číslo jednací: S0031/2017/VZ-07299/2017/533/HKu

Instance I.
Věc Smlouvy o zřízení a provozování konsignačního skladu
Účastníci
  1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 30. 5. 2017
Související rozhodnutí S0031/2017/VZ-07299/2017/533/HKu
R0053/2017/VZ-16246/2017/323/KKř
Dokumenty file icon 2017_S0031.pdf 471 KB

Č. j.: ÚOHS-S0031/2017/VZ-07299/2017/533/HKu

 

Brno: 27. února 2017

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 1. 2017 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 2. 2017 Mgr. Magdalénou Poncza, advokátkou, č. osv. ČAK 8698, IČO 69600317, se sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů – při uzavření „Smlouvy o zřízení a provozování konsignačního skladu“ ze dne 14. 11. 2013 (evid. č. smlouvy: PR/405/2013) s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. (od 1. 8. 2015 Perfect Distribution a.s.), IČO 47675934, se sídlem U Spalovny 4582/17, 796 01 Prostějov,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – se dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 citovaného zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávce stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím konsignačního skladu, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 11. 2013 „Smlouvu o zřízení a provozování konsignačního skladu“ pod evid. č. PR/405/2013 s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. (od 1. 8. 2015 Perfect Distribution a.s.), IČO 47675934, se sídlem U Spalovny 4582/17, 796 01 Prostějov, nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení zákona, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

 

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“)[1] obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20a, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 8. 2. 2017 Mgr. Magdalénou Poncza, advokátkou, č. osv. ČAK 8698, IČO 69600317, se sídlem Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“) – při pořizování plnění spočívajícím v dodávkách stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím konsignačního skladu (dále jen „veřejná zakázka“), na které zadavatel uzavřel dne 14. 11. 2013 „Smlouvu o zřízení a provozování konsignačního skladu“ pod evid. č. PR/405/2013 (dále jen „Smlouva“) s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. (od 1. 8. 2015 Perfect Distribution a.s.), IČO 47675934, se sídlem U Spalovny 4582/17, 796 01 Prostějov (dále jen „MARTEK MEDICAL a.s.“).

2.             Na základě skutečností obsažených v podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou, stanovisko ke skutečnostem uvedeným v podnětu a další upřesňující materiály a vyjádření.

3.             V návaznosti na žádost Úřadu ze dne 21. 12. 2016 zaslanou zadavateli (v rámci šetření podaného podnětu) zadavatel ve svém vyjádření ze dne 3. 1. 2017 mj. uvedl: „zasílám doložení sestavy výdeje do spotřeby stentů Astron a Pulsar vztahující se ke smlouvě PR/405/2013 (…) Uvedené finanční hodnoty v doložených sestavách jsou včetně DPH (…) V roce 2012 stenty Astron a Pulsar nebyly v sestavách konsignačního skladu nalezeny (…) Na Váš dotaz, jakým způsobem stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, Vám neumíme odpovědět, jelikož zaměstnanci, kteří v té době zakázku realizovali, již nejsou v pracovním poměru MNO (…).“.

4.             Z důvodu existence pochybností o tom, zda zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávce stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím konsignačního skladu nezadal v některém z druhů zadávacího řízení uvedených v § 21 odst. zákona, zahájil Úřad správní řízení z moci úřední.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5.             Podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 20. 1. 2017, kdy Úřad doručil zadavateli oznámení o zahájení správního řízení.

6.             Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

7.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-02126/2017/533/HKu ze dne 19. 1. 2017. Usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-02131/2017/533/HKu ze dne 19. 1. 2017 Úřad zadavateli určil lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

8.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-02989/2017/533/HKu ze dne 30. 1. 2017 Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 36 odst. 3 správního řádu určil zadavateli lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

9.             Usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-05063/2017/533/HKu ze dne 9. 2. 2017 Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 36 odst. 3 správního řádu určil zadavateli lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, a to v návaznosti na žádost zadavatele ze dne 8. 2. 2017, v níž zadavatel požadoval prodloužení lhůty určené usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-02989/2017/533/HKu ze dne 30. 1. 2017.

10.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-05928/2017/533/HKu ze dne 15. 2. 2017 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání písemného sdělení, zda plnění Smlouvy dosud probíhá a dále podání sdělení, jaká byla, tj. kolik činila skutečně uhrazená cena za celou dobu plnění Smlouvy v případě, že předmětné plnění již bylo ukončeno.

11.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-06718/2017/533/HKu ze dne 21. 2. 2017 Úřad podle § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 36 odst. 3 správního řádu určil zadavateli lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 1. 2017

12.         Dne 27. 1. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 25. 1. 2017, v němž uvádí, že v případě uzavřené smlouvy (pozn. Úřadu „Smlouvy o zřízení a provozování konsignačního skladu“ ze dne 14. 11. 2013) se jedná o smlouvu na zřízení a provozování konsignačního skladu pro radiologické oddělení. Dodává, že se jedná o smlouvu na doplnění portfolia materiálu, samoexpandibilních stentů „Astron“ a „Pulsar“. Zadavatel dále upřesňuje, že veřejná zakázka, na základě které bylo rozhodnuto o dodávkách materiálu pro intervenční radiologii, byla realizována v roce 2012 formou otevřeného řízení, a dle jeho výsledku byla dne 27. 6. 2012 uzavřena kupní smlouva spojená se zřízením a provozem konsignačního skladu PR/315/2012 se společností MARTEK MEDICAL a.s. na dobu určitou – 3 let, přičemž požadavek na doplnění portfolia samoexpandibilních stentů vznikl na základě požadavku lékaře, provádějícího intervenční zákroky na oddělení radiologie.

13.         Zadavatel dále uvádí, že intervenční radiologie je multidisciplinární, miniinvazivní obor, jenž k dosažení optimálních výsledků diagnosticko-terapeutických metod vyžaduje komplexní portfolio materiálů. Z uvedeného důvodu bylo, podle názoru zadavatele, nezbytné doplnění vybavení radiologického oddělení o uvedené stenty, jejichž vlastnosti a výhody zadavatel dále blíže popisuje. Podle vyjádření zadavatele je jeho zásadním posláním i cílem léčit pacienty dle nejnovějších trendů a postupů, s minimalizací následných postprocedurálních komplikací. Dodává, že počet pacientů vyžadující určitý druh léčby není možné předem nikdy předem jednoznačně stanovit.

14.         Závěrem zadavatel upřesňuje, že stenty „Astron“ a „Pulsar“ byla dodávány za cenu obvyklou v místě a čase (tj. stent Astron za 22 525,36 Kč včetně DPH, stent Pulsar-18 za 22 484,96 Kč včetně DPH a stent Pulsar-35 za 24 500 Kč včetně DPH).

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2017

15.         Dne 20. 2. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne na základě usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0031/2017/VZ-05928/2017/533/HKu ze dne 15. 2. 2017, v němž uvádí, že plnění na základě Smlouvy nebylo formálně ukončeno a dosud probíhá. V příloze uvedeného vyjádření zadavatel doložil přehled reálného plnění („přehled výdeje položek do spotřeby“) v letech 2013, 2014, 2015, 2016 a 2017.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

16.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, a proto rozhodl o spáchání správního deliktu zadavatelem a o uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

17.         Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel naplňuje definici veřejného zadavatele podle zákona.

18.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

19.         Podle čl. I odst. 1 zřizovací listiny zadavatele, ve znění schváleném Zastupitelstvem města Ostrava usnesením č. 0366/ZM1014/7 ze dne 27. 4. 2011, je zřizovatelem zadavatele statutární město Ostrava. Z čl. V předmětné zřizovací listiny vyplývá, že právní formou zadavatele je příspěvková organizace.

20.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je příspěvkovou organizací, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek a je tedy veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

21.         Podle § 7 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle tohoto zákona, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

22.         Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

23.         Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

24.         Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

25.         Podle § 12 odst. 3 zákona (ve znění účinném od 1. 1. 2014) se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

26.         Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky se dle § 13 odst. 1 zákona pro účely tohoto zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

27.         Podle § 13 odst. 2 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění.

28.         Podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky stanoví na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou nebo na dobu, jejíž trvání nelze přesně vymezit.

29.         Podle § 17 písm. m) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadáváním závazný postup zadavatele podle tohoto zákona v zadávacím řízení, jehož účelem je zadání veřejné zakázky, a to až do uzavření smlouvy nebo do zrušení zadávacího řízení; zadáváním se rozumí i postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a řízení, ve kterém veřejný zadavatel zadává veřejnou zakázku na základě rámcové smlouvy,

30.         V § 21 odst. 1 zákona jsou uvedeny tyto druhy zadávacích řízení

a) otevřené řízení (§ 27),

b) užší řízení (§ 28),

c) jednací řízení s uveřejněním (§ 29),

d) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34),

e) soutěžní dialog (§ 35),

f) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38).

31.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

32.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

33.         Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že zadavatel uzavřel s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. dne 14. 11. 2013 Smlouvu.

34.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 1. Smlouvy je uvedeno: „Předmětem této Smlouvy je dohoda smluvních stran na zřízení a provozování konsignačního skladu (ve zkratce KS) zboží dodavatele na dohodnutém místě u provozovatele KS. Dále je předmětem smlouvy dohoda na vymezení základních práv a povinností smluvních stran při odběru/prodeji zboží uloženého na konsignačním skladu.“.

35.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 2. Smlouvy je uvedeno: „Dodavatel je oprávněn prodávat zdravotnické prostředky pro použití v radiologii dále jako zboží (…).“.

36.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 5. Smlouvy je uvedeno: „Dodavatel po dohodě s provozovatelem KS zřizuje na oddělení Radiologie a zobrazovacích metod Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové organizace, konsignační sklad (…) svého zboží (…).“.

37.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 7. Smlouvy je uvedeno: „Provozovatel KS je dle této smlouvy oprávněn k odběru zboží z KS (…).“.

38.         V čl. I. „Předmět smlouvy“ odst. 8. Smlouvy je uvedeno: „Vydáním zboží z KS pro použití při poskytování zdravotních služeb vzniká závazek odběratele zaplatit jeho cenu dle sjednaných platebních podmínek (…).“.

39.         V čl. II. „Zřízení konsignačního skladu a doplňování zboží“ odst. 2. Smlouvy je uvedeno: „Dodavatel při zahájení provozu konsignačního skladu umístí zboží v rozsahu a sortimentu předpokládané spotřeby odběratele, uvedené v Příloze č. 1 této smlouvy: Seznam zboží na konsignačním skladu. Příloha č. 1 obsahuje soupis zboží uloženého na KS (…) Dále se zavazuje doplňovat konsignační sklad zbožím, jehož specifikace je provedena přílohou č. 1, kterou je stanoven počáteční stav zboží umístěného na KS.“.

40.         V čl. V. „Ceny a platební podmínky“ odst. 1. Smlouvy je uvedeno: „Ceny zboží dodávaného na KS jsou uvedeny v příloze č. 1 smlouvy. Změny cen mohou být provedeny jen na základě dohody.“.

41.         V čl. VI. „Doba provozování KS“ odst. 1. Smlouvy je uvedeno: „Smlouva je uzavírána na dobu neurčitou (…).“.

42.         V čl. VI. „Doba provozování KS“ odst. 2., Smlouvy je uvedeno: »Po podepsání smlouvy bude pro zahájení provozu KS dodavatelem dodáno zboží dle objednávky nemocnice uvedené na „Seznamu zboží v konsignačním skladu“, který bude vymezovat základní stav na KS. Tento bude dále udržován a doplňován systémem použití výdejek, s přihlédnutím k ověřené spotřebě provozovatele.«.

43.         V příloze č. 1 Smlouvy – seznam zboží na konsignačním skladu – je uvedena tabulka obsahující seznam zboží v souhrnné hodnotě 879 124,48 Kč bez DPH, tzn. jedná se o součet všech položek po jednom kusu, kde ke každé položce (řádku tabulky) je mj. uvedeno následující:

Název zboží

Počáteční stav zboží/ks

Fakturační cena bez DPH/ks

Pulsar 18 - nitinol stent 4,0x40 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 4,0x60 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 4,0x80 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 5,0x40 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 5,0x60 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 5,0x80 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 6,0x40 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 6,0x60 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 6,0x80 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 6,0x100 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 7,0x40 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 7,0x60 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 7,0x80 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 7,0x100 135 cm

1

26 857,36 Kč

Pulsar 18 - nitinol stent 7,0x120 135 cm

1

26 857,36 Kč

Astron - nitinol stent 9,0x40 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 9,0x60 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 9,0x80 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 10,0x40 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 10,0x60 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 10,0x80 70 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 8,0x40 120 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 8,0x60 120 cm

1

26 905,60 Kč

Astron - nitinol stent 8,0x80 120 cm

1

26 905,60 Kč

Pulsar 35 - 6,0x40 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 6,0x60 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 6,0x80 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 6,0x100 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 7,0x60 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 7,0x80 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 7,0x100 90 cm

1

29 264,21 Kč

Pulsar 35 - 7,0x120 90 cm

1

29 264,21 Kč

44.         Z doložených faktur dokládajících nákup stentů „Astron“ a „Pulsar“ v letech 2013 a 2014 v návaznosti na uzavřenou Smlouvu vyplývá, že v roce 2013 (za měsíc listopad a prosinec) činila celková fakturovaná částka 551 890,88 Kč včetně DPH, tzn. 479 905,11 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %) a v roce 2014 činila celková fakturovaná částka 2 776 059,52 Kč včetně DPH, tzn. 2 413 964,8 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %). Uvedené částky rovněž vyplývají z doložených sestav „Přehled výdeje do spotřeby dle skupin“ za období od 01/2013-12/2013 a za období od 1/2014-12/2014.

45.         Ze sestavy „Přehled výdeje položek do spotřeby dle skupin“ za období 01/2015-12/2015 vyplývá, že v roce 2015 zadavatel odebral ze skladu stenty „Astron“ a „Pulsar“ v celkové hodnotě 1 923 440,40 Kč včetně DPH, tzn. 1 672 556,87Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %). Ze sestavy „Přehled výdeje položek do spotřeby dle skupin“ za období 01/2016-12/2016 vyplývá, že v roce 2016 zadavatel odebral ze skladu stenty „Astron“ a „Pulsar“ v celkové hodnotě 1 819 637,68 Kč včetně DPH, tzn. 1 582 293 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %). Ze sestavy „Přehled výdeje položek do spotřeby dle skupin“ za období 01/2017-12/2017 vyplývá, že v roce 2017 (ke dni 17. 2. 2017) zadavatel odebral ze skladu stenty „Astron“ a „Pulsar“ v celkové hodnotě 296 738,56 včetně DPH, tzn. 258 033,53 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %).

Posouzení věci

46.         Úřad úvodem v obecné rovině uvádí, že v případě, kdy zadavatel hodlá úplatně pořídit plnění naplňující definici veřejné zakázky podle § 7 zákona, je před zahájením zadávacího řízení povinen určit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Výše předpokládané hodnoty je rozhodující pro určení, zda se bude jednat o veřejnou zakázku nadlimitní či podlimitní, případně veřejnou zakázku malého rozsahu, a která ustanovení zákona se tak budou vztahovat na postup zadavatele. Předpokládanou hodnotu je tedy zadavatel povinen stanovit s náležitou péčí, a to i v případě předpokladu, že bude veřejnou zakázku následně zadávat mimo režim zákona, neboť její nesprávné stanovení může např. vyústit v situaci, kdy zadavatel zadává veřejnou zakázku zcela mimo režim zákona, ačkoliv by při správném stanovení předpokládané hodnoty měl tuto veřejnou zakázku zadávat postupem platným pro zadávání podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek č. j. 62 Af 54/2010-106 ze dne 6. 12. 2011 Krajského soudu v Brně, podle něhož: „Prostřednictvím veřejných zakázek jsou vynakládány značné finanční objemy z veřejných prostředků, a proto je třeba k zajištění smysluplného výkladu § 13 odst. 1 zákona přistupovat s veškerou odpovědností, kterou s sebou nese nakládání s veřejnými prostředky.“. Na odpovědnost zadavatele za správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ukazuje i další rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 8. 2009 pod č. j. 62 Ca 30/2008-190, v němž je uvedeno: „Na konkrétní výši předpokládané hodnoty závisí postup zadavatele v celém průběhu zadávacího řízení; zejména je předpoklad hodnoty rozhodující pro zadavatelův úsudek o tom, zda je vůbec třeba podle zákona uskutečňovat jednotlivé konkrétní procedurální kroky, a pokud ano, pak jakým konkrétním způsobem (…), případně zda se při uskutečňování jednotlivých kroků podle zákona nepostupuje (…). Předpoklad hodnoty veřejné zakázky si však musí stanovit vždy sám zadavatel, který za správnost odpovídá.“.

47.         Z dokumentace doložené Úřadu zadavatelem vyplývá, že zadavatel dne 14. 11. 2013 uzavřel Smlouvu na zřízení a provozování konsignačního skladu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s., a to za účelem zajištění dodávek stentů „Astron“ a „Pulsar“. Z dokumentace je zřejmé, že uzavření předmětné smlouvy nepředcházelo žádné zadávací řízení (dle ust. § 21 odst. 1 zákona), na základě něhož by zadavatel dospěl k závěru, že dodavatel MARTEK MEDICAL a.s. je prokazatelně nejvhodnějším dodavatelem předmětného plnění prostřednictvím u zadavatele zřízeného konsignačního skladu.

48.         K zodpovězení otázky, zda byl zadavatel v šetřeném případě povinen předmětné plnění spočívající v dodávce stentů „Astron“ a „Pulsar“, jež je předmětem Smlouvy, zadat v příslušném zadávacím řízení podle zákona, se Úřad nejprve zabýval zjištěním předpokládané hodnoty tohoto plnění. Z podkladů doložených zadavatelem nevyplývá, ostatně ani sám zadavatel neuplatnil takovou argumentaci, že by obdobným způsobem v předcházejícím období měl uzavřenu smlouvu na shodný předmět veřejné zakázky a jednalo by se z hlediska finančního rozsahu o veřejnou zakázku malého rozsahu. Zadavatel naopak svým vyjádřením v průběhu předmětného správního řízení ze dne 25. 1. 2017 upozornil na skutečnost, že již v roce 2012 na základě otevřeného řízení, tzn. v zadávacím řízení ve smyslu § 21 odst. 1 zákona, uzavřel smlouvu na obdobné plnění. Úřad při svých úvahách o předpokládané hodnotě šetřené veřejné zakázky vycházel mimo jiného z obsahu předmětu plnění uvedeného ve Smlouvě a z obsahu přílohy č. 1 Smlouvy.

49.         Z obsahu Smlouvy vyplývá, že zadavatel uzavřel Smlouvu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. (dále rovněž jen „dodavatel“) na zřízení konsignačního skladu u zadavatele, prostřednictvím kterého je dodavatel oprávněn zadavateli prodávat zboží specifikované v příloze č. 1 Smlouvy - seznam zboží na konsignačním skladu (viz odstavec 43 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž závazek zadavatele zaplatit cenu zboží dle sjednaných platebních podmínek vzniká vydáním/odběrem zboží z konsignačního skladu (viz odstavec 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatel je dle smlouvy povinen doplňovat konsignační sklad zbožím specifikovaným v příloze č. 1 Smlouvy, kterou je současně stanoven počáteční stav zboží umístěného na konsignačním skladu (viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uzavřením předmětné smlouvy se tedy zadavatel zavázal na dobu neurčitou (viz odstavec 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí) k odebírání zboží, jehož sortiment je specifikován v příloze Smlouvy, a to prostřednictvím konsignačního skladu, přičemž celkový objem odebraného zboží nebyl Smlouvou stanoven.

50.         Jak již Úřad uvedl výše, z doložené dokumentace nevyplývá, v jaké výši a jakým způsobem zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu dodávek stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím zřízeného konsignačního skladu, přičemž uvedené zadavatel nezodpověděl ani v průběhu šetření podnětu (viz odstavec 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí), či v průběhu vedeného správního řízení. Z uvedeného lze dovozovat, že u zadavatele uzavření smlouvy nepředcházela žádná kvalifikovaná úvaha o předpokládaném vynakládaném objemu finančních prostředků. 

51.         Vzhledem ke skutečnosti, že Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, je nutné při stanovení předpokládané výše peněžitého závazku, který zadavatel za  zboží odebrané z konsignačního skladu hodlá uhradit, vycházet z ust. § 14 odst. 1 písm. b) zákona, stanovit předpokládanou výši celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců (4 roky). V šetřeném případě se tedy stanoví předpokládaná hodnota celkového peněžitého závazku zadavatele jako čtyřnásobek předpokládané roční spotřeby stentů „Astron“ a „Pulsar“.   

52.         Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel nedoložil, jakým způsobem stanovil předpokládanou hodnotu předmětného plnění, v návaznosti na zadavatelem požadovaný počáteční stav konsignačního skladu, který byl stanoven ve smlouvě, lze při stanovení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky zohlednit údaje uvedené v příloze č. 1 Smlouvy, neboť právě počáteční stav zboží na konsignačním skladu vychází z předpokládané spotřeby zadavatele (viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí), ačkoliv ze Smlouvy nevyplývá za jaké období.

53.         V příloze č. 1 Smlouvy je uvedena tabulka obsahující seznam zboží v souhrnné hodnotě 879 124,48 Kč bez DPH, přičemž uvedený seznam (stentů „Astron“ a „Pulsar“) představuje podle čl. II. „Zřízení konsignačního skladu a doplňování zboží“ odst. 2. Smlouvy počáteční stav zboží umístěného na konsignačním skladu (viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). I při aplikaci předpokladu odběru vždy pouze jednoho kusu zboží od každého typu stentu „Astron“ nebo „Pulsar“, které jsou uvedeny v seznamu zboží na konsignačním skladu, v rámci jednoho roku (jinými slovy: pokud by zadavatel v jednom roce plnění odebral pouze počáteční stav zboží umístěného na konsignačním skladu), předpokládaná roční spotřeba stentů „Astron“ a „Pulsar“ by odpovídala hodnotě 879 124,48 Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že zadavatel uzavřel Smlouvu na dobu neurčitou, předpokládaná hodnota dodávky stentů „Astron“ a „Pulsar“ by tak v návaznosti na ust. § 14 odst. 1 písm. b) zákona činila nejméně 3 516 497,92 Kč bez DPH (4 x 879 124,48 Kč bez DPH). Úřad dodává, že uvedená částka představuje cenu plnění za období čtyř let v případě, že by každoročně (či průměrně za jeden rok) bylo z konsignačního skladu zadavatelem odebráno takové množství a sortiment stentů „Astron“ a „Pulsar“, jež odpovídá počátečnímu (základnímu) stavu zboží umístěného na konsignačním skladu. S ohledem na výši vypočtené předpokládané hodnoty (3 516 497,92 Kč bez DPH) lze ve vztahu k rozhodnému období (k datu uzavření Smlouvy) konstatovat, že se v posuzovaném případě jedná o veřejnou zakázku, která je z hlediska předpokládané hodnoty podle § 12 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou podlimitní, neboť ke dni uzavření Smlouvy činila podle účinného znění zákona předpokládaná hodnota podlimitní veřejné zakázky na dodávky nejméně 1 000 000 Kč bez DPH. Pro úplnost Úřad uvádí, že novelou zákona č. 341/2013 Sb., účinnou od 1. 1. 2014, byla předpokládaná hodnota podlimitní veřejné zakázky na dodávky zvýšena na nejméně 2 000 000 Kč bez DPH. Jak vyplývá z výše uvedeného, předpokládaná hodnota šetřené veřejné zakázky tedy převyšovala i novelou zvýšenou předpokládanou hodnotu 2 000 000 Kč pro podlimitní veřejné zakázky, když činila nejméně 3 516 497,92 Kč bez DPH a tedy ani případná aplikace pozdější (příznivější) právní úpravy na šetřený případ ničeho nemění na skutečnosti, že předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky převyšuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou by zadavatel nebyl povinen zadávat v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona.

54.         Skutečnost, že v daném případě se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, podporují i následné údaje týkající se reálného plnění na základě uzavřené smlouvy, které Úřad pro dokreslení okolností dané veřejné zakázky, resp. odebíraného plnění níže přibližuje. Co se týče skutečných nákladů vynaložených na plnění předmětné veřejné zakázky zadavatelem, Úřad z doložených podkladů zjistil, že v roce 2013 (za měsíc listopad a prosinec) činila celková fakturovaná částka za dodávky stentů „Astron“ a „Pulsar“ v návaznosti na uzavřenou Smlouvu 551 890,88 Kč včetně DPH, tzn. 479 905,113 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %), v roce 2014 činila celková fakturovaná částka 2 776 059,52 Kč včetně DPH, tzn. 2 413 964,8 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %), v roce 2015 zadavatel odebral ze skladu do spotřeby stenty „Astron“ a „Pulsar“ v hodnotě 1 923 440,40 Kč včetně DPH, tzn. 1 672 556,87Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %), v roce 2016 zadavatel odebral ze skladu do spotřeby stenty „Astron“ a „Pulsar“ v hodnotě 1 819 637,68 Kč včetně DPH, tzn. 1 582 293 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %) a v roce 2017 (ke dni 17. 2. 2017) zadavatel odebral ze skladu do spotřeby stenty „Astron“ a „Pulsar“ v celkové hodnotě 296 738,56 včetně DPH, tzn. 258 033,53 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %).

55.         V součtu za 40 měsíců (listopad roku 2013 až únor roku 2017) tedy zadavatel za dodávky stentů „Astron“ a „Pulsar“ celkem zaplatil 7 367 767,04 Kč včetně DPH, tzn. 6 406 753, 95 Kč bez DPH (při dani z přidané hodnoty 15 %), což více než šestkrát překračuje limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu v době zadávání předmětné veřejné zakázky. Úřad podotýká, že podle § 2 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v  eurech na českou měnu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, činí v případě zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona pro veřejné zakázky na dodávky 5 010 000 Kč, což doložená hodnota reálného plnění ve výši 6 406 753, 95 Kč bez DPH přesahuje. Je tedy zřejmé, že již na základě zohlednění skutečného plnění za 40 měsíců lze dovodit, že předmětná veřejná zakázka dosahuje hodnoty určené pro nadlimitní veřejnou zakázku. V uvedeném případě však není pro posouzení věci rozhodující, zda by se jednalo o veřejnou zakázku podlimitní či nadlimitní, ale podstatné je zjištění, že se nejedná o veřejnou zakázku malého rozsahu a tedy zadavatel měl při předmětnou veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle zákona.

56.         V návaznosti na výše uvedená zjištění Úřad upozorňuje, že právě s ohledem na postup při výpočtu odhadované předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky, při kterém Úřad vycházel ze základního stavu zboží na konsignačním skladu, lze konstatovat, že zadavatel mohl předpokládanou hodnotu dodávek stentů „Astron“ a „Pulsar“ stanovit obdobným způsobem. Úřad podotýká, že předpokládanou výši plnění dovodil pouze na základě matematického výpočtu, bez povědomí o reálné spotřebě stentů, které nepochybně zadavatel, vzhledem k odbornosti a praxi lékařů, má, a které rovněž mohl kromě „čistě“ matematického postupu při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky využít. Úřad současně upozorňuje, že i ve Smlouvě je uvedeno, že základní stav zboží na konsignačním skladu byl stanoven s ohledem na předpokládanou spotřebu zadavatele (viz odstavec 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí), což potvrzuje skutečnost, že zadavatel byl před uzavřením Smlouvy schopen stanovit, jaké minimální množství příslušných stentů bude potřebovat, přičemž již tato minimální spotřeba zadavatele stanovená jako základní stav zboží na konsignačním skladu odpovídala stentům „Astron“ a „Pulsar“ v hodnotě blížící se téměř 1 000 000 Kč bez DPH, tedy hodnotě zakázky, která musela být v rozhodném období (ke dni uzavření Smlouvy) zadávána v některém z druhů zadávacího řízení podle zákona. Výše uvedené skutečnosti (matematický výpočet předpokládané hodnoty veřejné zakázky, zkušenosti zadavatele a hodnota základního stavu zboží na konsignačním skladu) tedy mohly ovlivnit rozhodnutí zadavatele o způsobu zadání předmětné veřejné zakázky. Úřad dále upozorňuje, že ačkoliv zadavatel před podpisem Smlouvy neprovedl žádné zadávací řízení, je zřejmé, že již v průběhu prvního roku plnění, resp. již v prvních dvou měsících (listopad a prosinec 2013), mohl zadavatel zjistit, že celková hodnota plnění v návaznosti na uzavřenou Smlouvu převýší limit pro zakázky malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat v některém z druhů zadávacího řízení podle zákona. V takovém případě měl zadavatel učinit opatření, aby nadále nedocházelo k plnění ze Smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem, tedy plnění ze Smlouvy zastavit a zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku podle zákona, což však neučinil, neboť podle vyjádření zadavatele ze dne 20. 2. 2017 dosud nebylo plnění ze Smlouvy ukončeno. Nezákonnost postupu zadavatele nemůže ani zhojit fakt, že v roce 2012 byla vysoutěžena veřejná zakázka v otevřeném řízení na dodávky obdobného plnění a nyní prověřovanou veřejnou zakázkou de facto došlo „k rozšíření portfolia“ nabízeného plnění dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s.

57.         K argumentaci zadavatele, podle níž veřejná zakázka, na základě které bylo rozhodnuto o dodávkách materiálu pro intervenční radiologii, byla realizována v roce 2012 formou otevřeného řízení, a dle jeho výsledku byla dne 27. 6. 2012 uzavřena kupní smlouva spojená se zřízením a provozem konsignačního skladu PR/315/2012 s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. na dobu určitou – 3 let, přičemž požadavek na doplnění portfolia samoexpandibilních stentů vznikl na základě požadavku lékaře, provádějícího intervenční zákroky na oddělení radiologie, Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel uzavřel novou smlouvu (PR/405/2013) na zřízení a provoz konsignačního skladu za účelem nákupu nového sortimentu zboží. Sjednal tedy nové plnění, které byl povinen zadat v zadávacím řízení. Z tohoto důvodu považuje Úřad uvedenou argumentaci zadavatele za bezpředmětnou, a jak bylo uvedeno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, skutečnost, že smlouva s označením PR/315/2012 byla uzavřena na základě zadávacího řízení, ničeho nemění na skutečnosti, že ve zde prověřovaném případě se jedná o nezákonné jednání zadavatele, který předmět veřejné zakázky nezadal v některém z druhů zadávacích řízení, ačkoliv mu tato povinnost vyvstala. Stejně tak lze upozornit na skutečnost, že zadavatel si de facto byl vědom povinnosti daný druh plnění poptávat v zadávacím řízení, když obdobný předmět plnění, na nějž byla uzavřena zadavatelem odkazovaná smlouva č. PR/315/2012 zadal v otevřeném řízení.

58.         Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku nepostupoval podle zákona, neboť nepoužil žádný z druhů zadávacích řízení stanovených v ust. § 21 odst. 1 zákona, ačkoliv byl povinen předmětnou veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacích řízení zadat. Úřad tedy na jisto postavil, že se v šetřeném případě nejednalo o veřejnou zakázku malého a zadavatel byl tedy povinen při výběru dodavatele postupovat zákonem aprobovaným způsobem a předmětné plnění zadat v některém z druhů zadávacích řízení. U zadavatele však uzavření smlouvy nepředcházelo žádné zadávací řízení, které by objektivně dokládalo, že právě s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. byla uzavřena smlouva, která by vzešla ze zákonem předpokládané soutěže, a tedy se jednalo o dodavatele, který nabízí nejvýhodnější plnění dle zadavatelem předem jasně formulovaných kritérií. Zadavatel v šetřeném případě tedy „přímo“ přistoupil k uzavření smlouvy. Na závěrech učiněných Úřadem v tomto rozhodnutí ani ničeho nemění sdělení zadavatele, že předmětné plnění pořídil za cenu obvyklou v místě a čase, neboť nelze vyloučit, že by zadavatel, v případě, že by dodržel zákonný postup, a tedy předmětnou veřejnou zakázku zadal v zadávacím řízení, obdržel i jiné, výhodnější nabídky. Stejně tak na uvedeném ani ničeho nemění skutečnost, že zadavateli byla následně za poskytované plnění fakturována nižší částka, než která je uvedena v příloze č. 1 Smlouvy, a tedy fakturace za plnění vyplývající z uzavřené smlouvy byla dle doložených faktur ve výši uváděné zadavatelem ve vyjádření ze dne 25. 1. 2017 (viz odstavec 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Protože zadavatel před uzavřením smlouvy neprovedl zadávací řízení, jeho postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť, jak již bylo uvedeno výše, nelze vyloučit, že by v rámci zadávacího řízení obdržel i jiné, pro něj výhodnější, nabídky než nabídku dodavatele MARTEK MEDICAL a.s. na požadovaný předmět plnění.

59.         Pokud jde o potencionalitu podstatného vlivu nezákonného jednání zadavatele při zadávání veřejné zakázky na výběr nejvhodnější nabídky, coby jednoho ze znaků skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, pak Úřad nad rámec shora řečeného uvádí následující. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 58/2010 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 sp. zn. 62 Af 41/2010, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Krajský soud v Brně pak v rozsudku sp. zn. 31 Af 23/2012 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“. Tyto závěry byly nově opětovně vyjádřeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 As 61/2016 ze dne 28. 6. 2016, ve kterém se uvádí, že „skutková podstata předmětného správního deliktu zahrnuje jak poruchový, tak i ohrožovací delikt. V případě, že správní orgán, tedy stěžovatel, shledá, že se v daném případě jedná o ohrožovací formu správního deliktu, nelze faktický vznik škody z logiky věci nijak prokazovat“.

60.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávce stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím konsignačního skladu, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 11. 2013 Smlouvu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s., nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

61.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

62.         Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

63.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

64.         V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 1 zákona, když veřejnou zakázku s předmětem plnění spočívajícím v dodávce stentů „Astron“ a „Pulsar“ prostřednictvím konsignačního skladu, na jejíž plnění uzavřel dne 14. 11. 2013 Smlouvu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s., nezadal v některém z druhů zadávacího řízení dle výše citovaného ustanovení, ačkoliv byl zadavatel povinen předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s., aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

65.         Před uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek sp. zn. 6 A 126/2002 ze dne 27. 10. 2004) aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

66.         Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

67.         Úřad uvádí, že po datu spáchání správního deliktu (viz níže v odstavci 68 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo novelou zákona č. 40/2015 Sb. ke změně právní úpravy uvedené v ust. § 121 odst. 3 zákona, a to tak, že odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro úplnost Úřad doplňuje, že shodným způsobem je odpovědnost zadavatele zakotvena rovněž v aktuální právní úpravě zadávání veřejných zakázek – tj. v ust. § 270 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedených důvodů Úřad v šetřeném případě aplikoval princip zakotvený v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdější právní úpravy, neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější.

68.         V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o možném spáchání správního deliktu dozvěděl dne 20. 9. 2016, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 14. 11. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s dodavatelem MARTEK MEDICAL a.s. Správní řízení ve věci spáchání správního deliktu bylo zahájeno dne 20. 1. 2017. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, a to ani v případě, kdyby Úřad posuzoval splnění podmínek pro zánik odpovědnosti zadavatele podle pozdější (a vzhledem k tomu, že zakotvuje kratší lhůty, v tomto smyslu pro zadavatele příznivější) právní úpravy.

69.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 z % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

70.         Cenu veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, nelze zjistit, jelikož smluvní cena byla ve Smlouvě stanovena formou cen za jednotky plnění a celkovou smluvní cenu tedy nelze vyčíslit, neboť jak vyplývá z čl. VI. „Doba provozování KS“ odst. 1. Smlouvy, byla tato smlouva uzavřena na dobu neurčitou. Pro úplnost Úřad u zadavatele před uložením pokuty ověřil, zda je na základě předmětné smlouvy doposud plněno, což zadavatel potvrdil svým vyjádřením ze dne 20. 2. 2017. Platí tedy výše uvedené, že celkovou cenu nelze zjistit. Horní hranice možné pokuty ve vztahu ke správnímu deliktu tedy činí dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 20 000 000 Kč.

71.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

72.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

73.         Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že zadavatel „přímo“ uzavřel smlouvu se společností MARTEK MEDICAL a.s., aniž by před uzavřením smlouvy provedl zadávací řízení. Úřad uvádí, že případy, kdy zadavatel vůbec nepostupuje podle zákona, dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť takovým postupem zadavatel omezuje, resp. vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 odst. 1 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti.  

74.         Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že zadavatel narušil základní princip zadávání veřejných zakázek, kterým je podpora soutěžního prostředí, neboť svým postupem neumožnil účast dalších dodavatelů ve výběrovém řízení.

75.         Z hlediska následků správního deliktu Úřad konstatuje, že v daném případě nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mohli nabídnout výhodnější podmínky pro realizaci plnění předmětné veřejné zakázky. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu.

76.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v průběhu šetření s Úřadem spolupracoval a poskytl mu plnou součinnost. Současně jako další polehčující okolnost Úřad zohlednil fakt, že zadavatel byl veden snahou o rozšíření portfolia plnění souvisejícího s již dříve vysoutěženým plněním v otevřeném řízení, tak aby byl zadavatel schopen pacientům poskytnout co nejkvalitnější zdravotnickou péči.

77.         Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil ve prospěch zadavatele skutečnost, že od spáchání správního deliktu uplynuly více než 3 roky, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval: „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Úřad tak konstatuje, že vlivem časové prodlevy mezi spácháním správního deliktu a vynesením konečného rozhodnutí dochází k oslabení účelu trestu.

78.         Úřad však k těmto polehčujícím okolnostem uvádí, že je nelze považovat za okolnosti, které by byly s to „zhojit“ uvedené porušení zákona. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše sankce.

79.         Jako přitěžující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že na základě Smlouvy, která byla uzavřena v rozporu se zákonem, je doposud plněno, a že zadavatel neučinil žádné opatření, prostřednictvím něhož by plnění za Smlouvy zastavil.  

80.         Dále se Úřad zabýval otázkou, zda správní delikt, za který je zadavateli nyní ukládán trest, není ještě v souběhu s dalšími správními delikty zadavatele, a zda je při stanovení výše sankce nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se při postihu souběhu správních deliktů uplatní, a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009, sp. zn. 1 As 28/2009 (publikován ve Sb. NSS 2248/2011), popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 sp. zn. 6 As 245/2015. V prvně uvedeném rozhodnutí Nejvyšší správní soud konstatoval, že »soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. 1 As 27/2008, dle něhož „použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“« Soud dále pokračuje tak, že »[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh „je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení“ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).« Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

81.         Úřad konstatuje, že v právě projednávaném případě je správní delikt zadavatele uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí v souběhu s následujícími delikty:

  • s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0374/2016/VZ-21756/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 12. 8. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 1 500 Kč;
  • s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0375/2016/VZ-21757/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 8. 4. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 800 Kč;

  • s deliktem, o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0379/2016/VZ-21758/2016/551/AKr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), který byl spáchán dne 10. 4. 2015, a za nějž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 1 500 Kč;
  • s delikty, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. – VIII. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0387/2016/VZ-21866/2016/551/Akr ze dne 20. 5. 2016 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 1. 6. 2016), které byly spáchány dne 3. 10. 2015 (ve výroku I. citovaného rozhodnutí), 5. 10. 2015 (ve výroku II. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku III. citovaného rozhodnutí), 9. 10. 2015 (ve výroku IV. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku V. citovaného rozhodnutí), 9. 10. 2015 (ve výroku VI. citovaného rozhodnutí), 3. 10. 2015 (ve výroku VII. citovaného rozhodnutí) a 3. 10. 2015 (ve výroku VIII. citovaného rozhodnutí), a za něž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
  • s delikty, o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I. a II. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0755,0758/2016/VZ-03617/2017/533/BKu ze dne 3. 2. 2017 (rozhodnutí nabylo právní moci dne 21. 2. 2017), které byly spáchány dne 17. 6. 2013 (ve výroku I. citovaného rozhodnutí) a dne 1. 1. 2014 (ve výroku II. citovaného rozhodnutí), a za něž byla Úřadem uložena pokuta ve výši 50 000 Kč,

(veškerá pravomocná rozhodnutí Úřadu jsou dostupná online na https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti.html).

82.         S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

83.         Pokud by měl Úřad  uložit zadavateli pokutu za všechny uvedené delikty a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky uvedené v odstavci 81 odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávané správní delikty zohlední předchozí uložené pokuty za delikty, jež jsou s projednávaným deliktem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími uvedenými v odstavci 81 tohoto rozhodnutí za spáchání správního deliktu.

84.         Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků, zejména předcházení budoucího porušování zákona, nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

85.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z údajů uveřejněných ve Výkazu zisku a ztráty zadavatele sestavenému k 31. 12. 2015 vyplývá, že objem finančních prostředků, s nimiž zadavatel v roce 2015 hospodařil, se pohybuje v řádu desítek milionů korun. Úřad při stanovování výše pokuty shledal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, nepředstavuje pokuta ve výši 80 000 Kč pokutu likvidační.

86.         Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu, uvážení všech argumentů a současně při respektování absorpční zásady ve formě analogického použití institutu souhrnného trestu Úřad uložil pokutu ve výši 80 000 Kč uvedenou ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

87.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží:

Mgr. Magdaléna Poncza, advokátka, Českobratrská 1403/2, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz