číslo jednací: R0059/2018/VZ-17279/2018/321/EDy

Č. j.:ÚOHS-R0059/2018/VZ-17279/2018/321/EDy

Brno 11. června 2018

 

V řízení o rozkladu ze dne 6. 4. 2018, doručeném dne 9. 4. 2018 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podaném zadavatelem –

• městem Český Těšín, IČO 00297437, se sídlem náměstí ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 11. 8. 2017 Mgr. Bc. Milanem Konečným, IČO 88144534, s místem podnikání K Holotovci 1191, 735 11, Orlová – Město,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0313/2017/VZ-08694/2018/512/KMo ze dne 21. 3. 2018, vydanému ve věci přezkumu úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Komplexní údržba zeleně ve městě Český Těšín“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-013802 ve znění oprav ze dne 16. 6. 2017 a 19. 6. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 101-201763 ve znění oprav ze dne 13. 6. 2017, 14. 6. 2017 a 16. 6. 2017, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –

• společnost SVOBODNÉ ZAHRADY KLUS, s. r. o., IČO 27762688, se sídlem Dolní Líštná 10, 739 61 Třinec, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 31. 7. 2017 advokátem Mgr. Tadeuszem Zientkem, IČO 71464298, s místem podnikání Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0313/2017/VZ-08694/2018/512/KMo ze dne 21. 3. 2018

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů[1], (dále jen „zákon“) obdržel dne 7. 8. 2017 návrh ve smyslu § 250 zákona (dále jen „návrh“) z téhož dne podaný navrhovatelem – SVOBODNÉ ZAHRADY KLUS, s. r. o., IČO 27762688, se sídlem Dolní Líštná 10, 739 61 Třinec, (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele – města Český Těšín, IČO 00297437, se sídlem náměstí ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Komplexní údržba zeleně ve městě Český Těšín“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 5. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2017 pod ev. č. Z2017-013802 ve znění oprav ze dne 16. 6. 2017 a 19. 6. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 5. 2017 pod ev. č. 2017/S 101-201763 ve znění oprav ze dne 13. 6. 2017, 14. 6. 2017 a 16. 6. 2017, (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Navrhovatel v návrhu neshledal správným rozhodnutí zadavatele o odmítnutí jeho námitek – dle jeho názoru mu v důsledku postupu zadavatele hrozil vznik podstatné újmy a toto v námitkách řádně tvrdil. Dále zadavatel pochybil dle navrhovatele tím, že stanovil nepřiměřený požadavek na ekonomickou kvalifikaci. Dle názoru navrhovatele zadavatel stanovil požadavek na minimální obrat na zákonném maximu, ačkoliv část předmětu veřejné zakázky tvořily práce spadající do oddílu 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému (dále též „společný slovník pro veřejné zakázky“ nebo „CPV“), stran kterých nebyl zadavatel oprávněn ekonomickou kvalifikaci požadovat. Požadavek na obrat tak měl být stanoven bez započítání hodnoty projekčních prací. Ekonomický kvalifikační předpoklad byl nepřiměřený, diskriminační a formální.

3.             Zadávací podmínky jsou dle navrhovatele nezákonné i v důsledku nepřiměřeného požadavku na seznam významných služeb. Neurčité, nejasné a nepřiměřené jsou dle navrhovatele i další podmínky. Není zřejmé, jaké mají mít parametry zadavatelem požadovaná technická zařízení. Nepřiměřený je požadavek na tonáž vozů na svoz posekané trávy. Neurčitě jsou vymezené kategorie traktorů a malotraktorů. Požadavek na speciální traktor s nářadím je nepřiměřený a neurčitý stejně jako požadavek na „profesionální charakter sekaček a vyžínačů“.

4.             Dle navrhovatele zadavatel rovněž pochybil tím, že žádá všechny dokumenty v českém jazyce, ačkoliv dle § 45 odst. 3 zákona je možné předkládat doklady i v jazyce slovenském a doklady o vzdělání v jazyce latinském. Zadavatel navíc na přechodnou dobu zadává bez zadávacího řízení jinému dodavateli.

5.             Z těchto důvodů navrhovatel žádal, aby Úřad zadávací řízení zrušil. Současně navrhovatel navrhl vydání předběžného opatření tak, aby bylo zadavateli zakázáno uzavřít v zadávacím řízení smlouvu do pravomocného rozhodnutí Úřadu.

6.             Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 10. 10. 2017 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0313/2017/VZ-29356/2017/512/MHr (dále jen „původní rozhodnutí“), jehož výrokem I. konstatoval, že zadavatel při stanovení kritéria ekonomické kvalifikace nezohlednil, že část předmětu (projekční činnost) veřejné zakázky zahrnuje služby spadající do oddílu 71 CPV, pro něž není zadavatel oprávněn požadovat kritérium ekonomické kvalifikace, a současně zadavatel požadoval naplnění tohoto kritéria – minimální výše ročního obratu – na samé maximální hranici dvojnásobku předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tedy požadovanou výši ročního obratu o služby spadající do oddílu 71 CPV přiměřeně neponížil. Ve výroku II. Úřad konstatoval, že zadavatel pochybil i tím, že stanovil požadavek na předložení veškerých dokladů v českém jazyce, ačkoliv ustanovení § 45 odst. 3 zákona připouští předložení dokladů i v jiných jazycích než pouze v češtině. Jako opatření k nápravě Úřad ve výroku III. zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem IV. uložil Úřad zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky až do pravomocného skončení správního řízení. Výrokem V. uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení.

7.             Proti původnímu rozhodnutí, podal zadavatel rozklad, o němž rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 16. 1. 2018, č. j. ÚOHS-R0193/2017/VZ-01330/2018/321/HBa, (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“). Výrokem I. druhostupňového rozhodnutí předseda Úřadu původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a současně výrokem II. uložil zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

8.             Výrok I. původního rozhodnutí předseda Úřadu zrušil z důvodu nesprávného právního posouzení, neboť Úřad na skutkový stav nesprávně aplikoval § 78 odst. 6 zákona, ačkoliv výše ekonomického kvalifikačního kritéria měla být posouzena výhradně podle § 78 odst. 1 a 2 zákona. Hlavním předmětem veřejné zakázky totiž byla služba spadající do oddílu 77 CPV, a je to právě hlavní předmět veřejné zakázky, který dle § 15 zákona určuje právní režim a pravidla jejího zadávání. Výrok II. původního rozhodnutí předseda Úřadu zrušil i přesto, že  se ztotožnil se skutkovým zjištěním Úřadu a provedeným právním posouzením. Důvodem zrušení byla nepřesná formulace výroku II., která neodpovídala ust. § 45 odst. 3 zákona. Výroky III. až V. původního rozhodnutí předseda Úřadu zrušil z důvodu, že tyto nemohly samostatně obstát, neboť přímo souvisely se zrušenými výroky I. a II. původního rozhodnutí.

9.             Pro další řízení předseda Úřadu zavázal Úřad, aby znovu formuloval výrok II. tak, aby odpovídal ustanovení zákona a posoudil, zda jsou dány důvody pro uložení nápravného opatření. Případně se měl Úřad zabývat dalšími návrhovými námitkami.

II.             Napadené rozhodnutí

10.         Úřad vázán závazným právním názorem předsedy Úřadu vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí a po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal dne 21. 3. 2017 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0313/2017/VZ-08694/2018/512/KMo (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel stanovil podmínky v rozporu s § 45 odst. 3 zákona a zásadou zákazu diskriminace, když v kvalifikační dokumentaci stanovil požadavek na přeložení veškerých dokladů v českém jazyce, ačkoliv § 45 odst. 3 zákona připouští předložení dokladů i ve slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce bez překladu. Výrokem II. napadeného rozhodnutí jako opatření k nápravě Úřad zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky až do pravomocného ukončení správního řízení. Výrokem IV. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč podle § 266 odst. 1 zákona.

11.         Úřad napadené rozhodnutí odůvodnil tím, že požadavek zadavatele, že veškeré doklady musí být předloženy v českém jazyce, je nepřiměřený a diskriminační, neboť omezuje možnosti zahraničních dodavatelů předkládat (spolu s překladem do češtiny) požadované doklady původem ze zemí mimo Českou republiku, ale současně brání i slovenským dodavatelům předkládat jakékoliv zadavatelem požadované doklady ve slovenském jazyce, ačkoliv zákonodárce tuto možnost poskytl.  Úřad tedy shledal, že bod 6.1 kvalifikační dokumentace je v rozporu s ustanovením § 45 odst. 3 zákona. Dle § 263 odst. 3 zákona jde o vadu formulace zadávacích podmínek, tedy o situaci, v níž Úřad nemusí zkoumat, zda mohla mít či měla vliv na výběr dodavatele.

12.         Zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření, tedy přezkum zadávacího řízení z hlediska dalších návrhem namítaných vad, již Úřad neshledal účelným, neboť i vada, která byla konstatována, byla dostatečným podkladem pro zrušení zadávacího řízení.

13.         Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 23. 3. 2018 a navrhovateli dne 21. 3. 2018.

III.           Námitky rozkladu

14.         Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel dne 9. 4. 2018 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

15.         Zadavatel napadá rozhodnutí v celém rozsahu, neboť svůj postup považuje za souladný se zákonem. Je přesvědčen, že stanovením požadavku na předložení dokladů v českém jazyce nedošlo k vyloučení § 45 odst. 3 zákona. Namítá, že zadavatelé mají povinnost vyplnit minimálně jeden jazyk, ve kterém mohou být podávány nabídky či žádosti o účast. Z tohoto důvodu napsal zadavatel i do zadávacích podmínek, že požaduje, aby veškeré doklady byly zpracovány v českém jazyce. Toto však bylo doporučení a nedotýkalo se nijak § 45 odst. 3 zákona, ani s ním nebylo v rozporu. Zadavatel dodává, že formulací čl. 6.1 zadávacích podmínek nevyloučil zákonné ustanovení. Celý čl. 6 kvalifikační dokumentace měl toliko doporučující charakter, za jeho nedodržení nehrozil postih ani vyloučení dotčeného subjektu, jelikož požadavky na formální náležitosti mohou být pouze doporučením zadavatele.

16.         Dle zadavatele se jedná o pouhé doporučení, a to jenom pro doklady, které uchazeč bude do nabídky zpracovávat. Navíc je v kvalifikační dokumentaci uvedeno, že je zpracována v souladu se zákonem a práva a povinnosti v ní neuvedené se řídí zákonem. Dle zadavatele požadavkem na český jazyk, automaticky připouští i jazyk slovenský, neboť ten je i jinými zákony postaven naroveň českému jazyku.

17.         Zadavatel závěrem dodává, že rozhodnutí Úřadu znemožňuje zadavateli dokončení zákonného procesu zadávacího řízení, čímž ohrožuje faktickou realizaci plnění předmětu veřejné zakázky, jehož účel slouží veřejnému zájmu.

Závěr rozkladu

18.         Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup v rámci zadávacího řízení je v souladu se zákonem a že napadené rozhodnutí je nedůvodné. Proto zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve všech bodech zrušil a správní řízení zastavil.

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

19.         K rozkladu zadavatele se podáním ze dne 17. 4. 2018 vyjádřil navrhovatel. Zdůraznil, že je to zadavatel, který v souladu s § 36 odst. 3 zákona odpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Požadavek na jazyk dokumentů byl imperativem. Jako doporučení byl označen toliko svým nadpisem. Navíc zadavatel s částí své argumentace přichází až nyní, ač měl možnost ji uvést již v rámci svého rozkladu ze dne 25. 10. 2017 a rovněž uvádí skutečnosti, u kterých již navrhovatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 6. 11. 2017 namítal, že k nim není možné přihlédnout pro rozpor se zásadou koncentrace řízení. Rozklad dle navrhovatele není důvodný a měl by být zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

IV.          Řízení o rozkladu

20.         Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.

Stanovisko předsedy Úřadu

21.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle ustanovení § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ustanovení § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a  dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

22.         Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když rozhodl, jak je výše uvedeno. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.

V.            K námitkám rozkladu

23.         Veškeré námitky zadavatele směřují do nesprávného právního posouzení skutkového stavu. Zadavatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že by jeho postupem, kdy v kvalifikační dokumentaci požadoval předložení dokladů v českém jazyce, došlo k porušení § 45 odst. 3 zákona.

24.         Dle § 45 odst. 3 zákona platí, že pokud tento zákon nebo zadavatel vyžaduje předložení dokladu podle právního řádu České republiky, může dodavatel předložit obdobný doklad podle právního řádu státu, ve kterém se tento doklad vydává; tento doklad se předkládá s překladem do českého jazyka. Má-li zadavatel pochybnosti o správnosti překladu, může si vyžádat předložení úředně ověřeného překladu dokladu do českého jazyka tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků. Doklad ve slovenském jazyce a doklad o vzdělání v latinském jazyce se předkládají bez překladu. Pokud se podle příslušného právního řádu požadovaný doklad nevydává, může být nahrazen čestným prohlášením.

25.         Z bodu 6 zadávací dokumentace pod názvem „Požadavky na obsahové členění a způsob zpracování žádosti o účast a prokázání splnění kvalifikace (doporučení zadavatele)“ se v bodu 6.1 pod názvem „Způsob a forma zpracování žádosti o účast a prokázání splnění kvalifikace“ mj. podává, že „[v]eškeré doklady musí být zpracovány v českém jazyce a vytištěny kvalitním způsobem tak, aby byly dobře čitelné.“

26.         Zadavatel namítá, že tato zadávací podmínka není se zákonem v rozporu, neboť vychází z toho, že zadavatel je ze zákona povinen vyplnit minimálně jeden jazyk, ve kterém mohou být podávány nabídky či žádosti o účast, aniž by tím bylo ustanovení § 45 odst. 3 zákona dotčeno. Kromě toho je dle zadavatele celý bod 6.1 pouhým doporučením a týká se pouze dokladů, které bude uchazeč zpracovávat (což dovozuje z textu „doklady musí býtzpracovány“), nikoliv veškerých zadavatelem požadovaných dokladů. 

27.         Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

28.         Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

29.         Vzhledem k tomu, že na základě zadávacích podmínek se potenciální dodavatelé rozhodují, zda se budou ucházet o veřejnou zakázku, či nikoliv, je nezbytné, aby tyto podmínky byly zpracovány s maximální pečlivostí. Musí být nastaveny tak, aby vůči všem potenciálním dodavatelům působily nediskriminačně. Zadavatel tedy mimo jiné nesmí zadávací podmínky stanovit tak, aby v jejich důsledku docházelo bezdůvodně k vytváření překážek hospodářské soutěže mezi jednotlivými potenciálními dodavateli předmětu plnění veřejné zakázky.

30.         Formulace bodu 6.1 v části požadavku na zpracování veškerých dokladů v českém jazyce zužuje nepřípustně možnosti dodavatelů a potažmo jejich účast v zadávacím řízení. Vylučuje totiž výjimky jazykových verzí, které zákon výslovně připouští, a to předložení dokladů ve slovenském jazyce a dokladů o vzdělání v latinském jazyce.

31.         Nelze nalézt takový výklad, který by předmětnou zadávací podmínku vykládal konformně se zákonem, konkrétně s § 45 odst. 3 zákona.

32.         Zadavatel za stěžejní pro výklad považuje slovo „zpracovány“, a tvrdí, že nežádá v českém jazyce veškeré doklady, ale pouze ty, které uchazeč „zpracovává“. V zadávací podmínce není stanoveno, že by tyto dokumenty měl zpracovávat uchazeč, ale pouze, že mají být zpracovány v českém jazyce. Tedy nejen, že je zadavatelova interpretace zavádějící, ale ani takový výklad neřeší situaci dokladů slovenských či latinských. Takové doklady přitom nemusí být ze zákona česky zpracovány.

33.         Dovozovat přes právní úpravu, že pod požadavkem na dokumenty zpracované v českém jazyce je skryt i požadavek na možný jazyk slovenský, když v zadávací podmínce zadavatel výslovně stanovil požadavek pouze na jazyk český, je iracionální. Z kvalifikační dokumentace, konkrétně z bodu 6.1 explicitně vyplývá zcela jasný požadavek, aby byly veškeré doklady zpracovány v českém jazyce. Zadavatel tímto požadavkem nepřipustil žádnou jinou alternativu a postupoval tak v rozporu se zákonem, který umožňuje předložit doklady i v jazyce slovenském a doklad o vzdělání v jazyce latinském.

34.         Jak již bylo uvedeno v druhostupňovém rozhodnutí, kde bylo Úřadem provedené posouzení této zadávací podmínky již jednou přezkoumáno (přičemž nebyly shledány nedostatky ve skutkovém zjištění ani v Úřadem provedeném právním posouzení, ale pouze v nepřesné formulaci výroku), jedná se o zjevnou nezákonnost zadávací podmínky.

35.         Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit ani zadavatelem deklarovaný doporučující charakter bodu 6 zadávací dokumentace.

36.         Dle § 103 odst. 2 zákona je zadavatel oprávněn uvést doporučený způsob zpracování nabídky. I přesto, že následně není oprávněn vyloučit uchazeče pouze pro formální nedostatek při zpracování nabídky, tj. pro nedodržení doporučujících ustanovení zadávací dokumentace, je nezbytné, aby doporučení nebyla zjevně nezákonná. Navíc v daném případě lze jen stěží mluvit o doporučení zadavatele, když zadavatel doslova uvádí, že „veškeré doklady musí[pozn. zvýraznění přidáno] být zpracovány v českém jazyce“. Již jen z gramatického výkladu je zjevné, že se jedná o výslovný požadavek a nikoliv doporučení. Za doporučení lze v daném případě považovat nejvýše tu část věty týkající se čitelnosti („…a vytištěny kvalitním způsobem tak, aby byly dobře čitelné“), neboť takový požadavek není upraven zákonem a nemá vazbu k samotné realizaci veřejné zakázky, srov. k tomu rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 12. 4. 2018, č. j. 62 Af 115/2016-325. Zákon však upravuje možnost předložit doklad i ve slovenském jazyce a doklad o vzdělání v jazyce latinském, pokud zadavatel svým výslovným požadavkem zúžil tuto zákonnou možnost pouze na český jazyk, porušil tím znění § 45 odst. 3 zákona a rovněž tak zásadu zákazu diskriminace uvedenou v § 6 odst. 2 zákona.

37.         Namítá-li zadavatel, že zadavatelé mají povinnost vyplnit minimálně jeden jazyk, ve kterém mohou být podávány nabídky či žádosti o účast, pak ano, dle přílohy 6 k zákonu je jednou z náležitostí výzvy k podání nabídky či žádosti o účast informace o způsobu podání nabídek či žádostí o účast včetně informace o tom, v jakém jazyce mohou být nabídky či žádosti podány, to se však týká textu samotné nabídky či žádosti, nikoliv požadavku na předložení dokladu požadovaného zákonem či zadavatelem.

38.         Byť se zadavateli může jevit postup Úřadu ryze formalistickým, je třeba s odkazem na např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009 – 109 konstatovat, že: „zadavatel veřejné zakázky je striktně vázán zákonem o veřejných zakázkách a zejména pasážemi o zadávacím řízení, neboť prostředky, které jsou v takovém případě vynakládány, jsou prostředky veřejné.“ Zadávací řízení je tedy vysoce formalizovaný proces, jenž klade na zadavatele určité požadavky ze strany zákona o zadávání veřejných zakázek, které je třeba v procesu zadávacího řízení dodržet. Je to zadavatel, kdo dle § 36 odst. 3 zákona nese objektivní odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace (srov. k tomu např. i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2006, č. j. 11 Ca 216/2005-41 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 1 Afs 23/2012).

39.         Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem se ztotožňuji s posouzením zadavatelova postupu, jež Úřad uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí, na základě kterého shledal  nezákonnost zadavatelova požadavku stanoveného v bodu 6.1 kvalifikační dokumentace na předložení veškerých dokladů v českém jazyce.

40.         Poukazuje-li závěrem zadavatel na to, že postupem Úřadu je ohrožena faktická realizace plnění předmětu veřejné zakázky, jehož účel slouží veřejnému zájmu, pak k uvedenému předně dodávám, že jde o námitku, kterou mohl zadavatel uplatnit již ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu, neboť v této lhůtě je v souladu s § 252 odst. 1 zákona zadavatel oprávněn vyjádřit se ke všem relevantním skutečnostem, resp. do 15 dnů od zahájení správního řízení (to bylo zahájeno na základě obdrženého návrhu dne 7. 8. 2017), neboť k pozdějšímu vyjádření již Úřad v souladu s § 251 odst. 5 zákona nepřihlíží. Již v uvedený okamžik muselo být zadavateli zřejmé, že předpokládané zahájení realizace veřejné zakázky, které bylo zadavatelem v zadávací dokumentaci stanoveno na 1. 8. 2017, nelze stihnout. Na  okraj k uvedenému proto pouze dodávám, že tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že zadavatel nezahájil zadávací řízení s dostatečným předstihem a sám vlastním přičiněním se vystavil značnému riziku neuzavření smlouvy na veřejnou zakázku do ukončení platnosti původní smlouvy. Je přitom na zodpovědnosti zadavatele, aby veřejnou zakázku zadával s  dostatečným předstihem před samotnou realizací veřejné zakázky, v opačném případě je povinen nést následky svého jednání. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně, ze dne 23. 1. 2018, č. j. 30 Af 102/2016-99, „(…) je odpovědností zadavatele (je to také v jeho nejlepším zájmu), aby při stanovení zadávacích podmínek bral v potaz skutečnost, že zadávací řízení nemusí proběhnout pouze hladkým způsobem; proto by měl zadavatel všechny termíny uváděné v zadávací dokumentaci stanovovat s dostatečnou časovou rezervou.“ Pokud tedy v důsledku nedostatečné časové rezervy pro případná zdržení v zadávacím řízení nebyl zadavatel schopen stihnout původně nastavený termín zahájení realizace, jde tato skutečnost především k jeho tíži a na shora provedeném posouzení věci nemůže ničeho změnit.

41.         Co je však v dané věci podstatné, předmětem zde není otázka uložení zákazu plnění smlouvy dle § 264, kde Úřad posuzuje i důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadujícím pokračování smlouvy. V nyní posuzované věci žádná smlouva doposud uzavřena nebyla, předmětem je pouze posouzení zákonnosti zadávacích podmínek. V takovém případě, zákon v § 263 odst. 3 ukládá Úřadu, shledá-li, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, žádnou jinou možnost zákon Úřadu neposkytuje.

42.         Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu jsem přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí a jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, který vydání napadeného rozhodnutí předcházel, když napadené rozhodnutí jsem shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně zjistil skutkový stav věci tak, aby mohl posoudit, zda byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona. Současně Úřad všechny podklady pro vydání rozhodnutí řádně označil a uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a které ho vedly k závěru, že byly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, přičemž zjištěný skutkový stav přezkoumal z hlediska naplnění zákonných ustanovení. Dále Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a současně dostatečně odůvodnil jejich použití.

43.         Shrnuji tedy, že závěry Úřadu obsažené v napadeném rozhodnutí jsou opřeny o právní normy a judikaturu, jsou dostatečně odůvodněny a jsou vnitřně logicky uspořádané. Úřad proto rozhodl správně a v souladu se zákonem, když rozhodl tak, jak je výše uvedeno.

VI.          Závěr

44.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

45.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Mgr. Bc. Milan Konečný, K Holotovci 1191, 735 11 Orlová – Město

2.             Mgr. Tadeusz Zientek, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy