číslo jednací: S0206/2017/VZ-19840/2017/513/IHl

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 5. 2017 na návrh ze dne 24. 5. 2017, jehož účastníky jsou

• zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice,
• navrhovatel – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016; JIKA – CZ s.r.o. je ve správním řízení zastoupená Ing. Miroslavem Hořejším, předsedou představenstva Energy Benefit Centre a.s. na základě plné moci ze dne 25. 5. 2017, 
• vybraný dodavatel – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, Předměstí, 746 01 Opava, a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Nové Město, 120 00 Praha 2,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když v odůvodnění rozhodnutí ze dne 15. 5. 2017 o námitkách stěžovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice – ze dne 4. 5. 2017, jež byly zadavateli doručeny 4. 5. 2017, se v odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k námitce stěžovatele ohledně:

·                vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, obsažené v bodě II. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“,

·                nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3, když způsob hodnocení uvedený ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je netransparentní a u dílčího kritéria č. 3 není vůbec uveden popis hodnocení, obsažené v bodě V. námitek, konkrétně k tvrzení, že „Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“,

čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o námitkách stěžovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice – učiněné při zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017.

III.

Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0206/2017/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016 – ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

 

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení

1.             Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zadávání veřejné zakázky „ČVUT – Zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci budovy B, Thákurova 7, Praha 6“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek dne 1. 11. 2016 a uveřejněno dne 4. 11. 2016 pod ev. č. Z2016-002810, ve znění oprav uveřejněných dne 5. 12. 2016, 9. 1. 2017 a 13. 1. 1017 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 11. 2016 pod č. 2016/S 214-389814, ve znění oprav uveřejněných dne 7. 12. 2016, 7. 1. 2017 a 12. 1. 2017 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle oznámení o zahájení zadávacího řízení šlo o veřejnou zakázku na služby (zpracování projektové dokumentace); předpokládaná hodnota nebyla v oznámení uvedena. Pro hodnocení nabídek zadavatel stanovil tři kvalitativní hodnotící kritéria s váhou 50 % (výše nabídkové ceny), 30 % (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a 20 % (organizace a metodika práce účastníka). Zadávací dokumentaci s podrobnými podmínkami zadávacího řízení zadavatel uveřejnil na svém profilu. Ve lhůtě pro podání nabídek bylo zadavateli doručeno sedm nabídek. Dne 4. 5. 2017 zadavatel obdržel námitky z téhož dne podané účastníkem – Energy Benefit Centre a.s., IČO 29029210, se sídlem Křenova 438/3, Veleslavín, 162 00 Praha 6, a JIKA – CZ s.r.o., IČO 25917234, se sídlem Čibuz 6, 503 03 Smiřice, které podaly společnou nabídku na základě Smlouvy o sdružení ze dne 5. 12. 2016;  JIKA – CZ s.r.o. je ve správním řízení zastoupená Ing. Miroslavem Hořejším, předsedou představenstva Energy Benefit Centre a.s. na základě plné moci ze dne 25. 5. 2017 (dále jen „navrhovatel“) – proti nezákonnému postupu zadavatele včetně nezákonného rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 15. 5. 2017, které navrhovatel obdržel dne 16. 5. 2017, podané námitky odmítl.

3.             Protože navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek a má za to, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení nezákonně, podal návrh ze dne 24. 5. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele včetně rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 4. 2017 o výběru dodavatele a rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o odmítnutí námitek navrhovatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). 

II.             Obsah návrhu

4.             Navrhovatel v návrhu poukazuje na pochybení zadavatele, v nichž spatřuje porušení zákona. Pro přehlednost jednotlivé navrhovatelem namítané skutečnosti shrnuje Úřad do bodů.

5.             Dle navrhovatele bylo zadávací řízení vyhlášeno pod dvěma různými názvy (ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele). Zadavatel zjednal nápravu až po skončení lhůty pro podání nabídek. Zadavatel porušil § 212 odst. 8 a § 99 zákona. Zadavatel byl průběžně upozorňován na více pochybení, a to z toho důvodu, aby mohl přijmout opatření k nápravě, i když proti takovému postupu neobdržel námitky. Navrhovatel současně uvádí, že si je vědom skutečnosti, že ve fázi po výběru dodavatele již není možno namítat nesrovnalosti v zadávacích podmínkách.

6.             V rozhodnutí o výběru dodavatele, které navrhovatel obdržel dne 20. 4. 2017 (téměř po 3 měsících od otevírání obálek), zadavatel konstatoval, že nabídku navrhovatele nehodnotil, neboť navrhovatel nepředložil referenční osvědčení k jednomu z hodnotících kritérií. Současně jej ze zadávacího řízení dle navrhovatele nevyloučil a ponechal jeho nabídku mimo pořadí nabídek bez bodového hodnocení. Zadavatel uvádí, že nabídku navrhovatele nehodnotil, přesto ji však z hodnocení vyřadil na základě nesplnění jedné šestiny jednoho ze tří dílčích hodnotících kritérií, když tvrdí, že navrhovatel podal neúplnou nabídku. Zadavatel uvedl, že nabídku navrhovatele není třeba posuzovat, neboť neobsahuje nejnižší nabídkovou cenu; přitom nabídková cena byla jen jedním ze 3 dílčích kritérií. Navrhovatel nebyl vyloučen, jeho nabídky nebyla formálně hodnocena ani posuzována, ačkoli fakticky tomu tak být muselo. Jinak by zadavatel nemohl dospět k závěru, že není třeba navrhovatele vyloučit, protože jeho nabídka by se nemohla v součtu všech hodnotících kritérií umístit v celkovém pořadí na prvním místě. Navrhovatel se tak nemůže ani bránit proti svému vyloučení ze zadávacího řízení, protože k němu formálně nedošlo, ač fakticky učiněno bylo.

7.             Navrhovatel má za to, že nepředložení referenčních osvědčení pro konkrétní osobu (rozpočtáře), jež bylo požadováno za účelem přidělování bodů v rámci hodnocení (nikoli v rámci kvalifikace), tak mělo být hodnoceno nula body a nikoli vyloučením nabídky navrhovatele z hodnocení nabídek. Přitom sám zadavatel uvedl, že účastníci obdrží 0 až 100 bodů (jeden bod za každé referenční osvědčení, za nula referenčních osvědčení tedy nula bodů). Pokud zadavatel zamýšlel za doložení nula referenčních osvědčení účastníky zadávacího řízení vylučovat, měl to v zadávací dokumentaci uvést. Obvyklý přístup je takový, že pokud v rámci hodnotících kritérií účastník nedoloží požadovaný doklad, neobdrží v daném kritériu žádné body. Zadavatel nikde neuvedl, že by nedoložení některého z osvědčení mělo znamenat vyloučení účastníka z hodnocení. Pokud by navrhovatel v daném dílčím kritériu uvedl nepravdivé informace, dostal by dle dikce zadávací dokumentace nula bodů, vyloučen by však nebyl. Navrhovatel má za to, že s tímto argumentem se zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal.  

8.             Zadavatel podle rozhodnutí o výběru dodavatele rozhodl o výběru účastníka č. 5 – TECHNICO Opava s.r.o., IČO 25849204, se sídlem Hradecká 1576/51, Předměstí, 746 01 Opava, a METROPROJEKT Praha a.s., IČO 45271895, se sídlem náměstí I. P. Pavlova 1786/2, Nové Město, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný dodavatel“). Navrhovatel v návrhu uvádí, že nabídková cena tohoto uchazeče dosahovala pouze cca 40 % průměru nabídkových cen ostatních účastníků. Zadavatel sice vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak ta nebyla vysvětlena dostatečně a úplně, což je zřejmé ze zprávy o hodnocení nabídek. Zadavatel se vysvětlením vybraného dodavatele dále nezabýval a nabídkovou cenu přijal. Navíc odmítl ostatním účastníkům poskytnout vysvětlení, neboť rozhodnutí o výběru ani zpráva z hodnocení nabídek žádné bližší vysvětlení neobsahuje. Takový postup je v rozporu s § 6 zákona, principy 3E i postupem řádného hospodáře. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách s argumenty navrhovatele řádně nevypořádal. Pochybnost navrhovatele posiluje argumentace zadavatele v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel uvádí, že pro něj vybraný dodavatel již v minulosti realizoval řádně jinou zakázku, v níž byl také vybrán s velmi nízkou nabídkovou cenou, a přesto veřejnou zakázku realizoval řádně. Postup zadavatele tak budí dojem, že se rozhodl přidělit veřejnou zakázku vybranému dodavateli proto, že s ním má dobrou zkušenost z minulosti. Takový postup je nezákonný.

9.             Podle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále vůbec nezabýval námitkou navrhovatele týkající se podávání vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek. Navrhovatel se v průběhu 3 měsíců po otevírání obálek dotazoval telefonicky, proč se v zadávacím řízení nic neděje. Telefonicky poskytnuté informace pak neodpovídaly informacím zachyceným ve zprávě z hodnocení. Zadavatel má podle § 245 zákona povinnost v rozhodnutí o námitkách se k námitkám podrobně a srozumitelně vyjádřit, avšak ke zmíněným námitkám se nevyjádřil vůbec.

10.         Navrhovatel dále uvedl, že zadavatelem provedený způsob hodnocení dílčího kritéria č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky) a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka) uvedený ve zprávě z hodnocení nabídek je zcela netransparentní a správnost při přidělování bodů je neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení. Zpráva z hodnocení nabídek a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele nesplňují obsahové náležitosti dané § 119 a § 123 zákona.

11.         Netransparentní průběh zadávacího řízení podle navrhovatele dokresluje skutečnost, že se zadavatelem není možno komunikovat prostřednictvím datové schránky, neboť ta žádné dokumenty nepřijímá. Jedná se o vědomě zvolený způsob nastavení datové schránky samotným zadavatelem.

12.         Závěrem navrhovatel konstatuje, že mu postupem zadavatele vznikla újma, když jeho nabídka byla nezákonně vyloučena z oficiálního hodnocení nabídek a když mimořádně nízká nabídková cena vybraného dodavatele byla nedostatečně posouzena v rozporu se základními principy zákona. Zadavatel dále své rozhodnutí o výběru a rozhodnutí o námitkách dostatečně podrobně neodůvodnil a některými argumenty navrhovatele se vůbec nezabýval. Navrhovatel žádá o zjednání nápravy, kdy zadavatel zahrne nabídku navrhovatele do hodnocení nabídek, zruší rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodne o výběru řádným způsobem. Navrhovatel navrhuje, že pokud Úřad dojde k závěru, že není možno nedostatky v zadávacím řízení zhojit navrhovaným postupem, aby Úřad zadávací řízení zrušil.

III.           Průběh správního řízení

13.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dne 25. 5. 2017, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž 25. 5. 2017.

14.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný dodavatel.

15.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-16316/2017/513/IHl ze dne 30. 5. 2017.

16.         Usnesením ze dne 30. 5. 2017 Úřad určil navrhovateli lhůtu k zaslání zmocnění k zastupování; usnesením ze dne 12. 6. 2017 Úřad určil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony a usnesením ze dne 13. 6. 2017 určil úřad zadavateli dodatečnou lhůtu 5 dnů k doručení zbývajících částí dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0206/2017/VZ-18697/2017/513/IHl ze dne 21. 6. 2017 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření žádného z účastníků správního řízení Úřad neobdržel.

18.         Na základě žádosti navrhovatele umožnil Úřad dne 27. 6. 2017 zástupci navrhovatele, Ing. Martinu Rausovi, nahlédnutí do správního spisu a pořízení kopií.

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil podáním ze dne 5. 6. 2017. Ve svém stanovisku uvedl, že ke skutečnostem týkajícím se doby před otevíráním obálek navrhovatel nepodal námitky, proto by se jeho tvrzeními neměl Úřad zabývat.

20.         Zadavatel dále uvedl, že k mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného účastníka si vyžádal vysvětlení a hodnotící komise považovala toto vysvětlení za dostatečné. Samotná mimořádně nízká nabídková cena není dle zadavatele bez dalšího důvodem k vyloučení. Přezkoumávat je možno zákonnost postupu hodnotící komise, nikoliv výši nabídkové ceny jako takové.

21.         K tvrzení navrhovatele, že mu byly poskytovány nepravdivé informace a že nedošlo k vypořádání jeho námitek, zadavatel sdělil, že se nelze vyjadřovat k tomu, že navrhovatel s někým mluvil a něco z toho rozhovoru pochopil. Podstatné je písemné zachycení procesu zadávacího řízení. Za způsobem vypořádání námitek si zadavatel stojí.

22.         Pro hodnocení a posuzování nabídky navrhovatele byla dle zadavatele rozhodující skutečnost, že nabídka nesplňovala podmínky uvedené v zadávací dokumentaci, konkrétně nedoložení jednoho člena týmu (odborníka na rozpočty). Jednalo se o hodnotící kritérium, takže doplnění nabídky nebylo možné. Hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídky, neboť ta nesplňovala zadávací podmínky. Nabídka neodpovídala závaznému návrhu smlouvy jako součásti zadávacích podmínek. Zadavatel neměl povinnost navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení, ale pouze možnost. Nevyužití možnosti vyloučení nemůže znamenat porušení zákona. Zadavatel na několika místech v zadávací dokumentaci uvedl požadované složení projektového týmu. Pokud měl navrhovatel pochybnost o daném požadavku zadavatele, mohl vznést dotaz na vysvětlení zadávacích podmínek. Názor navrhovatele, aby nedostatek spočívající v nedoložení člena týmu byl zhojen tak, že by jeho nabídce mělo být za tohoto člena týmu přiděleno 0 bodů, je absurdní a je v rozporu se záměry zadavatele obsaženými v zadávací dokumentaci.

23.         Oznámení o výběru dodavatele je dle názoru zadavatele zcela v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Navrhovatel ani porušení žádného ustanovení neuvádí.

24.         Argumenty týkající se nemožnosti obsahově doložitelné komunikace se zadavatelem jsou podle zadavatele mimo rámec zákona. Zadavatel využil možnosti systému datových schránek a omezil příjem podání prostřednictvím datové schránky pouze na rozhodnutí správních orgánů. To je postup zcela v souladu se systémem datových schránek. Navrhovatel ani neuvádí žádné ustanovení zákona, které by zadavatel měl porušit.

25.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad zahájené řízení zastavil podle § 257 písm. b) zákona nebo aby podaný návrh zamítl podle § 265 zákona.

IV.          Závěry Úřadu

26.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem při vyřizování námitek navrhovatele, a poněvadž je rozhodnutí o námitkách navrhovatele nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

27.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud 1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a 2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

28.         Zadavatel (České vysoké učení technické v Praze) je uveden v příloze č. 1 – Veřejné vysoké školy v České republice – k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), tudíž zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

29.         Podle Statutu zadavatele (viz webové stránky zadavatele) ČVUT vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost.

30.         Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a tvůrčí činnost, podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, dotace ze státního rozpočtu atd. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2015 (viz webové stránky zadavatele) zadavatel obdržel příspěvky a dotace z veřejných zdrojů, přičemž celkové použité prostředky z veřejných zdrojů za rok 2015 (poslední uzavřené účetní období) činily cca 3,3 miliardy Kč. 

31.         Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (šíření vzdělanosti, pěstování vědeckého bádání a umělecké tvorby), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně jiným veřejným zadavatelem (státem). Úřad tak může konstatovat, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona.

K části návrhu týkající se postupu zadavatele před podáním nabídek

32.         Navrhovatel v první části návrhu rekapituluje údajně chybný postup zadavatele již od počátku zadávacího řízení, přičemž uvádí, že zadavatel byl na svá pochybení průběžně upozorňován. Netransparentním postupem zadavatele bylo podle navrhovatele např. vyhlášení zadávacího řízení pod dvěma různými názvy či stanovení hodnotících kritérií. Navrhovatel sám uvádí, že necílil na rozporování zadávací dokumentace a že je si vědom skutečnosti, že ve fázi po výběru dodavatele již není možno namítat nesrovnalosti v zadávacích podmínkách.

33.         Zadavatel se k této pasáži návrhu vyjádřil v tom smyslu, že ke skutečnostem týkajícím se doby před otevíráním obálek navrhovatel nepodal námitky, proto by se jeho tvrzeními neměl Úřad zabývat.

34.         Úřad k této části návrhu konstatuje, že shora uvedený popis průběhu zadávacího řízení před podáním nabídek navrhovatel v návrhu uvádí pouze pro dokreslení situace a že po posouzení této části textu podle jejího obsahu došel k závěru, že navrhovatel nepožaduje přezkoumání výše uvedeného ze strany Úřadu.

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

36.         Podle § 242 odst. 1 platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

37.         Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení zadavateli.

38.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

39.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

40.         Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

41.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

Námitky navrhovatele ze dne 4. 5. 2017

42.         Navrhovatel podal námitky ze dne 4. 5. 2017, jež byly zadavateli doručeny téhož dne. Dokument je označen jako „Námitky proti nezákonnému postupu zadavatele v zadávacím řízení (vč. nezákonného rozhodnutí o výběru dodavatele)“. V dalším textu je upřesněno, že jde o námitky proti nezákonnému postupu zadavatele při posuzování a hodnocení nabídek, jenž ve svém důsledku vedl k nezákonnému rozhodnutí o výběru dodavatele. Navrhovatel podotýká, že rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 13. 4. 2017 včetně zprávy o posouzení a hodnocení nabídek mu bylo doručeno dne 20. 4. 2017, tudíž námitky podává ve lhůtě podle § 242 odst. 1 a 2 zákona.

43.         V úvodu návrhu ze dne 24. 5. 2017 navrhovatel obecně konstatuje, že zadavatel jeho námitky s velmi stručným a v mnoha aspektech nekonkrétním odůvodněním, v němž se dokonce některými námitkami vůbec nezabýval, odmítl rozhodnutím o podaných námitkách ze dne 15. 5. 2017.

44.         Navrhovatel v námitkách upozorňuje, že otevírání obálek s nabídkami proběhlo 25. 1. 2017 a zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je z 10. 4. 2017. Zadavatel k rozhodnutí o výběru dodavatele nepřiložil žádnou zprávu z jednání hodnotící komise k okolnostem výzvy k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Proces vysvětlování přitom trval téměř 2,5 měsíce. Průměrná hodnota nabídkových cen všech účastníků činila téměř 14 mil. Kč, přičemž nabídková cena dotazovaného účastníka činila pouze 5.985.000 Kč a byla oproti průměru o cca 60 % nižší. Navrhovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Navrhovatel tak vyjadřuje podiv, že ve zprávě z HN (pozn. Úřadu: jde zřejmě o hodnocení nabídek) není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Z toho je dle navrhovatele zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.

45.         Navrhovatel v námitkách dále napadá informace uvedené ve zprávě z hodnocení nabídek. Má za to, že dotazovaný účastník nabídkovou cenu řádně nevysvětlil a neocenil celý rozsah plnění a postup zadavatele tak považuje i v tomto bodě za netransparentní, nekontrolovatelný a diskriminační.

46.         Další část námitek se týká hodnocení nabídky navrhovatele. Navrhovatel nebyl zařazen do hodnocení a nefiguruje tedy v celkovém pořadí nabídek. Ve zprávě z hodnocení nabídek se uvádí nepravdivé tvrzení, že nabídka stěžovatele je neúplná. Nabídka je podle navrhovatele úplná a splňuje zadávací podmínky, neboť obsahuje všechny zadavatelem požadované dokumenty. Požadavek na doložení profesního životopisu a reference specialisty na rozpočty byl pouze součástí dílčího hodnotícího kritéria a nebyl součástí kvalifikace. Navrhovatel tak měl v této podsekci obdržet 0 bodů, jinak však jeho nabídka měla být standardně posuzována a hodnocena. Pokud by navrhovatel v daném dílčím kritériu uvedl nepravdivé informace, dostal by dle dikce zadávací dokumentace 0 bodů a vyloučen by nebyl. Zadavatel sice tvrdí, že nabídku nehodnotil, na druhé straně předmětem hodnocení zjevně byla, avšak zadavatel ji nezařadil do celkového pořadí nabídek. Zadavatel ani nerozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a nechává si možnost vyloučení „na jindy“.

47.         Navrhovatel v námitkách namítá rovněž nezákonnost posouzení a hodnocení nabídek. Uvádí, že sám byl v očekávání, jak se zadavatel postaví k přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z hodnocení je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 zákona.

48.         Dále v námitkách navrhovatel namítá, že se zadavatelem není možno komunikovat prostřednictvím datové schránky, neboť ta žádné dokumenty odesílané navrhovatelem nepřijímá.

Rozhodnutí zadavatele o podaných námitkách ze dne 15. 5. 2017

49.         Zadavatel o podaných námitkách rozhodl dne 15. 5. 2017 tak, že je odmítl. Ke skutečnosti uvedené v námitkách ohledně stanovení zadávacích podmínek sdělil, že tyto námitky jsou podané po zákonném termínu, a proto o nich nerozhoduje.

50.         K námitce týkající se postupu při hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že § 6 odst. 1 zákona obsahuje obecné zásady postupu zadavatele, avšak neobsahuje žádnou konkrétní povinnost zadavatele. Pokud se navrhovatel domnívá, že měl obdržet nějaký dokument, nejednalo by se o porušení § 6 odst. 1 zákona, ale konkrétního ustanovení zákona. Pokud toto navrhovatel neuvádí, je třeba jeho námitku odmítnout.

51.         K námitce týkající se délky hodnocení nabídek zadavatel konstatoval, že navrhovatel neuvádí, které ustanovení zákona měl zadavatel porušit. Zadavatel nestanovil zadávací lhůtu a nepožadoval předložení jistiny (pozn. Úřadu: jde pravděpodobně o jistotu). Zadavatel nepovažuje dobu 3 měsíců za nikterak dlouhou vzhledem k počtu a rozsahu nabídek. Doba hodnocení není upravena v zákoně, tudíž není žádné ustanovení, které by zadavatel měl porušit.

52.         K námitce týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného účastníka zadavatel sdělil, že okolností mimořádně nízké nabídkové ceny následně vybraného účastníka si byl zadavatel vědom a jejímu posouzení věnoval pozornost. Účastník v písemném vysvětlení předložil rozklad souhrnných položek pro jednotlivé profese. Hodnotící komise považovala vysvětlení účastníka za dostatečné. Vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl, že veškeré projekty bude provádět metodou BIM. Zadavatel podotýká, že vybraný dodavatel pro něj dříve zpracovával projekt jiné stavby za cenu, která byla výrazně nižší než předpokládaná, přesto své závazky dodržel a projekt zpracoval v požadované kvalitě. Nabídka obsahující mimořádně nízkou nabídkovou cenu není důvodem k vyloučení. Vyloučení nastává až v případě, kdy by účastník svou cenu v písemném vysvětlení neobhájil, příp. by zadavatel takové vysvětlení nepřijal z důvodů uvedených v zákoně. K takové situaci v daném případě nedošlo.

53.         K námitce týkající se nesplnění zadávacích podmínek stěžovatelem zadavatel sdělil, že v zadávací dokumentaci uvedl výslovně požadavek na odborný tým, přičemž zkušenosti jeho členů měly být předmětem hodnocení. Součástí zadávacích podmínek byl vzorový návrh smlouvy, kde je uvedeno, že veškeré služby bude vybraný dodavatel plnit prostřednictvím odborného týmu, který byl hodnocen v rámci nabídky. Z toho vyplývá, že nabídka navrhovatele není úplná, neboť jeden člen týmu není v nabídce vůbec uveden. Tvrzení navrhovatele, že jeho nabídka měla získat 0 bodů v rámci této podsekce, avšak takový postup by byl v rozporu se zadávacími podmínkami. Zadavatel požadoval v nabídce uvedení všech členů týmu bez výjimky. Zadavatel nemohl využít postupu podle § 46 zákona, neboť výjimkou jsou dokumenty, které mají být předmětem hodnocení. Proto nabídka navrhovatele nebyla vůbec hodnocena. Povinnost vyloučit účastníka má zadavatel pouze v případě, že se jedná o vybraného účastníka. Ve všech ostatních případech dává zákon zadavateli možnost účastníka vyloučit, nikoli však povinnost.

54.         Ke komunikaci prostřednictvím datové schránky zadavatel uvedl, že není správním orgánem a nemá tudíž povinnost přijímat dokumenty prostřednictvím datové schránky.

K výroku I. rozhodnutí

55.         K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

56.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno považovat i obecné konstatování, že se namítaného a konkrétně stěžovatelem popsaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní. Za takové situace není vůbec naplňován smysl institutu námitek, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty (zde není ještě Úřadem hodnoceno, zda důvodné či nikoli), ale zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

57.         Úřad pokládá za potřebné zároveň vyjasnit, že uvedené nároky, které jsou na vyřízení námitek zákonem kladeny, byť by se mohly na první pohled jevit jako přísné, nejsou ve vztahu k zadavateli nikterak nespravedlivé. Je totiž třeba předně vycházet z toho, že primárním účelem regulace zadávání veřejných zakázek je ochrana prostředků, které jsou prostřednictvím veřejných zakázek vynakládány, a to především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, na jejichž základě jsou veřejné zakázky plněny, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Má-li zadavatel (právě za účelem ochrany hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s takto vydávanými prostředky) zákonem stanovenu obecnou povinnost zadávat veřejné zakázky prostřednictvím v zákoně upravených zadávacích řízení (nelze-li na danou veřejnou zakázku vztáhnout některou ze zákonem definovaných výjimek z této povinnosti) a je-li zadavatel zároveň osobou odpovědnou za zákonný průběh daného zadávacího řízení, není ničeho nepřiměřeného na tom, aby měl zároveň povinnost k námitce stěžovatele svůj postup relevantním způsobem odůvodnit. Jinými slovy řečeno, je-li zadavatel ve své smluvní volnosti zákonem omezen v tom smyslu, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku může obecně přistoupit toliko na základě formalizovaného postupu, který musí vyhovět zákonem stanoveným podmínkám, musí na každý svůj krok v zadávacím řízení nahlížet též z toho pohledu, zda je v souladu se zákonem. Za takového stavu věci nemůže zadavatel dodavatelům zastřít a nesdělit své úvahy, na základě kterých dospěl k závěru, že postupuje v souladu se zákonem. Navíc je právě férový (transparentní) takový postup zadavatele, kdy obdrží výtky dodavatele a reaguje na ně tak, že se s nimi srozumitelně a jasně vypořádá. To implikuje, že zareaguje na všechny vznesené argumenty a např. uvede, proč je nepovažuje za legitimní. Právě to je základním smyslem řízení o námitkách. Postup, kdy dodavatel vznese řadu argumentů, pro které považuje postup zadavatele za nezákonný, a zadavatel část z nich ignoruje či na konkrétní argumenty reaguje nedůvodně jen povšechně, aniž by vysvětlil, proč tato námitka není důvodná, nemůže být v souladu se zákonem.

58.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na dotčeném trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č.j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 5 zákona.

59.         Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

60.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit, když však přitom setrvává na tom, že jeho postup je zákonný.

61.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

62.         S ohledem na výše uvedené principy Úřad zkoumal, zda rozhodnutí zadavatele ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele obstojí před testem zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy mj. i z toho pohledu, zda součástí rozhodnutí je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Proto porovnal námitky navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách z toho hlediska, zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách. Z logiky věci však to, zda se zadavatel vypořádal se všemi skutečnostmi/námitkami, zkoumá Úřad pouze ve vztahu k těm skutečnostem, na jejichž věcném vypořádání navrhovatel trvá ve svém návrhu.

63.         Na základě porovnání skutečností uvedených v námitkách s obsahem rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad zjistil, že v námitkách navrhovatel uvedl, že:„Stěžovatel se proto zadavatele opakovaně telefonicky dotazoval, proč dochází k průtahům v zadávacím řízení, proč doposud nebyly nabídky posouzeny a vyhodnoceny a čím jsou tyto průtahy odůvodněné. Informace opakovaně … poskytovala kontaktní osoba veřejné zakázky … v tom duchu, že v zadávacím řízení se stále posuzuje a hodnotí, že bylo vyzváno k doplnění několik účastníků, někteří z nich opakovaně, a čeká se na jejich doplnění, resp. vysvětlení nabídek. Jak je možné, že ve zprávě z HN není o ničem takovém zmínka, a naopak se v ní výslovně uvádí, že byl vyzván pouze jeden účastník, a to navíc pouze jednou a pouze k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny? Z toho je zjevné, že nepravdivé informace obsahuje buď zpráva z HN, nebo je podávala kontaktní osoba zadavatele.“, přičemž zadavatel se s těmito skutečnostmivypořádal tím způsobem, že navrhovateli v rozhodnutí o námitkách sdělil, že: „Stěžovatel dále zpochybňuje délku posuzování a hodnocení nabídek zadavatelem. Opět neuvádí žádné ustanovení ZZVZ, které by měl svým postupem zadavatel porušit.   Zadavatel nestanovil zadávací lhůtu a nepožadoval předložení jistiny. S ohledem na počet a rozsah nabídek nepovažuje zadavatel dobu 3 měsíců za nikterak dlouhou a zcela jistě není doba hodnocení upravena v ZZVZ. Takže opět se nejedná o žádné ustanovení, které by zadavatel měl porušit.“

64.         Úřad proto může konstatovat, že zadavatel se vůbec nevyjádřil ke skutečnosti týkající se vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. (Viz výše bod 44. tohoto odůvodnění). Tato námitka navrhovatele nebyla nikterak vypořádána.

65.         Ke skutečnostem, že: „Stěžovatel byl tedy v očekávání, jak se zadavatel postaví k samotnému přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 (zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky a č. 3 (organizace a metodika práce účastníka). Zadavatelem provedený způsob hodnocení uvedený ve zprávě z HK je opět zcela netransparentní a alespoň relativní správnost jeho postupu při přidělování bodů je tak objektivně neověřitelná. U dílčího kritéria č. 3 pak vůbec není uveden popis hodnocení, z nějž by bylo možno dovodit, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k bodovému hodnocení jednotlivých účastníků. V tomto ohledu pak zpráva z HN a potažmo ani oznámení o výběru dodavatele, má-li jím rozhodnutí o výběru dodavatele být, nesplňují náležitosti, dané § 119 a § 123 Zákona.“, uvedeným v námitkách se zadavatel v rozhodnutí o podaných námitkách taktéž vůbec nevyjádřil.

66.         Úřad tedy konstatuje, že zadavatel se vůbec nevyjádřil ke skutečnosti obsažené v  námitkách týkající se posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3 (viz výše bod 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tato námitka navrhovatele nebyla nikterak vypořádána.

67.         Zadavatel se tedy ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 15. 5. 2017 nevyjádřil ke dvěma výtkám navrhovatele a tyto jeho námitky pominul. Zadavatel tímto postupem porušil § 245 odst. 1 zákona, neboť se podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách, čímž se rozhodnutí zadavatele o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

68.         Úřad k postupu při vyřizování námitek podle § 245 odst. 1 zákona dodává, že zadavatel se musí nejen vypořádat se všemi námitkami uplatněnými navrhovatelem, ale své rozhodnutí o námitkách musí též řádně (podrobně a srozumitelně) odůvodnit, a to ve vztahu ke každé námitce. Rozhodnutí o námitkách musí být odůvodněno přezkoumatelným způsobem, musí být srozumitelné a musí být opřeno o relevantní důvody. I kdyby zadavatel považoval některou namítanou skutečnost za irelevantní či nesouvisející se zadávacím řízením, je třeba se i s takovou námitkou vypořádat a zaujmout k ní stanovisko, i kdyby toto vyjádření mělo být takové, že námitka nesouvisí se zadávacím řízením, že k namítanému jednání vůbec nedošlo apod. Nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách pak způsobuje nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Opomene-li zadavatel vypořádat některé z uplatněných námitek, pak je odůvodnění takového rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

69.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, tedy nebylo dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již tak v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadava­tel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit a tedy nikoliv se k některé části námitek vůbec nevyjádřit, jak to učinil v právě posuzovaném případě. Takové podrobné zdůvodnění postupu zadavatele by pak na druhé straně mělo sloužit stěžovateli jako základní podklad pro úvahu, zda si za svým názorem o nezákonném postupu zadavatele stojí natolik, že je ochoten vyvolat zahájení správního řízení před Úřa­dem na základě návrhu.

70.         V návrhu navrhovatel napadl postup zadavatele rovněž při vyřízení dalších bodů námitek:

• Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal s argumenty týkajícími se mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele.
• Zadavatel se řádně nevypořádal s argumentem navrhovatele týkajícím se způsobu hodnocení a posuzování jeho nabídky.

71.         K těmto a rovněž ke všem dalším skutečnostem uvedeným v námitkách se podle názoru Úřadu zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil dostatečně podrobně a srozumitelně, neboť vždy vyložil svůj právní názor, uvedl zdůvodnění svého postupu a svoje stanovisko podložil relevantními argumenty – viz body 49. až 54. tohoto odůvodnění.

72.         Uvedený závěr Úřadu však neznamená, že by Úřad „posvětil“ postup zadavatele z pohledu věcného, tj. že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo, když zjistil, že zadavatel nerozhodl v souladu s § 245 odst. 1 zákona o námitkách navrhovatele.

73.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když v rozhodnutí ze dne 15. 5. 2017 o námitkách navrhovatele ze dne 4. 5. 2017, jež byly zadavateli doručeny 4. 5. 2017, se v jeho odůvodnění vůbec nevyjádřil k námitce stěžovatele ohledně:

• vzájemně si odporujících informací k průběhu posuzování a hodnocení nabídek podaných zadavatelem jednak telefonicky a jednak obsažených ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, obsažené v bodě II. námitek
• nezákonnosti posouzení a hodnocení nabídek při přidělování bodů v dílčích kritériích č. 2 a 3, když způsob hodnocení uvedený ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je netransparentní a u dílčího kritéria č. 3 není vůbec uveden popis hodnocení, obsažené v bodě V. námitek

čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

74.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 

 

K výroku II. rozhodnutí – uložení nápravného opatření

75.         Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je dle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

76.         Vzhledem k tomu, že je rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

77.         Pro úplnost Úřad uvádí, že dle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby o námitkách navrhovatele znovu rozhodl, a to způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

78.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

79.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

80.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

81.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

82.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

83.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2017000206.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží:

České vysoké učení technické v Praze, Zikova 1903/4, 166 36 Praha 6 – Dejvice

Energy Benefit Centre a.s., Ing. Miroslav Hořejší, Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 – Veleslavín

TECHNICO Opava s.r.o., Hradecká 1576/51, 746 01 Opava

METROPROJEKT Praha a.s., náměstí I. P. Pavlova 1786/2, 120 00 Praha 2

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy