Rozhodnutí: S0117/2017/VZ-12069/2017/522/PKř

Instance I.
Věc Stavba č. 42932 P + R Černý Most III. – inženýrská činnost
Účastníci
  1. hlavní město Praha
  2. REINVEST spol. s r.o.
  3. JMV s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 6. 6. 2017
Související rozhodnutí S0117/2017/VZ-12069/2017/522/PKř
R0076/2017/VZ-16895/2017/323/ZSř
Dokumenty file icon dokument ke stažení 460 KB

Č. j.: ÚOHS-S0117/2017/VZ-12069/2017/522/PKř

 

Brno: 10. dubna 2017

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 3. 2017 na návrh ze dne 23. 3. 2017, jehož účastníky jsou

  • zadavatel – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1,
  • navrhovatel – REINVEST spol. s r.o., IČO 65410840, se sídlem K Novému dvoru 897/66, 142 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 24. 3. 2017 JUDr. Adamem Batunou, advokátem, ČAK 09849, IČO 66255741, se sídlem Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1,
  • vybraný uchazeč – JMV s.r.o., IČO 63073722, se sídlem Morseova 192, 109 00 Praha – Petrovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba č. 42932 P + R Černý Most III. – inženýrská činnost“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016,

rozhodl takto:

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – REINVEST spol. s r.o., IČO 65410840, se sídlem K Novému dvoru 897/66, 142 00 Praha 4 – ze dne 23. 3. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba č. 42932 P + R Černý Most III. – inženýrská činnost“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

 

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 24. 3. 2017 návrh navrhovatele – REINVEST spol. s r.o., IČO 65410840, se sídlem K Novému dvoru 897/66, 142 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 24. 3. 2017 JUDr. Adamem Batunou, advokátem, ČAK 09849, IČO 66255741, se sídlem Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 23. 3. 2017 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – hlavní město Praha, IČO 00064581, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba č. 42932 P + R Černý Most III. – inženýrská činnost“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 24. 3. 2017, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.

3.             Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá, aby Úřad v rámci správního řízení přezkoumal úkony zadavatele související s výběrem nejvhodnější nabídky na předmětnou veřejnou zakázku. Navrhovatel má za to, že zadavatel pochybil, když v předmětném zadávacím řízení nebyla vybrána jako nejvhodnější nabídka s nejnižší nabídkovou cenou, ačkoliv právě toto kritérium stanovil zadavatel jako hodnotící ve výzvě k podání nabídek ze dne 27. 9. 2016, neboť pokud by zadavatel při hodnocení nabídek nesnížil nabídkovou cenu vybraného uchazeče o 15 % ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 zákona, přičemž dle názoru navrhovatele byl takovýto postup nezákonný, byla by nabídková cena navrhovatele cenou nejnižší. Navrhovatel v této souvislosti požaduje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 zákona spočívající ve zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

4.             Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč – JMV s.r.o., IČO 63073722, se sídlem Morseova 192, 109 00 Praha – Petrovice (dále jen „vybraný uchazeč“).

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0117/2017/VZ-10572/2017/522/PKř ze dne 27. 3. 2016.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7.             Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

8.             Z dikce § 114 odst. 3 věty třetí zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.

9.             Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

10.         Úřad předně uvádí, že zákon obecně rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 117a písm. a) zákona], a náležitosti, jejichž případná absence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i situace uvedená v ust. § 117a písm. d) zákona. V naposledy uvedeném ustanovení zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení chybějících náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě na výzvu Úřadu nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady návrhu vyzvat či zkoumat důvody absence takové zákonné náležitosti návrhu.

11.         Úřadu byl dne 24. 3. 2017 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele ze dne 23. 3. 2017 (dále jen „návrh“), přičemž v úvodu svého návrhu navrhovatel uvádí následující přílohy:

  • plná moc,
  • potvrzení o úhradě kauce,
  • námitky navrhovatele ze dne 6. 3. 2017 s uvedením poznámky „Kopie – odesláno 6. 3. 2017“
  • rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 14. 3. 2017.

12.         V návrhu navrhovatel mj. uvádí, že „[p]roti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 22. 2. 2017 podal navrhovatel v zákonné lhůtě dne 6. 3. 2017 námitky podle ustanovení § 110 zákona“.

13.         Úřad konstatuje, že v samotném textu návrhu není uvedeno, že jeho součástí je doklad o doručení námitek zadavateli (v části I. návrhu pouze navrhovatel uvádí, že dne 6. 3. 2017 podal námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky), přičemž Úřad má za to, že tento doklad není ani přílohou datové zprávy doručené Úřadu.

14.         Úřad uvádí, že jak vyplývá z dikce zákona, zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně stanovil požadavek, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku má být doklad o doručení námitek zadavateli, nikoliv pouhé prohlášení navrhovatele o této skutečnosti.

15.         Součástí návrhu byl rovněž dokument označený jako »Námitky uchazeče proti posouzení a hodnocení nabídek a proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na zadání veřejné zakázky s názvem „Stavba č. 42932 P + R Černý Most III. – inženýrská činnost“ podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách“« ze dne 6. 3. 2017. K tomu Úřad nejprve obecně uvádí, že z dikce zákona a stejně tak z jeho jazykového výkladu je zřejmé, že je nutno rozlišovat mezi písemností, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o samotném doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, kdo je činí, proti jakým úkonům zadavatele se jimi brojí, čeho se jejich prostřednictvím stěžovatel domáhá, případně datum vyhotovení námitek. Oproti tomu za doklad o doručení námitek je třeba považovat takový doklad, který je způsobilý prokázat řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli, tedy skutečnosti jiné.

16.         V šetřeném případě navrhovatel přílohou návrhu doručeného Úřadu učinil mimo jiné písemnost obsahující text námitek a rozhodnutí o nich, které rovněž obsahuje deklaraci o datu doručení námitek a o včasnosti jejich doručení. Zákonodárce však v již citovaném ustanovení § 114 odst. 3 třetí věta zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má být doklad o doručení námitek zadavateli.

17.         Je třeba na tomto místě uvést, že text podaných námitek, ani rozhodnutí o námitkách není povinnou náležitostí návrhu, resp. povinnou přílohou návrhu. K tomu Úřad uvádí, že datum uvedené v rozhodnutí o námitkách nelze považovat za doklad, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy řádnost a včasnost doručení námitek. Dle Úřadu je nutno rozlišovat mezi písemností, kterou je o námitkách rozhodováno, třebaže informaci (tvrzení) o doručení námitek obsahuje, a vlastním dokladem o doručení námitek. Přestože Úřad postup navrhovatele, který tuto písemnost spolu s návrhem předloží, shledává vhodným a pro průběh správního řízení přínosným, nelze takovým písemnostem (námitkám bez dokladu o jejich doručení, resp. rozhodnutí o nich) přiřadit „vlastnosti“, které má mít samotný doklad o doručení námitek, třebaže informace o doručení námitek je v rozhodnutí o námitkách uvedena, a to z následujících důvodů.

18.         Námitky, resp. rozhodnutí o nich, které byly přílohou návrhu, nejsou dokladem objektivně potvrzujícím datum doručení námitek zadavateli a zejména pak včasnost jejich doručení zadavateli, tedy zda byly v tomto ohledu splněny zákonem stanovené požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek a které mají vliv na možnost Úřadu o následném návrhu věcně rozhodnout [nejsou-li námitky podány včas a řádně, Úřad musí následný návrh podávaný před uzavřením smlouvy zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou – k tomu srov. § 110 odst. 7 věta šestá a § 118 odst. 5 písm. c) zákona]. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení byl popsán výše (viz bod 15. odůvodnění rozhodnutí). Pokud jde o rozhodnutí o námitkách, ani to nemůže být považováno bez dalšího za doklad o doručení námitek, neboť obsahuje toliko neověřenou informaci o jejich doručení, zatímco doklad o doručení námitek by měl jednoznačně prokazovat samotné doručení takových námitek zadavateli. Zjednodušeně řečeno, přiložené námitky, resp. rozhodnutí o nich, neprokazují způsob doručení a dále také včasnost podaných námitek zadavateli, a nejsou tedy dokladem o jejich doručení, který je zákonodárcem, jednoznačně užitou formulací v ustanovení § 114 odst. 3 zákona, požadován. Pro úplnost Úřad uvádí, že na uvedeném nic nemění ani poznámka uvedená na námitkách, které byly součástí návrhu, a sice uvedení data „odeslání námitek“ (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

19.         V souvislosti se zde řešenou problematikou je tedy nutno uzavřít, že v případech, kdy je požadován doklad o doručení písemnosti, musí se jednat o doklad prokazující způsob a dobu doručení, tedy je třeba, aby byl zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena (nikoliv pouze odeslána) nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla doručena zadavateli, včetně dne, kdy se tak stalo. Ke splnění tohoto požadavku je např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence zapotřebí požádat v daném případě Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je namístě vnímat zejména písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, jenž písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), který jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. Nelze rovněž opomenout ani to, že ustanovení § 149 odst. 4 zákona klade jednoznačný požadavek pro případ, kdy jsou námitky doručovány prostřednictvím elektronických prostředků, kterým je kupříkladu způsob doručování prostřednictvím emailu, a to, že námitky musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem. V případě, že jsou námitky podány prostřednictvím datové schránky, což je taktéž jeden z možných způsobů jejich podání, je pak dále zapotřebí rozlišovat okamžik dodání do datové schránky a doručení do datové schránky (k tomu srov. zejména § 18a zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů).

20.         Úřad dále v této souvislosti konstatuje, že dokladem o doručení námitek samozřejmě nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl na první pohled jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by jistě o takový zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. V posuzovaném případě však navrhovatel nepředložil žádný doklad, z něhož by bylo možné ověřit/postavit najisto (ke shodnému tvrzení stran Úřad nemůže přihlédnout, viz níže), zda skutečně byly námitky, resp. následný návrh na zahájení správního řízení doručeny řádně a včas.

21.         To, že samo rozhodnutí o námitkách, resp. tvrzení o datu (údaj o způsobu doručení absentuje) doručení námitek, nemůže být samo o sobě považováno za doklad o době jejich doručení, lze ostatně demonstrovat i pomocí argumentu a simili. Nelze jistě pochybovat o tom, že v situaci, kdy by navrhovatel učinil přílohou návrhu rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek z toho důvodu, že byly doručeny opožděně, by Úřad nebyl oprávněn návrh bez dalšího zamítnout jako podaný neoprávněnou osobou podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona s odůvodněním, že má přeci k dispozici doklad o opožděném doručení námitek. Není‑li pak tvrzení o opožděném doručení námitek dokladem o jejich skutečně opožděném doručení, nemůže být logicky ani tvrzení o jejich včasném doručení dokladem o tom, že byly skutečně doručeny včas (a řádně).

22.         Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího dobu doručení námitek nemůže mít) na jisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá (a co má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prostřednictvím předmětného dokladu prokázat). Úřad v šetřeném případě sice má informaci o tom, že námitky byly navrhovatelem podány, nemá však z návrhu a jeho příloh postaveno na jisto, jakým způsobem a kdy byly námitky ve skutečnosti doručeny.

23.         Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že návrh a jeho přílohy, kdy absentuje právě doklad o doručení námitek, není objektivním, a tedy dostatečným podkladem pro to, aby Úřad posoudil včasnost doručení námitek zadavateli jako podmínky vedení správního řízení, kdy podle § 110 odst. 7 zákona je podání námitek řádně a včas podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele.

24.         Úřad dále v této souvislosti doplňuje, že zakotvením povinnosti učinit součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli ve spojení s negativním následkem v podobě zastavení správního řízení v případě nesplnění uvedené povinnosti je sledováno, aby Úřad mohl rychle a správně posoudit splnění procesních podmínek vedení správního řízení, a tedy aby postupy zadavatelů mohly být v zahájeném správním řízení Úřadem co nejdříve přezkoumány nebo správní řízení pro nesplnění podmínek řízení co nejdříve zastaveno, a tak bylo zamezeno bezdůvodnému blokování zadávacích řízení, resp. soutěží o návrh. Úřad dodává, že přesné stanovení okamžiku doručení námitek je klíčové pro stanovení počátku běhu dalších lhůt, jako je například zákonná tzv. blokační lhůta, ve které nelze uzavřít smlouvu. I ze zde předestřené argumentace Úřadu je evidentní, jaký dopad může mít skutečnost, že součástí návrhu navrhovatele nebyl doklad o doručení námitek.

25.         Ani kombinace návrhu, námitek a rozhodnutí o námitkách, které navrhovatel přiložil k návrhu, nemohou nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek, a to ani za situace, kdy strany (resp. účastníci správního řízení) včasné doručení námitek nečiní sporným, neboť ze zaslaných písemností není zřejmé, zda byly námitky zadavateli skutečně doručeny dne 6. 3. 2017. Okolnost, že strany doručení námitek zadavateli nečiní sporným, ničeho nemění na skutečnosti, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny.

26.         K uvedenému Úřad pro úplnost uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(…) písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno." a dále, že „[p]ísemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno“, aplikovat, neboť jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 As 2/2013-46 ze dne 24. 4. 2013, vztah mezi dodavatelem a zadavatelem je primárně vztahem soukromoprávním. Z uvedeného plyne, že doručování námitek zadavateli nepodléhá právní úpravě obsažené ve správním řádu. V této souvislosti nicméně Úřad pro úplnost dodává, že i v případě, že by se jednalo o písemnost doručovanou podle správního řádu, nic by to neměnilo na aplikaci zvláštní úpravy § 114 odst. 3 zákona, který stanoví povinnost přiložit k návrhu doklad o doručení námitek, o jehož nutných náležitostech bylo pojednáno výše. Nadto účelem doložení dokladu o doručení námitek není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti a podmínky (viz § 114 odst. 3 zákona a § 110 odst. 7 šestá věta zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad, jak již bylo uvedeno výše, význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v některém ze zadávacích řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se zadavatel měl možnost s námitkami seznámit.

27.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem (viz bod 11. odůvodnění tohoto rozhodnutí) pouze vyplývá informace navrhovatele o podání námitek (dle navrhovatele v zákonné lhůtě) a dále informace zadavatele z přiloženého rozhodnutí o námitkách, že námitky zadavatel obdržel dne 6. 3. 2017, což však zároveň Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit, přičemž ani shodná deklarace zadavatele a navrhovatele nemůže být pro Úřad ze shora podrobně uvedených důvodů dostačující. Dle Úřadu nelze na daný případ aplikovat ani ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel nepopírá, popř. konkludentně potvrzuje, že mu byla písemnost doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě objektivních podkladů zjistit přesné datum (s čímž je imanentně spojena i potřeba zjištění způsobu) jejího doručení.

28.         V neposledním řadě Úřad doplňuje, že výše odůvodněný právní názor vychází rovněž z konstantní rozhodovací praxe Úřadu, přičemž příkladně lze zmínit zejména rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0025/2017/VZ-10300/2017/322/DJa ze dne 24. 3. 2017, které uvádí, že (pozn. zvýraznění provedeno Úřadem) „[d]oklad o doručení námitek má osvědčit (doložit) tvrzení o okamžiku doručení námitek, který je s ohledem na § 111 odst. 5 zákona stěžejní pro počátek běhu blokační lhůty, tzn. mj. má významný dosah pro další úkony Úřadu. Proto zákonodárce stanovil, že součástí návrhu musí být též tento doklad, a jeho nedoložení spolu s návrhem spojuje se zastavením správního řízení. Zákon toto výslovně uvádí, a proto musel navrhovatel o povinnosti předložit doklad o doručení námitek vědět. Pakliže totiž navrhovatel součástí jeho návrhu sice učinil rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvedl den, kdy mu byly námitky doručeny, avšak žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu není možné považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Z rozhodnutí o námitkách, které tvořilo přílohu návrhu, se nepodává informace, zda námitky byly řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonné požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek, a jež mají vliv na řádnost podání návrhu k Úřadu“. Obdobně pak lze dále odkázat na rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0227/2016/VZ-46522/2016/321/MMl ze dne 22. 11. 2016 a rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0217/2016/VZ-44710/2016/323/LVa ze dne 7. 11. 2016, v rámci kterých se předseda Úřadu rovněž zabýval posouzením obdobných situací, jako v nyní projednávaném případě, a které Úřad nemůže ani v nyní posuzované věci s ohledem na zásadu vyjádřenou v § 2 odst. 4 správního řádu, podle které správní orgán dbá, aby při rozhodování o skutkově podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly, přehlížet.

29.         Úřad v této souvislosti uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

30.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 23. 3. 2017 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží:

1. Hlavní město Praha, Mariánské náměstí 2/2, 110 00 Praha 12

2. JUDr. Adam Batuna, Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1

3. JMV s.r.o., Morseova 192, 109 00 Praha – Petrovice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] JUDr. Josef Vedral, Ph.D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz