číslo jednací: R0036/2018/VZ-14938/2018/323/JKt

 

V řízení o rozkladu ze dne 7. 3. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

• O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0478/2017/VZ-05327/2018/541/PDz ze dne 20. 2. 2018, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 8. 12. 2017 na návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové,

při zadávání veřejné zakázky s názvem „Poskytovatel telekomunikačních služeb pro statutární město Hradec Králové – mobilní telefonie“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-021841 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 152-315147, jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel –

• Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5,

 

jsem podle ustanovení § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle ustanovení § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0478/2017/VZ-05327/2018/541/PDz ze dne 20. 2. 2018

 

 

r u š í m

a věc

v r a c í m

 

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 8. 12. 2017 byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgánu příslušnému podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, doručen návrh navrhovatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4, (dále jen „navrhovatel“) na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele - Statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové, (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytovatel telekomunikačních služeb pro statutární město Hradec Králové – mobilní telefonie“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 8. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-021841 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 152-315147, (dále jen „veřejní zakázka“).

2.             Dne 8. 12. 2017 kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. V návrhu navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ze dne 1. 11. 2017 je neúplné, neboť z něj nelze v důsledku absence podpisu rozpoznat, kým bylo zpracováno či odesláno. Na druhém místě pak namítal, že vybraný dodavatel měl být zadavatelem vyloučen v důsledku nesplnění zadávací podmínky na zaokrouhlení nabídkové ceny na celé koruny nahoru. Na závěr pak namítal, že rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 27. 11. 2017 neobsahuje dostatečné vyjádření k jeho námitkám. Navrhovatel se tak domáhal zrušení napadaných úkonů zadavatele a vyloučení vybraného dodavatele, případně uspořádání nového výběrového řízení bez zadávacích podmínek, které by byly shledány nadbytečnými.

3.             Dne 26. 1. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j ÚOHS-S0478/2017/VZ-02718/2018/541/PDz (dále jen „rozhodnutí o předběžném opatření“), kterým z moci úřední rozhodl o nařízení předběžného opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jelikož s ohledem na získanou pochybnost o souladu postupu zadavatele se zákonem nebylo jisté, že by případné meritorní rozhodnutí mohlo být vydáno ve lhůtě podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona.

4.             Dne 20. 2. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0478/2017/VZ-05347/2018/541/PDz (dále jen „rozhodnutí o zrušení předběžného opatření“), kterým zrušil rozhodnutí o předběžném opatření v důsledku vydání meritorního rozhodnutí (viz níže).

II.             Napadené rozhodnutí

5.             Dne 20. 2. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0478/2017/VZ-05327/2018/541/PDz (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým podle ustanovení § 265 zákona, zamítl návrh, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona.

6.             Zamítnutí návrhu navrhovatele Úřad v napadeném rozhodnutí odůvodnil tím, že oznámení o výběru dodavatele, proti kterému směřovaly navrhovatelovy námitky, bylo vydáno v souladu se zákonem a obsahovalo veškeré zákonné náležitosti. Námitku směřující proti nevyloučení vybraného dodavatele v důsledku nezaokrouhlení celkové nabídky v souladu se požadavkem stanoveným v zadávací dokumentaci vypořádal Úřad konstatováním, že nedošlo k porušení základních zásad zadávání veřejných zakázek upravených v § 6 zákona a nedošlo ani k porušení zákona, neboť tento požadavek měl ryze administrativní charakter a neměl jakýkoliv faktický dopad na proces hodnocení nabídek. S ohledem na rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele učiněného v zadávacím řízení pak Úřad konstatoval, že v tomto se zadavatel vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem v jeho námitkách.

III.           Rozklad navrhovatele

7.             Dne 7. 3. 2018 doručil navrhovatel Úřadu podání obsahující rozklad proti napadenému rozhodnutí a také rozklad proti rozhodnutí o zrušení předběžného opatření. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 21. 2. 2018. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

8.             Zadavatel v rozkladu nadále trvá na tom, že oznámení o výběru dodavatele obsahově nevyhovuje požadavku ustanovení § 211 odst. 5 zákona. Datová zpráva, která obsahovala oznámení o výběru dodavatele, a kterou mu zaslala společnost Intenko, s.r.o. jakožto administrátor veřejné zakázky, totiž nebyla opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem.

9.             V důsledku této skutečnosti pak navrhovatel namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, které se dle jeho tvrzení příliš stručně až nepřezkoumatelně vypořádává s jeho námitkou směřující právě proti absenci platného uznávaného elektronického podpisu na oznámení o výběru dodavatele. Přítomnost tohoto platného uznávaného elektronického podpisu je Úřadem dle navrhovatele v napadeném rozhodnutí deklarována téměř bez odůvodnění a bez označení důkazů, na kterých Úřad svá skutková zjištění staví. 

10.         Navrhovatel také jak ve vztahu k přítomnosti platného uznávaného elektronického podpisu, tak ve vztahu k nesplnění podmínky zadávací dokumentace vybraným dodavatelem (viz níže) napadá pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí o odmítnutí námitek učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, jelikož je toho názoru, že tyto jeho námitky byly nedostatečně vypořádány. Taktéž odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle kterého bylo o navrhovatelových námitkách rozhodnuto v souladu se zákonem, postrádá dle navrhovatele bližší vysvětlení učiněných skutkových zjištění.

11.         Dále se pak v části 2. rozkladu navrhovatel vyjadřuje k tvrzenému pochybení zadavatele učiněnému v důsledku nevyloučení vybraného dodavatele. Ten měl být vyloučen na základě nesplnění podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, konkrétně pak podmínky zaokrouhlení konečné nabídkové ceny na celé koruny nahoru. Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, který tuto podmínku označil za natolik formalistickou, že by vyloučení vybraného dodavatele v důsledku jejího nesplnění konstituovalo narušení zásady přiměřenosti, kterou je zadavatel v průběhu řízení povinen respektovat. Navrhovatel uvádí v rozkladu několik příkladů, na kterých demonstruje tvrzenou nemožnost posuzování formálnosti požadavků, pokud nejsou jako doporučené výslovně označeny, a uzavírá, že považuje takovéto určování, na kterých podmínkách po otevření nabídek zadavatel trvá a na kterých ne, za nepřijatelné. Ačkoli lze tento postup odůvodnit zásadou přiměřenosti, nelze jej tedy aplikovat, jelikož je v rozporu se zásadou transparentnosti. Nadto se navrhovatel domáhá, aby mu byl ze strany Úřadu vysvětlen účel této zadávací podmínky.

Závěr rozkladu

12.         Navrhovatel v rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele

13.         Dne 16. 3. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele. Zadavatel v něm uvádí, že se plně ztotožňuje s rozhodnutím Úřadu. K námitce vztahující se k přítomnosti platného uznávaného elektronického podpisu sděluje, že oznámení o výběru dodavatele bylo učiněno zcela v souladu se zákonem a nemohly nastat pochybnosti o totožnosti odesílatele v důsledku jeho označení ve zprávě samotné a dále s ohledem na připojení dokumentu, který je signován členy hodnotící komise. Tuto námitku pak zadavatel dle svého tvrzení plně a řádně vypořádal také v rozhodnutí o podaných námitkách navrhovatele. K námitce vztahující se k ne-zaokrouhlení nabídkové ceny u vybraného dodavatele poté uvádí, že souhlasí se závěrem Úřadu, že jeho postup byl zákonný s ohledem na zásadu přiměřenosti, kdy nesplněný požadavek nemohl mít jakýkoliv vliv na hospodářskou soutěž, jelikož nemohl ovlivnit nabídkovou cenu ani pořadí nabídek, potažmo výběr dodavatele či jinou podstatnou skutečnost. Zcela nepřiměřeným se vyloučení jeví zvláště v důsledku skutečnosti, že by v důsledku nezaokrouhlení o 80 haléřů měl být po vyloučení vybraného dodavatele vybrán navrhovatel jakožto druhý účastník s nabídkou, jejíž cena byla dražší v řádech statisíců. Zadavatel se proto domnívá, že by rozklad navrhovatele měl být zamítnut a správní řízení ukončeno.

Vyjádření vybraného dodavatele

14.         Dne 16. 3. 2018 Úřad obdržel vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele. Vybraný dodavatel považuje oznámení o výběru dodavatele za řádné a v souladu se zákonem, když dle jeho tvrzení nemohl mít navrhovatel pochyb o jeho odesílateli. Spekulaci o absenci platného uznávaného elektronického podpisu považuje za obstrukční a formalistickou. Ohledně námitky vztahující se k nezaokrouhlení nabídkové ceny u vybraného dodavatele poté uvádí, že nesplnění této podmínky nemohlo ovlivnit výběr dodavatele, a trvá na názoru, že tato podmínka byla v zadávací dokumentaci stanovena pouze fakultativně, a tedy nemohla vést k jeho vyloučení. Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad zamítl rozklad navrhovatele, neboť je naprosto nedůvodný.

Navrhovatelovo nahlížení do spisu a vyjádření

15.         Dne 11. 4. 2018 se na Úřad po předchozí domluvě dostavil zástupce navrhovatele k nahlédnutí do správního spisu vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0478/2017/VZ. V návaznosti na tento úkon posléze dne 26. 4. 2018 obdržel předseda Úřadu vyjádření navrhovatele, kde znovu opakuje, že zadávací podmínky již od počátku musí být sestaveny přiměřeně a že není přípustné rezignovat na jejich dodržení v průběhu zadávacího řízení. S odkazem na judikaturu Krajského soudu v Brně pak argumentuje, že pokud nebyl daný požadavek výslovně označen jakožto doporučený, je nutné na jeho splnění trvat. Dále se navrhovatel vyjadřuje k absenci platného uznávaného elektronického podpisu, neboť ve spisovém materiálu nenalezl žádný podklad, který by přesvědčivě prokazoval či vyvracel jeho přítomnost. Tiskový výstup jakožto prostá kopie datové zprávy (emailu), jenž je součástí spisového materiálu, není originálem, ani originálu postavený na roveň a už vůbec nemůže sloužit k prokázání přítomnosti platného elektronického certifikátu prokazujícího přítomnost podpisu v souladu s § 211 odst. 5 zákona. Dále pak navrhovatel odkazuje na příklad z nedávné rozhodovací praxe Úřadu, ve kterém Úřad sankcionoval zadavatele za nepředložení originálů částí dokumentace o zadávacím řízení. V poukazovaném případě však na rozdíl od řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, tato skutečnost vedla Úřad ke konstatování přestupku. V současném řízení se tedy Úřad od této praxe odklonil, ačkoli potřeba doložení originálu vyplývala ze samého merita návrhu, který rozporoval přítomnost platného uznávaného elektronického podpisu na oznámení o výběru dodavatele. Závěrem navrhovatel uvádí, že trvá na zrušení napadeného rozhodnutí.

IV.          Řízení o rozkladu

16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

18.         Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0478/2017/VZ-05327/2018/541/PDz ze dne 20. 2. 2018, rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, nerozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně je v tomto rozhodnutí vysloven závazný právní názor, kterým je Úřad při dalším projednání věci vázán.

V.            K námitkám rozkladu

Relevantní ustanovení zákona

19.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

20.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

21.         Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 5 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.

22.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

23.         Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

24.         Ohledně rozhodnutí zadavatele o námitkách a navrhovatelem namítané nedostatečnosti jeho odůvodnění nejprve uvádím, že zadavatel je podle § 245 odst. 1 zákona povinen přezkoumat obdržené námitky v plném rozsahu ve lhůtě 15 dnů od jejich doručení a v této lhůtě je povinen odeslat stěžovateli písemné rozhodnutí obsahující způsob vyřízení námitek, kdy zadavatel rozhodne buď o vyhovění námitkám či o jejich odmítnutí, přičemž je povinen své rozhodnutí podrobně a srozumitelně odůvodnit.

25.         Tato zákonem uložená povinnost má zajistit, aby případné spory vzniklé z postupu zadavatele byly vyřešeny primárně mezi zadavatelem a stěžovatelem v zadávacím řízení, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách tedy musí být co nejvíce komplexní, reagovat na celý obsah podaných námitek, přičemž by měly být úvahy zadavatele přezkoumatelné, tím spíše v případě, kdy zadavatel námitky stěžovatele odmítá.

26.         Navrhovatel tedy v námitkách ze dne 19. 10. 2016 přednesl dvě námitky. První námitka směřuje proti oznámení o výběru dodavatele, jemuž vytýká, že oznámení není nikým podepsáno a není z něj zřejmé, kdo ho učinil. V důsledku toho pojal navrhovatel pochybnosti, zda bylo dodrženo ustanovení § 43 zákona. V rámci druhé námitky pak navrhovatel upozorňuje, že ze zprávy o hodnocení nabídek lze vyčíst, že nabídková cena vybraného dodavatele činí 1 320 617,20 Kč bez DPH, a nesplňuje tedy požadavek zadavatele na zaokrouhlení ceny na celé koruny nahoru stanovený v zadávací dokumentaci. Tuto námitku dále rozvádí otázkami, které mají podpořit jeho úvahu o nesprávnosti zadavatelova postupu a domáhá se odpovědí na tyto otázky (viz níže).

27.         Zadavatel poté ve svém rozhodnutí o námitkách stěžovatele ze dne 27. 11. 2017 uvedl k navrhovatelově první námitce, že oznámení o výběru dodavatele bylo provedeno v souladu se zákonem a rozporoval nutnost přítomnosti elektronického či jiného podpisu na samotném dokumentu obsahujícím oznámení. Argumentace zadavatele směřovala k vyvracení domněnky porušení § 43 zákona, tedy zda výběr dodavatele nemohl provést někdo jiný než zadavatel samotný. V části druhé zadavatel vypořádal námitku ohledně nevyloučení vybraného dodavatele, a to s odkazem na zásadu přiměřenosti, a také popsal své úvahy o skutečnosti, že nesplnění tohoto požadavku nemůže mít žádný dopad na výběr dodavatele, resp. hospodářskou soutěž jako takovou.

28.         Posoudil jsem tedy rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele ze dne 27. 11. 2017 a dospěl k závěru, že zadavatel námitky navrhovatele v zákonné lhůtě řádně vypořádal, neboť se vyjádřil ke všem relevantním skutečnostem souvisejícím s napadenou nezákonností jeho úkonu spočívajícího jak v posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v předmětném zadávacím řízení, tak s tvrzenou absencí zákonných náležitostí oznámení o výběru dodavatele. Ačkoli by nepochybně mohlo zadavatelovo vypořádání námitky absence podpisu být konkrétněji rozvedeno, zadavatel reagoval na celý obsah podaných námitek a úvahy předložené zadavatelem lze považovat za přezkoumatelné. Nebylo jistě nutné odpovídat na jednotlivé otázky, z nichž některé nebyly navrhovatelem konstruovány věcně, které lze považovat za kapciózní, či na ně zadavatel ani nemohl znát odpověď (viz například otázka „na kterých dalších zadávacích podmínkách zadavatel přestal trvat po podání nabídek“ či „jak se vybraný dodavatel dozvěděl, že nemusí onu zadávací podmínku dodržet a zda, jak a kdy se to dozvěděl navrhovatel“). Ucelené věcné odpovědi zadavatele reagující na jednotlivé námitky navrhovatele v jejich celku lze bezpochyby označit za vhodnější řešení než pouhé případné uvedení seznamu jednoslovných či dvouslovných odpovědí. Z tohoto důvodu neshledávám v rozhodnutí o námitkách absenci podrobného a srozumitelného odůvodnění, ačkoli se ke všem navrhovatelovým otázkám zadavatel konkrétně nevyjádřil, a to včetně otázek uvedených v bodě 2. 6. rozkladu.

29.         Stejně tak k absenci doslovného vyjádření k přítomnosti platného uznávaného elektronického podpisu pak sděluji, že tato námitka nebyla navrhovatelem v jím podaných námitkách dostatečně konkretizována, její přesnou formulaci zkonstruoval navrhovatel až v přezkumném řízení. Zadavatel tedy nereagoval na námitku mířenou specificky na absenci platného uznávaného elektronického podpisu na datové zprávě, jehož existenci měl dle navrhovatele popřít či potvrdit, ale na námitku, že „[o]známení o výběru není nikým podepsáno a není z něj zřejmé, kdo jej učinil… to vzbuzuje pochybnosti, nebo je přinejmenším netransparentní, zda zadavatel dodržel ustanovení § 43 odst. 2 zákona“. Její formulace tudíž vedla dodavatele k domnění, že gros námitky spočívá v nastíněné možnosti, že dané oznámení o výběru dodavatele a tedy potažmo výběr dodavatele samotný učinil administrátor veřejné zakázky v rozporu s uvedeným ustanovením. Zadavatel tedy neargumentoval v celé možné šíři námitky, avšak tento stav nelze ztotožňovat se situací dle 268 odst. 1 písm. d) zákona v návaznosti na § 245 odst. 1 zákona, tedy s úplnou absencí odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

30.         Na základě výše uvedeného uzavírám, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o odmítnutí námitek ze dne 27. 11. 2017 dostatečně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem a navrhovatelova námitka je tak neopodstatněnou.

K námitce nedodržení požadavku zadavatele na zaokrouhlení nabídkové ceny

31.         V této námitce navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel měl být v důsledku nesplnění podmínky stanovené v zadávací dokumentaci v návaznosti na ustanovení § 48 odst. 8 zákona vyloučen z výběrového řízení.

32.         Ke zjištěnému skutkovému stavu nejprve uvádím, že námitka navrhovatele se vztahuje k podmínce stanovené v bodě 12. zadávací dokumentace, dle které „účastník stanoví nabídkovou cenu celou částkou (zaokrouhlenou nahoru na celé koruny) na základě ocenění jednotlivých položek uvedených v položkovém rozpočtu. Účastník je povinen ocenit veškeré položky uvedené ve výkazu výměr, neocenění jakékoliv položky, stejně tak zařazení či „rozpuštění“ určitého druhu služby pod jinou, než k tomu určenou položku oceněného výkazu výměr bude mít za následek vyřazení nabídky a vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Zadavatel připouští ocenění položky výkazu výměr hodnotou 0,00 Kč. Oceněný položkový rozpočet bude součástí nabídky jako příloha návrhu smlouvy.“ Vybraný dodavatel následně podal nabídku, v jejímž rámci nabídl celkovou nabídkovou cenu za předmět plnění veřejné zakázky ve výši 12 320 617,20 Kč bez DPH.

33.         V daném případě tedy vybraný dodavatel nedodržel výše uvedený požadavek zadavatele, když ve své nabídce uvedl celkovou nabídkovou cenu jako součet jednotkových cen veškerých položek, avšak již neprovedl zaokrouhlení této ceny nahoru na celé koruny. Zadavatel poté posoudil zadávací podmínky ze strany vybraného dodavatele jako splněné a vybraného dodavatele nevyloučil z účasti v daném zadávacím řízení.

34.         Na úvod musím poznamenat, že není pochyb, že zadávací řízení je, jak uvádí navrhovatel v bodě 2. 2. Rozkladu, vysoce formalizovaný postup a i formální pochybení může vést k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. V souladu s odůvodněním Úřadu jsem však taktéž přesvědčen, že nedodržení jakékoliv zadavatelem (nikoli tedy zákonem) stanovené podmínky či instrukce nemusí vždy vést k vyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení po zohlednění povahy takové podmínky a po přihlédnutí ke všem souvisejícím relevantním skutečnostem. K těmto případům by však mělo docházet zcela výjimečně a ze závažných důvodů. Vždy se totiž jedná o nepředvídatelnou situaci, která ve spojení s otázkami z ní plynoucími do zadávacího řízení vnáší jistý prvek netransparentnosti. Zadavatel by se tedy měl vždy maximálně snažit, aby bylo jasné, které zadávací podmínky jsou materiální, a tedy nutně povedou v případě nesplnění k vyloučení uchazeče, a které jsou pouhým formálním doporučením.

35.         I když formální požadavek na zpracování nabídky nebyl zadavatelem výslovně označen jakožto doporučení, vyloučení vybraného dodavatele v důsledku jeho nesplnění se jeví jako hrubě nepřiměřené (podobně jako by tomu bylo například při nesplnění požadavku číslování stran), a je tedy na místě vypořádat se s nutností poměření zásady transparentnosti a přiměřenosti testem proporcionality. Tyto zásady se totiž dostávají do přímého střetu, a přitom platí, že stále musí být zachovány v nejvyšší možné míře všechny zásady a pečlivě zváženy veškeré okolnosti případu. Navíc je zapotřebí zkoumat i míru dopadu na hospodářskou soutěž, resp. výběr dodavatele, jakož i povahu daného úkonu, na nějž má být zásada přiměřenosti aplikována. S ohledem na výše uvedené konstatuji, že v daném případě po provedení testu proporcionality a zvážení dvou protichůdných zájmů, tedy zájmu na nejvyšší možné míře transparentnosti a zájmu na přiměřenosti požadavků převážila zásada přiměřenosti. K jednotlivým aspektům se dále vyjadřuji níže.

36.         Vyloučení vybraného dodavatele by vzhledem k reálnému důsledku nesplnění této podmínky (uvedení ceny o 80 haléřů nižší), s ohledem na hospodářskou soutěž v daném případě (specifickou vzhledem k úzkému okruhu potencionálních dodavatelů, z něhož se přihlásili dva, jejichž nabídky se lišily o více než 400 000 Kč), bylo hrubě nepřiměřené a zcela v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 zákona. Transparentnost zadávacích podmínek, resp. zadávacího řízení samotného byla naproti tomu ponížena v minimální možné míře, neboť vzhledem ke zbylým parametrům zadávacího řízení nelze považovat zadávací dokumentaci v návaznosti na chybně uvedený ryze formální požadavek na zpracování nabídky a následné nevyloučení vybraného dodavatele za jakkoli netransparentní. Zadavatel navíc tuto nezaokrouhlenou nabídkovou cenu uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek, kterou jako přílohu zaslal oběma účastníkům zadávacího řízení společně s oznámením o výběru dodavatele ze dne 1. 11. 2017, čímž účastníky zadávacího řízení obeznámil se skutečnou výší nabídkové ceny vybraného dodavatele a úkon hodnocení nabídek tak nezatížil vadou, pro kterou by se stal nepřezkoumatelným. Požadavek zaokrouhlení, navzdory tomu, že nebyl výslovně označen jako doporučení, nezakládá natolik závažné pochybení ani porušení zásad, aby Úřad přistoupil v rámci přezkumu k uložení nápravného opatření.

37.         Nabídková cena navíc v šetřeném případě sloužila pro účely hodnocení nabídek a nemá faktický dopad na skutečně hrazenou cenu za předmět plnění veřejné zakázky. Předmětný požadavek na zaokrouhlení celkové nabídkové ceny na celé koruny směrem nahoru tedy sloužil v souladu s tvrzením zadavatele pouze za účelem přehledného seřazení celkových nabídkových cen při hodnocení nabídek, a jako takový měl být jasně označen za doporučení. Nesplněním tohoto formálního požadavku na zpracování nabídky nevznikla vybranému dodavateli v procesu hodnocení nabídek žádná výhoda, když by celková nabídková cena vybraného dodavatele po zaokrouhlení činila 12 320 618 Kč bez DPH a celková nabídková cena navrhovatele činila 12 786 566 Kč bez DPH. Zaokrouhlení v řádu několika desítek haléřů tedy nemělo žádný faktický vliv na proces hodnocení nabídek (podobně jako by tomu bylo například, pokud by dodavatel uvedl v nabídce čas ve formátu s uvedením hodin/minut/sekund, namísto pouze s uvedením hodin/minut navzdory instrukcím zadavatele či zaokrouhlil místo dvou desetinných míst pouze na jedno).

38.         Ačkoli souhlasím s navrhovatelem, že odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek nese zadavatel v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, v souladu s postupem zadavatele a odůvodněním Úřadu obsaženým v napadeném rozhodnutí hodnotím překlenutí situace s odkazem na základní zásady zadávacího řízení za nejlepší možné řešení, a to s ohledem na hrubě nepřiměřenou povinnost vyloučit vybraného dodavatele na základě nesplnění formálního požadavku na zpracování nabídky, který nebyl zadavatelem označen výslovně jakožto doporučení. Taktéž zrušení zadávacího řízení vzhledem k charakteru tohoto požadavku, který nikterak nemohl ovlivnit pořadí nabídek, okruh dodavatelů, či některého zvýhodnit se jeví jako nepřiměřené.

39.         K rozdělení požadavků na materiální a formální se vyjádřil také Úřad ve svém výkladovém stanovisku k požadavkům zadavatele na formální stránku zpracování nabídek a předložení nabídek dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené stanovisko bylo sice vydáno k předchozí právní úpravě, ale je jistě přiměřeně použitelné i za platnosti současného zákona. Úřad v tomto sděluje, že není vhodné, aby požadavky zadavatele směřovaly na formální stránku zpracování nabídek, a to jelikož formální stránka nabídek o kvalitě nabízeného předmětu plnění či jeho realizaci nevypovídá. Jako příklad čistě formálních požadavků pak uvádí např. číslování jednotlivých listů nabídky číselnou řadou, požadavek, že nabídka bude tištěna na bílém papíře, bude opatřena předělovými listy, bude zabezpečena proti manipulaci, na každém listě nabídky bude podpis apod.

40.         Po posouzení požadavku zadavatele v kontextu všech podstatných okolností tohoto případu uvedených výše tedy konstatuji, že zaokrouhlení celkové nabídkové ceny na celé koruny nahoru jeví v tomto případě veškeré znaky čistě formálních požadavků, které zvláště v případě, že jich zadavatel stanoví větší množství, ztěžují práci dodavatelům, kteří se při zpracování nabídek soustředí na splnění formálních podmínek a nevěnují tolik pozornosti věcné náplni své nabídky.

41.         Dále se nikterak neztotožňuji s argumentem ad absurdum obsaženým v bodě 2. 3. navrhovatelova rozkladu, který nejasnost hranice při aplikace zásady přiměřenosti označuje za prostředek pro vznik nepřijatelné libovůle zadavatele a tuto demonstruje na nepřijatelných příkladech. Mezi nimi navrhovatel např. předestírá situace, kdy by s odkazem na zásadu přiměřenosti nemusely být respektovány předem stanovené lhůty či splněny povinnosti, které plynou přímo ze zákona. Uvedené příklady jsou však v zjevném rozporu s charakteristikou formálních požadavků na zpracování nabídky, kterou Úřad přednáší jak v napadeném rozhodnutí, tak ve svém výkladovém stanovisku. Nevyloučení tak lze vztahovat v souladu s výše uvedeným výkladovým stanoviskem Úřadu pouze k nesplnění administrativních a formálních požadavků na zpracování nabídky (jiným příkladem může být nepoužití zadavatelem stanoveného formátu data). Tyto totiž nemůžou mít žádný vliv na hospodářskou soutěž po jakékoli stránce a jejich nedodržení lze ospravedlnit pouze v krajních případech jako prostředek pro korekci zcela zřejmých pochybení ryze formálního charakteru, a to po přihlédnutí ke všem specifikům toho kterého konkrétního případu za dodržení všech ostatních zásad uvedených v § 6 zákona.

42.         Zadavatelovu námitku tak s ohledem na výše uvedené shledávám nedůvodnou, jelikož se ztotožňuji s posouzením Úřadu v napadeném rozhodnutí.

VI.          K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

43.         Podle § 50 zákona platí, že všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.

44.         Podle § 211 odst. 5 odst. b) zákona platí, že nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o oznámení o výběru dodavatele.

45.         Podle § 2 písm. d) zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu (dále jen „zákon o elektronickém podpisu“) jsou datovou zprávou elektronická data, která je možné přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru.

K námitce nedodržení požadavků kladených na rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele

46.         Námitka navrhovatele se vztahuje k oznámení o výběru dodavatele, které bylo navrhovateli doručeno dne 1. 11. 2017 z emailové adresy solcova@intenko.cz. Navrhovatel napadá tento úkon z důvodu tvrzené absence platného uznávaného elektronického podpisu a dále tvrdí nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů ohledně posouzení existence platného uznávaného elektronického podpisu na oznámení o výběru dodavatele.

47.         Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí shledal, že oznámení o výběru dodavatele splňovalo veškeré zákonné požadavky, toto oznámení mohl datovou zprávou v souladu se zákonem odeslat administrátor veřejné zakázky zastupující zadavatele a pouze tato skutečnost nezakládá pochybnosti o tom, zda v rozporu s § 43 zákona v daném případě neučinil administrátor veřejné zakázky také výběr dodavatele. Dále poté k oznámení o výběru rozhodnutí v bodě 75. napadeného rozhodnutí uvedl, že oznámení o výběru dodavatele bylo také v souladu s ustanovením § 211 odst. 5 zákona, když „…tento dokument byl účastníkům zadávacího řízení zaslán prostřednictvím datové zprávy opatřené uznávaným elektronickým podpisem administrátora veřejné zakázky zastupujícího zadavatele v šetřeném zadávacím řízení“.

48.         Na úvod se musím vyjádřit k elektronickému podpisu jako takovému. Elektronické podpisy jsou založeny na certifikátech pro elektronický podpis. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce konkrétně stanovuje, že uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu, který je vydán kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru. Uznávaný elektronický podpis tedy zaručuje jednoznačnou a neměnnou identifikaci podepisující osoby. Přítomnost takovéhoto podpisu, případně jeho konkrétní atributy, platnost, celistvost a čas podepsání dokumentu pak lze rozpoznat pouze z originálního souboru, ke kterému je tento podpis připojen.

49.         Navrhovatel v bodě 1. 10. rozkladu požaduje, aby Úřad vysvětlil, co je „datovou zprávou“ ve smyslu ustanovení § 211 odst. 5 zákona, zejména zda datovou zprávou se zde rozumí soubor Oznameni_o_vyberu_dodavatele_vz_vodafone.pdf nebo email, ke kterému byl soubor přiložen. Ačkoli tento rozbor nebyl řešen v napadeném rozhodnutí, na tomto místě doplňuji v souladu se zákonem o elektronickém podpisu, na který zákon odkazuje, že datovou zprávou jsou elektronická data, která je možné přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou, jakož i data uložená na technických nosičích ve formě datového souboru. V aktuálním případě se tedy jednalo o emailovou zprávu obsahující v příloze dokument oznámení o výběru dodavatele. V souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu, který ve svém nálezu ze dne 12. 4. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1829/13 judikoval, že platný uznávaný elektronický podpis připojený k datové zprávě nahrazuje tento podpis také na všech přílohách, pak nebyla nutnost, aby měl zadavatel podepsanou jak datovou zprávu, tak dokument v příloze. Ačkoli se tento judikát zabývá přijatelností elektronického podání v občanskoprávním řízení, je nepochybně aplikovatelný i zde, jelikož definuje jednu ze stěžejních vlastností elektronického podpisu. Stejně jako v řešeném případě je důvodem, proč mají být elektronická podání doplňována o elektronický podpis, snaha o odstranění pochybností ohledně totožnosti osoby, která podání učinila, tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný.

50.         Po prostudování veškerého spisového materiálu (fyzického i elektronického) musím poznamenat, že tento obsahuje pouze prosté kopie datové zprávy (fyzickou vytvořenou Úřadem, a elektronickou doručenou zadavatelem), a která obsahuje kromě základních náležitostí datové zprávy (emailu) také kolonku „Podepsáno: solcova@intenko.cz“. Z tohoto dokumentu však nelze nikterak důvěryhodně potvrdit či vyvrátit přítomnost platného elektronického podpisu na originálu datové zprávy. Mohla být nanejvýše indicií, která naznačuje možnost přítomnosti platného elektronického podpisu.

51.         Také navrhovatel pak ve svém vyjádření v rámci řízení o rozkladu poukazuje na ustálenou praxi Úřadu, dle které tento nepovažuje prosté kopie částí dokumentace o zadávacím řízení za dostatečné pro splnění zadavatelovy zákonné povinnosti doručit Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. V daném případě tedy dle jeho tvrzení nelze bez dalšího přijmout jakožto podklad do spisového materiálu pouhou oskenovanou datovou zprávu, na které je z ofocených otvorů po perforaci vidno, že se jedná o elektronickou fotokopii fyzické kopie, která byla vytvořena prostým vytištěním elektronického originálu.

52.         V souladu s výše uvedeným tak konstatuji, že neshledávám ve spisovém materiálu žádného podkladu, z kterého by šlo seznat, zda byla datová zpráva obsahující oznámení o výběru dodavatele skutečně opatřena platným elektronickým podpisem. Z jiných podkladů, které si mohl Úřad od zadavatele vyžádat (např. originální soubor, který je schopen vygenerovat každý program pro odesílání elektronické pošty, či kopie postavená na roveň originálu obsahující údaj o podpisu) by bylo možné přítomnost platného elektronického podpisu nepochybně zjistit. Bez tohoto originálu navíc není možné jakkoli vyvrátit či potvrdit podezření případné manipulace, kterou mohla dle navrhovatelova tvrzení v bodě 1. 6 rozkladu projít kopie datové zprávy obsahující oznámení o výběru dodavatele obsažená ve spisovém materiálu.

53.         Otázka přezkoumatelnosti rozhodnutí byla opakovaně řešena soudní judikaturou, například Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 102/2013 - 165 ze dne 10. 12. 2015 mimo jiné konstatoval: „Nepřezkoumatelnost rozhodnutí může nastat z důvodu jeho nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. Obecně lze za nesrozumitelné považovat takové rozhodnutí, z jehož výroku nelze zjistit, jakým způsobem bylo rozhodnuto, jehož výrok je vnitřně rozporný nebo nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, dále takové rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem a kdo byl rozhodnutím zavázán, apod. V případě nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů pak soud posuzuje, zda se žalovaný v rozhodnutí vypořádal se všemi žalobcem uplatněnými okolnostmi a zda srozumitelným způsobem uvedl, jaké skutečnosti vzal při svém rozhodování za prokázané a kterým naopak nepřisvědčil, jakými úvahami byl ve svém rozhodování veden, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a které důvody jej vedly k vyslovení závěrů obsažených ve výsledném rozhodnutí.“ Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 7 As 291/2015 – 26 ze dne 2. 6. 2016: „Má-li být soudní rozhodnutí přezkoumatelné, musí z něj být zřejmé, jaký skutkový stav vzal správní soud za rozhodný a jak uvážil o pro věc podstatných skutečnostech, resp. jakým způsobem postupoval při posuzování těchto skutečností. Uvedené musí nalézt svůj odraz v odůvodnění dotčeného rozhodnutí. Je tomu tak proto, že jen prostřednictvím odůvodnění lze dovodit, z jakého skutkového stavu správní soud vyšel a jak o něm uvážil.“ Zde citované soudní závěry jsou plně aplikovatelné i na napadené rozhodnutí, které shledávám nepřezkoumatelným, neboť je sice postaveno na zákonných ustanoveních, avšak neobsahuje důkazy pro podporu Úřadem tvrzených skutečností a úvahy Úřadu v něm obsažené nejsou zcela zřejmé. Popis skutkových zjištění Úřadu v odůvodnění napadeného rozhodnutí, které jej vedly ke konstatování naplnění požadavků obsažených v ustanovení § 211 odst. 5 písm. b) zákona, je nedostatečný.

54.         Navrhovatelovu námitku tak shledávám opodstatněnou, jelikož Úřad nepostupoval v souladu s právními předpisy, neboť nedostatečně zjistil skutkový stav a svá zjištění nedostatečně odůvodnil, což má za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí. Lze tedy konstatovat, že Úřad nesprávně konstatoval přítomnost platného uznávaného elektronického podpisu na oznámení o výběru dodavatele v souladu s § 211 odst. 5 zákona, aniž by toto konstatování mělo podklad ve spisovém materiálu.

55.         K tomuto doplňuji, že se ztotožňuji se závěrem Úřadu obsaženým v bodě 74. odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle kterého by splnění požadavku přítomnosti platného uznávaného elektronického podpisu v souladu s ustanovením § 211 odst. 5 nikterak nebránila skutečnost, že by oznámení o výběru vybraného dodavatele mělo být podepsáno administrátorem veřejné zakázky, který v zadávacím řízení zastupuje zadavatele. Vadu tedy spatřuji výlučně v absenci originálního elektronického souboru datové zprávy, který by obsahoval uznávaný elektronický podpis administrátora veřejné zakázky založený na kvalifikovaném certifikátu, či případně kopie postavené na roveň originálu, která by údaje o tomto podpisu obsahovala.

56.         V návaznosti na výše uvedené Úřad při novém posouzení přezkoumá, zda byly splněny formální požadavky stanovené v § 211 odst. 5 zákona a najisto postaví, zda byla datová zpráva (email), kterou bylo doručováno oznámení o výběru dodavatele, opatřena v souladu s tímto ustanovením platným uznávaným elektronickým podpisem. Za tímto účelem si vyžádá od zadavatele podklady, které přítomnost platného uznávaného elektronického podpisu prokazatelně doloží, či případně pokud mu originál datové zprávy nebude zadavatelem doložen, deklaruje pochybení zadavatele a eventuálně přistoupí k uložení nápravného opatření. Pokud by Úřad i po doplnění podkladových materiálů setrval na názoru, že datová zpráva, kterou bylo oznámení o výběru doručováno, splňovala všechny zákonné požadavky, musí toto zjištění podepřít o fakta vycházející z doplněného spisového materiálu. Závěr, který Úřad v novém rozhodnutí učiní, tak musí být podložen přezkoumatelným a jednoznačným odůvodněním.

Shrnutí

57.         Podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal; v odůvodnění tohoto rozhodnutí vysloví odvolací správní orgán právní názor, jímž je správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, při novém projednání věci vázán; proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.

58.         S ohledem na uvedené jsem tedy po přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, konkrétně pak s § 68 odst. 2 správního řádu, neboť je stiženo vadou nepřezkoumatelnosti. Ačkoli jsem tuto vadu shledal pouze ve vypořádání námitky nedodržení požadavků kladených na oznámení o výběru dodavatele, přičemž ve zbylé části jsem se ztotožnil se závěry Úřadu, nelze tato námitka vzhledem k jednotnému výroku oddělit. Byly tak splněny podmínky předvídané § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, a proto napadené rozhodnutí ruším a věc vracím Úřadu k novému projednání, neboť nepřezkoumatelnost rozhodnutí není možné zhojit jinak než vydáním nového rozhodnutí ve věci.

VII.        Závěr

59.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno. Úřad je při svém novém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.

 

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

  

 

Ing. Petr Rafaj

předseda

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1.             Statutární město Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové

2.             O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4

3.             Vodafone Czech Republic a.s., náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha 5

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy