číslo jednací: S0584/2016/VZ-10510/2017/522/JKr

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 25. 8. 2016 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace, IČO 00511951, se sídlem Slovanského bratrství 710, 393 01 Pelhřimov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 11. 2016 Mgr. Michalem Kozárem,
• navrhovatel – AUDIOSCAN, spol. s r.o., IČO 40615421, se sídlem Oldřichova 107/50, 128 00 Praha-Nusle, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 8. 2016 JUDr. Ondřejem Fabiánem, advokátem, ev. č. ČAK 09646, IČO 69804257, se sídlem Andersenova 412/6, 102 00 Praha-Štěrboholy,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka CT – počítačový tomograf“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 1. 7. 2016 pod ev. č. 629887 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 128-230281,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – AUDIOSCAN, spol. s r.o., IČO 40615421, se sídlem Oldřichova 107/50, 128 00 Praha-Nusle – ze dne 25. 8. 2016 se zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace, IČO 00511951, se sídlem Slovanského bratrství 710, 393 01 Pelhřimov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 11. 2016 Mgr. Michalem Kozárem (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka CT – počítačový tomograf“ v otevřeném řízení;oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 6. 2016 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek  dne 1. 7. 2016 pod ev. č. 629887 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 7. 2016 pod ev. č. 2016/S 128-230281 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z bodu 4.1 zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále též jen „zadávací dokumentace“) plyne, že předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka nového multidetektorového počítačového tomografu (dále jen „CT přístroj“) pro celotělovou diagnostiku s možností akvizice 128 řezů na otáčku 360° včetně požadovaného HW, SW vybavení (pro neurodiagnostiku, CT angiografie, základní kardiodiagnostiku, celotělovou perfuzi, metody iterativní rekonstrukce atd.) a příslušenství (CT injektor, monitor vitálních funkcí). Součástí dodávky je dále zejména instalace, uvedení do provozu, záruční a pozáruční servis poptávaného CT přístroje, zaškolení, demontáž a likvidace stávajícího CT přístroje. Podrobná specifikace parametrů CT přístroje je uvedena v příloze č. 3 zadávací dokumentace. CT přístroj musí splňovat minimální technické parametry, přičemž nesplnění některého z nich má za následek vyřazení nabídky.  

3.             Zadavatel v bodě 4.2 zadávací dokumentace stanovil předpokládanou hodnotu předmětné veřejné zakázky ve výši 20.500.000,- Kč bez DPH.

4.             Žádostí ze dne 1. 8. 2016 společnost AUDIOSCAN, spol. s r.o., IČO 40615421, se sídlem Oldřichova 107/50, 128 00 Praha-Nusle, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 8. 2016 JUDr. Ondřejem Fabiánem, advokátem, ev. č. ČAK 09646, IČO 69804257, se sídlem Andersenova 412/6, 102 00 Praha-Štěrboholy (dále jen „navrhovatel“), požádala zadavatele o poskytnutí dodatečné informace k zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Zadavatel dne 8. 8. 2016 v reakci na citovanou žádost navrhovatele odeslal navrhovateli dodatečné informace ze dne 5. 8. 2016. 

5.             Navrhovatel podal proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky ze dne 11. 8. 2016., přičemž podle shodného tvrzení navrhovatele a zadavatele byly tyto námitky doručeny zadavateli 11. 8. 2016. Zadavatel rozhodnutím ze dne 19. 8. 2016 námitkám navrhovatele nevyhověl.

6.             Navrhovatel se s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil a dne 25. 8. 2016 doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podání z téhož dne, které obsahovalo návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele a návrh na nařízení předběžného opatření (dále též jen „návrh“).

7.             Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 29. 8. 2016 vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek tři nabídky. Jedná se o nabídky těchto dodavatelů:

• navrhovatel,
• společnost EDOMED a.s., IČO 63673169, se sídlem U vinohradské nemocnice 2075/3, 130 00 Praha-Vinohrady,
• společnost Siemens Healthcare, s.r.o., IČO 04179960, se sídlem Siemensova 2715/1, 155 00 Praha-Stodůlky.

8.             Z protokolu o hodnocení nabídek ze dne 5. 9. 2016 vyplývá, že hodnotící komise posoudila nabídky výše uvedených dodavatelů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku. V případě nabídky navrhovatele hodnotící komise zjistila nedostatek nabídky navrhovatele spočívající v tom, že navrhovatelem nabízený CT přístroj nesplňuje parametry podle bodu 4. zadávací dokumentace a přílohy č. 3 zadávací dokumentace. Zadavatel proto nabídku navrhovatele nehodnotil.  

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel považuje zadávací podmínky veřejné zakázky za nezákonné a věcně nesprávné.

10.         Zadavatel dle názoru navrhovatele porušil § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 44 zákona, neboť nedodržel zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dále zadavatel porušil § 45 odst. 1 a 3 zákona ve spojení s § 46 zákona, neboť vymezení charakteristik a požadavků na dodávku předmětu veřejné zakázky nebylo zadavatelem stanoveno objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem a technické podmínky byly zadavatelem stanoveny tak, aby určitému dodavateli zaručovaly konkurenční výhodu a vytvořily tak nedůvodné překážky hospodářské soutěže.

11.         Z návrhu v této souvislosti konkrétně vyplývá, že navrhovatel má za to, že technické podmínky veřejné zakázky neumožnily navrhovateli „rovnou“ účast v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, neboť požadavek zadavatele na výkon generátoru (≥ 80 kW) a rozsah proudu (≥ 650 mA) poptávaného CT přístroje je stanoven nedůvodně a účelově tak, aby zvýhodňoval určité uchazeče. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje i na obsah dodatečné informace č. 1 ze dne 5. 8. 2016 (dále jen „dodatečná informace č. 1“). Navrhovatel uvádí na podporu svého názoru následující skutečnosti.  

12.         Přestože je uchazeč výhradním zástupcem společnosti Toshiba Medical Systems pro Českou republiku, která je jedním z největších světových výrobců lékařské diagnostické techniky a druhým největším výrobcem na světě co do počtu instalovaných CT zdravotnických přístrojů, nemá ve svém portfoliu CT zdravotnický přístroj této kategorie splňující zadavatelem stanovené technické parametry, jelikož se vydal cestou jiného technického řešení v souladu s aktuálním celosvětovým trendem snižování dávky ionizujícího záření pro pacienta i obsluhující personál.

13.         Všechny CT zdravotnické přístroje z portfolia společnosti Toshiba Medical Systems („kromě speciálního CT přístroje s extrémně rychlou rotací 0,275s“) mají dle navrhovatele maximální velikost generátoru 72 kW a rozsah proudu 10–600 mA.

14.         Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel má zkušenost se starším CT přístrojem Aquilion 16 společnosti Toshiba Medical Systems, který má výrazně nižší hodnoty předmětných parametrů (výkon generátoru 60 kW a rozsah proudu 30–500 mA), a přesto umožňuje všechna známá a běžná vyšetření bez omezení, včetně vyšetření extrémně obézních pacientů.

15.         Navrhovatel uvádí, že „[u]chazečem v rámci veřejné zakázky připravované nabídky nabízený CT přístroj společnosti Toshiba Medical Systems Aquilion PRIME 160 plně splňuje vymezený předmět veřejné zakázky a umožňuje naprosto bez omezení provádět všechny zadavatelem v rámci veřejné zakázky předpokládané a požadované typy vyšetření.

Díky zvolení jiného technického řešení u tohoto přístroje uchazeče, které navíc umožňuje výrazné snížení dávky ionizujícího záření pro pacienty i obsluhující personál (pozn.: metoda adaptivní iterativní rekonstrukce dat a užití nové konstrukce detektorů s výrazně vyšší účinností převodu RTG záření na elektrický signál) odpovídají u CT přístroje Aquilion PRIME 160 i výše uvedené předmětné sporné parametry výrazně vyšší ekvivalentní hodnotě, než bylo požadováno zadavatelem, při srovnání s hodnotami těchto parametrů (pozn.: pro získání stejně kvalitního vyšetření) bez použití uvedených metod (pozn.: výkon generátoru 144 kW, rozsah proudu 10-1200 mA).“

16.         Navrhovatel přiložil ke svému návrhu mj. materiál výrobce o navrhovatelem nabízeném CT přístroji „Product Data No. MPDCT0532EAF“ v anglickém jazyce.

17.         Dále navrhovatel v návrhu reaguje na obsah dodatečné informace č. 1. Zadavatel se v citované dodatečné informaci opírá o konkrétní parametry a vysvětlení medicínského účelu CT přístroje s důrazem zejména na kardiologické vyšetření. Dle navrhovatele jsou všechny technické parametry CT přístroje uvedené v citované dodatečné informaci v případě CT přístroje Aquilion PRIME 160 nabízeného uchazečem lepší, než je zadavatelem požadováno. CT přístroj Aquilion PRIME 160 tak dle navrhovatele plně splňuje požadovaný medicínský účel.

18.         K vyjádření zadavatele, že dosažení vysoké kvality zobrazení i při rychlých rotacích a při vyšetření objemných pacientů musí kapacita generátoru být větší nebo rovna 80 kW a musí umožnit použití vyšších hodnot mA, navrhovatel uvádí, že nerozumí tomu, proč zadavatel stanovil jako minimální hodnotu výkonu generátoru CT přístroje právě 80 kW. Současné CT přístroje nejsou závislé jen na velikosti výkonu generátoru, ale i na konstrukci a kvalitě detekčního systému a zejména na zvolené rekonstrukční metodě, přičemž CT zdravotnické přístroje společnosti Toshiba Medical Systems řady Aquilion používají iterativní metody pro všechny skenovací módy.

19.         Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že zadavatel před zahájením zadávacího řízení na veřejnou zakázku provedl průzkum trhu formou žádosti o podání předběžné cenové nabídky ze dne 23. 7. 2015. V citované žádosti byl CT přístroj zadavatelem popsán několika technickými parametry. Hodnoty technických parametrů CT přístroje následně stanovené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly však v porovnání s hodnotami těchto parametrů stanovených v citované žádosti v rámci průzkumu trhu většinou nižší nebo stejné. Výjimku představuje výkon generátoru, který byl naopak pro účely zadávacího řízení bezdůvodně navýšen o třetinu své původní hodnoty z 60 kW na 80 kW.

20.         Navrhovatel má za to, že pokud by zadavatel stanovil požadavek na minimální hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu poptávaného CT přístroje ve výši 72 kW a 30–600 mA, tyto hodnoty by neomezily medicínsky účel a možnosti užití CT přístroje. Uvedené hodnoty by přitom navrhovateli umožnily „rovnou“ účast v předmětném zadávacím řízení.

21.         Ke skutečnosti, že navrhovatel disponuje CT přístrojem s požadovanými parametry (přístroj Toshiba Aquilion ONE ViSION s výkonem generátoru 100 kW), navrhovatel uvádí, že odkaz zadavatele na tento přístroj v rozhodnutí o námitkách ze dne 19. 8. 2016 je účelový, neboť se jedná o přístroj nejvyšší třídy určený pro klinická pracoviště s důrazem na výzkumnou činnost a jeho cena a parametry odpovídají této kategorii CT přístrojů. Zadavatel ovšem v dodatečné informaci č. 1 dle navrhovatele uvedl, že požaduje CT přístroj vyšší střední třídy. V této souvislosti navrhovatel připouští, že mezi parametry nabízeného přístroje Aquilion PRIME 160 a požadavky zadavatele na výkon generátoru a rozsah proudu je rozdíl, ovšem zanedbatelný. Pokud jde o ostatní technické podmínky, přístroj nabízený navrhovatelem má vyšší než zadavatelem požadované minimální hodnoty. I z tohoto důvodu považuje navrhovatel odkaz na přístroj Toshiba Aquilion ONE ViSION za účelový.      

22.         CT přístroje společnosti Toshiba Medical Systems vzhledem ke své konstrukci nepotřebují vyšší výkon generátoru. Tyto přístroje jsou vybaveny nejpokročilejším software, při záruce nejvyšší kvality zobrazení, a jsou používány na nejvýznamnějších pracovištích i na menších pracovištích shodných s pracovištěm zadavatele. Jako důkaz navrhovatel dokládá reference a prohlášení vybraných pracovišť (FN Motol, Národný ústav srdcových a cievnych chorob, a.s., COR s.r.o. Šahy), kde se s těmito přístroji provádí množství náročných vyšetření včetně kardiovyšetření.

23.         Navrhovatel se dále vyjadřuje k obsahu rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 19. 8. 2016. Navrhovatel v této souvislosti rozporuje zejména pravdivost zadavatelem tvrzeného budoucího využití poptávaného CT přístroje.

24.         Na podporu svého názoru o protiprávnosti postupu zadavatele uchazeč rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudů. Konkrétně se jedná o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S230/2009/VZ-1726/2010/520/DŘí ze dne 3. 3. 2010 a č. j. ÚOHS- ÚOHS-S0501/2015/VZ-32008/2015/543/JWe ze dne 6. 10. 2015, rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 91/2008 ze dne 3. 5. 2010 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008. 

25.         Závěrem návrhu navrhovatel navrhuje, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil, a dále navrhuje vydání předběžného opatření podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26.         Dne 25. 8. 2016, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S0584/2016/VZ.

27.         Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel.

28.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-36158/2016/522/JKr ze dne 30. 8. 2016. 

29.         Dne 30. 8. 2016 Úřad obdržel přípis navrhovatele z téhož dne, ve kterém Úřadu sdělil, že žádné údaje ani skutečnosti obsažené v dokumentaci o veřejné zakázce nepovažuje za informace nebo skutečnosti, na které se vůči němu vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, ani za svoje obchodní tajemství.  

30.         Dne 5. 9. 2016 Úřad prostřednictvím datové schránky obdržel vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 9. 2016 s přílohami a část dokumentace o veřejné zakázce.  

Vyjádření zadavatele ze dne 2. 9. 2016

31.         Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu nejprve sděluje, že CT přístroj, který zadavatel zakoupil v roce 2005, je již nevyhovující, a rozhodl se proto pro jeho nahrazení novým přístrojem. Za účelem získání podkladů pro následné získání souhlasu od Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky  a Komise pro posuzování rozmístění přístrojových zdravotnických prostředků Ministerstva zdravotnictví České republiky k nákupu nového přístroje zadavatel v roce 2015 provedl průzkum trhu.

32.         K provedení tohoto průzkumu zadavatel uvedl, že CT přístroj byl pro účely průzkumu vymezen v obecné rovině s nižší mírou specifikace. Účelem průzkumu trhu nebylo stanovit technickou specifikaci pro výběrové řízení, ale zhodnotit možnosti, které trh nabízí za účelem stanovení předpokládaných nákladů.

33.         V době provádění průzkumu trhu nebyly zřejmé podmínky pro čerpání prostředků v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“), a proto zadavatel vytvářel dva modely financování. Zadavatel předpokládal, že nákup CT přístroje bude nutné financovat ze svých vlastních zdrojů. Do zahájení zadávacího řízení již bylo známo, že přístroj může být spolufinancován z prostředků IROP. Proto zadavatel zvolil variantu pro pořízení CT přístroje s „vyšší přidanou hodnotou“.

34.         Zadavatel dále upozorňuje, že technické požadavky na CT přístroj stanovené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky se neliší od technických požadavků v rámci citovaného průzkumu trhu jenom v parametrech generátoru, ale i v požadavcích na počet deflektorů.

35.         Zadavatel odmítá, že by při stanovení technických podmínek veřejné zakázky porušil § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 44 zákona, nebo ustanovení § 45 a § 46 zákona, protože technické podmínky jsou stanoveny objektivně a způsobem vyjadřujícím účel plnění zamýšlený zadavatelem.

36.         Podle názoru zadavatele nelze považovat technické požadavky na CT přístroj za diskriminační. Zadavatel tyto požadavky nestanovil z vlastní libovůle, nýbrž tak učinil odborně s ohledem na klinicko-medicínský účel CT přístroje, ve vztahu k plánovanému vývoji spektra pacientů a poskytování zdravotních služeb, a to na základě racionálních podkladů a vnitřních analýz.

37.         Zadavatel uvedl technické důvody pro svoje tvrzení, že k dosažení vysoké kvality zobrazení i při rychlých rotacích a při vyšetření objemných pacientů musí poptávaný CT přístroj splňovat požadované hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu.

38.         Dále zadavatel rozporuje argumentaci navrhovatele, který zpochybňuje budoucí medicínské účely přístroje a naznačuje, že zadavatel v budoucnu pro tyto účely přístroj nevyužije. Zadavatel při stanovení technické specifikace vycházel z dlouhodobé koncepce rozvoje zadavatele a z provedené analýzy „Rozbor zdravotních služeb“, který byl zpracován zřizovatelem zadavatele a který je podkladem pro zpracování Strategického plánu rozvoje zdravotnictví Kraje Vysočina na období do roku 2020. Tyto dokumenty zohledňují předpokládaný demografický vývoj obyvatelstva a důvody hospitalizace podle příčin. Citované faktory ovlivní poskytování zdravotních služeb zadavatelem.

39.         Zadavatel v této souvislosti ve svém vyjádření uvádí přehled citovaných faktorů. Z tohoto přehledu je dle zadavatele patrné mimo jiné, že nejčastější příčinou hospitalizace u mužů i žen je onemocnění oběhové soustavy. Budoucím trendem je zvyšování počtu hospitalizací z důvodu onemocnění oběhové soustavy.Na základě uvedených skutečností zadavatel uzpůsobil dlouhodobý a střednědobý plán svého rozvoje a s tím související požadované přístrojové vybavení.

40.         S ohledem na to, že se zadavatel potřebuje uvedeným trendům přizpůsobit a má zájem používat poptávaný CT přístroj po dobu 10 let, považuje za důležité, aby tento přístroj byl modifikovatelný a využitelný po celou dobu jeho životnosti. Modulární modifikace přístroje je odvislá od konstrukčních parametrů, které zohlednil zadavatel v příloze č. 3 zadávací dokumentace. Z tohoto důvodu zadavatel stanovil technické požadavky (mj. hodnoty parametrů generátoru a proudu) v rozsahu, která je dle zvažovaného vývoje optimální pro budoucí využití přístroje.

41.         Zadavatel uvádí, že si je vědom, že modifikace přístroje si v závislosti na rychlosti změn uvedených faktorů vyžádá další investice, ale tyto investice nebudou toliko do CT přístroje, ale i do souvisejícího vybavení. Podle zadavatele by bylo neefektivní, kdyby v současné době zakoupil všechny komponenty pro CT přístroj, včetně disponibilních modulů, neboť by tak zvýšil náklady na servis přístroje a jeho provoz. Zadavatel bude pořizovat komponenty a rozšíření CT přístroje v souladu s § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních službách“), aby zabezpečil po celou dobu životnosti přístroje náležitou odbornou úroveň, tedy poskytování zdravotních služeb dle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta. K tomu doplňuje, že splnění technických parametrů požadovaných zadavatelem umožní v budoucnu naplnit uvedenou podmínku zákona o zdravotních službách, zatímco snížení technických parametrů naplnění podmínky ztíží.

42.         K interpretaci bodu 4.1 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že v tomto bodě popsal základní účel přístroje, pro který bude po zakoupení využíván, za předpokladu jeho následného širšího využití. Stanovení doby a rozsahu přitom bude záviset na změnách během používání CT přístroje. Zadavatel nesouhlasí s navrhovatelem v tom, že by si při interpretaci bodu 4.1 zadávací dokumentace odporoval nebo ho vykládal účelově.

43.         Zadavatel uvádí, že si je vědom fyzikálních aspektů vyplývajících z technických podmínek veřejné zakázky a jejich dopadu na radiační zátěž pacienta. K tomu dále dodává, že „[o]becně platí, že dávka ionizujícího záření použitá při daném CT vyšetření by měla být tak nízká, jak je možná (zmiňovaný princip ALARA). Avšak na druhé straně je potřeba vědět, že dávka nemůže být příliš nízká, protože to vede k velké ztrátě kvality obrazu a může se stát, že obraz pak není diagnosticky použitelný pro daný účel. Proto by dávka měla být tak velká, jak je optimální pro obraz dostatečné kvality, dávka by neměla být větší, ale ani menší. A samozřejmě jde vždy o to, aby byla dávka přizpůsobena anatomickým proporcím každého pacienta.

Zadavatel hodlá CT skener rovněž využívat pro nové vyšetřovací metody typu CT perfuze mozku, CT virtuální kolonoskopie, plicní vyšetření, atd. Aby tyto nové vyšetřovací metody nevedly ke zvýšení radiační zátěže pro pacienty, je kladen maximální důraz na redukci dávky pomocí nejmodernějších rekonstrukčních algoritmů, které umožňují provádět tzv. iterativní rekonstrukci na bázi matematických modelů v prostoru raw dat.”

44.         Podle zadavatele navrhovatel v návrhu popisuje výhody jiného typu CT přístroje (navrhovatelem nabízený přístroj), než který poptává zadavatel. Vedle toto zadavatel poukazuje na skutečnost, že i navrhovatel disponuje CT přístrojem, který splňuje zadavatelem stanovené technické požadavky (přístroj Aquilion ONE ViSION s generátorem o výkonu 100 kW).

45.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na nařízení předběžného opatření zamítl a návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele „zamítl“ podle § 117a písm. b) zákona, neboť navrhovatel neprokázal vznik újmy ve smyslu § 114 odst. 3 zákona, protože má ve svém portfoliu přístroj splňující technické podmínky veřejné zakázky.

Další průběh správního řízení

46.         Dne 5. 9. 2016 Úřad obdržel zbylou část dokumentace o veřejné zakázce.

47.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-38856/2016/522/JKr ze dne 22. 9. 2016 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce podle  § 17 písm. v) zákona, pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

48.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-38962/2016/522/JKr ze dne 22. 9. 2016 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku. Citovaným rozhodnutím současně zamítl návrh navrhovatel na nařízení předběžného opatření spočívajícího v pozastavení zadávacího řízení.  

49.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-39029/2016/522/JKr ze dne 26. 9. 2016 stanovil navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – bližšího objasnění a doložení tvrzení navrhovatele, které se týkají „ekvivalentních“ hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístroje Aquilion PRIME 160 a které navrhovatel uvedl v návrhu, přičemž navrhovatel měl v této souvislosti konkrétně:

1)      prokázat jím tvrzené „ekvivalentní“ hodnoty výkonu generátoru (144 kW) a rozsahu proudu (10–1200 mA) CT přístroje Aquilion PRIME 160 a objasnit a doložit způsob určení citovaných „ekvivalentních“ hodnot,

2)      blíže objasnit způsob dosažení jím tvrzených „ekvivalentních“ hodnot výkonu generátoru (144 kW) a rozsahu proudu (10–1200 mA) u citovaného CT přístroje Aquilion PRIME 160

a)             metodou adaptivní iterativní rekonstrukce,

b)             novou konstrukcí detektorů,

3)      objasnit důvody, které jej vedou k argumentaci využitím metody adaptivní iterativní rekonstrukce, a v důsledku toho dosažením „ekvivalentních“ hodnot výkonu generátoru (144 kW) a rozsahu proudu (10–1200 mA) citovaného CT přístroje Aquilion PRIME 160 v situaci, kdy ze zadávacích podmínek citované veřejné zakázky plyne, že metoda adaptivní iterativní rekonstrukce musí být využita u všech nabízených CT přístrojů.

Citovanou lhůtu Úřad stanovil rovněž k doložení veškerých dokumentů prokazujících tvrzení, která navrhovatel ve svém vyjádření uvede.

50.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-38947/2016/522/JKr ze dne 27. 9. 2016 stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonu – zaslání písemnéhovyjádření zahrnujícího

1)      objasnění souvislosti mezi tvrzením zadavatele v dodatečné informaci č. 1, že zadavatel nedisponuje přístrojem k provádění magnetické rezonance, ani nepředpokládá jeho zakoupení v nejbližším období, a požadavky na minimální hodnoty výkonu generátoru CT přístroje právě ve výši ≥ 80 kW a rozsahu proudu CT přístroje právě ve výši ≥ 30–650 mA, které zadavatel stanovil v příloze č. 3 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky,

2)      objasnění důvodů pro případné neakceptování „nominálních“ hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístrojů, které jsou sice nižší než minimální hodnoty těchto parametrů CT přístroje, které zadavatel stanovil v příloze č. 3 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky, avšak vzhledem k použití technických řešení spočívajících v  

a)             metodě adaptivní iterativní techniky rekonstrukce,

b)             popř. konstrukci detektorů s vyšší účinností převodu RTG záření na elektrický signál,

je při těchto nižších nominálních hodnotách dosahováno výsledků jako v případě vyšších nominálních hodnot těchto parametrů CT přístroje, u kterého nejsou využita uvedená technická řešení, jinými slovy, zadavatel měl objasnit, co jej vede k nezohledňování těchto vyšších „ekvivalentních“ hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístrojů při posuzování nabídek z hlediska splnění požadavků zadavatele.

Citovanou lhůtu Úřad stanovil rovněž k doložení veškerých dokumentů prokazujících tvrzení, která zadavatel ve svém vyjádření uvede.

51.         Dne 30. 9. 2016 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne, kterým navrhovatel reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-39029/2016/522/JKr ze dne 26. 9. 2016.

Vyjádření navrhovatele ze dne 30. 9. 2016

52.         Navrhovatel ve svém vyjádření nejprve uvádí, že jako výhradní zástupce společnosti Toshiba Medical Systems Europe B.V. vychází z informací v originálních materiálech výrobce o nabízeném CT přístroji (Product Data No. MPDCT0532EAF). Navrhovatel dále tyto informace doplňuje předložením podkladů získaných od centrály společnosti Toshiba Medical Systems Europe B.V.

53.         Navrhovatel dále tvrdí, že výsledky měření fyziků potvrzené a doložené na CT fantomech, tak i klinická měření při použití polovičních dávek záření dokazují zdvojnásobení efektivity dopadajícího záření a tím i zdvojnásobení ekvivalentních hodnot výkonu generátoru a nastavitelných hodnot mA a mAs.

54.         Jako důkaz redukce dávky záření potřebné k provedení CT vyšetření při polovičních hodnotách výkonu generátoru, mA či mAs, dokládá navrhovatel materiály fyziků a lékařů ze zahraničních pracovišť. Stejným způsobem dokládá i efektivitu a klinické využití nového typu CT detektoru PureVision.

55.         Navrhovatel dále popsal princip použité metody iterativní rekonstrukce dat „AIDR 3D“ a význam použitých detektorů „PURE VISION“. V této souvislosti navrhovatel uvedl, že díky unikátní nové konstrukci CT detektoru bylo dosaženo výrazného zvýšení světelného výstupu (o 44 %) a výraznému snížení elektrického šumu (o 28 %). Dále uvedl, že nezávislý audit provedený v roce 2013 a 2014 ve spolupráci s British Society of Cardiovascular Imaging (BSCI) prokázal redukci potřebné dávky při stejné kvalitě zobrazení o 44 %.

56.         Navrhovatel upozorňuje, že zadavatel požaduje nejpokročilejší mód iterativní rekonstrukce na bázi matematických modelů v prostoru RAW dat, nikoli metodu „adaptivní“ iterativní rekonstrukce. Zadavatel, kromě rychlosti rekonstrukce, dále tuto metodu více nespecifikuje. Způsob využívání a nastavení iterativních metod na bázi matematických modelů v prostoru RAW dat se může výrazně lišit v účinnosti, tedy mírou celkového snížení dávky.

57.         Na podporu svých tvrzení navrhovatel dále Úřadu se svým vyjádřením předložil soubor materiálů v anglickém jazyce.

58.         Navrhovatel zároveň upozorňuje na další doplnění důkazních materiálů a vyjádření z jeho strany v průběhu správního řízení, a to v nezbytné době nutné pro získání relevantních podkladů.

59.         Navrhovatel setrvává na svém návrhu, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

Další průběh správního řízení

60.         Dne 3. 10. 2016 Úřad obdržel vyjádření zadavatele z téhož dne, kterým zadavatel reagoval na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-38947/2016/522/JKr ze dne 27. 9. 2016.

Vyjádření zadavatele ze dne 3. 10. 2016

61.         Zadavatel ve svém vyjádření uvedl, že s ohledem na limitaci počtu přístrojů pro provádění magnetické rezonance pro Kraj Vysočina nemůže ve střednědobém plánu zvažovat zakoupení předmětného přístroje a bude muset provádět dostupná medicínská vyšetření na počítačovém tomografu. V takovém případě bude zadavatel provádět vyšetření srdce pomocí počítačového tomografu, a proto požaduje přístroj s odpovídajícími parametry (vysoký výkon generátoru, krátký čas rotace).

62.         Zadavatel se při stanovení technických požadavků na CT přístroj seznámil s metodou adaptivní iterativní technicky rekonstrukce. Iterativní rekonstrukce obsahuje několik modelů: model obrazu, model systému a model dat. Modely obrazu, systému a dat se mohou mezi výrobci a často i mezi přístroji jednoho výrobce lišit.

63.         Dále zadavatel uvádí, že bylo zjištěno, že uvedenou technikou (interaktivní rekonstrukcí a vyšší účinností detektoru) disponují výrobci počítačových tomografů působící nejenom na českém trhu. Stanovení technických parametrů zohledňuje uvedenou skutečnost a nediskriminuje žádného z dodavatelů.

Další průběh správního řízení

64.         Dne 6. 10. 2016 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne, kterým navrhovatel doplnil svoje vyjádření ze dne 30. 9. 2016.

Vyjádření navrhovatele ze dne 6. 10. 2016

65.         Navrhovatel tímto vyjádřením doplnil svoje vyjádření ze dne 30. 9. 2016 tím, že Úřadu předložil vyjádření Toshiba Medical Systems Europe B.V., autorizovaného zástupce výrobce navrhovatelem nabízeného CT přístroje, ze dne 5. 10. 2016 v úředně ověřeném překladu do českého jazyka. Vyjádření se týká ekvivalentního výkonu generátoru a ekvivalentní kapacity rentgenky.

66.         Navrhovatel dále setrvává na svém návrhu, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

Další průběh správního řízení

67.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-41907/2016/522/JKr ze dne 21. 10. 2016 správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 117c odst. 2 zákona přerušil s cílem získat znalecký posudek, a to do doby doručení výše uvedeného znaleckého posudku.

68.         Dne 26. 10. 2016 nahlédl do správního spisu Ing. Jan Mlčák, MBA, statutární orgán zadavatele, spolu s Mgr. Michalem Kozárem.

69.         Dne 22. 11. 2016 nahlédl do správního spisu Mgr. Michal Kozár, a to na základě plné moci zadavatele.

70.         Vzhledem ke skutečnosti, že rozhodnutí Úřadu v předmětné věci je odvislé od posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, kterými úřední osoby nedisponují, ustanovil Úřad podle § 56 správního řádu usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-42949/2016/522/JKr ze dne 9. 12. 2016 znalce – České vysoké učení technické v Praze, Fakultu biomedicínského inženýrství, IČO 68407700, se sídlem nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno (dále jen „znalec“ nebo „znalecký ústav“) – k vypracování písemného znaleckého posudku v právní věci vedené u Úřadu pod sp. zn. S0584/2016/VZ, a to ve věci odborného posouzení poskytnutých podkladů a následného zodpovězení dotazů (viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí), k čemuž mu stanovil lhůtu do dne 9. 1. 2017. Jako přílohu citovaného usnesení Úřad pro účely posouzení předložil znaleckému ústavu soubor podkladů.

71.         Dne 23. 12. 2016 Úřad obdržel podání znaleckého ústavu ze dne 22. 12. 2016, v němž znalecký ústav požádal o doplnění podkladů ze strany Úřadu, o upřesnění zadání a o zprostředkování doplnění v žádosti vyjmenovaných dalších podkladů od zadavatele a navrhovatele.

72.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00290/2017/522/JKr ze dne 4. 1. 2017 v reakci na žádost znaleckého ústavu o doplnění podkladů pro zpracování znaleckého posudku ze dne 22. 12. 2016 určil navrhovateli lhůtu k doložení relevantních podkladů.

73.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00310/2017/522/JKr ze dne 4. 1. 2017 v reakci na žádost znaleckého ústavu o doplnění podkladů pro zpracování znaleckého posudku ze dne 22. 12. 2016, určil zadavateli lhůtu k doložení relevantních podkladů.

74.         Dne 4. 1. 2017 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00324/2017/522/JKr z téhož dne informoval znalecký ústav zejména o tom, že v reakci na jeho žádost o doplnění podkladů pro zpracování znaleckého posudku ze dne 22. 12. 2016 vyzval navrhovatele a zadavatele k doplnění podkladů. Úřad dále v reakci na citovanou žádost tímto přípisem upřesnil úkol znaleckého ústavu ve smyslu, že zamýšlené medicínské účely je třeba posuzovat s ohledem na podklady vztahující se k zadávacímu řízení i k souvisejícímu správnímu řízení. Úřad k tomuto přípisu přiložil kopie podkladů, jejichž doplnění od něj znalecký ústav požadoval v citované žádosti. 

75.         Dne 9. 1. 2017 Úřad obdržel podání znaleckého ústavu ze dne 6. 1. 2017, v němž znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku, kterou Úřad určil v usnesení č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-42949/2016/522/JKr ze dne 9. 12. 2016.

76.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-01122/2017/522/JKr ze dne 12. 1. 2017 Úřad v reakci na výše uvedenou žádost znaleckého ústavu určil novou lhůtu pro podání znaleckého posudku, a to do 19. 2. 2017.

77.         Dne 12. 1. 2017 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele ze dne 12. 1. 2017

78.         Navrhovatel ve vyjádření  reaguje na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00290/2017/522/JKr ze dne 4. 1. 2017, tedy vyjadřuje se k jednotlivým požadavkům na doplnění podkladů a relevantních skutečností pro zpracování znaleckého posudku v projednávané věci, a tyto podklady doplňuje.

79.         Navrhovatel dále setrvává na svém návrhu, aby Úřad předmětné zadávací řízení zrušil.

Další průběh správního řízení

80.         Dne 13. 1. 2017 Úřad obdržel datovou schránkou vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2017.  

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2017

81.         Zadavatel ve vyjádření  reaguje na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00310/2017/522/JKr ze dne 4. 1. 2017, tedy vyjadřuje se k jednotlivým požadavkům na doplnění podkladů a relevantních skutečností pro zpracování znaleckého posudku v projednávané věci, a tyto podklady doplňuje.

Další průběh správního řízení

82.         Dne 16. 1. 2017 Úřad obdržel poštou shodné vyjádření zadavatele ze dne 12. 1. 2017, včetně příloh, v němž zadavatel reaguje na usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-00310/2017/522/JKr ze dne 4. 1. 2017.  

83.         Dne 17. 1. 2017 Úřad zaslal znaleckému ústavu přílohou přípisu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-01925/2017/522/JKr ze dne 17. 1. 2017 další podklady pro zpracování znaleckého posudku (výše citovaná vyjádření zadavatele a navrhovatele ze dne 12. 1. 2017 a jejich přílohy).

84.         Dne 25. 1. 2017 Úřad obdržel přípis znaleckého ústavu ze dne 24. 1. 2017, ve kterém se vyjádřil k podkladům pro zpracování znaleckého posudku, které obdržel od Úřadu jako přílohu přípisu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-01925/2017/522/JKr ze dne 17. 1. 2017 (vyjádření navrhovatel a zadavatele ze dne 12. 1. 2017 s přílohami). Z vyjádření znaleckého ústavu plyne, že dle jeho názoru nebyly uspokojivě naplněny všechny požadavky na doplnění podkladů potřebných pro zpracování posudku ze strany navrhovatele a zadavatele. Uspokojivě byly naplněny pouze některé, jejichž výčet ve svém vyjádření rovněž uvedl. Uvedenou skutečnostznalecký ústav zohlední v procesu zpracování znaleckého posudku.    

85.         Dne 9. 2. 2017 Úřad obdržel podání znaleckého ústavu z téhož dne, v němž znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty pro podání znaleckého posudku, kterou Úřad určil v usnesení č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-01122/2017/522/JKr ze dne 12. 1. 2017.

86.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-05236/2017/522/JKr ze dne 10. 2. 2017 Úřad na výše uvedenou žádost znaleckého ústavu prodloužil lhůtu pro podání znaleckého posudku, a to do 28. 2. 2017.

87.         Dne 16. 2. 2017 Úřad obdržel podání navrhovatele z téhož dne, v němž zadavatel Úřad požádal o doručování písemností v předmětném správním řízení na adresu zadavatele.

88.         Dne 1. 3. 2017 Úřad dne obdržel od znaleckého ústavu znalecký posudek č. 40/110/2017 ze dne 27. 2. 2017 ve dvou vyhotoveních (dále jen „znalecký posudek“). 

89.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-07551/2017/522/JKr ze dne 2. 3. 2017 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

90.         Dne 6. 3. 2017 nahlédl do správního spisu Ing. Jan Mlčák, MBA, statutární orgán zadavatele, spolu s Mgr. Michalem Kozárem.

91.         Dne 9. 3. 2017 nahlédl do správního spisu Ing. Otakar Pluhař, a to na základě plné moci navrhovatele ze dne 6. 3. 2017.  

92.         Dne 9. 3. 2017 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí. Dne 13. 3. 2017 Úřad obdržel poštou totožné vyjádření zadavatele.

Vyjádření zadavatele ze dne 9. 3. 2017

93.         Zadavatel se vyjádřil k obsahu znaleckého posudku, zejména k jednotlivým odpovědím znaleckého ústavu na otázky položené Úřadem.

94.         K odpovědím znaleckého ústavu na otázky a), b) a e) zadavatel konstatoval, že se shodují s jeho tvrzením.

95.         K odpovědi znaleckého ústavu na otázku c) zadavatel zhodnotil odpověď jako potvrzující obecně známou skutečnost, že použití iterativní rekonstrukce umožňuje snížení výkonu generátoru. Zadavatel však poukázal na skutečnost, že „[z]nalecký posudek nespecifikuje využitelnost iterativní rekonstrukce u celého spektra pacientů a celého spektra vyšetření. V případě, že z důvodu nízké obrazové kvality (např. u obézních pacientů) není možné tento režim rekonstrukce použít, platí závěry a) i b).“

96.         Dále zadavatel poznamenal, že jak vyplývá ze znaleckého posudku, iterativní rekonstrukcí jsou vybaveny všechny počítačové tomografy, z čehož dovozuje, že navrhovatelem nabízený CT přístroj nepředstavuje nadstandardní řešení.

97.         K odpovědi znaleckého ústavu na otázku d) zadavatel (dle jeho interpretace posudku) přisvědčuje znaleckému ústavu v tom, že ani on neshledal skutečnosti potvrzující, že by detektorový systém v případě navrhovatelem nabízeného CT přístroje byl efektivnější než detektorové systémy používané u CT přístrojů jiných výrobců.

98.         K odpovědi znaleckého ústavu na otázku f) zadavatel uvedl, že souhlasí se závěrem znaleckého posudku (dle zadavatelovy interpretace) že navrhovatelem nabízený přístroj bude poskytovat výstupy srovnatelné kvality „pouze“ v případě použití iterativní rekonstrukce. Zadavatel ale upozorňuje, že pokud nebude možné iterativní rekonstrukci použít (což je v klinické praxi „celkem běžné“), výstupy nabízeného CT přístroje nebudou srovnatelné kvality s výstupy CT přístroje majícího zadavatelem požadovaný fyzický výkon generátoru.       

99.         Zadavatel se dále vyjádřil i k některým dalším skutečnostem uvedeným ve znaleckém posudku. Zadavatel přisvědčil závěru, že při porovnání dílčích technických parametrů CT přístroje nelze přihlížet k ekvivalentním hodnotám uváděným dodavateli. Zadavatel se rovněž vyjádřil ke skutečnosti, že nebyl schopen předložit znaleckému ústavu odborně podložené vyhodnocení velikosti dávek pro všechny zamýšlené medicínské účely použití poptávaného CT přístroje. Uvedenou skutečnost zdůvodnil tím, že coby zdravotnické zařízení nedisponuje odpovídající kvalifikací a dodal, že při stanovení požadavků vycházel ze svých zkušeností a z obecně platných principů „této zobrazovací modality“.

100.     V závěru svého vyjádření zadavatel konstatoval, že jsou opatřeny všechny podklady potřebné pro vydání meritorního rozhodnutí, pročež nenavrhuje doplnění podkladů.      

Další průběh správního řízení

101.     Usnesením č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-07548/2017/522/JKr ze dne 10. 3. 2017 Úřad přiznal odměnu znaleckému ústavu za podaný znalecký posudek.

102.     Dne 13. 3. 2017 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, s přílohami.  

Vyjádření navrhovatele ze dne 13. 3. 2017

103.     Navrhovatel se vyjádřil k podkladům rozhodnutí.

104.     Navrhovatel s vyjádřením k podkladům předložil rovněž certifikát udělený dne 17. 2. 2017 pracovišti Fakultní nemocnice v Motole u příležitosti výročního zasedání grantu Discharge, kterým navrhovatel dokládá kvalitu a postavení CT přístrojů TOSHIBA v oblasti vyšetření srdce. Dále přiložil již k návrhu přiložené reference týkající se výkonu generátoru a kvality zobrazení (FN Motol, Národný ústav srdcových a cievnych chorob, a.s., COR s.r.o. Šahy), ve kterém se poskytovatelé referencí vyjadřují, že při využití CT přístroje nebyli limitováni výkonem generátoru nebo kvalitou zobrazení získaného CT přístrojem Toshiba Aquillion s nominální hodnotou výkonu generátoru 72 kW.

105.     Navrhovatel dále předložil dokument „Návrh odpovědí na otázky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k veřejné zakázce na Dodávku CT - počítačový tomograf, pro Nemocnici Pelhřimov, evidenční číslo zakázky: 62988 vyjádřené v požadavku na vypracování posudku od ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství“ ze dne 6. 12. 2016 (dále jen „návrh odpovědí navrhovatele“). Tento dokument obsahuje odpovědi vypracované Ing. Vladimírem Bičíkem, CSc. na otázky položené Úřadem znaleckému ústavu v usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0584/2016/VZ-42949/2016/522/JKr ze dne 9. 12. 2016 (viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

106.     V návrhu odpovědí navrhovatele je odpověď na otázku a) shrnuta následovně:  „Kvalita obrazu roste při vyšších dávkách záření, ale absorbovaná energie rentgenového záření má škodlivý vliv na tkáně. Obecně pro diagnostické skenování platí princip ALARA: As Low As Reasonably Achievable: dávka má být tak nízká, jak je rozumně dosažitelné. V současné době výrobci snižují výkony generátorů a soustřeďují se na technické způsoby zachování kvality obrazu při snížení dávek záření.“

107.     V návrhu odpovědí je odpověď na otázku b) shrnuta následovně: „Zadavatel se neřídil Příkazy ministra zdravotnictví, které vyžadují povolení tolerance parametrů ± 10 %. Pro popsané výkony (medicínské účely) postačuje výkon generátoru 72 kW a max. proud 600 mA. Rozdíly od požadovaných hodnot jsou z hlediska medicínského využití nepodstatné a nelze je považovat za rozdíly kvalitativní.“

108.     V návrhu odpovědí je odpověď na otázku c) shrnuta následovně: „Vliv IR na výkon generátoru a rozsah proudu: Při použití IR pro dosažení stejných výsledků postačí generátor s výkonem o 20 až 66 % nižším. NÁRODNÍ RADIOLOGICKÝ STANDARD MZ 2/2016 uvádí, že při použití iterativní rekonstrukce hodnoty klesají dle výrobce a typu vyšetření o 20 % až 70 %.“

109.     V návrhu odpovědí je odpověď na otázku d) shrnuta následovně: „Vyšší účinnost detektoru znamená, že pro vytvoření elektrického výstupu postačí menší dávka záření a tím se snižují požadavky na výkon generátoru a velikost proudu rentgenkou. Rovněž s vyšší účinností detektoru postačí menší množství injektované kontrastní látky při vyšetřeních s kontrastní náplní. Odbourávání kontrastní látky zatěžuje ledviny pacienta a látka samotná je nákladná.“

110.     V návrhu odpovědí je odpověď na otázku e) shrnuta následovně: „Při uvedeném použití podle zadavatele není potřeba[,] aby nabídnutý CT skener dosahoval uvedených ekvivalentních hodnot při použití pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely vyjádřené v přiložených podkladech. CT skener s výkonem generátoru do 72 kW a s proudem do 600 mA postačí pro všechny medicínské účely i bez iterativní rekonstrukce. Uplatnění iterativní rekonstrukce umožní dále snížit dávky škodlivého ionizačního záření.“

111.     V návrhu odpovědí je odpověď na otázku f) shrnuta následovně: „Navrhovatelem nabídnutý CT přístroj nemusí dosahovat uvedených ekvivalentních hodnot (144 kW, 1200 mA), ale přesto jeho nominální hodnoty {72 kW, 600 mA) umožňují získání výstupů o stejné nebo i lepší kvalitě jako při nominální hodnotě výkonu 80 kW (ekvivalentní 105 kW) a proudu 650 mA. Použití vyššího dávek záření pouze více poškozuje pacienta.“

112.     Dále navrhovatel s vyjádřením předložil rovněž dokument „Odborné posouzení přístroje TOSHIBA CT Aquillion PRIME a jeho vhodnost pro provádění standardní CT diagnostiky“ ze dne 6. 12. 2016 (dále jen „odborné vyjádření navrhovatele“) vypracovaný taktéž Ing. Vladimírem Bičíkem, CSc.

113.     V odborném vyjádření navrhovatele jsou uvedeny následující celkové závěry:

a)             „Zamýšlené medicínské účely nejsou v ZD explicitně a souhrnně uvedené. Některé body medicínského účelu lze jen nepřímo odvodit z technických požadavků.“

b)             „U požadovaných parametrů není povolená žádná tolerance. Zadavatel se neřídil Příkazy ministra zdravotnictví č. 11/2011 a č.3/2013 „Protikorupční strategie Ministerstva zdravotnictví České republiky, pro přímo řízené organizace".“

c)             „Odpověď zadavatele k žádosti na_DODATEČNÉ INFORMACE Č.1_ není přesná. Při stanovování požadavků na parametry CT skeneru měl zadavatel vzít v úvahu Národní radiologické standardy podle Věstníku MZ 2/2016.“

d)             „Všechny výkony podle zadávací dokumentace, včetně komplexní neurodiagnostiky lze provádět na CT skeneru s pokročilou IT a s výkonem generátoru do 50 kW a s max. proudem 400 mA. Pro kardiodiagnostiku včetně koronarografií postačuje při rotačních časech nad 0,3 sec. výkon generátoru 72 kW a max. proud 600 mA.“

e)             „CT skener Toshiba Aquillion PRIME 160 plně postačuje pro všechny výkony zmiňované v Zadávací dokumentaci.“

f)              „Při použití iterativní rekonstrukce pro dosažení stejných výsledků postačí generátor s výkonem o 20 až 66 % nižším. NÁRODNÍ RADIOLOGICKÝ STANDARD MZ 2/2016 uvádí při použití iterativní rekonstrukce pokles hodnot dle výrobce a typu vyšetření o 20 % až 70 %.“

g)             „Detektory PUREViSION firmy Toshiba mají podle údajů výrobce o 40 % vyšší světelný výkon ve srovnání se standardními typy. Důsledkem je snížení požadavků na výkon generátoru a velikost proudu rentgenkou. S vyšší účinností detektoru také postačí menší množství kontrastní látky.“

h)             „Podle údajů výrobců CT skener Toshiba Aquillion snižuje dávku záření o 50 %, Philips Ingenuity snižuje dávku o 24 %. CT skener s výkonem generátoru do 72 kW a s proudem do 600 mA postačí pro všechny medicínské účely i bez iterativní rekonstrukce. Uplatnění iterativní rekonstrukce umožní dále snížit dávky škodlivého ionizačního záření.“

i)               „Požadavek na výkon generátoru 80 kW předem vylučuje dva přístroje (GE Healthcare a Toshiba), které plně postačují pro požadovaný medicínský účel.“

j)               „Pro získání CT skeneru s optimálním poměrem výkonu k ceně a postačujícího pro medicínský účel, bude správné připustit u všech parametrů toleranci ± 10%, jak stanoví Příkazy ministra zdravotnictví.“

k)             „Nabídka na přístroj Toshiba Aquillion Prime 160 by měla být zařazena mezi hodnocené nabídky na CT skener pro Nemocnici Pelhřimov.“

114.     Závěrem svého vyjádření navrhovatel konstatoval, že svými podáními a předloženými důkazy dostatečně prokázal oprávněnost svého návrhu, a tedy nadále setrvává na svém návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

115.     Úřad předně uvádí, že zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku bylo zahájeno dne 30. 6. 2016, kdy zadavatel ve smyslu § 26 odst. 1 písm. a) zákona odeslal oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. Na předmětné zadávací řízení se tak uplatní právní úprava účinná k tomuto dni, tedy zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a to s ohledem na přechodné ustanovení § 273 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle kterého pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení zadávání veřejných zakázek, zadávání rámcových smluv, soutěže o návrh, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele nebo řízení o správních deliktech před Úřadem podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí se taková zadávání, soutěže anebo řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

116.     Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona postup zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dodávka CT – počítačový tomograf“ a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl ve smyslu § 118 odst. 5 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

117.     Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

118.     Ze zřizovací listiny uveřejněné na webových stránkách zadavatele vyplývá, že zadavatel je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Kraj Vysočina. Podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Kraj Vysočina vyšším územním samosprávným celkem.

119.     Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

120.     Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

121.     Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami pro účely zákona rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

122.     Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

123.     Podle § 44 odst. 3 zákona musí zadávací dokumentace obsahovat mj. i podle písm. b) technické podmínky (§ 45 zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

124.     Podle § 45 odst. 1 zákona se technickými podmínkami v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky nebo služby stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

125.     Podle § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

126.     Podle § 45 odst. 4 zákona zadavatel formuluje technické podmínky jedním ze způsobů uvedených v § 46 odst. 1, 2, 4 a 5 zákona.

127.     Podle § 46 odst. 4 zákona může zadavatel technické podmínky stanovit formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce a dalších relevantních dokumentů

128.     V bodě 15.5 (konkrétně pak v bodě 15.5.3) zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídka musí obsahovat vyplněný „Technický popis zařízení“.    

129.     V příloze č. 3 zadávací dokumentace („Technický popis zařízení“) zadavatel formou formuláře vymezil minimální technickou specifikaci poptávaného CT přístroje.

130.     V případě specifikace požadovaných parametrů CT přístroje zadavatel v citovaném Technickém popisu zařízení stanovil požadavek mimo jiné na vybavení CT skeneru „nejpokročilejším módem iterativní rekonstrukce na bázi matematických modelů v prostoru raw dat“.

131.     Jako požadovaný parametr RTG komponentů CT přístroje zadavatel v citovaném Technickém popisu zařízení stanovil mimo jiné výkon generátoru s minimální hodnotou 80 kW a rozsah proudu s minimální hodnotou 30–650 mA.

132.     V žádosti navrhovatele o poskytnutí dodatečné informace k zadávacím podmínkám veřejné zakázky ze dne 1. 8. 2016 (viz bod 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí), se navrhovatel dotázal zadavatele, zda je zadavatel „ochoten v rámci jiného technického řešení akceptovat systém CT s výkonem generátoru 72 kW a maximálním anodovým proudem 600 mA s tím, že tyto maximální hodnoty odpovídají ekvivalentu 144kW a 1200 mA bez použití techniky adaptivní iterativní rekonstrukc[e] dat AIDR. Tato technika snižuje potřebu intenzity ionizujícího záření a tím i anodového proudu o více než 50 % s výsledným získáním stejně kvalitních CT obrazů.“

133.     K tomuto dotazu navrhovatel v citované žádosti dále poznamenal, že „současným trendem vývoje rtg diagnostických přístrojů je maximální snížení dávky ionizujícího záření pro pacienta i obsluhující personál. Z toho[to] důvodu výrobce Toshiba Medical Systems má u všech svých CT přístrojů, včetně nejvyšších přístrojů s 320 řadami detektoru a otvorem gantry 78 cm, generátor o maximálním výkonu 72kW a tento výkon je ve všech případech naprosto dostatečný při rotačních časech 0,3 s a více. Větší výkon generátoru nabízí výrobce Toshiba pouze u přístrojů s extrémně rychlou rotací (0,275s), pro speciální kardio aplikace. Jelikož v technických požadavcích vašeho výběrového řízení je požadovaná minimální doba rotace 0,4 s, není to tento případ.

Výrobce Toshiba Medical Syst[e]m[s] řeší potřebu kvalitního CT vyšetření[,] a to i v případech vyšetřování extrémně obézních pacientů, pomocí unikátní konstrukce detektorů s výrazným zvýšením jejich citlivosti a samozřejmě použitím techniky AIDR a ne zbytečným navyšováním výkonu generátoru.“

134.     Z dodatečné informace č. 1 plyne, že zadavatel trvá na požadavku na výkon generátoru o minimální hodnotě 80 kW. Zadavatel v této dodatečné informaci dále uvedl následující.

„Vedle obecné CT diagnostiky bude prováděna i komplexní CT neurodiagnostika. Současně musí přístroj splňovat i požadavky na CT kardio diagnostiku, kde je předpoklad narůstající[ho] počtu CT koronarografií v nadcházejícím období.

Vzhledem k výše uvedenému použití požaduje zadavatel dodání celotělového CT skeneru vyšší kategorie, který bude schopen dosahovat odpovídající rychlosti snímání při zachování nízké dávky a vysokého prostorového rozlišení. Proto je základním klinickým požadavkem zadavatele možnost nasnímání ve spirálním a axiálním modu objemu tkáně v délce minimálně 35 mm během jedné rotace. Pro zvýšení prostorového rozlišení v ose Z musí být detekční systém vybaven některou z technik pro znásobení počtu projekcí nebo znásobení počtu rekonstruovaných řezů.

K dosažení vysoké kvality zobrazení i při rychlých rotacích a při vyšetření objemných pacientů musí kapacita generátoru ≥ 80 kW umožnit použití vyšších hodnot mA.

K doplnění uvádíme, že zadavatel v současné době nedisponuje přístrojem k provádění magnetické rezonance, a s ohledem na stanovisko Přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví České republiky ani nepředpokládá jeho zakoupení v nejbližším období. Z tohoto důvodu považuje požadavky uvedené v zadávací dokumentaci za opodstatněné.“

135.     Navrhovatel ve svojí nabídce zadavateli předložil vyplněný formulář „Technický popis zařízení“. V tomto formuláři navrhovatel uvedl jako nabízený model, typ a výrobce „AQUILION Prime 160, TOSHIBA“.   

136.     Navrhovatel v tomto formuláři potvrdil mimo jiné splnění požadavku na vybavení CT skeneru „nejpokročilejším módem iterativní rekonstrukce na bázi matematických modelů v prostoru raw dat“.

137.     Navrhovatel v tomto formuláři dále uvedl mimo jiné nabízené hodnoty parametrů RTG komponentů, přičemž v případě výkonu generátoru uvedl hodnotu 72 kW/144 kW a v případě rozsahu proudu hodnotou 10–600/1200 mA.

138.     V anglickém znění materiálu „Product Data No. MPDCT0532EAF“ o navrhovatelem nabízeném CT přístroji, který navrhovatel přiložil ke svému návrhu (viz bod 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí), je uvedeno 

a)      na straně 6 v části věnované „X-ray generation“ pro „X-ray tube current“:

• „10mA to 600 mA (adjustable in 5-mA increments from 10 to 50 mA, and in 10-mA increments over 50 mA.)“
• „1,200 mA max. equivalent with AIDR 3D*“
• „144 kW equivalent with AIDR 3D*“

b)      na straně 10 v části věnované „X-ray generation“ pro „Max. power“:

• „72 kW“
• „144 kW equivalent with AIDR 3D*“

Symbol * značí následující poznámku: „Applying AIDR 3D, the same standard deviation on water phantom images can be obtained at lower mA with less tube output.“

Skutečnosti zjištěné ze znaleckého posudku

139.     Úřad níže vybírá ze znaleckého posudku, který obdržel od znaleckého ústavu (viz bod 88 odůvodnění tohoto rozhodnutí), následující rozhodné skutečnosti, které považuje za relevantní pro posouzení šetřeného případu.

140.     V kapitole 1 znaleckého posudku „Znalecký úkol“ znalecký ústav rekapituluje jeho znalecký úkol (posouzení poskytnutých podkladů a následné zodpovězení dotazů) včetně upřesnění znaleckého úkolu na základě žádosti znaleckého ústavu. Dále znalecký ústav v citované kapitole vyjmenovává Úřadem položené dotazy.

141.     V kapitole 2 znaleckého posudku „Podklady pro vypracování posudku“ znalecký ústav vyjmenovává podklady pro zpracování znaleckého posudku. Z výčtu podkladů plyne, že znalecký ústav pro vypracování znaleckého posudku použil:

a)             podklady poskytnuté znaleckému ústavu Úřadem jako přílohy usnesení Úřadu o ustanovení znalce (viz bod 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

b)             podklady poskytnuté Úřadem dodatečně na žádost znaleckého ústavu ze dne 22. 12. 2016 (viz body 74 a 83 odůvodnění tohoto rozhodnutí),

c)             množství ve znaleckém posudku vyjmenovaných odborných publikací, 

d)             další ve znaleckém posudku vyjmenované podklady a datové zdroje.

142.     Znalecký ústav dále vyhodnotil Úřadem poskytnuté podklady částečně jako dokumentypřístupné/vzniklé v rámci zadávacího řízení a částečně jako podklady vzniklé v rámci správního řízení. Znalecký ústav uvedl, že „[p]o seznámení se s dodatečně předloženými podklady došel znalecký ústav k závěru, že nebyly uspokojivě naplněny požadavky na doplnění podkladů potřebných pro zpracování posudku ze strany navrhovatele a zadavatele. V této souvislosti byly tyto podklady použity přiměřeně jejich odborné úrovni.“

143.     V kapitole 3 znaleckého posudku „Rozbor znaleckého úkolu a předpoklady zpracování znaleckého posudku“ se znalecký ústav vyjádřil k předpokladům zpracování znaleckého posudku. Znalecký ústav uvedl, že s ohledem na upřesnění znaleckého úkolu Úřadem bude zadavatelem zamýšlené medicínské účely počítačového tomografu v rámci zpracování tohoto znaleckého posudku posuzovat dle všech podkladů poskytnutých Úřadem.

144.     K podkladům poskytnutým znaleckému ústavu Úřadem dodatečně, které Úřad opatřil od zadavatele a navrhovatele v reakci na žádost znaleckého ústavu, znalecký ústav uvedl, že „[j]ednotlivé požadavky na doplnění podkladů nebyly zodpovězeny a jednotlivá požadovaná objasnění tvrzení byla buď částečná, neúplná nebo zavádějící. Znalecký ústav při zpracování znaleckého posudku přiměřeně využil zaslané dodatečné podklady navrhovatele a zadavatele.“

145.     Znalecký ústav požádal další výrobce počítačových tomografů o objasnění relevantních skutečností souvisejících s předmětem znaleckého zkoumání a získané poznatky využil při zpracování znaleckého posudku. Při zpracování znaleckého posudku znalecký ústav vycházel z analýzy materiálů předložených k posouzení, podrobné rešerše, osobních znalostí a průzkumu trhu. Dále znalecký ústav v citované kapitole provedl rozbor položených dotazů. V této souvislosti se nejprve vyjádřil k pojmu „kvalita výstupů“ a k požadavku na zodpovězení některých z položených dotazů „pro neodborníka pochopitelným způsobem“. Dále se znalecký ústav vyjádřil k jednotlivým dotazům. V rámci vyjádření k Úřadem formulovaným dotazům znalecký ústav uvedl mimo jiné, že v odpovědi na otázku Úřadu b), e) a f) bude pro účely přepočtu hodnot technických parametrů a pro porovnání CT přístrojů uvažován CT přístroj bez možnosti iterativní rekonstrukce a s „běžnými" součástmi CT přístroje, např. konvenční detektory. V této souvislosti znalecký ústav dále upozornil, že CT přístroj bez iterativní rekonstrukce s „běžnými" detektory ionizujícího záření není komerčně ani nabízen („všichni nejznámější výrobci CT přístrojů disponují iterativními metodami rekonstrukce obrazu a pokročilými detektory ionizujícího záření“).V kapitole 4 znaleckého posudku „Vyhodnocení plánovaných medicínských účelů“ znalecký ústav nejprve cituje tvrzení zadavatele z předložených podkladů, které znalecký ústav použil pro zjištění zadavatelem zamýšlených medicínských účelů poptávaného počítačového tomografu. Následně na základě analýzy těchto tvrzení znalecký ústav dovodil medicínské účely poptávaného počítačového tomografu a uvedl jejich výčet.

146.     Dále se z citované kapitoly podává, že znalecký ústav na základě zadávacích dokumentací veřejných zakázek analyzoval nákupy počítačových tomografů v letech 2014–2016 v České republice s ohledem na primární medicínský účel těchto přístrojů. Základní údaje o těchto zakázkách a medicínských účelech pořizovaných počítačových tomografů uvedl znalecký ústav v citované kapitole.  

147.     V kapitole 5 znaleckého posudku „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“ znalecký ústav nejprve následujícím způsobem ozřejmil povahu a význam dokumentu „Národní radiologické standardy – výpočetní tomografie“. Dokument je „souborem doporučení a návodem pro tvorbu místních radiologických standardů na pracovištích výpočetní tomografie v České republice, vydávaný Ministerstvem zdravotnictví ČR ve spolupráci se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost a Radiologickou společností ČLS JEP. Účelem těchto standardů je standardizovat postupy lékařských ozáření při všech vyšetřeních výpočetní tomografií.

Součástí dokumentu jsou tabulky jednotlivých protokolů, obsahující doporučené hodnoty kV (napětí) a mAs (součin proudu a času), které jsou optimalizované pro dostatečnou diagnostickou kvalitu při co nejnižší dávce ionizujícího záření. Doporučená hodnota mAs je uváděna jako referenční hodnota nastavení mAs pro systémy dávkové modulace při použití rekonstrukce obrazových dat pomocí filtrované zpětné projekce (FBP).

Dokument také stanoví, že „pokud to CT přístroj umožňuje, je žádoucí namísto rekonstrukce FBP používat ve všech protokolech iterativní rekonstrukci CT obrazu, která umožňuje 20 - 40% redukci dávky oproti hodnotám uváděným pro standardní FBP při zachování kvalitativních parametrů CT obrazu. V takových případech je tedy možné snížit uváděné hodnoty nastavení mAs minimálně o 20 %."

148.     Následně znalecký ústav prezentuje modelový příklad výpočtu proudu rentgenkou navrhovatelem nabízeného CT přístroje při vyšetření koronárních tepen. Při výpočtech v rámci tohoto modelového případu byly použity mimo jiné sporné nominální parametry nabízeného CT přístroje (výkon generátoru, proud rentgenky) a parametry převzaté z „Národních radiologických standardů – výpočetní tomografie“. Výpočet byl proveden jednak bez použití iterativních metod rekonstrukce, jednak s použitím uvedených metod při snížení radiační dávky postupně o 20 %, 30 % a 40 %. Znalecký ústav dospěl k závěru, že možnosti (tj. maximální hodnoty přístroje) navrhovatelem nabízeného CT přístroje by v tomto modelovém případě „nebyly přesaženy“ až při snížení radiační dávky o 40 %, tedy při využití nejvyšších stupňů iteračních algoritmů ve výsledném obrazu. Z demonstračního příkladu dle znaleckého ústavu vyplývá, že při uvedené aplikaci by docházelo k limitacím doby rotace gantry, což by vedlo k prodloužení doby vyšetření. Kratší doba vyšetření přitom znamená méně pohybových artefaktů v obraze.

149.     V kapitole 6 znaleckého posudku „Rozbor technických parametrů výpočetních tomografů“ znalecký ústav nejprve vysvětluje princip fungování a hlavní komponenty moderního výpočetního tomografu, včetně rentgenky, generátoru, detektoru a metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat. 

150.     K metodě adaptivní iterativní rekonstrukce dat znalecký ústav uvedl mimo jiné, že tato metoda „je v moderních CT přístrojích používána k rekonstrukci obrazu ze získaných projekcí. Implementace této metody je u různých výrobců CT přístrojů rozdílná, (…).“

151.     Dále se znalecký ústav v obecné rovině vyjádřil k ekvivalentním hodnotám technických parametrů, a to následovně: „Jedny ze základních technických parametrů výpočetního tomografu, které mají přímý vliv na výstupní obrazy, jsou výkon generátoru přístroje a rozsah proudu rentgenkou. Někteří výrobci používají ve svých materiálech pojem ekvivalentní hodnoty výkonu generátoru a proudu rentgenkou. Jedná se o hodnoty, které jsou teoretické a mohou být dosaženy pouze za určitých předpokladů, jako je např. použití maximálních stupňů iterativních algoritmů při rekonstrukci obrazu, což však často nemusí vyhovovat pro daný medicínský účel. Obecně je možné říci, že čím vyšší stupeň iterace je použitý při rekonstrukci obrazu, tím menší je množství šumu v obraze, ale rovněž se snižuje prostorové rozlišení. Pro porovnání přístrojů je zásadní použití fyzických parametrů přístroje, které jsou dané technickou konstrukcí generátoru a rentgenky. Naopak, ekvivalentní hodnoty parametrů CT přístroje mají spíše reklamní charakter a jsou závislé na konstrukci přístroje a na řadě parametrů, které jsou použité při konkrétním vyšetření pacienta, a na parametrech rekonstrukce obrazu.“

152.     Znalecký ústav se v obecné rovině rovněž vyjádřil ke kritériím kvality obrazu. V této souvislosti znalecký ústav popsal několik základních parametrů, které se používají pro hodnocení kvality obrazu. Tyto parametry však často působí protichůdně (vylepšením jednoho parametru dojde ke zhoršení jiného). Jedná se o množství šumu v obrazu, který se popisuje např. směrodatnou odchylkou (SD). Dalšími parametry jsou prostorové rozlišení při vysoké a nízkém kontrastu. Znalecký ústav upozornil, že „[p]ři posouzení kvality zobrazení CT přístroje je proto nutná kombinace několika parametrů, jejichž hodnoty popisují schopnost přístroje vytvořit snímky pro různé medicínské účely. Těmto kvalitativním parametrům pak musí odpovídat technické parametry samotného přístroje a pro tyto účely by měly být používány fyzické hodnoty těchto parametrů.“

153.     Znalecký ústav pro účely znaleckého zkoumání analyzoval CT přístroje současně nabízené na českém trhu. Na základě průzkumu jejich technických charakteristik a dle konzultace s výrobci zpracoval tabulku znázorňující rozdíly v technických parametrech požadovaných zadavatelem. Tato tabulka je součástí citované kapitoly.

154.     V kapitole 7 znaleckého posudku „Výčet otázek zadavatele znaleckého posudku a odpovědí na tyto otázky (posudek)“ se znalecký ústav věnuje zodpovězení otázek položených mu Úřadem.

155.     Úřad položil znaleckému ústavu následující otázku a): „Znalecký ústav pro neodborníka pochopitelným způsobem vysvětlí princip fungování CT přístroje s ohledem na výkon generátoru a rozsah proudu; především popíše vliv hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu na fungování CT přístroje, kvalitu jeho výstupů a na možnosti jeho medicínského využití.“  

156.     Znalecký ústav v souvislosti s otázkou a) vysvětlil princip fungování CT přístroje s ohledem na výkon generátoru a rozsah proudu a popsal vztah mezi výkonem generátoru, elektrickým proudem rentgenky a vnějším (urychlovacím) elektrickým napětím.

157.     Zdroj rentgenového záření (rentgenka) znalecký ústav přirovnal v žárovce. Jako zdroj energie pro rentgenku slouží namísto elektrické zásuvky generátor CT přístroje.     

158.     Z odpovědi znaleckého ústavu se podává mimo jiné, že „čím bude mít generátor vyšší výkon, tím bude schopen dodat větší elektrický proud rentgenkou při daném urychlovacím napětí“ a „[r]entgenové záření o vyšší energii lépe prochází lidskou tkání než rentgenové záření o nižší energii.“

159.     Vliv elektrického proudu na kvalitu výstupů CT přístroje znalecký ústav přirovnal ke vlivu množství světla generovaného žárovkou na zřetelnost stínů, které vrhají předměty osvícené žárovkou. Z odpovědi znaleckého ústavu se přitom podává mimo jiné, že „[v] případě CT přístroje je množství světla generovaného žárovkou analogické k velikosti elektrického proudu rentgenkou. Čím bude tedy větší proud rentgenkou, tím budou na výstupu CT přístroje zřetelnější orgánové struktury. Platí ovšem také, že čím větší je proud rentgenkou, tím bude větší radiační zátěž pacienta.“

160.     Znalecký ústav dále ozřejmil parametr doby expozice a význam časového rozlišení CT přístroje. Ze znaleckého posudku se podává mimo jiné, že „[č]ím bude tedy doba expozice delší, tím bude kvalitnější i výstup CT přístroje. Naopak čím bude doba expozice kratší, tím bude výstup CT přístroje méně kvalitní. Doba expozice také koresponduje s radiační zátěží pacienta. Delší doba expozice znamená pro pacienta vyšší radiační zátěž. (…) Parametr doba expozice se u CT přístrojů vztahuje k době trvání jedné rotace rentgenky a detektorů okolo pacienta. Doba trvání jedné rotace tak odpovídá době expozice. Čím bude doba trvání jedné rotace kratší, tím bude kratší doba expozice a tím více bude muset být, z důvodu udržení kvality výstupu CT přístroje, zvýšen proud rentgenkou, viz předchozí dva odstavce. Doba jedné rotace současně s dobou expozice určuje časové rozlišení CT přístroje. Kratší doba jedné rotace znamená vyšší časové rozlišení. Časové rozlišení je důležité pro kvalitní zobrazení orgánů měnících svůj objem v čase, jako například srdce. (…) Čím vyšší rychlost rotace, tím kratší doba rotace, tím kratší doba expozice, tím vyšší časové rozlišení. (…) Za předpokladu zachování hodnoty součinu proud-čas tedy platí, že čím je vyšší časové rozlišení, tím kvalitněji je možno zobrazit orgány pacienta měnící svůj objem. Také platí, že zvolené časové rozlišení by mělo odpovídat rychlosti změny objemu orgánů. Pro snímání například střev není nutné volit časové rozlišení v řádu milisekund, protože střevní pohyby mají značně delší časový rámec. Pro snímání srdce je naopak žádané mít co nejvyšší časové rozlišení, protože srdce svůj objem mění v cyklech kratších než je jedna sekunda.“

161.     Dále znalecký ústav uvedl, že „[m]ožnosti medicínského využití CT přístroje jsou dány hodnotou urychlovacího napětí a součinu proudu a času.“ Tuto skutečnost znalecký ústav demonstroval na dvou příkladech. Podle znaleckého ústavu z těchto příkladů plyne, že „při kratší době rotace rentgenky a detektorů je pro udržení medicínského využití při daném urychlovacím napětí nutno adekvátně zvýšit proud rentgenkou a je nutný adekvátní výkon generátoru.“

162.     Znalecký ústav uzavřel, že „[p]ři porovnání dvou totožných CT přístrojů z hlediska kvality výstupů, kdy jediný rozdíl mezi nimi bude ten, že jeden bude mít vyšší hodnotu výkonu generátoru a vyšší hodnotu horní hranice rozsahu elektrického proudu rentgenkou, bude kvalitnější výstupy poskytovat CT přístroj s vyšším výkonem generátoru a vyšším maximálním proudem rentgenkou. Nicméně kvalitnější výstupy budou vykoupeny zvýšenou radiační zátěží pacienta. Při porovnání dvou totožných CT přístrojů z hlediska medicínského využití, bude mít větší medicínské využití opět CT přístroj s vyšším výkonem generátoru a vyšší hodnotou horní hranice rozsahu proudu rentgenkou. Zde je ovšem nutné dodat, že předchozí věta platí pouze v případě, že CT přístroj s nižším výkonem generátoru a nižší hodnotou horní hranice proudu rentgenkou nemá hodnoty těchto parametrů dostatečně vysoké pro všechna uvažovaná medicínská využití. Pokud ano, pak z hlediska medicínského využití nebude mezi CT přístroji rozdíl.“

163.     Úřad dále položil znaleckému ústavu následující otázku b): „Znalecký ústav uvede, zda s ohledem na zadavatelem zamýšlené medicínské účely vyjádřené v přiložených podkladech lze minimální hodnoty výkonu generátoru (≥ 80 kW) a rozsahu proudu (≥ 30–650 mA) stanovené zadavatelem v příloze č. 3 „Technický popis zařízení“ zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky považovat za kvalitativně vyšší v porovnání s hodnotami výkonu generátoru (≥ 72 kW) a rozsahu proudu (≥ 10–600 mA) navrhovatelem nabídnutého CT přístroje (AQUILION Prime 160, TOSHIBA).“

164.     K otázce b) znalecký ústav uvedl mimo jiné, že „[v]ýkon generátoru a proud rentgenky patří mezi základní technické parametry popisující vlastnosti výpočetního tomografu pro jeho klinické použití. Požadované rozsahy těchto parametrů jsou v naprosté většině případů požadovány v zadávací dokumentaci při nákupu CT přístroje. Výkon generátoru je spjat s proudem rentgenky přes urychlovací napětí použité k urychlení elektronů v rentgence. (…) Při nižším výkonu generátoru či menším proudu rentgenkou může docházet k limitaci použití vyšších rychlostí rotace gantry při vyšetření. Vyšší výkon generátoru a vyšší proud rentgenky znamená, že je možné lépe využít rychlejších časů rotace gantry, a tím zkrátit dobu vyšetření, což však neznamená, že by měření nebylo možné realizovat i s nižším výkonem generátoru a proudem rentgenky. Při uvažování „běžných" identických CT přístrojů s různými fyzickými hodnotami výkonu generátoru a maximálního proudu rentgenky bez použití iterativní rekonstrukce, lze považovat přístroj s výkonem generátoru 80 kW a maximálním proudem rentgenkou 650 mA za kvalitativně lepší, než přístroj s výkonem generátoru 72 kW a maximálním proudem rentgenkou 600 mA (viz kapitola 5, kde je demonstrováno, že maximální proud je určujícím faktorem při využití nejkratších dob rotace gantry CT přístroje).“

165.     Úřad dále položil znaleckému ústavu následující otázku c): „Znalecký ústav pro neodborníka pochopitelným způsobem vysvětlí princip fungování metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat s ohledem na výkon generátoru a rozsah proudu CT přístroje; především popíše vliv použití této metody na hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístroje, na kvalitu výstupů CT přístroje a na možnost dosažení stejně kvalitních výstupů jako při použití CT přístroje bez použití metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat.“

166.     K otázce c) znalecký ústav uvedl mimo jiné, že „[a]daptivní iterativní rekonstrukce dat (AIRD) je algoritmus, sloužící pro vytvoření obrazu orgánových struktur pacienta z jednotlivých projekcí (viz analogie s lampičkou a válcem v bodě a). AIRD nahradila v moderních CT přístrojích dříve používaný algoritmus filtrované zpětné projekce z důvodu, že obrazy vytvořené pomocí AIRD vykazují při shodném nastavení CT přístroje vyšší kvalitu. Adaptivní iterativní rekonstrukce dat tak umožňuje použití nižších hodnot elektrického proudu rentgenkou a tedy i nižších hodnot výkonu generátoru k získání stejně kvalitních výstupů, jako při použití vyšších hodnot proudu rentgenkou a vyšších hodnot výkonu generátoru za předpokladu použití filtrované zpětné projekce k rekonstrukci obrazu.“

167.     Úřad dále položil znaleckému ústavu následující otázku d): „Znalecký ústav pro neodborníka pochopitelným způsobem vysvětlí princip fungování detektorů s ohledem na výkon generátoru a rozsah proudu CT přístroje; především popíše vliv detektorů na hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístroje, na kvalitu výstupů CT přístroje.“

168.     K otázce d) znalecký ústav uvedl mimo jiné, že „[u] detektorů rentgenového záření v CT přístrojích je hodnocena řada parametrů. Z hlediska vlivu detektorů na hodnoty výkonu generátoru, rozsahu proudu rentgenkou a kvality výstupu je však důležitá pouze vlastnost scintilátorů, označovaná jako efektivita převodu rentgenového záření na světlo. Efektivita převodu říká, jaké množství dopadajícího rentgenového záření bude ve scintilátoru převedeno na světlo. Čím bude tato efektivita vyšší, tím bude dosaženo kvalitnějšího výstupu při zachování výkonu generátoru a horní hranice rozsahu proudu rentgenkou. Také platí, že čím bude efektivita vyšší, tím je možno použít nižší výkon generátoru a nižší elektrický proud rentgenkou pro dosažení stejně kvalitního výstupu jako při kombinaci nižší efektivity detektoru, vyššího výkonu generátoru a většího proudu rentgenkou.“

169.     Úřad dále položil znaleckému ústavu následující otázku e): „Znalecký ústav se vyjádří k reálnosti dosažení navrhovatelem tvrzených ekvivalentních hodnot výkonu generátoru (144 kW) a rozsahu proudu (10–1200 mA) u navrhovatelem nabídnutého CT přístroje (AQUILION Prime 160, TOSHIBA) s využitím metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat (AIDR 3D) a použité konstrukce detektorů (PUREViSION CT detector) při použití přístroje pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely vyjádřené v přiložených podkladech, tedy uvede, zda je reálné, aby navrhovatelem nabídnutý CT přístroj s využitím metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat (AIDR 3D) a použité konstrukce detektorů (PUREViSION CT detector) umožňoval získání stejně kvalitních výstupů jako při nominální hodnotě výkonu generátoru 144 kW a nominální hodnotě rozsahu proudu 10–1200 mA, a to při použití pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely vyjádřené v přiložených podkladech.“

170.     K otázce e) znalecký ústav uvedl mimo jiné, že „[p]ři využití iterativních metod rekonstrukce je národními radiologickými standardy doporučeno použít minimálně o 20 % nižší hodnoty proudu rentgenkou, které odpovídají toku fotonů vyšetřovanou oblastí, v porovnání s filtrovanou zpětnou projekcí. V tomto případě se předpokládá, že při zachování stejného napětí rentgenky zůstává zachována stejná kvalita obrazu. Další cestou snížení možného proudu rentgenkou by tedy byla zvýšená citlivost detektoru tak, aby mohl být použit ještě nižší proud rentgenkou při zachování stejné kvality získaného obrazu za podmínky konstantního urychlovacího napětí. Tvrzení o přepočtu rozsahu fyzického proudu rentgenkou u přístroje Aquilion Prime 160 (10-600 mA) na ekvivalentní hodnotu proudu rentgenkou 10- 1200 mA je podloženo pouze prohlášením o měření na fantomu pro izolovanou hodnotu proudu rentgenkou 220 a 440 mA při rekonstrukci obrazu s použitím a bez použití iterativní rekonstrukce AIDR 3D. Prohlášení neobsahuje detailní popis měření a ani jeho výsledky, pouze konstatování o realizovaném měření, přičemž je hodnocen jediný parametr, a to směrodatná odchylka šumu v obraze, i když se používají i další parametry pro hodnocení kvality obrazů. Unikátnost detektorů PUREViSION je dokumentována pouze firemními „reklamními" materiály, bez relevantních údajů o objektivních parametrech. Na základě podkladů předložených k posouzení se nepodařilo nepochybně prokázat, že hodnoty rozsahu fyzického proudu rentgenkou 10-600 mA u přístroje Aquilion Prime 160 odpovídají rozsahu fyzického proudu rentgenkou 10-1200 mA „konvenčního" CT přístroje bez iterativní rekonstrukce a s „konvenčními" detektory v celém rozsahu hodnot. Při předpokládaném použití polovičního proudu rentgenkou by musela být použita maximální možná váha iterativní rekonstrukce ve finálním obraze, což nemusí vyhovovat pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely CT přístroje. Stejný závěr může být odvozen i pro přepočet výkonu generátoru. Dle výše uvedeného, nelze s jistotou potvrdit, že kvalita získaných obrazů přístroje Aquilion Prime 160, s použitím konstrukce detektorů PUREViSION CT detector, při ekvivalentním výkonu 144 kW a ekvivalentním rozsahu proudu rentgenky 10-1200 mA, bude odpovídat kvalitě obrazů „konvenčního" CT přístroje bez iterativní rekonstrukce, s „konvenčními" detektory, s rozsahem fyzického (nominálního) proudu rentgenkou 10-1200 mA a fyzickým (nominálním) výkonem generátoru 144 kW pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely.“

171.     Úřad dále položil znaleckému ústavu následující otázku f): „V případě, že znalecký ústav připustí, že by při použití pro některý ze zamýšlených medicínských účelů vyjádřených v přiložených podkladech navrhovatelem nabídnutý CT přístroj nemusel dosahovat uvedených ekvivalentních hodnot, tedy že by neumožňoval získání výstupů o stejné kvalitě jako při nominální hodnotě výkonu generátoru 144 kW a nominální hodnotě rozsahu proudu 10–1200 mA, Úřad požaduje, aby znalecký ústav uvedl, zda by výstupy navrhovatelem nabídnutého CT přístroje mohly být alespoň stejně kvalitní jako při nominální hodnotě výkonu generátoru (80 kW) a nominální hodnotě rozsahu proudu (650 mA) stanovené zadavatelem v příloze č. 3 „Technický popis zařízení“ zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky.“     

172.     K otázce f) znalecký ústav uvedl, že „[p]řepočet fyzických hodnot parametrů CT přístroje na ekvivalentní hodnoty je založen na předpokladu „fiktivního" CT přístroje bez iterativní rekonstrukce a s „konvenčními" detektory. Za předpokladu použití minimálně o 20 % nižšího proudu rentgenkou (podle doporučení v Národním radiologickém standardu) a při využití iterativní rekonstrukce je možné považovat ekvivalentní proud rentgenkou o velikosti 600 mA jako adekvátní k fyzické hodnotě proudu rentgenkou 650 mA, při použití filtrované zpětné projekce. Podobná úvaha je platná i pro velikost výkonu generátoru, který při stejném urychlovacím napětí přímo omezuje maximální proud rentgenkou. Za specifických, výše popsaných podmínek, bude navrhovatelem nabízený přístroj, při využití metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat, poskytovat výstupy srovnatelné kvality v porovnání se vztažným CT přístrojem bez iterativní rekonstrukce, s „konvenčními" detektory, s rozsahem fyzického (nominálního) proudu rentgenkou 10-650 mA a fyzickým (nominálním) výkonem generátoru 80 kW.“

173.     V subkapitole 8 znaleckého posudku „Další relevantní zjištění a poznatky“ se znalecký ústav věnuje dalším relevantním zjištěním a poznatkům. Úřad v této souvislosti vybírá následující vyjádření ze subkapitol.  

174.     V subkapitole 8.1 znaleckého posudku „Výběr CT přístrojů“ znalecký ústav uvádí mimo jiné, že „[p]ři výběru CT přístrojů je velmi obtížné specifikovat všechny minimální parametry pro požadovaný přístroj, jelikož kvalita konečného výsledku je zajištěna souběhem velkého počtu ukazatelů. Srovnatelné přístroje od různých výrobců se liší pouze nepatrně dle svých základních klinických indikací/medicínských účelů. Za nejvýznačnější rozdíly, mezi složitějšími přístroji a méně náročnými modely, lze obvykle považovat nabízenou funkcionalitu pro náročné aplikace (např. vyšetření srdce, perfuze, zobrazení pomocí duální energie záření) a také nejsofistikovanější technologie kontroly dávky ozáření. (…) Je nutné zdůraznit, že nezbytná budoucí aktualizace systému do stavu odpovídajícího vědeckotechnickému vývoji vyžaduje, aby definitivní parametry přístroje byly v okamžiku pořízení na vysoké úrovni, což umožní i dosažení porovnatelné morální a technické životnosti systému.“

175.     V subkapitole 8.4 znaleckého posudku „Detektory ionizujícího záření CT přístrojů“ znalecký ústav uvádí mimo jiné, že se domnívá, že „[m]ezi detektory různých výrobců není u CT přístrojů srovnatelné kategorie výrazný rozdíl, který by měl významný vliv na kvantitativní vlastnosti CT přístroje. Tvrzení navrhovatele, že přístroj AQUILION Prime má unikátní detektory, které významně snižují dávku záření nezbytnou k vyšetření pacienta, rovněž není podpořeno relevantními odbornými materiály. Firemní materiály popisují rozdíly vůči staršímu typu, tzv. „konvenčnímu" detektoru.“

176.     V subkapitole 8.5 znaleckého posudku „Stanovisko k ekvivalentním hodnotám technických parametrů“ znalecký ústav uvádí mimo jiné, že „[n]ejznámější výrobci CT přístrojů využívají v různé míře tzv. ekvivalentní hodnoty specifických technických parametrů popisujících vlastnosti CT přístrojů (viz podkapitola 6.2). Ekvivalentní hodnoty jsou mimo jiné používány při uvádění výkonu generátoru a proudu rentgenkou, a to zejména u přístrojů vybavených generátory s nižším výkonem, který by mohl limitovat využití CT přístroje, zejména při potřebě využití nejkratších dob rotace gantry.

Každý z výrobců používá specifické postupy přepočtu fyzických parametrů na ekvivalentní. Tyto přepočty jsou přitom ovlivněny technickou konstrukcí přístrojů, nastavením konkrétních parametrů atd. Není známa žádná unifikovaná metoda přepočtu fyzických hodnot na ekvivalentní a jejich porovnání mezi jednotlivými výrobci CT přístrojů je prakticky nemožné.

Jedním z předpokladů pro využití maximálních ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístroje je využití iterativních algoritmů rekonstrukce obrazu s nejvyššími stupni iterace, což nemusí být vhodné pro všechny medicínské účely a rovněž nemusí vyhovovat všem lékařům pro řádné vyhodnocení snímků.

Navrhovatel nedoložil tvrzení o ekvivalentních hodnotách technických parametrů a přepočtech z hodnot fyzických u přístroje AQUILION Prime žádným materiálem s kvantifikovanými parametry. Prohlášení o měření na fantomu s jednou izolovanou hodnotou proudu anodou není dostatečné k tvrzení, že přepočet platí pro celý rozsah fyzických proudů anodou a je využitelný pro všechny medicínské účely popsané zadavatelem. Na základě laboratorního měření realizovaném na fantomu s izolovanými hodnotami parametrů CT přístroje je velmi obtížné až nemožné dovozovat klinické výsledky při použití širokého rozsahu technických parametrů CT přístroje, pro různé skupiny pacientů, pro různá vyšetření apod.

Znalecký ústav považuje jakékoliv využití ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístrojů v rámci veřejné zakázky za nevhodné, a to zejména proto, že není možné jejich objektivní porovnání mezi jednotlivými přístroji či výrobci.“

177.     V subkapitole 8.6 znaleckého posudku „Algoritmy iterativní rekonstrukce“ znalecký ústav mimo jiné upozorňuje, že přepočet na ekvivalentní hodnoty lze považovat za neopodstatněný. Přepočet by byl opodstatněný za předpokladu, že by zadavatel u CT přístroje pro rekonstrukci obrazu požadoval (resp. tento přístroj by využíval) filtrovanou zpětnou projekci. Tento předpoklad však nebyl s ohledem na zadávací podmínky veřejné zakázky, v nichž je stanoven požadavek na iterativní rekonstrukční algoritmy CT přístroje, splněn. 

178.     V závěru znaleckého posudku znalecký ústav připojil znaleckou doložku. Dále znalecký posudek obsahuje několik příloh.

Ke znaleckému posudku

179.     Úřad předně uvádí, že znalecký posudek je pouze jedním z mnoha podkladů pro rozhodnutí Úřadu. Úřad závěry obsažené v obdrženém znaleckém posudku nehodnotí odděleně, ale naopak ve vzájemných souvislostech a přihlédl též ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. V této souvislosti Úřad dále uvádí, že nemá důvod pochybovat o nezávislosti znaleckého ústavu, který vybral ze seznamu znaleckých ústavů. Formální náležitosti předloženého posudku odpovídají obecně závazným právním předpisům. Znalecké otázky byly dle Úřadu zodpovězeny řádně a použitá metoda je logická a posudek vnitřně bezrozporný. Rovněž závěry znaleckého posudku lze označit za konzistentní.

180.     V této souvislosti lze uvést, že nejvyšší správní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi (srov. např. rozsudek ze dne 12. 5. 2010, č. j. 1 Afs 71/2009 – 113) uvedl, že znalci se ve správním nebo soudním řízení přibírají k tomu, aby jednak pozorovali skutečnosti, jejichž poznání předpokládá zvláštní odborné znalosti, jednak z takovýchto pozorování vyvozovali znalecké úsudky (posudky). Znalci se však nepřibírají, aby sdělovali úřadu nebo soudu své názory a úsudky o otázkách rázu právního nebo o otázkách, k jejichž správnému porozumění a řešení není zapotřebí odborných vědomostí nebo znalostí, nýbrž stačí, s ohledem na povahu okolností případu, běžná soudcovská zkušenost a znalost. Ve správním řízení vedle toho platí, že se znalec nepřibírá též tehdy, pokud správní orgán disponuje potřebnými odbornými znalostmi či si může opatřit odborné posouzení předmětných skutečností ze strany jiného správního orgánu.

181.     Nejvyšší správní soud ve svých rozhodnutích pravidelně zdůrazňuje, že i při hodnocení důkazů jako jsou zprávy o výsledku zkoušek vydané státními akreditovanými laboratořemi a znalecké posudky či zprávy odborných pracovišť předložené účastníkem řízení, platí zásada volného hodnocení důkazů, takže žádný z těchto důkazů není dopředu nadán větší důkazní silou a jejich správnost a věrohodnost je nutno pečlivě hodnotit. Dokazování znaleckým posudkem provádí správní orgán tehdy, kdy jeho rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu. Ze znaleckého posudku musí být zřejmé, z jakých skutečností znalec vycházel a na základě jakých postupů ke svým zjištěním dospěl. Dále musí znalec své závěry náležitě odůvodnit v souladu s pravidly logického myšlení. Za splnění těchto požadavků je znalecký posudek srozumitelný jak správnímu orgánu, tak účastníkům řízení. Správní orgán dále posuzuje, zda nejsou dány žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost závěrů posudku mohla být zpochybněna. Toto hodnocení je správní orgán nepochybně oprávněn provést bez toho, že by disponoval odbornými znalostmi. V případě, kdy by úřední osoba měla odborné znalosti, nemělo by navíc vypracování znaleckého posudku žádný význam (viz např. rozhodnutí ze dne 1. 2. 2012, č. j. 3 As 22/2011 – 66).

182.     Znalecký posudek je tedy nutno hodnotit stejně pečlivě jako každý jiný důkaz, neboť ani on nepožívá žádné větší důkazní síly a musí být podrobován všestranné prověrce nejen právní korektnosti, ale též věcné správnosti (k tomu viz dále). Hodnotit je třeba celý proces utváření znaleckého důkazu, včetně přípravy znaleckého zkoumání, opatřování podkladů pro znalce, průběh znaleckého zkoumání, věrohodnost teoretických východisek, jimiž znalec odůvodňuje své závěry, spolehlivost metod použitých znalcem a způsob vyvozování závěrů znalce. Ponechávat bez povšimnutí věcnou správnost znaleckého posudku, slepě důvěřovat závěrům znalce, by znamenalo ve svých důsledcích popřít zásadu volného hodnocení důkazů soudem (tyto závěry lze vztáhnou bezvýjimečně též na hodnocení důkazů správním orgánem) podle svého vnitřního přesvědčení, privilegovat znalecký důkaz a přenášet odpovědnost za skutkovou správnost soudního rozhodování na znalce; takový postup nelze ze správněprávních ani z ústavněprávních hledisek akceptovat (blíže viz nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 299/06).

183.     Proto se Úřad podrobně zabýval znaleckým posudkem, posuzoval skutečnosti, jež byly odborně zkoumány, metodiku, logičnost a přesvědčivost postupů, na jejichž základě znalec dovozuje svůj odborný závěr atd., aniž by se však Úřad zabýval posouzením těchto závěrů z odborného hlediska, neboť toto mu nepřísluší.

184.     Úřad na tomto místě shrnuje pro posouzení případu klíčové poznatky zjištěné ze znaleckého posudku (z odpovědí znaleckého ústavu na otázky položené Úřadem a z dalších relevantních informací obsažených ve znaleckém posudku).

Výkon generátoru a rozsah proudu

185.     Výkon generátoru a rozsah proudu jsou jedny ze základních technických parametrů CT přístroje, které mají přímý vliv na výstupní obrazy a popisují vlastnosti CT přístroje pro jeho klinické použití. Možnosti medicínského využití CT přístroje jsou dány hodnotou urychlovacího napětí a součinu proudu a času. Vyšší výkon generátoru umožňuje dosáhnout většího elektrického proudu rentgenkou. Vyšší proud rentgenkou umožňuje zřetelněji zobrazit orgánové struktury na výstupu CT přístroje (viz body 151, 158, 159, 161 a 164 odůvodnění tohoto rozhodnutí).  

186.     Nižším výkon a proud může limitovat využití CT přístroje, zejména při potřebě využití nejkratších dob (vyšších rychlostí) rotace gantry. Kratší doby rotace (vyšší rychlosti) vyžadují pro udržení medicínského využití zvýšení proudu rentgenkou a adekvátní výkon generátoru. Maximální proud je určujícím faktorem při využití nejkratších dob rotace gantry CT přístroje. Kratší doba rotace přitom znamená méně pohybových artefaktů v obraze a vyšší časové rozlišení. Čím je vyšší časové rozlišení, tím kvalitněji je možno zobrazit orgány pacienta měnící svůj objem, například srdce, pro jehož snímání je žádoucí co nejvyšší časové rozlišení. Vyšší výkon generátoru a vyšší proud rentgenky umožňují lépe využít rychlejších časů rotace gantry (viz body 148, 160, 161, 164 a 176 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

187.     Z hlediska kvality výstupů bude kvalitnější výstupy poskytovat CT přístroj s vyšším výkonem generátoru a vyšším maximálním proudem rentgenkou. Z hlediska medicínského využití bude mít větší medicínské využití rovněž CT přístroj s vyšším výkonem generátoru a vyšší hodnotou horní hranice rozsahu proudu rentgenkou (viz bod 162 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Možnosti snížení hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu

188.     Použití nižších hodnot elektrického proudu rentgenkou a tedy i nižších hodnot výkonu generátoru k získání stejně kvalitních výstupů jako při použití vyšších hodnot proudu rentgenkou a vyšších hodnot výkonu generátoru při použití filtrované zpětné projekce k rekonstrukci obrazu umožňuje adaptivní iterativní rekonstrukce dat. Adaptivní iterativní rekonstrukce dat je v moderních CT přístrojích používána k rekonstrukci obrazu ze získaných projekcí. Tato metoda nahradila dříve používaný algoritmus filtrované zpětné projekce. Implementace této metody je u různých výrobců CT přístrojů rozdílná. Při využití iterativních metod rekonstrukce je národními radiologickými standardy doporučeno použít minimálně o 20 % nižší hodnoty proudu rentgenkou. Přitom se předpokládá, že při zachování stejného napětí rentgenky zůstává zachována stejná kvalita obrazu (viz body 150, 166 a 170 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

189.     Obecně při využití iterativních algoritmů rekonstrukce obrazu platí, že čím vyšší stupeň iterace je použitý při rekonstrukci obrazu, tím menší je množství šumu v obraze, ale rovněž se snižuje prostorové rozlišení. Použití maximálních stupňů iterativních algoritmů při rekonstrukci obrazu často nemusí vyhovovat pro daný medicínský účel, mohou zvyšovat dobu rotace gantry a rovněž nemusí vyhovovat všem lékařům pro řádné vyhodnocení snímků (viz body  148, 151 a 176 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

190.     Použití nižších hodnot proudu rentgenkou a nižších hodnot výkonu generátoru při zachování stejné kvality získaného obrazu by bylo umožněno také zvýšením citlivosti detektoru. Mezi detektory různých výrobců však není u CT přístrojů srovnatelné kategorie výrazný rozdíl, který by měl významný vliv na kvantitativní vlastnosti CT přístroje (viz body 168, 170 a 175 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

191.     CT přístroj bez iterativní rekonstrukce s „běžnými" detektory ionizujícího záření není komerčně ani nabízen. Nejznámější výrobci CT přístrojů disponují iterativními metodami rekonstrukce obrazu a pokročilými detektory ionizujícího záření (viz bod 145 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Ekvivalentní a fyzické hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu

192.     Ekvivalentní hodnoty výkonu generátoru a proudu rentgenkou jsou teoretické hodnoty, kterých může být dosaženo pouze za určitých předpokladů (např. použití maximálních stupňů iterativních algoritmů při rekonstrukci obrazu), mají spíše reklamní charakter a jsou závislé na konstrukci přístroje a na řadě parametrů, které jsou použité při konkrétním vyšetření pacienta, a na parametrech rekonstrukce obrazu. Jsou uváděny zejména u přístrojů vybavených generátory s nižším výkonem. Výrobci používají specifické postupy přepočtu fyzických parametrů na ekvivalentní. Tyto přepočty jsou ovlivněny technickou konstrukcí přístrojů, nastavením konkrétních parametrů atd. Není známa žádná unifikovaná metoda přepočtu fyzických hodnot na ekvivalentní a jejich porovnání mezi jednotlivými výrobci CT přístrojů není možné. Jedním z předpokladů pro využití maximálních ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístroje je využití iterativních algoritmů rekonstrukce obrazu s nejvyššími stupni iterace (viz body 151 a 176 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

193.     Jakékoliv využití ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístrojů v rámci veřejné zakázky je nevhodné, a to zejména proto, že není možné jejich objektivní porovnání mezi jednotlivými přístroji či výrobci (viz bod 176 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

194.     Pro účely posouzení kvality zobrazení CT přístroje a porovnání CT přístrojů by měly být používány fyzické hodnoty technických parametrů CT přístroje, které jsou dané technickou konstrukcí generátoru a rentgenky, neboť tyto hodnoty jsou relevantní, rozhodující a porovnatelné (viz body  151 a 152 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

195.     Pro budoucí přizpůsobení CT přístroje vědeckotechnickému vývoji je třeba, aby definitivní parametry CT přístroje byly v okamžiku pořízení na vysoké úrovni, což umožní i dosažení porovnatelné morální a technické životnosti systému (viz bod 174 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Navrhovatelem nabízený CT přístroj

196.     Pokud jde o ekvivalentní hodnoty proudu rentgenkou a výkonu generátoru navrhovatelem nabízeného přístroje, na základě dostupných podkladů se nepodařilo nepochybně prokázat, že tyto hodnoty díky iterativní rekonstrukci AIDR 3D a použitým detektorům dosahují hodnot tvrzených navrhovatelem (10–1200 mA, 144 kW). Při předpokládaném použití polovičního proudu rentgenkou by musela být použita maximální možná váha iterativní rekonstrukce ve finálním obraze, což nemusí vyhovovat pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely CT přístroje. Na modelovém příkladu výpočtu proudu rentgenkou při příkladu vyšetření koronárních tepen bylo demonstrováno, že fyzické hodnoty navrhovatelem nabízeného CT přístroje nebyly překročeny až při použití iterativních algoritmů rekonstrukce obrazu se snížením hodnoty proudu o 40 %. Při uvedené aplikaci by nicméně docházelo k limitacím doby rotace gantry (viz body  148, 170 a 175 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

197.     Nelze tedy mít za prokázané, že by kvalita obrazů získaných při použití navrhovatelem nabízeného CT přístroje při tvrzených ekvivalentních hodnotách výkonu generátoru a proudu rentgenky (144 kW, 10–1200 mA) odpovídala kvalitě obrazů získaných při použití CT přístroje se stejně vysokými fyzickými hodnotami proudu rentgenky a výkonu generátoru pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely (viz bod 170 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

198.     Přepočet na ekvivalentní hodnoty nelze v šetřeném případě navíc považovat za opodstatněný, neboť předpokládá srovnání s CT přístrojem využívajícím pro rekonstrukci obrazu filtrovanou zpětnou projekci (předpokládá tedy vyloučení již běžných a zadavatelem požadovaných iterativních rekonstrukčních algoritmů) a konvenční detektory, které již nejsou nabízeny (viz body 145, 172 a 177 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Právní posouzení

199.     Podstata posuzovaného případu souvisí s požadavkem zadavatele vyjádřeným v Technickém popisu zařízení, a sice s požadavkem zadavatele na výkon generátoru ve výši ≥ 80 kW a na rozsah proudu ve výši ≥ 30–650 mA poptávaného CT přístroje. Stanovením těchto hodnot předmětných parametrů dle navrhovatele zadavatel bezdůvodně zvýhodnil určité uchazeče, resp. diskriminuje navrhovatele a jeho CT přistroj. Zadavatel se tak měl dopustit porušení § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 44 zákona a § 45 odst. 1 a 3 zákona ve spojení s § 46 zákona, resp. postupovat v rozporu se zásadou zákazu diskriminace (viz body 9–11 a 129–131 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podstatu argumentace navrhovatele Úřad shrnuje následovně.

200.     Dle Úřadu lze již úvodem posouzení tohoto případu konstatovat, že mezi zadavatelem a navrhovatelem v podstatě ani není sporné, že CT přístroj, který dodává navrhovatel (přístroj značky Toshiba), nesplňuje požadavky zadavatele na „fyzické,“ tj. „nominální“ hodnoty výkonu generátoru a rozsah proudu CT přístroje, které požaduje zadavatel. Navrhovatel se nicméně jak v průběhu zadávacího řízení, tak v průběhu správního řízení snaží prokázat, že tyto zadavatelem požadované hodnoty jsou exesívní a nedůvodné, přičemž za použití speciální metody rekonstrukce dat a specifické konstrukce detektorů bude mít zadavatel k dispozici srovnatelné, ne-li výrazně vyšší kvalitativní výstupy, i když požadované parametry sníží. 

201.     Navrhovatel zadavateli hodlá nabídnout konkrétně CT přístroj – Aquilion PRIME 160. Tento CT přístroj sice nesplňuje požadavky zadavatele na fyzické hodnoty generátoru a rozsah proudu CT přístroje (fyzické hodnoty těchto parametrů nabízeného přístroje jsou 72 kW a 10–600 mA), ovšem z hlediska ostatních technických požadavků odpovídá poptávanému CT přístroji a přitom „umožňuje naprosto bez omezení provádět všechny zadavatelem v rámci veřejné zakázky předpokládané a požadované typy vyšetření“ (viz body 15 a 135–138 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel poukazuje na to, že CT přístroje značky Toshiba, a tedy i nyní nabízený přístroj Aquilion PRIME 160, vzhledem ke své konstrukci nepotřebují vyšší výkon generátoru. Podstata argumentace navrhovatele je v této souvislosti založená na úvaze, že v důsledku použitých specifických technických řešení („metoda adaptivní iterativní rekonstrukce dat a nová konstrukce detektorů s výrazně vyšší účinností převodu RTG záření na elektrický signál“) jsou ekvivalentní hodnoty předmětných parametrů navrhovatelem nabízeného CT přístroje na úrovni 144 kW, 10–1200 mA, čímž výrazně převyšují zadavatelem požadované fyzické hodnoty 80 kW, 650 mA.

202.     Úřad se nejdříve zabýval povahou a oprávněností konkrétních, zadavatelem stanovených minimálních hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu. Úřad konstatuje, že zadavatel tím, že v zadávacích podmínkách veřejné zakázky stanovil požadavek na výkon generátoru ve výši ≥ 80 kW a na rozsah proudu ve výši ≥ 30–650 mA poptávaného CT přístroje, jednal v souladu se zákonem a základními zásadami zadávacího řízení. K tomu uvádí následující rozhodné skutečnosti.

203.     Obecně k technickým podmínkám v případě veřejných zakázek na dodávky lze uvést, že podle § 45 odst. 1 zákona požadavky a charakteristiky na dodávky musí být v zadávací dokumentaci vymezeny objektivně a jednoznačně tak, aby vyjadřovaly účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

204.     Podle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá dle citovaného ustanovení zadavatel. K tomu Úřad dodává, že je právem zadavatele stanovit, jaké požadavky musí splňovat výrobek, který chce pořídit. Názory dodavatelů, jakkoli dobře míněné, ani názory Úřadu, nemohou vést k tomu, aby byl zadavatel omezován v tom, co může od předmětu veřejné zakázky požadovat. Je v zásadě na zadavateli, jaké požadavky stanoví na předmět veřejné zakázky podle svých potřeb a účelu, ke kterému má předmět veřejné zakázky sloužit, neboť zadavatel sám zná nejlépe své potřeby a účely, ke kterým bude poptávaný výrobek používán. Zadavatel je tedy oprávněn vymezit předmět veřejné zakázky tak, aby sloužil jeho potřebám a sledoval dosažení jeho legitimních cílů. Jinými slovy, je to zadavatel, kdo ví, co konkrétně potřebuje, přičemž z pohledu práva veřejných zakázek je zcela irelevantní odpovídat na otázku „proč“ to zadavatel potřebuje, jelikož Úřad nemůže jakkoliv autoritativně stanovovat, jaké jsou skutečné, případně jaké jsou postačující potřeby zadavatele.

205.     V této souvislosti lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-44 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“Dále lze odkázat například na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž uvedený soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“

206.     Smyslem zákona o veřejných zakázkách je pak zajistit řádnou soutěž mezi dodavateli, aby byl předmět veřejné zakázky (definován požadavky zadavatele) obstarán při dodržení pravidel férové soutěže za takovou cenu a podmínek, které budou pro zadavatele nejvýhodnější. Je v tomto kontextu nutné uvést, že ačkoli je to tedy zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I v případě stanovení technických podmínek veřejné zakázky je totiž zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, jak je stanoveno v § 6 odst. 1 zákona.

207.     Zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace je ve vztahu ke stanovení technických podmínek konkretizována zejména v § 45 odst. 3 zákona. Dle citovaného ustanovení zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel tedy nesmí stanovit technické podmínky bez vazby na odůvodněnou potřebou tak, aby někteří z potenciálních dodavatelů byli předem vyloučeni ze zadávacího řízení či v něm zásadním způsobem znevýhodněni. Zadávací podmínky, tedy ani technické podmínky, tak nesmí být nástrojem nedůvodné diskriminace dodavatelů.

208.     K citovanému ustanovení Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 7 As 7/2016 ze dne 11. 2. 2016, konstatoval že „[a]ni žalovaný, ani krajský soud a nakonec ani Nejvyšší správní soud nezpochybňují oprávnění stěžovatele stanovit v zadávací dokumentaci technické podmínky. Toto oprávnění (a do určité míry také povinnost) však není bezmezné. Předně je z ust. § 44 odst. 3 písm. b) a § 45 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách patrné, že technické podmínky musejí být odůvodněny předmětem veřejné zakázky a stanoveny jednoznačně, objektivně a způsobem vyjadřujícím účel použití. Musí se tedy jednat o parametry vyžadované odůvodněnou potřebou zadavatele, tj. objektivně zdůvodnitelné.“

209.     Úřad doplňuje, že zadavatel se v této souvislosti může dopouštět rovněž tzv. skryté diskriminace. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace třeba považovat zejména takový postup, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických podmínek, které nemají vazbu na úspěšné plnění veřejné zakázky, resp. na kvalitu plnění veřejné zakázky („neodůvodněné“ nebo „excesivní“ technické podmínky).

210.     Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, je nicméně nutné, i s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Z uvedeného plyne, že pokud jde o stanovení technických podmínek, shledání jejich diskriminační (a tedy nezákonné) povahy je možné pouze za předpokladu, že jsou tyto podmínky vymezeny skutečně excesivně, tj. tehdy, když jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k legitimním důvodům, které zadavatele k jejich stanovení vedly, jinými slovy jasně vybočují z odůvodněných potřeb zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. V této souvislosti lze – z hlediska neurčitého právního pojmu „zjevná nepřiměřenost“ – v neposlední řadě odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž uvedený soud konstatoval, že: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy „zjevná nepřiměřenost“ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…)V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria „zjevné nepřiměřenosti“ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“ Byť se citované soudní rozhodnutí týká stanovení požadavků zadavatele na kvalifikaci potenciálních dodavatelů, jsou tyto závěry jistě přiléhavé i ve vztahu ke stanovení technických podmínek plnění veřejné zakázky.

K požadavkům zadavatele na výkon generátoru a na rozsah proudu

211.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad považuje pro posouzení šetřeného případu za klíčové posoudit, zda jsou požadavky zadavatele na minimální výkon generátoru ve výši 80 kW a na minimální horní hodnotu rozsahu proudu ve výši 650 mA („horní hranice rozsahu“) poptávaného CT přístroje objektivně zdůvodnitelné. Pakliže jsou konkrétní požadavky zadavatele zdůvodnitelné, založené na racionální úvaze zadavatele, a tedy lze říci, že konkrétní požadavky zadavatele objektivně přináší určitou přidanou hodnotu, nemůže být naplněn předpoklad diskriminačního nastavení zadávacích podmínek, a to ani v jeho „skryté“ podobě, resp. nemůže být dovozeno porušení ust. § 45 odst. 3 zákona. K tomu Úřad uvádí následující.

212.     Předně Úřad uvádí, že s ohledem na poznatky získané ze znaleckého posudku je zřejmé, že vyšší fyzické hodnoty výkonu generátoru a proudu představují již samy o sobě vyšší kvalitu přístroje (i bez vazby na konkrétní užití přístroje nebo možnosti využití iterativních metod rekonstrukce a pokročilých detektorů, k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť umožňují získání kvalitnějších výstupů. Jak vyplývá ze závěrů znaleckého posudku, vyšší hodnoty výkonu a proudu umožnují dosáhnout vyššího časového rozlišení, a tím i kvalitnějšího obrazu orgánů pacienta. Současně však umožňují větší medicínské využití CT přístroje, tedy vyšší užitnou hodnotu. Nižší výkon a proud může naopak limitovat využití CT přístroje, zejména pak v případech, kdy je třeba zajistit kratší doby (vyšší rychlosti) rotace gantry, tedy mimo jiné v případech snímání srdce. Jinými slovy, z hlediska medicínského využití lze na podkladě znaleckého dokazování uzavřít, že přístroj s vyšším výkonem generátoru a vyšší hodnotou horní hranice rozsahu proudu rentgenkou bude mít větší medicínské využití (srov. výše závěry znaleckého posudku – zejména pak body 185–187 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

213.     Ostatně nelze přehlížet, že ani odborné posouzení, které na podporu svých argumentů přináší navrhovatel, tento závěr nerozporuje. Z návrhu odpovědi na znalecké otázky, které předkládá navrhovatel, se naopak v této souvislosti rovněž podává, „[k]valita obrazu roste při vyšších dávkách záření, ale absorbovaná energie rentgenového záření má škodlivý vliv na tkáně“ (viz bod 106 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ohledně možných negativních aspektů souvisejícím s nárůstem rentgenového záření bude pojednáno dále v odůvodnění toho rozhodnutí.

214.     Jelikož jednoznačně existuje vztah mezi výší fyzických hodnot předmětných parametrů CT přístroje a kvalitou přístroje, jeví se požadavek na vyšší fyzické hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu jako zcela racionální. O racionálním a plánovitém přístupu zadavatele, ve kterém zohledňuje možná budoucí užití CT přístroje, vypovídá i odůvodnění požadovaných minimálních hodnot předmětných parametrů CT přístroje předložené zadavatelem. Ten je odůvodňuje mimo jiné klinicko-medicínským účelem tohoto přístroje, a to i s ohledem na očekávaný vývoj spektra pacientů a poskytovaných služeb (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel při stanovení technické specifikace vycházel z dlouhodobé koncepce rozvoje zadavatele, z provedených vnitřních analýz a z analýzy zpracované zřizovatelem zadavatele. Tato analýza je přitom podkladem pro zpracování Strategického plánu rozvoje zdravotnictví Kraje Vysočina na období do roku 2020. Uvedené dokumenty zohledňují předpokládaný demografický vývoj obyvatelstva a důvody hospitalizace podle příčin. Tyto faktory – demografický vývoj obyvatelstva a důvody hospitalizace podle příčin – mají dle zadavatele ovlivnit poskytování zdravotních služeb zadavatelem (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z citovaných faktorů, jejichž podrobnější přehled zadavatel předložil Úřadu, vyplývá, že nejčastější příčinou hospitalizace u mužů i žen je onemocnění oběhové soustavy. Zadavatel je v této souvislosti veden úvahou, která v předmětném správním řízení nebyla jakkoliv zpochybněna, a sice že počet hospitalizací z důvodu onemocnění oběhové soustavy se bude zvyšovat. Na základě uvedených skutečností proto zadavatel uzpůsobuje i dlouhodobý a střednědobý plán svého rozvoje a s tím související požadované přístrojové vybavení (viz bod 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

215.     Zadavatel rovněž vyjádřil záměr používat poptávaný CT přístroj vedle obecné CT diagnostikyi pro komplexní CT neurodiagnostiku a pro CT kardiodiagnostiku, kde očekává nárůst počtu CT koronarografií (viz bod 134 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel argumentuje konkrétně tím, že k dosažení vysoké kvality zobrazení i při rychlých rotacích a při vyšetření objemných pacientů musí poptávaný CT přístroj splňovat požadované „vyšší“ hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu (viz body 37 a 134 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel rovněž poukazuje na skutečnost, že nedisponuje přístrojem k provádění magnetické rezonance a ve střednědobém plánu nemůže zvažovat ani jeho zakoupení. Zadavatel proto bude provádět veškerá komplexní medicínská vyšetření právě na počítačovém tomografu. Pomocí CT přístroje bude provádět i vyšetření srdce, proto požaduje přístroj s odpovídajícími parametry. Jak vyplývá ze závěru znaleckého dokazování, obecně jsou vyšší hodnoty žádoucí zejména pro vyšetření srdce, pro jehož snímání je žádoucí co nejvyšší časové rozlišení (vysoký výkon generátoru, krátký čas rotace; viz body 61 a 134 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedená úvaha zadavatele tak má své racionální zdůvodnění.

216.     S ohledem na výše uvedené zadavatel dle Úřadu při stanovení sporných požadavků reflektoval široké možnosti využití CT přístroje a zejména pak předpokládaný vývoj. Jak bylo dovozeno výše a jak vyplývá rovněž ze závěru znaleckého dokazování, přinejmenším pro CT kardiodiagnostiku (pro zajištění rychlých rotací gantry při vyšetření srdce) může být disponování vyššími hodnotami těchto parametrů zásadní. Právě kardiodiagnostika, kde zadavatel očekává nárůst počtu CT koronarografií, se nepochybně může uplatnit při onemocněnými oběhové soustavy. Vyšší hodnoty sporných parametrů mohou najít uplatnění i v případě vyšetření objemných pacientů.

217.     Navrhovatel v podstatné části své argumentace poukazuje zejména na to, že tyto hodnoty, tj. výkon generátoru, resp. rozsah proudu samy o sobě z pohledu zadavatelem vymezeného (standardního) medicínského využití nemají zásadní význam, resp. nemají význam tyto „zbytečně vysoké hodnoty“. Úřad na podkladě znaleckého dokazování nicméně dovodil, že naopak tyto hodnoty jsou samy o sobě z hlediska kvality CT přístroje zásadní. Pakliže zadavatel požaduje tyto hodnoty, lze souhlasit s tím, že požaduje z určitého pohledu „kvalitnější“ plnění. Na uvedeném dle Úřadu nic nemění ani snaha navrhovatele poukázat na to, že „čím je hodnota dávky záření vyšší (dosahována vyššími hodnotami zejména výkonu generátoru), tím je absorbovaná i vyšší energie rentgenového záření, která má nepochybně škodlivý vliv na tkáně“, což zcela nepochybně není žádoucí. Právě v tomto ohledu je již nutné ponechat zadavateli nezbytnou míru volnosti, aby si zadavatel zvážil, kterému aspektu „kvality,“ resp. možných negativních dopadů „dá přednost“. Uvedené lze vhodně demonstrovat například na fiktivním požadavku zadavatele, aby poptávaný automobil disponoval určitým výkonem motoru v kW, případně určitou možnou maximální rychlosti v km/hod. Bez nutností větších odborných znalostí lze v zásadě konstatovat, že zvyšující se požadavky na výkon motoru a maximální rychlost automobilu budou nejspíš kompenzovány zvýšenou spotřebou pohonných hmot. Argumentace v tom smyslu, že zadavatel postupuje v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, jelikož neomezuje parametr maximální spotřeby, by z pohledu zákona nepochybně nebyla na místě. Pokud zadavatel určitým parametrům nepřisuzuje význam, nelze bez dalšího dovodit, že tím neodůvodněným způsobem zvýhodňuje určitého dodavatele resp. jeho řešení. Jinými slovy, zadavatel je povinen jednat v souladu se zásadou zákazu diskriminace, avšak nelze po něm spravedlivě požadovat, aby ho tato zásada limitovala co do odůvodnitelné snahy poptávat objektivně kvalitnější předmět plnění, resp. aby předmět plnění přizpůsobil nikoli svým potřebám, ale zejména podmínkám trhu, tedy možnostem konkrétního uchazeče. Úřad není oprávněn autoritativně určit, kterou vlastnost poptávaného přístroje má zadavatel zohledňovat. Takové úvahy by přesahovaly rámec standardního správního uvážení a nahrazovaly by povinnosti zadavatele v souvislosti s odpovědností za vynakládání veřejných prostředků.     

218.     Lze částečně souhlasit s tím, že zadavatelem dovozené medicínské využití požadovaného přístroje nebylo v zadávací dokumentaci explicitně uvedeno, když zadavatel své budoucí „specifické potřeby“ přímo, konkrétně a zcela obšírně v zadávací dokumentaci nedefinoval. Pokud jde o možná medicínská využití poptávaného CT přístroje, zadavatel v této souvislosti uvedl či naznačil určitá užití v zadávací dokumentaci a jiných dokumentech vzniklých v rámci předmětného zadávacího řízení nebo v rámci tohoto správního řízení a některá lze z uvedených skutečností dovodit (např. z Technického popisu zařízení). Je nicméně nutné si uvědomit, že ze zákona zadavateli nevyplývá povinnost v zadávacím řízení deklarovat, k jakým konkrétním účelům bude CT přístroj používán. Jakkoliv Úřad souhlasí, že je to nepochybně vhodné, nelze uvést, že tato okolnost je zcela zásadní, případně sama o sobě může způsobovat netransparentnost zadávacího řízení, resp. zadávacích podmínek. Úřad má rovněž za to, že o představě zadavatele v souvislosti s budoucím využitím přístroje (byť ne nutně všech možností využití) fakticky vypovídají i právě jím stanovené sporné požadavky na CT přístroj (tedy i požadavky na výkon a rozsah proudu). Z § 45 odst. 1 zákona plyne mimo jiné, že technickými podmínkami se v případě veřejných zakázek na dodávky rozumí vymezení charakteristik a požadavků na dodávky stanovené objektivně a jednoznačně způsobem vyjadřujícím účel využití požadovaného plnění zamýšlený zadavatelem.

219.     Dále má Úřad za to, že je nutné vzít v úvahu i skutečnost, že zadavatel přirozeně nemůže znát veškerá možná budoucí využití CT přístroje (a ani nemusí). Uvedené platí obzvláště v případě, pokud bude používat CT přístroj delší dobu a požadavky na vyšetření se během této doby budou vyvíjet např. v závislosti na výskytu určitých onemocnění, pokroku ve vědě a technice, případně na zaměření a aspiracích zadavatele do budoucna. Čím delší dobu používání CT přístroje lze očekávat, tím obtížněji lze predikovat, k jakým účelům bude třeba CT přístroj využit a zda tedy bude CT přístroj po technické stránce dostačující. 

220.     Zadavatel může v tomto směru učinit toliko odhad. Nemůže si být však jist, zda budou nyní postačující hodnoty dostatečné i pro veškerá budoucí užití. Vzhledem k uvedenému může zadavatel počítat i s určitou „rezervou“ a požadovat vyšší hodnoty technických parametrů CT přístroje i pro případná nestandardní, méně obvyklá či jednoduše z hlediska technických předpokladů náročnější použití, ač pro současná užití přístroje by mohly postačovat i nižší hodnoty. Lze pak uvést, že tato rezerva by však v takovém případě neměla být excesivní. Jistá rezerva v technických parametrech je tím více odůvodnitelná, čím delší dobu má zadavatel v plánu CT přístroj užívat nebo po jakou dobu je jeho provoz běžný.

221.     Pokud by Úřad připustil, že hodnoty sporných parametrů navrhovatelem nabízeného CT přístroje (72 kW, 600 mA) jsou dostačující pro nyní zadavatelem uvedené nebo dovozené účely poptávaného CT přístroje, rozdíl mezi těmito hodnotami a zadavatelem požadovanými hodnotami sporných parametrů (80 kW, 650 mA) by činil 8 kW a 50 mA. Úřad má za to, že tento rozdíl, v případě, že by měl představovat rezervu hodnot pro celou předpokládanou dobu provozu CT přístroje, která činí 10 let (viz níže), a je tedy poměrně dlouhá, dle názoru Úřadu není natolik výrazný, aby mohl být hodnocen jako nepřiměřený pro pokrytí případných budoucích změn. Úřad tedy nepovažuje takovou rezervu v daném případě za zjevně excesivní. Zadavatelem požadovanými hodnotami sporných parametrů přitom disponují minimálně tři CT přístroje dvou výrobců ve třídě odpovídající poptávanému CT přístroji, jak plyne ze znaleckého posudku a nasvědčuje tomu i odborné posouzení nabízeného CT přístroje předložené navrhovatelem (viz body 153 a 112 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel svými požadavky tedy ani nevybočuje z této třídy CT přístrojů.

222.     Nelze rovněž přehlížet, že na trhu jsou nabízeny i přístroje s výrazně vyššími fyzickými hodnotami sporných parametrů (100 kW, 120 kW, 1000 mA) od různých výrobců (viz body 21, 44 a 153 odůvodnění tohoto rozhodnutí), z čehož je zřejmé, že vyšší hodnoty obecně mají opodstatnění a nacházejí uplatnění i v situaci, kdy jsou CT přístroje již běžně vybaveny iterativními metodami rekonstrukce a pokročilými detektory umožňujícími použití nižších fyzických hodnot sporných parametrů (k tomu viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

223.     Ostatně i ze znaleckého posudku se podává, že „pro budoucí přizpůsobení CT přístroje vědeckotechnickému vývoji je třeba, aby definitivní parametry CT přístroje byly v okamžiku pořízení na vysoké úrovni, což umožní i dosažení porovnatelné morální a technické životnosti systému“ (viz bod 193 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

224.     Lze tedy shrnout, že zadavatel hodlá CT přístroj používat po dobu 10 let. Po tuto dobu se přitom hodlá přizpůsobovat již shora uvedeným trendům. CT přístroj tedy musí být modifikovatelný a využitelný po celou dobu jeho životnosti. Modulární modifikace přístroje je odvislá od konstrukčních parametrů, které zohlednil zadavatel v Technickém popisu zařízení, právě mimo jiné požadavky na minimální hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu CT přístroje. Technické požadavky jsou podle názoru zadavatele stanoveny optimálně pro budoucí využití přístroje dle zvažovaného vývoje (viz bod 40 odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, uvedené hodnoty reflektují racionální úvahy. Širší rozsah využití CT přístroje závisí na vývoji potřeb během jeho užívání, přičemž zadavatel počítá s budoucími investicemi do souvisejícího vybavení CT přístroje (viz body 41 a 42 odůvodnění tohoto rozhodnutí).Splnění technických parametrů požadovaných zadavatelem by měl umožnit naplnit požadavek zákona o zdravotních službách na náležitou odbornou úroveň, zatímco nižší technické parametry by naplnění tohoto požadavku ztížily (viz bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

225.     V souvislosti s požadavkem na stanovení sporných technických parametrů požadovaného přístroje nelze tedy přehlížet racionální důvody, pro které lze považovat požadavky na vyšší hodnoty sporných parametrů CT přístroje za objektivně odůvodnitelné (potřeba reagovat na vývoj po dobu očekávaného provozu přístroje, zajištění předpokladů pro modifikace přístroje a zajištění technické připravenosti na naplňování požadavku zákona o zdravotních službách na náležitou odbornou úroveň).  

226.     Úřad uzavírá, že zadavatelem požadovanou minimální fyzickou hodnotu výkonu generátoru a minimální horní fyzickou hodnotu rozsahu proudu nepovažuje za excesivní. Zadavatel při stanovení svých požadavků toliko využil prostoru pro legitimní úvahu, který by mu měl být při pořizování CT přístroje ponechán. Požadované hodnoty předmětných parametrů jsou dostatečně podloženy jeho úvahami, jasně nevybočují z jeho odůvodněných potřeb a jako takové jsou tedy objektivně zdůvodnitelné. Jejich stanovením se zadavatel nedostal do rozporu se zákonem, neboť s ohledem na uvedené nelze mít za to, že by samy o sobě tyto hodnoty zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely nedůvodné překážky hospodářské soutěže ve smyslu § 45 odst. 3 zákona, resp. že by porušovaly zásady vyjádřené v § 6 odst. 1 zákona.   

227.     Úřad se dále nad rámec otázek, o kterých pojednal již shora a které jsou pro posouzení šetřeného případu klíčové, zvlášť vyjadřuje k hlavním argumentům navrhovatele a navrhovatelem předloženým podkladům.

K CT přístroji nabízenému navrhovatelem

228.     Navrhovatel na podporu svého názoru o nedůvodnosti a účelovosti sporných požadavků zadavatele na výkon generátoru (≥ 80 kW) a rozsah proudu (≥ 650 mA) argumentuje tím, že jím nabízený přístroj (Toshiba Aquilion PRIME 160) plně splňuje vymezený předmět veřejné zakázky a umožňuje bez omezení provádět všechny zadavatelem v rámci veřejné zakázky předpokládané a požadované typy vyšetření (viz bod 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí), jelikož disponuje možností využití speciální metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat a jedinečnou konstrukcí detektorů s výrazně vyšší účinností převodu RTG záření na elektrický signál (viz zejména bod 15 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Samotné nižší fyzické hodnoty výkonu generátoru (72 kW) a rozsahu proudu (10–600 mA) navrhovatelem nabízeného CT přístroje tedy dle navrhovatele neomezují medicínský účel a užití CT přístroje (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle navrhovatele sporné parametry CT přístroje odpovídají ekvivalentním hodnotám (144 kW, 10–600 mA), které jsou vyšší než zadavatelem požadované fyzické hodnoty sporných parametrů.

229.     K tomu Úřad uvádí, že nevylučuje, že navrhovatelem nabízený CT přístroj je schopen naplnit zadavatelem v současné době uváděné medicínské účely (ať už toliko s využitím jeho nižších fyzických hodnot, nebo s využitím iterativních metod rekonstrukce dat a pokročilých detektorů). Nelze ale na podkladě uvedeného souhlasit již s tím, že „fyzické“ hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu, které požaduje zadavatel, jsou zjevně excesívní. Jak již Úřad uvedl shora, pro posouzení šetřeného případu považuje za klíčové, zda jsou požadavky zadavatele na minimální výkon generátoru ve výši 80 kW a na minimální horní hodnotu rozsahu proudu ve výši 650 mA poptávaného CT přístroje objektivně zdůvodnitelné. Za rozhodující tedy Úřad nepovažuje to, zda předmětné požadavky zadavatele „přesně“ odpovídají zadavatelem uváděným medicínským účelům, které zadavatel v době zadávání veřejné zakázky nemusí ani zcela znát. Podstatné v šetřeném případě tedy je, zda mají zadavatelem požadované hodnoty sporných parametrů opodstatnění ve vztahu ke kvalitě CT přístroje. Tyto hodnoty přitom může zadavatel stanovit i s ohledem na nejisté budoucí účely využití CT přístroje (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Za relevantní lze případně považovat, zda by tato zadavatelem požadovaná kvalita mohla být nahrazena kvalitou „ekvivalentní“. 

230.     Úřad již výše konstatoval, že považuje požadované hodnoty za objektivně zdůvodnitelné, přičemž uvedl mimo jiné, že CT přístroj s vyššími fyzickými hodnoty výkonu generátoru a proudu lze obecně považovat za přístroj vyšších kvalit. Dále Úřad na podkladě znaleckého posudku uvádí, že možnost současného použití iterativních metod rekonstrukce dat a pokročilých detektorů kvalitu CT přístroje zvyšuje, ale nenahrazuje zcela kvalitu danou fyzickými hodnotami přístroje, přičemž v této souvislosti lze uvést zejména následující.

231.     Úřad vychází zejména z poznatků získaných ze znaleckého posudku. Jedním z předpokladů pro využití maximálních ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístroje je využití iterativních algoritmů rekonstrukce obrazu s nejvyššími stupni iterace (viz bod 192 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Použití maximálních stupňů iterativních algoritmů při rekonstrukci obrazu však nemusí vyhovovat každému medicínskému účelu, může zvyšovat dobu rotace gantry a rovněž nemusí vyhovovat ani všem lékařům pro řádné vyhodnocení snímků. Použitím iterace se sice snižuje množství šumu v obraze, ale rovněž se snižuje prostorové rozlišení (viz bod 189 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ekvivalentní hodnoty jsou dle znaleckého posudku spíše teoretické, může jich být dosaženo pouze za určitých předpokladů a jsou závislé na konstrukci přístroje a na řadě parametrů, které jsou použité při konkrétním vyšetření pacienta, a na parametrech rekonstrukce obrazu.

232.     Ze znaleckého posudku rovněž vyplývá, že prohlášení předložené navrhovatelem o měření na fantomu pro izolovanou hodnotu proudu rentgenkou neobsahuje ani detailní popis měření ani jeho výsledky, nýbrž pouze konstatování o realizovaném měření, přičemž nelze rovněž přehlížet, že je hodnocen pouze jediný parametr, a to směrodatná odchylka šumu v obraze, byť se v této souvislosti používají i další parametry pro hodnocení kvality obrazů (viz bod 170 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

233.     Dále lze uvést, že v případě nemožnosti použít iterativní metody rekonstrukce dat (pro povahu medicínského výkonu, preference lékaře atd.), je uživatel přístroje odkázán na fyzické hodnoty přístroje.

234.     Ze znaleckého posudku dále jednoznačně vyplývá, že právě fyzické hodnoty sporných parametrů mají vyšší vypovídací hodnotu o kvalitě CT přístroje a o možnostech jeho použití, zejména přihlédneme-li ke skutečnosti, že současné CT přístroje jsou moderními iterativními metodami rekonstrukce dat a pokročilými detektory standardně vybaveny (viz bod 145 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

235.     Význam fyzických hodnot potvrzuje znalecký posudek i v té souvislosti, že jakékoliv využití ekvivalentních hodnot technických parametrů CT přístrojů v rámci veřejné zakázky je nevhodné, a to i proto, že není možné jejich objektivní porovnání mezi jednotlivými přístroji či výrobci (viz body 193 a 194 odůvodnění tohoto rozhodnut). Tyto hodnoty jsou dle závěrů znaleckého dokazování spíše „marketingové“, nikoliv reálné. Pro účely posouzení kvality zobrazení CT přístroje a porovnání CT přístrojů by měly být používány fyzické hodnoty technických parametrů CT přístroje, které jsou dané technickou konstrukcí generátoru a rentgenky (viz bod 194 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

236.     Ostatně i sám navrhovatel připouští, že způsob využívání a nastavení iterativních metod na bázi matematických modelů v prostoru RAW dat se může výrazně lišit v účinnosti, tedy mírou celkového snížení dávky (viz bod 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

237.     Ekvivalentní hodnoty, kterých je dosahováno zejména díky použití iterativních metod, tedy nelze považovat za spolehlivý údaj, který by byl vhodný pro porovnávání CT přístrojů, resp. pro stanovení požadavků na poptávaný CT přístroj přímo v zadávacích podmínkách.   Ekvivalentní hodnoty nepředstavují ve vztahu ke kvalitě CT přístroje a možnostem jeho užití natolik spolehlivý údaj, že by jeho vyššími hodnotami bylo možné a vhodné kompenzovat nižší než zadavatelem důvodně požadované fyzické hodnoty sporných parametrů.

238.     Znalecký ústav ve znaleckém posudku učinil jednoznačný závěr, že se nepodařilo prokázat, že by ekvivalentní hodnoty proudu rentgenkou a výkonu generátoru navrhovatelem nabízeného přístroje díky iterativní rekonstrukci AIDR 3D a použitým detektorům dosahovaly hodnot tvrzených navrhovatelem (viz bod 196 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Znalecký ústav tedy nemohl potvrdit, že by kvalita obrazů získaných při použití navrhovatelem nabízeného CT přístroje při tvrzených ekvivalentních hodnotách výkonu generátoru a proudu rentgenky (144 kW, 10–1200 mA) odpovídala kvalitě obrazů získaných při použití CT přístroje se stejně vysokými fyzickými hodnotami proudu rentgenky a výkonu generátoru pro všechny zadavatelem zamýšlené medicínské účely (viz bod 197 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že fyzické hodnoty a hodnoty ekvivalentní dosažené s využitím metody iterativní rekonstrukce nelze co do reálného využití srovnávat. 

239.     V souvislosti s argumentací navrhovatele ekvivalentními hodnotami sporných parametrů nabízeného CT přístroje (dosahovanými díky použití metody adaptivní iterativní rekonstrukce dat a užití účinných detektorů) dále nelze opominout ani následující skutečnost. Zadavatel nestanovil pouze požadavek na fyzické hodnoty sporných parametrů požadovaného CT přístroje. Zadavatel stanovil také požadavek na vybavení CT skeneru „nejpokročilejším módem iterativní rekonstrukce na bázi matematických modelů v prostoru raw dat“ (viz bod 130 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze znaleckého posudku dále plyne, že současné CT přístroje jsou iterativními metodami rekonstrukce dat a pokročilými detektory standardně vybaveny, přičemž mezi detektory různých výrobců není u CT přístrojů srovnatelné kategorie výrazný rozdíl, který by měl významný vliv na kvantitativní vlastnosti CT přístroje (viz body 190 a 191 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

240.     Z uvedeného je zřejmé, že zadavatel od poptávaného CT přístroje neočekává kvalitu a užitnou hodnotu danou pouze fyzickými hodnotami sporných parametrů, ale nejvyšší možnou kvalitu očekává právě ve spojení s pokročilými detektory a i výslovně požadovanou metodu iterativní rekonstrukce dat.

241.     Vybavení CT přístroje určitým typem metody iterativní rekonstrukce dat a účinnými detektory (a v důsledku tohoto dosahování určitých, byť spíše teoretických, ekvivalentních hodnot sporných parametrů CT přístroje) tedy jistě může představovat přidanou hodnotu oproti CT přístroji, který touto metodou vybaven není a je vybaven méně účinnými „konvenčními“ detektory. Takové vybavení však nepředstavuje zásadní přidanou hodnotu ve srovnání s jiným v současné době nabízeným CT přístrojem (neboť ten disponuje obdobným technickým řešením), ani ve srovnání s požadavky zadavatele. Nelze tedy souhlasit se snahou navrhovatele prokázat, že jim nabízené řešení představuje určité nadstandardní technologické řešení. Naopak, jak vyplývá ze závěru znaleckého dokazování, většina současných CT přístrojů je vybavena určitým typem interaktivní rekonstrukce dat, resp. konstrukce detektorů CT přístroje navrhovatele není nikterak zásadně výjimečná. V této souvislosti tedy nelze jednoznačně potvrdit, že by navrhovatelem nabízený CT přístroj svojí kvalitou a užitnou hodnotou skutečně odpovídal tomu, jakou kvalitu a užitnou hodnotu lze od CT přístroje se zadavatelem stanovenými vyššími fyzickými hodnotami sporných parametrů v kombinaci s iterativní metodou rekonstrukce a pokročilými detektory, očekávat.    

242.     S ohledem na uvedenou skutečnost nelze požadovat v šetřeném případě po zadavateli, aby ekvivalentní hodnoty zohlednil. Pokud by tak ve shora popsané situaci učinil, znamenalo by to, že by porovnával neporovnatelné. Porovnával by totiž určité ekvivalentní hodnoty technických parametrů nabízeného CT přístroje s požadovanými fyzickými hodnotami, ovšem fiktivního CT přístroje (nevybaveného iterativní rekonstrukcí dat a s konvenčními detektory), který nicméně není, jako bylo opakovaně dovozeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, předmětem veřejné zakázky. Argumentace navrhovatele vyššími ekvivalentními hodnotami sporných parametrů tedy není na místě, a to s ohledem na to, že ekvivalentními hodnotami sporných parametrů disponují pravděpodobně všechny v současné době nabízené CT přístroje „vyšší střední třídy“ (jak již bylo uvedeno výše na podkladě znaleckého posudku), a rovněž proto, že určitými ekvivalentními hodnotami sporných parametrů musí disponovat všechny v předmětném zadávacím řízení nabízené CT přístroje (jak bylo uvedeno výše, zadavatel stanovil požadavek na iterativní rekonstrukci).

243.     Na výši ekvivalentních hodnot nabízeného CT přístroje založenými na výše uvedených technických řešeních by tedy teoreticky mohl poukazovat kterýkoli dodavatel, jehož CT přístroj nesplňuje požadavky zadavatele na fyzické hodnoty poptávaného CT přístroje. Smysl by to však v šetřeném případě nemělo. Úřad má za to, že v situaci, kdy jsou ekvivalentní hodnoty výsledkem poměřování s fiktivním CT přístrojem, který zadavatel nepožaduje, jelikož všechny nabízené CT přístroje disponují určitými ekvivalentními hodnotami (přinejmenším díky zadavatelem požadované iterativní rekonstrukci), postrádá argumentace navrhovatele faktické opodstatnění. Jinými slovy, každý CT přístroj nabídnutý v rámci předmětného zadávacího řízení, lhostejno, zda s nižšími, stejnými, ale i vyššími fyzickými hodnotami sporných parametrů než požadoval zadavatel, dosahuje, resp. měl by (díky jeho vybavení iterativními metodami) dosahovat určitých ekvivalentních hodnot sporných parametrů, na které poukazuje ve své argumentaci navrhovatel. Lze rovněž připomenout, že přepočet na ekvivalentní hodnoty považuje v šetřeném případě vzhledem k požadavkům zadavatele za neopodstatněný i znalecký ústav (viz bod 198 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

244.     Úřad uvádí, že lze rovněž uvažovat i tím způsobem, že v případě vyšších fyzických hodnot lze obecně (odhlédneme-li od možných odlišností v účinnosti iterativních rekonstrukcí a detektorů různých výrobců)očekávat i vyšší ekvivalentní hodnoty. Je-li tedy vybaven iterativní rekonstrukcí např. CT přístroj s fyzickou hodnotou výkonu generátoru 80 kW (požadavek zadavatele), lze očekávat, že ekvivalentní hodnota výkonu generátoru bude vyšší než v případě CT přístroje s fyzickou hodnotou výkonu generátoru 72 kW (přístroj navrhovatele). Z uvedeného tedy plyne, že CT přístroj, který plně vyhovuje požadavkům zadavatele na fyzické hodnoty, by měl právě v důsledku jeho vyšších fyzických hodnot dosahovat ještě vyšších ekvivalentních hodnot než CT přístroj s nevyhovujícími fyzickými hodnotami (např. než navrhovatelem nabízený CT přístroj).

  

245.     Úřad má tedy za to, že vzhledem ke shora uvedenému, zejména k nespolehlivosti údajů o ekvivalentních hodnotách (kdy ani znalecký ústav nedokázal v šetřeném případě mj. na základě navrhovatelem předložených podkladů tyto navrhovatelem uvedené hodnoty potvrdit), dále vzhledem k obtížně postižitelné vazbě ekvivalentních hodnot na kvalitu a možnosti užití CT přístroje, dále k možným limitacím užití CT přístroje při použití iterativních metod, jakož i k riziku, že tuto metodu v praxi nebude možné z nějakého důvodu použít, nelze spravedlivě po zadavateli ani požadovat, aby v zadávacích podmínkách stanovil svoje požadavky na CT přístroje při reflektování právě ekvivalentních hodnot CT přístroje.

K dalším argumentům navrhovatele

246.     Úřad k další argumentaci a zejména k dalším podkladům navrhovatele, které byly předloženy v průběhu správního řízení, uvádí následující. Navrhovatel v průběhu správního řízení předkládá Úřadu certifikáty a referenční dokumenty prokazující z jeho pohledu kvalitu, resp. dostatečnost hodnot navrhovatelem nabízeného CT přístroje pro jeho řádné využití. Pokud jde o tyto navrhovatelem předložené podklady, Úřad opětovně uvádí, že nevylučuje, že CT přístroj nabízený navrhovatelem je kvalitní a že poskytovatelům referencí pro jejich dosavadní potřeby plně postačuje. Uvedené skutečnosti však nemají vliv na to, že zadavatel v šetřeném případě je oprávněn na základě svých racionálních úvah stanovit vlastní požadavky na poptávaný CT přístroj. Navrhovatel v podstatné části své argumentace uvádí, že není účelné, poptávat přistroj s tak vysokými hodnotami výkonu generátoru a rozsahu proudu, jelikož aktuální trendy kladou důraz zejména na potřebu snižování dávky ionizujícího záření pro pacienta i obsluhující personál. Právě proto se navrhovatel dle vlastních slov „vydal cestou jiného technického řešení v souladu s aktuálním celosvětovým trendem“. Jak bylo dovozeno výše, je na zadavateli, aby zohlednil, které konkrétní vlastnosti a parametry jsou z jeho pohledu zásadní, kterým dá přednost, kterým přisuzuje určitou užitnou hodnotu. Jak bylo obsáhlým způsobem prokázáno, právě vyšší fyzické parametry a hodnoty výkonu generátoru a rozsahu proudu poskytují zadavateli jednoznačnou záruku o kvalitativních aspektech daného přístroje z hlediska kvality obrazu snímaného objektu. To, že se navrhovatel v rámci svého technického řešení „vydal jinou cestou“, nemůže jít k tíži zadavatele. Není povinnosti zadavatele zohledňovat konkrétní aspekty v řešení konkrétního uchazeče. Není to uchazeč, kdo určuje vlastnosti a specifika poptávaného přístroje, nýbrž pouze a jedině zadavatel. Pakliže uchazeč volí cestu jiného technologického řešení, je to zároveň jeho obchodní riziko, že toto řešení nemusí být v souladu s preferencí všech zadavatelů.

247.     Co se týče dalších podkladů, zejména pak návrhu odpovědi na znalecké otázky navrhovatele, předložené Úřadem znaleckému ústavu, případné další odborné vyjádření zpracované pro navrhovatele Ing. Bičíkem CSc., které rovněž předložil navrhovatel v průběhu správního řízení, lze uvést následující. Předně Úřad uvádí, že v průběhu správního řízení byl ustanoven znalec, konkrétně znalecký ústav, který je uveden v seznamu znaleckých ústavů ministerstva spravedlnosti, které jsou určeny pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení (srov. ust. § 21 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů). Jak bylo dovozeno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, při dokazování znaleckým posudkem platí zásada volného hodnocení důkazů, takže žádný z důkazů, ani znalecký posudek, není dopředu nadán větší důkazní silou. Jeho správnost a věrohodnost je nutno pečlivě hodnotit. Závěry znaleckého posudku v šetřeném případě považuje Úřad za logické, vnitřně konzistentní, zohledňující celou podstatu věci a zejména pak za závěry, podané právě subjektem, jenž je svou odbornosti nadán k podání nanejvýš specifického vyjádření. Úřad opětovně připomíná, že znalecký ústav se v šetřeném případě vyjádřil pouze k odborným otázkám, o kterých si Úřad neuměl učinit úsudek, přičemž samotné právní hodnocení zjištěných skutečnosti bylo provedeno Úřadem.

248.     Úřad považuje za vhodné akcentovat, že navrhovatel v žádném ze svých vyjádření, případně v žádném z předložených podkladů, tedy zejména v odborném vyjádření či návrhu odpovědi, které zpracoval Ing. Bičík, CSc., neprezentuje žádné obecné, ani konkrétní výhrady k odpovědi znaleckého ústavu na znalecké otázky. Z podkladů předložených navrhovatelem lze naopak dovodit, že v některých odpovědích jsou závěry prezentované Ing. Bičíkem CSc., stejné, jako závěry vyplývající ze znaleckého posudku. Obdobné závěry lze identifikovat zejména v odpovědi na otázku a), tedy, že kvalita obrazu roste při vyšších dávkách záření (srov. 213 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dále pak lze identifikovat v zásadě obdobné závěry v rámci odpověděl na otázku c) a na otázku d). Další dílčí závěry, které v této souvislosti prezentuje Ing. Bičík CSc., nikterak nezpochybňuji ani nejsou rozporné se závěry znaleckého posudku.

249.     Co se týče otázky e), z odpovědi Ing. Bičíka CSc., se podává, že s ohledem na medicínské účely vymezené zadavatelem není nutné, aby CT přístroj dosahoval uvedených ekvivalentních hodnot. Dle odborníka navrhovatele CT přístroj s výkonem generátoru do 72 kW a s rozsahem proudu do 600 mA plně postačí pro všechny medicínské účely i bez iterativní rekonstrukce. Ani toto konstatování navrhovatelem určeného odborníka nic nemění na závěrech učiněných Úřadem v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad uvádí, že o povaze a využití přístroje s ohledem na medicinské účely bylo pojednávaného výše. Lze pouze připomenout, že v šetřeném případě je rozhodné zejména to, zda mají zadavatelem požadované „fyzické“ hodnoty sporných parametrů opodstatnění ve vztahu ke kvalitě obrazových výstupů, resp. zda přináší pro zadavatele objektivně určitou přidanou hodnotu, což bylo v šetřeném případě spolehlivě prokázáno. Konkrétní medicínské využití co do všech možných medicínských postupů zadavatel nemusí v čase zpracování zadávacích podmínek znát, a tedy ani uvádět v zadávací dokumentaci.

250.     V odpovědi na otázku b), tedy zda lze považovat hodnoty požadované zadavatelem v porovnání s hodnotami nabízenými navrhovatelem za kvalitativně vyšší, dle Úřadu absentuje ze strany odborníka navrhovatele jakákoliv odpověď na dotaz Úřadu. Ing. Bičík CSc., v této souvislosti upozorňuje pouze na skutečnost, že se zadavatel při stanovení požadavků na sporné hodnoty předmětných parametrů CT přístroje neřídil příkazem ministra zdravotnictví, které vyžadují povolení tolerance parametrů ± 10 % (viz bod 107 odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že z hlediska posuzování souladu postupu zadavatele v zadávacím řízení se zákonem je tato skutečnost irelevantní. Příkazy či pokyny interní povahy o vhodném zpracování zadávacích podmínek samy o sobě nejsou pro postup zadavatele v souladu se zákonem a ve vztahu k uchazečům jakkoliv závazné. Navrhovatel v návrhu v této souvislosti taktéž uvádí, že lze připustit, že mezi parametry nabízeného přístroje Aquilion PRIME 160 a požadavky zadavatele na výkon generátoru a rozsah proudu je určitý rozdíl, ovšem tento je nutné považovat za zanedbatelný (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad uvádí, že z pohledu zákona je irelevantní, v jakém rozsahu jsou zadávací podmínky nesplněné. Zákon nezná splnění zadávacích podmínek s „výhradami,“ resp. „zanedbatelné“ porušení zadávacích podmínek. Lze potvrdit, že pakliže by zadavatel umožnil přímo v zadávací dokumentaci určité rozpětí, případně by výslovně umožnil toleranci určité hodnoty, situace by zřejmě byla jiná. Pakliže k tomu ale zadavatel nepřistoupí a zadávací podmínky stanoví podle svých preferencí jiným konkrétním způsobem (minimální hodnotou), nelze je vykládat tak, že přímo ze zákona by měla být povolena jistá tolerance. Sám o sobě argument, že jde pouze o zanedbatelné nesplnění zadavatelem požadované hodnoty, je tedy nedůvodný.

251.     Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když stanovil v příloze č. 3 zadávací dokumentace veřejné zakázky požadavky na minimální hodnoty výkonu generátoru ve výši 80 kW a minimální horní hodnotu rozsahu proudu ve výši 650 mA poptávaného CT přístroje.

252.     Podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 2 zákona nemohou být dány, neboť v posuzované věci nebyla uzavřena smlouva, a nebyl logicky ani podán návrh na uložení zákazu plnění smlouvy dle § 114 odst. 2 zákona. Vzhledem k tomu, že Úřad konstatoval, že zadavatel při stanovení minimálních hodnot výkonu generátoru a rozsahu proudu poptávaného CT přístroje postupoval v souladu se zákonem, a nezjistil tedy důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

1.             Mgr. Michal Kozár, na základě sdělení zadavatele doručováno do datové schránky Nemocnice Pelhřimov, příspěvková organizace, Slovanského bratrství 710, 393 01 Pelhřimov

2.             JUDr. Ondřej Fabián, advokát, Andersenova 412/6, 102 00 Praha-Štěrboholy

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy