

21.         Zadavatel k argumentu navrhovatele, že dochází k možnému zvýhodnění společnosti TELMAX s. r. o., neboť ona vyvíjela a testovala odbavovací systém pro stávajícího dopravce ARRIVA MORAVA a. s., konstatuje, že předmětný argument není vůbec relevantní, neboť zadavatel na základě podaného návrhu ze dne 12. 12. 2016 oslovil dodavatele Bustec s. r. o. s žádostí, zda je schopen dodat systém podle specifikace požadavků uvedených v předmětné zadávací dokumentaci, což dodavatel ve svém prohlášení ze dne 21. 12. 2016 potvrdil.

22.         K neúplnosti požadavků zadavatele na „akceptaci časových kuponů KIDSOK na platební kartě, systému satelitního sledování GPS, komunikaci s krajskou dispečerskou aplikací, sledování polohy vozidla, odbavování cestujících v rámci IDSOK, odbavení řidičem v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem, zvládnutí tarifního systému objednatele a nutnosti plné integrace odbavovacího systému do e-shopu KIDSOK“ zadavatel konstatuje, že se jedná o standardní požadavky na funkcionality informačních a odbavovacích systémů, bez nichž by systém nebyl komplexní. Zadavatel k uvedenému doplňuje, že považuje evropský trh za dostatečně široký, a není tedy chybou zadavatele, že některé české společnosti (Mikroelektronika spol. s r. o., Ing. Ivo Herman, CSc.) nemohou takovýto produkt nabídnout. Nadto zadavatel dodává, že chování navrhovatele, který se doposud nepřihlásil do žádného zadávacího řízení v Olomouckém kraji, považuje za hrubě obstruktivní.

23.         K námitce navrhovatele, že zadavatel sdělí některé požadované informace až vybranému uchazeči, pak zadavatel konstatuje, že nadále zastává totožný názor, neboť jak uvedl v dodatečných informacích k zadávacím podmínkám, budou předmětné informace předány po podpisu smlouvy z důvodu „zajištění ochrany dat, které s tímto procesem souvisí“. „Objednatel nemůže za situace, kdy nevlastní karetní systém ani technologie, pouze využívá předmětu bankovní karty k transakcím a přiřazení časového kupónu jízdného, v tuto chvíli cokoliv fyzicky vydat, bez vlastního odpovědnostního rizika, ke kterému by se musel přihlásit. Ovšem tyto technologické údaje nemohou být prakticky ani s ohledem na bezpečnost bankovního sektoru veřejně dostupné“.

24.         Zadavatel dále dodává, že v dodatečných informacích ze dne 26. 9. 2016 (sada č. 6) jsou uvedeny základní informace o formátu greenlistu a že algoritmus pro výpočet tokenu bude předán až vybranému uchazeči, neboť je pro zadavatele důležité, že tyto informace obdrží až uchazeč, který bude se zadavatelem dlouhodobě spolupracovat. Proto je podle zadavatele lichá představa navrhovatele, že by nemohl být některý z dopravců připraven s dostatečným předstihem na plnění zakázky. Zadavatel též doplňuje, že podle jeho názoru musí být dodavatelé dostatečně „schopni na základě kvalifikovaného odhadu začlenit implementaci systému práce s greenlistem a tokenem /na základě těchto informací do ceny odbavovacího zařízení. Je to jen otázka ponejvíce 3 dnů pro jednoho technika. V ceně odbavovacího zařízení tato položka nehraje prakticky žádnou roli, natož pak v CDV soutěžené zakázky“. Obdobné pak podle zadavatele platí i pro popis aplikačního rozhraní k e-shopu.

25.         Ve vztahu k možnému zveřejnění nedostatečných podkladů na funkci odbavovacího zařízení zadavatele ještě uvádí, že nebude vydávat čipovou kartu ODISka, ale bude se jednat pouze o přiřazení (akceptaci) časových kupónů na platební karty, a proto i rozsah podkladů je odlišný od rozsahu podkladů zveřejněných Moravskoslezským krajem u karty ODISka. Podle zadavatele tak v rámci „karty ODIS, která je běžně užívaným a v praxi roky odzkoušeným systémem, není nutné více dokládat dalšími podklady, všichni výrobci odbavovacích zařízení na českém trhu s touto kartou umí pracovat.“

26.         Zadavatel se ve svém vyjádření s ohledem na chronologii návrhu navrhovatele vrací k domnělému zvýhodnění společnosti TELMAX s. r. o., přičemž rekapituluje, že existují minimálně dva další výrobci, kteří jsou schopni dodat požadovaný odbavovací systém. Navíc náklady na pořízení a částečně i vývoj si museli stávající dopravci hradit, přičemž nelze po zadavateli požadovat, aby veškeré informace související s vývojem takového odbavovacího systému zveřejnil, neboť tyto technologie a práva k nim nejsou v jeho vlastnictví.

27.         K ostatním námitkám navrhovatele zadavatel uvádí, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že se nevypořádal s jeho námitkami, neboť vnímá zásadní rozkol v chápání předmětu veřejné zakázky. Zadavatel požaduje dopravní výkon, při kterém bude používán odbavovací systém, nikoliv zhotovení (vývoj) systému podle požadovaných funkcí a vlastností. Dále zadavatel konstatuje, že rozhodnutí ze dne 1. 12. 2016 o námitkách navrhovatele nepovažuje za vnitřně rozporné, neboť má za to, že zveřejnil všechny potřebné informace o popisu odbavovacího systému a k jeho následnému ocenění. Pokud navrhovatel oslovil dodavatele, kteří požadovaný odbavovací systém dosud nevlastní, »musí počítat s odhadem ceny takovéhoto odbavovacího zařízení, které musí být teprve „vyvíjeno“. Skutečnost, že některé dokumenty či informace budou předány až vítěznému uchazeči, neznamená, že uchazeči nemohou podat vzájemně porovnatelné nabídky«.

28.         Pro úplnost zadavatel dodává, že „částka na odbavovací zařízení v rámci ceny celé zakázky představuje pouze několik promile z ceny dopravního výkonu“.

29.         Ve vztahu k namítanému rozporu ve vztahu k zadavatelem provedenému průzkumu trhu zadavatel reaguje tak, že považuje toto tvrzení navrhovatele za irelevantní, neboť v době zhotovení rozhodnutí o námitkách vycházelo období „osmi měsíců“ na přelom března a dubna 2016.

30.         K námitce navrhovatele týkající se možné dezinterpretace ohledně „vlastní“ karty Olomouckého kraje pak zadavatel konstatuje, že srovnává-li navrhovatel množství stran informací karty ODISka Moravskoslezského kraje a karty v předmětném zadávacím řízení, je třeba si uvědomit, že jde o zcela jiné přístupy. Navrhovatel pak předmětnou část rozhodnutí o námitkách chybně vyhodnocuje, neboť zadavatel cestujícím nabízí jako jeden z dalších možných způsobů odbavení využít svou vlastní bankovní kartu. „Nejedná se tedy o čipovou či jinou dopravní kartu, ale o klasickou bankovní kartu, kterou dnes využívají i jiní ve svých systémech“.

31.         Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že navrhovatel dosud nezachytil, že »zadavatel nyní nedisponuje dispečerským systémem, ten byl vysoutěžen Olomouckým krajem v tomto měsíci a pilotní provoz by měl být zahájen k 1. 7. 2017, a proto je zcela bezpředmětné „popisovat“ zcela podrobně technickou komunikaci s dispečerskou aplikací.« Z uvedeného důvodu je tedy pro uchazeče podstatné znát funkcionality podle zadávací dokumentace, resp. dodatečných informací. Zadavatel proto nesdílí obavy navrhovatele, že by vybraný uchazeč neměl veškeré potřebné náležitosti k správnému výkonu.

32.         S ohledem na shora uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona.

Další průběh správního řízení

33.         Dne 3. 1. 2017 Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-00233/2017/512/MHr z téhož dne nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení.

34.         Dne 6. 1. 2017 odeslal Úřad uchazeči ČSAD Vsetín a. s., Ohrada 791, 755 01 Vsetín (dále jen „ČSAD Vsetín a. s.“) žádost o informace č. j. ÚOHS-S747/2016/VZ-00730/2017/512/MHr z téhož dne, ve které požádal uchazeče o sdělení, zda se účastní šetřeného zadávacího řízení s jinou technologií odbavovacího systému, než kterou na trhu poskytuje dodavatel TELMAX s. r. o., a pokud ano, aby takového to dodavatele (výrobce) identifikoval.

35.         Dne 6. 1. 2017 Úřad obdržel podání navrhovatele, jehož obsahem je žádost z téhož dne o „potvrzení, že se vyjádření zadavatele ve smyslu uvedeného [o]známení o zahájení správního řízení ve správním spisu sp. zn. ÚOHS-S0747/2016/VZ skutečně nenachází a že ke dni 04. 01. 2017 pouze nebylo nezaloženo do spisu.“ Úřad se v této věci vyjádřil prostřednictvím sdělení č. j. ÚOHS-S747/2016/VZ-01319/2017/512/MHr ze dne 11. 1. 2017, které bylo navrhovateli doručeno tentýž den.

Vyjádření společnosti ČSAD Vsetín a. s. ze dne 11. 1. 2017

36.         Dne 11. 1. 2017 bylo Úřadu doručeno vyjádření uchazeče ČSAD Vsetín a. s., z něhož se podává následující. Uchazeč ČSAD Vsetín a. s. se předmětného zadávacího řízení neúčastní „s jinou technologií odbavovacího systému než TELMAX s. r. o.“, přičemž dále doplňuje, že „v současné době používá odbavovací systém jiného dodavatele, který však momentálně nesplňuje požadavky zadavatele“, neboť „nedokázal učinit nabídku na dodávku své technologie odbavovacího systému s odůvodněním nedostatečné specifikace zadání.“

37.         K tomuto uchazeč dále dodává, že „až v případě, že bude naše nabídka úspěšná a dojde k předání těchto informací (algoritmus výpočtu tokenu a způsob komunikace s krajskou dispečerskou aplikací, pozn. Úřadu), bude možné z naší strany blíže specifikovat zadání našemu stávajícímu dodavateli, případně dalším dodavatelům a následně posoudit všechny nabídky z hlediska ceny řešení“.

38.         Závěrem svého vyjádření vyjádřil uchazeč ČSAD Vsetín a. s. souhlas s tvrzením navrhovatele, že „za stávajícího stavu zadávací dokumentace a informací ze strany zadavatele není možno podat jinou nabídku, než s předpokládanou technologií odbavovacího systému TELMAX.“

Další průběh správního řízení

39.         Dne 12. 1. 2017 Úřad odeslal dodavatelům BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. žádosti o informace č. j. ÚOHS-S474/2016/VZ-01377/2017/512/MHr ze dne 12. 1. 2017 a č. j. ÚOHS- -S474/2016/VZ-01384/2017/512/MHr ze dne 12. 1. 2017, ve kterých požadoval ve lhůtě do 17. 1. 2017 zodpovězení následujících otázek:

o      »Z jakého důvodu jste dospěli ke shora uvedenému závěru, že jste schopni dodat odbavovací systém podle požadavků zadavatele, aniž byste potřebovali nad rámec údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích (vše je příloze této žádosti) doplnit:

a)      dokumentaci a technický popis ke způsobu akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách? Konkrétně se jedná o algoritmus výpočtu tokenu a tzv. greenlist – xml soubor, které budou dle sdělení zadavatele předány z bezpečnostních důvodů až vybranému uchazeči. Svoji odpověď odůvodněte.

b)      informaci o funkcionalitě – komunikace s dispečerskou aplikací – neboť ta má být předána až vybranému uchazeči? Svoji odpověď odůvodněte.

c)      technické požadavky na popis aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK? Zejména se jedná o informace o tom, kdo bude dodavatelem a provozovatelem systému e-shopu KIDSOK. Svoji odpověď odůvodněte.

d)      požadavky na další služby nutné pro integraci požadovaného systému odbavení (včetně požadavků na clearing tržeb, datového a aplikačního rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku), podle kterých má být plná integrace odbavovacího systému provedena? Svoji odpověď odůvodněte.

e)      aplikační rozhraní a popis způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK? Svoji odpověď odůvodněte.

f)       požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici? Svoji odpověď odůvodněte.

g)      informace o tom, které karty mají být řidičem dobíjeny ve vztahu k povinnosti dopravce, resp. řidiče odbavit cestující „v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“? Svoji odpověď odůvodněte.«

40.         Dne 18. 1. 2017 Úřad obdržel podání od dodavatelů Bustec s. r. o. a BUSE s. r. o., jejichž obsahy jsou žádosti o prodloužení Úřadem stanovené lhůty (nejpozději) do 25. 1. 2017.

41.         V návaznosti na shora uvedené žádosti odeslal Úřad dodavatelům Bustec s. r. o. a BUSE s. r. o. nové žádosti o informace (č. j. ÚOHS-S474/2016/VZ-02125/2017/512/MHr ze dne 19. 1. 2017 a č. j. ÚOHS-S474/2016/VZ-02134/2017/512/MHr ze dne 19. 1. 2017), k čemuž jim určil i nové lhůty.

 

Vyjádření společnosti BUSE s.r.o. ze dne 23. 1. 2017

42.         Dne 23. 1. 2017 Úřad obdržel vyjádření společnosti BUSE s. r. o. z téhož dne, v jehož úvodu se uvádí, že vzhledem k tradici, kvalitě výrobků a rozsahu zákazníků je společnost BUSE s. r. o. schopna kvalifikovaně odpovědět na shora citované otázky, což také činí níže.

43.         Na otázku první (všechny otázky viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí) společnost BUSE s. r. o. odpovídá tak, že „považuje informace, které byly předány a zveřejněny zadavatelem za zcela dostatečné k tomu, aby došlo k přípravě cenové nabídky na odbavovací zařízení. S akceptací časových kupónů na platebních kartách jsme se setkali v projektech např. ve Středočeském kraji, v Dopravním podniku města Děčín, Dopravním podniku města Brna, a. s., Dopravním podniku Bratislava, a. s., a v dalších projektech v zahraničí

Princip akceptace časových kupónů na bankovních kartách je ve všech projektech technicky shodný. Naše firma je v kontaktu se všemi bankami, které poskytují služby acquiringu (akceptace bankovních karet ve vozech) na území ČR, a zná jejich technické řešení. Zadavatel sdělil v sadě č. 3, že se využívají běžné technologie a postupy, které se používají v oboru akceptace platebních karet. Pro to, abychom mohli stanovit cenu odbavovacího zařízení tak konkrétní algoritmus pro výpočet tokenu znát nepotřebujeme – po jeho obdržení se totiž jedná pouze o softwarové přizpůsobení aplikace v odbavovacím zařízení pro výpočet tokenu dle předaného algoritmu. Rozsah této úpravy neovlivňuje cenovou nabídku pro odbavovací zařízení. Stejná situace je i v oblasti zpracování greenlistu, který se používá v celé řadě odbavovacích systému jak v ČR, tak i v zahraničí. Zadavatel upřesnil formát souboru – xml s tím, že se jedná o běžný formát, který se používá i v jiných odbavovacích systémech. Přizpůsobení software pro načtení konkrétní struktury xml je z hlediska ceny odbavovacího zařízení nepodstatné.

S obdobným postupem, tedy s přádáním technických informací až po uzavření smlouvy, jsme se setkali v minulém roce (2016) v Dopravním podniku Bratislava, a. s., kde jsme implementovali akceptaci čipových karet do odbavovacích zařízení. V předstihu jsme tedy také neznali detailní technické informace a postupy.“

44.         V odpovědi na druhou otázku společnost BUSE s. r. o. konstatuje, že informace zadavatele považuje pro přípravu nabídky za dostatečné a že „[d]le informací, zveřejněných v sadě č. 4 je uvedeno, že komunikace probíhá prostřednictvím UDP paketů v síti GSM. Je zde uveden min. obsah zprávy a perioda zpráv. Navíc zadavatel garantuje, že aplikační rozhraní bude upraveno na jeho straně (resp. na straně dispečerského systému), tedy na naší straně nevzniknou žádné zásadní náklady spojené s implementací. Navíc implementace do dispečerských aplikací je na území ČR (i v zahraničí) všude velmi podobná, naše zařízení komunikují s dispečerskou aplikací v DP Brno, ROPIS, v zahraničí pak např. v DP Bratislava a dalších.“

45.         Na otázku třetí společnost BUSE s. r. o. odpověděla, že i v tomto případě považuje informace zadavatele pro přípravu nabídky odbavovacího systému za dostatečné a že »[p]řipojení odbavovacího systému do e-shopu, který provozuje třetí strana, jsme realizovali např. v Dopravním podniku Bratislava, a. s. a v dalších projektech.

Dle dokumentu „Systém využití EMV karet v osobní přepravě KIDSOK“, který byl součástí odpovědi na dotazy č. 6 (integraces Ezopem) spočívá v přenosu greenlistu z eshopu do odbavovacího zařízení (…), předávání transakčních dat ze zařízení (…) a předání dat o platbách převodem za nakoupené kupóny. Tato funkcionalita se netýká odbavovacích zařízení ale informačního systému dopravce a eshopu, kdy se jedná o předávání došlých plateb na účet dopravce za nákup služeb z eshopu a jejich spárování vůči eshopu (tedy dopravce předá došlé platby v elektronickém formátu do eshopu).

Jedná se o standardní postup, který jsme navíc realizovali i v jiných projektech. Kdo je dodavatelem eshopu tak není pro vypracování nabídky podstatné, provozovatelem eshopu je zadavatel viz dodatečné informace č. 4.«

46.         Dále společnost BUSE s. r. o. zodpověděla i čtvrtou otázku Úřadu tak, že s ohledem na 25 letou působnost na trhu považuje zadavatelem uvedené informace za dostačující pro vypracování nabídky na odbavovací systém. K tomuto se dále uvádí, že „[p]roces clearingu zadavatel popsal v dodatečných informacích č. 4, kde uvádí, že clearing realizuje koordinátor a data budou zasílána ve formátu xls elektroinicky. Obdobně toto realizujeme i v jiných projektech, kdy transakce z odbavovacího systému zasíláme ektronicky ve formátu MS Excel (nebo i jiném formátu) do clearingového centra. Provozovatel clearingu ani dispečinku není z pohledu přípravy nabídky odbavovacího systému podstatný“.

47.         K otázce páté společnost BUSE s. r. o. pouze uvádí, že „[i]nformace předané zadavatelem jsou pro nás dostatečné. Viz naše odpověď na dotaz č. 2“.

48.         I v odpovědi na šestou otázku Úřadu je společnost BUSE s. r. o. toho názoru, že zadavatelem poskytnuté informace jsou dostatečné, načež dále dodává, že „[p]ožadavky na sledování polohy souvisí i s naší odpovědí na dotaz č. 2 v tomto dokumentu. Odesílání dat o odbavení a další datové toky jsou dostatečně popsány v zadávací dokumentaci. Vše je velmi podobné jako v jiných systémech integrované dopravy v ČR“.

49.         V rámci své dopovědi na poslední (7.) otázku Úřadu společnost BUSE s. r. o. konstatuje, že z informací poskytnutých zadavatelem plyne, že „řidič má cestujícího odbavit platbou v hotovosti, bankovní kartou nebo dopravní kartou Mifare DESFire např. karta ODISKA. Zadavatel toto jasně sděluje v informacích č. 4. Je tedy zřejmé, že dobíjením karty se myslí dobíjení dopravních karet např. ODISKA (nikoliv tedy bankovních karet). Toto vyplývá i z podstaty věci, že pouze dopravní karty (např. ODISKa) lze dobíjet (nikoliv bankovní karty). Pro přípravu nabídky odbavovacího systému je toto naprosto jasné“.

Vyjádření společnosti Bustec s.r.o. ze dne ze dne 24. 1. 2017

50.         Dne 24. 1. 2017 obdržel Úřad i vyjádření společnosti Bustec s. r. o. z téhož dne, v němž jsou uvedeny odpovědi na shora citované otázky. K otázce první společnost Bustec s. r. o. konstatuje, že s ohledem na zkušenosti jejího zahraničního partnera „můžeme jakémukoliv dopravci zajistit funkční odbavovací zařízení za stanovených podmínek. Jedná se o běžné technologie a postupy, které již jsou v tomto čase na různých místech a v různých systémech odzkoušeny. Co se týká algoritmu výpočtu tokenu a tzv. greenlist, jde čistě o záležitost software, kdy jeho technické náležitosti nemají vliv na stanovení ceny a grennlist se používá i v jiných odbavovacích systémech jako zcela běžná součást procesu odbavení. Připojujeme se k řešení zadavatele, neboť z praxe vyplývá, že akceptace bankovních karet je naprosto z bezpečnostních důvodů odlišná oproti jiným karetním systémům a banky a acquiereské firmy musí garantovat i mimo dopravní řešení absolutní bezpečnost klientů. Uvedený krok, tzn. předání konkrétních informací vítěznému uchazeči z důvodu bezpečnosti, dle našeho názoru nemá vliv na cenu odbavovacího systému a nemůže mít vliv ani na termín dodání“.

51.         V odpovědi na druhou otázku společnost Bustec s. r. o. uvádí, že pro ni ze zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že „zadavatel garantuje přizpůsobení aplikačního rozhraní dispečinku, který bude provozovat. Z našich realizovaných projektů např. v rámci komunikace inteligentních zastávek s dispečinkem (Město Třebíč, Koordinátor Moravskoslezského kraje, atd.) se jedná o podobný způsob komunikace, který není problém upravit. Technická specifikace je uvedena v zadávací dokumentaci, kde je napsáno, že probíhá v síti GSM pomocí paketu UDP a jsou zde uvedeny také položky komunikačního protokolu“.

52.         Ve věci odpovědi na otázku třetí společnost Bustec s. r. o. konstatuje, že »[z] hlediska dodavatele odbavovacího systému náš partner považuje integraci s e-shopem objednatele za jednoduchou. V materiálu „Systém využití EMV karet v osobní dopravě KIDSOK“ jsou uvedeny pro nás skutečně všechny potřebné informace, abychom garantovali bezvadnou funkčnost odbavovacího systému – datové toky, transakce, platby převodem, greenlist a další.«

53.         Dále společnost Bustec s. r. o. zodpověděla otázku čtvrtou následovně. „Řešení clearingu je srozumitelné, z našeho rozboru vyplývá, že komunikace s clearingovým centrem probíhá pomocí mailů a ve formátu MS Excel, což je standardní postup. Co se týká dispečerského systému, tak ze zadávací dokumentace máme k dispozici všechny potřebné náležitosti pro vypracování nabídky. V souvislosti s touto komunikací jsme popsali problematiku dispečinku v předešlé naší odpovědi, která se týkala právě dispečinku“.

54.         V odpovědi na otázku šestou společnost Bustec s. r. o. pouze konstatuje, že se jedná o „totožnou odpověď, která se vlastně prolíná všemi předcházejícími našimi komentáři“, k čemuž je následně odcitován odstavec z odpovědi na první otázku Úřadu.

55.         Společnost Bustec s. r. o. na otázku šestou dále uvádí, že ta „[o]pětovně souvisí s veškerými již zde námi uvedenými informacemi. V tomto případě ani tedy nejde o nic neobvyklého, s touto problematikou se náš partner setkal. Sledování polohy vozidel je běžná funkcionalita, se kterou se pracuje a jedná se o běžný požadavek. Technicky odesílání dat a sledování polohy vozidel je popsáno srozumitelně v zadávací dokumentaci“.

56.         Ve své závěrečné odpovědi na sedmou otázku společnost Bustec s. r. o. konstatuje následující. „Tady se rozumí skutečnosti, kdy zadavatel požaduje po odbavovacím zařízení, aby umělo na části svého území akceptovat kartu MSK (též zvanou Odiska) tak, že dobíjení se odehrává pouze a jen v souvislosti s těmito kartami. Jak jsme již uvedli, pro bankovní karty neexistuje systém dobíjení, řešení je odlišné, časový kupón se pouze k bankovní kartě přiřazuje. Technické informace o akceptaci Odisky jsou v zadávací dokumentaci, což pro vypracování nabídky na odbavovací systém postačuje“.

Další průběh správního řízení

57.         Následně dne 25. 1. 2017 určil Úřad účastníkům správního řízení usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-02642/2017/512/MHr z téhož dne lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

 

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 2. 2017

58.         Dne 6. 2. 2017 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření z téhož dne, ve kterém navrhovatel nejprve konstatuje, že zadavatel záměrně dezinterpretuje tvrzení navrhovatele týkající se neúplnosti a neurčitosti popisu zadávacího systému, když tento z logiky věci potřeboval znát „veškeré relevantní informace“ tak, aby byl vůbec schopen svoji nabídku na desetiletou veřejnou zakázku nacenit. V opačném případě by se navrhovatel vystavil značnému riziku mnohaletého ztrátového plnění, neboť na počátku neměl k dispozici všechny informace mající vliv na výši nabídkové ceny (na rozdíl od stávajícího dopravce).

59.         K argumentu zadavatele, jehož úkolem není definovat způsob vývoje odbavovacího systému, navrhovatel uvádí, že je zavádějící, neboť dodavatelé EM TEST ČR spol. s r. o. a Mikroelektronika spol. s r. o. toto nepotřebují, neboť již úspěšně realizovali projekty, jejichž součástí bylo odbavení pomocí bezkontaktních karet, resp. akceptace karet bankovních. K tomuto navrhovatel doplňuje příklad s požadavkem na dodání páru bot s tím, že by objednatel až vybranému uchazeči sdělil, jakou má velikost chodidel a jestli budou boty na tkaničky (zlaté či obyčejné) nebo na suchý zip. Navíc navrhovatel konstatuje, že i uchazeč ČSAD Vsetín a. s., který v předmětném zadávacím řízení podal svoji nabídku, uvedl, že souhlasí s názorem navrhovatele a že není v dané věci možné podat nabídku s jinou technologií, než kterou dodává společnost TELMAX s. r. o.

60.         Vzhledem k namítanému postupu zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona navrhovatel dále konstatuje, že pořízení a naprogramování odbavovacích zařízení a systému představuje poměrně významnou položku v rozpočtu dopravce a tudíž nelze požadovat, aby nabídku připravoval naslepo a podstatné údaje si domýšlel (obdobně rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-R356/2015/VZ-03536/2016/321/OHo ze dne 1. 2. 2016). Postup zadavatele je tak v rozporu s citovanou rozhodovací praxí Úřadu, neboť se v rozhodnutí uvádí, že „není oprávněním zadavatele některé informace pro jejich ochranu dodavatelům ani neposkytnout nebo poskytnout až dodatečně“.

61.         Důsledkem uvedeného postupu zadavatele je tak porušení i zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel poskytuje stávajícímu dopravci ARRIVA MORAVA a. s. konkurenční výhodu, když jedná v rozporu s rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-S178/2014/VZ-13272/2014/522/MBa, neboť je zadavatel povinen poskytnout všech uchazečům o veřejnou zakázku informace stejného rozsahu.

62.         Navrhovatel pak za zcela absurdní považuje argumentaci zadavatele, že se měl obrátit na výrobce, kteří již odbavovací systém splňující požadavky zadavatele vlastní, když navrhovatel jasně doložil, že kontaktoval renomované dodavatele na trhu, kteří shodně tvrdí, že by nabídku oceňovali tzv. naslepo, kromě dodavatele TELMAX s. r. o, jemuž je proto poskytnuta konkurenční výhoda a vzniká tak současně neodůvodněná překážka hospodářské soutěže (viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0825/2015/VZ-02796/2016/513/IHl ze dne 22. 1. 2016).

63.         Dále se navrhovatel ve svém vyjádření zaměřuje na zpochybnění věrohodnosti konkrétních podkladů rozhodnutí, zejména vyjádření zadavatele.

64.         Nejprve navrhovatel konstatuje, že soudní znalec Ing. Josef Kyncl i po seznámení se stanovisky společností BUSE s. r. o a Bustec s. r. o. trvá na svých závěrech uvedených ve svém vyjádření ze dne 7. 12. 2016 a konstatuje, že „existují různé varianty zabezpečení prostřednictvím algoritmu tokenu a že jsou různě pracné“. Ve vztahu k požadavku na tzv. greenlist znalec uvádí, že „je nutné, aby zadání jednoznačně definovalo, s jakými údaji má být pracováno, resp. jaké údaje mají být zpracovány“. K požadavku na integraci systému do e-shopu KIDSOK pak znalec dodává, že „není vůbec zřejmé, o (jaký) eshop s jakým nastavením půjde, jakým způsobem a v jaké struktuře bude docházet k předávání transakčních dat“.

65.         Znalec se také vyjadřuje k požadavku zadavatele na clearing s tím, že „dokumentace o veřejné zakázce neobsahuje žádné podstatné údaje o způsobu clearingu, natož o datovém a aplikačním rozhraní clearingu“. Obdobně se soudní znalec vyjadřuje i k požadavku na komunikaci na dispečerskou aplikaci, že »není vůbec zřejmé, kdo s kým komunikuje a v jaké přesné struktuře předávaných údajů, a že není zřejmé, jaké informace ke komunikaci, které [z]adavatel předá „vítěznému uchazeči“.« Závěrem soudní znalec uzavírá, že »bez bližší znalosti výše uvedených okruhů informací lze kalkulaci pracnosti a tím i reálné nabídkové ceny komplexního odbavovacího systému (…) pouze „tipovat“.«

66.         K tomuto navrhovatel dodává, že i dodavatelé Mikroelektronika spol. s r. o. a EM TEST ČR spol. s r. o. shodně potvrzují, že tvrzení společností BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. „nejsou pravdivá a nejsou správná a že se společnosti BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. ve skutečnosti zabývají dodávkami informačních systémů, nikoli odbavovacích zařízení a odbavovacích systémů.“ Navrhovatel proto považuje vyjádření společností BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. za „nevěrohodná a účelová“, k čemuž dodává názor, že jsou tyto společnosti vzájemně propojené a navíc je společnost BUSE s. r. o. společností úzce spolupracující se společností TELMAX s. r. o.

67.         Navrhovatel poté možnou provázanost společností BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. dovozuje z vyjádření zadavatele, kdy zadavatel nejprve hovoří o „minimálně třech výrobcích“ a poté už jen o „dvou výrobcích“ na trhu, načež dále navrhovatel zmiňuje i personální propojení v osobě Ing. Rostislava Šebely, jež byl společníkem a jednatelem společnosti BUSE s. r. o. a nyní je jednatelem společnosti Bustec s. r. o. Své podezření následně navrhovatel opírá i o adresy sídel obou společností, jenž obě do roku 2014 sídlily v Blansku v téže ulici, resp. není náhodou, že obdobnou schodu v adresách vykazují i koncernová sídla společností v Německu.

68.         Jako nejpodstatnější však navrhovatel považuje tu skutečnost, že společnosti BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. „ve skutečnosti nenabízejí odbavovací zařízení a systémy“, a proto se na ně těžko může potenciální zájemce o předmětnou zakázku obracet, resp. obtížně se tyto společnosti mohou vyjádřit k obsahu zadávací dokumentace. V případě společnosti Bustec s. r. o. pak navrhovatel konstatuje, že je nesporné, že se o výrobce odbavovacích zařízení a systémů nejedná, neboť to sama společnost ve vyjádření přiznává, když se pouze „účelově odkazuje na jakéhosi nejmenovaného údajného zahraničního partnera“, a na internetových stránkách společnosti v sortimentu nabízených produktů nelze odbavovací zařízení a systémy dohledat.

69.         Totéž dle navrhovatele platí o internetových stránkách společnosti BUSE s. r. o., kde mezi nabízenými produkty odbavovací zařízení a systémy opět nejsou. Nadto má navrhovatel k dispozici i obchodní prezentaci společnosti Bustec s. r. o., kde opět absentuje zmínka o odbavovacích systémech a zařízeních. V této věci se vyjádřila i společnost Mikroelektronika spol. s r. o. ve svém stanovisku ze dne 3. 2. 2017, když uvedla, že jí „není známo, že by společnost BUSE s. r. o. nebo Bustec s. r. o. nabízely odbavovací zařízení pro příměstskou autobusovou dopravu“ a společnost EM TEST ČR spol. s r. o., která ve vyjádření ze dne 3. 2. 2017 čestně prohlásila, že „v současné době ani v historii nezaznamenala, že by předmětem činností společnosti BUSE s. r. o. nebo Bustec s. r. o. byl vývoj, výroba anebo dodávky odbavovacích zařízení či odbavovacích systémů“. Na základě shora uvedeného považuje navrhovatel za prokázané, že prohlášení společností BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. jsou „nevěrohodná, účelová, nesprávná a že se tyto společnosti výrobou odbavovacích zařízení a odbavovacích systémů nezabývají.“

70.         Nad rámec výše konstatovaného navrhovatel doplňuje, že z veřejně dostupných zdrojů plyne, že „v případě odbavovacích zařízení dodaných Dopravnému podniku Bratislava, a. s., šlo ve skutečnosti o odbavovací zařízení TELMAX, byť prodejcem byla BUSE s. r. o.“, což navrhovatel dokládá prostým porovnáním vzhledu výrobku (validátor – označovač jízdenek) z internetových stránek společnosti TELMAX s. r. o. a vyobrazení výrobku uvedeného v uzavřené smlouvě mezi Dopravným podnikem Bratislava, a. s., a BUSE s. r. o., a také z totožnosti reference, kterou se prezentuje společnost TELMAX s. r. o. na svých internetových stránkách. Z uvedeného důvodu navrhovatel uzavírá, že hovoří-li společnost BUSE s. r. o. o tom, že „by byla schopna dodat odbavovací zařízení a odbavovací systémy dle zadání [z]adavatele, pak podle [n]avrhovatele buď nesděluje pravdu, jelikož sama (…) je nenabízí, anebo by tak šlo jako tak o odbavovací zařízení TELMAX, jen prodaná společností BUSE s. r. o., jako tomu bylo v případě dodávky Dopravnému podniku Bratislava, a. s.“ Proto podle navrhovatele existuje na trhu „pouze jediná společnost, která je na základě nedostatečných informací zadávací dokumentace schopna – s ohledem na skutečnost, že disponuje informacemi, které ostatní dodavatelé nemají – nacenit a dodat odbavovací zařízení a systém pro plnění [v]eřejné zakázky [z]adavatele, a to společnost TELMAX s. r. o.“

Další průběh správního řízení

71.         Vzhledem ke skutečnostem, které uvedl navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 6. 2. 2017 a z důvodu nezbytnosti dalšího zjišťování skutkového stavu, Úřad odeslal dne 8. 2. 2017 dodavatelům BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. žádosti o informace (č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-04735/2017/512/MHr a ÚOHS-S0747/2016/VZ-04772/2017/512/MHr), ve kterých požadoval zodpovězení následujících otázek:

o      „Byla/Je Vaše (BUSE s. r. o./Bustec s. r. o., pozn. Úřadu) společnost jakkoliv personálně nebo majetkově propojena se společností BUSE s. r. o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 403/9, 678 01 Blansko/ Bustec s. r. o., IČO 28326717, se sídlem Horní Štěpánov č. p. 373, 798 47 Horní Štěpánov? Jestliže ano, uveďte jak.“

o      »Může Vaše společnost opakovaně potvrdit, že je subjektem schopným dodat kompletní odbavovací systém (včetně odbavovacích zařízení) splňující požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci a dodatečných informacích (sada č. 1-10) na šetřenou veřejnou zakázku, která Vám byla zaslána v příloze přípisu ze dne 12. 1. 2017?

• Pokud ano, jednalo by se v takové dodávce o technologii odbavovacího systému, kterou na trhu poskytuje dodavatel TELMAX s. r. o., se sídlem Na Stráni 511, 566 01 Vysoké Mýto, Choceňské Předměstí (dále jen „TELMAX s. r. o.“)? Pokud by se o technologii dodavatele TELMAX s. r. o. nejednalo, uveďte identifikační údaje výrobce, příp. dodavatele, s jehož řešením odbavovacího systému byste byli schopni požadavky předmětného zadávacího řízení splnit. Svoji odpověď odůvodněte.«

Vyjádření společnosti BUSE s. r. o. ze dne 16. 2. 2017

72.         Dne 16. 2. 2017 Úřad obdržel stanovisko dodavatele BUSE s. r. o. z téhož dne, ve kterém dodavatel uvádí následující odpovědi na otázky Úřadu. „Společnost BUSE s. r. o. měla od svého vzniku (…) dva společníky, p. Ing. Jiřího Burdu a p. Rostislava Šebelu staršího (…). K 2. 4. 2008 došlo k úplatnému převodu celého obchodního podílu Rostislava Šebely staršího na společnost BUSE SIS s. r. o… Téměř současně s těmito úkony (úplatný převod obchodního podílu) došlo účelově k založení konkurenční firmy Bustec,…“.

73.         K otázce druhé pak společnost BUSE s. r. o. konstatuje, že „setrvává na svém předchozím vyjádření, od kterého nemá jakkoliv důvod se odchylovat, neboť společnost BUSE s. r. o. je schopna dodat odbavovací zařízení tak, jak bylo definováno v zadávacích podmínkách. Podařilo-li by se společnosti BUSE s. r. o. uspět, bude použito řešení odbavovacího zařízení společnosti BUSE s. r. o“.

Vyjádření společnosti Bustec s. r. o. ze dne 16. 2. 2017

74.         Úřad dne 16. 2. 2017 obdržel i vyjádření dodavatele Bustec s. r. o., v němž je na otázku první uvedena odpověď, že „Bustec a BUSE jsou konkurenční společnosti. Do roku 2008 existovalo personální propojení přes osobu jednatele (Ing. Šebela)“.

75.         Ke druhé otázce Úřadu společnost Bustec s. r. o. konstatuje toto: „Nejedná se o fy Telmax. Náš zahraniční partner nám potvrdil, že se jedná o standardně koncipované zadání, které lze nabídnout. Nicméně ztratil zájem podávat tuto nabídku a nepřeje si být jmenován a nadále spojován s dalším jednáním v této věci“.

Další průběh správního řízení

76.         Dne 17. 2. 2017 Úřad odeslal účastníkům správního řízení usnesení č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-06303/2017/512/MHr z téhož dne, ve kterém určil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 24. 2. 2017

77.         Dne 24. 2. 2017 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, v němž se se opětovně uvádí, že podstatou projednávaného zadávacího řízení není podrobný technologický vývoj odbavovacího systému, ale nacenění dopravního výkonu.

78.         Vytváří-li navrhovatel dojem spekulativního až konspirativního propojení dodavatelů BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. s tím, že předměty činností těchto dodavatelů nesouvisí s předmětem šetřené zakázky, konstatuje zadavatel, že ani dodavatelé Mikroelektronika spol. s r. o. a EM TEST ČR spol. s r. o. také nejsou 100% výrobci všech komponent a součástek odbavovacích zařízení, které mohou zájemcům dodat. Zadavatel též poukazuje na běžný obchodní postup, že se určitý subjekt zaváže, že produkt zajistí, přičemž jiný subjekt není nikterak kompetentní zpochybňovat tento obchodní závazek. Nadto zadavatel dodává, že výčet portfolia, kterým se subjekt prezentuje na internetových stránkách, neznamená, že společnost není svých zákazníkům zajistit i další produkty.

79.         Poukazuje-li navrhovatel na dávnou personální propojenost dodavatelů BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o., zadavatel uvádí, že z jedné společnosti vzešli i dodavatelé Mikroelektronika spol. s r. o. a TELMAX s. r. o.

80.         Ve vztahu k vyjádření dodavatelů Mikroelektronika spol. s r. o. a EM TEST ČR spol. s r. o. a vyjádření znalce zadavatel konstatuje, že ani samotný znalec se ve svém vyjádření (nikoliv posudku) „nezmiňuje částkou ani procentem“ k možnému rozptylu v nabídkové ceně za odbavovací zařízení, přičemž se podle zadavatele jedná o řády promile oproti ceně dopravního výkonu na 1 km. K uvedenému zadavatel dodává, že předmětnou zakázku „vyhrála společnost ČSAD Vsetín a. s.“, jejímž dodavatelem odbavovacích zařízení je právě citovaná Mikroelektronika spol. s r. o.

81.         K věcné argumentaci pak zadavatel uvádí, že Moravskoslezský kraj je vlastníkem odbavovací technologie, kterou si nechal sám po sebe vyvinout a tuto technologii následně předá svým dopravcům. Oproti tomu zadavatel nevlastní čipovou kartu, karetní systém ani technologie, a proto považuje za bezpředmětné, aby dopodrobna popisoval např. technickou komunikaci s dispečerskou aplikací, neboť sám dispečerským systémem ještě nedisponuje. To samé platí o údajích týkajících se bankovních transakcí. Jde tak v určitých případech o informace, které budou předány až vybranému uchazeči.

82.         Pro úplnost zadavatel závěrem uvádí, že čelí v průběhu celého zadávacího řízení obstrukcím a atakům, načež byl ze strany zástupce (Ing. Martina Zemka) dodavatele Mikroelektronika spol. s r. o. nabádán k trestnému jednání spočívajícího ve snaze prosadit odbavovací systém u zadavatele přímo formou přílohy zadávací dokumentace.

Vyjádření navrhovatele ze dne 27. 2. 2017

83.         Dne 27. 2. 2017 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel nejprve uvádí, že dodavatel BUSE s. r. o. ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2017 „zcela přešla otázku (Úřadu) případného použití odbavovacího systému, resp. technologie od TELMAX s. r. o.“

84.         Navrhovatel se dále domnívá, že se BUSE s. r. o. v této otázce odmlčela záměrně, neboť „v opačném případě by musela potvrdit dodávku odbavovacího zařízení a systému TELMAX, resp. technologii TELMAX, případně vědomě uvést nepravdu“. Dále navrhovatel poukazuje na to, že dodavatel BUSE s. r. o. ani nepotvrdil možnost dodat odbavovací systém, resp. jeho odpověď postrádá jakékoliv odůvodnění, jež vyžadoval Úřad. Ve zbytku pak navrhovatel uvádí totožnou argumentaci, jakou konstatoval navrhovatel k dodavateli BUSE s. r. o. již ve svém vyjádření ze dne 24. 2. 2017.

85.         Ve vztahu k vyjádření dodavatele Bustec s. r. o. navrhovatel předestírá, že dospěl k názoru, že původní prohlášení dodavatele bylo nepravdivé, a tudíž se dodavatel Bustec s. r. o. rozhodl na základě bližšího zkoumání Úřadu z celé situace „vycouvat“, neboť žádný „zahraniční partner“ společnosti Bustec s. r. o. neexistuje.

86.         Navrhovatel se též domnívá, že popírání propojení dodavatelů BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. nelze pokládat za nevěrohodné, když „společnosti v České republice i v Německu sídlí, resp. mají své provozovny na stejném místě.“ Navrhovatel je proto nadále přesvědčen, že prohlášení citovaných dodavatelů byla zadavatelem obstarána účelově ve snaze podpořit své nesprávné tvrzení.

87.         V závěru svého vyjádření pak zadavatel pouze rekapituluje důvody, pro které považuje zadávací dokumentaci šetřené zakázky za vadnou a rozpornou se zákonem.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 10. 3. 2017

88.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-08727/2017/512/MHr ze dne 10. 3. 2017 (dále jen „původní rozhodnutí“) rozhodl Úřad o návrhu navrhovatele ze dne 12. 12. 2016 takto:

„Návrh navrhovatele – ČSAD Ústí nad Orlicí, a. s., IČO 60108851, se sídlem Třebochovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí – ze dne 12. 12. 2016 se podle ustanovení § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.“

Řízení o rozkladu

89.         Dne 27. 3. 2017 obdržel Úřad od navrhovatele rozklad z téhož dne. V rámci rozkladu ze dne 27. 3. 2017 (konkrétně v části označené „I. Úvod“) navrhovatel uvedl, že je dle něj původní rozhodnutí opřeno o nesprávná zjištění ohledně společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. a dodal, že »nesdílí názor Úřadu, že by (jako doklad zákonnosti zadávacích podmínek) mělo postačovat, pokud Úřadu kdokoli sdělí, že je schopen něco dodat či vyrobit. Podle Navrhovatele Úřad nemůže takové tvrzení přijmout jako pravdivé, správné a rozhodující pro rozhodnutí Úřadu bez toho, aby jej přezkoumal či si vyžádal příslušné důkazy, tím spíše, předložil-li Navrhovatel řadu tvrzení a důkazů věrohodnost takového tvrzení zpochybňujících. Takový postup Úřadu je nejen nesprávný a nezákonný, ale odporuje též jedné ze základních zásad správního řízení zakotvené v ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále také jako „správní řád“), podle níž má správní orgán postupovat tak „aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2“. Úřad v projednávané věci skutkový stav de facto nezjišťoval a spokojil se toliko s nepodloženými a nevěrohodnými tvrzeními Zadavatele, resp. BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o.«

90.         Dále navrhovatel v rozkladu rovněž uvedl, že „[s] uvedeným souvisí také další vada, kterou Navrhovatel v Rozhodnutí spatřuje, a to chybné pojetí subjektu zatíženého důkazním břemenem. Rozhodnutí je totiž založeno na nesprávné myšlence Úřadu, že Navrhovatel údajně nedoložil, že BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. nejsou schopny nacenit a dodat odbavovací systém pouze dle zadávacích podmínek Veřejné zakázky, což následně vedlo k neúspěchu Navrhovatele v řízení před Úřadem. Navrhovatel nicméně poukazuje, že tzv. negativní tvrzení či negativní skutečnost, tzn., že něco není (např. že BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. nejsou dodavateli odbavovacích zařízení a systému, že nemohou nacenit a dodat odbavovací zařízení a systém odlišný od technologie TELMAX pouze na základě informací v zadávací dokumentaci a že nejsou kvalifikovány se odborně vyjadřovat v tomto řízení) se v řízení neprokazují. Odborná literatura ve vztahu k tzv. negativní důkazní teorii uvádí, že negativní skutečnosti nemohou být dokazovány, a proto je ten, kdo tvrdí negativní skutečnost, od důkazního břemene osvobozen a důkazní břemeno naopak tíží druhou stranu sporu, v projednávané věci tedy Zadavatele. Stejný názor zastává ve své judikatuře i Nejvyšší soud, vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 09. 2010, sp. zn. 26 Cdo 4220/2009, či rozsudek ze dne 26. 04. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2912/2010. Přesto Úřad opakovaně chybně Navrhovateli vytýká, že údajně neprokázal, že BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. nejsou dodavateli odbavovacích zařízení a systému apod.“

91.         Navrhovatel také v rámci rozkladu uvedl, že dle jeho názoru Úřad také nedostatečně zjistil skutkový stav věci, „a to mj. z toho důvodu, že nepřezkoumal zadávací podmínky Veřejné zakázky v rozsahu námitek uvedených v Návrhu. V Rozhodnutí totiž opakovaně zaznívá, že se Úřad vůbec nezabýval obsahem požadavků Zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci ani způsobem jejich vymezení, přestože Návrh Navrhovatele směřoval právě proti zadávacím podmínkám, konkrétně proti jejich nejednoznačnosti a neúplnosti, zvýhodnění stávajícího dopravce a nepřímému vybízení k využití odbavovacích zařízení a systému od společnosti TELMAX s.r.o. Úřad tak dle svých slov hodnotil pouze to, zda jsou na trhu dodavatelé schopní nacenit odbavovací zařízení a systém odpovídající požadavkům zadavatele, ačkoli Návrh Navrhovatele vymezuje oblast přezkumu odlišně.“

92.         Podle navrhovatele se Úřad také nevypořádal s některými navrhovatelem předloženými důkazy. Konkrétně dle navrhovatele „z odůvodnění Rozhodnutí mj. neplyne, zda Úřad jako důkaz provedl odborná vyjádření soudního znalce Ing. Josefa Kyncla a jak tento důkaz následně hodnotil, případně proč jej neprovedl, totéž potom platí také pro zadávací dokumentaci týkající se veřejné zakázky zadávané Moravskoslezským krajem, notářský zápis zachycující obsah webových stránek společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o., z nějž je zřejmé, že tyto společnosti odbavovací zařízení a systém nenabízejí, Navrhovatelem předložené články z tisku ad. Jedná se proto o tzv. opomenuté důkazy, které zakládají nepřezkoumatelnost a protiústavnost napadeného Rozhodnutí (vizte např. nález Ústavního soudu ze dne 16. 02. 1995, sp. zn. III. ÚS 61/94).“

93.         V další části svého rozkladu označené „II. Bližší vymezení důvodů pro podání rozkladu“ navrhovatel více rozpracoval důvody pro podání rozkladu uvedené v 1. části rozkladu. V této části rozkladu navrhovatel rovněž uvedl nový důkaz – aktuální komunikaci autobusového dopravce – TRADO-BUS, s.r.o., IČO 25503316, se sídlem Komenského nám. 137/9, Vnitřní Město, 674 01 Třebíč – se společností BUSE s.r.o.

94.         V části rozkladu označené „III. Vady zadávací dokumentace Veřejné zakázky“ navrhovatel zopakoval důvody, pro které považuje zadávací dokumentaci k veřejné zakázce za dle jeho slov vadnou a vypracovanou v rozporu se zákonem.

95.         Po shrnutí uvedeném v části rozkladu označené „IV. Závěrečné shrnutí“ navrhovatel v poslední části svého rozkladu „V. Závěr“ uvedl, že navrhuje a žádá, aby předseda Úřadu původní rozhodnutí zrušil a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 7. 2017

96.         O rozkladu navrhovatele proti původnímu rozhodnutí předseda Úřadu rozhodl rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0061/2017/VZ-20042/2017/322/KBe ze dne 4. 7. 2017 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že Úřad v rámci původního rozhodnutí nerozhodl správně a v souladu se zákonem, k čemuž uvedl následující.

97.         Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci řízení o rozkladu navrhovatele předložil tento nové důkazy, uvedl předseda Úřadu toto: »(…) Úřad tedy své závěry opřel ve stěžejní části toliko o vyjádření společností Bustec s. r. o. a BUSE s. r. o., přičemž ve světle nových důkazů předložených navrhovatelem tyto závěry nemohou obstát. Ve vyjádření společnosti BUSE s. r. o. ze dne 16. 2. 2017 tato společnost totiž uvedla, že „podařilo by se společnosti BUSE s. r. o. uspět, bude použito řešení odbavovacího zařízení společnosti BUSE s. r. o.“ Společnost Bustec s. r. o. ve svém vyjádření ze dne 16. 2. 2017 dále uvedla, že „náš zahraniční partner nám potvrdil, že se jedná o standardně koncipované zadání, které lze nabídnout. Nicméně ztratil zájem podávat tuto nabídku a nepřeje si být jmenován a nadále spojován s dalším jednáním v této věci.“ Oproti tvrzením v těchto vyjádřeních učiněným již v řízení před prvním stupněm vyplývají z emailů předložených navrhovatelem diametrálně odlišné skutečnosti. V emailu od BUSE s. r. o je jednoznačně konstatováno, že odbavovací zařízení dodává TELMAX s. r. o. Z emailu od Bustec s. r. o. je obdobně uvedeno, že společnost nenabízí část odbavení, ale pouze informační část.«

98.         Předseda k právě uvedenému dále dodal, že z uvedených emailů obou společností (Bustec s.r.o. a BUSE s.r.o.) vyplývá, že tyto společnosti nemohou navrhovateli pro plnění veřejné zakázky Prostějovsko (která se svým předmětem shoduje s předmětem přezkoumávané veřejné zakázky) nabídnout či dodat odbavovací zařízení a k tomu uvedl: „Těmito důkazy je tak zpochybněna věrohodnost dříve učiněných vyjádření těchto společností v tomto správním řízení, jelikož rozporují tvrzení, že společnosti Bustec s. r. o. a BUSE s. r. o. jsou schopny na základě zadavatelem stanovených požadavků předmětné plnění nacenit. Za dané situace tedy nemohou podklady rozhodnutí, na kterých Úřad napadené rozhodnutí staví, obstát.“ V souvislosti s uvedeným předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí rovněž uvedl, že ve světle nových důkazů nemůže obstát ani závěr Úřadu uvedený v bodě 180. odůvodnění původního rozhodnutí, dle něhož se navrhovateli nepodařilo prokázat, že se jedná o subjekty neschopné rozhodnou část předmětu veřejné zakázky dodat, a stejně tak nemůže obstát tvrzení Úřadu v bodě 185. odůvodnění původního rozhodnutí, že „navrhovatel v řízení nepředložil žádný důkaz, který by faktickou nemožnost společností Bustec s. r. o. a BUSE s. r. o. dodat toto zařízení(systém) prokázal.“

99.         Závěrem druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu uvedl následující: „V novém posouzení věci proto Úřad musí zohlednit nové důkazy předložené navrhovatelem, které skutková zjištění uvedená v napadeném rozhodnutí a na nich vystavěné právní závěry rozporují. K řádnému posouzení věci by proto Úřad měl například doplnit dokazování a vyzvat společnosti BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o. k vysvětlení rozporu mezi tvrzeními uvedenými v jejich vyjádřeních ve správním řízení a tvrzeními v navrhovatelem předložených emailech. V případě, že nebude vyvrácen rozpor mezi jednotlivými tvrzeními společností BUSE s. r. o. a Bustec s. r. o., Úřad nebude moci skutková zjištění opřít o vyjádření těchto společností či jiných dodavatelů a nebude tak prokázáno naplnění podmínek stanovených Úřadem zejména v bodě 188. odůvodnění napadeného (tj. původního) rozhodnutí, je třeba, aby se Úřad v novém rozhodnutí ve věci zabýval namítanou nedostatečností zadávacích podmínek. Úřad tak posoudí i obsahovou stránku zadávacích podmínek v tom ohledu, zda zadávací podmínky v rozsahu, v jakém byly uvedeny v zadávací dokumentaci, byly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky.“

 

 

Nové projednání věci Úřadem

100.     Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-21084/2017/512/MHr ze dne 20. 7. 2017 účastníky řízení vyrozuměl o pokračování správního řízení.

101.     Na základě usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-21106/2017/512/MHr ze dne 20. 7. 2017 se účastníkům řízení podle § 39 odst. 1 správního řádu stanovila lhůta 7 dnů od doručení tohoto usnesení, ve které jsou podle § 36 odst. 1 zákona oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 zákona oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko.

102.     Žádostí o informace č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-21265/2017/512/MHr ze dne 21. 7. 2017 Úřad požádal společnost BUSE s.r.o. o stanovisko v dané věci, přičemž mimo jiné uvedl, že „(v)zhledem k tomu, že je Vaše tvrzení ze dne 16. 2. 2017 (včetně prvotního prohlášení ze dne 10. 7. 2016 a stanoviska ze dne 23. 1. 2017) rozporné s informacemi uvedenými v emailových odpovědích Ing. Aleše Klopce ze dne 27. 3. 2017 a ze dne 28. 4. 2017, Vás Úřad tímto žádá o vyjádření se k uvedeným skutečnostem.“

103.     Žádostí o informace č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-21306/2017/512/MHr ze dne 21. 7. 2017 Úřad požádal společnost Bustec s.r.o. o stanovisko v dané věci, přičemž mimo jiné uvedl, že „(v)zhledem k tomu, že je Vaše tvrzení ze dne 16. 2. 2017 (včetně prvotního prohlášení ze dne 21. 12. 2016) rozporné s informacemi uvedenými v emailové odpovědi Ing. Pavla Nejedlého ze dne 2. 5. 2017, Vás Úřad tímto žádá o vyjádření se k uvedené skutečnosti.“

Vyjádření společnosti Bustec s.r.o. ze dne 27. 7. 2017

104.     Dne 27. 7. 2017 Úřad obdržel vyjádření společnosti Bustec s.r.o. z téhož dne, v rámci kterého bylo uvedeno mimo jiné následující: „Nevidím žádný rozpor v poskytnutých informacích v nezávislé nabídce ze dne 2. 5. 2017, a předchozími informacemi poskytnutými ÚOHS v rámci řízení ÚOHS-S0747/2016/VZ s ohledem na skutečnost, že již v odpovědi ze dne 16. 2. 2017 bylo uvedeno, že náš zahraniční partner ztratil obchodní zájem o tuto nabídku. Z tohoto pohledu je naopak zcela logická formulace nezávislé nabídky naší společnosti ze dne 2. 5. 2017. Současně se domnívám, že je zcela v kompetenci naší společnosti (jako soukromého subjektu) obchodní rozhodnutí, co chceme a budeme nabízet pro různá poptávková řízení.“

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 7. 2017

105.     Dále dne 27. 7. 2017 Úřad obdržel rovněž vyjádření zadavatele z téhož dne, v jehož rámci zadavatel navrhl další důkazy. Konkrétně zadavatel uvedl mimo jiné následující: „Zadavatel oslovil další potenciální dodavatele odbavovacího zařízení, kteří by mohli poskytnout dopravcům odbavovací systém. Jednalo se o slovenskou společnost Merchant Payment Acquiring Services, s.r.o. a nadnárodní společnosti Diebold Nixdorf. Obě společnosti potvrdili, že jsou schopné na základě „aktuálně zveřejněné zadávací dokumentace Olomouckého kraje“ dodat dopravcům odbavovací systém do konce roku 2017 za předpokladu uzavření smlouvy do konce září, resp. srpna 2017. Tyto společnosti jsou tedy schopné v horizontu 4 až 5 měsíců dodat odbavovací systém na základě informací, které byly účastníkům zveřejněny v rámci zadávacího řízení. Není tedy pravdivé tvrzení navrhovatele, že bez dalších informací nebylo možné sestavit nabídku, když uvedené společnosti jsou ochotny uzavřít smlouvy na dodávku odbavovacího zařízení na základě zveřejněných informací.“

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 7. 2017

106.     Dne 28. 7. 2017 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, v jehož rámci navrhovatel uvedl, že trvá na jím již dříve uváděných argumentech vč. důkazních návrhů a odkázal na svá předchozí podání. Ve svém vyjádření se navrhovatel dále zaměřil na rekapitulaci pouze některých skutečností, které jsou dle slov navrhovatele pro posouzení věci stěžejní, a poukázal na rozhodovací praxi Úřadu.

Vyjádření společnosti BUSE s.r.o. ze dne 2. 8. 2017

107.     Od společnosti BUSE s.r.o. obdržel Úřad dne 2. 8. 2017 vyjádření z téhož dne, kde bylo uvedeno mimo jiné toto: „V rámci veřejné zakázky „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ a vyjádřeních společnosti BUSE s.r.o. (Prohlášení BUSE s.r.o. ze dne 10. 7. 2016, vyjádření společnosti BUSE s.r.o. ze dne 23. 1. 2017, stanovisko ze dne 16. 2. 2017) společnost BUSE s.r.o. stále setrvává na svých předchozích vyjádření, od kterých nemá důvod se jakkoliv odchylovat, a to, že společnost BUSE s.r.o. nadále prohlašuje, že je schopna dodat odbavovací systém dle požadavků zadavatele uvedených v zadávací dokumentaci a dodatečných informacích a že v případě, že by se podařilo společnosti BUSE s.r.o. uspět v této veřejné zakázce, tak bude použito řešení odbavovacího systému založeného výlučně na technologii společnosti BUSE s.r.o. Mnou předložená předchozí vyjádření nejsou nijak v rozporu, neboť pakliže uvádíte jako důkaz emailovou komunikaci p. Ing. Klopce, kde uvádí, že pro dané konkrétní zakázky bude použit odbavovací systém Telmax, tak se jedná o použití odbavovacího systému Telmaxu pro jiné zakázky než tu, která je předmětem této žádosti o informace, kdy pro zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ bude použito výhradně odbavování společnosti BUSE s.r.o.“

Další průběh správního řízení

108.     Žádostí o informace č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-22536/2017/512/MHr ze dne 4. 8. 2017 byla Úřadem požádána společnost – Diebold Nixdorf s.r.o., IČO 25784528, se sídlem Lužná 591/4, 160 00 Vokovice, Praha 6 (dále jen „společnost Diebold Nixdorf s.r.o.“) – o poskytnutí informace v šetřené věci, respektive o zodpovězení následujících otázek:

o      »Byla Vaše společnost schopna ke dni 16. 11. 2017 (den uplynutí lhůty pro podání nabídek) na základě údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích (vše je přílohou této žádosti) zpracovat nabídku (nacenit) na část šetřené veřejné zakázky týkající se odbavovacího systému?

o      Byli jste schopni zpracovat tuto nabídku na odbavovací systém podle požadavků zadavatele i přesto, že existují dodavatelé, jenž by potřebovali nad rámec údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích doplnit:

• dokumentaci a technický popis ke způsobu akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách? Konkrétně se jedná o algoritmus výpočtu tokenu a tzv. greenlist – xml soubor, které budou dle sdělení zadavatele předány z bezpečnostních důvodů až vybranému uchazeči. Svoji odpověď odůvodněte.
• informaci o funkcionalitě – komunikace s dispečerskou aplikací – neboť ta má být předána až vybranému uchazeči? Svoji odpověď odůvodněte.
• technické požadavky na popis aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK? Zejména se jedná o informace o tom, kdo bude dodavatelem a provozovatelem systému e-shopu KIDSOK. Svoji odpověď odůvodněte.
• požadavky na další služby nutné pro integraci požadovaného systému odbavení (včetně požadavků na clearing tržeb, datového a aplikačního rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku), podle kterých má být plná integrace odbavovacího systému provedena? Svoji odpověď odůvodněte.
• aplikační rozhraní a popis způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK? Svoji odpověď odůvodněte.

• požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici? Svoji odpověď odůvodněte.

• informace o tom, které karty mají být řidičem dobíjeny ve vztahu k povinnosti dopravce, resp. řidiče odbavit cestující „v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“? Svoji odpověď odůvodněte.«

109.     Žádostí o informace č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-22549/2017/512/MHr ze dne 4. 8. 2017 byla Úřadem požádána společnost – Merchant Payment Acquiring Services s.r.o., IČO 05507804, se sídlem Jaurisova 515/4, 140 00 Praha 4, Michle (dále jen „společnost Merchant Payment Acquiring Services s.r.o.“) – o poskytnutí informace v šetřené věci, respektive o zodpovězení následujících otázek:

o      »Byla Vaše společnost schopna ke dni 16. 11. 2017 (den uplynutí lhůty pro podání nabídek) na základě údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích (vše je přílohou této žádosti) zpracovat nabídku (nacenit) na část šetřené veřejné zakázky týkající se odbavovacího systému?

o      Byli jste schopni zpracovat tuto nabídku na odbavovací systém podle požadavků zadavatele i přesto, že existují dodavatelé, jenž by potřebovali nad rámec údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích doplnit:

• dokumentaci a technický popis ke způsobu akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách? Konkrétně se jedná o algoritmus výpočtu tokenu a tzv. greenlist – xml soubor, které budou dle sdělení zadavatele předány z bezpečnostních důvodů až vybranému uchazeči. Svoji odpověď odůvodněte.
• informaci o funkcionalitě – komunikace s dispečerskou aplikací – neboť ta má být předána až vybranému uchazeči? Svoji odpověď odůvodněte.
• technické požadavky na popis aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK? Zejména se jedná o informace o tom, kdo bude dodavatelem a provozovatelem systému e-shopu KIDSOK. Svoji odpověď odůvodněte.
• požadavky na další služby nutné pro integraci požadovaného systému odbavení (včetně požadavků na clearing tržeb, datového a aplikačního rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku), podle kterých má být plná integrace odbavovacího systému provedena? Svoji odpověď odůvodněte.
• aplikační rozhraní a popis způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK? Svoji odpověď odůvodněte.
• požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici? Svoji odpověď odůvodněte.
• informace o tom, které karty mají být řidičem dobíjeny ve vztahu k povinnosti dopravce, resp. řidiče odbavit cestující „v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“? Svoji odpověď odůvodněte.«

110.     Úřad rovněž dne 4. 8. 2017 odeslal společnosti BUSE s.r.o. žádost o informace č. j.ÚOHS-S0747/2016/VZ-22557/2017/512/MHr z téhož dne, v rámci které požádal společnost BUSE s.r.o. o poskytnutí dodatečné informace v podobě odpovědi na následující otázku: „Uveďte subjekty (alespoň v členění název a sídlo, příp. místo podnikání), kterým jste dodali řešení odbavovacího systému, který byl založen výlučně na Vaší technologii, tj. technologii společnosti BUSE s.r.o.? Pokud takovýto subjekt není, uveďte alespoň obecné důvody pro to, že k realizaci Vaší technologii nedošlo.“

Vyjádření společnosti Diebold Nixdorf s.r.o. ze dne 11. 8. 2017

111.     Dne 11. 8. 2017 obdržel Úřad odpověď na žádost o informace od společnosti Diebold Nixdorf s.r.o. z téhož dne. Společnost Diebold Nixdorf s.r.o. v daném přípisu uvedla, že „byla schopna ke dni 16. 11. 2016 zpracovat nabídku na část šetřené veřejné zakázky týkající se odbavovacího systému na základě údajů poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci a v dodatečných informacích.“ V další části daného přípisu společnost Diebold Nixdorf s.r.o. odpověděla na výše specifikované otázky Úřadu.

Další průběh správního řízení

112.     Žádostí o informace č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-24294/2017/512/MHr ze dne 22. 8. 2017 byla Úřadem opakovaně požádána společnost Merchant Payment Acquiring Services s.r.o. o poskytnutí informace v šetřené věci, respektive o zodpovězení otázek uvedených v bodě 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Ani na tuto opakovanou žádost Úřadu společnost Merchant Payment Acquiring Services s.r.o. v dalším průběhu správního řízení již neodpověděla.

113.     Úřad rovněž dne 22. 8. 2017 odeslal společnosti BUSE s.r.o. žádost o informace č. j.ÚOHS-S0747/2016/VZ-24316/2017/512/MHr z téhož dne, v rámci které opakovaně požádal společnost BUSE s.r.o. o poskytnutí dodatečné informace v podobě odpovědi na následující otázku: „Uveďte subjekty (alespoň v členění název a sídlo, příp. místo podnikání), kterým jste dodali řešení odbavovacího systému, který byl založen výlučně na Vaší technologii, tj. technologii společnosti BUSE s.r.o.? Pokud takovýto subjekt není, uveďte alespoň obecné důvody pro to, že k realizaci Vaší technologii nedošlo.“ Společnost BUSE s.r.o. v dalším průběhu správního řízení ani na tuto opakovanou žádost Úřadu již neodpověděla.

114.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-25263/2017/512/MHr ze dne 14. 9. 2017 Úřad správní řízení vedené pod sp. zn. S0747/2016/VZ přerušil s cílem získat znalecký posudek z oborů Ekonomika, Elektronika, Elektrotechnika, příp. Kybernetika.

115.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-34095/2017/512/AKp ze dne 28. 11. 2017 Úřad ustanovil znalcem – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní, IČO 68407700, Ústav soudního znalectví v dopravě, se sídlem Horská 3, 128 03 Praha 2, obory znalecké činnosti: doprava a spoje (dále také „znalec“). Dále Úřad v rámci tohoto usnesení uložil znalci zodpovězení následujících otázek:

a)      „Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o funkcionalitě akceptace časových kuponů KIDSOK na bankovních platebních kartách, zejm. o algoritmu výpočtu tokenu a o tzv. greenlistu (xml soubor), poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu akceptace časových kuponů KIDSOK na bankovních platebních kartách zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

b)      Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – komunikace s dispečerskou aplikací – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o funkcionalitě – komunikace s dispečerskou aplikací – poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

c)      Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace se systémem e-shopu KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou technické požadavky týkající se popisu aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace se systémem e-shopu KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

d)      Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na integraci požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu integrace požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o dalších službách potřebných pro integraci požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu integrace požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

e)      Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést o aplikačním rozhraní a popisu způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o aplikačním rozhraní a popisu způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

f)       Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést o požadavcích na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcích, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o požadavcích na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcích, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.

g)      Jaký rozsah informací o spektru (typech) karet, které mají být řidičem při odbavení dobíjeny musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na tuto funkcionalitu tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu odbavení a dobíjení karet řidičem zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Jsou informace o spektru (typech) karet, které mají být řidičem ve vztahu k povinnosti dopravce, resp. řidiče odbavit cestující „v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“ při odbavení dobíjeny poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu odbavení a dobíjení karet řidičem zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“

Znalci bylo v rámci tohoto usnesení rovněž uloženo, aby znalecký posudek ve 2 vyhotoveních podal Úřadu písemně do 28. 2. 2018.

116.     Dne 22. 2. 2018 Úřad od znalce obdržel žádost o prodloužení termínu k podání znaleckého posudku ze dne 20. 2. 2018.

117.     Dne 2. 3. 2018 znalec doručil Úřadu žádost o prodloužení termínu k podání znaleckého posudku ze dne 20. 2. 2018 včetně doplnění žádosti o prodloužení termínu k podání znaleckého posudku ze dne 2. 3. 2018.

118.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-06574/2018/512/AKp ze dne 7. 3. 2018 Úřad uložil znalci, aby znalecký posudek ve 2 vyhotoveních podal Úřadu písemně do 31. 3. 2018.

119.     Dne 19. 4. 2018 byl Úřadu doručen znalecký posudek ze dne 17. 4. 2018 ve 2 vyhotoveních.

120.     Přípisem č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-12568/2018/512/AKp ze dne 26. 4. 2018 Úřad oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. S0747/2016/VZ účastníkům řízení.

121.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-12695/2018/512/AKp ze dne 27. 4. 2018 Úřad účastníkům řízení určil podle § 117c odst. 3 zákona lhůtu 12 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 5. 2018

122.     Dne 14. 5. 2018 obdržel Úřad od zadavatele přípis nazvaný „Písemné vyjádření k podkladům rozhodnutí“ z téhož dne. V rámci svého vyjádření zadavatele mimo jiné uvedl, že „má důvod se domnívat, že znalecký posudek je vypracován osobami, kteří nemají zcela přesné a konkrétní informace o praktické realizaci projektů v oblasti odbavení cestujících. Z posudku plyne formalismus a pouze teoretické znalosti pojmů, bez praktických zkušeností o implementaci těchto systému v provozu. Je pravděpodobné, že jiný znalec bude mít i jiný názor a pohled, než je uvedeno v tomto posudku.“ Jako příklad faktické realizace zadavatel uvedl projekt Multikanálového odbavovacího systému, který má mimo jiné umožnit využití bankovní karty jako nosiče časového jízdného, tedy dle zadavatele se jedná o stejnou funkcionalitu, která byla specifikována v rámci zadávacích podmínek k veřejné zakázce. Zadavatele uvedl, že „[v] rámci tohoto projektu výše uvedené společnosti byly schopny předložit dopravcům cenové nabídky na realizaci již v průběhu měsíce ledna 2018, i když v této době nebyla známa specifikace whitelistu ani jeho distribuce a popis datových toků, popis SAM modulu, předávání dat do clearingového centra, proces odbavení, kontrola mobilní aplikace a další technické informace. Tyto informace byly poskytnuty po podpisu NDA (smlouva o utajení informací) (…).“

123.     Dále zadavatel uvedl, že „má písemně potvrzeno od několika odborných subjektů, že jsou schopni na základě poskytnutých informací předložit cenové nabídky. Tyto důkazy již zadavatel Úřadu poskytnul v předchozích vyjádřeních.“

124.     Zadavatel také uvedl následující: „V posudku je také uvedeno (kapitola 8. Dobíjení karet řidičem), že předložená dokumentace karty ODISKA je nedostatečná. S tímto tvrzením také nelze souhlasit. V rámci Moravskoslezského kraje proběhlo mnoho veřejných soutěží, kdy součástí byla tato dokumentace a proti této dokumentaci nebyly vzneseny žádné připomínky jak ze strany dopravců, tak ze strany dodavatelů odbavovacích systémů.“

125.     Na závěr zadavatel navrhl, aby Úřad návrh navrhovatele ze dne 12. 12. 2016 zamítl dle § 118 odst. 5 písm. a) zákona.

Vyjádření navrhovatele ze dne 21. 5. 2018

126.     Dne 21. 5. 2018 obdržel Úřad od navrhovatele přípis nazvaný „Vyjádření společnosti ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s.“. Předně navrhovatel uvedl, že „[z]nalecký posudek Ústavu soudního znalectví považuje Navrhovatel za zásadní podklad rozhodnutí v této věci.“ Dále navrhovatel zpochybňoval vyjádření společností Merchant Payment Acquiring Services s.r.o. a Diebold Nixdorf s.r.o., jež doložil v rámci průběhu tohoto správního řízení zadavatel.

127.     Závěrem svého vyjádření navrhovatel uvedl, že závěry znaleckého posudku dle jeho slov jednoznačně podporují jeho názor, a to, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel navrhl a žádal, aby Úřad přezkoumal zadávací podmínky veřejné zakázky a rozhodnul tak, že zadávací řízení na veřejnou zakázku zruší.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

128.     Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění a při zohlednění závěrů druhostupňového rozhodnutí konstatuje, že byly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, a proto dle daného ustanovení rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

129.     Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

130.     Úřad se na prvním místě zabýval otázkou, zda Olomoucký kraj naplňuje zákonné znaky veřejného zadavatele.

131.     Podle ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

132.     Podle článku 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

133.     Podle bodu 12 článku 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se na území České republiky vytváří tento vyšší územně samosprávný celek: Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.

134.     Úřad uvádí, že Olomoucký kraj je územně samosprávným celkem a má za prokázané, že došlo k naplnění podmínky uvedené v ustanovení §2 odst. 2 písm. c) zákona, a pohlíží proto na Olomoucký kraj jako na veřejného zadavatele.

K přípustnosti návrhu ze dne 12. 12. 2016

Relevantní ustanovení zákona

135.     Podle ustanovení § 114 odst. 4 věta první zákona musí být návrh doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl.

136.     Podle ustanovení § 114 odst. 5 zákona pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

Právní posouzení

137.     Úřad se v šetřeném případě nejprve zabýval otázkou, zda byl navrhovatel v dané věci oprávněn podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, resp. jestli byl předmětný návrh navrhovatele ze dne 12. 12. 2016 podán u Úřadu včas.

138.     Ze skutkových zjištění souzené věci plyne, že navrhovatel doručil zadavateli dne 21. 11. 2016 zdůvodněné námitky směřující proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky, přičemž o jejich nevyhovění se navrhovatel dozvěděl prostřednictvím e-mailu od zástupce zadavatele dne 1. 12. 2016, resp. poštou dne 2. 12. 2016. Následně dne 12. 12. 2016 doručil navrhovatel v téže věci návrh k Úřadu, v němž mimo jiné namítá, že zadavatel nevyřídil jeho námitky v souladu s ustanovení § 111 odst. 1 zákona.

139.     Úřad v této věci konstatuje, že vzhledem k rozhodným skutečnostem šetřené věci je pro posouzení přípustnosti podaného návrhu navrhovatele stěžejní, zda zadavatel vyřídil námitky navrhovatele v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona, či nikoliv. Úřad zde odkazuje na Úřadem vydané rozhodnutí (příkaz) č. j. ÚOHS-S0045/2017/VZ--03261/2017/551/OPa ze dne 31. 1. 2017, které nabylo právní moci dne 10. 2. 2017 (veškerá Úřadem citovaná rozhodnutí jsou dostupná online na internetové adrese www.uohs.cz), v němž Úřad dovodil spáchání správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona, neboť zadavatel nevyřídil předmětné námitky navrhovatele v souladu s § 111 odst. 1 zákona. Tímto má Úřad za prokázané, že došlo ke splnění hypotézy plynoucí z ustanovení § 114 odst. 5 zákona, tj. nevyřízení námitek podle § 111 odst. 1 zákona, čímž byla navrhovateli dána možnost podat návrh na uložení nápravného opatření do 25 dnů ode dne odeslání námitek ze dne 21. 11. 2016. Jestliže navrhovatel odeslal zadavateli předmětné námitky dne 21. 11. 2016 a návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele byl Úřadu doručen dne 12. 12. 2016, tj. 21. den ode dne odeslání předmětných námitek, Úřad konstatuje, že byly splněny podmínky uvedené v § 114 odst. 5 zákona, čímž se stal předmětný návrh navrhovatele přípustný.

140.     Pro úplnost Úřad dodává, že návrh navrhovatele ze dne 12. 12. 2016 by byl doručen včas i za situace, kdy by bylo pohlíženo na rozhodnutí zadavatele ze dne 1. 12. 2016 o námitkách navrhovatele jako na řádné, neboť lhůta plynoucí z ustanovení § 114 odst. 4 věty první by byla taktéž dodržena.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

141.     Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

142.     Podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

143.     Zadávací dokumentace musí podle ustanovení § 44 odst. 3 písm. b) zákona obsahovat alespoň technické podmínky (§ 45) nebo zvláštní technické podmínky (§ 46a), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

144.     Podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

145.     Podle ustanovení § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

146.     Technické podmínky podle ustanovení § 46 odst. 4 zákona může zadavatel stanovit formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.

147.     Podle ustanovení § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Zjištěné skutečnosti

148.     Zadavatel v článku III.3). zadávací dokumentace uvedl, že rozsah a podrobné vymezení předmětu veřejné zakázky je uvedeno:

o      „v závazném textu Smlouvy o poskytování veřejných služeb v přepravě veřejnou osobní linkovou dopravou cestujících (…) včetně jejich příloh, která tvoří přílohu č. 6 této zadávací dokumentace,

o      ve Vymezení linek a spojů, které tvoří přílohu č. 3 této zadávací dokumentace.“

149.     Podle článku 1.20.4 závazného návrhu smlouvy se dopravce „zavazuje nejpozději ke dni 1. 12. 2017, a dále po celou dobu trvání této Smlouvy splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace stanovené obecně závaznými právními předpisy a touto Smlouvou, zejména jejím čl. 8 a přílohou č. 2 této Smlouvy“.

150.     Dále je podle článku 1.5.1 závazného návrhu smlouvy dopravce povinen „zajistit, že jeho provoz bude splňovat příslušné Technické a provozní standardy stanovené v Příloze č. 2 této Smlouvy, a je rovněž povinen zajistit výkon dalších služeb souvisejících s plněním této smlouvy.“

151.     Podle článku 1.2 „Standardy používaných vozidel v IDSOK“ přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy stanovil zadavatel požadavky (specifikaci) na odbavovací zařízení následovně:

o      »barevný displej minimálně 5,5“,

o      displej cestujícího,

o      termotiskárna s ořezávačem s rychlostí tisku min. 100 mm/sekunda,

o      šířka tiskárny splňující požadavky v rámci území, které dopravce obsluhuje,

o      čtečka bezkontaktních platebních karet,

o      akceptace časových kuponů KIDSOK na platební kartě,

o      SAM sloty – minimálně 2 ks - modem pro bezdrátový přenos dat – 3G a vyšší,

o      možnost vyčtení dat kontaktním médiem (např. USB flash disk),

o      systém digitálního hlášení (3-cestný – řidič – vně – do vozidla) – formát nahrávek MP3,

o      systém satelitního sledování GPS – možnost řízení periferií: IBIS, ethernet, RS 485, USB, CAN (inf. panely, označovače, systém pro nevidomé,…),

o      provozní teplota: -20°C – +60°C,

o      klávesnice k plnohodnotnému ovládání (SW nebo mechanická),

o      možnost časového řízení panelů, označovačů, dálkové řízení aktualizace dat.«

152.     Dále zadavatel v témže článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy stanovil i požadavky na funkci zařízení na výdej jízdenek takto:

o      „komunikace s dispečerskou aplikací (krajskou a vlastní),

o      sledování polohy vozidla,

o      bezdrátový přenos dat (vstupní + výstupní data),

o      odbavování cestujících v rámci IDSOK,

o      odbavení bezkontaktní bankovní kartou, papírovou jízdenkou,

o      řídící jednotka vozidlového informačního systému“.

153.     Závěrem článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy stanovil zadavatel i tyto „Další požadavky na odbavovací systém“:

o      „termotiskárna s ořezávačem – rychlost tisku min. 100 mm/s, přičemž tiskárna musí vytisknout správné informace o uskutečněné přepravě, jako jsou veškeré údaje vyžadované právními předpisy, zejména pak datum, provozní rozsah platnosti (jednotlivá trať, úsek tratě apod.), nástupní a výstupní zastávka, cena jízdného, firmu a IČ dopravce, druh jízdného, sazba DPH, doba platnosti jízdenky, časová platnost jízdenky,

o      jízdní doklady vydávané musí splňovat náležitosti stanovené příslušným právním předpisem,

o      zvládnutí tarifního systému objednatele,

o      umístění tak, aby každý cestující mohl být odbaven řidičem v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem,

o      rychlá montáž/demontáž zařízení ve vozidle - plná integrace odbavovacího systému do e-shopu KIDSOK“.

154.     Následně zadavatel v rámci dodatečných informací k zadávacím podmínkám šetřené zakázky (sada č. 3 ze dne 5. 9. 2016) k dotazu č. 11 uvedl následující:

„Odbavení cestujících pomocí platebních bankovních karet je v dnešní době již standardem, který zjednodušuje a zpříjemňuje dopravu pro cestující. Využití platebních karet jako nosiče časového kupónu pak kromě Olomouckého kraje funguje například v DP Děčín a v blízké době bude tento způsob spuštěn i v dalších regionech ČR. Zadavatel nemá na mysli žádného konkrétního dodavatele odbavovacích zařízení. Zadavatel ovšem zpřesňuje informace pro implementaci tohoto požadavku:

o      Tokenizace: certifikovaná čtečka platebních karet v odbavovacím zařízení vypočítá dle definovaného algoritmu token platební karty. Pod tímto tokenem je platební karta v odbavovacím systému dále identifikována. Algoritmus výpočtu tokenu bude z bezpečnostních důvodů předán vítěznému uchazeči. Využívají se však běžné technologie a postupy, které se používají oboru akceptace platebních karet.

o      Greenlist: xml soubor, ve kterém jsou uloženy platné časové kupóny, tokeny, fotografie a další informace. Popis xml souboru bude předán z bezpečnostních důvodů vítěznému uchazeči. Jedná se o běžný formát souboru, který se používá i v jiných odbavovacích systémech.

o      Zobrazení informace o kupónu včetně fotografie (pokud je vyžadována) řidiči na displeji odbavovacího zařízení. Základní parametry odbavovacího zařízení jsou uvedeny dále v zadávací dokumentaci.“

Závěrem své odpovědi zadavatel dodavatele dále upozornil, že „pomocí platební karty lze v dopravním prostředku zakoupit i jednotlivou jízdenku. Zadavatel doporučuje uchazeči, aby platební aplikace v certifikované čtečce v odbavovacím zařízení byla schválená u všech bank, které ke dni podání nabídky poskytují acquirerské služby a to z toho důvodu, že veřejná soutěž na banku, která bude poskytovat tyto služby jednotně pro kraj, bude teprve v budoucnu vyhlášená a tato banka se bude v čase měnit dle výhodnosti nabídek“.

155.     Dále zadavatel v rámci týchž dodatečných informací ze dne 5. 9. 2016 uvedl na dotaz, zda má k dispozici nějaké dodatečné informace pro splnění požadavku na zajištění komunikace s krajskou dispečerskou aplikací, jejž by umožnily uchazeči zpracování reálné nabídkové ceny, že „[k]omunikace s krajskou dispečerskou aplikací bude předána vítěznému uchazeči. Jedná se o standardní formát komunikace jako v jiných regionálních dispečerských systémech“.

156.     Zadavatel také v dodatečných informacích č. 3 konstatoval ve věci nutnosti hardwarového a softwarového vybavení k požadované funkcionalitě integrace do e-shopu, že „[i]ntegrace do e-shopu KIDSOK znamená zejména párování plateb mezi ERP systémem uchazeče a e-shopem KIDSOK. Pro integraci není nutné pořizovat žádný hardware ani software. Provoz e-shopu zajišťuje zadavatel“.

157.     Následně zadavatel v rámci dodatečných informací (dotazy č. 20 a 21 sady č. 4) ze dne 15. 9. 2016 doplnil, že „Greenlist je centrálně generován e-shopem a od 1. 1. 2018 bude nutné komplexně zajistit jeho distribuci do odbavovacího systému v pravidelných intervalech několikrát za den.“ a že „[p]rovozovatelem e-shopu bude koordinátor. Provoz e-shopu bude nákladem objednatele (koordinátora)“.

158.     Ve věci „clearingu tržeb“ zadavatel v odpovědi na dotaz č. 22 uvedl, že „Clearing tržeb bude realizovat koordinátor v rámci své činnosti. Transakce odbavovacího systému o prodaném jízdném ve vozidlech dopravce budou v běžném formátu (MS Excel, txt., apod.) zasílány elektronickou formou (e-mail, apod.) na e-mailovou adresu koordinátora minimálně jednou týdně“.

159.     V reakci na dotaz č. 23 zadavatel v dodatečných informacích sada č. 4 doplnil (upřesnil) způsob předání aplikačního rozhraní a popsal způsob komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK následovně. „Komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem bude probíhat prostřednictvím UDP datových přenosů v síti GSM/GPRS. Minimální perioda zpráv z vozidla je 20 s, významné zprávy (zastavení v zastávce apod.) se posílají okamžitě mimo pravidelný cyklus. Minimální obsah zpráv z vozidla je následující

o      jednoznačný identifikátor zařízení (minimálně v rámci dopravce),

o      GPS poloha,

o      čas,

o      linka,

o      spoj,

o      id řidiče,

o      informace o průjezdu / zastavení v zastávce.

Odbavovací zařízení musí umožnit přijímat a zobrazovat a také odesílat textové zprávy zaslané v rámci protokolu (ne SMS).

Konkrétní technická specifikace komunikace závisí na výrobci konkrétního odbavovacího systému. Předpokládá se, že při dodržení výše uvedených minimálních parametrů bude aplikační rozhraní upraveno na straně dispečerského systému v rámci jeho implementace“.

160.     Zadavatel v předmětných dodatečných informacích sada č. 4 ze dne 15. 9. 2016 uvedl také odpověď na otázku, které karty mají být řidičem dobíjeny, že „[d]obití karty řidičem, je rozuměno dobití dopravní karty Mifare Desfare EV1, např. karta ODISka, v rámci přeshraniční dopravy s Moravskoslezským krajem.“ Tuto informaci zadavatel později rozšířil, když v dodatečných informacích sada č. 8 ze dne 20. 10. 2016 uveřejnil komplexní technickou specifikaci dopravní bezkontaktní čipové karty ODISka z Moravskoslezského kraje.

161.     Následně zadavatel prostřednictvím dodatečných informací sada č. 6 ze dne 26. 9. 2016 zveřejnil ucelený dokument „Systém využití EMV karet v osobní dopravě KIDSOK“, jenž je přílohou předmětných dodatečných informací.

Znalecký posudek ze dne 17. 4. 2018

162.     V bodě 2. znaleckého posudku se znalec věnoval požadavku zadavatele – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky Úřadu:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 1 část 1“)

„Jsou informace o funkcionalitě akceptace časových kuponů KIDSOK na bankovních platebních kartách, zejm. o algoritmu výpočtu tokenu a o tzv. greenlistu (xml soubor), poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu akceptace časových kuponů KIDSOK na bankovních platebních kartách zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 1 část 2“)

V bodě 2.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 1 část 1 následující: „Okruh a rozsah informací je obsahem kapitoly 2.3.1.“

V bodě 2.3.1 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Pro zajištění akceptace časových kupónů přiřazených k médiu ve formě bankovních platebních karet je z technického hlediska nutné použít systém s centralizovanou architekturou, který jako médium pro odbavení používá tzv. identifikátor cestujícího (viz kap. 2.2.1). To je dáno především skutečností, že na médium nelze v procesu odbavení cestujícího nic zapisovat (což se shoduje s vlastnostmi bankovních platebních karet). Tato informace byla v r. 2016 všeobecně známá, viz [51].

Algoritmus výpočtu tokenu

Místo čísla bankovní platební karty a doby její exspirace se v odbavovacím systému používá tzv. token, který vznikne pomocí tokenizačního algoritmu z výše uvedených karetních údajů a tzv. tokenizačního klíče, který je z důvodu bezpečnosti odbavovacího systému utajený.

V případě výpočtu tokenu z údajů bankovní platební karty po jejím fyzickém přiložení ke čtečce bankovních platebních karet provádí tento výpočet přímo HW této čtečky, případně HW odbavovacího zařízení, jehož součástí čtečka je. V případě použití bankovní platební karty prostřednictvím internetového, resp. webového rozhraní, pak výpočet tokenu provádí tzv. platební brána. Příslušná čtečka musí být certifikovaná pro bankovní prostředí (PCI DSS).

V praxi nejpravděpodobnějším řešením bude situace, kdy takovouto čtečku bude pro dodavatele OS zajišťovat externí výrobce, resp. dodavatel (specializovaný na výrobu bankovních čteček s příslušnou certifikací). Z hlediska dodavatele odbavovacího systému se pak bude jednat o integraci takovéto čtečky do svého odbavovacího systému, což kromě fyzického propojení prostřednictvím definovaného standardizovaného rozhraní provede hlavně úpravou SW odbavovacího zařízení pro zajištění komunikace s touto čtečkou a úpravou pro další práci s daným typem tokenu. K úpravě SW odbavovacího zařízení bude dodavatel OS muset znát specifikaci komunikačního rozhraní k dané čtečce, kterou získá od jejího dodavatele.

Otázkou je, zda algoritmus výpočtu tokenu je potřeba znát pro ověření použitelnosti HW pro čtení bankovních platebních karet, kterým dodavatelé OS disponuji (nebo který si pro potřeby implementace dané funkcionality opatří), pro daný odbavovací systém. Zde mohou nastat dva případy:

a) Pokud řešení vyžaduje provádění tokenizace prostřednictvím HW certifikované čtečky BPK (dle odpovědi na dotaz č. 11 v [5] ano), musí dodavatel tento algoritmus znát, resp. znát alespoň jeho základní parametry, aby mohl posoudit, zda disponuje zařízením, které to již umožňuje nebo které to umožňuje implementovat. Je jisté, že minimálně ta část zařízení, která je určená pro komunikaci s bankovní platební kartou, bude muset splňovat specifikace PCI DSS. V dokumentaci k PCI DSS [71] jsou však uvedeny pouze minimální požadavky na hašovací algoritmy, nikoli konkrétní specifikace algoritmů.

b) Jiná situace nastane v případě, že tokenizační algoritmus bude implementován přímo v SAM modulu, který dodavateli OS poskytne objednatel. V takovém případě dodavatel tokenizační algoritmus znát nepotřebuje, protože tento algoritmus je již implementován v SAM. Dodavatel však potřebuje znát alespoň typ použitého SAM modulu (HW specifikaci) a mít k dispozici dokumentaci ke komunikačnímu rozhraní s tímto typem SAM, jinak ho nebude moct ve svém odbavovacím zařízení používat, resp. nebude moct toto zařízení přizpůsobit pro používání s daným SAM modulem.

Pro generování tokenu z údajů bankovní platební karty je kromě tokenizačního algoritmu obecně nutné znát také tokenizační klíč nebo klíče. Z hlediska bezpečnosti zajištění citlivých údajů v rámci odbavovacího systému není možné (ani v rámci zadávací dokumentace) zveřejnit tzv. ostré klíče, tj. klíče, které jsou v systému reálně používané pro tokenizaci. V případě jejich zveřejnění, resp. úniku, by došlo k zásadnímu narušení bezpečnosti systému s dalekosáhlými dopady (ztráta reputace, možné porušení zákona o ochraně osobních informací, finanční ztráty). Situaci je však pro účely výběrového řízení možné řešit poskytnutím tzv. testovacích klíčů (klíče stejných parametrů obsahujících však jiné hodnoty) [55].

V případě řešení odbavovacího systému založeného na existenci SAM modulu jsou tokenizační klíče jeho součástí. Dodavatel OS je znát nebude a ani nepotřebuje, protože je bude využívat prostřednictvím komunikačního rozhraní SAM modulu.

Green list

Oproti systémům s distribuovanou architekturou je u systémů s centralizovanou architekturou vyžadováno propojení koncových odbavovacích zařízení s centrální databází. Propojení nemůže být (v reálném provozu) trvalé z důvodu výpadku spojení, proto se využívá synchronizace dat mezi uvedenými koncovými prvky. Pro potřeby synchronizace jsou definovány formáty distribučních seznamů.

V případě režimu ad c) viz kap. 2.2, tj. identifikátoru s možností přiřazení časových kuponů (což je případ posuzované veřejné zakázky), je nutná synchronizace databáze obsahující informace nutné pro odbavení všech cestujících v systému (tzv. dopravní informace pro odbavení).

Tyto informace jsou distribuovány prostřednictvím distribučního seznamu, který se v posuzované zadávací dokumentaci nazývá tzv. greenlist.

Specifikace greenlistu musí obsahovat tyto základní části:

-          Popis variant/verzí greenlistu (pokud existují).

-          Popis datové struktury nebo struktur (u více verzí) greenlistu.

-          Popis komunikace mezi koncovými body systému.

-          Kvalitativní a kvantitativní parametry související s greenlistem.

Dále budou rozvedeny výše uvedené základní části specifikace greenlistu. Dle účelu použití (dle typu zařízení, dle rozsahu poskytovaných dat apod.) může existovat více variant greenlistu. Stejně tak dle vývojové fáze (pro starší zařízení apod.) může existovat více verzí greenlistu.

Popis datové struktury typického greenlistu musí obsahovat:

-          Formát reprezentace datových struktur (xml, Json, binární,...),

-          Jména a popis dílčích datových struktur.

-          Typ jejich datové reprezentace (např. typ string, integer, byte,...),

-          Popis jednotlivých datových položek.

-          Zda konkrétní dílčí datová struktura a její položky jsou závazné nebo volitelné.

-          Vztahy (vazby) a hierarchii mezi jednotlivými částmi datové struktury.

Popis komunikace musí obsahovat:

-          Způsob komunikace koncových zařízení (odkazem na konkrétní standard).

-          Způsob zabezpečení komunikace: žádný nebo různé standardizované možnosti šifrování.

-          Formát přenosu dat (strukturovaný jazyk dle konkrétního standardu nebo binární forma).

-          Způsob komprimace dat a volitelně způsob šifrování zdrojových dat (pokud existují).

-          Formát kódování dat (např. UTF8).

Specifikace greenlistu musí obsahovat také kvalitativní a kvantitativní parametry související s distribucí greenlistu:

-          časové limity, do kdy musí být informace distribuovány z BackOffice do koncových zařízení a naopak,

-          četnost zasílání greenlistu nebo jeho inkrementálních částí,

-          celková velikost zasílaného greenlistu, velikost jeho inkrementálních částí.

Součástí dokumentace by měl být také:

-          popis (směry) datových toků a způsob distribuce greenlistu mezi jednotlivými prvky (subjekty) systému (odbavovací zařízení dopravce, BackOffice dopravce, BackOffice koordinátora),

-          popis nebo schéma procesů (odbavení, reklamace), ze kterého je zřejmé, jak se nakládá s informacemi obsaženými v greenlistu pro reálné situace, které mohou v systému nastat.

Z parametrů greenlistu plynou požadavky na rádiové rozhraní odbavovacího zařízení:

-          požadovaná doba odezvy a max. doba odbavení = volba technologie (GPRS/EDGE/3G/LTE),

-          četnost zasílání zpráv, velikost zpráv má vliv na celkový objem přenášených dat = volba technologie a tarifu operátora.

Z parametrů greenlistu (zejména celkový objem dat, struktura dat databáze, způsob práce s databází) dále plynou požadavky na odbavovací zařízení:

-          požadavky na výpočetní výkon HW odbavovacího zařízení (zda stovky MB nebo jednotky GB v případě fotografie),

-          požadavky na velikost a rychlost datového úložiště,

-          zabezpečení dat (šifrování, fyzické znepřístupnění datového úložiště, ochrana komunikačních portů zařízení atd.).

Na základě výše uvedených skutečností zejména četnost zasílání zpráv, celkový objem přenášených dat, celkových objem dat databáze, struktura dat databáze a s ní související datová struktura greenlistu a popis datové komunikace budou mít vliv na úpravy odbavovacích zařízení a centrální část OS (BackOffice).“

V bodě 2.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 1 část 2 následující: „Poskytnuté informace dostatečné nejsou. Seznam parametrů a informací, které mají být součástí zadávací dokumentace, je obsahem kapitoly 2.3.2.“

V bodě 2.3.2 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Informace a parametry, které by měly být uvedeny v zadávací dokumentaci, jsou uvedeny v předcházející kapitole. Odkazy na relevantní informace uvedené v zadávací dokumentaci jsou obsahem kapitoly 2.2.1. Na základě porovnání informací v obou výše uvedených kapitolách lze dospět k seznamu informací, které nejsou v zadávací dokumentaci uvedeny. Jedná se o níže uvedené informace a parametry.

Algoritmus výpočtu tokenu

Skutečností je, že ani tokenizační algoritmus ani tokenizační klíče nebyly v zadávací dokumentaci popsány, což bylo zdůvodněno bezpečnostními hledisky (viz [5] na str. 4, dotaz č. 11). Ke zdůvodnění objednatele k neposkytnutí tokenizačního algoritmu, kde objednavatel zdůvodňuje neposkytnutí algoritmu bezpečností odbavovacího systému, lze říct následující: bezpečnost odbavovacího systému tak, jak jsou chápány použité bezpečnostní nástroje (hašovací funkce, tokenizační klíč), by měla být zajištěna prostřednictvím utajení tokenizačního klíče nebo klíčů. Vzhledem ke skutečnosti, že použití nestandardního algoritmu se z důvodu následné špatné HW kompatibility nepředpokládá, není důvod neposkytnout odkaz na jeden nebo více standardizovaných algoritmů, ze kterých jeden bude v odbavovacím systému použit [55].

K poskytnutí tokenizačního klíče nebo klíčů v rámci zadávací dokumentace: jak bylo uvedeno výše, není možné zveřejnit tzv. ostré klíče, protože na jejich utajení je založena bezpečnost odbavovacího systému, bylo by to zásadní narušení jeho bezpečnosti. Vzhledem k potřebě znalosti parametrů tokenizačního klíče pro stanovení odhadu náročnosti implementace tokenizace do HW dodavatele odbavovacího systému (a to i v případě zajištění dodávky tohoto HW externím dodavatelem) lze tuto potřebu řešit poskytnutím tzv. testovacích klíčů (klíče stejných parametrů obsahujících však jiné hodnoty) [55].

V případě využití tzv. SAM modulu v oblasti bezpečnosti odbavovacího systému (tato skutečnost však není ze zadávací dokumentace zřejmá), nemusí dodavatel znát ani tokenizační algoritmus, ani klíče. Objednatel však musí poskytnout specifikaci SAM modulu a dokumentaci ke komunikačnímu rozhraní (API), aby dodavatel mohl posoudit složitost a t ím i časovou a finanční náročnost implementace SAM modulu do svého odbavovacího zařízení z hlediska HW a SW.

Greenlist

Kromě vybraného formátu greenlistu (XML viz [5]) musí specifikace greenlistu obsahovat:

-          Popis variant/verzí greenlistu (pokud existují).

-          Popis datové struktury nebo struktur greenlistu.

-          Popis komunikace mezi koncovými body systému.

Specifikace greenlistu musí obsahovat také kvalitativní a kvantitativní parametry související s distribucí greenlistu:

-          časové limity, do kdy musí být informace distribuovány z BackOffice do koncových zařízení a naopak,

-          celková (odhadovaná, maximální) velikost zasílaného greenlistu, velikost jeho inkrementálních částí.

Další informace:

-          popis (směry) datových toků a způsob distribuce greenlistu mezi jednotlivými prvky (subjekty) systému (odbavovací zařízení dopravce, BackOffice dopravce, BackOffice koordinátora),

-          popis nebo schéma procesů (odbavení, reklamace), ze kterého je zřejmé, jak se nakládá s informacemi obsaženými v greenlistu pro reálné situace, které mohou v systému nastat.

Skutečností je, že žádné z výše uvedených informací nebyly v zadávací dokumentaci uvedeny. Informace uvedené v dokumentu [49] jsou marginální. Zadávací dokumentace v zásadě pouze obsahuje informaci (viz [5], str. 4, odpověď zadavatele na dotaz č. 11), že „ se jedná o běžný formát souboru, který se používá i v jiných odbavovacích systémech." Tato informace spolu s informací o formátu souboru greenlistu „xml" pro kladné zodpovězení otázek uvedených v zadání dostatečná není.“

163.     V bodě 3. znaleckého posudku se znalec věnoval problematice komunikace s dispečerskou aplikací, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky Úřadu:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – komunikace s dispečerskou aplikací – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 2 část 1“)

„Jsou informace o funkcionalitě – komunikace s dispečerskou aplikací – poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 2 část 2“)

V bodě 3.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 2 část 1 následující:

„Objednavatel musí uvést:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující požadované funkcionality odbavovacího systému vzhledem k dispečerské aplikaci
• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací.

Podrobnosti o požadavcích jsou uvedeny v kapitole 3.3.“

V bodě 3.3.1 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení funkcionality - komunikace s dispečerskou aplikací, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionality komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují, musejí obdržet tyto informace:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující požadované funkcionality odbavovacího systému vzhledem k dispečerské aplikaci, což souvisí se:

o      zasíláním dat z palubního počítače,

o      příjmem a zpracováním dat z dispečerské aplikace,

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací:

o      popis komunikačního protokolu - u standardních protokolů stačí název,

o      popis zabezpečení komunikace,

o      popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají, aby dodavatel odbavovacího systému byl schopen určit, zda odbavovací zařízení disponuje periferiemi pro získání požadovaných údajů, či je musí doplnit (např. souřadnice polohy s danou přesností a četností poskytování),

o      použité kódování diakritiky,

o      popis druhu zpráv (požadavek - odpověď),

o      popis událostí aktivujících komunikaci.

Na základě těchto údajů dodavatelé odbavovacích systémů mohou ověřit, zda jejich zařízení disponuje požadovanou funkcionalitou. Pokud dojdou k závěru, že jejich zařízení nedisponuje požadovanou funkcionalitou, poskytnuté informace jim poslouží ke stanovení rozsahu činností, časové náročnosti a nákladech na doplnění požadované funkcionality. Činnosti mohou souviset jak s úpravou software, tak i hardware, kdy je nutné provést - analýzu požadavků, návrh řešení, vývoj, implementaci a testování, které probíhá nejenom po implementaci, ale i během vývoje.

Jako příklad dokumentace, která je pro účely veřejné zakázky dostatečná, je možné uvést dokument Centrální dispečink Zlínského kraje - Příloha č. 8 Smlouvy o přistoupení k IDS ZK, viz [63].“

V bodě 3.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 2 část 2 následující:

„Poskytnuté informace nejsou dostatečné, zcela chybí popis zabezpečení komunikace; popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají; použité kódování diakritiky; popis druhu zpráv (požadavek - odpověď); jasná specifikace událostí aktivující komunikaci. Rozbor poskytnutých informací je v kapitole 3.3.“

V bodě 3.3.2 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Informace ohledně požadavků na odbavovací zařízení v souvislosti s dispečerskou aplikací, které byly součástí Zadávací dokumentace předmětné Veřejné zakázky, byly obsaženy v Příloze č. 2 (soubor Príloha_č_2_Technické_a_provozní_standardy_25_7_2016.pdf [13]). Požadavek na odbavovací zařízení je uveden velmi vágně, formulace požadavku "komunikace s dispečerskou aplikací (krajskou a vlastní)" je opravdu velmi obecná. V kapitole 6 téhož dokumentu jsou informace již konkrétnější, nicméně stále velmi vágní, některé dokonce zcela nesmyslné ("Komunikační jednotky musí být zároveň vybaveny SIM kartou pro zachování možnosti ukládání dat při dočasné ztrátě signálu." - patrně byla myšlena „SD karta" místo „SIM karta"), a hlavně stále vykazující vysoký stupeň neurčitosti.

Až v odpovědi k dotazu č. 23 (soubor Dodatečné Jnformace_sada_č_4.pdf (Sj) je obsažena část potřebných informací, nicméně se rozšiřuje množina požadovaných odesílaných údajů. Poslední odstavec odpovědi "Konkrétní technická specifikace komunikace závisí na výrobci konkrétního odbavovacího systému. Předpokládá se, že při dodržení výše uvedených minimálních parametrů bude aplikační rozhraní upraveno na straně dispečerského systému v rámci jeho implementace." vzbuzuje dojem, že dispečerská aplikace se podřídí řešení odbavovacího zařízení, což sice odstraňuje velkou nejistotu, ale je to v ostrém rozporu se závazkem v dokumentu Příloha č. 6 - Závazný text smlouvy o plnění předmětu veřejné zakázky [23], kde je jasně určena povinnost dopravce "... zajistit bezproblémový proces vzájemné komunikace používaných vozidel s centrálním dispečinkem Objednatele ...". Rozhodně nejsou definovány všechny požadavky na funkcionalitu odbavovacího systému a detailně popsána veškerá komunikace s dispečerskou aplikací.

Možným vysvětlením nedostatků a neurčitostí v Příloze č. 2 - Technické a provozní standardy (viz [13]) je fakt, že na dodávku systému centrálního dispečinku Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje byla smlouva podepsána s firmou T-MAPY spol s.r.o. až dne 14.12.2016 (viz [60]) a dispečink IDSOK byl předán až dne 30.6.2017 (viz [58] a [59]).“

164.     V bodě 4. znaleckého posudku se znalec věnoval problematice zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky Úřadu:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na funkcionalitu – zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace se systémem e-shopu KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 3 část 1“)

„Jsou technické požadavky týkající se popisu aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace se systémem e-shopu KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 3 část 2“)

V bodě 4.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 3 část 1 následující: „Požadovaný rozsah informací je specifikovaný v kap. 4.3.1.“

V bodě 4.3.1 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Rozsah a detail dokumentace nezbytné jako podklady pro realizaci e-Shopu je závislá na složitosti celkového řešení a na tom, zda se jedná o zcela nové řešení nebo napojení na stávající řešení. Vzhledem k tomu, že se jedná o posudek zadávací dokumentace řešení, které bude napojeno na stávající řešení Systému EMV karet v osobní dopravě KIDSOK, musí být kladen velký důraz na detailní specifikace, které musí obsahovat následující minimální okruh informací:

-          Způsob napojení e-Shopu na clearingový systém.

-          Způsob využití Greenlistu, Blacklistu a případně Whitelistu v logice e-Shopu,

-          Způsob napojení transakčních systémů dopravců na e-Shop,

-          Způsob napojení systému bezkontaktních/kontaktních karet na e-Shop,

-          Rozsah funkcí e-Shopu a rozsah využití pro dopravce.

-          Zda bude nezbytné pořízení HW, SW a služeb ve vztahu k řešení e-Shopu IDSOK.

V návaznosti na výše uvedené okruhy požadovaných informací a vzhledem k tomu, že je povinnost dopravce využívat e-Shop BackOffice IDSOK, lze shrnout nedostatky do následujících oblastí, které byly vyhodnoceny posuzovatelem, že nejsou dostatečně nebo vůbec specifikovány:

-          způsob napojení e-Shopu na clearingový systém ve vztahu na zde realizované transakce (nákup kupónů, časových jízdenek apod.). Logika napojení komponent je nezbytná pro definování dodávaných komponent a souvisí s případnou nutností dodání této komponenty dopravcem pro fungování celého řešení ve vztahu k dopravci,

-          způsob využití nebo provázání Greenlistu, Blacklistu a případné Whitelistu v logice e-Shopu, který je nezbytný pro definování intervalů a komunikačních kanálů pro odbavovací systémy nebo komponenty dopravce,

-          způsob napojení transakčních systémů dopravců (odbavovací systémy, kontaktní místa apod.) na e-Shop, které může znamenat nutnost dodání takovéhoto řešení přímo dopravcem,

-          způsob napojení systému bezkontaktních/kontaktních karet (včetně databáze) na e-Shop. Logika napojení karet může znamenat nutnost dodání takovéhoto řešení přímo dopravcem,

-          jaký je rozsah funkcí e-Shopu, kdy nelze kvalifikovaně odhadnout možnosti a způsoby jejich využití pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb, tj. zda nebude ze strany dopravce potřeba zajistit některé funkce zakoupením nebo vývojem vlastního SW,

-          zda bude nezbytné pořízení k výše uvedeným oblastem:

• HW, síťových komponent a souvisejících periférií,
• SW od zadavatele formou služby nebo pořízení,
• vývoj vlastního SW dopravce,

které jsou nezbytné pro návrh dodávaného řešení ve vztahu na komponenty, služby a další dodávky.“

V bodě 4.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 3 část 2 následující:

„Poskytnutý rozsah informací byl na základě dostupných informací nedostatečný, jak je uvedeno v kap. 4.3.2, a proto si dodavatelé odbavovacích systémů nemohli učinit reálnou představu o činnostech nutných k zabezpečení této funkcionality, ani ověřit, zda takovýmto systémem disponují.“

V bodě 4.3.2 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Na základě výše uvedených informací shrnutých v nálezové části a uvedeného výčtu nedostatků e-Shopu specifikovaných v posudkové části je zřejmé, že předložená zadávací dokumentace spolu s upřesněnými údaji uvedenými v doplňujících informacích a jejich přílohách jsou nedostatečné pro zpracování nabídky a dodání zcela funkčního řešení.

Informace nebyly dostatečné, proto dodavatelé nemohli získat reálnou představu o detailních informacích o celkovém fungování, rozsahu využití a způsobu napojení na e-Shop, a to i vzhledem k závazku dopravce využívat e-Shop BackOffice IDSOK.

Z posouzení dostupných informací (objednávka KIDSOK 1951/2017 ze dne 11.12.2017) [65] vyplývá, že KIDSOK v době zadávacího řízení nedisponoval takovým e-shopem, který je součástí navrhovaného řešení a nebylo ani známé budoucí řešení (dodání připravených podkladů bylo stanoveno na 20. 12. 2016) [66].“

165.     V bodě 5. znaleckého posudku se znalec věnoval problematice integrace požadovaného systému odbavení (clearing), konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky Úřadu:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na integraci požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) – tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu integrace požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 4 část 1“)

„Jsou informace o dalších službách potřebných pro integraci požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu integrace požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 4 část 2“)

V bodě 5.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 4 část 1 následující: „Požadovaný rozsah informací je specifikovaný v kap. 5.3.1.“

V bodě 5.3.1 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Rozsah a detaily dokumentace nezbytné jako podklad pro clearingový systém jsou závislé na složitosti celkového řešení a na tom, zda se jedná o zcela nové řešení nebo napojení na stávající řešení. Vzhledem k tomu, že se jedná o posudek zadávací dokumentace řešení, které bude napojeno na stávající řešení Systému EMV karet v osobní dopravě KIDSOK, musí být kladen velký důraz na detailní specifikace, které musí obsahovat následující minimální okruh informací:

-          Způsob správy a vyhodnocení transakci dopravce,

-          Způsob předávání všech transakcí vzniklých v odbavovacím systému dopravce do clearingového systému,

-          Kde budou dostupné výstupy rozúčtování clearingového systému,

-          Způsob distribuce Blacklistu a případně Whitelistu,

-          Zda bude dostupnost algoritmů rozúčtování časového jízdného, přestupních jízdenek a dělení kupónů,

-          Způsob využití a návrhu řešení elektronické peněženky,

-          Způsob napojení nebo integrace na další IDS, lokální nebo regionální řešení a České dráhy,

-          Způsob komunikace a datový tok, komunikační intervaly nebo rozsah dostupnosti,

-          Způsob a možnosti kontroly transakcí,

-          Detailní upřesnění jednotlivých rozhraní,

-          Zda bude dostupnost algoritmů tarifního systému zadavatele,

-          Principy řešení mimořádných stavů,

-          Způsob zajištění nezbytného výkaznictví dopravce,

-          Zda bude nezbytné pořízení HW, SW a služeb ve vztahu k řešení IDSOK.

Požadavky uvedené výše vycházející ze základních požadavků definovaných v zadávacích dokumentacích modernizace odbavování cestujících v IDSJMK [73] a IREDO [74], které specifikují požadavky na nové řešení clearingu.

V návaznosti na výše uvedené okruhy požadovaných informací lze shrnout nedostatky do následujících oblastí, které byly vyhodnoceny posuzovatelem, že nejsou dostatečně nebo vůbec specifikovány:

-          zda je umožněno jednotlivým dopravcům provádět správu a vyhodnocení svých transakci přístupem do centrálního clearingu zadavatele nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů. Tato specifikace je nezbytná pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb,

-          zda je požadováno předávání všech transakcí vzniklých v odbavovacím systému dopravce sumarizovaně a konsolidovaně a bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů nebo se jedná o předávání samostatných transakčních souborů z každého odbavovacího zařízení samostatně nebo se bude jednat o přímou komunikaci odbavovacího zařízení s clearingovým centrem,

-          zda budou v centrálním clearingu dostupné výstupy rozúčtování nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů nezbytných pro efektivitu dopravních služeb,

-          způsoby a logiky distribuce zakázaných karet nebo zařízení (Blacklistu) a případně povolených karet nebo zařízení (Whitelistu) v rámci řešení,

-          dostupnost algoritmů rozúčtování časového jízdného, přestupních jízdenek a dělení kupónů nebo bude nutné tyto mechanismy analyzovat dopravcem. Způsoby výpočtu a logika dělení znamená významnou část určující komplikovanost a náročnost výpočtů,

-          zda řešení bude obsahovat využití elektronické peněženky jak stávajících, tak i připravovaného řešení, tj. definování způsobu využití a zpracování elektronické peněženky, které je nezbytné pro specifikace a definované logiky řešení,

-          definování způsobu napojení nebo integrace na další IDS, lokální nebo regionální řešení a České dráhy. Způsob integrace nebo napojení na další řešení může znamenat zásadní „omezení" nebo naopak složitost pro dodavatele řešení,

-          požadavky na komunikace, a to především datový tok, komunikační intervaly nebo rozsah dostupnosti pro:

• Vozidla,
• Kontaktní místa,
• Přepravní kontrolu,
• Případné validačních nebo informačních center,
• Centrálních systémů se systémy dopravce,

které jsou nezbytné pro specifikaci nároků na komunikace, a především požadavky na náklady k zajištění těchto služeb nezbytných pro fungování celého řešení,

-          způsob a možnosti kontroly transakcí (např. blokace karet, cizích karet), nebo bude nutné tyto mechanismy (nezbytné pro fungování kontrolních mechanizmů řešení) analyzovat dopravcem,

-          detailní upřesnění jednotlivých rozhraní, tj. způsobu vstupního napojení dopravců a formát výstupního rozhraní nezbytné pro fungování napojení dopravce,

-          zda bude garantována dostupnost algoritmů tarifního systému zadavatele, nebo bude nutné tyto mechanismy analyzovat dopravcem. Způsoby logiky tarifního systému a výpočtu přepravy znamená významnou část určující komplikovanost a implementovatelnost tarifů do celkového řešení,

-          principy řešení mimořádných stavů:

• nesoulad v rozdělení transakcí,
• chybějící transakce z odbavovacích zařízení,
• chybějící informace o přestupní jízdenky,
• neznámé transakce,
• apod.,

nezbytných pro fungování a důvěryhodnost celého řešení.

-          způsob zajištění výkaznictví dopravce nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů, které jsou nezbytné pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb,

-          zda bude nezbytné pořízení k výše uvedeným oblastem:

• HW, síťových komponent a souvisejících periférií,
• SW od zadavatele formou služby nebo pořízení,
• vývoj vlastního SW dopravce,

které jsou nezbytné pro návrh dodávaného řešení ve vztahu na komponenty, služby a další dodávky.

Výše uvedené nedostatky lze prezentovat na příkladu zveřejněné Datové věty pro clearingový systém regionálního řešení MSK, kde tyto informace jsou dostupné všem subjektům, kteří se připojují do systému MSK. Obdobně lze prezentovat na příkladu obecného popisu clearingu Cards Exchange společnosti ČSAD SVT Praha s.r.o., který je veřejně dostupný na webové stránce přístupu do clearingu (http://cards.svt.cz/tcards/help/cs/CE01-PO-Clearing-ObecnvPopis-l 19.pdf) [67].“

V bodě 5.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 4 část 2 následující:

„Požadovaný rozsah informací byl na základě dostupných informací nedostatečný, jak je uvedeno v kap. 5.3.1, a proto si dodavatelé odbavovacích systémů nemohli učinit reálnou představu o činnostech nutných k zabezpečení této funkcionality.“

V bodě 5.3.2 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Na základě výše uvedených informací shrnutých v nálezové části a uvedeného výčtu nedostatků specifikovaných v posudkové části vztahující se na clearingový systém je zřejmé, že předložená zadávací dokumentace spolu s upřesněnými údaji uvedenými v doplňujících informacích a jejich přílohách, jsou nedostatečné pro zpracování nabídky a dodání zcela funkčního řešení.

Informace nebyly dostatečné, protože dodavatelé nemohli z těchto informací získat reálnou představu o detailních specifikacích nezbytných pro dodávku fungujícího clearingového systému, navazujících komunikaci, jednotlivých souvisejících vazeb, specifikaci vstupních a výstupních rozhraní, použitých algoritmů a celkového fungování řešení IDSOK.

Z posouzení dostupných informací (Smlouva o dílo se společností TELMAX s.r.o., ze dne 20.11.2017) [64] vyplývá, že KIDSOK nedisponoval takovým clearingem, který je součástí navrhovaného řešení.“

166.     V bodě 6. znaleckého posudku se znalec zabýval problematikou aplikačního rozhraní a způsobu komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést o aplikačním rozhraní a popisu způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 5 část 1“)

„Jsou informace o aplikačním rozhraní a popisu způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 5 část 2“)

V bodě 6.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 5 část 1 následující:

„Objednavatel musí uvést:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující aplikační rozhraní serverové části dispečerského systému KIDSOK a komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací KIDSOK
• případnou alternativou je, že výrobce dispečerského systému dodá tzv. API (Application Programming Interface), pomocí kterého by odbavovací systém dopravce komunikoval s dispečerským systémem, ale v t om případě je nutné k t o m u API poskytnout kompletní dokumentaci.

Podrobnosti o požadavcích jsou uvedeny v kapitole 6.3.“

V bodě 6.3.1 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení funkcionality - vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují, musejí obdržet tyto informace o aplikačním rozhraní a popis způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující aplikační rozhraní serverové části dispečerského systému KIDSOK a komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací KIDSOK, tedy:

o      popis komunikačního protokolu - u standardních protokolů stačí název,

o      popis zabezpečení komunikace,

o      popis druhu zasílaných a přijímaných zpráv,

o      popis datového formátu zasílaných a přijímaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají,

o      použité kódování diakritiky,

o      popis událostí aktivujících komunikaci,

• případnou alternativou je, že dodavatel dispečerského systému (nebo jiný dodavatel) poskytne tzv. API (Application Programming Interface), pomocí kterého by odbavovací systém dopravce komunikoval s dispečerským systémem, ale v t om případě je nutné k tomu API poskytnout kompletní dokumentaci, která bude obsahovat informace:

o      minimální požadavky na hardware a software,

o      pro jaký programovací jazyk je API určeno,

o      seznam a popis procedur/funkcí/tříd API,

o      tzv. „programátorskou kuchařku" s příklady pro jednotlivé druhy zasílaných a přijímaných zpráv,

o      popis událostí aktivujících komunikaci.

Na základě těchto údajů dodavatelé odbavovacích systémů mohou ověřit, zda jejich zařízení disponuje požadovanou funkcionalitou. Pokud dojdou k závěru, že jejich zařízení nedisponuje požadovanou funkcionalitou, poskytnuté informace jim poslouží ke stanovení rozsahu činností, časové náročnosti a nákladech na doplnění požadované funkcionality. Činnosti mohou souviset jak s úpravou software, nebo i hardware, kdy je nutné provést - analýzu požadavků, návrh řešení, vývoj, implementaci a testování, které probíhá nejenom po implementaci, ale i během vývoje.

Jako příklad dokumentace, která je pro účely veřejné zakázky dostatečná, je možné uvést dokument Centrální dispečink Zlínského kraje – Příloha č. 8 Smlouvy o přistoupení k IDS ZK, viz [63].“

V bodě 6.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 5 část 2 následující:

„Poskytnuté informace nejsou dostatečné, zcela chybí popis zabezpečení komunikace; popis druhu zasílaných a přijímaných zpráv; popis datového formátu zasílaných a přijímaných zpráv; použité kódování diakritiky.

Rozbor poskytnutých informací je v kapitole 6.3.“

V bodě 6.3.2 znaleckého posudku uvedl znalec mimo jiné toto:

„Ke komunikaci mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK je uvedeno v dokumentu Dodatečné_informace_sada_č_3.pdf [4] "Komunikace s krajskou dispečerskou aplikací bude předána vítěznému uchazeči. Jedná se o standardní formát komunikace jako v jiných regionálních dispečerských systémech. Zadavatel považuje zveřejněné informace za dostatečné k provedení kalkulace.". Informace, že se jedná o standardní formát komunikace jako v jiných regionálních dispečerských systémech, je velice vágní. Pokud by byl uveden konkrétní regionální dispečerský systém, k němuž je zveřejněna úplná dokumentace, bylo by to v pořádku, ale tak tomu není. V dokumentu DodatečnéJnformace_sada_č_4.pdf [5] je alespoň uveden protokol UDP, což však není dostatečné, protože chybí popis formátu zasílaných zpráv. Navíc protokol UDP neověřuje doručení, takže není vhodný pro zasílání důležitých zpráv, u kterých je potřeba potvrzení o přijetí adresátem. Za takové lze pokládat textové zprávy zaslané v rámci protokolu, které musí odbavovací zařízení umožnit přijímat, zobrazovat a také odesílat. Chybějící popis formátu zasílaných zpráv souvisí s aplikačním rozhraním, o kterém je v naposledy uvedeném dokumentu (viz [5]) uvedeno "... Předpokládá se, že při dodržení výše uvedených minimálních parametrů bude aplikační rozhraní upraveno na straně dispečerského systému v rámci jeho implementace." Nicméně t o t o tvrzení je v ostrém rozporu se závazkem v dokumentu Příloha č. 6 - Závazný text smlouvy o plnění předmětu veřejné zakázky [23], kde je jasně určena povinnost dopravce "... zajistit bezproblémový proces vzájemné komunikace používaných vozidel s centrálním dispečinkem Objednatele ...". Rozhodně nejsou informace o aplikačním rozhraní a popisu způsobu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK poskytnuté zadavatelem dostačující.

Možným vysvětlením nedostatků a neurčitostí může být fakt, že na dodávku systému centrálního dispečinku Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje byla smlouva podepsána s firmou T-MAPY spol s.r.o. až dne 14.12.2016 (viz [60]) a dispečink IDSOK byl předán až dne 30.6.2017 (viz [58] a [59]).“

167.     V bodě 7. znaleckého posudku se znalec zabýval problematikou požadavků na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky:

„Jaký okruh a rozsah informací musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést o požadavcích na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcích, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 6 část 1“)

„Jsou informace o požadavcích na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcích, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 6 část 2“)

V bodě 7.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 6 část 1 následující:

„Objednavatel musí uvést:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující požadované funkcionality odbavovacího systému vzhledem k dispečerské aplikaci,
• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací.

Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 7.3.“

V bodě 7.3.1 znaleckého posudku je uvedeno mimo jiné toto:

„Aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení funkcionality - vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují, musejí obdržet tyto informace:

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující požadované funkcionality odbavovacího systému vzhledem k dispečerské aplikaci, což souvisí se:

o      zasíláním dat z palubního počítače,

o      příjmem a zpracováním dat z dispečerské aplikace,

• kompletní dokumentaci, či odkaz na standard, popisující komunikaci odbavovacího systému s dispečerskou aplikací:

o      popis komunikačního protokolu - u standardních protokolů stačí název,

o      popis zabezpečení komunikace,

o      popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají, aby dodavatel odbavovacího systému byl schopen určit, zda odbavovací zařízení disponuje periferiemi pro získání požadovaných údajů, či je musí doplnit,

o      použité kódování diakritiky,

o      popis druhu zpráv (požadavek - odpověď),

o      popis událostí aktivující komunikaci.

Na základě těchto údajů dodavatelé odbavovacích systémů mohou ověřit, zda jejich zařízení disponuje požadovanou funkcionalitou. Pokud dojdou k závěru, že jejich zařízení nedisponuje požadovanou funkcionalitou, poskytnuté informace jim poslouží ke stanovení rozsahu činností, časové náročnosti a nákladech na doplnění požadované funkcionality. Činnosti mohou souviset jak s úpravou software, nebo i hardware, kdy je nutné provést - analýzu požadavků, návrh řešení, vývoj, implementaci a testování, které probíhá nejenom po implementaci, ale i během vývoje.

V otázce se objevuje dotaz na funkcionalitu „odesílání dat o odbavení". Tato funkcionalita souvisí s Clearingem (což je řešeno v kapitole 5 Integrace požadovaného systému odbavení (clearing)), pro dispečink se nepoužívá, proto zde na ni neuvádíme žádné požadavky.

Vyjádření k dalším funkcím v návaznosti na dispečink - kromě funkcí požadovaných v zadání (funkce pro sledování polohy a stavu vozidel, funkce pro komunikaci s vybraným vozidlem nebo výběrem vozidel), žádné další funkce nejsou nutné (ani požadované zadavatelem) pro korektní funkci dispečerského systému.

Jako příklad dokumentace, která je pro účely veřejné zakázky dostatečná, je možné uvést dokument Centrální dispečink Zlínského kraje - Příloha č. 8 Smlouvy o přistoupení k IDS ZK, viz [63].“

V bodě 7.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 6 část 1 následující:

„Poskytnuté informace nejsou dostatečné, zcela chybí popis zabezpečení komunikace; popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají; použité kódování diakritiky; popis druhu zpráv (požadavek - odpověď); jasná specifikace událostí aktivující komunikaci. Rozbor poskytnutých informací je v kapitole 7.3.“

V bodě 7.3.2 znaleckého posudku je uvedeno mimo jiné toto:

„V dokumentu Příloha_č_2_Technické_a_provozní_standardy_25_7_2016.pdf [13] v kapitole 6 (6. ŘÍZENÍ PROVOZU) je uveden požadavek na vyhodnocování polohy vozidla na základě signálu GPS ..." a přenesení dat na dispečink. O jiných údajích, které by se měly ještě posílat na dispečink, je zmínka až v dokumentu Dodatečné_informace_sada_č_4.pdf [5], dotaz č. 23, kde je rozšířen obsah zpráv zasílaných z odbavovacího systému o jednoznačný identifikátor zařízení, čas, linku, spoj, id řidiče a informace o průjezdu / zastavení v zastávce. Minimální perioda zasílání zpráv z vozu je prodloužena na 20 vteřin (oproti původním 6ti vteřinám v dokumentu Příloha_č_2_Technické_a_provozní_standardy_25_7_2016.pdf [13]) a ještě je poukázáno na nepravidelné posílání zpráv „...významné zprávy (zastavení v zastávce apod.) se posílají okamžitě mimo pravidelný cyklus.". Chybí zde přesné určení událostí, kdy se má odesílat zpráva na dispečink.

V odpovědi na dotaz č. 23 je také uvedena nová informace „Odbavovací zařízení musí umožnit přijímat a zobrazovat a také odesílat textové zprávy zaslané v rámci protokolu (ne SMS).". Nikde však není uveden formát odesílaných a přijímaných zpráv, což platí také o zprávách zasílaných z vozidla obsahujících údaje o poloze vozidla.

Na páté straně dokumentu Dodatečné_informace_sada_č_4.pdf [5] je dotaz č. 24, kde je požadováno: „Žádáme o sdělení, jaké požadavky jsou kladeny na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně které další funkce mají být v návaznosti na dispečink k dispozici?". Odpovědí je „Zodpovězeno v rámci dotazu č. 23.". V položeném dotazu je chyba, nikde v dokumentaci není uveden požadavek na odesílání dat o odbavení v návaznosti na dispečink, v odpovědi na dotaz č. 22 je uvedeno „Transakce z odbavovacího systému o prodaném jízdném ve vozidlech dopravce budou v běžném formátu (MS Excel, txt apod.) zasílány elektronickou formou (e-mail apod.) na e-mailovou adresu koordinátora minimálně jednou týdně.", ale nikde není explicitně uvedeno, že to má být přímo zajištěno funkcionalitou odbavovacího systému.

Možným vysvětlením nedostatků a neurčitostí může být fakt, že na dodávku systému centrálního dispečinku Koordinátora Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje byla smlouva podepsána s firmou T-MAPY spol s.r.o. až dne 14.12.2016 (viz [60]) a dispečink IDSOK byl předán až dne 30.6.2017 (viz [58] a [59]).

Poskytnuté informace o požadavcích na sledování polohy vozidel, případně dalších funkcích, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou - oblast Jesenicko" (vše je přílohou této žádosti), nejsou dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.“

168.     V bodě 8. znaleckého posudku se znalec zabýval problematikou dobíjení karet řidičem, konkrétně v této části znaleckého posudku odpovídal na následující otázky:

„Jaký rozsah informací o spektru (typech) karet, které mají být řidičem při odbavení dobíjeny musí objednatel, který požaduje dodání odbavovacího systému pro použití při zajištění dopravní obslužnosti v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou (prováděnou autobusy) uvést v souvislosti s požadavkem na tuto funkcionalitu tak, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu odbavení a dobíjení karet řidičem zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují?“ (dále také „otázka č. 7 část 1“)

„Jsou informace o spektru (typech) karet, které mají být řidičem ve vztahu k povinnosti dopravce, resp. řidiče odbavit cestující „v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“ při odbavení dobíjeny poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku „Zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje veřejnými službami v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou – oblast Jesenicko“ (vše je přílohou této žádosti), dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu odbavení a dobíjení karet řidičem zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují? Znalci se ukládá své odpovědi odůvodnit.“ (dále také „otázka č. 7 část 2“)

V bodě 8.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 7 část 1 následující: „Okruh a rozsah informací je obsahem kapitoly 8.3.1.“

V bodě 8.3.1 znaleckého posudku je uvedeno mimo jiné toto:

„Na základě rozboru požadované technologie byly identifikovány tyto základní informace nebo dokumenty nutné pro realizaci funkcionality „dobíjení karty řidičem" dodavateli OS:

- typ proprietární čipové karty z hlediska jejího HW

- název konkrétní implementace PČK a poskytnutí s ní související dokumentace:

• struktury karty (aplikace, datové struktury, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),
• procesů (týkající se samotného odbavení cestujícího, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),
• bezpečnosti (způsob zabezpečení relevantních aplikací - především elektronická peněženka, šifrování, práce s přístupovými klíči),
• funkčních požadavků na odbavovací zařízení v souvislosti s dobíjením elektronické peněženky,
• případně k rozúčtování (clearingu) elektronické peněženky a/nebo jízdních produktů, pokud je clearing v systému využíván,
• k SAM modulu (pokud je v systému implementován).

Pro samotnou realizaci je dále důležité poskytnutí:

- testovacích karet a přístupových klíčů nebo SAMŮ (dle implementace),

- vzorové příklady korektního čtení/zápisu na kartu a komunikace se SAMem.

Součástí implementace je i otázka poskytnutí licencí na konkrétní implementaci dopravní karty dodavateli OS od držitele této licence.“

V bodě 8.4 znaleckého posudku nazvaném „Stanovisko posuzovatele“ uvedl znalec jako odpověď na otázku č. 7 část 2 následující:

„Poskytnuté informace dostatečné nejsou. Seznam parametrů a informací, které by měly být součástí zadávací dokumentace, je obsahem kapitoly 8.3.2.“

V bodě 8.3.2 znaleckého posudku je uvedeno mimo jiné toto:

„Informace a parametry, které by měly být uvedeny v zadávací dokumentaci, jsou uvedeny v předcházející kapitole. Odkazy na relevantní informace uvedené v zadávací dokumentaci jsou obsahem kapitoly 8.2.1. K dobíjení elektronické peněženky karty MSK (ODISka) byla poskytnuta tato dokumentace: datová věta pro MSK, procesy MSK, struktura BČK karty Moravskoslezského kraje.

V [6] - Dodatečné informace sada č. 4, str. 5 je v odpovědi na dotaz č. 25 uvedena informace „Dobití karty řidičem, je rozuměno dobití dopravní karty Mifare Desfare EVl, např. karta ODISka, v rámci přeshraniční dopravy s Moravskoslezským krajem." Z uvedeného plyne, že je jako upřesnění okruhu karet je požadována technologie Mifare DESFire EVl, která standardně využívá v rámci zabezpečení moduly SAM. Z možných implementací je uvedená pouze jako příklad karta ODISka.

Na základě porovnání výše uvedených informací a informací v předchozí kapitole lze dospět k seznamu informací, které nejsou v zadávací dokumentaci uvedeny.

K implementaci PČK pod názvem ODISka (karta MSK):

-          bezpečnost (způsob zabezpečení relevantních aplikací - především elektronická peněženka, šifrování, práce s přístupovými klíči),

-          funkční požadavky na odbavovací zařízení v souvislosti s dobíjením elektronické peněženky,

-          informace k SAM modulu.

K implementaci dalších PČK (minimálně zde přichází v úvahu karta IREDO z Pardubického kraje, který s Olomouckým krajem sousedí, přičemž karta IREDO je postavená na technologii Mifare DESFire EVl, a dále IN karta státního dopravce Českých drah):

-          název konkrétní implementace PČK, resp. název karty,

-          struktura karty (aplikace, datové struktury, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),

-          procesy (týkající se samotného odbavení cestujícího, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),

-          bezpečnost (způsob zabezpečení relevantních aplikací - především elektronická peněženka, šifrování, práce s přístupovými klíči),

-          funkční požadavky na odbavovací zařízení v souvislosti s dobíjením elektronické peněženky,

-          případně definice způsobu rozúčtování (clearing) elektronické peněženky a/nebo jízdních produktů, pokud je clearing v systému využíván,

-          informace k SAM modulu (pokud je v systému implementován).

Pro samotnou realizaci veřejné zakázky po výběru vítězného uchazeče je dále důležité (u všech implementací karet resp. technických řešení) poskytnutí:

-          testovacích karet a přístupových klíčů nebo SAMŮ (dle implementace),

-          vzorové příklady korektního čtení/zápisu na kartu a komunikace se SAMem.

Součástí implementace je i otázka poskytnutí licencí na každou požadovanou implementaci dopravní karty dodavateli OS od držitele této licence.“

Právní posouzení

169.     Úřad nejprve obecně uvádí, že zadávací řízení je procesním postupem zadavatele směřujícím k zadání veřejné zakázky, a jako takové představuje vysoce formalizovaný proces, který klade vysoké nároky na precizní zpracování zadávacích podmínek zadavatelem. Zákon stanoví v ustanovení § 44 odst. 1 zákona jasnou odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek, přičemž též platí, že je zadavatel povinen vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Jedná se tak o poskytnutí určitých, konkrétních a dostatečně podrobných informací, na základě kterých se dodavatelé rozhodují, zda se o veřejnou zakázku budou ucházet či nikoliv.

170.     Úřad v této souvislosti dodává, že „zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka“ (blíže rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, č. j. 62 Ca 3/2009; v rozhodnutí citované rozsudky jsou dostupné online mj. na www.nssoud.cz). K tomuto lze dále uvést, že (obdobně např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008), „požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi dodavateli musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení“.

171.     Na základě shora uvedeného lze tedy shrnout, že ustanovení § 44 odst. 1 zákona přisuzuje odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace zadavateli veřejné zakázky. Tento soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek tvoří společně nejvýznamnější dokument nezbytný pro to, aby subjekty, které se hodlají zadávacího řízení zúčastnit, mohli řádně zpracovat své porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich následné hodnocení dle stanovených hodnotících kritérií. Zvláštní důraz je pak kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, která v podaných nabídkách ovlivní zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil i např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 11. 2010, když uvedl, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky“.

172.     K technickým podmínkám, které vymezují charakteristiky a požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky (§ 45 odst. 1 zákona), Úřad uvádí, že zákonodárce umožnil zadavateli stanovit technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci požadovaného plnění, přičemž ponechává na zadavateli, pro kterou variantu se rozhodne. Musí však své požadavky na výkon či funkci předmětu plnění stanovit dostatečně přesně. Pouze takové vymezení těchto požadavků, které bude dostatečně určité a podrobné, umožní uchazečům o veřejnou zakázku jednoznačně určit předmět zakázky, a to v detailech, které jsou nezbytné nejen pro zpracování nabídek, ale též pro zpracování takových nabídek, které budou vzájemně porovnatelné. Stanovení technických podmínek pomocí požadavků na funkci nebo výkon proto na zadavatele klade nepochybně vyšší nároky, než vymezení prostřednictvím odkazů na technické normy apod. Zadavatel proto musí usilovat o to, aby případnou nejednoznačností (neúplností) svých požadavků v zadávací dokumentaci nezpůsobil objektivní stav, kdy uchazeči nebudou schopni jednoznačně určit, co je ze strany zadavatele poptáváno, resp. nebudou schopni požadavky zadavatele jednoznačně ocenit, čímž by jim byla odepřena možnost se takového to zadávacího řízení účastnit, a tedy předložit v něm své nabídky.

173.     K tomuto je vhodné doplnit i názor Nejvyššího správního soudu, který byl vysloven v rozsudku č. j. 7 Afs 66/2010 ze dne 26. 10. 2011, podle kterého „ani odborně zdatný uchazeč nemůže při zpracování nabídky vycházet z nejednoznačných podkladů, resp. nabídka zpracovaná na základě neúplných či příliš obecných podkladů bude spíše než odbornou reakcí na požadavky zadavatele, nepodloženou spekulací uchazeče.“ Z citovaného tak vyplývá, že ani odborným znalostem dodavatelů nelze přisuzovat váhu do té míry, dokud by měly suplovat povinnosti zadavatele při jednoznačném vymezení zadávacích podmínek.

174.     Úřad tedy uzavírá, že na základě výše uvedeného, tzn. z dikce zákona a z relevantní judikatury, platí odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek, tedy i těch, jež se týkají technických požadavků zadavatele na předmět veřejné zakázky. V šetřeném případě je tedy stěžejní otázkou, a tedy hlavní námitkou navrhovatele, pochybnost, zda zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci, resp. v dodatečných informacích, požadavky na odbavovací systém (zařízení) v takovém rozsahu (podrobnostech), že umožňovaly potenciálním dodavatelům podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky. Po posouzení obsahu návrhu navrhovatele Úřad zbylé námitky, tj. neporovnatelnost předložených nabídek a možné zvýhodnění dodavatele TELMAX s. r. o., příp. stávajících dopravců ARRIVA MORAVA a. s. a First Transport Lines a. s., vnímá již jako důsledky případného pochybení zadavatele – nesprávně nastavených zadávacích podmínek. Z tohoto důvodu Úřad nejdřív přistoupil k posouzení té části návrhu týkající se nedostatečného vymezení zadávacích podmínek.

175.     Po zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání se v dalším průběhu správního řízení nepodařilo vyvrátit rozpor mezi jednotlivými tvrzeními společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o., jelikož jak společnost BUSE s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 2. 8. 2017 tak i společnost Bustec s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2017 setrvaly na svých předchozích vyjádřeních a shodně odmítly jakýkoliv rozpor v jejich předchozích vyjádřeních, přičemž společnost BUSE s.r.o. již na další žádosti Úřadu o informace ze dne 4. 8. 2017 a dne 22. 8. 2017 nereagovala a dále z dodavatelů navržených zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 27. 7. 2017 (tj. společnost Merchant Payment Acquiring Services s.r.o. a společnost Diebold Nixdorf s.r.o.) reagoval na žádosti Úřadu o informace pouze jeden z nich. Úřad tak nemohl skutková zjištění opřít o vyjádření společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. ani jiných dodavatelů (tj. těch, které navrhoval zadavatel ve vyjádření ze dne 27. 7. 2017), tudíž Úřad zároveň nemohl posoudit schopnost potenciálních dodavatelů na základě konkrétně stanovených požadavků zadavatele podat nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že má Úřad dle zásady materiální pravdy zakotvené v § 3 správního řádu povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rámci posuzování schopnosti potenciálních dodavatelů na základě konkrétně stanovených požadavků zadavatele podat nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku důvodné pochybnosti o stavu věci nadále přetrvávaly, přistoupil Úřad v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí k posouzení způsobu stanovení požadavků zadavatelem, tj. zda zadávací podmínky v rozsahu, v jakém byly uvedeny v zadávací dokumentaci, byly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky.

176.     Úřad dále uvádí, že pro provedení skutkového zjištění, zda zadávací podmínky v rozsahu, v jakém byly uvedeny v zadávací dokumentaci, byly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky, bylo třeba ustanovit znalce, neboť se jednalo o posouzení skutečností, k nimž je třeba vysoce odborných znalostí z oblasti dopravy, které úřední osoby nemají a zároveň takovéto odborné posouzení nebylo lze v souladu se zásadou efektivního výkonu státní správy opatřit od jiného správního orgánu.

177.     Proto Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0747/2016/VZ-34095/2017/512/AKp ze dne 28. 11. 2017 ustanovil znalcem – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní, IĆO 68407700, Ústav soudního znalectví v dopravě, se sídlem Horská 3, 128 03 Praha 2, obory znalecké činnosti: doprava a spoje, přičemž dne 19. 4. 2018 byl Úřadu doručen znalecký posudek ze dne 17. 4. 2018.

178.     Úřad nejprve obecně uvádí, že správní orgán (Úřad) provede důkaz znaleckým posudkem tam, kde je k posouzení skutečností významných pro zjištění skutkového stavu věci zapotřebí odborných znalostí. Správní orgán musí dbát o to, aby znalcem byl ustanoven odborník z toho oboru, popřípadě z jeho odvětví, do něhož spadá odborné posouzení konkrétní skutečnosti; zadání musí formulovat tak, aby znalci nebylo ukládáno vyjadřovat se k otázkám, u nichž nejde o odborné posouzení konkrétní skutečnosti, nýbrž o právní posouzení určitého skutkového stavu nebo o výklad právního předpisu. Toto považuje Úřad za splněné (k námitce přílišné formálnosti znaleckého posudku se Úřad vyjádří dále), načež je podle názoru Úřad vhodné akcentovat, že obecně platí, že znalecký posudek přestavuje jen jeden z podkladů rozhodnutí a má stejnou váhu jako jakýkoli jiný.

179.     K tomuto Úřad dále uvádí, že možnosti hodnocení znaleckého posudku, jako důkazního prostředku, se správnímu orgánu, jak ostatně uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30. 5. 2014, č. j. 5 Afs 48/2013-272, otevírají minimálně, a to jen pokud jde o jeho přesvědčivost, úplnost ve vztahu k zadání, jeho logické odůvodnění a (zejména) soulad s ostatními provedenými důkazy.

180.     Obdobný závěr vyplývá i z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 1810/2009 ze dne 21. 10. 2009, kde hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v „posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.“ Aby Úřad (soud) mohl znalecký posudek „odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru“.

181.     Úřad dodává, že mu v případě hodnocení znaleckých posudků nesvědčí pozice odborného arbitra, který by byl oprávněn usuzovat, zda je znalecký posudek správný (v konkrétní rovině, zda korektně posoudil odborné skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí). Jak již Úřad uvedl výše, možnosti hodnocení znaleckého posudku, jako důkazního prostředku, se správnímu orgánu otevírají minimálně, a to jen pokud jde o jeho přesvědčivost, úplnost ve vztahu k zadání, jeho logickému odůvodnění a (zejména) souladu s ostatními provedenými důkazy. Protože však Úřad nemá pochybnosti o správnosti, byť i jen dílčích, závěrů znaleckého posudku, jak bude argumentováno dále, nepřistoupil z logiky věci ani k zadání znaleckého posudku nového, případně k vypracování znaleckého posudku revizního, byť bylo toto vypracování navrhováno zadavatelem (k čemuž se Úřad vyjádří na závěr své argumentace). Úřad na tomto místě zdůrazňuje, že v žádném případě jen mechanicky nepřevzal závěry znaleckého posudku, poněvadž si je vědom, že ani znalecký posudek jako důkazní prostředek není automaticky nadřazen důkazním prostředkům jiným (a totéž platí také o důkazech z nich vyplývajících), nýbrž že je třeba jej hodnotit dle výše uvedených pravidel, což Úřad učinil.

182.     Úřad proto podrobil znalecký posudek posouzení s ohledem na výše uvedená kritéria a konstatuje, že posudek znaleckého ústavu z hlediska splnění formálních znaků posudku je přípustný, přičemž platí, že závěry znaleckého posudku jsou závěry učiněné odborně kvalifikovanou osobou, jsou jasné a vnitřně bezrozporné. Úřad dále konstatuje, že závěry znalce jsou založeny na objektivní metodě, která je ve znaleckém posudku popsána s takovou určitostí, že umožňuje zpětně rekonstruovat činnost znalce při zpracování znaleckého posudku a Úřad tak shledal závěry znalce ve znaleckém posudku za způsobilé být součástí právní argumentace při posouzení projednávané věci. Úřad dále naznal, že závěry znalce nejsou v rozporu s žádnou jinou skutečností, která by byla Úřadem zjištěna z dokumentace o veřejné zakázce. Úřad si je vědom toho, že zadavatel zpochybnil výše uvedené závěry Úřadu ve svém vyjádření, Úřad se však ke konkrétním výhradám zadavatele pro přehlednost vyjádří vždy při posouzení konkrétních závěrů znalce.

183.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že shledává předložený znalecký posudek znaleckého ústavu učiněný v souladu s ustanovením § 56 správního řádu. Úřad dále (opakovaně) dodává, že uvedený posudek splňuje i požadavky uvedené v § 8 zákona o znalcích a § 13 odst. 1 a 2 vyhlášky o znalcích.

184.     Poté co Úřad posoudil přípustnost podaného znaleckého posudku coby důkazu, přistoupil k věcnému posouzení samotných závěrů, které znalec učinil.

185.     V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí se Úřad tedy bude věnovat těm zadávacím podmínkám, resp. technickým požadavkům zadavatele na odbavovací systém (zařízení), jež navrhovatel v rámci svého návrhu ze dne 12. 12. 2016 napadal a jež také byly předmětem znaleckého zkoumání, a to konkrétně z toho ohledu, zda v rozsahu, v jakém byly uvedeny v zadávací dokumentaci, byly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky.

K akceptaci časových kuponů na bankovních platebních kartách

186.     Úřad nejprve přistoupil k posouzení úplnosti způsobu řešení akceptace časových kupónů KIDSOK na platební kartě. Jak již bylo uvedeno výše, Úřad bude při posuzování úplnosti způsobu řešení akceptace časových kupónů KIDSOK na platební kartě vycházet ze závěrů znaleckého posudku ze dne 17. 4. 2018.

187.     Nejprve Úřad uvádí, že zadavatel předmětný požadavek stanovil v rámci článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy, když u specifikace odbavovacího zařízení uvedl potřebu „akceptace časových kupónů KIDSOK na platební kartě“. Poté tento požadavek upřesnil prostřednictvím odpovědi na dotaz č. 11 v dodatečných informacích sada č. 3 ze dne 5. 9. 2016, když konkretizoval informace nezbytné pro implementaci požadavku o potřeby tokenizace a greenlistu, přičemž požadavek greenlistu dále doplnil v odpovědi na dotaz č. 20 uvedený v dodatečných informacích sada č. 4 ze dne 15. 9. 2016. Znalec dále ve vztahu k této části zadávacích podmínek rovněž posoudil odpověď na dotaz č. 19 uvedený v dodatečných informacích sada č. 4 ze dne 15. 9. 2016, dokument Datová věta pro MSK, dokument Příloha č. 1 dodatečných informací sada č. 6.

188.     S odkazem na závěry znalce uvedené v bodech 2.3.1., 2.3.2. a 2.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny viz bod 162. odůvodnění tohoto rozhodnutí) lze ze strany Úřadu uvést, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách – chyběly následující informace či parametry:

-          tokenizační algoritmus a tokenizační klíče [v případě využití tzv. SAM modulu v oblasti bezpečnosti odbavovacího systému (tato skutečnost však není ze zadávací dokumentace zřejmá) musí být poskytnuta specifikace SAM modulu a dokumentace ke komunikačnímu rozhraní (API)];

-          kromě vybraného formátu greenlistu (XML) musí specifikace greenlistu obsahovat:

• popis variant/verzí greenlistu (pokud existují),
• popis datové struktury nebo struktur greenlistu,
• popis komunikace mezi koncovými body systému.

-          specifikace greenlistu musí obsahovat také kvalitativní a kvantitativní parametry související s distribucí greenlistu:

• časové limity, do kdy musí být informace distribuovány z BackOffice do koncových zařízení a naopak,
• celková (odhadovaná, maximální) velikost zasílaného greenlistu, velikost jeho inkrementálních částí.

-          další informace:

• popis (směry) datových toků a způsob distribuce greenlistu mezi jednotlivými prvky (subjekty) systému (odbavovací zařízení dopravce, BackOffice dopravce, BackOffice koordinátora),
• popis nebo schéma procesů (odbavení, reklamace), ze kterého je zřejmé, jak se nakládá s informacemi obsaženými v greenlistu pro reálné situace, které mohou v systému nastat.

189.     Ze závěrů znaleckého posudku tak zcela jasně vyplývá, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách – nebyly s ohledem na chybějící informace či parametry (uvedeny viz předcházející bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu akceptace časových kuponů KIDSOK na bankovních platebních kartách zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

Ke komunikaci s dispečerskou aplikací

190.     Dalším navrhovatelem namítaným bodem je zadavatelem nedostatečné sdělení informací ve věci komunikace s krajskou dispečerskou aplikací, zejména tak uchazeči nevědí, „kdo s kým komunikuje a v jaké přesné struktuře dat“.

191.     Úřad k tomuto uvádí, že zadavatel v článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy požaduje jako jednu z funkcí zařízení na výdej jízdenek komunikaci s dispečerskou aplikací (krajskou i vlastní). Tento požadavek zadavatel prostřednictvím dodatečných informací (sada č. 3 a sada č. 4) upřesnil tak, že se jedná o standardní formát komunikace formou UDP datových přenosů v síti GSM/GPRS. Znalec ve vztahu k danému požadavku zadavatele posoudil rovněž přílohu č. 6 - Závazný text smlouvy o plnění předmětu veřejné zakázky.

192.     S ohledem na obsah bodů 3.3.1., 3.3.2. a 3.4. znaleckého posudku (podrobně uveden viz bod 163. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – komunikace s dispečerskou aplikací – zcela chyběly následující informace či parametry:

-          popis zabezpečení komunikace,

-          popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají,

-          použité kódování diakritiky,

-           popis druhu zpráv (požadavek – odpověď),

-          jasná specifikace událostí aktivující komunikaci.

193.     Ze závěrů znaleckého posudku tak zcela jasně vyplývá, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – komunikace s dispečerskou aplikací – nebyly vzhledem k chybějícím informacím či parametrům uvedeným v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

K zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK

194.     Další dílčí námitkou navrhovatele je v podaném návrhu neúplnost popisu aplikačního rozhraní pro komunikaci se systémem e-shopu KIDSOK, zejména informace o tom, kdo je dodavatelem a provozovatelem daného e-shopu.

195.     Zadavatel v článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy stanovil požadavek na plnou integraci odbavovacího systému do e-shopu KIDSOK. Tento požadavek dále zadavatel upřesnil v dodatečných informacích sada č. 3 tak, že se má jednat zejména o párování plateb mezi ERP systémem uchazeče a e-shopem KIDSOK, přičemž dodal, že provoz e-shopu zajišťuje sám zadavatel. Znalec dále v rámci posuzování daného požadavku zadavatele zohlednil také dodatečné informace sada č. 4 a dodatečné informace sada č. 6.

196.     Na základě závěrů znalce uvedených v bodech 4.3.1., 4.3.2. a 4.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny viz bod 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK – nebyly dostatečně nebo vůbec specifikovány následující oblasti:

-          způsob napojení e-Shopu na clearingový systém ve vztahu na zde realizované transakce (nákup kupónů, časových jízdenek apod.). Logika napojení komponent je nezbytná pro definování dodávaných komponent a souvisí s případnou nutností dodání této komponenty dopravcem pro fungování celého řešení ve vztahu k dopravci,

-          způsob využití nebo provázání Greenlistu, Blacklistu a případné Whitelistu v logice e-Shopu, který je nezbytný pro definování intervalů a komunikačních kanálů pro odbavovací systémy nebo komponenty dopravce,

-          způsob napojení transakčních systémů dopravců (odbavovací systémy, kontaktní místa apod.) na e-Shop, které může znamenat nutnost dodání takovéhoto řešení přímo dopravcem,

-          způsob napojení systému bezkontaktních/kontaktních karet (včetně databáze) na e-Shop. Logika napojení karet může znamenat nutnost dodání takovéhoto řešení přímo dopravcem,

-          jaký je rozsah funkcí e-Shopu, kdy nelze kvalifikovaně odhadnout možnosti a způsoby jejich využití pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb, tj. zda nebude ze strany dopravce potřeba zajistit některé funkce zakoupením nebo vývojem vlastního SW,

-          zda bude nezbytné pořízení k výše uvedeným oblastem:

• HW, síťových komponent a souvisejících periférií,
• SW od zadavatele formou služby nebo pořízení,
• vývoj vlastního SW dopravce,

které jsou nezbytné pro návrh dodávaného řešení ve vztahu na komponenty, služby a další dodávky.

197.     S ohledem na závěry znaleckého posudku tak lze opět ze strany Úřadu uvést, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK – nebyly vzhledem k chybějícím či nedostatečným informacím specifikovaným v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace s dispečerskou aplikací zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

K integraci požadovaného systému odbavení (clearing)

198.     V rámci svého návrhu ze dne 12. 12. 2016 navrhovatel rovněž namítal, že „(n)ekonkretizovány zůstávají požadavky na další služby nutné pro integraci požadovaného systému odbavení (včetně požadavků na clearing tržeb, datového a aplikačního rozhraní clearingu), podle kterých má být plná integrace odbavovacího systému provedena.“

199.     Znalec vzal při posuzování daného požadavku zadavatele v potaz především následující dokumenty: dodatečné informace sada č. 4, dodatečné informace sada č. 6, dodatečné informace sada č. 7, dodatečné informace sada č. 8.

200.     Na základě informací uvedených v bodech 5.3.1., 5.3.2. a 5.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny viz bod 165. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – integrace požadovaného systému odbavení (clearing) – nebyly dostatečně či vůbec specifikovány následující oblasti:

-          zda je umožněno jednotlivým dopravcům provádět správu a vyhodnocení svých transakci přístupem do centrálního clearingu zadavatele nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů. Tato specifikace je nezbytná pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb,

-          zda je požadováno předávání všech transakcí vzniklých v odbavovacím systému dopravce sumarizovaně a konsolidovaně a bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů nebo se jedná o předávání samostatných transakčních souborů z každého odbavovacího zařízení samostatně nebo se bude jednat o přímou komunikaci odbavovacího zařízení s clearingovým centrem,

-          zda budou v centrálním clearingu dostupné výstupy rozúčtování nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů nezbytných pro efektivitu dopravních služeb,

-          způsoby a logiky distribuce zakázaných karet nebo zařízení (Blacklistu) a případně povolených karet nebo zařízení (Whitelistu) v rámci řešení,

-          dostupnost algoritmů rozúčtování časového jízdného, přestupních jízdenek a dělení kupónů nebo bude nutné tyto mechanismy analyzovat dopravcem. Způsoby výpočtu a logika dělení znamená významnou část určující komplikovanost a náročnost výpočtů,

-          zda řešení bude obsahovat využití elektronické peněženky jak stávajících, tak i připravovaného řešení, tj. definování způsobu využití a zpracování elektronické peněženky, které je nezbytné pro specifikace a definované logiky řešení,

-          definování způsobu napojení nebo integrace na další IDS, lokální nebo regionální řešení a České dráhy. Způsob integrace nebo napojení na další řešení může znamenat zásadní „omezení" nebo naopak složitost pro dodavatele řešení,

-          požadavky na komunikace, a to především datový tok, komunikační intervaly nebo rozsah dostupnosti pro:

• Vozidla,
• Kontaktní místa,
• Přepravní kontrolu,
• Případné validačních nebo informačních center,
• Centrálních systémů se systémy dopravce,

které jsou nezbytné pro specifikaci nároků na komunikace, a především požadavky na náklady k zajištění těchto služeb nezbytných pro fungování celého řešení,

-          způsob a možnosti kontroly transakcí (např. blokace karet, cizích karet), nebo bude nutné tyto mechanismy (nezbytné pro fungování kontrolních mechanizmů řešení) analyzovat dopravcem,

-          detailní upřesnění jednotlivých rozhraní, tj. způsobu vstupního napojení dopravců a formát výstupního rozhraní nezbytné pro fungování napojení dopravce,

-          zda bude garantována dostupnost algoritmů tarifního systému zadavatele, nebo bude nutné tyto mechanismy analyzovat dopravcem. Způsoby logiky tarifního systému a výpočtu přepravy znamená významnou část určující komplikovanost a implementovatelnost tarifů do celkového řešení,

-          principy řešení mimořádných stavů:

• nesoulad v rozdělení transakcí,
• chybějící transakce z odbavovacích zařízení,
• chybějící informace o přestupní jízdenky,
• neznámé transakce,
• apod.,

nezbytných pro fungování a důvěryhodnost celého řešení.

-          způsob zajištění výkaznictví dopravce nebo bude nutné tuto funkcionalitu implementovat do svých systémů, které jsou nezbytné pro řízení ekonomických ukazatelů dopravce a efektivitu dopravních služeb,

-          zda bude nezbytné pořízení k výše uvedeným oblastem:

• HW, síťových komponent a souvisejících periférií,
• SW od zadavatele formou služby nebo pořízení,
• vývoj vlastního SW dopravce,

které jsou nezbytné pro návrh dodávaného řešení ve vztahu na komponenty, služby a další dodávky.

201.     Ze závěrů znaleckého posudku tak zcela jasně vyplývá, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – integrace požadovaného systému odbavení (clearing) – nebyly s odkazem na zcela chybějící či nedostatečně specifikované oblasti vymezené v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu integrace požadovaného systému odbavení (tj. požadavek na clearing tržeb, datové a aplikační rozhraní clearingu, na provozovatele clearingu, dispečinku) zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

K aplikačnímu rozhraní a způsobu komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK

202.     Navrhovatel také v rámci svého návrhu ze dne 12. 12. 2016 mimo jiné uvedl, že »[i]nformace o komunikaci s krajskou dispečerskou aplikací také odmítá Zadavatel sdělit, přitom potenciální dodavatelé mají komunikaci dle zadávacích podmínek zajistit, a tudíž ji musí v rámci své nabídky nacenit; nevědí ovšem např. „kdo s kým komunikuje a v jaké přesné struktuře dat“.«

203.     Daný požadavek zadavatele je uveden pod bodem 1.3 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy, kdy je u odbavovacího zařízení požadována funkce zařízení na výdej jízdenek „- komunikace s dispečerskou aplikací (krajskou a vlastní)“ a dále je mu věnován bod 6. přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy. Kromě relevantních informací uvedených v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy vzal znalec v rámci posuzování daného požadavku zadavatele v potaz také informace z následujících dokumentů: dodatečné informace sada č. 3, dodatečné informace sada č. 4, příloha č. 6 Závazný text smlouvy o plnění předmětu veřejné zakázky.

204.     S ohledem na závěry znalce uvedené v bodech 6.3.1., 6.3.2. a 6.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny v bodě 166. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK – zcela chyběly následující informace či parametry:

-          popis zabezpečení komunikace,

-          popis druhu zasílaných a přijímaných zpráv,

-          popis datového formátu zasílaných a přijímaných zpráv,

-          použité kódování diakritiky.

205.     Ze závěrů znaleckého posudku tak opět jasně vyplývá, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK – nebyly s ohledem na zcela chybějící informace či parametry specifikované v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu komunikace mezi odbavovacím systémem dopravce a dispečerským systémem KIDSOK zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

K požadavkům na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink

206.     Další navrhovatelem namítanou skutečností je požadavek zadavatele na sledování polohy vozidla, jež plyne z funkčního předpokladu na odbavovací zařízení podle článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy. Ten byl zadavatelem blíže specifikován v dodatečných informacích sada č. 4. Znalec dále při posuzování daných požadavků zadavatele vycházel také z dokumentu dodatečné informace sada č. 3 a přílohy č. 6 Závazný text smlouvy o plnění předmětu veřejné zakázky.

207.     S ohledem na závěry znalce uvedené v bodech 7.3.1., 7.3.2. a 7.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny v bodě 167. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavkům zadavatele – na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink – zcela absentovaly následující informace či parametry:

-          popis zabezpečení komunikace;

-          popis datového formátu zasílaných zpráv včetně přesného popisu údajů s uvedením oboru hodnot, které se ve zprávách posílají;

-          použité kódování diakritiky;

-          popis druhu zpráv (požadavek – odpověď);

-          jasná specifikace událostí aktivující komunikaci.

208.     Na základě závěrů znaleckého posudku tak Úřad uvádí, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavkům zadavatele – na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink – nebyly s ohledem na zcela absentující informace či parametry definované v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně dalších funkcí, které mají být v návaznosti na dispečink k dispozici, zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

K dobíjení karet řidičem

209.     Navrhovatel v rámci svého návrhu ze dne 12. 12. 2016 také namítal údajnou neurčitost požadavku zadavatele na dobití karty řidičem, resp. konkrétně na to, které typy karet mají být řidičem v rámci odbavení cestujícího dobity.

210.     Ze zadávací dokumentace, resp. článku 1.2 přílohy č. 2 závazného návrhu smlouvy, vyplývá požadavek zadavatele v následujícím znění: „umístění tak, aby každý cestující mohl být odbaven řidičem v hotovosti nebo pomocí bankovní karty včetně dobití karty řidičem“. V dodatečných informacích sada č. 4  zadavatel dále uvedl, že dobitím karty se rozumí dobití dopravní karty Mifare Desfare EV1 (např. karty ODISka) v rámci přeshraniční spolupráce s Moravskoslezským krajem. Znalec vzal při posuzování daného požadavku zadavatele také v potaz dokument Struktura MSK karty, dokument Dopravní obslužnost – procesy MSK, dokument Dopravní obslužnost Datová věta pro MSK a dokument Informace o IDSOK.

211.     Úřad na základě závěrů znalce uvedených v bodech 8.3.1., 8.3.2. a 8.4. znaleckého posudku (podrobně uvedeny v bodě 168. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – dobíjení karet řidičem – nejsou uvedeny následující informace či parametry:

-          k implementaci PČK pod názvem ODISka (karta MSK):

• bezpečnost (způsob zabezpečení relevantních aplikací - především elektronická peněženka, šifrování, práce s přístupovými klíči),
• funkční požadavky na odbavovací zařízení v souvislosti s dobíjením elektronické peněženky,
• informace k SAM modulu;

-          k implementaci dalších PČK (minimálně zde přichází v úvahu karta IREDO z Pardubického kraje, který s Olomouckým krajem sousedí, přičemž karta IREDO je postavená na technologii Mifare DESFire EVl, a dále IN karta státního dopravce Českých drah):

• název konkrétní implementace PČK, resp. název karty,
• struktura karty (aplikace, datové struktury, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),
• procesy (týkající se samotného odbavení cestujícího, zejména informace k funkcionalitě elektronická peněženka),
• bezpečnost (způsob zabezpečení relevantních aplikací - především elektronická peněženka, šifrování, práce s přístupovými klíči),
• funkční požadavky na odbavovací zařízení v souvislosti s dobíjením elektronické peněženky,
• případně definice způsobu rozúčtování (clearing) elektronické peněženky a/nebo jízdních produktů, pokud je clearing v systému využíván,
• informace k SAM modulu (pokud je v systému implementován);

-          součástí implementace je i otázka poskytnutí licencí na každou požadovanou implementaci dopravní karty dodavateli OS od držitele této licence.

212.     Ze závěrů znaleckého posudku tak zcela jasně vyplývá, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k požadavku zadavatele – dobíjení karet řidičem – nebyly s ohledem na chybějící informace či parametry specifikované v předcházejícím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí dostatečné pro to, aby si dodavatelé odbavovacích systémů mohli učinit reálnou představu o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení této funkcionality, tedy vytvoření a dodání odbavovacího systému schopného funkcionalitu odbavení a dobíjení karet řidičem zajistit, případně k ověření, zda již takovým odbavovacím systémem disponují.

Ke všem výše uvedeným pochybením

213.     Souhrnně tedy Úřad s ohledem na závěry znaleckého posudku uvádí, že informace uvedené v zadávací dokumentaci k výše specifikovaným technickým požadavkům zadavatele na odbavovací systém (zařízení), nebyly dostatečné pro to, aby si mohli dodavatelé učinit reálné představy o činnostech (jejich rozsahu, časové náročnosti a nákladech) nutných k zabezpečení zadavatelem požadovaných funkcionalit v rámci vytvoření a dodání odbavovacího systému, a jestliže si dodavatelé na základě zadavatelem poskytnutých informací nemohli učinit reálné představy o rozsahu, časové náročnosti a nákladech činností nutných k zabezpečení zadavatelem požadovaných funkcionalit v rámci vytvoření a dodání odbavovacího systému, nemohli být ani schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky. Úřad tak konstatuje, že zadávací podmínky v částech namítaných navrhovatelem nebyly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky.

214.     Úřad tedy uvádí, že zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, když v zadávacích podmínkách neposkytl dostatečné informace v souvislosti s požadavky na následující funkcionality – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách; komunikace s dispečerskou aplikací; zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK; integrace požadovaného systému odbavení (clearing); aplikační rozhraní a způsob komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK; požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink; dobíjení karet řidičem, čímž ze strany zadavatele nedošlo pouze k nedodržení postupu stanoveného v § 44 odst. 1 zákona, nýbrž zároveň došlo také k porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, jelikož vzhledem k neposkytnutí dostatečných informací v zadávacích podmínkách v souvislosti s výše definovanými požadavky zadavatele nebyly zadávací podmínky stanoveny jasně, určitě a srozumitelně, čímž zároveň zadavatel učinil zadávací řízení na veřejnou zakázku nečitelným a nepřehledným.

215.     K argumentaci zadavatele, že „předmětem veřejné zakázky není vývoj odbavovacího zařízení, ale zajištění dopravní obslužnosti oblasti Jesenicko veřejnou linkovou dopravou.“ a že „definovat způsob vývoje odbavovacího zařízení není úkolem zadavatele.“, uvádí Úřad následující.

216.     Předně Úřad uvádí, že nijak nerozporuje tvrzení zadavatele, že „předmětem veřejné zakázky není vývoj odbavovacího zařízení (...)“, neboť v bodu III. odst. 1 zadávací dokumentace je mimo jiné jasně uvedeno, že „[p]ředmětem této veřejné zakázky je poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou s cílem zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje, oblast Jesenicko v délce trvání deseti let (dále jen „veřejné služby“ či „předmět zakázky“). Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.“ Nicméně zároveň lze také uvést, že předmět veřejné zakázky zadavatel vymezil prostřednictvím požadavků uvedených v zadávacích podmínkách, tj. i prostřednictvím požadavků na vybavení vozidel, jimiž bude přeprava cestujících zabezpečována, uvedených v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy, kde zadavatel stanovil technické a provozní standarty, které jsou dodavatelé, pokud se chtějí účastnit zadávacího řízení na veřejnou zakázku, povinni dodržet, resp. splnit. Přitom součástí požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy byly i navrhovatelem namítané požadavky na odbavovací systém.

217.     Úřad tak seznal, že předmět veřejné zakázky, tj. poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících veřejnou linkovou dopravou s cílem zajištění dopravní obslužnosti Olomouckého kraje, oblast Jesenicko, byl v posuzovaném případě vymezen mimo jiné i prostřednictvím požadavků zadavatele uvedených v příloze č. 2 závazného návrhu smlouvy (tedy mimo jiné i prostřednictvím požadavků zadavatele na odbavovací systém, jež v návrhu ze dne 12. 12. 2016 namítal navrhovatel).

218.     Jestliže má tedy zadavatel dle § 44 odst. 1 zákona povinnost vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, lze ze strany Úřadu konstatovat, že stanovením navrhovatelem namítaných požadavků na odbavovací systém v příloze č 2 závazného návrhu smlouvy, když i jejich prostřednictvím byl vymezen předmět veřejné zakázky, této povinnosti zadavatel dle jednoznačných závěrů znaleckého posudku nedostál. Úřad tak uvedenou argumentaci zadavatele odmítá.

219.     Co se týče další argumentace zadavatele týkající se skutečnosti, že v zadávacích podmínkách, resp. v dodatečných informacích k některým požadovaným informacím uvedl, že je předá až vítěznému uchazeči (konkrétně se jednalo o popis tzv. greenlist xml souboru, o informace ke komunikaci s krajskou dispečerskou aplikací a o algoritmus výpočtu tokenu), a přitom se obhajoval ochranou dat, resp. bezpečnostními důvody, uvádí Úřad následující.

220.     Ve vztahu k algoritmu výpočtu tokenu se otázkou bezpečnosti zabýval znalec ve znaleckém posudku, konkrétně v bodech 2.3.1 a 2.3.2 znaleckého posudku, přičemž uvedl toto: „Pro generování tokenu z údajů bankovní platební karty je kromě tokenizačního algoritmu obecně nutné znát také tokenizační klíč nebo klíče. Z hlediska bezpečnosti zajištění citlivých údajů v rámci odbavovacího systému není možné (ani v rámci zadávací dokumentace) zveřejnit tzv. ostré klíče, tj. klíče, které jsou v systému reálně používané pro tokenizaci. V případě jejich zveřejnění, resp. úniku, by došlo k zásadnímu narušení bezpečnosti systému s dalekosáhlými dopady (ztráta reputace, možné porušení zákona o ochraně osobních informací, finanční ztráty). Situaci je však pro účely výběrového řízení možné řešit poskytnutím tzv. testovacích klíčů (klíče stejných parametrů obsahujících však jiné hodnoty) (…).“ a dále, že „[s]kutečností je, že ani tokenizační algoritmus ani tokenizační klíče nebyly v zadávací dokumentaci popsány, což bylo zdůvodněno bezpečnostními hledisky (…). Ke zdůvodnění objednatele k neposkytnutí tokenizačního algoritmu, kde objednatel zdůvodňuje neposkytnutí algoritmu bezpečností odbavovacího systému, lze říct následující: bezpečnost odbavovacího systému tak, jak jsou chápány použité bezpečnostní nástroje (hašovací funkce, tokenizační klíč), by měla být zajištěna prostřednictvím utajení tokenizačního klíče nebo klíčů. Vzhledem ke skutečnosti, že použití nestandartního algoritmu se z důvodu následné špatné HW kompatibility nepředpokládá, není důvod neposkytnout odkaz na jeden nebo více standardizovaných algoritmů, ze kterých jeden bude v odbavovacím systému použit (…). K poskytnutí tokenizačního klíče nebo klíčů v rámci zadávací dokumentace: jak bylo uvedeno výše, není možné zveřejnit tzv. ostré klíče, protože na jejich utajení je založena bezpečnost odbavovacího systému, bylo by to zásadní narušení jeho bezpečnosti. Vzhledem k potřebě znalosti parametrů tokenizačního klíče pro stanovení odhadu náročnosti implementace tokenizace do HW dodavatele odbavovacího systému (a to i v případě zajištění dodávky tohoto HW externím dodavatelem) lze tuto potřebu řešit poskytnutím tzv. testovacích klíčů (klíče stejných parametrů obsahujících však jiné hodnoty) (…).“ S ohledem na právě uvedené tak sice lze dát zadavateli v jeho argumentaci prostřednictvím bezpečnosti ohledně předání informací o algoritmu výpočtu tokenu až vítěznému uchazeči za pravdu, nicméně ve světle uvedeného závěru znaleckého posudku tato argumentace nemůže obstát, jelikož zadavatel měl možnost poskytnout v zadávacích podmínkách odkaz na jeden nebo více standardizovaných algoritmů, ze kterých jeden bude v odbavovacím systému použit a dále tzv. testovací klíče, čímž by dostál své povinnosti vyplývající mu z § 44 odst. 1 zákona a zároveň by vyhověl požadavku bezpečnosti, nicméně zadavatel této možnosti nevyužil.

221.     K tomuto Úřad dále uvádí, že nemůže obstát ani argumentace zadavatele bezpečnostními hledisky pro neposkytnutí informací k popisu tzv. greenlist xml souboru a ani informací ke komunikaci s krajskou dispečerskou aplikací, resp. pro jejich poskytnutí až vítěznému uchazeči. Úřad v této souvislosti podotýká, že § 152 zákona zadavateli umožňuje v zadávacích podmínkách stanovit požadavky a podmínky týkající se ochrany určitých informací, údajů či dokladů, které předává dodavateli, přičemž takto zadavatelem stanovené požadavky a podmínky ve vztahu k ochraně jím poskytovaných důvěrných informací jsou dodavatelé povinni bezvýhradně respektovat. Porušení těchto povinností a požadavků může být pro dodavatele spojeno se soukromoprávními následky, zejména v souvislosti se vznikem škody, která by porušením povinností a požadavků ve vztahu k důvěrným informacím zadavatele mohla vzniknout. Zadavatel tak měl v posuzovaném případě možnost řešit ochranu daných informací na základě § 152 zákona, čímž by zároveň dostál i své povinnosti vyplývající mu z § 44 odst. 1 zákona.

222.     Zadavatel také argumentoval v tom smyslu, že „částka na odbavovací zařízení v rámci ceny celé zakázky představuje pouze několik promile z ceny dopravního výkonu“, přičemž Úřad k tomuto uvádí následující.

223.     Úřad považuje uvedenou argumentaci za naprosto lichou, neboť dikce zákona je v tomto případě jasná. Z ustanovení § 44 odst. 1 zákona vyplývá povinnost zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, přitom zákon nerozlišuje, jak rozhodnou část tvoří jednotlivé cenové položky, ke kterým se zadávací podmínky vztahují, ve vztahu k celkové hodnotě veřejné zakázky. Tedy, aby zadavatel své povinnosti plynoucí mu z § 44 odst. 1 zákona dostál, je nutné vymezit v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky všechny údaje, požadavky i podmínky, resp. zadávací podmínky, ať už se tyto zadávací podmínky týkají jakkoli marginální cenové položky ve vztahu k hodnotě celé veřejné zakázky.

224.     V rámci svého vyjádření ze dne 14. 5. 2018 zadavatel uvedl, že „má důvod se domnívat, že znalecký posudek je vypracován osobami, kteří nemají zcela přesné a konkrétní informace o praktické realizaci projektů v oblasti odbavení cestujících. Z posudku plyne formalismus a pouze teoretické znalosti pojmů, bez praktických zkušeností o implementaci těchto systému v provozu. Je pravděpodobné, že jiný znalec bude mít i jiný názor a pohled, než je uvedeno v tomto posudku.“ Jako příklad faktické realizace zadavatel uvedl projekt Multikanálového odbavovacího systému, který má mimo jiné umožnit využití bankovní karty jako nosiče časového jízdného, tedy dle zadavatele se jedná o stejnou funkcionalitu, která byla specifikována v rámci zadávacích podmínek k veřejné zakázce. Zadavatel uvedl, že „[v] rámci tohoto projektu výše uvedené společnosti byly schopny předložit dopravcům cenové nabídky na realizaci již v průběhu měsíce ledna 2018, i když v této době nebyla známa specifikace whitelistu ani jeho distribuce a popis datových toků, popis SAM modulu, předávání dat do clearingového centra, proces odbavení, kontrola mobilní aplikace a další technické informace. Tyto informace byly poskytnuty po podpisu NDA (smlouva o utajení informací) (…).“, k čemuž Úřad uvádí následující.

225.     Předně Úřad uvádí, že nemá žádné důvody pochybovat o tom, že znalec – České vysoké učení technické v Praze, fakulta dopravní, Ústav soudního znalectví v dopravě – je v oborech znalecké činnosti: doprava a spoje, na které se specializuje, jednoznačným odborníkem, který jistě disponuje dle slov zadavatele přesnými a konkrétními informacemi o praktické realizaci projektů v oblasti odbavení cestujících. Ostatně ani samotný zadavatel neuvedl žádné konkrétní důvody, na základě kterých by Úřad mohl usoudit opak. Úřad zde dodává, že znalecký ústav, který znalecký posudek vypracoval, je uznávaná univerzita a Úřad tak nemá nejmenších pochybností, že by se jednalo o osobu bez dostatečné odborného zázemí. K samotnému hodnocení znaleckého posudku Úřad odkazuje ke své argumentaci uvedené výše.

226.     Dále k argumentaci zadavatele prostřednictvím odkazu na projekt Multikanálového odbavovacího systému, který má mimo jiné umožnit využití bankovní karty jako nosiče časového jízdného, tedy dle zadavatele se jedná o stejnou funkcionalitu, která byla specifikována v rámci zadávacích podmínek k veřejné zakázce, Úřad uvádí, že projekt Multikanálového odbavovacího systému a zadávací řízení na veřejnou zakázku mají i přes podmínky obdobného charakteru (viz funkcionalita – využití bankovní karty jako nosiče časového jízdného) svá konkrétní odlišná specifika a má jimi být dosaženo uspokojení odlišných potřeb. Tudíž z porovnání podmínek stanovených u daného projektu a v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, i když jsou tyto podmínky obdobného charakteru (viz funkcionalita – využití bankovní karty jako nosiče časového jízdného) nelze a priori činit závěry o dostatečnosti informací poskytnutých v zadávacích podmínkách na předmětnou veřejnou zakázku, tedy zároveň o vymezení předmětu posuzované veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. S ohledem na právě uvedené tak Úřad dané argumentaci zadavatele nemůže přisvědčit.

227.     Dále zadavatel v rámci své argumentace uvedené v jeho vyjádření ze dne 14. 5. 2018 uvedl, že „má písemně potvrzeno od několika odborných subjektů, že jsou schopni na základě poskytnutých informací předložit cenové nabídky. Tyto důkazy již zadavatel Úřadu poskytnul v předchozích vyjádřeních.“, k čemuž Úřad uvádí následující.

228.     Jak již Úřad uvedl výše, po zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání se v dalším průběhu správního řízení nepodařilo vyvrátit rozpor mezi jednotlivými tvrzeními společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o., jelikož jak společnost BUSE s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 2. 8. 2017 tak i společnost Bustec s.r.o. ve svém vyjádření ze dne 27. 7. 2017 setrvaly na svých předchozích vyjádřeních a shodně odmítly jakýkoliv rozpor v jejich předchozích vyjádřeních, přičemž společnost BUSE s.r.o. již na další žádosti Úřadu o informace ze dne 4. 8. 2017 a dne 22. 8. 2017 nereagovala a dále z dodavatelů navržených zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 27. 7. 2017 (tj. společnost Merchant Payment Acquiring Services s.r.o. a společnost Diebold Nixdorf s.r.o.) reagoval na žádosti Úřadu o informace pouze jeden z nich. Úřad tak nemohl skutková zjištění opřít o vyjádření společností BUSE s.r.o. a Bustec s.r.o. ani jiných dodavatelů (tj. těch, které navrhoval zadavatel ve vyjádření ze dne 27. 7. 2017), tudíž Úřad zároveň nemohl posoudit reálnou schopnost potenciálních dodavatelů na základě konkrétně stanovených požadavků zadavatele podat nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Vzhledem k tomu, že má Úřad dle zásady materiální pravdy zakotvené v § 3 správního řádu povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rámci posuzování schopnosti potenciálních dodavatelů na základě konkrétně stanovených požadavků zadavatele podat nabídku v zadávacím řízení na veřejnou zakázku důvodné pochybnosti o stavu věci nadále přetrvávaly, přistoupil Úřad v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí k posouzení způsobu stanovení požadavků zadavatelem, tj. zda zadávací podmínky v rozsahu, v jakém byly uvedeny v zadávací dokumentaci, byly vymezeny dostatečně tak, aby byli potenciální dodavatelé schopni na jejich základě podat odborně a cenově precizní a tedy i vzájemně porovnatelné nabídky. Ve světle právě uvedeného tak daný argument zadavatele již nemůže obstát.

229.     K další argumentaci zadavatele rovněž uvedené v jeho vyjádření ze dne 14. 5. 2018, v jejímž rámci zadavatel uvedl následující: „V posudku je také uvedeno (kapitola 8. Dobíjení karet řidičem), že předložená dokumentace karty ODISKA je nedostatečná. S tímto tvrzením také nelze souhlasit. V rámci Moravskoslezského kraje proběhlo mnoho veřejných soutěží, kdy součástí byla tato dokumentace a proti této dokumentaci nebyly vzneseny žádné připomínky jak ze strany dopravců, tak ze strany dodavatelů odbavovacích systémů.“, Úřad uvádí toto.

230.     Zadavatel dle Úřadu nemůže z jím tvrzené skutečnosti, že v rámci Moravskoslezského kraje proběhlo mnoho veřejných soutěží, kdy součástí byla tato dokumentace a proti této dokumentaci nebyly vzneseny žádné připomínky jak ze strany dopravců, tak ze strany dodavatelů odbavovacích systémů, činit a priori závěr o dostatečnosti dokumentace karty ODISKA. Dodavatelé, resp. uchazeči o veřejné zakázky mají dánu možnost vznést námitky či dotazy k zadávacím podmínkám, nikoliv ovšem povinnost. Pokud tedy v zadavatelem uvedených případech nebyly vzneseny ať už ze strany dopravců či dodavatelů odbavovacích systémů žádné „připomínky“, nelze z této skutečnosti automaticky dospět k závěru, že dokumentace karty ODISKA je dostatečná. Uvedený argument zadavatele tak nic nedokazuje o souladu jeho postupu se zákonem a není současně ani schopen vyvrátit či alespoň zpochybnit uvedený závěr znaleckého posudku.

231.     Úřad tak s ohledem na výše uvedené uzavírá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách neposkytl dostatečné informace v souvislosti s požadavky na následující funkcionality – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách; komunikace s dispečerskou aplikací; zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK; integrace požadovaného systému odbavení (clearing); aplikační rozhraní a způsob komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK; požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink; dobíjení karet řidičem, čímž zároveň byla naplněna první podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení postupu stanoveného pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele.

232.     Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. K této otázce se vyjádřil např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud …“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky mohlo dojít. Stejné závěry vyplývají rovněž z vlastní rozhodovací činnosti Úřadu, kdy se v obdobném duchu vyjádřil předseda Úřadu, a to konkrétně např. ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl ze dne 12. 9. 2014.

233.     K podmínce podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, respektive k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedené ve výsledku mohlo mít alespoň potenciální vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť Úřad nemůže vyloučit, že pokud by na trhu existoval subjekt, který by měl zájem o plnění veřejné zakázky, neúčastnil by se pro nejasnost, resp. nedostatečnost informací stanovených v zadávacích podmínkách zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Naopak, pokud by zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem, tedy v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, není vyloučeno, že by zadavatel obdržel i nabídky jiných uchazečů, kteří by potenciálně mohli nabídnout plnění za výhodnějších podmínek, než tomu bylo v tomto případě. Úřad k tomuto dodává, že nejasnost, resp. nedostatečnost informací stanovených v zadávacích podmínkách zadávacího řízení na veřejnou zakázku prokazatelně znemožnila podat nabídku minimálně jednomu dodavateli, a to navrhovateli.

234.     Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr nejvhodnější nabídky je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

235.     Pokud jde o poslední podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona.

236.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách neposkytl dostatečné informace v souvislosti s požadavky na následující funkcionality – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách, komunikace s dispečerskou aplikací, zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK, integrace požadovaného systému odbavení (clearing), aplikační rozhraní a způsob komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK, požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink; dobíjení karet řidičem, kdy tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

K dalším námitkám navrhovatele

237.     Ke zbylým námitkám navrhovatele uvedeným v jeho návrhu ze dne 12. 12. 2016, tj. neporovnatelnosti předložených nabídek a možnému zvýhodnění dodavatele TELMAX s. r. o., příp. stávajících dopravců ARRIVA MORAVA a. s. a First Transport Lines a. s., Úřad uvádí, že s ohledem na skutečnosti, že jednak s ohledem na tu skutečnost, že Úřad tyto námitky vnímá jako důsledky pochybení zadavatele – nesprávně nastavených zadávacích podmínek a také s ohledem na základní zásady činnosti správních orgánů, konkrétně zásadu rychlosti a hospodárnosti zakotvených v § 6 správního řádu, již nepovažuje za nutné uvedené námitky navrhovatele přezkoumávat.

IV.          ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

238.     Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

239.     Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, neboť v zadávacích podmínkách neposkytl dostatečné informace v souvislosti s požadavky na následující funkcionality – akceptace časových kuponů na bankovních platebních kartách, komunikace s dispečerskou aplikací, zajištění komunikace se systémem e-shopu KIDSOK, integrace požadovaného systému odbavení (clearing), aplikační rozhraní a způsob komunikace odbavovacího systému s dispečerským systémem KIDSOK, požadavky na sledování polohy vozidel a odesílání dat o odbavení, případně další funkce v návaznosti na dispečink; dobíjení karet řidičem, kdy tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

240.     Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož pokud by postupoval v souladu s § 44 odst. 1 a s § 6 odst. 1 zákona, mohl obdržet i jiné, pro zadavatele výhodnější, nabídky od potenciálních dodavatelů.

241.     Úřad uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu.

242.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil již při vymezení zadávacích podmínek, a nezákonný postup uvedený ve výroku I. rozhodnutí mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

V.            NÁKLADY ŘÍZENÍ

243.     Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1 vyhlášky, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30.000,- Kč.

244.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení celého zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

245.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol – 2016000747.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1.             Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje, příspěvková organizace, Jeremenkova 1211/40b, Hodolany, 779 00 Olomouc

2.             JUDr. Michal Lorenc, Žerotínova 1132/34, 130 00 Praha – Žižkov

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy