Rozhodnutí: R0052/2017/VZ-15984/2017/323/MOd

Instance II.
Věc Systém sdružených nákupů statutárního města Ostrava - JŘSU
Účastníci
  1. statutární město Ostrava
  2. eCENTRE, a. s.
  3. Tender systems s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 25. 5. 2017
Dokumenty file icon dokument ke stažení 348 KB

Č. j.: ÚOHS-R0052/2017/VZ-15984/2017/323/MOd

 

Brno 25. května 2017

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 15. 3. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • eCENTRE, a. s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 22. 8. 2016 společností Strelička & Partners, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 29316006, se sídlem Veselá 163/12, 602 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0012/2017/VZ-07676/2017/542/EŠe ze dne 2. 3. 2017 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • statutární město Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 6. 9. 2016 společností MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,

ve veřejné zakázce „Systém sdružených nákupů statutárního města Ostrava - JŘSU“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě písemné výzvy k jednání ze dne 27. 4. 2016, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč –

  • Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před Bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6,

jsem podle § 152 odst. 4 ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0012/2017/VZ-07676/2017/542/EŠe ze dne 2. 3. 2017

 

r u š í m

a správní řízení zahájené na návrh dne 6. 1. 2017 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0012/2017/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Systém sdružených nákupů statutárního města Ostrava - JŘSU“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě písemné výzvy k jednání ze dne 27. 4. 2016

 

z a s t a v u j i .

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 6. 1. 2017 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, návrh navrhovatele – společností eCENTRE, a. s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – statutárního města Ostrava, IČO 00845451, se sídlem Prokešovo náměstí 1803/8, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“), učiněných ve veřejné zakázce „Systém sdružených nákupů statutárního města Ostrava - JŘSU“ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním na základě písemné výzvy k jednání ze dne 27. 4. 2016 (dále jen „veřejná zakázka“), a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0012/2017/VZ jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před Bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“).

2.             Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona spočívajícího ve zrušení veškerých úkonů zadavatele týkajících se posouzení kvalifikace uchazečů, jakož i veškeré s tím související a na to navazující úkony zadavatele, eventuálně aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 2. 3. 2017 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0012/2017/VZ-07676/2017/542/EŠe z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zamítl návrh podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, a které odůvodnil především následujícími zjištěními a závěry.

4.             Zadavatel dle Úřadu nezmírnil své původní kvalifikační požadavky na 5 dílčích podmínek akceptací osvědčení předloženého vybraným uchazečem. Dodatečné stanovisko jednoho z objednatelů bylo zadavatelem předloženo až v souvislosti s tvrzeními navrhovatele uvedenými nad rámec podaných námitek.

5.             Postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je přezkoumatelný, neboť hodnotící komise od vybraného uchazeče žádala a následně získala relevantní informace, které jí umožnily posoudit personální a nákladové zajištění realizace veřejné zakázky, a v protokolu o 2. jednání uvedla objektivní okolnosti, na základě kterých považovala jeho nabídkovou cenu za zdůvodněnou. Nebylo třeba ani posudku znalce, neboť rozhodování o právních otázkách přísluší Úřadu.

6.             V rámci hodnotícího subkritéria Funkční a uživatelské vlastnosti SSN pak hodnotící komise popsala, proč byla nějaká nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k ostatním nabídkám a na základě jakých konkrétních skutečností komise nabídky v rámci jednotlivých kritérií ohodnotila. Vzhledem k váze tohoto subkritéria by dle názoru Úřadu navíc ani změna v hodnocení vzhledem k podaným nabídkovým cenám nemohla mít vliv na výběr nabídky.

7.             Nezákonnost postupu zadavatele pak Úřad neshledal ani v tom, že vyzval vybraného uchazeče k objasnění kvalifikace až po jednání hodnotící komise, neboť bylo v jeho kompetenci rozhodnout i v této otázce.

III.           Námitky rozkladu

8.             Dne 15. 3. 2017 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 2. 3. 2017. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

9.             Navrhovatel považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, nepřezkoumatelné a v rozporu s právními předpisy. K odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřadem namítá navrhovatel následující.

10.         Úřad nezohlednil námitku, že zadavatelem zvolený výklad uvedené části technických kvalifikačních předpokladů neodpovídá jejich účelu plynoucímu z bodu 5.4 ZD a Odůvodnění VZ, a nevypořádal se ani s jeho tvrzeními o zmírnění kvalifikace ex-post. Účelu § 59 odst. 6 písm. d) zákona nemůže dle jeho názoru odpovídat uvedení pouhého „názvu“ referenční zakázky v protokolu o posouzení kvalifikace, byť vybraný uchazeč jejich předmět a popis v nabídce uvedl. Fáze posouzení kvalifikace tak nebyla přezkoumatelná.

11.         Zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče akceptoval jeho zdůvodnění, aniž by sám dostatečně zdůvodnil, proč mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal. Úřad však bez dalšího dovodil, že se zadavatel s námitkami vypořádal, aniž by toto vyplývalo z podkladů pro rozhodnutí.

12.         Hodnocení bylo provedeno účelově a svévolně, protože Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje transparentní popis hodnocení nabídek v rámci dílčího subkritéria.

13.         Zadavatel dle navrhovatele navíc zrušil své úkony spojené s posouzením kvalifikace vybraného uchazeče v soutěžním dialogu, kde byly uvedeny „nepravdivé“ údaje, aby mu opět vytvořil podmínky pro účast v předmětném zadávacím řízení. Úřad však rezignoval na objektivní posouzení postupu zadavatele.

Závěr rozkladu

14.         Z výše uvedených důvodů se navrhovatel domáhal, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

15.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

16.         Dne 19. 4. 2017 obdržel Úřad podání zadavatele, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 18. 4. 2017 uzavřel s vybraným uchazečem na plnění veřejné zakázky smlouvu o poskytování služeb systému sdružených nákupů. Přílohou tohoto sdělení byl i scan podepsané smlouvy.

17.         Dne 24. 4. 2017 obdržel Úřad podání navrhovatele, v němž upozornil na uveřejnění podepsané smlouvy a písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce ze dne 19. 4. 2017 na profilu zadavatele (https://verejnezakazky.ostrava.cz/detail/11271), které také přiložil ke svému podání spolu se stručným sdělením náměstka primátora statutárního města Ostravy ze dne 7. 4. 2017, ve kterém byl navrhovatel informován o záměru zadavatele podepsat smlouvu s vybraným uchazečem a upozorněn na své povinnosti plynoucí ze smlouvy ev. č. 0122/2009/OFR/LPO.

18.         Navrhovatel v tomto podání vyjádřil přesvědčení o nutnosti prověřit, zda jsou vzhledem k výše uvedeným skutečnostem splněny podmínky pro další vedení předmětného správního řízení a pro případ zastavení správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu uvedl číslo účtu pro vrácení kauce.

19.         Dne 27. 4. 2017 vydal předseda Úřadu usnesení č. j. ÚOHS-R0052/2017/VZ-12720/2017/323/MOd ze dne 25. 4. 2017, kterým podle § 76 a § 39 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 117c odst. 3 zákona vyzval účastníky řízení k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

20.         Dne 28. 4. 2017 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele, v němž s odkazem na výše zmíněné podání ze dne 24. 4. 2017 vyslovil přesvědčení, že z důvodu ukončení zadávacího řízení uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku byly naplněny podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení předmětného správního řízení podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

21.         Dne 4. 5. 2017 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, dle něhož zadavatel očekává zastavení předmětného správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

Stanovisko předsedy Úřadu

22.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

23.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

24.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

25.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

26.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

27.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu, nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

28.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu, jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

29.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže žádost se stala zjevně bezpředmětnou.

30.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

31.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013, v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

32.         K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů“.

33.         Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky včetně všech úkonů následně učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

34.         Dne 19. 4. 2017 zadavatel prokázal, že podle § 82 zákona uzavřel na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu s vybraným uchazečem. Uzavřením smlouvy tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost uložení nápravného opatření Úřadem, spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky včetně všech úkonů následně učiněných zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle výše citovaného § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

35.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

36.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

37.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnout cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

38.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku“. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

39.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“.

40.         K povinnosti Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 10 As 80/2015 ze dne 3. 12. 2015, v němž uvedl, že „[ú]řad nemá po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku již žádnou pravomoc věcně přezkoumávat zadávací řízení a ukládat případné sankce (s výjimkou uložení sankce za porušení dříve uloženého zákazu uzavření smlouvy). Takový postup by byl nad rámec zákonem svěřené pravomoci Úřadu a tedy nepřípustný.“

41.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, a tedy ani jednotlivých úkonů učiněných v jeho rámci, které by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím pravomocně zrušit.

42.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

43.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

44.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

45.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.             MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.             Strelička & Partners, advokátní kancelář, s. r. o., Veselá 163/12, 602 00 Brno

3.             Tender systems s.r.o., náměstí Před Bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6

 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 26 zákona v návaznosti na ustanovení § 158 odst. 1 a 2 zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v zadávacím řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 1 tohoto zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz