číslo jednací: S0081/2018/VZ-11730/2018/522/NRi

Instance I.
Věc Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích
Účastníci
  1. Statutární město Teplice
  2. Skanska a.s.
  3. MAGUS ENERGO s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2018
Datum nabytí právní moci 8. 5. 2018
Dokumenty file icon dokument ke stažení 518 KB

Č. j.: ÚOHS-S0081/2018/VZ-11730/2018/522/NRi

 

Brno: 19. dubna 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 3. 2018 na návrh ze dne 1. 3. 2018, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice,
  • navrhovatel – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8,
  • vybraný dodavatel – MAGUS ENERGO s.r.o., IČO 60320028, se sídlem Pohankova 34/8, 628 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-031297, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 215-446386,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-031297, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 215-446386, postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 2. 2018 o námitkách stěžovatele – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 – které byly zadavateli doručeny dne 9. 2. 2018, podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným  cit. stěžovatelem v námitkách, a to:

  • k námitce, že vybraný dodavatel jako jednu z referenčních zakázek uváděl referenční zakázku, kterou nerealizoval sám vlastní kapacitou, ale jako člen sdružení, čímž cit. stěžovatel vyjádřil pochybnost o prokázání technické kvalifikace, jelikož vybraný dodavatel v rozporu s ust. § 79 odst. 4 zákona neprokázal rozsah, v jakém se na plnění referenční zakázky reálně podílel,

čímž se rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 2. 2018 o námitkách navrhovatele stalo ve smyslu ustanovení § 263 odst. 5 citovaného zákona nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 2. 2018 o námitkách navrhovatele – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-031297, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 215-446386.

III.

Zadavateli – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0081/2018/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 – ze dne 1. 3. 2018 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-031297 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 215-446386.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice – ukládá povinnost

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Statutární město Teplice, IČO 00266621, se sídlem náměstí Svobody 2, 451 95 Teplice (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 6. 11. 2017 ve smyslu § 56 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích“. Oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-031297 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 215-446386. (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel zadávací dokumentaci uveřejnil dne 9. 11. 2017 na profilu zadavatele https://zakazky.teplice.cz/contract_display_37.html.

2.             Jak je uvedeno v zadávací dokumentaci, předmětem veřejné zakázky je vypracování projektové dokumentace, včetně zajištění úředních povolení a následná realizace nového pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy a jejich uvedení do provozu. Zároveň je předmětem veřejné zakázky dodávka řídicího systému v měnírnách a elektrodispečinku, včetně výměny HW a SW. Zadavatel stanovil, že ekonomickou výhodnost nabídky bude hodnotit pouze na základě nabídkové ceny vč. DPH, v souladu s ustanovením § 114 a následujících zákona.

3.             Z „Protokolu o otevírání obálek“ ze dne 20. 12. 2017 je zřejmé, že zadavatel obdržel dvě nabídky. Jak vyplývá ze „Zprávy o hodnocení a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku“ ze dne 8. 1. 2018, komise ustanovená zadavatelem pro posouzení a hodnocení nabídek nejprve dle stanovených pravidel vyhodnotila nabídky s tím, že jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka dodavatele – MAGUS ENERGO s.r.o., IČO 60320028, se sídlem Pohankova 34/8, 628 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“). 

4.             Zadavatel dne 29. 1. 2018 rozhodl v uvedeném smyslu o výběru dodavatele a tuto skutečnost oznámil dopisem z téhož dne účastníku zadávacího řízení. Účastník zadávacího řízení – Skanska a.s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“ nebo „stěžovatel“), jehož nabídka skončila v hodnocení v pořadí druhá, obdržel oznámení zadavatele o výběru dodavatele dle doručenky, jež je součástí dokumentace k zadávacímu řízení, dne 29. 1. 2018.

5.             Navrhovatel podal den 9. 2. 2018 (dle doručenky, jež je součástí dokumentace k veřejné zakázce) proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele námitky, které zadavatel rozhodnutím ze dne 20. 2. 2018 odmítl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatel dle doručenky obdržel dne 20. 2. 2018. Navrhovatel následně podal dne 2. 3. 2018 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem ze  dne 1. 3. 2018 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

 

II.             NÁVRH NAVRHOVATELE

6.             Návrh navrhovatele směřuje proti úkonu zadavatele spočívajícího v oznámení o výběru dodavatele. Navrhovatel konkrétně poukazuje na nedostatečné posouzení kvalifikace ve vztahu k referenční zakázce vybraného dodavatele – „Rekonstrukce napájecí trolejbusové trati Plzeň – Černice, Štefánikova ulice a Měnírna Plzeň Černice“ (dále jen „referenční zakázka“). Právě při posuzování splnění technické kvalifikace prostřednictvím uvedené referenční zakázky zadavatel postupoval dle navrhovatele v rozporu se zákonem.

7.             Navrhovatel v další části návrhu uvádí důvody, pro něž došlo, dle jeho názoru, ze strany zadavatele k chybnému závěru o prokázání kvalifikace vybraného dodavatele. Navrhovatel předně uvádí, že ve „Zprávě o hodnocení a posouzení splnění podmínek v zadávacím řízení“ ze dne 8. 1. 2018 (dále jen „zpráva o hodnocení“) chybí zmínka o jakémkoliv  postupu hodnotící komise zadavatele ve vztahu k posouzení splnění kvalifikace vybraným dodavatelem, a to co do posouzení hodnoty identifikované referenční zakázky.

8.             Navrhovatel konkretizuje, že spornou referenční zakázku vybraný dodavatel realizoval jako člen sdružení, přičemž uvedenou skutečnost, na kterou poukázal již v námitkách, zadavatel žádným způsobem nereflektoval. Dále navrhovatel konstatuje, že realizaci referenční zakázky provázely značné výrobní problémy, např. zpoždění termínů, neodpovídající kvalita provedených prací a další okolnosti, které měly za následek vydání negativního osvědčení objednatele. Dle názoru navrhovatele měl zadavatel povinnost vyžádat si vysvětlení, či další podklady od vybraného dodavatele, aby měl postaveno na jisto, že vybraným dodavatelem byla jednoznačně splněna požadovaná kvalifikace.

9.             Navrhovatel se dále věnuje odmítnutí námitek, jež podal proti oznámení o výběru dodavatele ze dne 29. 1. 2018. Navrhovatel má za to, že po obdržení námitek navrhovatele měl zadavatel jednoznačné indicie o pochybnostech souvisejících s prokázáním technické kvalifikace vybraným dodavatelem. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S55/2013/VZ, ze kterého vyplývá jednoznačná povinnost zadavatele, resp. hodnotící komise, posoudit reálnost nabízených hodnot, a to pomocí institutu vysvětlení nabídek. Dále navrhovatel odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně (sp. zn. 1 Afs 42/2012 a 62 Af 88/2012), ve kterých je opakovaně judikováno, že věrohodná a kvalifikovaná informace od účastníka zadávacího řízení je relevantní indicií pro povinnost zadavatele ke zkoumání zpochybněné kvalifikace vybraného dodavatele. Dle názoru navrhovatele zadavatel nesplnil svoji zákonnou povinnost co do podrobného odůvodnění rozhodnutí o námitkách, které nezaložil na konkrétní a odůvodněné argumentaci. Zadavatelovo rozhodnutí o námitkách je tak dle navrhovatele zpětně nepřezkoumatelné.

10.         Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil „nápravné opatření, kterým dojde ke zrušení rozhodnutí zadavatele o posouzení kvalifikace, jakož i následných rozhodnutí“.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Úřad obdržel návrh dne 2. 3. 2018 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

12.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný dodavatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0081/2018/VZ-06644/2018/522/NRi ze dne 5. 3. 2018.

14.         Dne 8. 3. 2018 obdržel Úřad část dokumentace o zadávacím řízení v listinné podobě.

15.         Dne 12. 3. 2018 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), jehož přílohou byla textová část zadávací dokumentace.

Vyjádření zadavatele

16.         Zadavatel v podstatné části vyjádření k návrhu shrnuje obsah návrhu, tedy samotná tvrzení navrhovatele. Po shrnutí obsahu návrhu uvádí, že podle zákona „není povinen přezkoumávat údaje, jež dodavatel uvede v čestném prohlášení. Proto by zadavatel nepochybil ani v případě, pokud by vycházel z obsahu čestného prohlášení, jež obsahovalo tvrzení, ze kterých vyplynulo, že [vybraný] dodavatel splňuje kvalifikační předpoklady“.

17.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že dle dikce § 48 odst. 5 písm. d) zákona je možné vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze na základě taxativně určených důvodů, jimiž je závažné či dlouhodobé pochybení dodavatele při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem v horizontu předchozích 3 let od zahájení zadávacího řízení, které by vedlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu, či srovnatelným sankcím. Dle zadavatele by bylo třeba pro takové vyloučení doložit důkaz, kterým může být „zejména pravomocný rozsudek ukládající náhradu škody z titulu porušení povinností pro porušení smluvního vztahu, platné odstoupení od smlouvy z důvodu pochybení zakládající důvod pro takové odstoupení, případně doklad o uplatnění a úhradě nárokované smluvní sankce z důvodu pochybení účastníka majícího za následek porušení smluvní povinnosti“.

18.         Závěrem zadavatel uvádí, že si vyžádal rovněž vyjádření objednatele sporné referenční zakázky, společnosti Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Toto vyjádření mělo být zadavateli poskytnuto telefonicky. Jeho obsahem měla být tvrzení, že objednatel od smluvního vztahu referenční zakázky neodstoupil, dílo referenční zakázky je zkolaudováno a předáno, mezi vybraným dodavatelem a objednatelem probíhá mimosoudní jednání o narovnání za prodlení. Jako důkaz těchto tvrzení zadavatel předkládá kopii interní e‑mailové komunikace „o prověření vybraného dodavatele“ mezi zaměstnanci zadavatele.

19.         Zadavatel tedy odmítá tvrzení navrhovatele a uzavírá, že zjišťoval, zda nedošlo „k naplnění skutečností, které by mohly způsobit vyloučení vybraného [dodavatele], ale naopak zadavatel tak učinil, i když to není ze zápisu hodnotící komise zřejmé, avšak žádný takový důvod nebyl zjištěn a proto k vyloučení vybraného [dodavatele] pro nesplnění kvalifikačních předpokladů nebyly dány důvody“.

20.         Dne 16. 3. 2018 bylo Úřadu doručeno prostřednictvím datové schránky vyjádření vybraného dodavatele označené „Sdělení k oznámení o zahájení správního řízení“.

 

Vyjádření vybraného dodavatele

21.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvedl, že z pozice účastníka zadávacího řízení doložil veškeré požadované náležitosti dle zadávací dokumentace a požadavků zadavatele. Vybraný dodavatel se ohrazuje vůči tvrzením navrhovatele o tom, že referenční zakázku provázely značné výrobní problémy. Upozorňuje na to, že navrhovatel pro svá tvrzení v návrhu nedoložil žádné důkazy či zdroj těchto informací. Zároveň vybraný dodavatel prohlašuje, že „práce [na referenční zakázce] byly provedeny řádně a odborně tak, jak bylo uvedeno v Referenčním listu stavby“.  Současně prohlašuje, že v referenčním listu stavby jsou uvedeny veškeré činnosti, jež vybraný dodavatel na stavbě skutečně prováděl. Závěrem svého vyjádření upozorňuje vybraný dodavatel na to, že referenční zakázka byla dokončena.

Další průběh správního řízení

22.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0081/2018/VZ-08092/2018/522/NRi ze dne 16. 3. 2018 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.

23.         Dne 26. 3. 2018 provedl Úřad záznam do spisu o shromáždění podkladů pro vydání rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0081/2018/VZ-08929/2018/522/NRi.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0081/2018/VZ-08700/2018/522/NRi ze dne 26. 3. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

25.         Dne 5. 4. 2018 bylo Úřadu doručeno „Vyjádření účastníka řízení k podkladům rozhodnutí“, jež zaslal navrhovatel. Navrhovatel v tomto vyjádření uvádí, že i nadále má za to, že se zadavatel ve svém postupu při zadávání veřejné zakázky dopustil porušení zákona, a to ve vztahu k posouzení splnění kvalifikace vybraného dodavatele. Navrhovatel dále poukazuje na to, že „referenční listy [z nabídky vybraného dodavatele] obsahují zjevné nepravdy, jako třeba, že společnost [vybraného dodavatele] realizovala stavbu jako generální dodavatel, přestože byla jen členem sdružení“. K postupu zadavatele při rozhodování o námitkách dále zmiňuje, že zadavatel měl informace o tom, jakým způsobem probíhala realizace referenční zakázky vybraným dodavatelem k dispozici, ale přesto k těmto nepřihlédl „respektive z jeho rozhodnutí není ani náznakem patrno, jak se s nimi vypořádal“. Navrhovatel tedy trvá na svém závěru o tom, že postup zadavatele je netransparentní, resp. že nedošlo zadavatelem k ověření indicií, které měl od navrhovatele ke zpochybnění relevantnosti referenční zakázky vybraného dodavatele.

26.         Další účastníci se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřili.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

27.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval při vyřizování námitek navrhovatele v rozporu se zákonem, neboť odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 2. 2018 o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Úřad proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách. K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

28.         Úřad se nejprve posoudil otázku právního postavení zadavatele jako zadavatele ve smyslu § 4 zákona.

29.         Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

30.         Zadavatel je statutárním městem, ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení, ve znění pozdějších předpisů. Z posledně uvedeného tedy vyplývá, že je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona a je povinen postupovat při zadávaní veřejných zakázek podle zákona.

Relevantní ustanovení zákona

31.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

32.         Podle § 79 odst. 4 písm. a) může dodavatel k prokázání splnění kritéria kvalifikace použít dodávky, služby nebo stavební práce, které poskytl společně s jinými dodavateli, a to v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky podílel, pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak.

33.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

34.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

35.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

36.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

37.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

38.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

Zjištění z dokumentace                                                                                                              

39.         Zadavatel v  čl. 9 zadávací dokumentace stanovil v rámci požadavků na prokázání splnění kvalifikace pod bodem 9.3 požadavek na technickou kvalifikaci ve smyslu ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Dle tohoto požadavku měli dodavatelé předložit „seznam významných dodávek poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny (v Kč bez DPH) a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele vč. kontaktní osoby objednatele, telefonu a e-mailu, u které bude možné realizaci významné dodávky ověřit“. Požadavkem na minimální úroveň, jež měl dodavatel prokázat, byla realizace „alespoň 2 referenčních zakázek, spočívajících v dodávce/výměně řídicího systému pro měnírny, včetně výměny HW a SW, v minimálním finančním objemu ve výši 2 mil. Kč bez DPH“.

40.         Ze „Zprávy o hodnocení a posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku“ ze dne 8. 1. 2018 (dále jen „zpráva o hodnocení“), vyplývá, že komise sestavila pořadí nabídek podle ekonomické výhodnosti, kdy byla posuzována nejnižší nabídková cena včetně DPH. Jako ekonomicky nejvýhodnější vyhodnotila nabídku vybraného dodavatele s tím, že dále posuzovala pouze jeho nabídku. Konkrétně byly posuzovány: 1) seznam dokladů pro prokázání základní kvalifikace dle § 74 zákona, 2) seznam dokladů pro prokázání profesní způsobilosti dle § 77 zákona, 3) seznam dokladů pro prokázání technické kvalifikace dle § 79 – seznam významných dodávek, 4) zpracování nabídkové ceny dle požadavků zadavatele, 5) návrh smlouvy podepsaný oprávněnou osobou, 6) předložení prohlášení o poddodavatelích. Do zprávy o hodnocení pak uvedla, že vybraný dodavatel splnil podmínky účasti.

41.         Zadavatel zaslal dne 29. 1. 2018 „Oznámení o výběru dodavatele“, které bylo doručeno navrhovateli téhož dne (dále jen „oznámení o výběru“), a to prostřednictvím datové schránky. Součástí oznámení o výběru byla i informace o posuzovaných skutečnostech ve zprávě o hodnocení. Z tohoto oznámení vyplývá, že referenční zakázku realizoval vybraný dodavatel sám.  

Obecně k požadavkům kladeným na rozhodnutí o námitkách

42.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v  této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), dle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

43.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

44.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

45.         Lze tedy uzavřít, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č.j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona. Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.

46.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ust. § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

47.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o námitkách stěžovatele obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich uvedených, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné. Úřad v uvedeném smyslu porovnal námitky s rozhodnutím o námitkách a dále shrnuje jednotlivé konkrétní aspekty námitek, přičemž je porovnává s obsahem rozhodnutí o námitkách.

Námitky navrhovatele

48.         Zadavateli byly námitky navrhovatele ze dne 7. 2. 2018 doručeny dne 9. 2. 2018. Úřad na tomto místě nejprve stručně shrnuje relevantní část obsahu námitek navrhovatele, přičemž uvedená argumentace tvořila i podstatnou část návrhu.

49.         Navrhovatel ve svých námitkách uvádí, že důvodem, pro který podává námitky proti oznámení o výběru dodavatele, je existence důvodných pochybností o tom, zda vybraný dodavatel prokázal požadovanou kvalifikaci tak, jak ji vymezil zadavatel v zadávacích podmínkách.

50.         Navrhovatel zde rozebírá podmínky pro splnění technické kvalifikace, jak jsou vymezeny v bodu 9. 3 zadávací dokumentace k veřejné zakázce. Navrhovatel zmiňuje, že vybraný dodavatel ve své nabídce předložil seznam dvou významných (referenčních) zakázek, z nichž se blíže věnuje pouze referenční zakázce „Rekonstrukce napájecí trolejbusové trati Plzeň – Černice, Štefánikova ulice a Měnírna Plzeň Černice“. K této referenční zakázce navrhovatel namítá, že byla doprovázena značnými výrobními problémy, jako jsou zpoždění termínů, neodpovídající kvalita provedených prací, jež vedly v důsledku k negativnímu osvědčení vydanému objednavatelem referenční zakázky.

51.         Dále navrhovatel v námitkách upozorňuje, že vybraný dodavatel nevykonával referenční zakázku sám vlastní kapacitou, ale jako člen sdružení „ČEZ ES – MAGUS ENERGO – ARPEX MORAVA“. K prokázání technické kvalifikace, tak dle navrhovatele může v souladu s ustanovením § 79 odst. 4 použít pouze „podíl referenční zakázky“, resp. k prokázání splnění kvalifikace může využít pouze rozsah, v jakém se na plnění referenční zakázky vybraný dodavatel jako člen sdružení reálně podílel.

52.         Navrhovatel podotýká, že hlavním účelem kvalifikace obecně je ověření, že bude provedení veřejné zakázky svěřeno dodavateli, jež za uvedenou nabídkovou cenu poskytne „plnění ve všech směrech odpovídající zadávacím podmínkám“. Navrhovatel namítá, že ze zprávy o hodnocení není zřejmé, jak a zda vůbec se zabývala hodnotící komise doklady předloženými vybraným dodavatelem, a to i s ohledem na to, že její součástí je přímý přepis seznamu významných dodávek, jež předložil vybraný dodavatel ve svojí nabídce. Navrhovatel s ohledem na relevantní skutečnosti odvozuje povinnost zadavatele k vyžádání si dalších podkladů či vysvětlení nabídky, jež zadavateli mají sloužit k tomu, aby měl postaveno na jisto, že vybraný dodavatel splnil požadované kvalifikační předpoklady. 

53.         Závěrem námitek navrhovatel shrnuje, že „posouzení kvalifikace není věcí uvážení hodnotící komise nebo snad zadavatele, ale vždy se musí jednat o jednoznačně přezkoumatelné zhodnocení poskytnutých dokladů, případně doplněných informací“. Zadavateli v námitkách navrhuje, aby zrušil oznámení o výběru dodavatele a opětovně posoudil kvalifikaci dodavatelů.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele

54.         Úřad předně uvádí, že navrhovateli bylo jako reakce na jím podané námitky doručeno „Vyjádření zadavatele k námitkám stěžovatele proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele v nadlimitní veřejné zakázce na dodávky označená jako »Nové pracoviště elektrodispečinku včetně dálkového ovládání měníren pro trolejbusy v Teplicích« evidenční číslo VVZ: Z2017-031297“ze dne 20. 2. 2018. Toto vyjádření zadavatele bylo Úřadem posouzeno dle jeho obsahu, kdy bylo zjištěno, že se jedná fakticky o rozhodnutí o námitkách stěžovatele ve smyslu § 245 zákona (dále o výše uvedeném vyjádření jako o „rozhodnutí o námitkách“). Dle doručenky, jež je součástí dokumentace k zadávacímu řízení, bylo rozhodnutí o námitkách doručeno navrhovateli dne 20. 2. 2018.

55.         Zadavatel ve více jak polovině obsahu svého rozhodnutí o námitkách rozebírá a shrnuje námitky podané navrhovatelem doplněné o citace zadávací dokumentace.

56.         V další části rozhodnutí o námitkách se zadavatele vyjadřuje následovně:

1. Podle ust. § 89 odst. 2 [zákona] pokud zadavatel nestanoví v zadávací dokumentaci jinak, může dodavatel žádosti o účast, předběžné nabídce nebo nabídce nahradit předložení dokladů čestným prohlášením. Dodavatel může vždy nahradit požadované doklady jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky.

2. Podle [zákona] může tak dodavatel vyjma dokladů o kvalifikaci předložit zadavateli veřejné zakázky i čestné prohlášení, které nahrazuje tyto doklady. Dodavatel tak neporušil [zákon], neboť čestné prohlášení zadavateli předložil.

3. Zadavatel není povinen přezkoumávat údaje, jež dodavatel uvede v čestném prohlášení a proto i v tomto případě vycházel zadavatel z obsahu čestného prohlášení, jež obsahovalo tvrzení, ze kterých vyplynulo, že dodavatel splňuje kvalifikační předpoklady. Jiná by byla situace, pokud by zadavatel měl indicie, jež by zpochybňovaly údaje obsažené v čestném prohlášení, ale o takovou situaci se v tomto případě nejednalo a proto zadavatel pouze konstatoval obsah čestného prohlášení a více se jím nezabýval. Ostatně by bylo nelogické, pokud by byli nuceni zadavatelé přezkoumávat obsah čestných prohlášení [dodavatelů], protože pak by samotná úprava tohoto institutu v [zákoně] ztratila na smyslu a zákonodárce by ji rovnou nahradil potvrzeními příslušných smluvních partnerů.

4. Stěžovatel v námitkách uvádí, že «je známo, že referenční zakázku realizoval dodavatel jako člen sdružení» , dále, že «zakázku prováděly značné výrobní problémy» apod. Takové skutečnosti nejsou notorietami, tedy obecně známými skutečnostmi, a proto nemohly být známy zadavateli v procesu hodnocení zakázky. Opětovně zadavatel sděluje, že není oprávněn zjišťovat u referenčních zakázek «spokojenost jiných objednatelů» s dodávkou poskytnutou [dodavatelem] a proto toto ani v případě této zakázky nečinil.

Ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách

57.         Úřad předně uvádí, že námitky stěžovatele ze dne 9. 2. 2018 byly podány řádně (srov. § 244 zákona) a zároveň byly podány ve lhůtě k tomu určené (viz body 3 a 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad doplňuje, že náležitosti námitek ani včasnost jejích doručení nejsou ze strany zadavatele rozporovány.

58.         Navrhovatel ve svých námitkách uvádí z jeho pohledu rozhodné skutečnosti, které vedou k důvodným pochybnostem o prokázání kvalifikace ze strany vybraného dodavatele. Konkrétně navrhovatel upozorňuje na nedostatečné prokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem ve smyslu čl. 9.3. zadávací dokumentace. Navrhovatel v této souvislosti v námitkách uvádí, že konkrétní pochybnost o splnění technické kvalifikace je dána mimo jiné tím, že vybraný dodavatel nevykonával referenční zakázku sám vlastními kapacitami, tedy jako generální dodavatel, ale jako člen sdružení. Z toho důvodu tedy nemohl v nabídce uvádět celou referenční zakázku jako své vlastní dílo, ale byl oprávněn uplatnit pouze podíl – rozsah – na referenční zakázce, který reálně vykonal. To vše s odkazem na ust. § 79 odst. 4 zákona, na které navrhovatel v námitkách poukazuje.

59.         Úřad má za to, že námitka navrhovatele je jasná a srozumitelná, poukazuje na rozhodné skutečnosti i konkrétní důsledky z toho vyplývající (pochybnost o splnění kvalifikace). Úřad rovněž dodává, že námitka navrhovatele je z pohledu zákonnosti postupu zadavatele nepochybně relevantní. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách interpretuje námitku navrhovatele správně, když uvádí, že stěžovatel poukazuje na to, že vybraný dodavatel realizoval referenční zakázku jako člen sdružení. V další části odůvodnění zadavatel nicméně ve vztahu k této skutečnosti sděluje pouze to, že tyto skutečnosti nejsou notorietami, resp. že tyto skutečnosti nemohly být zadavateli známy a dále se jimi nezabývá i přesto, že právě v námitkách navrhovatele byl s těmito indiciemi seznámen.

60.         Úřad konstatuje, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách nedostatečně zabýval tvrzením navrhovatele týkajícím se způsobu provádění referenční zakázky, když zcela pominul podstatu námitky navrhovatele. Jak již Úřad uvedl výše, námitka navrhovatele byla formulována jednoznačně nejen co do rozhodných skutečností, ale taktéž co do důsledků z pohledu zákonnosti postupu zadavatele potažmo prokázání kvalifikace ze strany vybraného dodavatele. Konstatování, že uvedené skutečnosti zadavatel nepovažuje za notoriety, nelze považovat za podrobné a přezkoumatelné vyjádření se. Podstata námitky navrhovatele nebyla v tom, kdy konkrétně měly být rozhodné skutečnosti zadavateli známy, ale v tom, že tyto existují, resp. jaké pochybnosti indikují. Jinými slovy, zadavatel nemůže poukaz na jednoznačnou skutečnost „odbýt“ tím, že nejde o notoriety, které by mu měly být známy. Zadavatel se naopak měl vypořádat s tím, zda je tato skutečnost pravdivá (k tomu viz dále), proč tato skutečnost není pravdivá (s přezkoumatelným odůvodněním založeným např. na ověření rozhodných skutečností), případně sdělit, proč tato skutečnost není z jeho pohledu relevantní (např. poukazem na to, že kvalifikaci považuje i navzdory konkrétní pochybnosti stále za prokázanou, opět s uvedením konkrétních důvodů).

61.         Lze tedy uzavřít, že zadavatel na zcela konkrétní a jednoznačnou námitku poukazující na to, že vybraný dodavatel referenční zakázku nerealizoval jako generální dodavatel, ale „pouze“ jako člen sdružení (což má ve světle § 79 odst. 4 zákona jednoznačně relevantní dopad na posuzování splnění kritérií kvalifikace), prakticky úplně rezignuje a jejím vypořádáním se dále nezabývá. Pro úplnost Úřad doplňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce nestanovil (jak připouští ust. § 79 odst. 4 věta první zákona) v souvislosti s požadavkem na technickou kvalifikaci (srov. bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí) jiná než zákonná pravidla. Dodavatelé tedy ve smyslu ustanovení §79 odst. 4 písm. a) zákona mohli uvádět významné zakázky, jež vykonávali společně s jinými dodavateli – v rámci sdružení, ovšem pouze v rozsahu, v jakém se na plnění zakázky reálně podíleli.

62.         Úřad pro úplnost doplňuje, že postavení generálního dodavatele (jak se v nabídce označuje sám vybraný dodavatel u referenční zakázky) předpokládá vertikální vztah dodavatele vůči poddodavatelům, kdy generální dodavatel provádí koordinaci všech poddodavatelů. Generální dodavatel je pak stranou smluvního vztahu s investorem a je to právě on, kdo v zásadě odpovídá za celkový průběh realizace díla, potažmo jeho výsledek. Jak upozorňuje navrhovatel, v případě referenční zakázky vybraného dodavatele se však nejedná o vztah generálního dodavatele, ale o realizaci zakázky ve sdružení. Navrhovatel ve svých námitkách tuto skutečnost uvádí, a to včetně informací, o jaké konkrétní sdružení dodavatelů se v tomto konkrétním případě jednalo. Úřad k tomu dodává, že vztah mezi členy sdružení, který lze označit za vztah na horizontální úrovni, rozhodně nelze srovnávat s pozicí generálního dodavatele.

63.         Úřad odmítá argumentaci zadavatele, v rámci které zadavatel uvádí, že „není povinenpřezkoumávat údaje, jež dodavatel uvede v čestném prohlášení (...) “ (srov. 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí), resp. v seznamu referenčních (významných) zakázek. Úřad má za to, že není pravdou, že nemůže dojít ke vzniku pochybností o pravosti údajů, jež jsou uváděny v čestných prohlášeních a seznamech významných zakázek předkládaných v nabídce, a to i na základě indicií poskytnutých právě účastníkem zadávacího řízení. Naopak, v případě vzniku takových pochybností je povinností zadavatele se těmito zabývat, přičemž, jak správně poukazuje navrhovatel, tyto indicie byly zadavateli prezentovány právě v námitkách ze dne 7. 2. 2018.

64.         Zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách a posléze i ve vyjádření k návrhu zdůrazňuje, že není oprávněn zkoumat „spokojenost“ jiných objednatelů s provedením referenční zakázky. Z takového tvrzení pak dovozuje, že není možné vyloučit vybraného dodavatele z důvodu uvedených v ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel však ve své argumentaci přehlíží, že existují i další relevantní zákonné důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení. Okolnosti šetřeného případu nasvědčují tomu, že nelze vyloučit, že existují pochybnosti o splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, případně o pravdivosti jím uváděných skutečností, týkajících se prokázání technické kvalifikace. Jinými slovy, zadavatel by se měl v dalším průběhu zadávacího řízení zabývat zejména tím, zda s ohledem na konkrétní okolnosti nejsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu ustanovení § 48 odst. 2 písm. a), případně písm. c) zákona. I k uplatnění těchto důvodů totiž mohou tvrzení uvedená v námitkách navrhovatele, pokud by se ukázala pravdivými, případně směřovat.

65.         Úřad pro úplnost upozorňuje zadavatele, že základní relevantní skutečnosti ohledně způsobu realizace referenční zakázky sám ověřil, a to bez jakýchkoli administrativních problémů pouhým nahlédnutím do veřejně přístupného profilu zadavatele (objednatele) referenční zakázky, který je rovněž zadavatelem ve smyslu § 4 zákona. V tomto profilu je zveřejněná příslušná smlouva o dílo na referenční zakázku, kterou se zadavatelem referenční zakázky uzavíralo sdružení ČEZ ES – MAGUS ENERGO – ARPEX MORAVA. V předmětné smlouvě o dílo je uvedena i cena celého díla (44. 500. 000,- Kč bez DPH), která se shoduje v plné výši s hodnotou referenční zakázky uváděné v nabídce vybraného dodavatele, společně s jeho tvrzením, že byl generální dodavatelem této referenční nabídky.

66.         Je na zadavateli, aby se věcně, přímo a dostatečně vyjádřil ke skutečnostem namítaným v námitkách navrhovatele, přičemž s ohledem na jednoznačné zjištění Úřadu (viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze vyloučit ani nutnost zjišťování, resp. doplnění dalších podkladů pro to, aby měl postaveno na jisto, zda vybraný dodavatel splnil požadavky na technickou kvalifikaci.

67.         Úřad uzavírá, že posoudil rozhodnutí o námitkách, jímž na námitky navrhovatele reagoval zadavatel, a dospěl k závěru, že toto rozhodnutí o námitkách nesplňuje zákonné požadavky na tento institut kladené.

68.         Úřad tedy konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona tím, že se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 20. 2. 2018 o námitkách navrhovatele, podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele stalo ve smyslu ustanovení § 263 odst. 5 zákona nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V.            K uložení nápravného opatření

69.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není návrhem vázán v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

70.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí ze dne 20. 2. 2018 o námitkách podrobně nevyjádřil ke všem námitkám navrhovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovení § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

71.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

VI.          K zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

72.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

73.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

74.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 2. 2018 o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

VII.        K uložení úhrady nákladů řízení

75.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

76.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 20. 2. 2018 o námitkách navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

77.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2018000081.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek.

Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek.

Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem. 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

  

 

 

 

Obdrží

1.             Statutární město Teplice, nám. Svobody 2, 451 95 Teplice

2.             Skanska a.s., Křižíkova 68/2/34a, 186 00 Praha 8

3.             MAGUS ENERGO s.r.o., Pohankova 34/8, 628 00 Brno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz