číslo jednací: S0572/2016,S0118/2017/VZ-14932/2017/522/KČe

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0572/2016,S0118/2017/VZ, do kterého byla spojena správní řízení vedená pod sp. zn. S0572/2016/VZ (zahájené dne 19. 8. 2016na návrh ze dne 18. 8. 2016) a S0118/2017/VZ (zahájené z moci úřední dne 3. 4. 2017), jehož účastníky jsou

• zadavatel – Národní muzeum, příspěvková organizace, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 8. 2016 a ze dne 1. 4. 2017 JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 07145, se sídlem CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – Ing. arch. MgA. Petr Janda, IČ0 65361814, se sídlem Na Švihance 1549/8, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 18. 8. 2016 JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou zapsanou u ČAK pod č. 14505, se sídlem náměstí Míru 15, 120 00 Praha 2,
• vybraný uchazeč –

o      SGL projekt, s.r.o., IČO 26742594, se sídlem Liliová 249/6, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 25. 8. 2016 JUDr. Markem Bánským, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 3569, se sídlem Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1,

o      Boris Micka Associates S. L., IČO ES B91748632, se sídlem Pago de Carrascal s/n, 41510 Mairena del Alcor, Sevilla, Španělsko, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 25. 8. 2016 JUDr. Markem Bánským, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 3569, se sídlem Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1,

společníci společnosti „SGL projekt a Boris Micka Associates S. L.“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 30. 10. 2015,

ve věci soutěže o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev.č. 490783, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 8. 2015, dne 23. 9. 2015 a dne 1. 10. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2015 pod zn. 2015/S141-259922, ve znění oprav uveřejněných pod zn. 2015/S 156-286959 dne 14. 8. 2015, pod zn. 2015/S 187-338873  dne 26. 9. 2015 a pod zn. 2015/S193-349830 dne 6. 10. 2015, přičemž výsledky veřejné soutěže byly ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny dne 15. 7. 2016 a v Úředním věstníku EU dne 20. 7. 2016 pod zn. 2016/S138-250953,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Národní muzeum, příspěvková organizace, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – v soutěži o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev. č. 490783, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 8. 2015, dne 23. 9. 2015 a dne 1. 10. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2015 pod zn. 2015/S141-259922, ve znění oprav uveřejněných pod zn. 2015/S 156-286959 dne 14. 8. 2015, pod zn. 2015/S 187-338873  dne 26. 9. 2015 a pod zn. 2015/S193-349830 dne 6. 10. 2015, přičemž výsledky veřejné soutěže byly ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny dne 15. 7. 2016 a v Úředním věstníku EU dne 20. 7. 2016 pod zn. 2016/S138-250953, postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení stanovenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 106 odst. 1, § 76 odst. 1 a § 76 odst. 6 téhož zákona, když v soutěžních podmínkách pod bodem 9.3.1. písm. c) definoval soutěžní podmínku, podle které „porota vyřadí ze soutěže soutěžní návrhy, které nejsou v souladu s ostatními ustanoveními těchto závazných podmínek soutěže, ledaže se jedná o dílčí formální odchylky, jimiž není snížena srozumitelnost návrhu, není ohrožena anonymita návrhu a ani jimi není návrh zvýhodněn; v takovém případě může porota rozhodnout čtyřpětinovou většinou svých řádných členů o ponechání návrhu v soutěži,“ neboť citovaná soutěžní podmínka umožňuje, aby i  soutěžní návrh, který nesplňuje závazné soutěžní podmínky požadované zadavatelem v soutěži o návrh, nebyl z předmětné soutěže o návrh vyřazen, ačkoliv podle § 76 odst. 1 citovaného zákona musí být nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, vyřazeny, a uchazeč následně podle § 76 odst. 6 citovaného zákona bezodkladně vyloučen z další účasti v zadávacím řízení, přičemž podle ustanovení § 106 odst. 1 citovaného zákona se ustanovení § 76 odst. 1 a odst. 6 citovaného zákona použijí v případě postupu v soutěži o návrh obdobně, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

 

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Národní muzeum, příspěvková organizace, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1  –  uvedeného ve výroku I.  tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, rušísoutěž o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev.č. 490783, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 8. 2015, dne 23. 9. 2015 a dne 1. 10. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2015 pod zn. 2015/S141-259922, ve znění oprav uveřejněných pod zn. 2015/S 156-286959 dne 14. 8. 2015, pod zn. 2015/S 187-338873  dne 26. 9. 2015 a pod zn. 2015/S193-349830 dne 6. 10. 2015, přičemž výsledky veřejné soutěže byly ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny dne 15. 7. 2016 a v Úředním věstníku EU dne 20. 7. 2016 pod zn. 2016/S138-250953.

 

III.

Společné správní řízení se v části, jejíž předmět byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele – Ing. arch. MgA. Petr Janda, IČ0 65361814, se sídlem Na Švihance 1549/8, 120 00 Praha 2 – ze dne 18. 8. 2016, o němž bylo původně vedeno samostatné správní řízení pod sp. zn. S0572/2016/VZ, podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost navrhovatele se v důsledku zrušení soutěže o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, jejíž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev.č. 490783, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 8. 2015, dne 23. 9. 2015 a dne 1. 10. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2015 pod zn. 2015/S141-259922, ve znění oprav uveřejněných pod zn. 2015/S 156-286959 dne 14. 8. 2015, pod zn. 2015/S 187-338873  dne 26. 9. 2015 a pod zn. 2015/S193-349830 dne 6. 10. 2015,  stala zjevně bezpředmětnou.

 

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Národní muzeum, příspěvková organizace, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               SOUTĚŽ O NÁVRH

1.             Národní muzeum, příspěvková organizace, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 8. 2016 a ze dne 1. 4. 2017 JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 07145, se sídlem CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“), zahájila soutěž o návrh s názvem „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea,“ a to uveřejněním oznámení soutěže ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2015 pod ev.č. 490783, ve znění oprav uveřejněných dne 10. 8. 2015, dne 23.  9. 2015 a dne 1. 10. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 7. 2015 pod zn. 2015/S141-259922, ve znění oprav uveřejněných pod zn. 2015/S 156-286959 dne 14. 8. 2015, pod zn. 2015/S 187-338873  dne 26. 9. 2015 a pod zn. 2015/S193-349830  dne 6. 10. 2015 (dále jen „soutěž o návrh“). Výsledky soutěže o návrh byly ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněny dne 15. 7. 2016 a v Úředním věstníku EU dne 20. 7. 2016 pod zn. 2016/S138-250953.

2.             Jak je uvedeno v oznámení o veřejné soutěži, předmětem otevřené dvoukolové soutěže o návrh je architektonické řešení expozic, výstavních prostor a organizace návštěvnického provozu s důrazem na vizi a filosofii expozic a konkrétní propojení Historické budovy a Nové budovy Národního muzea s tím, že nejvýše oceněný účastník bude zadavatelem vyzván v jednacím řízení bez uveřejnění k podání nabídky na řešení zakázky. Jako předpokládanou hodnotu soutěže o návrh zadavatel uvedl částku 28 mil. Kč. Jako kritéria, podle kterých budou soutěžní návrhy hodnoceny, zadavatel stanovil pro I. kolo: „100 % komplexní ideová a architektonická kvalita návrhu“ a pro II. kolo: „70 % komplexní ideová a architektonická kvalita návrhu a 30 % celková nabídková cena projekčních prací“. Z Protokolu o průběhu soutěže je zřejmé, že zadavatel obdržel celkem 25 soutěžních návrhů, přičemž po jejich posouzení a vyhodnocení porota do II. kola soutěže zařadila šest návrhů. 

3.             Na základě výzvy ze dne 11. 3. 2016 k účasti ve II. kole soutěže zadavatel obdržel šest soutěžních návrhů. Porota po jejich posouzení a vyhodnocení určila pořadí návrhů tak, že jako nejvhodnější vyhodnotila návrh, který podaly společně  SGL projekt, s.r.o., IČO 26742594, se sídlem Liliová 249/6, 110 00 Praha 1 a Boris Micka Associates S. L., IČO ES B91748632, se sídlem Pago de Carrascal s/n, 41510 Mairena del Alcor, Sevilla, Španělsko, ve správním řízení zastoupené na základě plných mocí ze dne 25. 8. 2016 JUDr. Markem Bánským, advokátem zapsaným u ČAK pod č. 3569, se sídlem Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1. Jedná se o společníky společnosti „SGL projekt a Boris Micka Associates S. L.“, která vznikla na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzavřené dne 30. 10. 2015 (dále jen „vybraný uchazeč“). Jak vyplývá z Protokolu o průběhu soutěže, zadavatel dne 24. 6. 2016 vyhlásil výsledky soutěže o návrh a dne 30. 6. 2016 rozhodl o výběru nejvhodnějšího návrhu dle hodnocení poroty.

4.             Navrhovatel – Ing. arch. MgA. Petr Janda, IČO 65361814, se sídlem Na Švihance 1549/8, 120 00 Praha 2, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 18. 8. 2016 JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., advokátkou, zapsanou u ČAK pod č. 14505, se sídlem náměstí Míru 15, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel“), jehož návrh se umístil v pořadí druhý, podal proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 8. 8. 2016 nevyhověl. Navrhovatel podal následně dne 19. 8. 2016 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem ze  dne 18. 8. 2016 ve smyslu § 114 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. 

5.             Navrhovatel se v návrhu domáhal toho, aby Úřad ve smyslu § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu ze dne 30. 6. 2016 a rozhodnutí poroty ze dne 11. 2. 2016, kterým tato rozhodla o nevyřazení soutěžního návrhu vybraného uchazeče. Nezákonnost postupu zadavatele, resp. soutěžní poroty, navrhovatel odůvodnil tím, že podle jeho názoru:

• postup poroty při posouzení soutěžního návrhu vybraného uchazeče v  I. kole soutěže z hlediska splnění závazných podmínek soutěže byl v rozporu s ustanovením § 76 odst. 1, resp. § 6 odst. 1 zákona; navrhovatel v této souvislosti poukazuje na porušení bodů 3.1. a 3.2. části A Soutěžních podmínek (tj. z důvodu památkové ochrany je stavební dispozice obou objektů Národního muzea neměnná, resp. tvorba a realizace expozic nesmí zasahovat do stavební podstaty obou budov) vybraným uchazečem,
• v případě soutěžního návrhu vybraného uchazeče nebyla dodržena anonymita návrhu,
• porota nehodnotila soutěžní návrh vybraného uchazeče v souladu s kritérii hodnocení stanovenými v soutěžních podmínkách, výsledné hodnocení návrhů neodpovídá kvantitativním a kvalitativním aspektům soutěžních podmínek a obsahově není zaznamenáno v Protokolu o průběhu soutěže, který neobsahuje průběh rozpravy nad návrhy ani podrobnější posouzení návrhů v jednotlivých rovinách řešení, a hlasování poroty je zaznamenáno pouze v bazální rovině,
• personální nekonzistence mezi hodnotiteli v  I. a II. kole soutěže vnáší do hodnocení moment povrchního názoru, přičemž problematickým momentem konečného hlasování je i skutečnost, že při něm nebylo účastno několik řádných členů poroty, kteří byli nahrazeni náhradníky.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ

Správní řízení sp. zn. S0572/2016/VZ zahájené na návrh

6.             Dnem 19. 8. 2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele, bylo podle § 113 zákona, ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod  sp.zn. ÚOHS-S0572/2016/VZ. 

7.             Účastníky správního řízení jsou podle § 116 zákona:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

8.             Po přezkoumání postupu zadavatele vydal Úřad dne 21. 10. 2016 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0572/2016/VZ-43143/2016/522/KČe (dále jen „rozhodnutí Úřadu v prvním stupni“), ve kterém ve výroku I. návrh navrhovatele – vyjma jeho části směřující proti postupu poroty při hodnocení soutěžních návrhu v I. kole soutěže – podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítnul, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a ve výroku II. návrh navrhovatele v části návrhu směřující proti postupu poroty při hodnocení soutěžních návrhů v  I. kole soutěže podle § 118 odst. 5 písm. c) zákona zamítnul, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

9.             Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dne 15. 11. 2016 rozklad.

10.         Předseda Úřadu svým rozhodnutím č.j. ÚOHS-R0279/2016/VZ-08567/2017/321/OHo ze  dne 10. 3. 2017 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) rozhodnutí Úřadu v prvním stupni zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Rozhodnutí předsedy Úřadu. č. j. ÚOHS-R0279/2016/VZ-08567/2017/321/OHo ze dne 10. 3. 2017

11.         Předseda Úřadu v  odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že shledal rozhodnutí Úřadu nepřezkoumatelným pro nedostatečné zjištění skutečného stavu věci ve vztahu k postupu poroty, resp. zadavatele, při posouzení návrhu vybraného uchazeče, predikovaném podobou soutěžních podmínek. V  odůvodnění rozhodnutí předsedy jsou v podrobnostech rozvedeny konkrétní důvody, pro které bylo nutné přistoupit k vrácení věci Úřadu k novému projednání. Současně předseda upozorňuje, že Úřad je v dalším projednání věci vázán závazným právním názorem, který je vysloven v tomto rozhodnutí předsedy Úřadu (viz bod 27. odůvodnění rozhodnutí předsedy).

12.         V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu mimo jiné uvádí následující. Lze souhlasit, že soutěž o návrh je potřeba odlišovat od zadávání „klasických“ veřejných zakázek, při nichž zadavatelé poptávají konkrétní plnění, na něž uzavírají v návaznosti na výsledek zadávacího řízení smlouvu. U soutěže o návrh totiž zadavatelé skutečně nevědí, co přesně bude jejím výsledkem, jelikož je poptáváno kreativní řešení, které nutně nemusí být spojeno s podpisem smlouvy na provedení tohoto řešení. I přes určité koncepční rozdíly je nicméně nutné akcentovat, že jak v případě závazných požadavků zákona ve vztahu k soutěži o návrh, tak v případě dalších požadavků zadavatele stanoví zákon jednoznačnou povinnosti vyloučit takový návrh, který tyto požadavky nesplňuje. Předseda v této souvislosti zdůrazňuje, že je potřeba rozlišovat mezi fázemi posouzení a hodnocení návrhů. Ve fázi posouzení návrhů je totiž zadavatel povinen zkoumat naplnění soutěžních podmínek, jež si sám stanovil, a to nikoliv zkoumáním „míry vhodnosti“ konkrétního návrhu, ale využitím binární techniky – splnil/nesplnil. Ze zákona pak jednoznačně vyplývá, že v případě nesplnění těchto požadavků musí zadavatel postupovat podle § 76 zákona a uchazeč, jehož návrh nesplňuje podmínky soutěže, musí být bezpodmínečně vyloučen. Podle předsedy Úřadu ze žádného ustanovení zákona ve vztahu k soutěži o návrh nevyplývá, že by povinnost uchazečů ohledně dodržení soutěžních podmínek mohla být jakkoliv relativizována. Předseda rovněž upozorňuje, že žádný prováděcí předpis k soutěži o návrh podle zákona vydán nebyl, přičemž takový předpis by ani nemohl upravovat nové povinnosti zadavatele, resp. možnosti uchazeče, ale jen doplňovat podrobnosti stávajících pravidel. To, že návrh musí splňovat soutěžní podmínky, je tedy povinnost uchazeče. Jedná se o obecnou povinnost, přičemž úpravou specifického postupu v soutěži o návrh není nijak vyloučena. Zkoumání toho, jak jednotlivý návrh naplňuje kritéria zadavatele, tedy který návrh je pro potřeby zadavatele nejvhodnější, je až otázkou hodnocení návrhů, přičemž do této fáze mohou postoupit jen návrhy, které stanovené soutěžní podmínky bezezbytku splňují (viz bod 40. odůvodnění rozhodnutí předsedy).

13.         Předseda Úřadu s ohledem na uvedené argumenty dovozuje, že je potřeba korigovat názor uvedený v rozhodnutí Úřadu v prvním stupni, a sice že je potřeba ponechat porotě určitý prostor pro posouzení soutěžních návrhů. Ve fázi posouzení návrhů je tento prostor zásadně omezen pouze soutěžními podmínkami a „není možné akceptovat jejich nedodržení, pokud sám zadavatel nestanoví jinak, tedy sám zadávací podmínky nerelativizuje“. Předseda v této souvislosti rovněž dodává, že sporná soutěžní podmínka, podle které „dispozice budov – stavební dispozice obou objektů je z důvodu památkové ochrany neměnná…“, je zadavatelem definována v části soutěžních podmínek, která byla nazvána jako „závazné části zadání“, přičemž podle předsedy ze soutěžních podmínek ani z dodatečných informací nevyplývá, že by tyto „závazné podmínky“ z nějakého důvodu závazné nebyly (viz bod 41. odůvodnění rozhodnutí předsedy). 

14.         Ač se proti tomu Úřad v prvostupňovém rozhodnutí dle předsedy vymezil, bude v dalším průběhu správního řízení jeho úkolem rozpoznat i zákonnost bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek, podle kterého, můžou být v soutěži o návrh ponechány i takové návrhy, které nejsou v souladu s ostatními ustanoveními závazných soutěžních podmínek (viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Předseda v této souvislosti uvádí, že základní východiska postupů podle zákona jsou právě tímto bodem soutěžních podmínek do jisté míry relativizována, avšak z rozhodnutí Úřadu v prvním stupni není zřejmě, z jakého důvodu se Úřad k tomuto ustanovení soutěžních podmínek nevyjádřil. Z odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu se dále podává, že „[p]ři novém posouzení tedy bude třeba, aby Úřad uvedl, proč se otázkou zákonnosti tohoto ustanovení soutěžních podmínek nezabývá, případně aby odůvodnil, že se jedná o soutěžní podmínku zákonnou“ (viz bod 42. odůvodnění rozhodnutí předsedy). 

15.         V souvislosti s aspektem posouzení splnění soutěžní podmínky týkající se „neměnnosti stavební dispozice budovy“ ze strany vybraného uchazeče předseda Úřadu uvádí následující. Předseda Úřadu předně nesouhlasí s názorem, že požadavky na neměnnost stavební podstaty nebyly v soutěžních podmínkách blíže specifikovány. V této souvislosti předseda odkazuje zejména na dodatečnou informaci č. 6, kterou zadavatel poskytl, a ze které se mimo jiné jednoznačně podává, že zadavatel požaduje „respektovat stavební dispozici objektu ve smyslu doporučení stavebně historického průzkumu (viz Část N soutěžních podkladů)“. Jestliže Úřad v prvostupňovém rozhodnutí připouští, že určitý stavebně konstrukční zásah je přípustný, bude jeho úkolem tento svůj závěr konfrontovat právě s uvedenou částí soutěžní podmínek (viz bod 46. odůvodnění rozhodnutí předsedy). 

16.         Předseda rovněž odmítá názor, že samotné porušení soutěžní podmínky týkající se neměnnosti stavební dispozice by bylo možné konstatovat až na základě konkrétní projektové dokumentace, jak dovodil Úřad v prvostupňovém rozhodnutí. Předseda v této souvislosti upozorňuje, že tvorba projektové dokumentace nebyla předmětem této soutěže o návrh. Podle úvahy Úřadu prezentované v prvostupňovém rozhodnutí by tedy případný rozpor nebylo možno konstatovat prakticky vůbec a ustanovení soutěžních podmínek o neměnnosti stavební dispozice budov zadavatele by bylo zcela bezpředmětné. Z odůvodnění předsedy pak dále vyplývá, že „[j]e tedy zjevné, že i bez konkrétní projektové dokumentace musí být možno konstatovat, zda daný uchazeč navrhuje zásah do stavební dispozice budov“ (viz bod 47. odůvodnění rozhodnutí předsedy).

17.         V neposledním řadě předseda Úřadu dovozuje, že byť otázka zásahu do stavební dispozice budovy představuje v šetřeném případě posouzení vysoce odborné otázky, jedná se rovněž o konstatování – splňuje/nesplňuje. V této souvislosti předseda odkazuje na rozsudek Nejvyššího správní soud ve věci č. j. 4 As 179/2015-75 ze dne 20. 11. 2015. V tomto rozsudku se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou splnění technických vlastností poptávaného bagru, přičemž byl schopen splnění předmětné zadávací podmínky zcela přezkoumat na základě údajů obsažených v nabídce dotčeného uchazeče. Pokud tedy byl Nejvyšší správní soud schopen konstatovat, že uchazeč nesplnil podmínky zadávacího řízení, když jeho nabízený bagr pracoval pod jiným napětím, než které požadoval zadavatel, musí být v tomto případě i  Úřad schopen přezkoumat, zda byly splněny požadavky zadavatele ze strany vybraného uchazeče, třebas i za cenu vyžádání si znaleckého posudku. Jedině tak dojde k efektivnímu přezkoumání postupu zadavatele a rozhodnutí Úřadu bude založeno na zjištěném stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (viz bod 49. odůvodnění rozhodnutí předsedy).

Pokračování řízení

18.         Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, dopisem č.j. ÚOHS-S0572/2016/VZ-10046/2017/522/KČe ze dne 22. 3. 2017 vyrozuměl účastníky řízení o pokračování správního řízení. Současně jim usnesením č.j. ÚOHS-S0572/2016/VZ-10047/2017/522/KČe z  téhož dne stanovil lhůty, ve kterých byli ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení svoje stanovisko.

Vyjádření zadavatele ze dne 28. 3. 2017

19.         Zadavatel uvedl, ženebyl naplněn důvod pro vyřazení návrhu vybraného uchazeče ve smyslu § 76 odst. 1, resp. § 106 odst. 1 zákona, ze soutěže. Zadavatel konstatuje, že předseda Úřadu v rozhodnutí uvedl, že ve fázi posouzení návrhů není možné akceptovat nedodržení soutěžních podmínek, pokud sám zadavatel nestanoví jinak, tedy sám soutěžní podmínky nerelativizuje. Zadavatel tak v soutěži učinil, a to právě zakotvením bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek, když vyhradil porotě určitou možnost jednat o porušení závazných podmínek v rámci konkrétního návrhu a porota postupovala v souladu s jeho zněním. Byť zadavatel nesouhlasí s tím, že i bez projektové dokumentace musí být možno konstatovat, zda uchazeč navrhuje zásah do stavební dispozice budov, porota tak fakticky učinila, resp. naplnila podmínky pro aktivaci oprávnění poroty zakotveného v bodě 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek. Skutečnost, že porota u návrhu vybraného uchazeče konstatovala rozpor se závaznými částmi soutěžních podmínek, je zachycena v Protokolu o průběhu soutěže. Z něj lze dovodit, že tyto rozpory považovala za dílčí formální odchylky, a byť to zde není explicitně uvedeno, implicitně to vyplývá ze skutečnosti, že porota deklarovala, že je bude vnímat pouze jako inspirační zdroje.

20.         Otázka, co lze považovat za dílčí formální odchylku, je odvislá od konkrétních okolností, a její zodpovězení je pouze věcí poroty. V daném případě se dle zadavatele nemůže uplatnit binární metoda zmíněná v rozhodnutí předsedy Úřadu. Nejedná se již o fázi posuzování nabídek, ale krok bezprostředně navazující. Za situace, kdy neexistuje legální definice či jiné vodítko k tomu, co lze považovat za dílčí formální odchylku a co již nikoliv, bude posouzení vždy výsledkem hodnocení soutěžní poroty, resp. se bude jednat o subjektivní názor poroty v konkrétní soutěži. V daném případě při hodnocení, zda lze venkovní výtah v návrhu vybraného uchazeče vyhodnotit jako dílčí formální odchylku, hrálo roli mj. i to, že předmětný výtah byl okrajovou záležitostí v rámci celého návrhu, a dále, že zákaz zásahu do stavební dispozice budov se týkal pouze umístění expozic, přičemž výtah nebyl součástí návrhu rozmístění expozic, ale pouze součástí cirkulačního schématu. Uvedené vyplývá z bodů 3.1. a 3.2. Části A soutěžních podmínek.

21.         O splnění „zbývajících podmínek“ pro aktivaci bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek nejsou dle zadavatele pochyby. Soutěžní porota v protokolu konstatovala, že tím, že identifikované odchylky nebude brát v potaz, nedojde ke zvýhodnění při hodnocení. O ponechání všech dotčených návrhů bylo následně hlasováno. Porota tedy postupovala v intencích bodu 9. 3. 1. písm. c) soutěžních podmínek, když pro jeho aktivaci byly splněny veškeré podmínky.

22.         Ve vztahu k zákonnosti bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek zadavatel považuje za zcela zásadní, že jeho znění je přesným odrazem § 10 odst. 6 Soutěžního řádu České komory architektů (dále jen „ČKA“), přičemž soutěžní podmínky shledala ČKA regulérní. Zadavatel byl proto v dobré víře o zákonnosti předmětného ustanovení.

23.         Jelikož rozhodnutí předsedy Úřadu ukládá, aby se při novém posouzení věci Úřad vyrovnal rovněž s důkazy uplatněnými účastníky po vydání rozhodnutí Úřadu, tedy i s navrhovatelem předloženým rozhodčím nálezem Stavovského soudu ČKA, odkazuje zadavatel na své vyjádření k rozkladu ze dne 12. 1. 2017, ve kterém upozornil na pochybnosti o postavení a příslušnosti Stavovského soudu ČKA, jakož i relevantnosti rozhodčího nálezu. Zadavatel se proto obrátil i na dozorčí radu ČKA se stížností na postup Stavovského soudu (kopie stížnosti zadavatele ze dne 31. 1. 2017 je přílohou jeho stanoviska). S ohledem na uvedené argumenty zadavatel požaduje, aby Úřad návrh ve smyslu § 118 odst. 5 zákona zamítnul.

24.         Úřad obdržel dne 27. 3. 2017 žádost navrhovatele o prodloužení lhůty stanovené Úřadem v usnesení ze dne 3. 4. 2017. S ohledem na důvody uvedené v  žádosti Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S0572/2016/VZ-10962/2017/522/KČe ze dne 29. 3. 2017 účastníkům řízení předmětnou lhůtu prodloužil.

Správní řízení sp. zn. S0118/2017/VZ zahájené Úřadem z moci úřední

25.         Úřad uvádí, že podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu správní orgán, který napadané rozhodnutí vydal v prvním stupni, je při opětovném projednání věci vázán právním názorem uvedeným v odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu.

26.         Aby se tedy Úřad mohl zabývat  zákonností bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek, přičemž povinnost tak učinit vyplývá z odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu (srov. zejména bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nezbylo Úřadu než v této věci zahájit z moci úřední správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. V této souvislosti lze pro úplnost opětovně připomenout (jako bylo taktéž zmíněno v původním rozhodnutí prvního stupně), že zákonnost uvedené soutěžní podmínky nebyla předmětem správního řízení vedeného pod sp. zn. S0572/2016/VZ, který byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele ze dne 18. 8. 2016. Úřadu tedy při reflektování závěrů vyplývajících z odůvodnění rozhodnutí předsedy nezbývalo, než zahájit správní řízení z moci úřední, jehož předmět bude vymezen nikoliv původním obsahem návrhu (který zákonnost soutěžních podmínek nikterak nezpochybňoval), nýbrž novými skutečnostmi.

27.         Úřad proto dne 31. 3. 2017 zadavateli, který je podle § 116 zákona jediným účastníkem tohoto správního řízení zahájeného z moci úřední, odeslal oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0118/2017-10625/2017/522/KČe z  téhož dne, ve kterém konstatoval, že získal pochybnosti o souladu předmětné soutěžní podmínky se zásadami transparentnosti a rovného zacházení vymezenými v  § 6 odst. 1 zákona, ve spojitosti s tím, že tato soutěžní podmínka umožňuje, aby soutěžní návrh, který nesplňuje závazné podmínky požadované zadavatelem v soutěži o návrh, nebyl vyřazen, ačkoliv podle § 76 odst. 1 zákona musí být nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, vyřazeny, a uchazeč následně podle § 76 odst. 6 zákona z  účasti v zadávacím řízení bezodkladně vyloučen, přičemž podle § 106 odst. 1 zákona se ustanovení § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona použijí v případě postupu v soutěži o návrh obdobně.

28.         Dnem 3. 4. 2017, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu správní řízení z moci úřední vedené Úřadem pod sp. zn. S0118/2017/VZzahájeno.

Společné správní řízení sp. zn. S0572/2016,S0118/2017/VZ

29.         V zájmu dodržení zásady procesní ekonomie uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu Úřad vydal dne 3. 4. 2017 usnesení č. j. ÚOHS-S0572/2016,S0118/2017/VZ-11228/2017/522/KČe, kterým podle § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. S0572/2017/VZ zahájené na návrh navrhovatele ze dne 18. 8. 2016 spojil se správním řízením vedeným Úřadem pod sp. zn. S0118/2017/VZ zahájeným z moci úřední dne 3. 4. 2017.

30.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0572/2016,S0118/2017/VZ-10637/2017/522/KČe ze dne 3. 4. 2017  Úřad účastníky správního řízení vyrozuměl o spojení uvedených řízení a stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy či vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 27. 3. 2017, které Úřad obdržel dne 6. 4. 2017

31.         Vybraný uchazeč uvedl, že je sice pravdou, že jak zadávání veřejných zakázek, tak soutěž o návrh jsou do určité míry vysoce formalizované postupy, v nichž i marginální pochybení mohou mít značně negativní důsledky, je však nutno zohlednit specifika obou řízení a jejich odlišný účel. U veřejné zakázky je klíčová porovnatelnost nabídek, předmět plnění i další požadavky zadavatele,proto musí být určeny přesně a jednoznačně a posouzení nabídek se omezuje na binární vzorec - splnil/nesplnil.V případě architektonické soutěže s ohledem na aspekt invence uchazeče však nemohou být soutěžní podmínky zcela konkrétní. Zvláště u soutěží, které jsou zaměřené na ideové řešení, soutěžní podmínky vyjadřují pouze představy o prioritách zadavatele k řešenému problému. Za těchto okolností nelze dle vybraného uchazečeobjektivně jednoznačně rozhodnout, že posuzovaný návrh splnil všechny věcné soutěžní podmínky a posuzovat návrhy binární metodou, jak to požaduje rozhodnutí o předsedy Úřadu.

32.         Ve fázi posouzení návrhu proto rozhoduje dle vybraného uchazeče erudice porotců, aby zhodnotili, zda navržené řešení lze podřadit pod rámec soutěžních podmínek, případně zda jejich porušení je takového charakteru, že návrh nelze při zachování regulérnosti soutěže hodnotit. Protoby přezkum postupu poroty měl spočívat pouze v posouzení, zda postup poroty nebyl takovým zjevným excesem, který vzbuzuje důvodné pochybnosti o její nestrannosti, a tím regulérnosti celé soutěže. Pouze v takovém případě lze uplatnit jediné možné nápravné opatření ve fázi po odkrytí identity soutěžících, a to zrušení soutěže.

33.         Vybraný uchazeč trvá na tom, že jeho soutěžní návrh byl v obou kolech soutěže v souladu se soutěžními podmínkami, včetně návrhu výtahu. Pokud je v rozhodnutí předsedy Úřadu požadováno, aby se Úřad mj. zabýval otázkou souladu jeho návrhu s doporučením stavebně historického průzkumu, na který zadavatel odkazoval v rámci dodatečné informace, vybranýuchazeč má za to, že jeho návrh je v souladu i s tímto doporučením, neboť navržený výtah je pouze drobnou změnou ve vzhledu budovy, ale nikoli změnou výrazu budovy, přičemž výtah byl v návrhu vyznačen pouhým schématem jako možná vertikální komunikace. Vybraný uchazeče upozorňuje, že bez konkrétní znalosti jeho vzhledu a konstrukce nelze dovodit, že by zasahoval do výrazu objektu.

34.         Dle vybraného uchazeče je nepodstatné, zda by měl být jeho návrh formálně posouzen jako v souladu se soutěžními podmínkami nebo zda porotci mělihodnotit pouze část návrhu bez výtahu, případně zda situaci měli vyhodnotit tak, že návrh soutěžní podmínky nesplňuje. V daném případě totiž byly bezpochyby splněny všechny podmínky stanovené v bodě 9.3.1 písm. c) soutěžních podmínek, a tedy všechny tři postupy jsou v souladu se zákonem i soutěžními podmínkami. I kdyby postup poroty nebyl řádně zaznamenán v protokolu, toto formální, věcně bezvýznamné pochybení nemůže být důvodem pro zpochybnění postupu poroty a výsledku soutěže.

35.         K otázce zákonnosti bodu 9.3.1 písm. c) soutěžních podmínek vybraný uchazeč uvádí, že toto ustanovení bylo převzato ze soutěžního řádu ČKA. Požadovaná kreativita a různorodost nabízených řešení soutěžního úkolu a s tím související nemožnost jednoznačně vymezit soutěžní podmínky vyvolává potřebu umožnit účast v soutěži i těm návrhům, o jejichž souladu se soutěžními podmínkami jsou pochybnosti, nebo které jsou v dílčích ohledech se soutěžními podmínkami v rozporu, ale dodržují anonymitu a jsou jinak způsobilé být hodnoceny, aniž by byla zpochybněna férovost soutěže.

36.         K otázce nedodržení neměnnosti stavební dispozice budov, kterou navrhovatel v souvislosti s návrhem výtahu namítá, vybraný uchazeč uvádí, že pokud by byly soutěžní podmínky takto striktně v I. kole soutěže vykládány, musela by být ze soutěže ze stejného důvodu vyloučena řada dalších návrhu. Bez dalších podrobností k navrženému řešení nelze s určitostí určit, jak dalece je ta která část návrhu v rozporu se soutěžními podmínkami. Posuzování návrhů v architektonické soutěži není s ohledem na její specifika tak jednoznačné jako u veřejných zakázek a není zde možné jednoduše aplikovat binární metodu, jak je dovozováno v rozhodnutí předsedy Úřadu. Naopak dle vybraného uchazeče je správné ponechat určitou míru autonomie porotě, jak připustil Úřad v rozhodnutí v prvním stupni.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 4. 2017

37.         Zadavatel uvedl, že ve vztahu k zákonnosti bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínekodkazuje na své vyjádření ze dne 28. 3. 2017. Zadavatel opětovně zdůrazňuje, že znění sporného bodu soutěžních podmínek je přesným zněním § 10 odst. 6 Soutěžního řádu ČKA, přičemž soutěžní podmínky shledala ČKA regulérními. Pokud by nyní Úřad dospěl k opaku, jednalo by se o problém přesahující předmět daného správního řízení, neboť uvedené ustanovení Soutěžního řádu ČKA je obsaženo v soutěžních podmínkách většiny soutěží o návrh.S ohledem na uvedené proto zadavatel žádá, aby Úřad správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0118/2017/VZ zastavil s tím, že nejsou dány důvody k uložení nápravného opatření.

38.         V případě, že by Úřad shledal, že zakotvením bodu 9. 3. 1 písm. c) soutěžních podmínek zadavatel porušil zásady transparentnosti a rovného zacházení v návaznosti na § 106 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, a v důsledku toho došlo k ovlivnění výběru nevhodnějšího návrhu, zadavatel navrhuje, aby Úřad soutěž o návrh zrušil.

Vyjádření navrhovatele ze dne 13. 4. 2017

39.         Navrhovatel uvedl, že požádal specialisty v oboru o vyhotovení odborných stanovisek týkajících se otázky posouzení souladu soutěžního návrhu vybraného uchazeče se soutěžními podmínkami. V této souvislosti jako důkazy navrhuje:

 

• odborné vyjádření Zdeňka Lukeše, historika architektury, ze dne 27. 3. 2017 (je přílohou stanoviska zadavatele),
•  odborné vyjádření Doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., kurátorky sbírky architektury Národní galerie v Praze a zpracovatelky architektonického odkazu Karla Pragera, ze dne 24. 3. 2017 (je přílohou stanoviska zadavatele),
•  znalecký posudek zpracovaný akad. arch. Janem Sapákem, soudním znalcem v oboru projektování, posuzování autorství projektů architektonických děl a v oboru stavebnictví, ze dne 6. 4. 2017 (je přílohou stanoviska zadavatele),
•  odborná vyjádření, jež byla jako příloha č. 4 přiložena k návrhu navrhovatele (je již součástí spisu),
•  rozhodčí nález Stavovského soudu České komory architektů ze dne 29. 11. 2016 sp. zn. RR 2016-04  (je již součástí spisu).

40.         Navrhovatel v další části vyjádření cituje podstatné části z uvedených stanovisek a uzavírá, že uvedenými důkazními prostředky prokázal, že řešení, které bylo pro I. kolo navrženo návrhem vybraného uchazeče, tj. výstavba venkovního výtahu spojujícího piazzetu s převislou částí Nové budovy Národního Muzea (dále jen „NB NM“), představuje zásah do stavební dispozice, resp. stavební podstaty budovy, a je porušením podmínky neměnnosti stavební podstaty NB NM závazně stanovené soutěžními podmínkami. Proto dle navrhovatele měl být návrh vybraného uchazeče pro rozpor se závaznými podmínkami vyřazen.

Další průběh správního řízení

41.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0572/2016,S0118/2017/VZ-12474/2017/522/KČe ze dne 19. 4. 2017 určil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

42.         Zadavatel podáním ze dne 19. 4. 2017 požádal o nahlédnutí do spisu správního řízení, což mu bylo Úřadem umožněno dne 20. 4. 2017.

43.         Navrhovatel podáním ze dne 24. 4. 2017 požádal o nahlédnutí do spisu správního řízení, což mu bylo Úřadem umožněno dne 25. 4. 2017.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 4. 2017

44.         Zadavatel uvedl, že nad rámec svých vyjádření považuje za nutné reagovat na navrhovatelem předložené stanovisko ze dne 13. 4. 2017, ve kterém odkazuje na odborná vyjádření a znalecký posudek. Dle zadavatele odborné vyjádření Zdeňka Lukeše nemá ve vztahu k předmětu správních řízení žádnou vypovídající hodnotu, neboť se jedná o subjektivní názor jmenovaného, přičemž posouzení vhodnosti či nevhodnosti soutěžních řešení náleželo pouze soutěžní porotě. Rovněž ve vztahu k odbornému vyjádření doc. Ing. arch. Radomíry Sedlákové, CSc., nelze než vyjádřit pochybnosti o relevantnosti ve vztahu k předmětu správních řízení. Jmenovaná sice v závěru konstatuje, že navrhovaná přístavba výtahu popírá památkově chráněnou podstatu konstrukční kompozice, stavební konstrukce a dispozice budovy, nicméně tak činí toliko na základě vlastního, a tedy subjektivního hodnocení.

45.         Ve vztahu ke znaleckému posudku vypracovanému Ing. arch. Janem Sapákem zadavatel poukazuje na to, že posudek na otázku, zda řešení, které navrhuje výstavbu venkovního výtahu, představuje zásah do stavební dispozice či stavební podstaty NB NM, odpovídá kladně. Předseda Úřadu přitom ve svém rozhodnutí ze dne ze dne 10. 3. 2017 dovodil, že jedině takový závěr stran sporného výtahu obsaženého v návrhu vybraného uchazeče učiněný soutěžní porotou mohl být legitimním důvodem pro aktivaci čl. 9. 3. 1. písm. c) soutěžních podmínek, a v důsledku toho ponecháním návrhu v soutěži.

46.         Jak vyplývá z dokumentace o soutěži, k závěru, že se u návrhu vybraného uchazeče mohl vyskytnout rozpor se závaznými částmi soutěžních podmínek, soutěžní porota skutečně dospěla. Zadavatel tedy opětovně uvádí, že byly tedy splněny podmínky pro aplikaci čl. 9. 3. 1 písm. c) soutěžních podmínek, a v souladu se soutěžními podmínkami byl tedy i následující postup zadavatele. Navrhovatelem předložený znalecký posudek tak de facto potvrzuje správnost postupu zadavatele.

47.         Zadavatel je proto přesvědčen, že porota postupovala zcela v intencích bodu 9. 3. 1. písm. c) soutěžních podmínek, když pro aktivaci tohoto bodu byly splněny veškeré podmínky, které byly akcentovány v rozhodnutí předsedy Úřadu.

48.         Pokud by nicméně Úřad dovodil, že zadavatel promítnutím podmínky ze soutěžního řádu ČKA do soutěžních podmínek porušil zákon, zejména pak ust. § 6 v návaznosti na § 106 odst. 1 ve spojení s § 76 odst. 1 a § 76 odst. 6, zadavatel navrhuje, aby Úřad předmětnou soutěž o návrh zrušil.

 

Vyjádření navrhovatele ze dne 28. 4. 2017

49.         Navrhovatel uvedl, že v průběhu řízení předložil mj. znalecký posudek zpracovaný akad. arch. Janem Sapákem, soudním znalcem, ze dne 6. 4. 2017. V mezidobí znalec navrhovateli zaslal pouze z formálního hlediska (tj. věcné závěry znalce jsou identické) doplněný znalecký posudek, který navrhovatel přikládá jako přílohu č. 1 svého stanoviska. Navrhovatel znalce požádal o doplnění znaleckého posudku s tím, zda by bylo možné znalecký posudek prohloubit v otázce dispozice s ohledem na prostorový vývin. Toto vyjádření znalce je obsahem dodatku ze dne 27. 4. 2017 ke znaleckému posudku, který je přílohou č. 2 stanoviska navrhovatele. Závěrem navrhovatel uvádí, že trvá na svých závěrech specifikovaných v jeho předchozích vyjádřeních.

50.         Navrhovatel podáním ze dne 27. 4. 2017 Úřadu doručil originál znaleckého posudku zpracovaného akad. arch. Janem Sapákem, soudním znalcem v oboru projektování, posuzování autorství projektů architektonických děl a v oboru stavebnictví, ze dne 6. 4. 2017.

51.         Navrhovatel podáním ze dne 2. 5. 2017 Úřadu doručil originál doplňujícího dodatku znaleckého posudku zpracovaného akad. arch. Janem Sapákem, soudním znalcem v oboru projektování, posuzování autorství projektů architektonických děl a v oboru stavebnictví, ze dne 27. 4. 2017.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

52.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace soutěže o návrh a vyjádření účastníků společného správního řízení konstatuje, že zadavatel v předmětné soutěži o návrh nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Posouzení právního postavení zadavatele

53.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele pro účely zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel. Podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona je veřejným zadavatelem státní příspěvková organizace.

54.         Jak vyplývá ze zřizovací listiny ze dne 20. 12. 2012, kterou vydalo Ministerstvo kultury ČR jako zřizovatel, je Národní muzeum příspěvkovou organizací, přičemž při zadávání veřejných zakázek postupuje v souladu s dokumenty schválenými vládou nebo vládou pověřenými ministerstvy, vztahujícími se na státní příspěvkové organizace jako veřejné zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, a to v rozsahu a za podmínek stanovených Ministerstvem kultury.Národní muzeum je tedy v pozici veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

55.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

56.         Podle § 103 odst. 1 zákona se soutěží o návrh rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, projektu či plánu (dále jen „návrh“). Návrhem se rozumí písemně nebo graficky vyjádřený výsledek vlastní tvůrčí činnosti zájemce o účast či účastníka soutěže o návrh. 

57.         Podle § 106 odst. 1 zákona posuzování a hodnocení návrhů provádí porota. Zadavatel jmenuje členy poroty pro hodnocení návrhů a jejich náhradníky a jejich jména zveřejní nejpozději v den oznámení soutěže a zveřejnění soutěžních podmínek. Pro posouzení návrhů porotou se § 76 odst. 1, 2 a 6 použijí obdobně. Porota vyřadí návrh rovněž tehdy, pokud nesplňuje požadavky na zajištění anonymity. V oznámení o vyloučení zadavatel vyzve účastníka soutěže o návrh k převzetí jeho návrhu.

58.         Podle § 76 odst. 1 věty první a druhé zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.

59.         Podle § 76 odst. 6 věty první zákona uchazeče, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení.

60.         Uvedenou citaci zákonných ustanovení Úřad v obecné rovině doplňuje s tím, že soutěž o návrh je zvláštním postupem zadavatele, který směřuje k získání návrhu, projektu nebo plánu, což je jinými způsoby zadávání nedosažitelné. Soutěž o návrh tedy není zadávacím řízením a nevede k uzavření smlouvy, ke kterému je nezbytné provést navazující zadávací řízení (viz např. § 23 odst. 6 zákona). Zadavatel postupuje v soutěži o návrh podle jednotlivých ustanovení § 102 až § 109 zákona, přičemž ustanovení ostatních částí zákona se nepoužijí, pokud na ně není v části IV. zákona výslovně odkázáno.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace soutěže o návrh

61.         Jak je uvedeno pod bodem 17.1 v „Soutěžních podmínkách architektonické soutěže na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v historické a nové budově Národního muzea“ ze dne 20. 7. 2016, uveřejněných ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 zákona zadavatelem současně s oznámením soutěže o návrh na profilu zadavatele (dále jen „soutěžní podmínky“), „architektonická soutěž se vyhlašuje v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k ustanovení § 1772 až 1779 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, a v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů...“

62.         Z bodu 2.1 soutěžních podmínek vyplývá, že „předmětem dvoukolové veřejné soutěže o návrh je architektonické řešení expozic, výstavních prostor a organizace návštěvnického provozu s důrazem na vizi a filosofii expozic a konkrétní propojení Historické a Nové budovy Národního muzea“ (dále jen „HB“, „NB“ a „NM“)… Soutěžní návrh by v I. kole měl doložit vizi autora komplexního řešení expozic, výstavních a veřejných prostor, včetně organizace pohybu návštěvníků při akceptování nesporných hodnot obou budov. II. kolo bude zaměřeno na podrobnější názor na konkrétní řešení předmětu soutěže a jeho zadání bude upřesněno po ukončení I. kola. Účelem soutěžního návrhu není vyřešit úkol definitivně“.

63.         V soutěžních podmínkách je v kapitole 9.3 Důvody pro vyloučení ze soutěže pod bodem 9.3.1 písm. c) uvedeno následující: „Porota vyřadí ze soutěže soutěžní návrhy, které nejsou v souladu s ostatními ustanoveními těchto závazných podmínek soutěže, ledaže se jedná o dílčí formální odchylky, jimiž není snížena srozumitelnost návrhu, není ohrožena anonymita návrhu a ani jimi není návrh zvýhodněn; v takovém případě může porota rozhodnout čtyřpětinovou většinou svých řádných členů o ponechání návrhu v soutěži“.

64.         Z bodu 5.1.1 a 5.1.2 soutěžních podmínek lze dovodit, že jejich nedílnou součástí jsou rovněž soutěžní podklady, obsahující celkem 15 samostatných částí (příloh). V  Části A Širší souvislosti předmětu soutěže – základní informace, je pod bodem 3.1 Závazné části zadání uvedeno, že „vyhlašovatel ponechává na účastníku soutěže umístění muzeem definovaných tematických celků expozic do prostoru HB a NB NM v logice návštěvnického provozu a kontextu expozic zcela volně s výjimkou těchto závazných momentů: a) dispozice budov – stavební dispozice obou objektů je z důvodu památkové ochrany neměnná…“

65.         V rámci Dodatečných informací č. 6 k soutěžním podmínkám ze dne 22. 9. 2015 na dotaz č. 2  a) „proč neodpovídá účel a poslání soutěže definovaný v kapitole 2.2.1 (pro I. kolo soutěže) s odkazem na kapitolu 2.1 ostatním podmínkám soutěže dále uvedeným? Nedošlo ze strany vyhlašovatele v části 3. Předmět soutěže v kapitole 3.1 Závazné části zadání k opomenutí doporučení, že jsou závazné pro II. kolo soutěže, popř. vztaženy k postsoutěžní fázi a realizaci, a to především u odstavce 3.1 a, c, d, tak, aby zadání odpovídalo základní kapitole 2.1?“ – zadavatel uvedl, že – „Výsledkem soutěže je zadání zpracování konkrétního návrhu. Závazné požadavky vyhlašovatele, které jsou vyjmenovány odstavci 3.1 Části A soutěžních podkladů, jsou pak výčtem skutečných a objektivních omezení... Přesto, že soutěž je v I. kole zaměřena na ideové řešení předmětu, jde o soutěž projektovou…, směřujícím ke konkrétním reálným cílům. Požadavek na ideové řešení předmětu soutěže se nevylučuje se závaznými parametry, které vyhlašovatel požaduje v rámci návrhu splnit. Pro vyjasnění důvodů, proč vyhlašovatel stanovil tyto závazné požadavky, uvádíme: ad a) závazný požadavek dispozice budov – stavební dispozice obou objektů je z důvodu památkové ochrany neměnná: K tomuto požadavku vedou vyhlašovatele následující důvody: … v případě NB NM vyhlašovatel požaduje respektovat stavební dispozici objektu ve smyslu doporučení stavebně historického průzkumu... Vyhlašovatel si uvědomuje, že bez určitého druhu úprav nebude zcela možné návštěvnický provoz po napojení na spojovací chodbu s HB NM v objektu optimálně zajistit. Vždy ale platí zásada památkové ochrany objektu, který je prohlášenou kulturní památkou“.

66.         Na dotaz č. 2 b) „v kapitole 9. Kritéria hodnocení odstavce 9.3.1.c je velmi nejasné, jak se bude postupovat, a tato kapitola je pro I. kolo soutěže v rozporu s posláním a účelem soutěže z kapitoly 2.2.“ – zadavatel uvedl, že – „kritérium uvedené v odstavci 9.3.1.c) je standardním ustanovením soutěžních podmínek dle soutěžního řádu ČKA. Vztahuje se k požadavku dodržení soutěžních podmínek en bloc a možnosti tolerance dílčích odchylek návrhů od soutěžních podmínek. Tento požadavek není v rozporu s ideovým zaměřením I. kola soutěže“.

Posouzení případu ve smyslu závěrů uvedených v  rozhodnutí předsedy Úřadu

67.         Z rozhodnutí předsedy Úřadu lze dovodit, že před samotným posouzením otázky (ne)zákonnosti postupu zadavatele při výběru, resp. nevyloučení vybraného uchazeče z přezkoumávané soutěže o návrh, což je podstatou správního řízení zahájeného na návrh navrhovatele, je nezbytné zabývat se taktéž zákonnosti soutěžní podmínky v bodě 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek.

68.         Z odůvodnění rozhodnutí předsedy konkrétně vyplývá, že smyslem fáze posouzení nabídek, potažmo soutěžních návrhů je „pouze“ posouzení „naplnění soutěžních podmínek,“ nikoliv zkoumání „míry vhodnosti“. Toto posouzení musí být proto učiněno binární technikou – splnil/nesplnil. Předseda Úřadu v této souvislosti uvedl, že „základní východiska postupů podle zákona jsou citovaným bodem soutěžních podmínek [pozn. Úřadu, myšleno bod 9.3.1. písm. c)] do jisté míry relativizována… Při novém posouzení tedy bude třeba, aby Úřad uvedl, proč se otázkou zákonnosti tohoto ustanovení soutěžních podmínek nezabývá, případně aby odůvodnil, že se jedná o soutěžní podmínku zákonnou“ (srov. bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69.         Úřad v této souvislosti předně uvádí následující. Důvodem, proč se obsahem bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek nezabýval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0572/2016/VZ-43143/2016/522/KČe ze dne 21. 10. 2016 vydaném ve správním řízení sp. zn. S0572/2016/VZ zahájeném na návrh navrhovatele (jehož předmět byl tak uvedeným návrhem ze dne 18. 8. 2016 vymezen), byla skutečnost, že zákonnost předmětné soutěžní podmínky nebyla navrhovatelem v návrhu zpochybněna. Uvedené Úřad pro úplnost doplňuje poukazem na skutečnost, že předpokladem podání návrhu k Úřadu je podání námitek v téže věci řádně a včas. Navrhovatel podává návrh proti úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o výběru, přičemž jeho podání předcházelo podání námitek v téže věci, tedy proti výběru ve smyslu § 110 odst. 4 zákona, nikoliv proti soutěžním podmínkám ve smyslu § 110 odst. 1 zákona. Pakliže by tedy navrhovatel v návrhu rozporoval určitou soutěžní podmínku, Úřadu by nezbývalo než takový návrh zamítnout, jelikož by byl podán osobou neoprávněnou (návrhu by nepředcházely řádné a včasné námitky). V této souvislosti nelze přehlížet rovněž závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 67/2010-105 ze dne 25. 11. 2011, dle kterého „[k]oncepce citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.“ Za situace, kdy by Úřad umožnil navrhovateli iniciovat přezkum soutěžních podmínek ve fázi posuzování aspektů výběru nejvhodnějšího návrhu, bylo by zřejmé, že by došlo k narušení koncepce „souslednosti jednotlivých kroků a různých prostředků ochrany“, jak opakovaně judikoval Nejvyšší správní soud. Pakliže tedy z odůvodnění rozhodnutí předsedy vyplývá požadavek odůvodnit, proč se Úřad zákonnosti konkrétního ustanovení soutěžních podmínek nezabýval, Úřad výše uvedenými argumenty tento požadavek předsedy vyčerpávajícím způsobem naplnil.

70.         Za situace, že je tedy zákonnost soutěžní podmínky v bodě bod 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek potřeba vyjasnit, resp. Úřad musí s ohledem na závazný právní názor předsedy posoudit, zda se jedná o zákonnou podmínku, či nikoliv, lze tak učinit toliko ve správním řízení zahájeném z moci úřední, k jehož zahájení Úřad přikročil, přičemž spornou skutečnost v oznámení o zahájení správního řízení vymezil jako jeho předmět.

71.         V  logice posloupnosti úkonů zadavatele učiněných v průběhu soutěže o návrh, resp. ve smyslu citovaného požadavku vyplývajícího z odůvodnění  rozhodnutí předsedy, Úřad nejprve posuzoval skutečnost, zda je bod 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek stanoven v souladu se zákonem, tedy konkrétně, zda je postup soutěžní poroty při posouzení soutěžních návrhů predikovaný v bodě 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek v souladu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení stanovenými v  § 6 odst. 1 zákona, v návaznosti na ustanovení § 106 odst. 1 a § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona.

72.         Úřad v obecné rovině uvádí, že v soutěžních podmínkách by mělo být jasně rozlišováno mezi závaznými požadavky, jejichž dodržení v soutěžním návrhu je pro zadavatele zásadní, a mezi požadavky, které jsou pro účastníka soutěže pouze doporučující či orientační, a tedy nezávazné. Přesná identifikace a srozumitelné rozlišení závazných a nezávazných soutěžních podmínek je předpokladem transparentního průběhu a úspěšného dokončení soutěže a omezuje rovněž možnost případného zpochybnění jejího výsledku. Současně je třeba zdůraznit, že z pohledu zákona je nedodržení závazných požadavků soutěžního zadání (požadavků zadavatele) ve smyslu ustanovení § 106 odst. 1 zákona, ve kterém je odkazováno na § 76 odst. 1 a 6 zákona, důvodem pro vyřazení soutěžního návrhu bez dalšího, tedy bez možnosti zhojení vad ze strany uchazeče, potažmo bez možnosti upuštění od „závazného“ požadavku na straně zadavatele. Aby byl postup zadavatele transparentní, nelze tedy akceptovat takový přístup, kdy zadavatel v průběhu soutěže o návrh, konkrétně po podání soutěžních návrhů, svoje požadavky jakkoliv doplňuje, případně od takových požadavků ustupuje.   

73.         Úřad konstatuje, že z obsahu bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek (viz bod 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že se tento týká postupu soutěžní poroty ve fázi posuzování soutěžních návrhů. Toto ustanovení soutěžní porotě při posouzení soutěžního návrhu v případě zjištění jeho „nesouladu se závaznými podmínkami soutěže“ – tedy ve smyslu § 106 odst. 1 zákona – ukládá soutěžní návrh vyřadit. Nejedná se tedy ještě fázi hodnocení soutěžních návrhů, kdy porota hodnotí „kreativní specifika jednotlivých návrhů“, ale o fázi posuzování dodržení konkrétních závazných požadavků zadavatele, jejichž splnění zadavatel pro každý soutěžní návrh nerozdílně vyžadoval a v soutěžních podmínkách výslovně stanovil. Lze uvést, že předmětný bod soutěžních podmínek, resp. jeho část „porota vyřadí ze soutěže soutěžní návrhy, které nejsou v souladu s ostatními ustanoveními těchto závazných podmínek soutěž“ je zcela v souladu se zákonem, když počítá s přesným, jednoznačným a zejména pak zákonným následkem, a sice s vyřazením soutěžního návrhu.

74.         V šetřeném případě je předmětná soutěžní podmínka vázána na dodržení závazných podmínek soutěže, které zadavatel specifikoval v Části A Širší souvislosti předmětu soutěže – základní informace, a to pod bodem 3.1 Závazné části zadání, s jejich upřesněním v rámci Dodatečných informací č. 6 k soutěžním podmínkám ze dne 22. 9. 2015 (viz body 64. a 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

75.         Úřad v této souvislosti uvádí, že jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí předsedy „při posouzení návrhů zadavatel nezkoumá jejich jednotlivá kreativní specifika, ale posuzuje splnění konkrétních požadavků, které pro každý návrh nerozdílně vyžadoval.“ Nejde tady o posouzení „míry vhodnosti,“ ale o využití binární techniky – splnil/nesplnil.  Jinými slovy, ve fázi posouzení nabídek je tedy nutné dospět binární technikou ke zjištění, zda konkrétní soutěžní návrh splňuje nebo nesplňuje požadavky zadavatele. (Na tomto místě je vhodné upozornit, že s tímto vědomím musí také zadavatel své závazné požadavky stanovit, tj. musí je stanovit tak, aby byly především srozumitelné a jednoznačné.) Pakliže zadavatel nedospěje k jednoznačnému stanovisku, že konkrétní návrh soutěžní podmínky bezpochyby splňuje, nelze takový návrh dle úpravy v zákoně ponechat dále v soutěži, resp. posunout do fáze hodnocení. Obdobně, jestliže má zadavatel za to, že konkrétní soutěžní návrh naopak nesplňuje některou soutěžní podmínku, nezbývá než takový návrh vyloučit. Zákon neumožnuje uvažování v tom smyslu, že došlo ke splnění požadavků s výhradami, splnění většiny požadavků, případně splnění klíčových požadavků zadavatele, tedy posuzování „míry naplnění závazných požadavků“, a to ani v soutěži o návrh, která jak bylo uvedeno, představuje určitý specifický postup. Pouze takové posouzení může reflektovat požadovaný smysl a účel vyplývající ze zákona.

76.         Vycházeje z uvedeného, Úřad konstatuje, že nelze akceptovat, aby v soutěžních podmínkách byl predikován takový postup, který by ve svém důsledku „relativizoval“ povinnost účastníků soutěže dodržet při koncipování svého návrhu závazné požadavky stanovené zadavatelem. Posouzení soutěžních návrhů z hlediska dodržení závazných soutěžních podmínek a požadavků zadavatele musí ve smyslu právního názoru vyplývajícího z rozhodnutí předsedy Úřadu probíhat striktně a pouze v  režimu„binární techniky“, tj. soutěžní návrh svým obsahem buď požadavky zadavatele uvedené v soutěžních podmínkách (zcela) splnil, anebo (byť i jen zčásti) nesplnil, což v takovém případě musí bez dalšího znamenat vyřazení soutěžního návrhu. Jak bylo uvedeno, sporná soutěžní podmínka na jedné straně tuto binární rovinu umožňuje dosáhnout – porota vyřadí ze soutěže, návrh, který nesplňuje – avšak v další části od tohoto jednoznačného zákonného předpokladu ustupuje, v případě, že se na ponechání návrhu mimo jiné shodne porota čtyřpětinovou většinou svých členů. Jinými slovy, předmětná soutěžní podmínka vede k tomu, že byť si zadavatel bude vědom nesplnění soutěžní podmínky, tedy vědom toho, že uchazeč neprošel přes test binárního posouzení, soutěžní návrh takového uchazeče nevyřadí. Zadavatel tedy touto podmínkou fakticky umožnuje, aby byl v soutěži o návrh ponechán a následně i vybrán uchazeč, který nesplňuje předem definovány podmínky, čímž dochází k obcházení smyslu a účelu zákonem předvídaného postupu a následku. Lze tedy uzavřít, že zadavatel v  bodě 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek stanovil „mechanismus“, který soutěžní porotě umožňuje negovat jednoznačný zákonem předvídaný postup při posuzování soutěžních návrhů z hlediska dodržení závazných požadavků zadavatele a zejména jednoznačný zákonem předvídaný následek.

77.         V odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu, je dále pod bodem 41. uvedeno, že: „Ve fázi posouzení návrhů je tento prostor zásadně omezen soutěžními podmínkami a není možné akceptovat jejich nedodržení, pokud zadavatel nestanoví jinak, tedy sám soutěžní podmínky nerelativizuje.“ Zadavatel v této souvislosti argumentuje tím, že tak v soutěži o návrh učinil, resp. v uvedeném smyslu soutěžní podmínky relativizoval, a to právě zakotvením bodu 9.3.1. písm. c) do soutěžních podmínek, když soutěžní porotě vyhradil určitou možnost jednat o porušení závazných podmínek v rámci konkrétního návrhu a porota následně postupovala v souladu s jeho zněním.

78.         K uvedenému Úřad konstatuje s odkazem na odůvodnění rozhodnutí předsedy (srov. bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že ze soutěžních podmínek, resp. z dodatečných informací, nikde nevyplývá, že by „Závazné části zadání“ skutečně závazné nebyly, resp. že by byla účastníkům soutěže ponechána možnost volby v tom, zda závazné požadavky zadavatele v soutěžním návrhu dodrží či nikoliv. Zadavatel také sám v  dodatečných informacích č. 6 k soutěžním podmínkám ze dne 22. 9. 2015 výslovně uvedl, že: „Závazné požadavky vyhlašovatele, které jsou vyjmenovány odstavci 3.1 Části A soutěžních podkladů, jsou pak výčtem skutečných a objektivních omezení...“. Závazné části soutěžních podmínek tedy byly uchazeči povinni respektovat a bez výhrady dodržet, a to pro obě budovy Národního muzea a v obou kolech soutěže o návrh. Uvedený názor předsedy Úřadu je nutné vnímat v tom  smyslu, že jestliže přímo ze soutěžních podmínek jednoznačně nevyplývá, že daná podmínka závazná není, např. tím že ji zadavatel stanovil jako doporučující, vhodnou apod., a tedy tuto podmínku „relativizuje“, je nutné bezpodmínečně trvat na jejím splnění. Tento předpoklad nicméně nemůže být naplněn v souvislosti s podmínkou „neměnnosti dispozice budov“, kterou zadavatel stanovil jednoznačně jako závaznou bez dalšího. I případná „relativizace“ soutěžní podmínky totiž musí být provedena v souladu se zásadou transparentnosti, tedy musí být již ze samotné podmínky zřetelně seznatelné, zda závazná je, či nikoli. Bod 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek proto takovou přípustnou „relativizaci“ nepředstavuje, neboť transparentně neuvádí, kterou konkrétní podmínku nemusí zájemci pokládat za závaznou, ale naopak dává soutěžní porotě možnost na základě vlastního uvážení učinit ze závazné podmínky ex post podmínku nezávaznou.

79.         Ostatně, a to považuje Úřad ve světle podstaty tohoto případu za nutné zdůraznit, v šetřeném případě již mezi zadavatelem a navrhovatelem nadále ani není sporné, že u vybraného uchazeče došlo skutečně k nesplnění závazné soutěžní podmínky. Jak zadavatel, tak navrhovatel jsou v této argumentaci nyní ve shodě. Zadavatel totiž uvedené jednoznačně potvrzuje právě tím, že aby bylo možné přistoupit k „aktivaci“ bodu 9.3.1. písm. c), musí nejdřív dojít k  „nesplnění závazné soutěžní podmínky“. Je to právě zadavatel kdo uvádí, že „[s]kutečnost, že porota u návrhu vybraného uchazeče konstatovala rozpor se závaznými částmi soutěžních podmínek, je zachycena v Protokolu o průběhu soutěže“ resp. zadavatel je„[p]přesvědčen, že porota postupovala v intencích bodu 9. 3. 1. písm. c) soutěžních podmínek, když pro aktivaci tohoto bodu byly splněny veškeré podmínky“ (viz body 19. a 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak Úřad nicméně dovodil výše, v šetřeném případě je podmínka, která zadavateli umožnila ponechat v soutěži o návrh uchazeče, který nesplnil závazné soutěžní podmínky, nezákonná a jako taková podstatným způsobem ovlivnila celý průběh této soutěže o návrh, a tedy rovněž výběr nejvhodnějšího návrhu (k tomu viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

80.         Úřad si na jedné straně uvědomuje nelehkou pozici zadavatele, když tento převzal spornou soutěžní podmínku právě ze Soutěžního řádu ČKA v domnění, že tyto stavovské předpisy by měly co do procesních postupů reflektovat zákon, nicméně obratem zdůrazňuje, že je to pouze a jedině zadavatel, kdo odpovídá za správnost a zákonnost zadávacích, potažmo soutěžních podmínek, resp. celého průběhu soutěže o návrh. K argumentaci zadavatele, že obsah bodu 9. 3. 1. písm. c) soutěžních podmínek je přesným zněním § 10 odst. 6 Soutěžního řádu ČKA, přičemž autor těchto pravidel – ČKA – tyto podmínky shledává regulérními, pak Úřad uvádí, že tato skutečnost nezbavuje zadavatele odpovědnosti za postup podle zákona.

81.         Úkolem Úřadu je posoudit, zda zadavatel v rámci soutěže o návrh dodržel zákonem předepsaný postup, nikoliv, zda postupoval podle případných zvyklostí architektonických soutěží. Soutěžní řád ČKA je profesním předpisem této stavovské organizace, přičemž Úřad přezkoumává postup zadavatele dle zákona (k tomu viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R185,188/2013/VZ-25745/2014/322/IJu ze dne 5. 12. 2014). Úřad tedy uzavírá, že ani tato stavovská organizace nepožívá v oblasti zadávání veřejných zakázek, potažmo soutěží o návrh dle zákona žádné specifické autonomní postavení, které by ve svém důsledku umožnilo odchýlit se od jasných pravidel v zákoně. Ostatně i předseda Úřadu připomíná, že v rámci právní úpravy soutěže o návrh nebyl přijat žádný prováděcí předpis pro specifické postupy (např. tedy v architektonických soutěžích), přičemž i kdyby k této situace došlo, ani tento by nemohl upravovat zásadní povinnosti jinak než zákon, ale pouze doplňovat stávající pravidla (srov. bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

82.         Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatel zařazením bodu 9.3.1. písm. c), podle kterého „…porota vyřadí ze soutěže soutěžní návrhy, které nejsou v souladu s ostatními ustanoveními těchto závazných podmínek soutěže, ledaže se jedná o dílčí formální odchylky, jimiž není snížena srozumitelnost návrhu, není ohrožena anonymita návrhu a ani jimi není návrh zvýhodněn; v takovém případě může porota rozhodnout čtyřpětinovou většinou svých řádných členů o ponechání návrhu v soutěži“, do soutěžních podmínek postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení stanovenými v  § 6 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 106 odst. 1 a § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, neboť citovaná soutěžní podmínka umožňuje, aby i  soutěžní návrh, který nesplňuje závazné soutěžní podmínky požadované zadavatelem v soutěži o návrh, nebyl vyřazen, ačkoliv podle § 76 odst. 1 zákona musí být nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, vyřazeny, a  uchazeč následně podle § 76 odst. 6 zákona bezodkladně vyloučen z další účasti v zadávacím řízení, přičemž podle § 106 odst. 1 zákona se ustanovení § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona použijí v případě postupu v soutěži o návrh obdobně, přičemž tento postup mohl z uvedeného důvodu podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějšího návrhu.

83.         Z hlediska ovlivnění výběru nejvhodnějšího návrhu Úřad uvádí následující. V  šetřeném případě je postup zadavatele zatížen nezhojitelnou vadou, když zadavatel pochybil již při vymezení soutěžních podmínek, a to stanovením takové soutěžní podmínky, která vedla k tomu, že postup zadavatele nebyl v intencích, které předpokládá zákon, neboť nemuselo dojít k vyloučení soutěžního návrhu v případě nesplnění předem definované soutěžní podmínky. Vliv na výběr je proto dán již tou skutečnosti, že v  konečném důsledku mohl být při využití této podmínky vybrán soutěžní návrh, který nesplňuje závazné podmínky soutěže, a dle zákona měl být při posuzování návrhů vyřazen. Postup zadavatele byl tak od počátku nastaven nečitelně, když nebylo (a díky formulaci předmětné podmínky ani nemohlo být) jasné, zda zadavatel bude přistupovat k aktivaci předmětného článku soutěžních podmínek, resp. jak případně bude hlasovat porota, tedy nesplnění kterých závazných podmínek bude ještě tolerovat, a které naopak nikoli. Takový nejasný postup ve fázi posouzení soutěžních návrhů nicméně podle zákona možný není. V této souvislosti lze proto rovněž uvažovat i v tom smyslu, že kdyby byly zadávací podmínky nastaveny ve všech ohledech jednoznačně (a v souladu se zákonem), nelze vyloučit, že i konkrétní soutěžní návrhy by byly podány v jiné podobě (byť v dílčích aspektech), jelikož zájemci o předmětnou soutěž o návrh by v tomto ohledu nemohli „spekulovat“ na využití této sporné soutěžní podmínky ve fázi posuzování návrhu soutěžní porotou (tedy že porota přihlédne k jejich „odchylce“ od závazných podmínek). V neposlední řadě nelze přehlížet, že o možném vlivu na průběh soutěže, a tedy i výběr nejvhodnějšího návrhu jednoznačně svědčí i spory týkající se nyní vybraného uchazeče, k jehož ponechání v soutěži byla využita právě tato nezákonná podmínka.

IV.          ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

84.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

85.         Vzhledem k  tomu, že v  šetřeném případě je postup zadavatele zatížen nezhojitelnou vadou v  procesu průběhu soutěže o návrh, když zadavatel pochybil již při vymezení soutěžních podmínek v  části týkající se postupu soutěžní poroty při posuzování soutěžních návrhů, přičemž tento postup podstatně ovlivnil rovněž výběr nejvhodnějšího návrhu (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí), představuje zrušení soutěže o návrh jediné možné nápravné opatření, které Úřad může zadavateli fakticky uložit.

86.         Vzhledem k tomu, že v  šetřeném případě zadavatel postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení stanovenými v ustanovení § 6 odst. 1 zákona v souvislosti s § 106 odst. 1 a § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona – jak bylo dovozeno v odůvodnění k výroku I. tohoto rozhodnutí – přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o zrušení soutěže o návrh, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

V.            K  ZASTAVENÍ ČÁSTI SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

87.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

88.         Úřad uvádí, že pojem „bezpředmětnost“ je nutno vnímat jako stav, kdy jakýmkoli rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení navrhovatele.

89.         Jelikož je výrokem I. tohoto rozhodnutí konstatováno, že zadavatel při vymezení bodu 9.3.1. písm. c) soutěžních podmínek postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení stanovenými v  § 6 odst. 1 v souvislosti s § 106 odst. 1 a § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, na základě čehož je výrokem II. tohoto rozhodnutí jako opatření k  nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušena soutěž o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, je pro posouzení věci dále bezpředmětný postup zadavatele, resp. soutěžní poroty, při posuzování a hodnocení soutěžních návrhů, který měl být Úřadem přezkoumán v rámci řízení o návrhu navrhovatele.

90.         Návrh navrhovatele ze dne 18. 8. 2016, kterým bylo požadováno, aby Úřad ve smyslu § 118 odst. 1 zákona zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu ze dne 30. 6. 2016 arozhodnutí poroty ze dne 11. 2. 2016, kterým tato rozhodla o nevyřazení soutěžního návrhu vybraného uchazeče, je tak zjevně bezpředmětným, neboť po přezkoumání postupu zadavatele došlo k takové změně okolností (zrušení soutěže o návrh výrokem II. tohoto rozhodnutí), že rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele (ve smyslu jeho argumentace uvedené zejména pod bodem 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí) by již nemělo pro navrhovatele význam. Je tomu tak proto, že nemá smysl zabývat se postupem zadavatele v průběhu soutěže o návrh, pokud již bylo konstatováno, že samotné soutěžní podmínky této soutěže byly nastaveny nezákonně, a soutěž o návrh byla právě z tohoto důvodu zrušena, neboť na této skutečnosti nemůže další zkoumání a hodnocení postupu zadavatele v jejím průběhu ničeho změnit.  

91.         Z uvedeného důvodu se Úřad v tomto rozhodnutí dále nezabýval dalšími aspekty a skutečnostmi namítanými navrhovatelem a vybraným uchazečem v rozkladovém řízení, resp. jejich stanovisky, předloženými důkazy, znaleckými posudky a vyjádřeními, podanými jmenovanými Úřadu po oznámení o pokračování správního řízení. Posouzení všech uvedených důkazních prostředků by zatížilo jak Úřad, tak samotné účastníky správního řízení, přičemž jak bylo dovozeno výše, na konečném posouzení, že zadavatel pochybil již při stanovení soutěžních podmínek, a je tedy nutné přistoupit ke zrušení celé soutěže o návrh, by to nic neměnilo.

92.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad rozhodl o zastavení té části společného správního řízení, jejíž předmět byl vymezen obsahem návrhu navrhovatele ze dne 18. 8. 2016 (o němž bylo původně pod sp. zn. S0572/2016/VZ vedeno samostatné správní řízení) tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

93.         Pro úplnost Úřad uvádí, že nabytí právní moci výroku III. tohoto rozhodnutí je závislé na nabytí právní moci výroku II. tohoto rozhodnutí (tj. tento výrok nemůže samostatně nabýt právní moci).

VI.          NÁKLADY ŘÍZENÍ

94.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis – vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona odst. 1 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000 Kč.

95.         Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byla zrušena soutěž o návrh „Architektonická soutěž na řešení expozic, výstavních prostor a návštěvnického provozu v Historické a Nové budově Národního muzea“, tedy konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000572.

 

Poučení

Proti výroku I., II., a IV. tohoto rozhodnutí může zadavatel do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona podává v  elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

Proti výroku III. tohoto rozhodnutí mohou všichni účastníci správního řízení do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží:

1.             JUDr. Jaromír Císař, advokát, CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, Hvězdova 1716/2b 140 00 Praha 4

2.             JUDr. Mgr. Petra Nováková, Ph.D., advokátka, náměstí Míru 15, 120 00 Praha 2

3.             JUDr. Marek Bánský, advokát, Elišky Krásnohorské 10/2, 110 00 Praha 1

 

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy