Rozhodnutí: S0489/2017/VZ-05185/2018/522/PKř

Instance I.
Věc Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)
Účastníci
  1. Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení
  2. IT Consulting CZ s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 8. 3. 2018
Dokumenty file icon dokument ke stažení 644 KB

Č. j.: ÚOHS-S0489/2017/VZ-05185/2018/522/PKř

 

Brno: 20. února 2018

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 13. 12. 2017 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov,
  • navrhovatel – IT Consulting CZ s.r.o., IČO 26217953, se sídlem Výsluní 332, 669 02 Suchohrdly,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov – stanovil v otevřeném zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když zadávací podmínky nestanovil v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť v zadávací dokumentaci vymezil část předmětu plnění týkající se školení uživatelů APV v rámci Služeb podpory provozu nejasně a nejednoznačně, v důsledku čehož si dodavatelé nemohli udělat reálnou představu o náročnosti plnění této části předmětu veřejné zakázky, kterou by následně mohli zohlednit při zpracování nabídek, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

II.

Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov – stanovil v otevřeném zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785, zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, jelikož v důsledku absentujících informací o min. délce závazku vyplývajících z jednotlivých dílčích smluv a rovněž v důsledku smluvní podmínky obsažené v čl. 21.6 Rámcové dohody, dle které cit. zadavatel může vypovědět Rámcovou dohodu bez udání důvodu s výpovědní dobou 3 (tří) měsíců, resp. smluvní podmínky v čl. 21.7 Rámcové dohody, dle které může cit. zadavatel obdobným způsobem vypovědět jakoukoliv dílčí smlouvu, dodavatelé nemají dostatek relevantních informací, které by mohli zohlednit při přípravě nabídky, a to v souvislosti s požadavkem cit. zadavatele uvedeným v čl. 7.4 Rámcové dohody a čl. 7.8. Rámcové dohody na zahrnutí ceny za poskytnutí svojí povahou jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu do měsíčních paušálních částek za poskytování Služeb podpory provozu, v důsledku čehož budou nabídky v části týkající se poskytování služeb aplikační podpory dle čl. 4 Přílohy č. 1 Rámcové dohody rovněž neporovnatelné, neboť každý dodavatel bude při tvorbě paušální částky za poskytování Služeb podpory provozu, která v sobě zahrnuje cenu za poskytnutí svojí povahou jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu, vycházet z rozdílných očekávání ohledně délky trvání smluvního vztahu, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov – uvedeného ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené zadávací řízení zahájené za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0489/2017/VZ ve věci návrhu navrhovatele – IT Consulting CZ s.r.o., IČO 26217953, se sídlem Výsluní 332, 669 02 Suchohrdly – ze dne 13. 12. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v otevřeném zadávacím řízení zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2017 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785.

V.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov – ukládá

 uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 Odůvodnění

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963, se sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov (dále jen „zadavatel“ nebo „objednatel“) – zahájil podle zákona č.  134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“ nebo „ZZVZ“) dne 1. 9. 2017 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem uzavření „Rámcové dohody o vývoji a údržbě aplikačního programového vybavení pro exekuční činnost (APV EXK, DAP) a úložiště informací o důchodech (APV EDS)“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2017 pod ev. č. Z2017-024247, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 10. 2017, dne 23. 10. 2017, dne 30. 10. 2017 a dne 13. 11. 2017, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5. 9. 2017 pod ev. č. 2017/S 169-347201, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 198-407931, dne 25. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 205-423790, dne 27. 10. 2017 pod ev. č. 2017/S 207-428759 a dne 15. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 219-455785 (dále jen „zadávací řízení“).

2.             V čl. 1.1. „Účel zadávacího řízení“ zadávací dokumentace ze dne 1. 9. 2017 (dále jen „zadávací dokumentace“) zadavatel uvedl, že „[f]ormálním účelem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody dle § 131 a násl. ZZVZ, a to s jedním účastníkem zadávacího řízení, vybraným dodavatelem.“

3.             V čl. 1.3. „Úvodní informace k předmětu veřejné zakázky a technickým podmínkám“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je zajištění komplexních služeb, které zajistí zadavateli stabilní rozvoj a podporu centrálních aplikačních programových vybavení EXK, EDS a DAP (pro aplikační programové vybavení dále jen ¢APV¢).

Zadavatel uvádí, že zkratkami:

  • EXK se rozumí programové vybavení pro provádění srážek z dávek důchodového pojištění;
  • EDS se rozumí podpůrná aplikace pro agendu zpracování exekučních srážek;
  • DAP se rozumí dávkový procesor sloužící pro management výměny dat pro aplikace provozované v integrovaném informačním systému zadavatele (dále jen ¢IIS ČSSZ¢);
  • DB se rozumí databáze […]“.

4.             Dle čl. 3.1 Přílohy č. 2 „Závazný vzor rámcové dohody“ zadávací dokumentace (dále jen „Rámcová dohoda“ nebo „Smlouva“) je „[p]ředmětem Smlouvy […] rámcový závazek Poskytovatele dodávat Objednateli plnění, jehož specifikace je blíže určena v Příloze č. 1 této Smlouvy, a to prostřednictvím plnění jednotlivých dílčích veřejných zakázek.“

5.             Dle čl. 3.2 Rámcové dohody se „Poskytovatel […] touto Smlouvou zavazuje provést činnosti spojené s převzetím APV do podpory od Objednatele na základě plánu převzetí vypracovaného Poskytovatelem (dále jen „Služby převzetí“).“

6.             Dle čl. 3.3 Rámcové dohody se „Poskytovatel […] touto Smlouvou dále zavazuje poskytovat Objednateli služby aplikační podpory provozu a správy APV, které budou spočívat v (ve):

3.3.1      zajišťování řádného chodu APV, údržba a podpora provozu,

3.3.2      zpracování uživatelské, vývojové a provozní dokumentace (dále jen „Dokumentace“),

3.3.3      školení uživatelů APV,

3.3.4      záruční uživatelská a expertní podpora,

3.3.5      podpora testování a nasazení do provozu,

3.3.6      činnostech spojených se závěrečným ukončením poskytování služeb podle této Smlouvy a spočívajících v přípravě a předání Systému novému poskytovateli na konci smluvního vztahu podle pokynů Objednatele, které zahrnují: poskytnutí potřebné součinnosti podle pokynů Objednatele novému poskytovateli, předání veškeré dokumentace a potřebných informací, řádné předání všech dat, včetně dat doplňkových a vypracování exitového plánu v dostatečném předstihu a poskytnutí nezbytné součinnosti k jeho realizaci (dále jen „Služby exitu“)

(dále jen „Služby podpory provozu“).“

7.             Dle čl. 3.4 Rámcové dohody se „Poskytovatel zavazuje objednateli k poskytování služeb rozvoje APV dle požadavků Objednatele, a v rámci nich:

3.4.1      provádění analytické a konzultační činnosti a zpracovávání návrhů řešení jednotlivých požadovaných úprav APV,

3.4.2      vyvíjení nových verzí APV,

3.4.3      upgrade a update APV

(dále jen „Rozvoj“).“

8.             Dne 19. 11. 2017 doručil dodavatel – IT Consulting CZ s.r.o., IČO 26217953, se sídlem Výsluní 332, 669 02 Suchohrdly (dále jen „navrhovatel“) – zadavateli své námitky z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám předmětné veřejné zakázky (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 4. 12. 2017, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 13. 12. 2017 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Součástí návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele byl i návrh na nařízení předběžných opatření ve smyslu § 61 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), spočívajících v pozastavení zadávacího řízení a v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

II.            OBSAH NÁVRHU

10.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky zadavatel stanovil v rozporu se zákonem, především pak v rozporu s § 6 a § 36 odst. 3 zákona, když dle názoru navrhovatele zadavatel nedostál své povinnosti stanovit takové zadávací podmínky, které dodavatelům umožní nabídkovou cenu stanovit tak, aby byla porovnatelná s nabídkami ostatních dodavatelů, tedy aby všichni dodavatelé oceňovali stejné a jednoznačně vymezené plnění, a to z následujících důvodů.

Vymezení rozsahu služeb aplikační podpory provozu

11.         Navrhovatel uvádí, že Služby podpory provozu, jejichž cena je stanovena jako paušální za jeden měsíc poskytování těchto služeb, musí být vymezeny jednoznačně tak, aby dodavatelé byli schopni paušální odměnu za jejich poskytnutí v nabídkách stanovit. Dle názoru navrhovatele je však vymezení Služeb podpory provozu dle přílohy č. 1 Rámcové dohody vzhledem k rozsahu celého projektu nedostatečné, když chybí zejména popis testovacího a integračního prostředí zadavatele určeného k podpoře a rozvoji APV a s tím související informace o tom, zda toto prostředí přesně odpovídá produkčnímu prostředí zadavatele či nikoli, neboť pouze v případě, že tato prostředí přesně odpovídají, je možné simulovat problémové stavy a výkonnostní výkyvy APV způsobem odpovídajícím samotnému provozu APV a včas připravit opatření k zajištění bezproblémového provozu APV. Navrhovatel v této souvislosti rovněž upozorňuje, že informace zadavatele v rozhodnutí o námitkách o tom, že vývojové prostředí si zajišťuje ve vlastní režii sám dodavatel, je informace nová, která v zadávacích podmínkách veřejné zakázky nebyla uvedena.

12.         Navrhovatel uvádí, že aplikační programové vybavení pro exekuční činnost zpracovává specifické údaje o důchodech, včetně např. jejich valorizace nebo zatížení exekucí. Vzhledem k tomu, že počet osob pobírajících důchod, jakožto i počet osob, proti kterým je vedeno exekuční řízení, se v čase zcela nepředvídatelně mění, bude se po celou dobu plnění předmětu veřejné zakázky měnit objem a náročnost úkonů, které bude muset dodavatel provádět v rámci poskytování Služeb podpory provozu, což bude mít za následek rovněž změnu výše nákladů na poskytování těchto služeb. Navrhovatel je přesvědčen, že pro stanovení paušální nabídkové ceny za Služby podpory provozu je údaj o počtu osob pobírajících důchod stěžejní.

13.         Navrhovatel v této souvislosti shrnuje, že rozsah Služeb podpory provozu není vymezen dostatečně pro to, aby byli dodavatelé schopni stanovit jejich paušální měsíční cenu, resp. pokud by dodavatelé i přes tyto nedostatky zadávacích podmínek Služby podpory provozu ocenili a nabídku na veřejnou zakázku podali, budou tyto nabídky vzájemně neporovnatelné, neboť každý z dodavatelů bude oceňovat plnění v rozsahu dle svého uvážení.

Služby exitu a Služby převzetí

14.         Navrhovatel uvádí, že v Rámcové dohodě absentuje podrobnější specifikace Služeb exitu, ačkoliv pro ocenění těchto služeb, obzvláště pak v rámci paušální ceny Služeb podpory provozu, je detailní specifikace nezbytná. Navrhovatel dále uvádí, že v Rámcové dohodě rovněž nejsou blíže specifikovány pokyny objednatele, na základě kterých má být objednateli v rámci Služeb exitu poskytnuta součinnost ze strany dodavatele, čímž si zadavatel v podstatě otevírá možnost požadovat v rámci Služeb exitu předem naprosto neodhadnutelné množství služeb, a to za paušální měsíční cenu Služeb podpory provozu. Navrhovatel v souvislosti se Službami exitu rovněž upozorňuje, že Rámcová dohoda neobsahuje žádnou maximální dobu, po kterou mají být Služby exitu poskytovány, ačkoliv pro stanovení rozsahu Služeb exitu a následně stanovení jejich nabídkové ceny je tato informace zásadní. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že Služby exitu nejsou v zadávacích podmínkách vymezeny přesně a v podrobnostech nezbytných pro to, aby dodavatelé již při podání nabídek věděli, jaké činnosti budou muset při jejich plnění provést.

15.         Navrhovatel dodává, že za takové situace nelze po dodavatelích požadovat, aby cenu za plnění Služeb exitu zahrnuli do paušální ceny za plnění Služeb podpory provozu, tzn. aby již při podání nabídek stanovili pevnou a konečnou cenu za poskytnutí těchto služeb. Navrhovatel je z uvedených důvodů toho názoru, že zadávací podmínky týkající se vymezení Služeb exitu nejsou vymezeny v souladu se zákonem, neboť takovéto zadávací podmínky povedou k neporovnatelnosti případně podaných nabídek, a to z důvodu, že každý z dodavatelů bude oceňovat Služby exitu v rozsahu dle svého uvážení.

16.         Navrhovatel shledává rovněž zadávací podmínky týkající se vymezení Služeb převzetí jako rozporné se zákonem, jelikož ani Služby převzetí nejsou v Rámcové dohodě vymezeny v takových podrobnostech, aby dodavatelé v době přípravy nabídky byli schopni odhadnout náročnost činností, které bude muset vybraný dodavatel na základě pokynů zadavatele provést v rámci Služeb převzetí. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že Rámcová dohoda žádným způsobem blíže nespecifikuje plán převzetí, na základě kterého mají být služby převzetí poskytovány, ani rozsah Služeb převzetí. S ohledem na výše uvedené proto dle názoru navrhovatele nelze po dodavatelích požadovat, aby cenu za plnění Služeb převzetí zahrnuli do paušální ceny za Služby podpory provozu, jinými slovy aby již při podání nabídek stanovili pevnou a konečnou cenu za poskytnutí Služeb převzetí.

17.         Navrhovatel v souvislosti s požadovanými Službami převzetí a Službami exitu dále uvádí, že zahrnutí ceny těchto služeb do paušální měsíční ceny za Služby podpory provozu není možné s ohledem na rozdílnou povahu těchto služeb, neboť Služby podpory provozu by měly být poskytovány každý měsíc plnění Rámcové dohody ve v zásadě stejném rozsahu, naproti tomu Služby exitu a Služby převzetí budou poskytovány pouze jednorázově na konci nebo začátku poskytování služeb dle Rámcové dohody. Navrhovatel dále uvádí, že aby dodavatelé mohli zahrnout cenu za Služby exitu a Služby převzetí do ceny Služeb podpory provozu, musí tuto cenu rozpustit do jednotlivých měsíčních plateb při zohlednění předpokládané doby trvání předmětného plnění. To však dle navrhovatele znamená, že pokud by Služby podpory provozu trvaly kratší než předpokládanou dobu, zejména kvůli trvání Služeb převzetí, které musí být poskytnuty před Službami podpory provozu nebo z důvodu předčasného ukončení Rámcové dohody nebo zahájení plnění dle Rámcové dohody později, zadavatel by za tyto služby neuhradil vybranému dodavateli celou jím nabídnutou cenu, ale pouze její poměrnou část v závislosti na počtu měsíců trvání závazků z Rámcové dohody. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že dodavatelé nemají tedy žádnou jistotu, že Rámcová dohoda bude trvat po celou dobu, na kterou bude uzavřena, především pak s ohledem na právo zadavatele vypovědět Rámcovou dohodu bez udání důvodu, proto se musí spolehnout na to, že k předčasnému ukončení Rámcové dohody nedojde, případně musí zvýšit cenu Služeb převzetí a Služeb exitu tak, aby tyto služby nebyly ztrátové ani v případě, kdy by k předčasnému ukončení Rámcové dohody došlo. Dle názoru navrhovatele jsou však takové nabídky vzájemně neporovnatelné. Navrhovatel proto považuje takový způsob stanovení ceny Služeb exitu a Služeb převzetí za rozporný se zásadou transparentnosti a s § 36 odst. 3 ZZVZ.

18.         Navrhovatel dále uvádí, že z relevantních ustanovení Rámcové dohody vyplývá, že Služby exitu a Služby převzetí mají být poskytovány na základě pokynu objednatele, nikoliv na základě dílčích smluv uzavřených způsobem dle přílohy č. 3 Rámcové dohody, a bez nutnosti akceptace ze strany dodavatele. Navrhovatel dále uvádí, že ve vztahu ke Službám převzetí tomuto výkladu nasvědčuje rovněž to, že poskytování Služeb podpory provozu má být zahájeno až po vypracování plánu převzetí, tzn. že dílčí smlouva na poskytování Služeb podpory provozu nemůže Služby převzetí zahrnovat. Dle navrhovatele tak Služby převzetí budou poskytovány relativně samostatně bez uzavření dílčí smlouvy, což odporuje jednak relevantním ustanovením Rámcové dohody, jednak platebním podmínkám. Cena za Služby převzetí je totiž součástí ceny za Služby podpory provozu, a tyto služby tedy musí být bezpodmínečně poskytovány na základě jediné dílčí smlouvy. Navrhovatel se domnívá, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou v tomto ohledu stanoveny nejednoznačně, zmatečně a netransparentně a tedy v rozporu s § 6 a § 36 odst. 3 zákona.

Změnové řízení

19.         Navrhovatel uvádí, že pokud má být cena za provádění změnových řízení zahrnuta v ceně Služeb podpory provozu, jak požaduje zadavatel v čl. 8.1 Rámcové dohody, je nezbytné zajistit, aby změnové řízení bylo co možná nejpodrobněji vymezeno, zejména co do rozsahu a způsobu jeho provedení. Navrhovatel je přesvědčen, že změnové řízení v zadávacích podmínkách není vymezeno přesně a v podrobnostech nezbytných pro to, aby dodavatelé cenu za provedení všech změnových řízení zahrnuli do paušální ceny za poskytování Služeb podpory provozu, tzn. aby již při podání nabídek stanovili pevnou a konečnou cenu za provedení všech změnových řízení. Navrhovatel rovněž upozorňuje na nejednoznačný výklad čl. 8.1 Rámcové dohody, na základě kterého není zřejmé, zda zadavatel je oprávněn iniciovat změnové řízení jednou za celou dobu trvání Rámcové dohody, nebo při uzavírání každé jednotlivé dílčí smlouvy.

Školení uživatelů APV

20.         Navrhovatel upozorňuje na nejasnost zadávacích podmínek ve vztahu ke školení uživatelů APV, když dle 3.3 Rámcové dohody je školení uživatelů APV zařazeno mezi Služby podpory provozu, naproti tomu dle čl. 3 přílohy č. 1 Rámcové dohody je toto školení součásti Služeb rozvoje. Navrhovatel uvádí, že tento evidentní rozpor je sám o sobě v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 zákona. Navrhovatel dále uvádí, že vzhledem k odlišným platebním podmínkám Služeb podpory provozu a Služeb rozvoje tento rozpor též zásadním způsobem ovlivňuje přípravu nabídky na veřejnou zakázku. Navrhovatel je názoru, že pokud budou dodavatelé předpokládat, že školení je zahrnuto mezi Služby rozvoje, budou počítat s tím, že vybranému dodavateli bude zaplacena cena dle skutečně stráveného času poskytováním školení. Naproti tomu, pokud budou dodavatelé předpokládat, že školení je zahrnuto mezi Služby podpory provozu, budou muset cenu školení zahrnout do paušální měsíční ceny za tyto služby. V důsledku této nejasnosti budou jakékoli podané nabídky na veřejnou zakázku jednoznačně neporovnatelné. Dle navrhovatele jsou tedy zadávací podmínky ve vztahu k vymezení školení uživatelů APV v rozporu s § 36 odst. 3 zákona.

Sankce za porušení Rámcové dohody

21.         Navrhovatel namítá rovněž nepřiměřenost některých sankcí za porušení Rámcové dohody. Navrhovatel uvádí, že v případě, kdy Služby podpory provozu nebudou poskytovány v souladu s SLA[1], má zadavatel nárok nejen na slevu z ceny stanovenou dle mechanismu uvedeného v příloze č. 8 Rámcové dohody, ale současně dle článku 20.2 Rámcové dohody rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že samotná sleva z ceny má sankční charakter, navrhovatel se domnívá, že Rámcová dohoda stanovuje dvojí sankci za totéž porušení povinností dodavatele. Navrhovatel dále upozorňuje, že kromě výše uvedeného může zadavatel požadovat také náhradu případné škody v celém rozsahu ve smyslu čl. 19.6 Rámcové dohody. Navrhovatel je tak přesvědčen, že takovýto rozsah sankcí, resp. náhrady škody, je v rozporu s dobrými mravy dle občanského zákoníku a rovněž v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 zákona a může odradit řadu potenciálních dodavatelů od podání nabídky.

Nastavení hodnotících kritérií

22.         Navrhovatel uvádí, že subkritérium „Délka praxe jednotlivých členů realizačního týmu“ stanovené v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Zkušenosti realizačního týmu“, dle kterého bude za jednotlivé požadované pozice udělen počet bodů v závislosti na délce praxe, a to 1 bod za 6 let praxe až 5 bodů za 10 let praxe, neplní svůj účel, jelikož obor IT se rozvíjí natolik dynamicky, že osoba s praxí alespoň 6 let je již považována za odborníka v oblasti, které se ve své praxi věnuje. Z hlediska odbornosti a kvality proto není rozdíl mezi odborníkem s praxí 6 let a odborníkem s praxí 10 či více let. Toto subkritérium je proto dle navrhovatele v rozporu s § 116 odst. 1 zákona, dle něhož je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

Mimořádně nízká nabídková cena

23.         Navrhovatel uvádí, že zadavatelem vymezená hranice pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, kdy zadavatel v souladu se zadávací dokumentací bude za mimořádně nízkou nabídkovou cenu považovat takovou cenovou nabídku, jejíž cenová úroveň bude o více než 40 % nižší než průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek, je ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky zcela nepřiměřená, neboť k plnění předmětu veřejné zakázky jsou s ohledem na její rozsah způsobilí pouze špičkoví dodavatelé s relativně vysokou ekonomickou silou, a dle navrhovatele se tak nabídkové ceny nemohou příliš lišit, resp. ne o více než 40 %. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že článek 2.2 zadávací dokumentace týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je v rozporu se zásadou přiměřenosti dle § 6 zákona.

III.         PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel návrh dne 13. 12. 2017 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

25.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0489/2017/VZ-36722/2017/522/PKř ze dne 15. 12. 2017.

27.         Dne 27. 12. 2017 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 27. 12. 2017“) a dne 28. 12. 2017 prostřednictvím držitele poštovní licence zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 27. 12. 2017

28.         Zadavatel považuje návrh za nedůvodný, přičemž k jednotlivým námitkám navrhovatele uvádí následující skutečnosti.

Vymezení rozsahu služeb aplikační podpory provozu

29.         Zadavatel uvádí, že v rámci identifikace popisu předmětu veřejné zakázky je potřeba vycházet ze všech příslušných ustanovení zadávací dokumentace komplexně a v provázanosti, konkrétně pak z popisu uvedeného v příloze č. 1 a příloze č. 2 Rámcové dohody. V souvislosti s námitkou navrhovatele, že v zadávací dokumentaci chybí popis testovacího a integračního prostředí, zadavatel konstatuje, že testovací a integrační prostředí nejsou určena pro vývoj aplikace. Jedná se o interní prostředí zadavatele a z nich pouze integrační prostředí je určeno pro dodavatele k ověření integračních vazeb na okolní systémy. Zadavatel považuje domněnku navrhovatele, že systém ověřený zadavatelem v testovacím prostředí nebude po nasazení do produkce správně fungovat, za spekulativní a neodpovídající letité zkušenosti. Zadavatel trvá na tom, že popis testovacího a produkčního prostředí byl pro přípravu nabídky zcela irelevantní. Nad rámec uvedeného pak zadavatel konstatuje, že testovací prostředí odpovídá produkčnímu prostředí a obdobně je také integrační prostředí obrazem prostředí produkčního. K námitce navrhovatele, že informací o zajištění vývojového prostředí dodavatelem došlo ke změně zadávacích podmínek, zadavatel sděluje, že z žádného ustanovení zadávacích podmínek nevyplývá, že by vývojové prostředí mělo být zajištěno na náklady zadavatele jakožto objednatele, a navrhovatel tak nebyl oprávněn se domnívat, že se nejedná o jeho náklad, resp. režii.

30.         Ve vztahu k námitce neurčitého počtu osob v části programového vybavení pro exekuční činnost zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci nikde není uváděno, s kolika aktivními případy aplikace pracuje, a to vzhledem k tomu, že tento údaj je a bude v čase proměnlivý (počet se snižuje změnami v počtech úmrtí, zastavením exekucí, doplacením a roste novým nápadem exekučních titulů) a pro poskytování požadovaných Služeb podpory provozu je nepodstatný. Dle zadavatele jsou naopak podstatné jednotlivé funkcionality systému, které jsou jasně definovány. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že proměnlivost počtu osob je přirozený jev, který není možno předem detailně predikovat; současně však je zřejmé, že nelze očekávat takové statistické výkyvy v počtu těchto případů, které by byly významné pro ocenění této služby.

Služby exitu a Služby převzetí

31.         Zadavatel uvádí, že Služby exitu jsou v zadávací dokumentaci vymezeny v rámci čl. 3.3.6 Rámcové dohody a následně blíže specifikovány v čl. 7, resp. 7.5 Rámcové dohody. Zadavatel k tomu uvádí, že míra obecnosti vymezení rozsahu exitové součinnosti je přirozeně dána samotnou povahou tohoto specifického plnění, neboť teprve z přesného obsahu a rozsahu vlastního plnění poskytovaného vybraným dodavatelem bude zřejmý nutný rozsah exitové činnosti. Zadavatel je názoru, že je to právě dodavatel, kdo v rámci vlastního plnění bude mít detailní představu o tom, jak bude vypadat exitový plán. Je přitom zcela zřejmé, že rovněž nelze v žádném případě do detailu předvídat, jakému subjektu budou služby předávány, a tedy tuto míru detailu nelze předem poskytnout. Dle zadavatele je však tato posledně zmiňovaná míra nejistoty zcela totožná pro všechny účastníky zadávacího řízení, stejně tak jako pro zadavatele, a nelze tedy v tomto případě jakkoliv dovozovat porušení kterékoli ze zásad podle § 6 zákona. Současně však v této míře nejistoty nelze dle zadavatele shledávat nejednoznačnost zadávacích podmínek, neboť tato je imanentní součástí předmětu plnění a jím je plně zdůvodněna.

32.         Zadavatel dále uvádí, že základem navrhované smluvní úpravy tak nutně je zakotvení maximální míry konkretizace očekávaného plnění za současného zachování funkčnosti institutu a dosažení očekávaného výsledku, jímž je příprava a předání systému novému poskytovateli. Zadavatel tak dle svého názoru dodavatelům vychází maximálně vstříc při vymezení obsahu služby, když demonstrativně vymezuje úkony, které bude nezbytné v rámci poskytování Služeb exitu nezbytné vykonat dle čl. 3.3.6 Rámcové dohody. Zadavatel dále uvádí, že nad rámec výše uvedeného pro následnou konkretizaci obsahu Služeb exitu slouží exitový plán, který je před samotným provedením exitu vypracován právě dodavatelem jako subjektem s maximální znalostí poskytovaného plnění, přičemž role zadavatele při této činnosti se v souladu s Rámcovou dohodou de facto omezuje jen na obecnou akceptační proceduru dle čl. 9.2 Rámcové dohody. Dle zadavatele by bližší a konkrétnější vymezení exitové součinnosti bez předchozí znalosti detailů plnění poskytovaného dodavatelem naopak nutně vedlo k nenaplnění jejího primárního účelu, tj. předání služeb novému poskytovateli. Zadavatel tedy v této souvislosti uzavírá, že zadávací podmínky byly v této části vymezeny maximálně podrobně a jednoznačně v míře, kterou tato specifická část plnění připouští a potřebuje. Zadavatel zdůrazňuje, že ačkoliv zcela logicky zůstává určitá míra podmínek bez detailní specifikace, je to objektivně způsobeno charakterem tohoto dílčího plnění a určitou mírou jeho nepředvídatelnosti, kterou v žádném případě nelze považovat za porušení povinnosti zadavatele vymezit zadávací podmínky tak, aby zajistily podání porovnatelných nabídek.

33.         Pokud jde o námitku navrhovatele spočívající v údajné nejednoznačnosti vymezení charakteru pokynů zadavatele a maximální doby poskytnutí exitových služeb, zadavatel uvádí, že rozsah těchto činností nelze předem zcela detailně specifikovat, neboť se do značné míry bude odvíjet od charakteru budoucího plnění, avšak v žádném případě nepředstavuje nejednoznačnost podmínek. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že navrhovatel zcela opomíjí skutečnost, že zadávací podmínky v tomto ohledu nedávají prostor pro zvůli zadavatele a jakoukoliv excesivnost jeho požadavků, neboť např. plán exitu pořizuje dodavatel a rovněž rozsah součinnosti podléhá jeho souhlasu.

34.         K argumentu navrhovatele, že v případě předčasného ukončení smlouvy by zadavatel uhradil dodavateli pouze poměrnou část Služeb převzetí a Služeb exitu, zadavatel uvádí, že Rámcová dohoda se uzavírá na dobu určitou s předem určenou dobou trvání, kdy tato skutečnost umožňuje dodavateli cenu za provedení Služeb převzetí a Služeb exitu rozložit do jednotlivých měsíčních paušálních plateb. Zadavatel dále uvádí, že ukončení odstoupením je možné pouze z důvodů podstatných porušení smlouvy, které jsou primárně dány vadami plnění na straně poskytovatele, případně v situacích objektivně znemožňujících plnění, tedy bez vazby na volní jednání zadavatele, což dále zvyšuje právní jistotu dodavatelů. Zadavatel v této souvislosti dále upozorňuje, že ačkoliv smlouva obsahuje možnost ukončení výpovědí ze strany zadavatele, jedná se o standardní právem anticipovanou možnost, kterou nelze bez dalšího zadavateli upřít a zároveň v ní nelze spatřovat důvod nezákonnosti zadávacího řízení. Zadavatel zároveň upozorňuje, že je nutno vycházet z obecné právní úpravy zásady pacta sunt servanda vyjádřené mj. v § 1759 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), tedy nelze dopředu anticipovat možné neplnění smlouvy, které patří k principiálním důvodům jejího ukončení. Vedle toho zadavatel upozorňuje, že jakékoliv předčasné ukončení smluvního vztahu pro něj představuje krajní a komplikované řešení, na které musí navazovat provedení nového zadávacího řízení, které pro zadavatele znamená značné administrativní a časové náklady, a tedy jeho provádění před termínem řádného ukončení smlouvy je pro zadavatele principiálně nežádoucí. Zadavatel k tomu dále uvádí, že nebezpečí nikoliv řádného ukončení smluvních vztahů není v rámci závazkových vztahů ničím novým a nelze je nikdy zcela vyloučit, avšak toto nebezpečí představuje běžné ekonomické riziko smluvních stran. Zadavatel rovněž upozorňuje, že Úřad ve své rozhodovací praxi aproboval i možnost vypovězení smlouvy ze strany zadavatele zcela bez udání důvodu, a tedy zjevně aproboval i možnost, která jde více v neprospěch dodavatelů. Související určitou právní nejistotu tedy mají dodavatelé zohlednit ve výši své marže, což však v žádném případě nezpůsobuje vzájemnou neporovnatelnost nabídek.

35.         Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že způsob stanovení ceny za Služby exitu a Služby převzetí v rámci paušální měsíční ceny za poskytování Služeb podpory provozu pak žádným způsobem nemůže být v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona, neboť zadávacími podmínkami je zcela jednoznačně určeno, jak má být cena za příslušné služby konstruována, a na straně dodavatelů tak nemůže vzniknout pochybnost o tom, jakým způsobem ji mají do svých nabídek zahrnout. Rovněž nemůže dojít k porušení zásady transparentnosti. Jelikož příslušný požadavek na konstrukci smluvní ceny je zadávacími podmínkami stanoven zcela jasně a jednoznačně a není pochyb o tom, jak mají dodavatelé postupovat nebo jak bude k nabídkám přistupovat zadavatel.

36.         Argument navrhovatele, že není jasné, zda Služby převzetí a Služby exitu mají být poskytovány na základě pokynů objednatele oddělených od jednotlivých dílčích smluv, na základě kterých probíhá plnění dle Rámcové dohody, zadavatel považuje za rozporný a účelový, když k němu rovněž uvádí, že Služby převzetí a Služby exitu jsou v souladu s Rámcovou dohodu poskytovány jako nezbytná součást Služeb podpory provozu, nicméně s ohledem na svůj specifický charakter běžné (rutinní) Službě podpory provozu musí nutně předcházet (Služby převzetí) či na ni navazovat (Služby exitu), nepředstavují však samostatné plnění od Služeb podpory provozu oddělené. Zadavatel dále uvádí, že v rámci Služeb převzetí a Služeb exitu zadavatel skutečně může udělovat dodavateli pokyny, ty se však týkají výhradně obsahu těchto služeb, nikoli způsobu jejich poptání. Pokud je tedy v Rámcové dohodě určeno, že služby budou plněny dle pokynu zadavatele, jedná se dle zadavatele o speciální ustanovení ohledně formy řízení zadání konkrétní služby. Zadavatel v této souvislosti uzavírá, že zadávací podmínky neumožňují dvojí výklad, neboť závěry navrhovatele jsou pouze účelovou dezinterpretací, přičemž dodává, že zadávací podmínky je třeba vykládat v jejich kontextu.

Změnové řízení

37.         Zadavatel uvádí, jak již konstatoval v rozhodnutí o námitkách, že vyhodnoceny mají být dopady změn „na termíny plnění, cenu a součinnost Objednatele“. Tím jsou pak zcela jednoznačně dány oblasti, které musí hodnocení dopadů postihnout, přičemž již z požadovaného výsledku jednoznačně vyplývá základní požadovaný rozsah požadovaného hodnocení. Nadto zadavatel dodává, že se jedná o zcela běžnou analýzu, kterou je nutno vždy provést v případě jakýchkoliv změn týkajících se plnění jakýchkoliv smluv, aniž by tento požadavek nutně musel být výslovně uváděn. Dle názoru zadavatele v případě, že dodavatel dojde k závěru, že je nutno provést určitou změnu plnění, případně je tato změna iniciována zadavatelem, vyhodnocení jejího dopadu na cenu, časový rámec plnění a případnou požadovanou součinnost představuje zcela bazální úvahu, kterou musí být schopen každý dodavatel provést bez dalšího. Dle zadavatele není důvod se domnívat, že by takové vymezení mělo představovat nějakou specifickou zátěž pro dodavatele, kterou by bylo nutno více formalizovat a která by se nějak specificky měla promítat do nabídkové ceny takovým způsobem, aby byl odůvodněn závěr navrhovatele, že nebylo dodrženo ustanovení § 36 odst. 3 zákona, nebo byla jakkoli porušena zásada transparentnosti.

Školení uživatelů APV

38.         Zadavatel uvádí, že z výkladu Rámcové dohody lze zcela logicky dovodit, že požadavek na školení uživatelů obsahově definovaný v čl. 3.5 přílohy č. 1 Rámcové dohody je směrován k případnému nasazení nových funkcionalit v rámci rozvoje APV, a proto by tato služba měla být zahrnuta v ceně rozvoje APV. V uvedeném ustanovení přílohy je rovněž stanoven požadovaný objem školení ke každé službě rozvoje, která stanovuje rozsah školení a další nezbytné podmínky. Dle názoru zadavatele je tak plnění týkající se školení specifikováno dostatečně jasně. Zadavatel dále uvádí, že nabídne-li kterýkoliv dodavatel v rámci uzavření dílčí smlouvy na poskytování Služeb podpory provozu (např. v rámci plánu převzetí) další obecné (provozní) školení, jehož parametry budou zcela nezávislé na vymezení školení dle čl. 3.5 přílohy č. 1 Rámcové dohody, je toto v jeho plné kompetenci a cena za takové školení v rámci dílčí smlouvy na poskytování Služby podpory provozu bude zahrnuta v paušální měsíční částce za Služby podpory provozu. Zadavatel shledává vymezení obou školení za zcela jednoznačná a jejich zaměňování ve stylu navrhovatele je pouze účelovou snahou o zpochybnění zadávacích podmínek.

Sankce za porušení Rámcové dohody

39.         Zadavatel uvádí, že aplikační programové vybavení pro exekuční činnost a úložiště informací o důchodech je velice významným informačním systémem, na jehož fungování závisí významná část agendy spravované ze strany zadavatele, a jehož případné výpadky mají zásadní dopad do plnění jeho zákonných povinností, tj. řádného provádění sociálního zabezpečení, jež má dopad na drtivou většinu obyvatel České republiky. Významu zajišťovaných služeb a dopadům při vadách v jejich poskytování proto odpovídá i konstrukce smluvních sankcí. Dle zvážení zadavatele jsou smluvní pokuty řádně odstupňovány dle závažnosti porušení smluvní povinnosti, úrovní SLA a v neposlední řadě dle dopadů, které bude mít na řádné vykonávání svěřené agendy. Ve vztahu k námitce týkající se uplatnění dvojí sankce za nedodržení SLA zadavatele uvádí, že tyto dva mechanismy mají odlišnou povahu a míří na dvě různé povinnosti případného dodavatele. Dle názoru zadavatele tak nelze nijak dovozovat, že by sankce byly nepřiměřené významu systému a důležitosti jeho řádného fungování, a tedy stanovené v rozporu s § 6 zákona. Nadto zadavatel dodává, že je plně na obchodní úvaze dodavatele zvážit riziko, které výše smluvních pokut nese a toto případně promítnout do své nabídkové ceny.

Nastavení hodnotících kritérií

40.         Zadavatel považuje námitku navrhovatele za zmatečnou, vnitřně rozpornou, ze které navíc dle zadavatele není zřejmé, jaké jednání navrhovatel zadavateli vytýká. Ve vztahu k námitce týkající se délky požadované praxe zadavatel uvádí, že delší zkušenost v dané oblasti nepovažuje za bezpředmětnou. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že mezi odbornou praxí 6 let a 10 let není z kvalitativního hlediska žádný rozdíl, neboť dle zadavatele delší praxe odpovědných osob naopak umožňuje dodavateli lepší orientaci v historických řešeních, může umožnit dodavateli lépe chápat dosavadní vývoj systému a především širší kontext řešení. Předmětné hodnotící kritérium proto pro zadavatele představuje přidanou hodnotu a je v tomto smyslu důvodné a odůvodnitelné. Nelze proto dle zadavatele dovozovat, že se jedná o kritérium v rozporu s § 116 odst. 1 zákona.

Mimořádně nízká nabídková cena

41.         Zadavatel uvádí, že je-li v zadávací dokumentaci stanovena mezní situace, kdy již zadavatel konstatuje, že nabídkovou cenu bude považovat za mimořádně nízkou, nijak taková situace nevylučuje, že i v jiných případech může zadavatel posoudit nabídkovou cenu některého z dodavatelů jako mimořádně nízkou, což ostatně vyplývá i z ustanovení § 113 odst. 3 zákona. Zadavatel proto považuje tuto námitku navrhovatele za zcela nedůvodnou.

Další průběh správního řízení

42.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0489/2017/VZ-00159/2018/522/PKř ze dne 3. 1. 2018 Úřad zamítl návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření dle § 61 správního řádu spočívající v pozastavení zadávacího řízení nebo v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

43.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0489/2017/VZ-00132/2018/522/PKř ze dne 3. 1. 2018 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede.

44.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0489/2017/VZ-00682/2018/522/PKř ze dne 23. 1. 2018 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

45.         Účastníci řízení se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později v průběhu správního řízení již dále nevyjádřili.

46.         Přípisem ze dne 26. 1. 2018 navrhovatel opětovně Úřad požádal o nařízení předběžných opatření spočívajících v pozastavení zadávacího řízení a v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

47.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0489/2017/VZ-03873/2018/522/PKř ze dne 7. 2. 2018 Úřad na návrh navrhovatele nařídil zadavateli předběžné opatření podle § 61 správního řádu spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, přičemž současně Úřad zamítl návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího v pozastavení předmětného zadávacího řízení.

IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU

48.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obsahu dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele konstatuje, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

49.         Před zkoumáním samotného postupu zadavatele se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici (veřejného) zadavatele podle zákona.

50.         Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona je veřejným zadavatelem Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele.

51.         Česká správa sociálního zabezpečení byla ustavena zákonem č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky o sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, přičemž podle § 3a věty první zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, je správním úřadem.

52.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku“), jsou organizačními složkami státu ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon; obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

53.         Česká správa sociálního zabezpečení je tedy organizační složkou České republiky podle § 3 odst. 1 zákona o majetku, přičemž podle § 3 odst. 2 citovaného zákona organizační složka není právnickou osobou a její jednání je při výkonu její působnosti nebo výkonu předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů jednáním státu, a podle § 7 odst. 1 citovaného zákona za stát právně jedná vedoucí organizační složky, jíž se toto právní jednání týká, pokud zvláštní právní předpis nebo tento zákon (§ 28 odst. 2) nestanoví jinak.

54.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavateli svědčí postavení veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

55.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

56.         Podle § 28 písm. odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.           podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.           podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.           pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.           pravidla pro hodnocení nabídek,

5.           další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

57.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

58.         Podle § 36 odst. 2 zákona zadavatel uvede zadávací podmínky v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

59.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

60.         Dle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.

61.         Podle § 132 odst. 2 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanovené jinak.  

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

62.         V čl. 1.3. „Úvodní informace k předmětu veřejné zakázky a technickým podmínkám“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je zajištění komplexních služeb, které zajistí zadavateli stabilní rozvoj a podporu centrálních aplikačních programových vybavení EXK, EDS a DAP (pro aplikační programové vybavení dále jen ¢APV¢).

Zadavatel uvádí, že zkratkami:

  • EXK se rozumí programové vybavení pro provádění srážek z dávek důchodového pojištění;
  • EDS se rozumí podpůrná aplikace pro agendu zpracování exekučních srážek;
  • DAP se rozumí dávkový procesor sloužící pro management výměny dat pro aplikace provozované v integrovaném informačním systému zadavatele (dále jen ¢IIS ČSSZ¢);
  • DB se rozumí databáze […].
  • Předmětem plnění veřejné zakázky tak je analytická činnost a návrhy řešení jednotlivých úprav APV, vývojové a konzultační práce, vytváření nových verzí APV, upgrade a update APV, údržba a podpora provozu APV, zpracování uživatelské, vývojové a provozní dokumentace, školení uživatelů APV, podpora testování, podpora nasazení do produkce, záruční uživatelská podpora a expertní podpora.
  • Předmět plnění veřejné zakázky sestává z:
  • Rozvoje APV, tj. zapracování úprav do stávajících aplikací (legislativní změny, úpravy v aplikaci na základě požadavků metodiků a návrhů uživatelů), vývoj a sestavení nových komunikačních rozhraní se stávajícími i nově vytvořenými aplikacemi a vypracování příslušné dokumentace (specifikace této části předmětu plnění je vymezena v čl. 3 přílohy č. 1 rámcové dohody);
  • Poskytování aplikační podpory APV (specifikace této části předmětu plnění je vymezena v čl. 4 přílohy č. 1 rámcové dohody).“

63.         Dle čl. 1.4. „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „[d]etailní popis předmětu veřejné zakázky, rozpad veřejné zakázky na jednotlivá požadovaná plnění a jejich předpokládané objemy jsou uvedeny v přílohách této zadávací dokumentace a v přílohách závazného vzoru rámcové dohody […], především v příloze č. 1 a č. 2 k rámcové dohodě.“

64.         Dle čl. 1.6. „Doba plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „[r]ámcová dohoda bude uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 48 měsíců od podpisu rámcové dohody.“

65.         Dle čl. 2.3. „Způsob zpracování celkové nabídkové ceny“ zadávací dokumentace „[d]odavatel zpracuje nabídkovou cenu jako celkovou nabídkovou cenu ve struktuře tabulky, která tvoří přílohu č. 6 této zadávací dokumentace nazvané „Ceník – stanovení celkové nabídkové ceny“ (dále jen „ceník“) […].“

66.         Dle čl. 3.1 Přílohy č. 2 „Závazný vzor rámcové dohody“ zadávací dokumentace (dále jen „Rámcová dohoda“ nebo „Smlouva“) je „[p]ředmětem Smlouvy […] rámcový závazek Poskytovatele dodávat Objednateli plnění, jehož specifikace je blíže určena v Příloze č. 1 této Smlouvy, a to prostřednictvím plnění jednotlivých dílčích veřejných zakázek.“

67.         Dle čl. 3.2 Rámcové dohody se „Poskytovatel […] touto Smlouvou zavazuje provést činnosti spojené s převzetím APV do podpory od Objednatele na základě plánu převzetí vypracovaného Poskytovatelem (dále jen „Služby převzetí“).“

68.         Dle čl. 3.3 Rámcové dohody se „Poskytovatel […] touto Smlouvou dále zavazuje poskytovat Objednateli služby aplikační podpory provozu a správy APV, které budou spočívat v (ve):

3.3.1      zajišťování řádného chodu APV, údržba a podpora provozu,

3.3.2      zpracování uživatelské, vývojové a provozní dokumentace (dále jen „Dokumentace“),

3.3.3      školení uživatelů APV,

3.3.4      záruční uživatelská a expertní podpora,

3.3.5      podpora testování a nasazení do provozu,

3.3.6      činnostech spojených se závěrečným ukončením poskytování služeb podle této Smlouvy a spočívajících v přípravě a předání Systému novému poskytovateli na konci smluvního vztahu podle pokynů Objednatele, které zahrnují: poskytnutí potřebné součinnosti podle pokynů Objednatele novému poskytovateli, předání veškeré dokumentace a potřebných informací, řádné předání všech dat, včetně dat doplňkových a vypracování exitového plánu v dostatečném předstihu a poskytnutí nezbytné součinnosti k jeho realizaci (dále jen „Služby exitu“)

(dále jen „Služby podpory provozu“).“

69.         Dle čl. 3.4 Rámcové dohody se „Poskytovatel zavazuje objednateli k poskytování služeb rozvoje APV dle požadavků Objednatele, a v rámci nich:

3.4.1      provádění analytické a konzultační činnosti a zpracovávání návrhů řešení jednotlivých požadovaných úprav APV,

3.4.2      vyvíjení nových verzí APV,

3.4.3      upgrade a update APV

(dále jen „Rozvoj“).“

70.         Dle čl. 3.5 Rámcové dohody „[j]ednotlivé veřejné zakázky dle Smlouvy budou realizovány na základě dílčích smluv vznikajících postupem specifikovaným v Příloze č. 3 této Smlouvy, tj. na základě písemných výzev Objednatele k poskytnutí plnění zaslaných Poskytovateli ze strany Objednatele a písemným potvrzením těchto výzev Poskytovatelem, jenž je přijetím návrhu smlouvy (dále jen „Dílčí smlouva“). V rámci jednotlivých veřejných zakázek bude prodávající dodávat objednateli podle jejich konkrétních potřeb plnění, jehož druh a množství bude vždy blíže specifikován ve Výzvě Objednatele.“

71.         Dle čl. 5.8 Rámcové dohody „[s]lužby podpory provozu budou spočívat zejména v:

5.8.1      zajištění garantované úrovně dostupnosti APV odstraňováním jejích chyb bez ohledu na jejich původ;

5.8.2      podpoře uživatelů (uživatelem se rozumí garant APV Objednatele) při obsluze a užívání APV v rozsahu pracovní doby Objednatele, zejména zodpovídáním telefonických dotazů, řešením servisních požadavků a emailových dotazů vznesených uživateli APV, podáváním technických informací o APV;

5.8.3      převzetí od předchozího dodavatele v souladu s Plánem převzetí, uvedeným v odst. 7.1 této Smlouvy;

5.8.4      předání následujícímu dodavateli v souladu s Exitovým plánem, uvedeným v odst. 7.6 této Smlouvy.“

72.         Dle čl. 7.1 Rámcové dohody „[p]oskytovatel je povinen zahájit poskytování Služeb podpory provozu na základě Dílčí smlouvy, a to v souladu s plánem převzetí (dále jen „Plán převzetí“) vypracovaným Poskytovatelem ve lhůtě stanovené dle pokynu Objednatele a předaným ve stejné lhůtě Objednateli ke schválení postupem podle odst. 9.2 této Smlouvy.“

73.         Dle čl. 7.2 Rámcové dohody „[o]bjednatelem akceptovaný Plán převzetí stanoví závazný rozsah činností Poskytovatele a součinnosti Objednatele, přesný harmonogram převzetí a veškeré další důležité parametry nezbytné pro řádný přechod odpovědnosti za provoz APV na Poskytovatele.“

74.         Dle čl. 7.4 Rámcové dohody „[s]mluvní strany se dohodly, že cena za vypracování Plánu převzetí a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci Plánu převzetí je součástí ceny za plnění Služeb podpory provozu dle této Smlouvy.“

75.         Dle čl. 7.5 Rámcové dohody „[p]oskytovatel se dále zavazuje dle pokynů Objednatele poskytnout veškerou potřebnou součinnost, dokumentaci a informace, účastnit se jednání s Objednatelem a popřípadě třetími osobami za účelem plynulého a řádného převedení všech činností spojených s poskytováním Služeb podpory provozu nebo Rozvoje na Objednatele a/nebo nového poskytovatele, tedy poskytnout Služby exitu.“

76.         Dle čl. 7.6 Rámcové dohody „[z]a tímto účelem se Poskytovatel zavazuje ve lhůtách dle odst. 7.7 Smlouvy vypracovat na základě pokynu Objednatele dokumentaci vymezující postup provedení Služeb exitu (dále jen „Exitový plán“) a poskytnout plnění nezbytná k realizaci tohoto Exitového plánu za přiměřeného použití vhodných ustanovení této Smlouvy. Závazek dle tohoto ustanovení platí i po uplynutí doby trvání této Smlouvy, a to nejméně 6 měsíců po jejím ukončení.

77.         Dle čl. 7.7 Rámcové dohody „[o]bjednatel je oprávněn požádat o vypracování Exitového plánu nejdříve 15 měsíců před řádným ukončením účinnosti této Smlouvy, kdykoli spolu s odstoupením Objednatele od této Smlouvy nebo výpovědí této Smlouvy ze strany Objednatele či Poskytovatele, nebo i po odstoupení od této Smlouvy či výpovědi této Smlouvy ze strany Objednatele či Poskytovatele. Poskytovatel se zavazuje vypracovat Exitový plán a poskytnout plnění nezbytné k jeho realizaci do 1 měsíce od doručení takového požadavku Objednatele, nestanoví-li Objednatel jinak. Vypracováním Exitového plánu se rozumí jeho schválení Objednatelem v souladu s odst. 9.2 této Smlouvy.

78.         Dle čl. 7.8 Rámcové dohody „[s]mluvní strany se dohodly, že cena za vypracování Exitového plánu a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci Exitového plánu či poskytování další součinnosti dle tohoto článku Smlouvy je součástí ceny za plnění Služby podpory provozu dle této Smlouvy.“

79.         Dle čl. 11.2.1 Rámcové dohody „[c]ena Služeb podpory provozu je dohodou smluvních stran stanovena následovně:

a)         Celková měsíční cena Služeb podpory provozu je stanovena ve výši [•],- Kč bez daně   z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za 1 měsíc poskytování Služeb podpory provozu. S ohledem na sazbu DPH [•] činí celková měsíční cena Služeb podpory provozu včetně DPH [•],- Kč za 1 měsíc poskytování Služeb podpory provozu, z toho DPH představuje částku [•],- Kč. Tato cena je pevná a úplná, tj. zahrnuje veškerá plnění dle Smlouvy v rámci poskytování Služeb podpory provozu za 1 měsíc.

            b)         Rozpis ceny Služeb podpory provozu je uveden v Příloze č. 2 této Smlouvy.“

80.         Dle čl. 11.3.1 Rámcové dohody „[c]ena Rozvoje je dohodou smluvních stran stanovena v Příloze č. 2 této Smlouvy ve výši za 1 člověkohodinu (dále jen „ČH“) Rozvoje pro každou z profesí. Tato jednotková cena je pevná a úplná, tj. zahrnuje veškerá plnění dle této Smlouvy v rámci poskytování Rozvoje za 1 ČH.“

81.         Dle čl. 21.6 Rámcové dohody „[o]bjednatel je oprávněn tuto Smlouvu písemně vypovědět bez udání důvodů, a to s výpovědní dobou 3 měsíců, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi Poskytovateli.“

82.         Dle čl. 21.7 Rámcové dohody „[v]ýpověď dle odst. 21.6 Smlouvy může být i částečná a Objednatel může Smlouvu vypovídat ve vztahu k jakékoli části plnění Poskytovatele, resp. k jakékoliv Dílčí smlouvě“.

83.         Dle čl. 21.8 Rámcové dohody „[u]končením účinnosti této Smlouvy nejsou dotčena ustanovení Smlouvy týkající se licencí, záruk, práv z vady, povinnosti nahradit škodu a povinnosti hradit smluvní pokuty, ustanovení o ochraně informací, ani další ustanovení a nároky, z jejichž povahy vyplývá, že mají trvat i po zániku účinnosti této Smlouvy.“

84.         Dle čl. 3.5 „Školení“ Přílohy č. 1 „Specifikace předmětu plnění a technické požadavky“ Rámcové dohody (dále jen „Příloha č. 1 Rámcové dohody“) „[s]oučástí rozvoje APV je zabezpečení školení uživatelů a pracovníků IKT Objednatele, a to v počtu stanoveném Objednatelem, maximálně však 60 osob po dobu maximálně 2 pracovních dnů.

Školení proběhne v prostorách sídla Objednatele v Praze.

Školení zahrnuje pro Poskytovatele následující činnosti:

  • Příprava školících materiálů pro školení uživatelů;
  • Příprava dat pro školení uživatelů;
  • Vlastní realizace školení uživatelů;
  • Vyhodnocení zpětné vazby – zpracování dokumentu Vyhodnocení školení. […]“

85.         Dle čl. 4 „Zajištění aplikační podpory APV EXK, DAP a APV EDS“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody „[p]oskytování aplikační podpory zahrnuje následující dílčí plnění:

  • Plán převzetí (Převzetí do servisu)
  • Poskytování podpory APV EXK, DAP a APV EDS
  • Exitový plán“.

86.         Dle čl. 4.1 „PLÁN PŘEVZETÍ“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody součástí plánu převzetí bude zejména:

„cíl procesu;

  • organizační zajištění;
  • vlastní plán včetně délky trvání jednotlivých fází od výchozího stavu k okamžiku zahájení poskytování Služeb podpory provozu dle Dílčí smlouvy, tedy plnění veřejné zakázky v plném rozsahu vyplývajícím z této Smlouvy a Dílčí smlouvy včetně způsobu dodržení požadovaných SLA parametrů;
  • vymezení požadované součinnosti Objednatele. Objednatel není povinen při převzetí do servisu zajistit součinnost třetích stran – např. dodavatelů Objednavatele;
  • analýza rizik včetně vyhodnocení jejich závažnosti a návrh jejich eliminace;
  • případné další atributy stanovené v pokynu Objednatele.“

87.         Dle čl. 4.3 „EXITOVÝ PLÁN“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody součástí exitového plánu bude zejména:

  • „přístup k  dokumentační základně ve vztahu k předmětu plnění;
  • popis podmínek zpřístupnění dokumentační základny k předmětu plnění třetím osobám;
  • vlastní exit plán včetně identifikace souvisejících rizik a opatření k jejich eliminaci;
  • vymezení požadované součinnosti dodavatele v souvislosti s realizací jednotlivých kroků v rámci exit plánu.“

88.         Dle čl. 1 Přílohy č. 3 „Podrobný popis způsobu uzavírání Dílčích smluv“ Rámcové dohody (dále jen „Příloha č. 3 Rámcové dohody) „[d]ílčí smlouva je uzavřena na základě písemné výzvy k poskytnutí plnění, jež je návrhem na uzavření Dílčí smlouvy (dále jen „Výzva“). Výzva musí být učiněna (i) listinnou formou nebo (ii) elektronickými prostředky. Úmysl realizovat plnění na základě této Smlouvy oznámí Objednatel Poskytovateli písemně prostřednictvím oprávněných osob uvedených v Příloze č. 6 této Smlouvy.“

89.         Dle čl. 7 Přílohy č. 3 Rámcové dohody „Objednatel není povinen vystavit byť jedinou Výzvu dle odst. 9 této Přílohy č. 3 Smlouvy.“

90.         Dle Přílohy č. 6 „Ceník – stanovení celkové nabídkové ceny“ je celková nabídková cena za předmět plnění stanovena následovně:

Předmět plnění – Cena za Poskytování služeb aplikační podpory APV

Cena v Kč bez DPH/ měsíc

Maximální počet jednotek

Celková cena v Kč bez DPH

Celková cena v Kč s DPH

Paušální měsíční cena za poskytování služeb aplikační podpory APV (dle článku 4 Přílohy č. 1 k Rámcové dohodě)

 

48

0,00 Kč

0,00 Kč

CELKOVÁ CENA ZA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB APLIKAČNÍ PODPORY APV

0,00 Kč

0,00 Kč

 

Předmět plnění – Cena za Rozvoj APV

Cena v Kč bez DPH / jednotka (jedna člověkohodina)

Počet člověkohodin

Celková cena v Kč bez DPH

Celková cena v Kč s DPH

1. Projektový manažer

 

8 300

0,00 Kč

0,00 Kč

2. Procesní analytik

 

11 000

0,00 Kč

0,00 Kč

3. Architekt informačního systému

 

8 900

0,00 Kč

0,00 Kč

4. Senior vývojář

 

26 000

0,00 Kč

0,00 Kč

5. Tester

 

22 800

0,00 Kč

0,00 Kč

CELKOVÁ CENA ZA ROZVOJ APV

0,00 Kč

0,00 Kč

 

NABÍDKOVÁ CENA ZA PŘEDMĚT PLNĚNÍ (Celkem)

0,00 Kč

0,00 Kč

 

K výroku I. tohoto rozhodnutí

91.         Úvodem Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. Výše uvedené závěry vycházejí mj. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, v němž citovaný soud uvedl, že „(…) zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ Úřad předesílá, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (viz § 44 předchozí právní úpravy a § 36 zákona). Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.

92.         Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“

93.         Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení.

94.         Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především objektivně, tj. takovým způsobem, který bude vnímán a chápán všemi dotčenými subjekty, čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, stejným způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, jinými slovy řečeno musí být vymezeny tak, aby ze strany jednotlivých dodavatelů nedocházelo k interpretační nejistotě ohledně informací uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci. V této souvislosti je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti ve vymezení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele.

95.         Předmětem sporu mezi navrhovatelem na jedné straně a zadavatelem a na straně druhé je skutečnost, zda zadavatel při stanovení zadávacích podmínek postupoval v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, jinými slovy zda zadavatel stanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a zda tyto zadávací podmínky stanovil transparentně. Konkrétně navrhovatel rozporuje mimo jiné nejasnost zadávacích podmínek ve vztahu ke školení uživatelů APV (viz bod 20. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

96.         Úvodem je třeba zopakovat, že zásada transparentnosti mj. předpokládá, že všechny informace významné pro správné pochopení zadávací dokumentace mají být dány dodavatelům způsobem, který umožňuje všem přiměřeně informovaným zájemcům pochopit jejich přesný rozsah a vykládat je stejným způsobem.

97.         V šetřeném případě je ze zadávací dokumentace zřejmé, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky má být školení uživatelů APV. Otázkou nicméně zůstává, v rámci které části plnění předmětu veřejné zakázky mají být tyto služby školení realizovány, resp. v rámci které složky nabídkové ceny mají dodavatelé tyto služby ocenit – zda tedy v rámci Služeb podpory a provozu (paušální cena) nebo v rámci Služeb rozvoje (cena za člověkohodinu). Navrhovatel v této souvislosti poukazuje právě na odlišné platební podmínky.

98.         Z čl. 3.3 Rámcové dohody jednoznačně vyplývá, že školení uživatelů APV má být součástí Služeb podpory provozu (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Čl. 3.4. Rámcové dohody pak poskytuje výčet činností, ke kterým se zavazuje poskytovatel (dodavatel) v rámci služeb Rozvoje (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z konkrétního výčtu služeb Rozvoje v čl. 3.4. Rámcové dohody nevyplývá, že by v této částí plnění předmětu veřejné zakázky zadavatel počítal rovněž se školením uživatelů, jak je tomu právě v předchozím čl. 3.3 v rámci služeb Podpory a provozu. Na jiném místě zadávací dokumentace, konkrétně v čl. 3 „Zajištění rozvoje APV EXK, DAP a APV EDS“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody zadavatel nicméně uvedl, že školení uživatelů APV je součástí Rozvoje (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z výkladu zadávacích podmínek při zohlednění všech souvislosti lze dle Úřadu dovodit, že zadavatel poptával službu s totožným názvem, a to službu spočívající ve školení uživatelů APV jak v rámci Služeb podpory provozu, tak současně i v rámci Rozvoje. Úřad uvažuje v tom smyslu, že byť zadavatel služby školení jednoznačně neuvedl v definici služeb Rozvoje v čl. 3.4. Rámcové dohody (jak to uvedl naopak u Služeb podpory a provozu v čl. 3.3. Rámcové dohody) je nutné přisvědčit, že zadávací podmínky je nutné vnímat jako celek, tedy v kontextu všech informací uvedených v zadávací dokumentaci. Jinými slovy, součástí služeb Rozvoje tedy byly rovněž služby školení, jelikož tato informace jednoznačně vyplývá Přílohy č. 1 rámcové dohody.

99.         Úřad  již na tomto místě nicméně odmítá argumentaci zadavatele v tom smyslu, že nabídka „obecného, tj. provozního“ školení v rámci Služeb podpory provozu je pro dodavatele dobrovolná a plně v jeho kompetenci. Úřad má za to, že ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že zadavatel požaduje školení uživatelů APV jak v rámci Služeb podpory provozu, tak v rámci Rozvoje, a tedy poskytnutí školení uživatelů APV v rámci Služeb podpory provozu je imanentní součástí předmětu plnění veřejné zakázky, byť se zadavatel snaží prezentovat opak. Úřad má za to, že zadavatel musí interpretovat zadávací podmínky v první řadě tak, jak je skutečně zachytil v zadávací dokumentaci, nikoliv výkladem který se mu aktuálně hodí. Úřad zadavatele upozorňuje, že na stejném místě zadávací dokumentace (čl. 3.3. Rámcové smlouvy) a tím stejným způsobem jak je definována podmínka „závazku školení“ v rámci Služeb podpory a provozu, je definována např. i podmínka závazku uživatelské a expertní podpory. Pakliže je podmínka školení dle zadavatele vlastně dobrovolná, Úřad nevidí důvod, proč by stejným způsobem vymezená podmínka „podpory“ neměla být taktéž „dobrovolná“, což ale nepochybně není úmyslem zadavatele. V daném případě tedy jednoznačný text zadávacích podmínek nikterak nenasvědčuje tomu, že školení, které zadavatel definuje v čl. 3.3 Rámcové dohody, lze považovat za dobrovolnou, nikoliv povinnou součást plnění této části předmětu veřejné zakázky. Úřad proto dále při právním posouzení zákonnosti zadávacích podmínek bude jednoznačně vycházet z informací uvedených v zadávací dokumentaci, a tedy ze skutečnosti, že školení uživatelů APV má být součástí předmětu plnění jak Služeb podpory provozu, tak rovněž součástí Rozvoje.

100.     Ze zadávací dokumentace tedy jednoznačně vyplývá, že požadavek na školení uživatelů APV v rámci Služeb podpory provozu je obsažen pouze v čl. 3.3 Rámcové dohody. Zadavatel se v tomto článku zadávací dokumentace nicméně omezuje pouze na informaci, že Služby podpory provozu spočívají mj. ve školení uživatelů APV (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V dalších částech zadávací dokumentace týkající se Služeb podpory provozu, konkrétně v čl. 5. „ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PODPORY PROVOZU“ Rámcové dohody, v čl. 7. „SLUŽBY PŘEVZETÍ A SLUŽBY EXITU“ Rámcové dohody a v čl. 4 „Zajištění aplikační podpory APV EXK, DAP a APV EDS“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody jakékoliv další informace ve vztahu k požadavku na školení uživatelů APV uvedeny nejsou.

101.     Úřad opakuje, že zadávací podmínky musí zadavatel stanovit jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby neposkytovaly prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, tedy aby dodavatelé měli k dispozici zadávací podmínky stanovené v podrobnostech nezbytných pro podání nabídky. Z uvedeného lze dovodit, že aby zadavatel dostál své zákonné povinnosti, kterou mu v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek připisuje ustanovení § 36 odst. 3 zákona, měl by vymezit předmět veřejné zakázky s potřebnou určitostí. Úřad připouští, že může nastat situace, kdy zadavatel nemůže rozsah potřeb zadavatele stanovit naprosto přesně, popřípadě nelze stanovit „mechanismus“ stanovení rozsahu předmětu veřejné zakázky, nicméně v takovém případě se zadavatel musí pokusit určit alespoň předpokládaný rozsah plnění veřejné zakázky tak, aby dodavatelé mohli stanovit nabídkovou cenu ve vztahu k požadovanému objemu služeb a zadavatel mohl tuto cenu hodnotit na porovnatelném základě.

102.     Jak již bylo uvedeno výše, část předmětu plnění spočívající ve školení uživatelů APV, jež by mělo být poskytováno v rámci Služeb podpory provozu, je v zadávací dokumentaci vymezena obecně, resp. není nikterak specifikováno, co přesně si zadavatel pod tímto školením představuje. Jak již bylo uvedeno, text zadávacích podmínek tedy nasvědčuje tomu, že zadavatel požadoval dvě různá školení, a to jak v rámci Služeb podpory a provozu, tak v rámci Služeb rozvoje. Kromě požadavku, aby školení uživatelů APV bylo součástí Služeb podpory provozu, nelze na žádném místě zadávací dokumentace nalézt bližší specifikaci této části předmětu plnění, především pak zcela absentují informace o jejím věcném, časovém či jiném rozsahu. Ve své argumentaci se tuto skutečnost ostatně zadavatel ani nesnaží rozptýlit, jelikož zadavatel v této souvislosti uvažuje v tom smyslu, že jde o školení dobrovolné.

103.     Pokud tedy zadávací dokumentace šetřené veřejné zakázky obsahuje nejednoznačný požadavek zadavatele na plnění spočívající v poskytování školení uživatelům APV, který na straně dodavatelů mohl založit nejistotu ohledně tohoto požadavku zadavatele, lze ve světle výše citované judikatury shledat, že tato nejednoznačnost zadávací dokumentace je projevem nedodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, neboť po dodavatelích nelze spravedlivě požadovat, aby obsah požadavků zadavatele stanovených v zadávací dokumentaci domýšleli pouze dle svého uvážení, navíc bez poskytnutí jakéhokoli vodítka ze strany zadavatele.

104.     Vzhledem k tomu, že dodavatelé si jednoznačně nemohli udělat bližší představu o této části předmětu plnění, lze rovněž konstatovat, že dodavatelé nemají dostatek relevantních informací pro zpracování konkurenceschopné nabídky, když absence relevantních informací neumožňuje zejména jednoznačnou kalkulaci budoucích nákladů, a tedy určení nabídkové ceny. V této souvislosti pak nelze opomenout, že cena za poskytování Služeb podpory provozu, jejíž nedílnou součástí měla být cena za školení uživatelů APV, je definována jako paušální měsíční cena, která zahrnuje veškerá plnění poskytovaná v rámci Služeb podpory provozu (viz bod 79. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze proto uvést, že k vymezení této části předmětu měl zadavatel přistoupit s maximální mírou pečlivosti v tom smyslu, aby dodavatelé měli dostatek informací pro zpracování relevantní a konkurenceschopné nabídky, resp. aby měli k dispozici zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení.

105.     Úřad rovněž uvádí, že nemá ani za to, že tyto informace jsou z pohledu dodavatelů nepodstatné, marginálního charakteru a z pohledu dodavatele, který by měl být odborníkem v této oblasti, jde o informace, které by mu měly být obecně známy. Předně Úřad uvádí, že tímto způsobem neargumentuje ani zadavatel. Úřad dále uvažuje v tom smyslu, že dodavateli se dostává poměrně konkrétních informací o tom, že zadavatel v rámci školení Rozvoje počítá s konkrétními podmínkami – např. 60 osob, 2 pracovní dny, tvorba školících materiálů apod. Může být tedy veden oprávněnou představou, že konečné požadavky zadavatele ohledně školení budou velmi konkrétní, resp. náročné. Tato úvaha pak nabývá na významu právě v kontextu toho, že tyto náklady musí dodavatel odhadnout a zohlednit již nyní, při určení paušální částky, která bude pro něj závazná, a to po celou dobu trvání závazku. Úřad připouští, že větší míra obecnosti vymezení požadavků na školení by byla přípustná právě za situace, kdyby tyto služby byly naceňovány formou „člověkohodin,“ jak k tomu zadavatel přistoupil právě v rámci služeb Rozvoje. Při nacenění této části nabídkové ceny zadavatel dokonce uvádí očekávaný počet „člověkohodin“ dle jednotlivých pozic (srov. bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí). U paušální částky za Služby podpory a provozu, která bude závazná, však jakýkoliv odhad, potažmo jakékoliv upřesňující informace absentují.

106.     Úřad tedy konstatuje, že dodavatelé na základě údajů uvedených v zadávací dokumentaci nejsou schopni ocenit část předmětu plnění spočívající ve školení uživatelů APV v rámci Služeb podpory provozu. Pokud by zadavatel v šetřeném případě i přes výše uvedené nedostatky zadávací dokumentace v zadávacím řízení nabídky obdržel, lze se legitimně domnívat, že takovéto nabídky dodavatelů by byly neporovnatelné, jelikož každý dodavatel při kalkulaci nákladů, potažmo při tvorbě nabídkové ceny, bude zohledňovat jiný rozsah předmětné služby (věcný rozsah školení, časovou dotaci školení apod.).

107.     V návaznosti na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky dostatečně určitě a v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, neboť v zadávací dokumentaci vymezil část předmětu plnění týkající se školení uživatelů APV v rámci Služeb podpory provozu nejasně a nejednoznačně, v důsledku čehož si dodavatelé nemohli udělat reálnou představu o náročnosti plnění této části předmětu veřejné zakázky, kterou by následně mohli zohlednit při zpracování nabídek. Zadávací podmínky jsou tak v tomto aspektu stanoveny v rozporu se zákonem.

108.     Úřad pouze pro úplnost v této souvislosti dodává, že námitkami navrhovatele ze dne 19. 11. 2017 a rovněž námitkami dodavatele IT2u Czech s.r.o., IČO 24231142, se sídlem Na Zámecké 1518/9, 140 00 Praha – Nusle, ze dne 10. 10. 2017 byl zadavatel na možnou nejednoznačnost zadávacích podmínek ve vztahu k vymezení předmětu plnění spočívajícím ve školení uživatelů APV ve své podstatě upozorněn. V návaznosti na tyto indicie pak zadavatel mohl v době, kdy to ještě bylo možné, tedy ještě před uplynutím lhůty pro podání nabídek, vysvětlit, případně změnit konkrétní zadávací podmínku s odkazem na § 99 zákona, právě způsobem, který prezentuje zadavatel nyní před Úřadem, tedy způsobem, že podmínka v čl. 3.3. Rámcové dohody není závazná, jedná se o „dobrovolné plnění“ apod., čímž by mohl odstranit Úřadem zjištěnou netransparentnost.

109.     Vzhledem k výše uvedenému proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

 K výroku II. tohoto rozhodnutí

110.     Z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že součástí předmětu plnění jsou dle čl. 3.2 Rámcové dohody rovněž Služby převzetí, což jsou činnosti spojené s převzetím APV do podpory od Objednatele (zadavatele) na základě plánu převzetí vypracovaného Poskytovatelem (dodavatelem). Jak vyplývá z čl. 4.1. „PLÁN PŘEVZETÍ“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody, „[v] rámci převzetí aplikační podpory do servisu se Poskytovatel seznámí s APV EXK, DAP a APV EDS, proškolí své členy realizačního týmu před začátkem poskytování aplikační podpory uvedených APV takovým způsobem, aby byl schopen zajistit poskytování veškerých služeb dle předmětu plnění této Smlouvy.“ Z téhož článku zadávací dokumentace je zřejmé, že Poskytovatel v rámci této oblasti předloží Objednateli podrobný plán, jak bude převzetí do servisu realizovat včetně uvedení délky jednotlivých fází převzetí, přičemž součástí tohoto plánu zejména bude následující: „cíl procesu; organizační zajištění; vlastní plán včetně délky trvání jednotlivých fází od výchozího stavu k okamžiku zahájení poskytování Služeb podpory provozu dle Dílčí smlouvy, tedy plnění veřejné zakázky v plném rozsahu vyplývajícím z této Smlouvy a Dílčí smlouvy včetně způsobu dodržení požadovaných SLA parametrů; vymezení požadované součinnosti Objednatele. Objednatel není povinen při převzetí do servisu zajistit součinnost třetích stran – např. dodavatelů Objednavatele; analýza rizik včetně vyhodnocení jejich závažnosti a návrh jejich eliminace; případné další atributy stanovené v pokynu Objednatele.“

111.     Dle čl. 7.1 Rámcové dohody je pak: „Poskytovatel […] povinen zahájit poskytování Služeb podpory provozu na základě Dílčí smlouvy, a to v souladu s plánem převzetí (dále jen „Plán převzetí“) vypracovaným Poskytovatelem ve lhůtě stanovené dle pokynu Objednatele a předaným ve stejné lhůtě Objednateli ke schválení postupem podle odst. 9.2 této Smlouvy.“

112.     Z výše uvedeného je zřejmé, že Služby převzetí, resp. Plán převzetí a činnosti nezbytné k realizaci tohoto plánu, je nutno chápat jako služby spočívající v činnostech spojených s převzetím APV do podpory od zadavatele, přičemž z kontextu informací vyplývajících ze zadávací dokumentace vyplývá, že Služby převzetí budou poskytnuty před samotným započetím poskytování Služeb podpory provozu.

113.     Součástí plnění předmětu veřejné zakázky jsou dle čl. 3.3.6 Rámcové dohody rovněž Služby exitu, které spočívají v „činnostech spojených se závěrečným ukončením poskytování služeb podle této Smlouvy a spočívajících v přípravě a předání Systému novému poskytovateli na konci smluvního vztahu podle pokynů Objednatele, které zahrnují: poskytnutí potřebné součinnosti podle pokynů Objednatele novému poskytovateli, předání veškeré dokumentace a potřebných informací, řádné předání všech dat, včetně dat doplňkových a vypracování exitového plánu v dostatečném předstihu a poskytnutí nezbytné součinnosti k jeho realizaci“. Z čl. 4.3 „EXITOVÝ PLÁN“ Přílohy č. 1 Rámcové dohody pak vyplývá, že součástí Exitového plánu bude zejména „přístup k  dokumentační základně ve vztahu k předmětu plnění; popis podmínek zpřístupnění dokumentační základny k předmětu plnění třetím osobám; vlastní exit plán včetně identifikace souvisejících rizik a opatření k jejich eliminaci; vymezení požadované součinnosti dodavatele v souvislosti s realizací jednotlivých kroků v rámci exit plánu.“

114.     Z čl. 7.7 Rámcové dohody pak je zřejmé, že: „Objednatel je oprávněn požádat o vypracování Exitového plánu nejdříve 15 měsíců před řádným ukončením účinnosti této Smlouvy, kdykoli spolu s odstoupením Objednatele od této Smlouvy nebo výpovědí této Smlouvy ze strany Objednatele či Poskytovatele, nebo i po odstoupení od této Smlouvy či výpovědi této Smlouvy ze strany Objednatele či Poskytovatele. Poskytovatel se zavazuje vypracovat Exitový plán a poskytnout plnění nezbytné k jeho realizaci do 1 měsíce od doručení takového požadavku Objednatele, nestanoví-li Objednatel jinak […]“. Z čl. 7.6. Rámcové dohody pak rovněž vyplývá, že závazek k poskytování služeb exitu „platí i po uplynutí doby trvání této Smlouvy, a to nejméně 6 měsíců po jejím ukončení“

115.     Z výše uvedeného pak vyplývá, že Služby exitu, resp. Exitový plán a činnosti nezbytné k realizaci tohoto plánu, je nutno chápat jako činnosti spojené se závěrečným ukončením poskytování služeb dle Rámcové dohody, které spočívají v přípravě systému a jeho předání do správy novému dodavateli, přičemž tyto Služby exitu jsou poskytnuty zásadně v souvislosti s ukončením účinnosti Rámcové dohody.

116.     V zadávací dokumentaci je pak dále uvedeno, že cena za vypracování Plánu převzetí a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci Plánu převzetí je součástí ceny za plnění Služeb podpory provozu dle Rámcové dohody (viz bod 74. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Obdobně pak v souvislosti se Službami exitu je v zadávací dokumentaci uvedeno, že cena za vypracování Exitového plánu a poskytnutí plnění nezbytného k realizaci Exitového plánu je součástí ceny za plnění Služby podpory provozu dle Rámcové dohody (viz bod 78. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117.     Služby podpory provozu pak dle zadávací dokumentace spočívají v zajišťování řádného chodu APV, údržbě a provozu, ve zpracování uživatelské, vývojové a provozní dokumentace, ve školení uživatelů APV, v záruční uživatelské a expertní podpoře, v podpoře testování a nasazení do provozu a ve Službách exitu (viz bod 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž cena za poskytování Služeb podpory provozu je konstruována jako součin paušální měsíční ceny za poskytování služeb dle čl. 4 Přílohy č. 1 k Rámcové dohodě a maximálního počtu jednotek, tedy počtu měsíců, na kterou se uzavírá Rámcová dohoda, tj. 48 měsíců (viz bod 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

118.     Navrhovatel se v souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi domnívá, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou v této části nezákonné, neboť zahrnutí ceny Služeb převzetí a Služeb exitu do paušální měsíční ceny za Služby podpory provozu není s ohledem na rozdílnou povahu těchto služeb možné. Navrhovatel mimo jiné upozorňuje na skutečnost, že jednotlivé dílčí smlouvy z povahy věci nemohou zahrnovat Služby převzetí, jelikož min. určitá část Služeb převzetí (plán převzetí) má předcházet uzavření dílčích smluv co do důsledku vede k tomu, že tyto služby budou poskytovány bez navazujících platebních podmínek. Zadavatel naopak trvá na tom, že Služby převzetí a Služby exitu lze „rozložit“ do jednotlivých měsíčných paušálních plateb, a tímto způsobem měli dodavatelé postupovat. Úřad se s výše uvedeným argumentem navrhovatele ztotožňuje, přičemž k tomu uvádí následující.

119.     Úřad na tomto místě považuje za nezbytné připomenout, že  zadávací dokumentace veřejné zakázky poskytuje potenciálním dodavatelům stěžejní informace, na jejichž základě tito dodavatelé zvažují svoji účast v zadávacím řízení. S ohledem na dodržení zásady transparentnosti pak musí být zadávací podmínky nastaveny jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad. Ze zákona pak jednoznačná odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávacích podmínek, resp. zadávací dokumentace (Úřad i v této části odkazuje na výše uvedené závěry vyplývající z odůvodnění výroku I. tohoto rozhodnutí, které obecně pojednávají o pojmu zadávací dokumentace a povinnostech dodržení zásady transparentnosti při jejím zpracování).

120.     V šetřeném případě je zřejmé, že rozsah Služeb podpory provozu (vyjma Služeb převzetí a exitu) by měl být dle specifikace uvedené v zadávací dokumentaci de facto shodný či obdobný každý měsíc po celou dobu plnění veřejné zakázky, pochopitelně s možnými výkyvy nepřekračujícími však běžné obchodní riziko každého dodavatele. Oproti tomu Služby převzetí a Služby exitu by měly být na základě zadávací dokumentace poskytnuty fakticky jednorázově v rámci plnění veřejné zakázky, a to v počáteční fázi plnění předmětu veřejné zakázky v případě Služeb převzetí, tedy před samotným zahájením poskytování Služeb podpory provozu, nebo v konečné fázi plnění předmětu veřejné zakázky v případě Služeb exitu. Ačkoli jsou tedy tato plnění odlišného charakteru, tj. kontinuálně poskytované plnění versus jednorázová plnění, zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval všechna tato plnění ocenit paušální částkou v rámci poskytování Služeb podpory provozu, kdy cena za Služby převzetí a Služby exitu měla být fakticky „rozpuštěna“ do měsíční paušální ceny za poskytování služeb aplikační podpory dle čl. 4 Přílohy č. 1 Rámcové dohody.

121.     Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv Rámcová dohoda bude uzavřena na dobu 48 měsíců, a dodavatelé tak mají cenu – dle pokynu zadavatele – za poskytnutí Služeb převzetí a Služeb exitu de facto „rozpustit“ do paušální měsíční částky za Služby podpory provozu, není poskytování Služeb podpory provozu v délce 48 měsíců dodavatelům žádným způsobem garantováno. Úřad k tomu uvádí, že ani za situace, kdy s vybraným dodavatelem bude uzavřena dílčí smlouva, resp. budou uzavírány dílčí smlouvy na poskytování Služeb podpory provozu, nemá vybraný dodavatel jistotu, že bude Služby podpory provozu poskytovat po celou délku trvání smluvního vztahu, tedy celých 48 měsíců, neboť z čl. 21.6 Rámcové dohody vyplývá, že zadavatel je oprávněn Rámcovou dohodu, případně pouze dílčí smlouvu (smlouvy) vypovědět bez udání důvodu s výpovědní dobou 3 (tří) měsíců (viz body 81. a 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále k tomu Úřad uvádí, že zadavatel nedefinoval podmínky jednotlivých dílčích smluv co do délky trvání jednotlivých dílčích závazků. Jinými slovy dodavatel nemá jistotu, na jaké období s ním zadavatel uzavře dílčí smlouvu – zda např. na jeden měsíc, šest měsíců, případně uzavře jednu dílčí smlouvu na celou dobu 48 měsíců. Dle Úřadu tedy zadavateli nic nebrání uzavírat dílčí smlouvy na Služby podpory provozu na jakékoliv období. Toto období pak může být rovněž zkráceno, a to právě výpovědí bez udání důvodu.

122.     S ohledem na kontext všech informací vyplývajících ze zadávací dokumentace nelze než dospět k závěru, že dodavatelé nemají dostatek relevantních informací o délce jednotlivých dílčích závazků, resp. nemají jednoznačnou informaci, kolik měsíčních paušálních částek za poskytování Služeb podpory provozu, které zahrnují rovněž poměrnou část ceny za poskytnutí Služeb převzetí a poměrnou část ceny za poskytnutí Služeb exitu, mohou při své kalkulaci reálně zohlednit. V souvislosti se Službami exitu nelze navíc přehlížet nejednoznačný požadavek zadavatele, aby se vybraný dodavatel zavázal poskytovat tyto služby v délce „minimálně 6 měsíců“ (nikoliv maximálně), a to i po ukončení rámcové dohody (viz bod 114. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Maximální trvání tohoto závazku je tedy ve výlučné dispozici zadavatele, přičemž vybranému dodavateli v této souvislosti náleží opět pouze poměrná částka z neurčitého počtu paušálních cen. Jestliže tedy dodavatel nemá jakoukoliv jistotu, kolik „měsíčních paušálních částek“ může očekávat, nemůže obstát argumentace zadavatele, že částku za Služby převzetí a Služby exitu lze pouze rozložit do jednotlivých měsíčních paušálů. K tomu Úřad dodává následující.

123.     Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že rámcové dohody jsou zvláštním druhem smluv, které typicky vymezují smluvní základ pro opakovaná plnění předem obtížně předvídatelného rozsahu, avšak se stejným nebo obdobným předmětem plnění, mezi stejnými subjekty. K realizaci předpokládaného plnění dochází až na základě následných objednávek či dílčích smluv, tedy konkrétní veřejná zakázka je fakticky realizována až na základě dílčích smluv, které jsou uzavíraný s ohledem na uzavřenou rámcovou dohodu. Úřad tedy připouští, že podstatou rámcových dohod není jednoznačný závazek k poskytnutí služeb, za které lze očekávat jednoznačné protiplnění v předem jasném období. V případě uzavření rámcových dohod se nelze spoléhat na konkrétních „zisk“ za konkrétní období. Naopak, závazek/plnění ani nemusí nastat, nemusí být realizován, jestliže nedojde k uzavírání dílčích smluv. Podstatné je ale to, že protiplnění nastává při reálném poskytnutí služeb. Jinými slovy, když dodavatel nevykonává pro zadavatele žádné plnění, zadavatel za tyto služby neplatí (žádné nároky na straně dodavatele nemohou nastat), resp. opačně, když dodavatel vykonává určité v rámcově dohodě předvídané činnosti, zadavatel za tyto služby poskytuje peněžní protiplnění. Uvedené lze vhodně demonstrovat v případě rámcových dohod, jejichž předmětem plnění je poskytování právních služeb. Zadavatel realizuje, zadává jednotlivé dílčí zakázky dle aktuálních potřeb. Vybraný dodavatel – advokátní kancelář – pak může očekávat ekvivalentní plnění právě za reálně vykonané právní služby. Riziko v daném případě je pak naprosto vyrovnané i v situacích, kdy zadavatel nerealizuje žádné dílčí objednávky, jelikož zadavatel nemůže být nucen k proplácení něčeho, co mu nebylo reálně poskytnuto, a dodavatel si tak nese pouze své běžné, fixní náklady. Zadávací podmínky, které vytvořil zadavatel v nyní posuzovaném případě ale tento koncept rámcové dohody, potažmo dílčích smluv popírají. Dodavatel je v posuzovaném případě zavázán něco vytvořit/provést dle pokynů zadavatele, ale nemá jistotu, zda mu toto plnění bude zaplaceno, jelikož neví, do kolika období, prostřednictvím kterých má být dané plnění hrazeno, může tuto částku rozkalkulovat. Takové riziko pak rozhodně nelze považovat za běžné podnikatelské riziko (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí), jelikož riziko závazku je v podstatné míře pouze na straně dodavatele, bez adekvátních a předem jasných pravidel na straně zadavatele.  

124.     Úřad v této souvislosti akcentuje, že pro dodavatele ze zadávací dokumentace vyplývá povinnost poskytnout Služby převzetí a Služby exitu v plném rozsahu bez ohledu na délku trvání smluvního vztahu. Jinými slovy Služby převzetí a Služby exitu budou poskytnuty v zásadě ve stejném rozsahu, ať už bude plnění veřejné zakázky trvat např. pouze 3 nebo celých 48 měsíců. Úřad s ohledem na to, že zadávací dokumentace poskytuje zadavateli prostor pro dřívější ukončení Rámcové dohody, dále možnost variabilní délky jednotlivých dílčích plnění v rámci poskytování Služeb podpory provozu na základě dílčích smluv, čímž dodavatelé nemají garantovánu žádnou dobu plnění veřejné zakázky, konstatuje, že zadávací podmínka související s požadavkem zadavatele na „rozpuštění“ ceny za poskytnutí fakticky jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu do paušální částky za poskytování kontinuálních Služeb podpory provozu je v rozporu se zásadou transparentnosti.

125.     Úřad má za to, že dodavatelé v kontextu zadávacích podmínek fakticky nemohou mít žádnou jistotu, že jim bude hrazena měsíční paušální částka, která zahrnuje poměrné části ceny za jednorázové poskytnutí Služeb převzetí a Služeb exitu, se kterou počítali při přípravě nabídky. Nemají tedy jistotu, že jim bude uhrazena celková cena za poskytnutí jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu, kterou v souvislosti s přípravou nabídky měli dle očekávání zadavatele „rozpustit“ v paušální částce za poskytování Služeb podpory provozu do období 48 měsíců. Jinými slovy pro nacenění charakterem jednorázových plnění – převzetí a exit – které zadavatel očekává rozpustit v „paušálních částkách“, absentují v zadávací dokumentaci relevantní informace o určité „fixní hodnotě“, kterou by měli dodavatelé při přípravě nabídky reflektovat. Uvedené vede pak rovněž k tomu, že v této části budou nabídky zcela neporovnatelné, jelikož každý dodavatel bude při nacenění „paušální částky“, která má v sobě zahrnovat částky jednorázové, vycházet z odlišných očekávání. Úřad tedy s ohledem na výše uvedené shledává, že zadávací podmínky tak, jak je v šetřeném případě nastavil zadavatel, nelze považovat za transparentní a souladné se zákonem, jelikož zadávací podmínky nejsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.

126.     Zadavatel v šetřeném případě argumentuje tím, že možnost předčasného vypovězení rámcové dohody je zcela standardní zákonná podmínka, kterou nelze spatřovat jako důvod nezákonnosti zadávacího řízení. Úřad nerozporuje úvahu zadavatele, že mu nelze upřít možnost odstoupení od smlouvy, potažmo výpovědi. Úřad zdůrazňuje, že samy o sobě tyto podmínky nezákonnost rozhodně nezpůsobují. Tato argumentace zadavatele se nicméně míjí s podstatou problému souvisejícího s nemožností nacenit konkrétní část plnění předmětu veřejné zakázky. V šetřeném případě je zásadní, že kombinace ustanovení, která definoval zadavatel, nedávají potenciálnímu dodavateli žádnou jistotu, když chybí určitá „fixní hodnota“, kterou by při přípravě nabídky měli zohlednit, byť je jednoznačné, že zadavatel s tímto plněním počítá, a to bez ohledu na délku poskytovaných služeb. Podstatou nyní šetřeného případu je tedy to, že zadavatel kombinací několika zadávacích podmínek, které samy o sobě nezákonnými nemusí být, vytvořil stav, kdy je prakticky veškeré riziko ohledně této části budoucího závazku na straně dodavatele, avšak bez adekvátních a předem jasných záruk na straně zadavatele, které by v úvahu přicházející dodavatelé mohli objektivně zohlednit při kalkulaci „paušální částky“. Úřad uvádí, že situace by byla nepochybně jiná, kdyby zadavatel Služby převzetí a Služby exitu nepožadoval necenit v rámci paušální částky, která je odvislá od konkrétních dílčích smluv, ale samostatně s tím, že tyto služby mohou být fakturovány právě po jejich reálném, faktickém výkonu (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

127.     Zadavatel dále v souvislosti s výše uvedeným argumentem uvádí, že v šetřeném případě je možnost předčasného ukončení závazku odstoupením od rámcové dohody objektivizována, tedy nemůže být zadavatelem aplikována účelově a svévolně, což dále zvyšuje právní jistotu v úvahu přicházejících dodavatelů. Úřad právě uvedené tvrzení považuje za relativní, neboť zadavatel přehlíží možnost vypovědět smlouvu bez udání důvodu, tedy na ryze subjektivním základě. V krajním případě může být založena zcela na libovůli zadavatele a dodavatelům neposkytuje vyšší míru jistoty ohledně délky trvání smluvního vztahu. Pokud zadavatel uvádí, že možnost předčasného vypovězení rámcové dohody představuje běžné riziko smluvních stran, Úřad k tomu mimo výše uvedené dodává následující.

128.     Rozhodnutí, zda se daný dodavatel zúčastní soutěže o veřejnou zakázku či nikoliv, záleží výlučně na jeho volbě. Pokud se však rozhodne do této veřejné soutěže „vstoupit“, musí pochopitelně nést náklady s tím spojené (ovšem s možností generování zisku, pokud by veřejnou zakázku získal). Účast dodavatele v zadávacím řízení tak představuje běžnou míru rizika spojenou s jeho podnikatelskou činností. Jinými slovy dodavatelé musí nést „běžné“ riziko vyplývající z účasti v zadávacím řízení, s nímž je však každý dodavatel v rámci své podnikatelské aktivity srozuměn. V šetřeném případě však dodavatel vedle běžného rizika vyplývajícího z účasti v zadávacím řízení musí nést i riziko, že jim realizované plnění ve formě poskytnutí Služeb převzetí a Služeb exitu bude refundováno ve výrazně omezené míře, tedy nebude refundováno ve svých celkových nákladech, ačkoliv dodavatel toto plnění prokazatelně poskytne. Takové riziko nicméně skutečně nelze považovat za přiměřené, potažmo běžné podnikatelské riziko. Běžné obchodní riziko dle Úřadu spočívá v tom, že dodavatel sice nemá jistotu jakéhokoliv budoucího závazku, neočekává se od něj ale v takovém případě ani žádné plnění. Dodavatel se tedy nemůže spoléhat na to, že zadavatel s ním uzavře každý měsíc dílčí smlouvu. V takovém případě ale dodavateli nevznikají žádné variabilní ani mezní náklady a po zadavateli nelze požadovat, aby se podílel na úhradě fixních nákladů dodavatele, které většinou souvisí s jeho běžnou provozní činností. Situace v šetřeném případě je však, jak bylo výše popsáno, odlišná.

129.     Úřad uzavírá, že zadávací podmínka související se způsobem ocenění Služeb převzetí a Služeb exitu mohla mít rozhodující význam pro rozhodnutí dodavatele, zda se předmětného zadávacího řízení zúčastní či nikoliv. Úřad v návaznosti na to uvádí, že z důvodu zadavatelem nezákonně stanovených zadávacích podmínek tudíž dodavatelům nezbylo, než aby buď podstoupili toto nepřiměřené podnikatelské riziko zapříčiněné nesprávným postupem zadavatele, a teoreticky předpokládali, že jim bude uhrazena paušální částka za poskytování Služeb podpory provozu po maximální možnou dobu, tedy po celých 48 měsíců, případně alespoň za první např. tři měsíce tak, aby bylo možné Služby převzetí a Služby exitu skutečně rozpustit, nebo se rozhodli, že takové riziko je pro ně natolik velké, že jej nebudou podstupovat a zadávacího řízení se nebudou vůbec účastnit. Pokud by však i přes výše uvedené nedostatky zadávací dokumentace zadavatel nabídky dodavatelů obdržel, je na místě s ohledem na výše uvedené závěry Úřadu konstatovat, že by takového nabídky byly neporovnatelné, neboť každý dodavatel bude při tvorbě paušální částky za poskytování Služeb podpory provozu, která v sobě zahrnuje cenu za poskytnutí jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu, vycházet z rozdílných očekávání ohledně délky trvání smluvního vztahu.

130.     V úvahu přicházející dodavatelé tak byli odkázáni pouze na přístup zadavatele. Zadavatel v této souvislosti argumentuje rovněž tím, že jakékoliv předčasné ukončení závazku představuje i z jeho pohledu komplikované řešení. Úřad má za to, že dodavatel zvažující účast se nemůže spoléhat na „dobré slovo" zadavatele, že uzavře dílčí smlouvy tak, aby byl pokryt alespoň celý závazek za činnosti, které již byly vykonány.

131.     Nelze tedy vyloučit, že v důsledku nezákonně stanovených zadávacích podmínek se zadávacího řízení zúčastnilo méně dodavatelů (pozn. Úřadu – v šetřeném případě se zadávacího řízení účastní dva dodavatelé), než by tomu bylo v případě zadávacích podmínek stanovených se zákonem v souladu. Rovněž nelze vyloučit, že pokud by zadavatel stanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, mohl v zadávacím řízení obdržet i nabídku, která by obsahovala pro zadavatele ekonomicky výhodnější podmínky, než obsahují ty, které zadavatel v zadávacím řízení skutečně obdržel.

132.     Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že zadavatel nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, jelikož v důsledku absentujících informací o min. délce závazku vyplývajících z jednotlivých dílčích smluv, a rovněž v důsledku smluvní podmínky obsažené v čl. 21.6 Rámcové dohody, dle které zadavatel může vypovědět Rámcovou dohodu bez udání důvodu s výpovědní dobou 3 (tří) měsíců, resp. smluvní podmínky v čl. 21.7 Rámcové dohody, dle které může zadavatel obdobným způsobem vypovědět jakoukoliv dílčí smlouvu, dodavatelé nemají dostatek relevantních informací, které by mohli zohlednit při přípravě nabídky, zejména pak v souvislosti s požadavkem zadavatele na „rozpuštění“ ceny za poskytnutí jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu do paušální částky za kontinuální poskytování Služeb podpory provozu, v důsledku čehož budou nabídky v části týkající se poskytování služeb aplikační podpory dle čl. 4 Přílohy č. 1 Rámcové dohody rovněž neporovnatelné, neboť každý dodavatel bude při tvorbě paušální částky za poskytování Služeb podpory provozu, která v sobě zahrnuje cenu za poskytnutí jednorázových Služeb převzetí a Služeb exitu, vycházet z rozdílných očekávání ohledně délky trvání smluvního vztahu, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

133.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

134.     Navrhovatel ve svém návrhu namítá řadu dalších případných pochybení, kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit, když navrhovatel rozporuje například nastavení hodnotících kritérií, nejednoznačný výklad tzv. změnového řízení, navrhovaná smluvní ujednání související se sankcemi za porušení Rámcové dohody, stanovení hranice mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 odst. 2 písm. b) zákona atd.. Úřad v této souvislosti konstatuje, že posuzování dalších navrhovatelem namítaných skutečností by nebylo účelné, neboť jejich případný vliv na zákonnost postupu zadavatele by nemohl nikterak ovlivnit skutečnost, že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem a zadávací řízení tudíž muselo být bez dalšího zrušeno, jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí.

135.     Vzhledem k výše uvedenému tedy považuje Úřad za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. I kdyby totiž existence ostatních důvodů pro uložení nápravného opatření byla vyvrácena, popř. potvrzena, nemohla by tato skutečnost nic změnit na tom, že zadavatel nepostupoval při stanovení zadávacích podmínek v souladu se zákonem, a je tudíž nezbytné zadávací řízení zrušit.

V.            K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

136.     Podle § 263 odst. 3 zákona stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

137.     V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření, než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

138.     Úřad ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 36 odst. 3 zákona ve spojení s § 6 odst. 1, když nestanovil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž tímto postupem stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

139.     Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. S ohledem na výše uvedené tak rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.   

VI.         K ZÁKAZU UZAVŘÍT SMLOUVU V ZADÁVACÍM ŘÍZENÍ

140.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

141.     Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

142.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

VII.       K ULOŽENÍ POVINNOSTI UHRADIT NÁKLADY ŘÍZENÍ

143.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

144.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil zadavateli nápravné opatření, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí. 

145.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000489.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika – Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, 150 00 Praha – Smíchov

2. IT Consulting CZ s.r.o., Výsluní 332, 669 02 Suchohrdly

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] SLA = Service Level Agreement. Příloha č. 8 „SLA“ Rámcové dohody pak obsahuje přehled závazných parametrů v oblasti zajištění kvality a výkonnosti služeb aplikační podpory.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz