číslo jednací: R0038/2017/VZ-12906/2017/322/DJa

Instance II.
Věc Krajský koordinátor pro provádění prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu a dopravní výchovy v Plzeňském kraji
Účastníci
  1. Centrum služeb pro silniční dopravu, s. p. o.
  2. Václav Brož
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2017
Datum nabytí právní moci 21. 4. 2017
Související rozhodnutí S0039/2017/VZ-03042/2017/512/VNv
R0038/2017/VZ-12906/2017/322/DJa
Dokumenty file icon 2017_R0038.pdf 331 KB

Č. j.:ÚOHS-R0038/2017/VZ-12906/2017/322/DJa

 

Brno: 21. dubna 2017

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 14. 2. 2017 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 16. 2. 2017 navrhovatelem –

  • Václav Brož, IČO 75257726, se sídlem Sukova 14, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 25. 1. 2017 JUDr. Věrou Čechovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16794, se sídlem nám. Republiky 202/28, 301 00 Plzeň,

proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0039/2017/VZ-03042/2017/512/VNv ze dne 10. 2. 2017 vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Centrum služeb pro silniční dopravu, s. p. o., IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Lukášem Blažkem, advokátem, ev. č. ČAK 13793, se sídlem Pod Děkankou 435/27, Podolí, 147 00 Praha 4,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Krajský koordinátor pro provádění prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu a dopravní výchovy v Plzeňském kraji“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 27. 10. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2016 pod ev. č. Z2016-002312 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 27. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 210-381410,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0039/2017/VZ-03042/2017/512/VNv ze dne 10. 2. 2017

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 26. 1. 2017 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, návrh navrhovatele – Václav Brož, IČO 75257726, se sídlem Sukova 14, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 1. 2017 JUDr. Věrou Čechovou, advokátkou, ev. č. ČAK 16794, se sídlem nám. Republiky 202/28, 301 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) ze dne 25. 1. 2017 (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Centrum služeb pro silniční dopravu, s. p. o., IČO 70898219, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 2. 2. 2017 Mgr. Lukášem Blažkem, advokátem, ev. č. ČAK 13793, se sídlem Pod Děkankou 435/27, Podolí, 147 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky s názvem „Krajský koordinátor pro provádění prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu a dopravní výchovy v Plzeňském kraji“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno do Věstníku veřejných zakázek k uveřejnění dne 27. 10. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 31. 10. 2016 pod ev. č. Z2016-002312 a do Úředního věstníku Evropské unie odesláno dne 27. 10. 2016 pod ev. č. 2016/S 210-381410 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 26. 1. 2017, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

3.             Navrhovatel svým návrhem brojil proti rozhodnutí zadavatele ze dne 13. 12. 2016 o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení“). Navrhovatel měl za to, že rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebylo řádně odůvodněno. Navrhovatel se domáhal zrušení rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení a rovněž rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 1. 2017.

II.             Napadené usnesení

4.             Dne 10. 2. 2017 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S0039/2017/VZ-03042/2017/512/VNv (dále jen „napadené usnesení“).

5.             Výrokem napadeného usnesení Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

6.             V odůvodnění napadeného usnesení Úřad konstatoval, že žádný z dokladů připojených k návrhu navrhovatele nebylo možné považovat za doklad o doručení námitek, a tedy návrh podaný navrhovatelem nesplnil požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Úřad v posuzovaném případě neměl postavené najisto, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což měl navrhovatel prokázat v souladu s § 251 odst. 1 zákona právě prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Nedoložení dokladu o doručení námitek zadavateli, pak zákon „sankcionuje“ zastavením správního řízení.

III.           Námitky rozkladu

7.             Dne 16. 2. 2017 doručil navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému usnesení. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 10. 2. 2017. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

8.             Navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, uvedeným v bodě 12. odůvodnění napadeného usnesení, neboť je toho názoru, že v posuzovaném případě nelze striktně vycházet pouze ze zákona. Ve výše uvedeném bodě Úřad uvedl, že „[z]ákon rozlišuje nedostatky návrhu, které navrhovatel může odstranit ve lhůtě stanovenéÚřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a nedostatky, jejichž existence je důvodem pro zastavení řízení bez dalšího, kam patří mj. i ustanovení § 257 písm. d) zákona. V naposledy uváděném ustanovení zákona, pod které je třeba podřadit také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení nesplnění náležitostí návrhu v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nestanovil. Úřad proto nemůže vyzvat navrhovatele k odstranění takové vady řízení ani zkoumat důvody absence zákonné náležitosti návrhu.“ Navrhovatel je toho názoru, že jelikož se jedná o správní řízení, nelze v daném případě opomíjet ust. § 45 odst. 2 správního řádu.

9.             Dále v rozkladu navrhovatel uznává, že doklad o doručení námitek zadavateli k návrhu skutečně připojen nebyl, avšak navrhovatel má za to, že toto jeho pochybení lze zhojit dodatečně. Z tohoto důvodu navrhovatel zaslal spolu s rozkladem potvrzení České pošty, a.s. z webových stránek týkající se data doručení námitek zadavateli. Navíc navrhovatel v rozkladu uvádí, že námitky navrhovatele byly doručeny i „osobní cestou“ v zákonné lhůtě, což dokládá potvrzení o doručení obálky, v níž byly založeny námitky. Navrhovatel uvádí, že nemůže ovlivnit praxi u zadavatele, který mu nepotvrdil podacím razítkem datum převzetí přímo na kopii podaných námitek. Za datum doručení námitek je dle navrhovatele nutno pokládat 2. 1. 2017. K tomu navrhovatel dodává, že pokud by zadavatel neobdržel námitky v zákonné lhůtě, musel by je posoudit jako opožděné.

Závěr rozkladu

10.         Navrhovatel považuje napadené usnesení za protizákonné a navrhuje napadené usnesení zrušit.

IV.          Řízení o rozkladu

11.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu, a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

12.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které vydání napadeného usnesení předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu navrhovatele a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

13.         Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, že správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu zaslanému Úřadu nebyl připojen doklad o doručení námitek, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

14.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu navrhovatele.

V.            K námitkám rozkladu

15.         Podle § 251 odst. 1 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

16.         Podle § 257 zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže

a) návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil,

b) návrh neobsahuje, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech,

c) nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255,

d) k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli,

e) návrh nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 251 odst. 2 nebo 3 nebo podle § 254 odst. 3,

f) v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 nebo pro uložení sankce podle § 268 nebo 269,

g) zadavatel zrušil zadávací řízení, 

h) návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254,

i) zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě,

j) zadavatel v průběhu správního řízení uzavřel smlouvu na plnění předmětu přezkoumávané veřejné zakázky,

k) návrh byl podán po uzavření smlouvy, s výjimkou případu návrhu na zákaz plnění smlouvy,

l) byl podán návrh na zákaz plnění smlouvy a Úřad zjistí, že závazek ze smlouvy byl splněn, nebo

m) v řízení zahájeném z moci úřední zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo učinil opatření k nápravě.

17.         Výše uvedené ustanovení obsahuje taxativní výčet případů, kdy Úřad zastavuje vedené správní řízení. Jedná se tak o případy, kdy není vydáno meritorní rozhodnutí, ale jsou naplněny podmínky pro zastavení správního řízení z procesních důvodů. Toto ustanovení tak představuje zvláštní právní úpravu k obecné právní úpravě zastavování správních řízení z procesních důvodů, jak je obsažena v § 66 správního řádu.

18.         Návrh, kterému chybí kterákoliv náležitost dle § 251 odst. 1 zákona, je návrhem vadným. Z hlediska toho, o jakou vadu se jedná, může Úřad postupovat pouze dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad v souladu s § 37 odst. 3 v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzve navrhovatele k odstranění vad, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích jejich neodstranění. V případě, že se však jedná o vadu neodstranitelnou, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit pro vady podání, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. Při rozlišení, zda se jedná o vadu odstranitelnou nebo neodstranitelnou, je třeba vycházet z § 257 zákona.

19.         Prvním ze zákonem předpokládaných procesních důvodů pro zastavení řízení je skutečnost, že návrh neobsahuje ani obecné náležitosti podání dle § 37 správního řádu, popř. absentuje označení zadavatele, vymezení toho, čeho se navrhovatel domáhá, nebo není k návrhu připojen doklad o složení kauce. K zastavení řízení však může dojít až poté, co Úřad vyzve navrhovatele k odstranění uvedených nedostatků a navrhovatel takto ani ve stanovené lhůtě neučiní.

20.         Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že za odstranitelné vady podání lze považovat pouze ty, které jsou v § 257 zákona vyjmenovány pod písmenem a), neboť zákon zde předpokládá zastavení správního řízení až poté, co Úřad navrhovatele vyzve k jejich odstranění a navrhovatel je ani přes výzvu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstraní. U náležitostí pod písm. d) téhož ustanovení pak zákon předpokládá zastavení správního řízení, pokud návrh trpí tam vyjmenovanými vadami, a to bez toho, aby Úřad navrhovatele k jejich odstranění nejprve vyzýval. V posuzovaném případě, se tak jedná o vadu neodstranitelnou, tedy Úřad může postupovat pouze jedním způsobem, a to tak, že zahájené správní řízení zastaví pro vady podání.

21.         Pokud jde o navrhovatelem namítaný bod 12. odůvodnění napadeného usnesení, pak se závěrem Úřadu tam uvedeným zcela souhlasím. Jde o ustálenou rozhodovací praxi Úřadu, která nebyla zákonem měněná a je aplikovatelná i pro účinnou právní úpravu. Tyto právní závěry uvádí i komentářová literatura k zákonu (srov. JUDr. Vilém PODEŠVA, LLM, Mgr. Lukáš SOMMER, JUDr. Jiří VOTRUBEC, JUDr. Martin FLAŠKÁR, Mgr. Jiří HARNACH, Mgr. Jan MĚKOTA, JUDr. Martin JANOUŠEK aj. Zákon zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer): „Důvodem k zastavení správního řízení může být rovněž další chybějící náležitost, a to doklad o doručení námitek zadavateli. Uvedené se samozřejmě týká pouze návrhu zasílaného před uzavřením smlouvy, tedy se nevztahuje na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy. Stejně jako v předcházejícím písmeni, rovněž v tomto bodě dochází k zastavení správního řízení bez dalšího, tedy chybějící náležitost není možno doplnit dodatečně, a navrhovatel tak nebude k jejímu doplnění vyzván.“

22.         V rozhodovaném případě je z obsahu podaného návrhu zřejmé, že navrhovatel k němu doklad o doručení námitek zadavateli nepřipojil (tuto skutečnost sám navrhovatel v rozkladu uznává), a proto došlo k naplnění zákonných předpokladů pro zastavení správního řízení. Žádnou z navrhovatelem přiložených příloh k návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli. Je současně zřejmé, že námitky navrhovatele směřující k nesprávnému posouzení věci Úřadem jsou nedůvodné.

23.         Pokud jde o skutečnost, že navrhovatel spolu s rozkladem doložil doklad o doručení námitek, uvádím následující důvody, proč uvedené pochybení nelze zhojit dodatečným doložením předmětného dokladu. Samotný doklad o doručení má stěžejní význam pro zákonnost správního řízení, neboť představuje kruciální okolnost pro posouzení přípustnosti podaného návrhu z hlediska obligatorního a řádného předchozího využití institutu námitek jako opravného prostředku (ve smyslu § 241 odst. 2 zákona a § 244 odst. 1 a 2 zákona) a dále pro stanovení počátku běhu lhůty, po kterou zadavatel nesmí (ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona) v případě podání řádného návrhu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky. Za zákonnost správního řízení a jeho vedení v souladu se zásadou hospodárnosti a efektivnosti odpovídá Úřad, který je k zajištění účelu řízení oprávněn, pro zahájení řízení, potažmo vydání závazného rozhodnutí, požadovat po navrhovateli kvalifikované podklady. Klade-li tedy zákon odpovědnost za prokázání doručení námitek zadavateli na navrhovatele, je navrhovatel povinen již při podání návrhu předložit způsobilý doklad o doručení námitek.

24.         V zájmu koncentrace řízení před Úřadem současně platí, že náležitosti, které vyjmenovává zákon v ust. § 251 odst. 1 musí návrh obsahovat již ve chvíli, kdy je podán, neboť vést správní řízení lze pouze na základě návrhu, který je podán řádně a včas. Z hlediska včasnosti platí, že návrh je podán včas, pokud je dle § 251 odst. 2 zákona podán ve lhůtě 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, případně jej dle § 251 odst. 3 zákona lze podat ve lhůtě do 25 dnů ode dne odeslání námitek navrhovatelem, pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl. Za situace, kdy navrhovatel podá návrh až po uplynutí uvedených lhůt Úřad řízení podle § 257 písm. e) zákona zastaví z důvodu, že návrh nebyl podán včas. Z hlediska posouzení toho, zda je návrh podán řádně je pak třeba vyjít z náležitostí stanovených zákonem, konkrétně pak zejména těch, které jsou stanoveny v ust. § 251 odst. 1 zákona. Považuji však za nutné poukázat na skutečnost, že posouzení toho, zda je návrh podán řádně a včas se vztahuje k okamžiku, kdy byl návrh podán. Pokud tedy je k Úřadu podán návrh, který není podán řádně a jedná-li se o neodstranitelnou vadu návrhu, pak je z povahy věci vyloučeno, aby taková vada mohla být zhojena jakýmkoliv následným postupem navrhovatele nebo Úřadu a Úřad správní řízení zastaví.

25.         Kromě již uvedeného dále považuji za důležité poukázat na skutečnost, že Úřad navrhovateli neubral ani neztížil jeho právo podat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, ani mu neumenšil jeho procesní práva. Je zcela zřejmé, že navrhovateli nic nebránilo, aby podal návrh řádně a včas v souladu s tím, co po něm požaduje zákon. Pokud ovšem navrhovatel podal návrh, který byl stižen neodstranitelnou vadou, pak se sám vystavil následku, který zákon předpokládá, tedy že bude správní řízení zastaveno.

26.         Ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu jsem tedy přezkoumal zákonnost napadeného usnesení, jeho věcnou správnost v rozsahu vznesených námitek a současně jsem přezkoumal i zákonnost postupu Úřadu, když jsem napadené usnesení shledal zákonným a věcně správným. Úřad ve správním řízení dostatečně přezkoumal obsah návrhu navrhovatele a současně uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.

27.         Závěrem tedy shrnuji, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle ust. § 257 písm. d) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, čímž byly splněny zákonem stanovené podmínky pro zastavení řízení.

VI.          Závěr

28.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.

29.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

  

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží

1.             JUDr. Věra Čechová, advokátka, nám. Republiky 202/28, 301 00 Plzeň

2.             Mgr. Lukáš Blažek, advokát, Pod Děkankou 435/27, Podolí, 147 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 


 

[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 zákona v návaznosti na § 273 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz