číslo jednací: S0378/2017/VZ-10056/2018/542/ODv

Instance I.
Věc Územní plán Kroměříž
Účastníci
  1. město Kroměříž
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 117a písm. f) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 21. 4. 2018
Související rozhodnutí R0210/2017/VZ-02957/2018/323/LVa
S0378/2017/VZ-10056/2018/542/ODv
Dokumenty file icon dokument ke stažení 399 KB

Č. j.: ÚOHS-S0378/2017/VZ-10056/2018/542/ODv

 

Brno: 5. dubna 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 9. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je:

  • zadavatel – město Kroměříž, IČO 00287351, se sídlem Velké nám. 115/1, 767 01 Kroměříž,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřené soutěži o návrh „Územní plán Kroměříž“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2016 pod ev. č. 643305,

rozhodl takto:

 

Správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřené soutěži o návrh „Územní plán Kroměříž“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2016 pod ev. č. 643305, se podle § 117a písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť ve správním řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH SOUTĚŽE O NÁVRH

1.             Zadavatel – město Kroměříž, IČO 00287351, se sídlem Velké nám. 115/1, 767 01 Kroměříž (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle § 104 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“) otevřenou soutěž o návrh s názvem „Územní plán Kroměříž,“ a to uveřejněním oznámení ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 8. 2016 pod ev. č. 643305 (dále jen „soutěž o návrh“). Zadavatel se při výkonu práv a povinností souvisejících se soutěží o návrh nechal zastoupit společností MCI SERVIS s.r.o., IČO 27718158, se sídlem Pod Vodojemem 2607, 760 01 Zlín.

2.             Dle bodu 2.1 soutěžních podmínek je předmětem soutěže o návrh zpracování „urbanistického návrhu základních východisek koncepce územního rozvoje celého správního území města Kroměříže a řešení širších vazeb“.

3.             Dle bodu 2.4 soutěžních podmínek „[v] souladu s ustanovením § 23 odst. 6 v souběhu s ustanovením § 34 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů bude veřejná zakázka na vypracování územního plánu zadána v jednacím řízení bez uveřejnění vedeném se všemi oceněnými soutěžními týmy“.

4.             Z bodu 3.1.3 soutěžních podmínek vyplývá, že soutěž o návrh byla vyhlášena jako anonymní, veřejná.

5.             Z bodu 6.6.1 [Obálka nadepsaná „Autor“] soutěžních podmínek vyplývá, že „[o]bálka bude obsahovat následující dokumenty:

a)      Údaje účastníka/účastníků soutěže: informaci, kdo je účastníkem a kdo autorem/autory návrhu, jména, adresy, vzájemný dohodnutý procentuální podíl na ceně nebo odměně, číslo bankovního spojení, popřípadě telefonní a faxová čísla, e-mailové adresy, případně ID datové schránky;

b)      Čestné prohlášení a listiny účastníka/účastníků podle odstavce 4.2.;

c)      Kontaktní osobu a adresu pro komunikaci se sekretářem soutěže, popř. ID datové schránky;

d)      Jména spolupracujících osob, pokud nejsou uvedeny mezi účastníky;

e)      Podepsané prohlášení v příloze č. 1 (v případě, že je účastníkem právnická osoba nebo není účastník shodný s autorem);

f)       Čestné prohlášení, že účastník, pokud jeho návrh zvítězí, má k návrhu zajištěn dostatek oprávnění k tomu, aby mohl následně v jednacím řízení bez uveřejnění uzavřít smlouvu o dílo na dopracování návrhu do úrovně územně plánovací dokumentace;

g)      Nosič s nadpisem ‚Územní plán Kroměříž‘.

6.             Dále pak v bodu 7.2.1 soutěžních podmínek zadavatel stanovil, že „[n]ávrhy budou prezentovány anonymně. Proto žádná část soutěžního návrhu (s výjimkami výslovně uvedenými v těchto Soutěžních podmínkách) nesmí obsahovat podpis, heslo, ani jinou grafickou značku, která by mohla vést k porušení anonymity.“

7.             V bodu 7.3 soutěžních podmínek [„Obal návrhu“] je stanoveno, že „[v]šechny části návrhu (grafická část…, textová část, obálka ‚Autor‘) budou vloženy do tuhých desek v zalepeném a neporušeném obalu s nápisem ‚Územní plán Kroměříž‘“.

8.             Z bodu 10.1.1 soutěžních podmínek vyplývá, že nezávislými členy poroty jsou prof. Ing. arch. Petr Hrůša, prof. PhDr. Pavel Zatloukal, Ing. arch. Vojtěch Mencl a jako náhradnice Ing. arch. Jana Kaštánková. Tato skutečnost je rovněž uvedena v části IV.5.5) bod 1. formuláře oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon, který byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 1. 8. 2016 pod ev. č. formuláře 7612010043305.

9.             Podle bodu 11.1 soutěžních podmínek byla 1. cena za předložený soutěžní návrh stanovena ve výši 300 000 Kč, 2. cena ve výši 200 000 Kč a 3. cena ve výši 100 000 Kč.

10.         Podle bodu 11.2 soutěžních podmínek pro návrhy neoceněné, které však přinesly pozoruhodné dílčí podněty a řešení, může rozhodnout porota k rozdělení částky na odměny ve výši 100 000 Kč.

11.         Z dokumentace soutěže o návrh vyplývá, že zadavatel pořídil dne 22. 11. 2016 písemnost nazvanou „písemné prohlášení o nepodjatosti členů nezávislé poroty soutěže o návrh ‚Územní plán Kroměříž‘“, která byla podepsána prof. Ing. arch. Petrem Hrůšou, prof. PhDr. Pavlem Zatloukalem a Ing. arch. Vojtěchem Menclem. Téhož dne zadavatel pořídil rovněž písemnost nazvanou „písemné prohlášení o nepodjatosti náhradníků nezávislé poroty soutěže o návrh ‚Územní plán Kroměříž‘“, která byla podepsána Ing. arch. Janou Kaštánkovou.

12.         V textu obou písemností je pak uvedeno: „Ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 Soutěžního řádu České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, v platném znění, v souladu se Soutěžními podmínkami a na základě jmenovacího dopisu vyhlašovatele Města Kroměříž, prohlašuji, že k zajištění řádného průběhu urbanistické soutěže o návrh ‚Územní plán Kroměříž‘ budu rozhodovat nestranně a že jsem se nepodílel, a to ani přímo, ani nepřímo, na pracích na předložených soutěžních návrzích, že neznám jména autorů předložených soutěžních návrhů a že jsem nezávislý na vyhlašovateli soutěže podle ustanovení § 8 odst. 4 Soutěžního řádu ČKA. Prohlašuji zároveň, že jsem si vědom právních, profesních a finančních důsledků plynoucích z neplnění tohoto mého závazku“.

13.         Z protokolu o jednání poroty ze dne 2. 12. 2016 vyplývá, že převzetí podaných soutěžních návrhů proběhlo dne 31. 10. 2016 v 16:05 hodin, přičemž zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem 3 soutěžní návrhy, které byly následně doporučeny k posouzení. Anonymní posouzení a hodnocení návrhů proběhlo dne 2. 12. 2016, mj. i za účasti výše uvedených členů a náhradnice nezávislé poroty. Na tomto jednání bylo rozhodnuto o pořadí jednotlivých návrhů a přidělení první a druhé ceny ve smyslu bodu 11.1 soutěžních podmínek návrhům, které se umístili jako první (návrh č. 3) a druhý (návrh č. 2) v pořadí, a rovněž přidělení odměny ve smyslu bodu 11.2 soutěžních podmínek za zpracování návrhu č. 1, jemuž cena udělena nebyla. Z protokolu o jednání poroty ze dne 13. 6. 2017 dále vyplývá, že po hodnocení jednotlivých návrhů bylo přikročeno k otevírání obálek „AUTOR“ a byla přečtena jména autorů jednotlivých soutěžních návrhů. Zadavatel obdržel soutěžní návrhy od následujících účastníků:

1.             Návrh č. 1: ARCHTEAM ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ s.r.o., IČO 27755860, se sídlem Dominikánská 342/19, 602 00 Brno (dále jen „ARCHTEAM ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ s.r.o.“) – autoři: Doc. Ing. arch. Milan Rak, Ph.D. a Ing. arch. Iveta Raková; spolupracující osoby: Ing. arch. Mgr. Anežka Sedláková, Ph.D. et Ph.D. a Bc. Tomáš Sysel;

2.             Návrh č. 2: Prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka CSc., Tomešova 4A, 602 00 Brno a Ing. arch. Pavel Řihák, nar. dne 5. 5. 1989, Komenského 558, 697 01 Kyjov (dále jen „Ing. arch. Pavel Řihák“);

3.             Návrh č. 3: Ing. arch. Michal Dvořák, Baranova 678/4D, Praha – Žižkov, Ing. arch. Ivan Gogolák, Spálená 21, Praha 1, Ing. arch. Lukáš Grasse, Denisova 10, Olomouc, Ing. arch. Petr Malý, Nová 369/14, 783 36 Křelov – Břuchotín.

14.         Dne 2. 12. 2016 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu předloženého účastníkem uvedeným výše pod bodem 3 a udělení 1. ceny tomuto účastníkovi soutěže o návrh. Jako druhý v pořadí byl vyhodnocen soutěžní návrh předložený účastníkem uvedeným výše pod bodem 2, pročež byla tomuto účastníkovi soutěže o návrh udělena 2. cena. Zadavatel dále rozhodl o udělení odměny za předložení soutěžního návrhu účastníku uvedenému výše pod bodem 1.

15.         Pro úplnost Úřad uvádí, že rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0113/2017/VZ-13378/2017/553/VDy ze dne 25. 4. 2017 Úřad zrušil úkony zadavatele spojené s posouzením splnění kvalifikace dvou účastníků soutěže o návrhzaznamenané v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 2. 12. 2016 a současně zrušil i všechny následující úkony učiněné zadavatelem, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu. Na základě rozhodnutí Úřadu zadavatel přistoupil ke zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu a k opětovnému posuzování kvalifikace. Jednání poroty poté pokračovalo dne 13. 6. 2017, kdy porota potvrdila pořadí účastníků, o kterém rozhodla dne 2. 12. 2016.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v předmětné soutěži o návrh.

17.         Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal stanovisko k obsahu podnětu a dokumentaci pořízenou v souvislosti se soutěží o návrh.

18.         Úřad si v rámci šetření podnětu dopisem č. j. ÚOHS-P0457/2017/VZ-26148/2017/523/ASo ze dne 7. 9. 2017 vyžádal rovněž stanovisko prof. Ing. arch. Petra Hrůši, v němž prof. Ing. arch. Petr Hrůša mimo jiné uvedl, že „Ing. arch. Pavel Řihák byl mým studentem a řešil pod mým vedením diplomový projekt, za který získal na akademické půdě zasloužené ocenění. V tomto projektu se jen okrajově dotýkal urbanistických souvislostí stejně jako každý diplomant ve své práci, aby prokázal komplexní řešení. Diplomový projekt se ze strany Ing. arch. Pavla Řiháka odvíjel od mých teoretických, víceméně architektonických a estetických kritérií. Mé zadání diplomové práce o tomto podává informaci; to totiž bylo „Dům umění v dostavbě náměstí v Kyjově“, což zakládá dosud vyjasněnou orientaci studenta – diplomanta – tehdy [B]c. Pavla Řiháka ne ještě na územní plány, které také mimo jiné ani jemu ani dalším nepřednáším. Diplomant Řihák pojal řešení Domu umění v dostavbě náměstí v Kyjově jako nové, pro život města potenciální místo – lokální ohnisko, zapojující se pochopitelně i do širších vztahů. Dotyčný absolvent se následně přihlásil na mnou vypsané samostatné téma spojující urbanismus a architekturu - výzvu pro ty, které by zaujalo téma doktorské práce: Vliv udržitelnosti lokálního ohniska na utváření měst. Osobní studijní plán se zde v případě Ing. arch. Pavla Řiháka nezabývá v dnešním slova smyslu urbanismem. Tedy i moje současně vlastně latentní či spíše neexistující a takto nyní i budoucí vedení dosud neexistující doktorské práce je orientováno nikoliv na územní plány jako takové, nýbrž na architekturu. Ta je tyto územně plánovací ambice sice podmiňující, leč do stávající legislativy se dosud neintegrující“.

19.         Vzhledem k tomu, že z předložených materiálů získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, zahájil správní řízení z moci úřední.

III.           DOSAVADNÍ PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

21.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-27484/2017/523/ASo ze dne 21. 9. 2017. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno téhož dne, čímž bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

22.         Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-27508/2017/523/ASo ze dne 21. 9. 2017 Úřad nařídil z moci úřední podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona předběžné opatření spočívající v pozastavení soutěže o návrh.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 6. 11. 2017

23.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-32622/2017/523/ASo ze dne 6. 11. 2017 Úřad zrušil soutěž o návrh, protože dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 106 odst. 2 zákona, neboť nesestavil porotu výhradně z fyzických osob, které jsou ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté, když z protokolu o jednání poroty ze dne 2. 12. 2016 vyplývá, že jedním z autorů návrhu č. 2 je pan Ing. arch. Pavel Řihák, nar. 5. 5. 1989, bytem Komenského 558, 697 01 Kyjov, jehož školitelem v rámci vysokoškolského doktorského studia je předseda poroty prof. Ing. arch. Petr Hrůša, působící na Katedře architektury Fakulty stavební Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, a tedy v daném případě existuje důvodná pochybnost o nepodjatosti prof. Ing. arch. Petra Hrůši vůči osobě jeho doktoranda, a zadavatel zároveň nezajistil, aby prof. Ing. arch. Petr Hrůša učinil písemné prohlášení o své nepodjatosti vůči tomuto účastníku soutěže o návrh podle ust. § 106 odst. 2 zákona s tím, že tímto postupem zadavatele došlo rovněž k porušení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, když okolnosti případu vzbuzují důvodnou pochybnost o férovosti průběhu soutěže o návrh v procesu posuzování a hodnocení návrhů, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

Řízení o rozkladu ze dne 20. 11. 2017

24.         Dne 20. 11. 2017 obdržel Úřad proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-32622/2017/523/ASo ze dne 6. 11. 2017 rozklad zadavatele z téhož dne.

25.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-R0210/2017/VZ-02957/2018/323/LVa ze dne 30. 1. 2018 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) předseda Úřadu napadené rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-32622/2017/523/ASo ze dne 6. 11. 2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“) zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

26.         Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí dospěl k závěru, že Úřad nerozhodl správně a v souladu se zákonem, a to z důvodů dále uvedených. Dle předsedy Úřadu ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že je dána důvodná pochybnost o nepodjatosti prof. Ing. arch. Petra Hrůši vůči osobě Ing. arch. Pavla Řiháka, aniž by pro konstatování předmětné důvodné pochybnosti byl dostatečně zjištěn skutkový stav. Dle předsedy Úřadu k podjatosti obecně Úřad správně uvedl, že její definice se nachází v ustanovení § 74 odst. 7 zákona, přičemž dle tohoto ustanovení členové poroty nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr, nicméně již Úřad nedovodil, proč by poměr prof. Hrůši jakožto školitele a jeho doktoranda Řiháka měl být podřaditelný pod některý z případů podjatosti. Dle předsedy Úřadu v napadeném rozhodnutí nebylo prokázáno, že by se předseda poroty podílel na zpracování návrhu, že by mu se zřetelem k výsledku zadávacího řízení vznikla osobní výhoda nebo újma, že by měl osobní zájem na výběru vítězného návrhu, ani že by je spojoval osobní, pracovní, či jiný obdobný poměr. Úřad se totiž v napadeném rozhodnutí dle předsedy Úřadu nezabýval povahou vztahu předsedy poroty vůči jeho doktorandovi, ale pouze se zaměřil na zodpovězení otázky, zda mohly existovat okolnosti vzbuzující v ostatních účastnících soutěže odůvodněnou pochybnost o férovosti průběhu soutěže o návrh, přičemž se Úřad pouze zabýval obecným charakterem vztahu studenta doktorského studijního programu a jeho školitele, resp. vlivem této okolnosti na nestrannost hodnocení předsedy poroty. Veškeré závěry přitom Úřad opřel o skutečnost, že jelikož je doktorské studium koncipováno jako studium individuální, jde o relativně úzký vztah dvou osob, který je založen na přímé osobní spolupráci, aniž by se zabýval bližšími okolnostmi případu.

27.         Dle předsedy Úřadu pouhá existence vztahu školitel – doktorand však bez dalšího nedostačuje pro učinění závěru, že existuje důvodná pochybnost o nepodjatosti jedné z těchto osob. Předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí rovněž uvedl, že u každého architekta, urbanisty a u řady jiných profesí lze očekávat, že každá z osob tuto profesi vykonávajících má svůj styl, který může být do jisté míry osobitý až nezaměnitelný. Ostatně nezaměnitelný rukopis např. známého architekta může být bezpochyby rozeznatelný nejen jeho školitelem, ale i širokou (natož odbornou) veřejností. Nicméně ani v případě poznání autorství některého ze soutěžních návrhů však nemusí být následkem závěr o podjatosti hodnotitelů těchto návrhů, pokud se neprokáží další tomu svědčící okolnosti.

28.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí k závěru, že možné pochyby o nepodjatosti prof. Ing. arch. Petra Hrůši nemají dostatečnou oporu ve zjištěném skutkovém stavu, pročež napadené rozhodnutí zrušil a věc Úřadu vrátil k dalšímu projednání.

29.         Předseda Úřadu rozhodl, že v novém projednání věci Úřad zjistí skutkový stav ohledně případné podjatosti předsedy poroty tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti, přičemž se v rámci posouzení věci zaměří na konkrétní okolnosti případu, vezme v úvahu veškeré relevantní podklady, rovněž námitky rozkladu a vypořádá se s nimi. Úřad se bude zabývat písemným prohlášením vůči konkrétním účastníkům soutěže u všech členů poroty a tomu adekvátně upraví formulaci výroku. Své závěry Úřad přezkoumatelným způsobem odůvodní.

 

 

Pokračování ve správním řízení po rozhodnutí o rozkladu ze dne 20. 11. 2017

30.         Přípisem č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-03742/2018/542/ODv ze dne 6. 2. 2018 Úřad zadavatele vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-03747/2018/542/ODv ze dne 6. 2. 2018 Úřad určil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

32.         Dne 9. 2. 2018 Úřad obdržel žádost zadavatele o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-03747/2018/542/ODv ze dne 6. 2. 2018.

33.         Dne 12. 2. 2018 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-04286/2018/542/ODv prodloužil zadavateli lhůtu pro vyjádření k podkladům do dne 19. 2. 2018.

34.         Dne 16. 2. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele, v rámci kterého zadavatel zpochybňuje závěr uvedený v druhostupňovém rozhodnutí vztahující se ke znalosti jmen autorů na straně zadavatele. Dle zadavatele byly soutěžní návrhy doručeny v anonymních obálkách a obálky obsahující identifikaci autorů byly otevřeny až po provedení hodnocení jednotlivých návrhů. Zadavatel rovněž zpochybnil výklad ustanovení § 105 odst. 3 zákona, § 106 odst. 2 zákona a § 74 odst. 7 zákona. Zadavatel je toho názoru, že je povinen zajistit anonymitu podaných návrhů, přičemž není povinen před provedením hodnocení jednotlivých návrhů sdělit identifikační údaje uchazečů hodnotící komisi. Dle zadavatele tak Úřad zastává výklad jdoucí k tíži zadavatele, když dovozuje povinnost seznámit hodnotící komisi s identifikačními údaji uchazečů, aniž by tato povinnosti byla v zákoně stanovena. Zadavatel je toho názoru, že nijak neporušil zákon, když nesdělil členům hodnotící komise identifikační údaje uchazečů. I v případě, že by postupem zadavatele došlo k porušení ustanovení § 106 odst. 2 zákona, nemohl šetřený postup dle zadavatele ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel je dále toho názoru, že se předseda Úřadu v rámci druhostupňového rozhodnutí přiklonil k zadavatelovu hodnocení důvodnosti pochybnosti o nepodjatosti Ing. arch Petra Hrůši. Ve výsledku dle zadavatele není dán důvod pro uložení nápravného opatření, pročež je zadavatel toho názoru, že nejsou dány důvody pro pokračování ve správním řízení.

35.         Dne 21. 2. 2018 Úřad obdržel podání zadavatele, jehož přílohou bylo stanovisko České komory architektů. V předmětném stanovisku je především uvedeno, že Česká komora architektů se neztotožňuje se závěry Úřadu ve vztahu k anonymitě soutěžních nabídek v rámci soutěží o návrh. Dle názoru České komory architektů musí být anonymita zachována v absolutní možné míře, přičemž členové hodnotící komise nesmí být seznámeni se jmény autorů před provedením hodnocení. I jen pouhá znalost autorů bez jejich přiřazení k jednotlivým návrhům by dle České komory architektů vedla k nekvalitním výsledkům soutěže, a to zejména v případech, kdy se soutěže účastní menší počet uchazečů.

36.         Dne 22. 2. 2018 se Úřad obrátil na nezávislé členy soutěžní poroty - prof. Ing. arch. Petra Hrůšu, prof. PhDr. Pavla Zatloukala, Ing. arch. Vojtěcha Mencla a Ing. arch. Janu Kaštánkovou – s žádostí o sdělení informací. Úřad v předmětné žádosti požádal nezávislé členy soutěžní poroty o sdělení, zda se jakkoli podíleli na zpracování některého či některých soutěžních návrhů v předmětné soutěži o návrh, zda jim se zřetelem k výsledku soutěže o návrh mohla vzniknout či vznikla osobní výhoda nebo újma, zda mohli mít či měli osobní zájem na výsledku soutěže o návrh, či je s uchazeči pojil osobní, pracovní či jiný obdobný poměr, resp. zda mohli být vůči některému či některým z účastníků soutěže o návrh ke dni 22. 11. 2016, tedy ke dni, kdy proběhlo hodnocení jednotlivých návrhů a ke kterému mělo být podepsáno čestné prohlášení, považováni za osobu podjatou ve smyslu § 106 odst. 2 zákona v návaznosti na ustanovení § 74 odst. 7 zákona.

37.         Dne 22. 2. 2018 Úřad obdržel sdělení prof. PhDr. Pavla Zatloukala, který uvedl, že soutěžící vůbec nezná, na jejich práci se nepodílel a z jejich práce mu nemohly vzniknout žádné požitky.

38.         Dne 23. 2. 2018 Úřad obdržel vyjádření Ing. arch. Vojtěcha Mencla, který uvedl, že se nijak nepodílel na zpracování žádných soutěžních návrhů v předmětné soutěži o návrh, že mu se zřetelem k výsledku soutěže o návrh nemohla vzniknout a nevznikla osobní výhoda nebo újma, nemohl mít a neměl osobní zájem na výsledku soutěže o návrh, s uchazeči jej nepojil a nepojí osobní, pracovní či jiný obdobný poměl, a nemohl být vůči některému či některým účastníkům soutěže o návrh ke dni 22. 11. 2016 považován za osobu podjatou ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona v návaznosti na § 74 odst. 7 zákona.

39.         Dne 26. 2. 2018 Úřad obdržel vyjádření prof. Ing. arch. Petra Hrůši, který uvedl, že se nijak nepodílel na zpracování žádných soutěžních návrhů v soutěži o návrh, se zřetelem k výsledku soutěže o návrh mu nemohla vzniknout a nevznikla osobní výhoda nebo újma, nemohl mít a neměl osobní zájem na výsledku soutěže o návrh, s uchazeči jej nepojil a nepojí osobní, pracovní či jiný obdobný poměr a nemohl být vůči některému či některým účastníkům soutěže o návrh ke dni 22. 11. 2016 považován za osobu podjatou ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona v návaznosti na § 74 odst. 7 zákona.

40.         Dne 26. 2. 2018 Úřad obdržel podání Ing. arch. Jany Kaštánkové, která v předmětném podání prohlásila, že se žádným způsobem nepodílela na zpracování ani jednoho ze soutěžních návrhů v předmětné soutěži o návrh, se zřetelem k výsledku soutěže o návrh jí nemohla vzniknout ani nevznikla osobní výhoda nebo újma, nemohla mít a neměla osobní zájem na výsledku soutěže o návrh, ani ji s uchazeči nepojil a nepojí osobní, pracovní či jiný obdobný poměr, respektive že vůči žádnému z účastníků soutěže o návrh nemohla být ke dni 22. 11. 2016 považována za podjatou ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona v návaznosti na § 74 odst. 7 zákona.

41.         Vzhledem k tomu, že výše uvedená žádost o sdělení informací a vyjádření jednotlivých nezávislých členů poroty jsou podkladem pro vydání rozhodnutí, vydal Úřad dne 2. 3. 2018 usnesení č. j. ÚOHS-S0378/2017/VZ-06439/2018/542/ODv, kterým určil zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

42.         Dne 6. 3. 2018 bylo zástupkyni zadavatele Mgr. Martě Černé na základě plné moci z téhož dne umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0378/2017/VZ.

43.         Dne 8. 3. 2018 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že po doplnění spisu o sdělení členů poroty a po doplnění stanoviska České komory architektů, je patrné, že zadavatel dodržel zákon a Soutěžní řád České komory architektů. Zadavatel dále zopakoval, že dle jeho názoru nelze aplikovat ustanovení § 74 odst. 7 zákona na soutěž o návrh. Závěrem zadavatel navrhl, aby Úřad správní řízení zastavil.

 

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

Relevantní ustanovení zákona

44.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

45.         Podle § § 74 odst. 7 zákona členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.

46.         Podle § 106 odst. 1 zákona posuzování a hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky a jejich jména zveřejní nejpozději v den oznámení soutěže a zveřejnění soutěžních podmínek. Pro posouzení návrhů porotou se § 76 odst. 1, 2 a 6 zákona použijí obdobně. Porota vyřadí návrh rovněž tehdy, pokud nesplňuje požadavky na zajištění anonymity. V oznámení o vyloučení zadavatel vyzve účastníka soutěže o návrh k převzetí jeho návrhu.

47.         Podle § 106 odst. 2 zákona musí být porota sestavena výhradně z fyzických osob, které musí být ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh nepodjaté. Většina členů poroty musí být ve vztahu k zadavateli nezávislá. Nezávislými se rozumí členové poroty, kteří nejsou se zadavatelem v trvalém obchodním vztahu, popřípadě ve vztahu zaměstnaneckém, služebním a obdobném. O své nepodjatosti a nezávislosti učiní členové poroty před zahájením své činnosti písemné prohlášení.

48.         Podle § 117a písm. f) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 nebo pro uložení sankce podle § 120 nebo § 120a.

K postavení zadavatele

49.         Úřad předně konstatuje, že zadavatel naplňuje znaky veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, neboť je v postavení obce a je tedy o územním samosprávným celkem ve smyslu čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993, Ústava České republiky, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách a zadavatel byl tedy povinen v soutěži o návrh postupovat podle ustanovení zákona platných pro veřejné zadavatele.

K požadavku na vyhotovení čestného prohlášení dle ustanovení § 106 odst. 2 zákona

50.         V rámci napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že pro zajištění férového průběhu soutěže o návrh je zcela nezbytné, aby členové poroty nebyli podjatí, a to konkrétně ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh. Pro tyto účely jsou před zahájením své činnosti povinni učinit písemné prohlášení o své nepodjatosti. Úřad dále poukazuje na skutečnost, že zákon (předmětné ust. § 106 odst. 2 zákona) nedefinuje, co konkrétně znamená nepodjatost člena poroty v soutěži o návrh. Zákon definuje podjatost toliko ve vztahu ke členům hodnotící komise v ust. § 74 odst. 7 zákona, dle kterého „členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, se zřetelem k výsledku zadávacího řízení jim nesmí vzniknout osobní výhoda nebo újma, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky“. Citované ustanovení tedy upravuje základní pravidlo, podle něhož členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, spolu s demonstrativním výčtem důvodů podjatosti. Ačkoli ust. § 106 odst. 2 zákona neobsahuje přímý odkaz na ust. § 74 odst. 7 zákona, dle názoru Úřadu, který byl potvrzen i  druhostupňovým rozhodnutím, je možné pojem podjatosti vykládat i ve vztahu ke členům poroty obdobně, resp. v daném případě je alespoň částečně možná přiměřená (podpůrná) aplikace ust. § 74 odst. 7 zákona.

51.         Úřad rovněž v napadeném rozhodnutí konstatoval, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že nezávislí členové poroty podepsali dne 22. 11. 2016 písemné prohlášení ve smyslu ustanovení bodu 10 odst. 2 Soutěžního řádu České komory architektů, v němž se zavázali, že budou rozhodovat nestranně a že se nepodíleli, a to ani přímo, ani nepřímo, na pracích na předložených soutěžních návrzích, že jim nejsou známa jména autorů předložených soutěžních návrhů a že jsou nezávislí na vyhlašovateli soutěže podle ustanovení § 8 odst. 4 Soutěžního řádu České komory architektů. Z tohoto dokumentu, ačkoli je nazván „písemné prohlášení o nepodjatosti členů nezávislé poroty soutěže o návrh ‚Územní plán Kroměříž‘“, vyplývá, že se nejedná o prohlášení ve smyslu ust. § 106 odst. 2 zákona, neboť z jeho obsahu nevyplývá, že by v něm členové poroty učinili prohlášení o své nepodjatosti ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh. Ba naopak je v tomto prohlášení ze dne 22. 11. 2016 výslovně uvedeno, že nezávislým členům poroty nejsou známa jména autorů předložených soutěžních návrhů, z čehož je patrné, že toto prohlášení bylo učiněno ještě před otevíráním obálek „AUTOR“, přičemž za situace, kdy nejsou jména autorů (účastníků soutěže o návrh) známa, lze stěží ve vztahu k nim, tj. v danou chvíli ve vztahu k blíže neurčeným subjektům, učinit prohlášení o nepodjatosti. Jinými slovy řečeno, za situace, kdy porotcům nejsou známa jména autorů, není možné platně prohlásit, že porotce s některým z autorů nepojí jakýkoli osobní, pracovní či jiný obdobný poměr, a že nemají osobní zájem na výběru některého z návrhů.

52.         Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že v daném případě, ačkoli tuto povinnost zákon výslovně ukládá, zadavatel nezajistil, aby prof. Ing. arch. Petr Hrůša (a rovněž ostatní nezávislí členové poroty) podepsal před zahájením své činnosti prohlášení ve smyslu ust. § 106 odst. 2 zákona, tj. prohlášení o své nepodjatosti ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh. Úřad rovněž při posouzení postupu zadavatele a příslušné dokumentace soutěže o návrh zjistil, že členům poroty v době zahájení jejich činnosti, resp. v době, kdy posuzovali a hodnotili soutěžní návrhy, nebyla známa jména jednotlivých autorů. Takový postup je pak v rozporu s ustanovením § 106 odst. 2 zákona a výkladem termínu „podjatost“, neboť je zřejmé, že prohlášení o nepodjatosti je možné učinit toliko ve vztahu k účastníkům soutěže o návrh, tj. pouze ve vztahu ke konkrétním osobám, neboť toto prohlášení z podstaty věci není možné činit vůči neurčitému okruhu subjektů, resp. vůči subjektům, jejichž totožnost není členům poroty známa (porotce nemůže prohlásit, že ho s určitou osobou nepojí žádný poměr, resp. že k určité osobě nemá žádný vztah, pokud neví, ve vztahu ke které konkrétní osobě se vyjadřuje). V napadeném rozhodnutí tak Úřad konstatoval, že prohlášení učiněné vůči jakýmkoli neurčitým osobám postrádá praktický význam a není jím deklarován férový průběh soutěže. Tento závěr pak dle Úřadu není žádným způsobem v rozporu s požadavkem na zachování anonymity návrhů podle § 105 odst. 3 zákona. Vzhledem ke znění § 105 odst. 3 zákona a 106 odst. 2 zákona nelze než dospět k závěru, že členové poroty musí být pro účely prohlášení o nepodjatosti dle § 106 odst. 2 zákona seznámeni s identitou autorů a předmětné prohlášení musí učinit dle citovaného ustanovení právě vůči konkrétním osobám autorů, přičemž je nutné v souladu s ustanovením § 105 odst. 3 zákona zajistit, aby jména autorů nebyla nijak spojena s jednotlivými návrhy, jež budou porotci posuzovat.

53.         Výše uvedené závěry Úřadu potvrdil předseda Úřadu v druhostupňovém rozhodnutí, když k otázce střetu prohlášení o nepodjatosti s požadavkem na zachování anonymity návrhů uvedl, že nelze učinit prohlášení o nepodjatosti obecně, bez vztahu k určitým osobám, přičemž odkázal na odbornou literaturu (RAUS, David. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. Praha: Linde, 2007, str. 547), dle které „[a]by mohlo být ze strany členů hodnotící komise a jejich náhradníků uvedené prohlášení provedeno, je nezbytné, aby znaly [sic] identitu uchazečů, jejichž nabídky budou posuzovat a hodnotit“. Z uvedeného tedy vyplývá, že porotci musí učinit prohlášení o nepodjatosti vůči konkrétním osobám, přičemž nedochází ke kolizi ustanovení § 105 odst. 3 zákona a 106 odst. 2 zákona.

54.         Nadto Úřad pouze pro úplnost ke stanovisku České komory architektů, v němž je uvedeno, že Česká komora architektů se neztotožňuje se závěry Úřadu ve vztahu k anonymitě soutěžních nabídek v rámci soutěží o návrh, uvádí, že Soutěžní řád České komory architektů je profesním předpisem této stavovské organizace, přičemž Úřad přezkoumává postup zadavatele dle zákona. Úřad tedy uzavírá, že ani tato stavovská organizace nepožívá v oblasti zadávání veřejných zakázek, potažmo soutěží o návrh dle zákona žádné specifické autonomní postavení, které by ve svém důsledku umožnilo odchýlit se od jasných pravidel v zákoně. V rámci právní úpravy soutěže o návrh nebyl přijat žádný prováděcí předpis pro specifické postupy (např. tedy v architektonických soutěžích), přičemž i kdyby k této situace došlo, ani ten by nemohl upravovat zásadní povinnosti jinak než zákon, ale pouze doplňovat stávající pravidla.

55.         Na základě výše uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že zadavatel pochybil, když od nezávislých členů poroty nezajistil čestné prohlášení ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona, ale pouze čestné prohlášení dle § 10 odst. 2 Soutěžního řádu České komory architektů ze dne 24. dubna 1993, v platném znění, které navíc nebylo učiněno vůči konkrétním osobám autorů. Uvedený závěr je pak potvrzen druhostupňovým rozhodnutím.

K zastavení správního řízení

56.         Po zjištění, že postup zadavatele spočívající v nevyhotovení čestných prohlášení dle § 106 odst. 2 zákona je v rozporu se zákonem, jak vyplývá z druhostupňového rozhodnutí, Úřad (veden právním názorem vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí) přistoupil ke zjištění skutkového stavu ve věci případné podjatosti předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši. V druhostupňovém rozhodnutí předseda Úřadu uvedl, že pro konstatování důvodné pochybnosti o nepodjatosti předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši vůči Ing. arch. Pavlu Řihákovi nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, neboť Úřad existenci důvodné pochybnosti neprokázal. Dle druhostupňového rozhodnutí je pro posouzení věci rozhodné právě to, zda skutečně existovala důvodná pochybnost o nepodjatosti předsedy poroty, přičemž ze závěrů druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že v případě členů poroty je vždy nutné posoudit povahu vztahu mezi jednotlivými porotci a autory návrhů.

57.         Jak bylo uvedeno výše (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozhodnutí), dle předsedy Úřadu pouhá existence vztahu školitel – doktorand nedostačuje pro učinění závěru, že existuje důvodná pochybnost o nepodjatosti jedné z těchto osob, přičemž bylo Úřadu druhostupňovým rozhodnutím uloženo, aby zjistil skutkový stav ohledně případné podjatosti předsedy poroty tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Vzhledem k tomu, že dle závazného názoru předsedy Úřadu existence vztahu školitel – doktorand nezakládá důvodnou pochybnost o nepodjatosti některé z těchto osob, zabýval se Úřad dále povahou vztahu mezi předsedou poroty prof. Ing. arch. Petrem Hrůšou a Ing. arch. Pavlem Řihákem.

58.         Pro posouzení, zda v daném případě existovala důvodná pochybnost o nepodjatosti předsedy poroty, je především rozhodné, jak je termín podjatost chápán ve smyslu zákona. Jak bylo uvedeno výše (viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí), druhostupňovým rozhodnutím byl potvrzen výklad Úřadu, dle kterého je nutné v případě soutěže o návrh pro účely prohlášení o nepodjatosti členů poroty vycházet z ustanovení § 74 odst. 7 zákona. K podstatě podjatosti pak bylo v rámci druhostupňového rozhodnutí odkázáno mj. na odbornou literaturu (RAUS, David. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. Praha: Linde, 2007, str. 546), dle které „[z]a osobní poměr lze považovat zejména jakýkoli rodinný a příbuzenský vztah, resp. vztah osob blízkých ve smyslu § 116 občanského zákoníku. Pracovním poměrem se pak rozumí zejména poměr zaměstnanecký, vztahem obdobným pracovnímu poměru by mohl být např. služební poměr nebo poměr vyplývající z účasti člena hodnotící komise ve statutárním, dozorčím či jiném orgánu uchazeče.“ Aby bylo možné konstatovat důvodnou pochybnost o nepodjatosti jakéhokoli člena poroty, je nezbytné, aby dotčený člen poroty byl k jednomu či více autorům v některém za vztahů uvedených výše v tomto odstavci.

59.         Úřad tedy s ohledem na výše uvedený závazný právní názor předsedy Úřadu přistoupil k ověření skutečnosti, zda byla v šetřeném případě u předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši dána důvodná pochybnost o jeho nepodjatosti vůči Ing. arch. Pavlu Řihákovi.

60.         V souvislosti s výše uvedeným vzal Úřad v úvahu rovněž stanovisko prof. Ing. arch. Petra Hrůši ze dne 12. 9. 2017 (viz bod 18. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž prof. Ing. arch. Petr Hrůša popsal dosavadní spolupráci s Ing. arch. Pavlem Řihákem a zdůraznil, že „[o]sobní studijní plán se zde v případě Ing. arch. Pavla Řiháka nezabývá v dnešním slova smyslu urbanismem. Tedy i moje současně vlastně latentní či spíše neexistující a takto nyní i budoucí vedení dosud neexistující doktorské práce je orientováno nikoliv na územní plány jako takové, nýbrž na architekturu. Ta je tyto územně plánovací ambice sice podmiňující, leč do stávající legislativy se dosud neintegrující“. V daném případě Úřad zejména s ohledem na výše uvedené uzavírá, že v rámci konkrétního vztahu školitel – doktorand nelze dovodit důvodnou pochybnost o nepodjatosti jedné z těchto osob, neboť mezi nimi nebyl prokázán vztah předpokládaný ust. § 74 odst. 7 zákona (tj. osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr). V daném případě Úřad nemá za prokázané, že by faktická spolupráce těchto dvou osob dosahovala takové míry, která by byla s to vzbuzovat navenek pochybnost o možné podjatosti některé z uvedených osob.

61.         V rámci posouzení skutečnosti, zda existovala důvodná pochybnost o možné podjatosti konkrétních osob, dále Úřad postupoval v souladu se závěry druhostupňového rozhodnutí a při ověřování písemných prohlášení všech nezávislých členů poroty se na jednotlivé členy poroty obrátil s dotazem, zda byli k autorům jednotlivých soutěžních návrhů ve vztahu, s nímž zákon spojuje možnost podjatosti (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

62.         Z vyjádření předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši, které Úřad obdržel dne 26. 2. 2018 (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí), vyplývá, že prof. Ing. arch. Petr Hrůša nebyl k žádnému z autorů soutěžních návrhů ve vztahu, u kterých zákon (a ostatně i odborná literatura viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí) předpokládá existenci podjatosti. Totožná situace pak nastala i v případě ostatních nezávislých členů poroty. S ohledem na vyjádření porotců předložených Úřadu tak nelze než dospět k závěru, že z povahy vztahu mezi jednotlivými porotci a autory návrhů nevyplývá pochybnost o možnosti podjatosti byť jediného člena poroty, natož předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši, neboť všichni členové poroty vyloučili možnost existence takových skutečností, jež dle ustanovení § 74 odst. 7 zákona, případně i odborné literatury, mohou zakládat podjatost osoby. Postupem Úřadu tak byla fakticky nahrazena chybějící deklarace o nepodjatosti porotců ve vztahu k jednotlivým autorům ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona, když nová vyjádření porotců se vztahují ke konkrétním osobám autorů a možnost podjatosti vylučují.

63.         Na základě výše uvedených zjištění, kdy Úřad ověřil, že mezi jednotlivými porotci a autory návrhů, a tedy ani mezi předsedou poroty prof. Ing. arch. Petrem Hrůšou a Ing. arch. Pavlem Řihákem, neexistoval vztah, u kterého je dle § 74 odst. 7 zákona předpokládána možnost podjatosti, dospěl Úřad k závěru, že v šetřeném případě nevznikla důvodná pochybnost o nepodjatosti předsedy poroty prof. Ing. arch. Petra Hrůši. Nadto Úřad uvádí, že u žádného z porotců nebyla zjištěna skutečnost zakládající pochybnost o podjatosti osoby ve smyslu ustanovení § 106 odst. 2 zákona v návaznosti na § 74 odst. 7 zákona. Přestože tedy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel pochybil, když v rámci soutěže o návrh nezajistil prohlášení o nepodjatosti podle § 106 odst. 2 zákona, čímž porušil citované ustanovení zákona, dospěl Úřad veden právním názorem vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí rovněž k závěru, že předmětné pochybení zadavatele nemělo vliv na výběr nejvhodnějšího návrhu. Úřad rovněž dospěl k závěru, že na základě shromážděných podkladů nelze dovodit nejen faktické ovlivnění výběru nejvhodnějšího návrhu, ale ani možnost takového ovlivnění, neboť Úřadu v průběhu dokazování byly předloženy informace potvrzující, že mezi prof. Ing. arch Petrem Hrůšou a Ing. arch. Pavlem Řihákem neexistovala žádná vazba, se kterou zákon (§ 74 odst. 7 zákona) spojuje předpoklad možné podjatosti.

64.         Veden právním názorem vysloveným v druhostupňovém rozhodnutí tak Úřad po objasnění vztahu mezi prof. Ing. arch Petrem Hrůšou a Ing. arch. Pavlem Řihákem a následném zjištění, že pochybení zadavatele nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnějšího návrhu, dospěl k závěru, že v šetřeném případě nebyly v rozsahu vymezeném předmětem vedeného správního řízení zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 zákona. S ohledem na výše uvedené tak Úřad podle § 117a písm. f) zákona správní řízení zahájené z moci úřední dne 21. 9. 2017 zastavil.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

Obdrží:

město Kroměříž, Velké nám. 115/1, 767 01 Kroměříž

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz