číslo jednací: S0437/2017/VZ-00349/2018/512/RHn

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve správním řízení zahájeném dne 3. 11. 2017 na návrh ze dne 3. 11. 2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 8. 2017 společností Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., advokátní kancelář, IČO 03604772, se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory,
• navrhovatel – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 11. 2017 Mgr. Romanem Klimusem, advokátem, IČO 03373444, se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno,
• vybraný dodavatel – Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Mathonova 291/1, 796 04 Prostějov, Krasice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Nemocniční informační systém“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639,

rozhodl takto:

 

 

I.

Zadavatel – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. Listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba – nedodržel v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639, postup stanovený pro vyřizování námitek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, když rozhodnutím ze dne 25. 10. 2017 o námitkách stěžovatele – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice – jež byly zadavateli doručeny dne 16. 10. 2017, se podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, a to:

• k námitce k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů, kde navrhovatel uvádí, že jeho řešení je v souladu s bodem 10.2 zadávací dokumentace, který umožňuje využití kvalitativně a technicky obdobného řešení,
• k námitce k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a), b), f), a g), kde navrhovatel namítá absenci požadavku plné lokalizace v českém jazyce v zadávací dokumentaci a nedostatečné odůvodnění, v čem je spatřována složitost a nepřehlednost předváděného systému, nevysvětlení absence požadavku na komplexní zoom v zadávací dokumentaci, nezdůvodnění nedostatku předvedení práce s několika pacienty a nezdůvodnění nedostatku kontroly pravopisu,
• k námitce k parametru č. 4, podkritérií b) – tvorba strukturovaných formulářů, kde navrhovatel tvrdil, že předvedl všechny komponenty s výjimkou slideru a nebyl vysvětlen pojem „MultiRaw nemá expanzi“, který nebyl uveden v zadávací dokumentaci, a rovněž nedostatečného odůvodnění podkritéria d), u kterého nebyla vysvětlena námitka na nepřehlednost systému vedení historie,

čímž porušil ustanovení § 245 odst. 1 uvedeného zákona, když se v rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 10. 2017 o námitkách uvedeného stěžovatele podrobně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 10. 2017 o námitkách navrhovatele – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice – učiněné v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nemocniční informační systém“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639.

 

III.

Zadavateli – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – se podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0437/2017/VZ ve věci návrhu navrhovatele – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice – ze dne 3. 11. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nemocniční informační systém“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639.

IV.

Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. Listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava – ukládá povinnost

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice Ostrava, IČO 00843989, se sídlem 17. listopadu 1790/5, 708 00 Ostrava, Poruba, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 8. 2017 společností Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., s., advokátní kancelář IČO 03604772, se sídlem Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) otevřené řízení na uzavření rámcové dohody „Nemocniční informační systém“, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 8. 8. 2017 a uveřejněno tamtéž dne 11. 8. 2017 pod ev. č. Z2017-009138 ve znění oprav ze dne 31. 8. 2017, a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 11. 8. 2017 pod ev. č. 2017/S 153-316639 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem šetřené veřejné zakázky je „dodávka a implementace nemocničního informačního systému včetně návazných agend a zajištění servisních služeb“. Nabídky v předmětné veřejné zakázce byly hodnoceny na základě ekonomické výhodnosti, kterou zadavatel hodnotil podle dvou stanovených kritérií hodnocení. Prvním dílčím kritériem jsou „Celkové náklady životního cyklu“, které má 50% váhu v celkovém hodnocení. Druhé kritérium zvané „Kvalita NIS – hodnocení ukázky vybraných procesů a funkcionalit“ pak představuje zbývajících 50% z celkové váhy hodnocení.

3.             Jak vyplývá z „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 7. 9. 2017, zadavatel obdržel celkem tři nabídky od společností C SYSTEM CZ a.s., Medical Systems a.s. a STAPRO s.r.o. Ze „Zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 29. 9. 2017 je patrno, že jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti Medical Systems a.s, IČO 26853167, se sídlem Mathonova 291/1 796 04 Prostějov, Krasice (dále jen „vybraný dodavatel“). Vybraným dodavatelem s nejvyšším součtem bodů se proto stala na základě rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 2. 10. 2017 společnost Medical Systems a.s., o čemž byli účastníci zadávacího řízení informováni prostřednictvím „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 3. 10. 2017, které obdržel navrhovatel dle doručenky dne 4. 10. 2017.

4.             Dne 17. 10. 2017 byly zadavateli doručeny dodavatelem – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, Židenice (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne směřující proti „Zprávě o hodnocení nabídek“ a proti rozhodnutí o výběru dodavatele.

5.             Dne 24. 10. 2017 bylo zadavateli doručeno po uplynutí 15 denní zákonné lhůty pro podání námitek rovněž dokument zvaný „Doplnění námitek proti Zprávě o hodnocení nabídek“.

6.             Rozhodnutím ze dne 25. 10. 2017 zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Předmětné rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel stále nepovažoval postup zadavatele při hodnocení nabídek za zákonný, podal dne 3. 11. 2017 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgánu dozoru nad dodržováním zákona.

II.            PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

8.             Úřad obdržel předmětný návrh dne 3. 11. 2017 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

9.             Účastníkem správního řízení podle § 256 zákona je:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

Obsah návrhu ze dne 3. 11. 2017

10.         V návrhu navrhovatel uvádí, že nesouhlasí se závěry zadavatele uvedenými ve zprávě o výběru dodavatele a současně se závěry uvedenými ve zprávě o hodnocení nabídek. Oba úkony považuje za zatížené podstatnými vadami, které jsou v rozporu se zákonem. Z tohoto důvodu navrhuje zrušení celého zadávacího řízení podle § 263 odst. 2 zákona.

11.         Navrhovatel nejprve zpochybňuje samotný způsob, jakým bylo vedeno hodnocení 2. dílčího kritéria hodnocení. Považuje tento způsob za rozporný s tím, co je uvedeno v zadávací dokumentaci. Konkrétně spatřuje rozpor s vyjádřením v zadávací dokumentaci, kde zadavatel uvádí, že „bude hodnocena míra naplnění jednotlivých parametrů“. Hodnocení míry pro navrhovatele dle jeho návrhu implikuje využití širší škály hodnocení u každého parametru, nikoliv pouze použití plného počtu bodů za splnění a nulového počtu bodů za nesplnění, což byl dle navrhovatele postup, který zvolil zadavatel.

12.         Druhá část výtek proti provedenému způsobu hodnocení zadavatele se týká zadavatelova odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií v nabídce navrhovatele. V obecné rovině navrhovatel považuje způsob hodnocení nabídky navrhovatele za subjektivní, účelový a tendenční, přičemž výsledek hodnocení ho měl diskvalifikovat ze zadávacího řízení, navzdory nejlepšímu bodovému výsledku při hodnocení parametru „Celkových nákladů životního cyklu“. Navrhovatel se věnuje důvodům, které vedly zadavatele u jednotlivých podkritérií k přidělení konkrétních bodů u nabídky navrhovatele, přičemž popisuje, proč nesouhlasí s odůvodněním hodnocení své nabídky. Navrhovatel má za to, že zadavatel v rámci hodnocení jeho nabídky hodnotil také požadavky a funkcionality neuvedené a nepožadované v zadávací dokumentaci.  

13.         Navrhovatel dále podrobně rozebírá způsob hodnocení podle jednotlivých podkritérií, u kterých nesouhlasí s odůvodněním hodnocení. Jednak namítá, že jeho nabídka obsahovala technicky obdobné řešení, přičemž dodavatel toto řešení odmítl uznat (statistiky pomocí SQL dotazů). Má za to, že odůvodnění hodnocení u jednotlivých podkritérií obsahuje termíny a funkcionality výslovně neuvedené v zadávací dokumentaci („komplexní zoom“, „MultiRaw“). V jiných částech odůvodnění zase vytýká zadavateli, že určitou funkcionalitu navrhovateli zadavatel odmítl uznat, přestože ji řádně předvedl (kontrola pravopisu).  

14.         Další kategorie výtek směřuje proti subjektivnosti hodnocení parametrů jako složitost a nepřehlednost navrhovatelova systému. Navrhovatel vytýká zadavateli, že odůvodnění hodnocení je omezeno pouze na stručný vyčet nedostatků bez důkladnějšího vysvětlení. 

15.         Navrhovatel též namítá rozpor postupu zadavatele s ustanovením § 116 odst. 3 zákona, které klade na zadavatele požadavek, aby kritéria kvality uvedená v zadávací dokumentaci umožňovala vzájemnou porovnatelnost nabídek a naplnění těchto kritérií bylo ověřitelné. Navrhovatel především poukazuje na subjektivnost a nepřezkoumatelnost hodnocení nabídky zadavatelem, které je dle jeho tvrzení v rozporu s § 6 odst. 1 zákona.

16.         Výše zmíněný postup je podle navrhovatele způsobilý mu přivodit újmu. V případě, pokud by se zadavatel držel zákonem stanoveného postupu, umístil by se navrhovatel dle jeho tvrzení v pořadí dodavatelů na prvním místě, byl tak způsobilý stát se vybraným dodavatelem v zadávacím řízení.

17.         Nakonec navrhovatel nesouhlasí také s vypořádáním námitek, které vznesl zadavateli, kde se tento pouze omezil pouze na konstatování, že komise neshledala jeho námitky důvodnými.

Další postup ve správním řízení

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS- -S0437/2017/VZ-32824/2017/512/RHn ze dne 8. 11. 2017, které bylo navrhovateli, zadavateli a vybranému dodavateli doručeno dne 8. 11. 2017.

Vyjádření zadavatele ze dne 13. 11. 2017

19.         Zadavatel ve svém vyjádření nejdříve rozporuje způsobilost přivodit navrhovateli újmu nesprávným posouzením námitek. Argumentuje, že i při započtení dodatečných bodů při hodnocení nabídky navrhovatele by se neumístil na prvním místě ve výběrovém řízení, tudíž navrhovateli nemohla vzniknout újma.

20.         Dále pak zadavatel podrobně vysvětluje bodový způsob hodnocení parametrů a poukazuje, že dle jeho názoru plně odpovídá požadavkům zadávací dokumentace. Výklad míry naplnění požadavků tak, jak ho předestřel navrhovatel, považuje za příliš extenzivní, protože v zadávací dokumentaci není popsán postup, jakým by měly být body rozdělovány poměrně.

21.         V další části se zadavatel věnuje tvrzením navrhovatele k hodnocení jednotlivých parametrů nabídky navrhovatele, kde vysvětluje důvody, pro které shledal navrhovatelův informační systém nevyhovujícím. Vysvětluje jednotlivé termíny použité v hodnocení nabídek, které se nevyskytovaly v zadávací dokumentaci, a vysvětluje, jak se zadávací dokumentací souvisí. U některých námitek dává navrhovateli za pravdu (kontrola pravopisu), v jiných poukazuje na využití údajně odborně známých termínů (komplexní zoom, mobilní zařízení). Posuzování složitosti systému pak vysvětluje konkrétními příklady, v čem spatřuje složitost, ale i praktickými zkušenostmi členů komise s jinými podobnými informačními systémy. 

22.         Závěrem pak zadavatel uvádí, že navrhovatelův návrh není důvodný, pročež považuje za klíčové, že navrhovateli nevznikla újma, a to i vzhledem k parametrům, jejichž splnění navrhovatel uznal ve vyjádření k návrhu.

Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 21. 11. 2017

23.         Vybraný dodavatel rozporuje samotnou opodstatněnost navrhovatelových námitek. Způsob hodnocení nabídek měl být podle něho namítán už ve lhůtě pro podání nabídek, kdy mohl vznést námitky proti zadávací dokumentaci, jelikož požadavky na informační systém vyplývaly jasně se zadávací dokumentace.

24.         Ohledně tvrzení navrhovatele týkající se provádění hodnocení 2. kritéria hodnocení vybraný dodavatel uvádí, že způsob hodnocení odpovídal hodnotícím tabulkám, ve kterých není stanovena žádná možnost využití škály hodnocení jednotlivých parametrů. Uvádí rovněž, že v zadávací dokumentaci je stanoveno, že požadované technické parametry musí být splněny „alespoň v rozsahu, který bude demonstrovat splnění funkcí uvedených v hodnotící tabulce pro 2. dílčí kritérium níže“. Z tohoto pak usuzuje, že požadavek zadávací dokumentace byl, aby dílčí kritéria byla nezbytným minimem, které je od informačního systému vyžadováno. Částečné splnění kritérií proto bylo hodnoceno nulovým počtem bodů.

25.         Nakonec vybraný dodavatel konstatuje, že nevidí opodstatněnost námitek proti výběru dodavatele, protože chybí ze strany navrhovatele konkrétní argumentace v čem je spatřována vada tohoto úkonu zadavatele. Rovněž zpochybňuje přiměřenost zrušení celého zadávacího řízení jako opatření k nápravě, pro které neshledává důvod.

Další postup ve správním řízení

26.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0437/2017/VZ-35989/2017/512/RHn ze dne 8. 12. 2017 účastníkům určil lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

27.         Ve stanovené lhůtě se žádný z účastníků řízení k podkladům řízení nevyjádřil.

III.         ZÁVĚRY ÚŘADU         

28.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a proto přistoupil ke zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele pro jeho nepřezkoumatelnost.

29.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Posouzení právního postavení zadavatele

30.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za rozhodné nejprve určení toho, pod kterou konkrétní kategorii zadavatelů upravenou v zákoně je třeba zadavatele podřadit, ve vztahu k čemuž uvádí následující skutečnosti.

31.         Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

32.         Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že zřizovatelem zadavatele, který je příspěvkovou organizací, je Moravskoslezský kraj, IČO 70890692, se sídlem 28. října 2771/117, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava.

33.         Podle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

34.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, který je územním samosprávným celkem, má Úřad za prokázané, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona.

35.         Po ověření kategorie zadavatele Úřad přistoupil k prošetření přípustnosti podaného návrhu navrhovatele ze dne 3. 11. 2017.

K VÝROKU I. ROZHODNUTÍ

Relevantní ustanovení zákona

36.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

37.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

38.         Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

39.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaných v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

40.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

41.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

42.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.  

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v obecné rovině

43.         Úřad nejprve v obecné rovině k problematice institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v ustanovení § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

44.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

45.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, nelze považovat za nepřiměřené, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže pro zadavatele představovat žádný problém své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem, stěžovateli sdělit. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

46.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava uvedená v ustanovení § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

47.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

48.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

49.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

50.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad předně přikročil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 10. 2017 o námitkách navrhovatele vyhoví nárokům, které na něj klade zákon, jinými slovy, zda se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzených, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

51.         Z tohoto důvodu se Úřad dále podrobně zabýval tím, zda námitky podané navrhovatelem splňují náležitosti podle § 244 zákona a zda tedy důvod uvedený v rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele je objektivně naplněn.

Ke zrušení rozhodnutí o námitkách v šetřeném případě

52.         S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 25. 10. 2017 o námitkách navrhovatele ze dne 16. 10. 2017 obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzených a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

53.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 16. 10. 2017 prostřednictvím datové schránky námitky navrhovatele, které v souladu s ustanovením § 245 odst. 1 zákona odmítl.

Skutečnosti plynoucí z dokumentace o zadávacím řízení

54.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů uvádí mimo jiné následující:

»Stěžovatel dané podkritérium prezentoval rovnou dvěma způsoby. Při vytváření statistiky je v aplikaci používán interní dotazovací jazyk, který má všechny vlastnosti SQL. Pro definici dotazů se používá grafický nástroj, které umožňuje uživatelům vytvářet dotazy bez znalosti SQL, a to jednodušším způsobem.

Druhý způsob, kterým demonstroval stěžovatel splnění tohoto podkritéria, byla ukázka, jak tyto statistiky zpřístupnit pro externí nástroje, které pracují s SQL. Pro jednoduchost to bylo prezentováno na interním nástroji Cache Management portu, ale bylo ze strany stěžovatele sděleno, že obecně je možné použít v jakémkoliv nástroji třetích stran, které komunikují přes ODBC/JDBC, a že je možné odpovídajícím způsobem přidělit práva uživatelům. Zadavatel na otázku, zda je ukázka dostatečná ke splnění tohoto podkritéria odpověděl kladně.

Stěžovatel trvá na tom, že v souladu s bodem 10.2 zadávací dokumentace, který uvádí, že: „umožňuje zadavatel použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných (nebo lepších) řešení, které však bezvýhradně a prokazatelně naplní zadavatelem zamýšlený účel realizace veřejné zakázky.“, tento bod a současně podkritérium c) parametru č.1 zcela a bezezbytku splnil.

Stěžovatel se v tomto případě domnívá, že podkritérium c) parametru č.1 bylo z jeho strany splněno, a tudíž měl v souladu s hodnotící tabulkou v tomto případě obdržet plný počet 10 bodů, který se vztahuje k parametru č. 1.«

55.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a) uvádí mimo jiné následující:

„K odůvodnění nesplnění podkritéria a) stěžovatel namítá, že data v systému v době prezentace sice nebyla kompletně přeložena, ale statické texty, které byly zobrazovány, nemají žádný vliv na vzhled a rozložení obrazovky a uživatelského rozhraní. Aplikace je navržena multilingválně a při změně jazyka statických textů se vzhled a rozložení obrazovky nemění. Důležité v tomto ohledu je skutečnost, že dle zadávací dokumentace nebylo vyžadováno, aby prezentované řešení bylo pro účely demonstrace předvedeno 100 % v českém jazyce. Proto odůvodnění nesplnění podkritéria a) tím, že uživatelské rozhraní nebylo kompletně lokalizováno není na místě a nemělo by obstát.

(…)

Stěžovatel k podkritériu a) parametru č.1 dodává, že vzhledem k tomu, že jím předváděný NIS má v dnešní době více než 200 referencí z řad zdravotnických zařízení a z řad lékařů více než 20.000 uživatelů, jednoznačně nesvědčí o tom, že by uživatelské rozhraní mělo být nepřehledné a složité, jak uvádí zadavatel.“

56.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria b) uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění podkritéria b) stěžovatel uvádí, že předvedl změnu (zoom) velikosti obrazovky. Komplexní zoom nebyl předmětem ukázky vybraných procesů a funkcionalit. Dodavateli není znám výklad pojmu „komplexní zoom“ a tento pojem nebyl v rámci ZD nijak specifikován a daná funkcionalita zadavatelem nebyla explicitně vyžadována. V takovém případě není možné odůvodňovat nesplnění podkritéria takovýmto způsobem, což rovněž platí pro odůvodnění „při změně písma je nutno restartovat aplikaci.“ Zadavatel nikde v ZD nevyžaduje změnu velikosti písma bez nutnosti restartu aplikace. Při změně velikosti písma v aplikaci dochází pouze k potvrzení změny – „refresh = obnova“. Uživatel po tomto potvrzení pokračuje v práci v systému kontinuálně v započaté práci bez nutnosti opětovného přihlášení. Nutnost obnovení obrazovky je konfigurovatelná a je pouze otázkou konfigurace nutnost potvrzení odstranit.«

57.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria f) uvádí mimo jiné následující:

„K hodnocení podkritéria f) stěžovatel uvádí, že zadavatel v ZD požadoval možnost práce s více pacienty najednou, přičemž tuto funkcionalitu stěžovatel předvedl v plném, zadavatelem definovaném, rozsahu. Dodavatel navíc předvedl dva možné způsoby práce s několika pacienty najednou – jeden způsob práce byl pomocí historie pacientů a v druhém způsobu dodavatel předvedl paralelní práci s několika pacienty v samostatných oknech. Stěžovatel má za to, že toto podkritérium bezezbytku splnil.“

58.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria g) uvádí mimo jiné následující:

„K hodnocení podkritéria g) stěžovatel uvádí, že nerozumí, z jakého důvodu snad zadavatel uvádí, že kontrola pravopisu nebyla předvedena, což není pravda.“

59.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k parametru č. 4, podkritéria b) – tvorba strukturovaných formulářů uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění nesplnění podkritéria b) parametru č.4 stěžovatel uvádí, že trvá na tom, že všechny GUI komponenty s výjimkou slideru předvedl a ukázal grafický editor pro návrh strukturovaných formulářů, kde se tyto komponenty dají použít. Z odůvodnění stěžovateli není zřejmé, co by mělo znamenat hodnocení, že „MultiRaw nemá expanzi.“. Tato opět není v ZD vyžadována a definována.«

60.         Navrhovatel v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ ve vztahu k parametru č. 4, podkritéria d) uvádí mimo jiné následující:

»K odůvodnění nesplnění podkritéria d) stěžovatel uvádí, že ukázal systém vedení historie zdravotnických dat zadaných uživatelem, přičemž odmítá námitku, že historie  neobsahuje autora, protože nebylo v zadávací dokumentaci požadováno a systém tak nebyl nakonfigurován, aby ukázal tuto možnost. Námitka, že je historie celkově nepřehledná je pouze subjektivní hodnocení. Nikde není specifikace toho, co je z pohledu zadavatele „přehledné“.«

61.         Zadavatel v rozhodnutí ze dne 25. 10. 2017 o námitkách navrhovatele ve vztahu ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkovém bodě III. 2. „Chyby v odůvodnění nesplnění jednotlivých podkritérií parametrů“ souhrnně uvádí následující:

„K této námitce zadavatel nejprve uvádí své stanovisko ke stěžovatelem nastíněné motivaci zadavatele k namítanému znevýhodnění stěžovatele a následně se vyjadřuje k námitkám proti negativnímu hodnocení jednotlivých podkritérií.

Zadavatel v prvé řadě odmítá jakékoli podezření, že by jeho cílem bylo stěžovatele jakkoli znevýhodnit, zejména pak způsobem popsaným v podání stěžovatele. Zadavatel je významnou nemocnicí v rámci Moravskoslezského kraje, kdy je centrálním léčebným zařízením v kraji. Zadavatel může konstatovat, že je lídrem v modernizaci poskytování zdravotnické péče v regionu. Neustálá modernizace zdravotnických zařízení zadavatele vyžaduje řadu výběrových řízení formou zadávání veřejných zakázek. Zadavatel vysoce dbá, aby postup zadávání veřejných zakázek byl vždy v souladu se zákonnými pravidly. Jelikož jakákoli investice zadavatele je úzce spojena s péčí o zdraví lidí, což vyžaduje vždy vyšší míru nároků na kvalitu poptávané investice, zadavatel přísně dbá na dodržování podmínek kvality dodavateli nabízených řešení, ovšem vždy také za podmínky ekonomické výhodnosti. Zadavatel je přesvědčen, že v rámci této politiky získá nejvhodnějšího dodavatele poptávané investice pouze striktním dodržováním pravidel zadávacího řízení, které je postaveno na rovnováze požadavků na kvalitu dodavatele a jeho produktu, tak na ekonomickou výhodnost nabídky. V současnosti zadavatel užívá nemocniční informační systém, jako nezbytné informační zázemí pro vedení procesů a uchovávání dat při poskytování nejširší škály zdravotnické péče. Stávající systém je v užívání více než 20 let. Zadavatel se rozhodl pro pořízení nového informačního systému zejména z důvodu, že stávající systém již nedosahoval uživatelských a funkčních kvalit odpovídajících stávajícímu stavu technologií a uživatelského komfortu. Dalším důvodem je zájem zadavatele pořídit takový systém, který bude možno v průběhu provozu upravovat dle individuálních provozních potřeb zadavatele, s minimalizací podpory ze strany dodavatele. Zadavatel tedy má vysoký zájem na tom, aby nově pořízený systém byl nejen v souladu s nejmodernějšími poznatky a postupy, ale také se specifickými potřebami zadavatele coby zdravotnického zařízení poskytujícího komplexní služby péče o zdraví.

V nynějším zadávacím řízení zadavatel také stanovil transparentní podmínky pro výběr nejvhodnější nabídky. Jedním z opatření k zajištění objektivity přístupu k nabídkám dodavatelů bylo jmenování hodnotící komise pro hodnocení 2. dílčího kritéria – kvality NIS. Zadavatel uvádí, že ke jmenování takové komise nebyl ve smyslu ust. § 42 zákona povinen, ale již z povahy poptávaného řešení považoval zadavatel za důležité, aby hodnocení kvality informačního systému podle předem vymezených kritérií prováděl[y] odborně způsobilé osoby, a to ve vyšším počtu pro zajištění vyšší objektivity hodnocení. Za členy komise zadavatel jmenoval čtyři zaměstnance z odboru Správy uživatelských aplikací, tedy osoby znalé informačních technologií v nemocničním prostředí. Tito zaměstnanci nejsou nijak zainteresováni na výsledku výběrového řízení, nebyl jim udělen žádný pokyn směřující ke zvýhodnění či znevýhodnění některého z dodavatelů. Všichni čtyři členové komise se účastnili všech třech hodnocení předváděných systémů a na svém konečném hodnocení se shodli.

K dílčím námitkám proti negativnímu hodnocení jednotlivých podkritérií zadavatel své vyjádření navazuje na výše uvedené. Čtyřčlenná hodnotící komise odborníků provedla hodnocení předváděného systému podle jednotlivých dílčích podkritérií, a na závěrech hodnocení se shodla. Po předložení konkrétních námitek členům hodnotící komise tato neshledává námitky důvodné. Jednotlivá negativní hodnocení dílčích podkritérií mají souvztažnost k vymezení daného podkritéria v zadávací dokumentaci. Hodnocení vycházelo ze stavu předváděného nemocničního systému v době jeho předvedení a odráží konkrétní nálezy hodnotící komise. Zadavatel neshledává vnitřní rozpor mezi odůvodněním negativních hodnocení ze strany hodnotící komise ve Zprávě a vymezením dotčených podkritérií v zadávací dokumentaci.

Zadavatel k tomu doplňuje, že stěžovateli bylo umožněno předvést nemocniční informační systém ve dvou dnech (18. 9. 2017 a 26. 9. 2017), jako jedinému z uchazečů, v souladu se zadávací dokumentací (str. 15 zadávací dokumentace), a to také z důvodu, že v prvním dni bylo poukázáno na některé shledané nedostatky předváděného systému. Zadavatel také poukazuje na skutečnost, že pokud stěžovatel nyní namítá, že kritéria kvality musí být vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné, avšak v zadávací dokumentaci tomu tak není, pak stěžovatel měl takovou námitku vznést v rámci námitek proti zadávací dokumentaci (tedy zejm. ve lhůtě dle ust. § 242 odst. 4 zákona), případně mohl zadavateli zaslat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace dle ust. § 98 odst. 3 zákona.

V neposlední řadě se pak zadavatel vyjadřuje k námitce, že některá hodnocení jsou postavena na subjektivních, nepřezkoumatelných odůvodněních. V souladu se soudní judikaturou, na kterou odkazuje i stěžovatel (bod IV. písm. c/ podání), je přípustné stanovení takových kritérií kvality, které neumožňuje zcela objektivní, resp. kvantifikovatelné, porovnání nabídek, ale u nichž se uplatní určité subjektivní hledisko. Členové hodnotící komise vycházeli ze svých zkušeností jak se stávajícím informačním systémem zadavatele, tak s obecnou rovinou aplikací informačních technologií.“

Právní posouzení

62.         Úřad konkrétně ve vztahu k rozhodnutí zadavatele o námitkách uvádí, že ze skutkových zjištění, která Úřad v právě posuzovaném případě učinil (viz body 54. až 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí) má za to, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele neodůvodnil, na základě jakých argumentů odmítl navrhovatelem namítaná tvrzení ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 1, podkritéria c) – tvorba reportů, ve vztahu k hodnocení 2. dílčího kritéria u parametru č. 2 ergonomie uživatelské práce, podkritéria a), b), f), a g) a ve vztahu k hodnocení parametru č. 4, podkritérií b) a d), čímž se odůvodnění rozhodnutí o námitkách stává nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

63.         Úřad zde konkrétně uvádí, že navrhovatel ve vztahu ke všem výše uvedeným bodům svých námitek uvedl podrobné a konkrétní důvody, pro které má za to, že jeho nabídka měla být hodnocena jinak, než jak ji zadavatel hodnotil. Zadavatel se pak v odůvodnění svého rozhodnutí, ve kterém námitky odmítl, omezil pouze na obecné a vágní proklamace, kdy nejprve rekapituluje svoje postavení jako zdravotnického zařízení a následně nastiňuje důvody, pro které poptává předmět veřejné zakázky, přičemž dále obecně uvádí, že pro hodnocení stanovil odbornou a nestrannou hodnotící komisi (aniž by navrhovatel ve svých námitkách jakkoliv napadal podjatost hodnotící komise).

64.         Jedinou pasáží, ve které se zadavatel zabývá navrhovatelem opravdu namítaným procesem hodnocení je pasáž, ve které zadavatel uvádí, že „[č]tyřčlenná hodnotící komise odborníků provedla hodnocení předváděného systému podle jednotlivých dílčích podkritérií, a na závěrech hodnocení se shodla. Po předložení konkrétních námitek členům hodnotící komise tato neshledává námitky důvodné. Jednotlivá negativní hodnocení dílčích podkritérií mají souvztažnost k vymezení daného podkritéria v zadávací dokumentaci. Hodnocení vycházelo ze stavu předváděného nemocničního systému v době jeho předvedení a odráží konkrétní nálezy hodnotící komise. Zadavatel neshledává vnitřní rozpor mezi odůvodněním negativních hodnocení ze strany hodnotící komise ve Zprávě a vymezením dotčených podkritérií v zadávací dokumentaci.“

65.         Úřad zde uvádí, že za situace, kdy navrhovatel ve vztahu k hodnocení jednotlivých parametrů dílčích kritérií hodnocení uvedl konkrétní důvody, pro které považuje jím předložené řešení za souladné se zadávací dokumentací a tyto důvody zadavateli ve svých námitkách sdělí (viz body 54. až 60. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zadavatel, aby dostál svým povinnostem ve vztahu k přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, povinen se k těmto tvrzením navrhovatele vyjádřit podrobně a srozumitelně. S ohledem na fakt, že výše uvedená obecná proklamace nedává navrhovateli odpověď na jeho konkrétně vznesené námitky, nemá Úřad jinou možnost, než konstatovat, že rozhodnutí zadavatele o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

66.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tzn., aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nemohlo být dosaženo. Úřad proto dodává, že právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní, přičemž tento závěr je zřejmý i ze skutečnosti, že nedodržení postupu zadavatele při vyřizování námitek je v zákoně spojeno s možností uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen nikoli pouze obecnými frázemi, ale podrobně a srozumitelně (tj. přezkoumatelně) své stanovisko obhájit. Takové zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správní řízení před Úřadem na základě návrhu. Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

67.         Nad rámec výše uvedeného Úřad pro úplnost dodává, že uvedený závěr neznamená, že by Úřad „přisvědčil“ postupu zadavatele z pohledu věcného, tj. že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo, když zjistil, že zadavatel nerozhodl v souladu s § 245 odst. 1 zákona o námitkách navrhovatele.

K VÝROKU II. ROZHODNUTÍ

68.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom rozsahu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

69.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

70.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele ze dne 15. 3. 2017 znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K VÝROKU III. ROZHODNUTÍ

71.         Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

72.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

73.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení předmětnou rámcovou dohodu.

K VÝROKU IV. ROZHODNUTÍ

74.         Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

75.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

76.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000132.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. nemá odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst.
1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

Místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o., Sokola Tůmy 743/16, 709 00 Ostrava, Mariánské Hory

Mgr. Roman Klimus, Heršpická 813/5, 639 00 Brno

Medical Systems a.s., Mathonova 291/1, 796 04 Prostějov, Krasice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy