číslo jednací: S0551/2016/VZ-39376/2016/553/MBu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 4. 7. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je  

• zadavatel – město Velký Šenov, IČO 002 61 734, se sídlem Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Infrastruktura městských zařízení Velký Šenov – stadion a hřbitov“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož „Oznámení o zadání zakázky “ bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 519621, 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Velký Šenov, IČO 002 61 734, se sídlem Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Infrastruktura městských zařízení Velký Šenov – stadion a hřbitov“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky “ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 519621, postupoval v rozporu s § 56 odst. 5 citovaného zákona, když v čl. 5.5. písm. a) zadávací dokumentace stanovil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu významných stavebních zakázek a příslušných osvědčení dle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona o realizaci minimálně tří stavebních zakázek, přičemž finanční hodnota každé z těchto zakázek měla dosahovat alespoň 8 000 000 Kč bez DPH, ačkoliv požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesměl překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. hodnotu 4 500 000 Kč bez DPH, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku. 

 

II.

Zadavatel – město Velký Šenov, IČO 002 61 734, se sídlem Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Infrastruktura městských zařízení Velký Šenov – stadion a hřbitov“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož formulář „Oznámení o zadání zakázky“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 519621, porušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když dle výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku ke splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích pětlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 7 500 000 Kčbez DPH, zatímco dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace k jeho splnění požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích šestlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 8 000 000 Kčbez DPH, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

 

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. se zadavateli – město Velký Šenov, IČO 002 61 734, se sídlem Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov– podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

 

ODŮVODNĚNÍ

 

1.      Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele –město Velký Šenov, IČO 002 61 734, se sídlem Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Infrastruktura městských zařízení Velký Šenov – stadion a hřbitov“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož „Oznámení o zadání zakázky “ bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 5. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 519621 (dále jen „veřejná zakázka“), v souvislosti se stanovením neodůvodněně diskriminačních požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů.

2.      Na základě skutečností uvedených v podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.

3.      Dne 13. 4. 2015 zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním výzvy k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku.

4.      Dle bodu 3.1 zadávací dokumentace byly předmětem plnění šetřené veřejné zakázky stavební práce při přestavbě a modernizaci objektu Městské kaple a přilehlých prostor, vybudování doprovodní infrastruktury ve formě dvou samostatných parkovišť a provedení vegetačních opatření.

5.      Dle výzvy k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku byla předpokládaná hodnota zakázky stanovena na 9 000 000 Kč bez DPH.

6.      Dle oddílu „Kvalifikační předpoklady“ výzvy k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku měli uchazeči prokázat svou odbornost, schopnost a zkušenost s realizací staveb, obdobných předmětu plnění šetřené veřejné zakázky, doložením realizace minimálně tří staveb obdobného charakteru za posledních pětlet, přičemž hodnota každé z těchto staveb měla činit alespoň 7 500 000Kč bez DPH.

7.      Dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení seznamu nejvýznamnějších staveb provedených uchazečem o veřejnou zakázku za posledních pět let. Technický kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) měl splnit takový uchazeč, který by v uvedeném seznamu uvedl alespoň tři provedené rekonstrukce budov občanské výstavby, přičemž každá z nich měla být ve finanční hodnotě alespoň 8 000 000 Kč bez DPH a být realizovaná v posledních šestiletech, a součástí alespoň jedné rekonstrukce budovy měla být výstavba doprovodné technické infrastruktury (parkoviště, komunikace).

8.      Z dopisu zadavatele č. j.: MVS-2059/2016 ze dne 18. 7. 2016, který Úřad obdržel mimo správní řízení, vyplývá, že zadavatel požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložení dokladů o realizaci alespoň tří provedených rekonstrukcí budov občanské výstavby, přičemž každá z nich měla být ve finanční hodnotě alespoň 8 000 000 Kč bez DPH a být realizovaná v posledních pěti letech.

9.      Dle „Oznámení o zadání zakázky“, uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 8. 2015 pod ev. č. zakázky 519621, byla na šetřenou veřejnou zakázku dne 3. 7. 2015 uzavřena smlouva s dodavatelem Bohumil Vaněček, IČO 104 64 246, se sídlem Tolstého 1311/29A, 400 03 Ústí nad Labem, přičemž celková konečná hodnota zakázky byla stanovena na 9 014 107,96 Kč vč. DPH.

10.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že postupoval v rozporu s § 56 odst. 5 zákona, když v čl. 5.5. písm. a) zadávací dokumentace stanovil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu významných stavebních zakázek a příslušných osvědčení dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o realizaci minimálně tří stavebních zakázek, přičemž finanční hodnota každé z těchto zakázek měla dosahovat alespoň 8 000 000 Kč bez DPH, ačkoliv požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesměl překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. u šetřené zakázky hodnotu 4 500 000 Kč bez DPH, a současně zda zadavatel neporušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když dle výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku ke splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích pětlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 7 500 000 Kčbez DPH, zatímco dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace k jeho splnění požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích šestlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 8 000 000 Kčbez DPH. Z těchto důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S551/2016/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce.   

I.        Řízení před správním orgánem

11.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona

• zadavatel.

12.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správních deliktů oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0551/2016/VZ-32803/2016/553/MBu ze dne 5. 8. 2016, ve kterém ho zároveň seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

13.  Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0551/2016/VZ-32804/2016/553/MBu ze dne 5. 8. 2016 stanovil zadavateli lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a v níž mohl vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

14.  Správní řízení bylo zahájeno podle § 113 zákona dne 8. 8. 2016, tj. dnem, kdy bylo výše uvedené oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli.

15.  Zadavatel se ve lhůtách stanovených Úřadem, resp. ani do vydání tohoto rozhodnutí, k oprávnění podat návrhy důkazů, činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko, jakož ani k možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, nevyjádřil.

II.      Závěry správního orgánu

16.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K právnímu postavení zadavatele

17.  Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.

18.  Podle § 2 odst. 1 zákona za zadavatele veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

19.  Podle § 2 odst. 2 veřejným zadavatelem je:

a)      Česká republika,

b)      státní příspěvková organizace,

c)      územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d)      jiná právnická osoba, pokud

1.      byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.      je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

20.  Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je v postavení obce, jedná se o územní samosprávný celek ve smyslu čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

21.  Zadavatel tak naplňuje znaky veřejného zadavatele podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona, pročež se na něj vztahuje zákon o veřejných zakázkách a zadavatel byl tedy povinen při zadávání předmětné veřejné zakázky postupovat podle ustanovení zákona platných pro veřejné zadavatele.

Relevantní ustanovení zákona

22.  Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

23.  Podle § 56 odst. 3 zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat

a) seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně,

b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

c) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací,

d) opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

e) přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

f) přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

24.  Podle ustanovení § 56 odst. 5 zákona je ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky,

přičemž u kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

25.  Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

26.  Úřad v obecné rovině konstatuje, že zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem veřejné zakázky. V souvislosti se stanovením technických kvalifikačních předpokladů je třeba uvést, že zadavatel současně musí stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů, uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a vymezit jejich minimální úroveň tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Zadavatel je při vymezení kvalifikačních předpokladů obecně, tedy i při vymezení technických kvalifikačních předpokladů, limitován především základními zásadami zadávacího řízení, tj. zásadami nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, jež nachází své vyjádření v § 6 odst. 1 zákona, a musí tudíž vymezit své požadavky na kvalifikační předpoklady tak, aby bezdůvodně neomezil možnost dodavatelů zúčastnit se zadávacího řízení a naopak umožnil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. Stanovení kvalifikačních předpokladů, včetně jejich minimální úrovně, pak nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potenciálních dodavatelů na úkor dodavatelů jiných, kteří by byli taktéž objektivně schopni danou veřejnou zakázku plnit. Naopak, pokud je jejich účelem zabezpečit účast pouze těm z dodavatelů, kteří jsou zakázku objektivně způsobilí plnit, musí být nastaveny tak, aby umožňovali účast opravdu všem takto objektivně způsobilým dodavatelům.

27.  K výše uvedenému Úřad uvádí, že porušení zásady zákazu diskriminace nelze vztahovat jen na diskriminaci zjevnou, tedy případ, kdy zadavatel otevřeně postupuje jinak vůči jednotlivému dodavateli a jinak vůči dalším možným dodavatelům, ale také na diskriminaci skrytou, kdy zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových kvalifikačních předpokladů, kdy jejich požadovaná úroveň je zjevně nepřiměřená ve vztahu k velikosti, složitosti a náročnosti konkrétní veřejné zakázky, a je zřejmé, že ji mohou splnit jen někteří z dodavatelů, přestože by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými i dodavatelé jiní. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, v němž soud dospěl k závěru, že „zákaz diskriminace uvedený v § 6 zákona zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli“.

28.  Z výše uvedeného tak vyplývá, že nastavení kvalifikačních předpokladů nesmí vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení či jakémukoliv zvýhodnění některého z dodavatelů. Zadavatel musí naopak umožnit rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. Zásada nediskriminace se pak při vymezení požadavků zadavatele na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatelů promítá do ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

29.  Ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona přiznává zadavatelům požadovat po potenciálních uchazečích k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a příslušných osvědčeních o jejich realizaci. Z ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona však současně vyplývá, že zadavatel má možnost požadovat k prokázání kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložení předmětných dokladů o realizaci referenčních zakázek s tím omezením, že rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesmí překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Ačkoliv tedy celková výše součtu finančních hodnot referenčních stavebních zakázek není zákonem vymezena, jednoznačně platí, že každá jednotlivá zadavatelem požadovaná referenčních zakázka musí dosahovat maximálně 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Citované omezení lze chápat jako projev snahy zákonodárce omezit právě skryté diskriminování uchazečů stanovením nepřiměřených požadavků na kvalifikaci. Lze totiž předpokládat, že u stavebních prací nemusí mít finanční objem provedené stavební práce natolik vypovídací hodnotu, aby bylo možné jednoznačně dovodit, že by dodavatel se zkušenostmi se stavbami např. v hodnotě 50 mil. Kč nebyl způsobilý stejně kvalitně realizovat stavby v hodnotě 100 mil. Kč.

30.  S ohledem na výše uvedené pravidlo byl zadavatel v daném případě oprávněn požadovat k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení dokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o realizaci referenčních zakázek ve finančním objemu o maximální výši 50 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, která činila 9 000 000 Kč bez DPH. Maximální výše požadované finanční hodnoty jednotlivé referenční zakázky, kterou zadavatel mohl dle § 56 odst. 5 písm. c) zákona požadovat, tedy v tomto případě činila 4 500 000 Kč bez DPH.

31.  Zadavatel v šetřeném případě požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů, aby uchazeči o veřejnou zakázku doložili, že v posledních 5 letech realizovali minimálně 3 referenčních zakázky na stavební práce specifikované v bodě 5.5 písm. a) zadávací dokumentace, přičemž každá z těchto jednotlivých referenčních zakázek měla dosahovat minimálně finančních hodnoty 8 000 000 Kč bez DPH, tj. cca 88, 9 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tedy u každé ze 3 požadovaných referenčních zakázek zadavatel zcela zjevně překročil limit 50 % stanovený v ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona. Zadavatel v daném případě u každé z předmětných referenčních zakázek požadoval o 3 500 000 Kč bez DPH vyšší rozsah stavebních prací provedených dodavatelem, než zákon v citovaném ustanovení zákona umožňuje, a stanovil tak minimální úroveň tohoto technického kvalifikačního předpokladu vyšší, než odpovídá rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.

32.  Tím, že zadavatel v důsledku svého nezákonného postupu nevymezil minimální úroveň technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona s ohledem na rozsah předmětu plnění veřejné zakázky, již a priori ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučil ty dodavatele, kteří zadavatelem vyžadovanou referenční zakázku, tzn. nejméně 3 zakázky s předmětem plnění spočívajícím v provedení rekonstrukce budov občanské výstavby, přičemž součástí alespoň jedné rekonstrukce budovy byla výstavba rekonstrukci vnitřních prostor památkově chráněných objektů v posledních pěti letech, řádně provedli, avšak hodnota této referenční zakázky sice dosáhla zákonem stanovené výše, ale nedosáhla zadavatelem požadovaného objemu 8 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel tudíž postupoval diskriminačně vůči těm dodavatelům, kteří by, pokud by zadavatel při vymezení předmětného technického kvalifikačního předpokladu postupoval podle § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tento kvalifikační předpoklad splnili, avšak výše popsané nezákonné jednání jim mohlo fakticky znemožnit ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku. Svým postupem tedy zadavatel mohl omezit okruh potenciálních uchazečů, přičemž nelze vyloučit, že nabídka některého z těchto uchazečů mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného uchazeče. Diskriminační efekt a možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky byl v daném případě o to zřetelnější, když zadavatel v rozporu s citovaným ustanovením zákona požadoval finanční hodnotu překračující 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky ve vztahu k více (3) referenčním zakázkám a že požadovaná finanční hodnota referenčních zakázek překračovala zákonem stanovený limit o téměř 38,9 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, což v daném případě činilo 3 500 000 Kč bez DPH, tedy o nezanedbatelnou míru.

33.  Úřad k výše uvedenému dodává, že již z formulace správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona jednoznačně vyplývá, že ke spáchání správního deliktu dle citovaného ustanovení zákona není nutné, aby k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku v důsledku postupu zadavatele prokazatelně došlo, neboť za účelem naplnění skutkové podstaty správního deliktu postačí pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a) zákona] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 zákona) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26. 9. 2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu… již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“. K obdobným závěrům došel i Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2013, č. j. 9 Afs 78/2012 – 28, či rozsudku ze dne 28. 6. 2016, č. j. 4 As 61/2016 – 34.

34.  Úřad k výše uvedenému uvádí, že se nezabýval posouzením toho, zda zadavatel dodržel zákon z hlediska vymezení svých požadavků na předmět dokládaných významných stavebních prací ani na celkové množství požadovaných referenčních zakázek, neboť toto není předmětem vedeného správního řízení.

35.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 56 odst. 5 zákona, když v čl. 5.5 písm. a) zadávací dokumentace stanovil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu významných stavebních zakázek a příslušných osvědčení dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o realizaci minimálně tří stavebních zakázek, přičemž finanční hodnota každé z těchto zakázek měla dosahovat alespoň 8 000 000 Kč bez DPH, ačkoliv požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesměl překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. hodnotu 4 500 000 Kč, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

36.  Jak již Úřad výše uvedl, zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Zásada transparentnosti vymezená v § 6 zákona v sobě zahrnuje požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávacích podmínek. Společně se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem, za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.

37.  Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací podmínky neobsahují jednoznačné požadavky zadavatele na kvalifikaci. Uvedení kvalifikačních předpokladů již v prvním úkonu zadávacího řízení (tj. v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení) zajištuje potřebnou transparentnost zadávacího řízení a vodítko pro to, aby se potenciální uchazeči s nimi mohli seznámit a rozhodnout se, zda se zadávacího řízení zúčastní či nikoliv. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací podmínky zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby v rámci jednotlivých dokumentů, které jsou součástí zadávacích podmínek, nebyly rozpory a aby si potenciální uchazeči byli vědomi, na jakých požadavcích zadavatel k prokázání kvalifikace trvá.

38.  Ve vztahu k výše uvedenému Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010, který uvádí: „Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Porušení této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“.

39.  Úřad dále zmiňuje rozsudek Krajského soudu v Brně 62Af/60/2011-142 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém se Krajský soud zabývá rozporem mezi oznámením o zakázce a zadávací dokumentací a uvádí:  „Seznam požadavků zadavatele, uvedený v oznámení či výzvě zadávacího řízení, je seznamem úplným a není možné ho později (např. právě v zadávací dokumentaci) rozšiřovat o další požadavky, a to ani kdy by zadavatel dospěl k závěru, že je jich k plnění veřejné zakázky třeba. V zadávací dokumentaci je pak zadavatel oprávněn požadavky stanovené v oznámení toliko podrobněji specifikovat.“. Z  citovaného rozsudku Krajského soudu jednoznačně vyplývá, že požadavky uvedené v oznámení či výzvě o zahájení mohou být podrobněji specifikovány nad rámec toho, co již zadavatel uvedl v oznámení o zahájení v kvalifikační, popř. zadávací dokumentaci, nikoliv však měněny. Tato specifikace tak nesmí být v rozporu s požadavky uvedenými ve výzvě k podání nabídky.

40.  Zadavatel ve výzvě k podání nabídky a v zadávací dokumentaci odlišně stanovil požadavky k prokázání technických kvalifikačních předpokladů, neboť dle výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku k jeho splnění požadoval prokázání alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích pět let, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 7 500 000 Kč bez DPH, zatímco dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace k jeho splnění požadoval prokázání alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích šest let, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 8 000 000 Kč bez DPH. Rozpor se tedy týkal jednak požadavku na finanční hodnotu požadovaných referenčních zakázek, jednak období, v rámci kterého mohli potenciální dodavatelé o veřejnou zakázku referenční zakázku realizovat. Požadavek uvedený ve výzvě k podání nabídek lze považovat za mírnější v tom, že požadovaná výše finanční hodnoty referenčních zakázek byla o 500 000 Kč bez DPH nižší než v případě zadávací dokumentace, na druhé straně požadavek obsažený v zadávací dokumentace byl v rozporu s § 56 odst. 3 písm. a) zákona zmírněn v tom, že stanovil, že referenční zakázky mohly být realizované v posledních šesti letech, což by mohlo rozšířit okruh referenčních zakázek o zakázky realizované v dalším roce. 

41.  Z vyjádření zadavatele ze dne 18. 7. 2016 k obsahu podnětu, který Úřad obdržel ještě před zahájením správního řízení (viz bod 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přitom vyplývá, že zadavatel přes uvedené rozpory požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložení dokladů o realizaci alespoň tří provedených rekonstrukcí budov občanské výstavby, přičemž každá z nich měla být ve finanční hodnotě alespoň 8 000 000 Kč bez DPH a být realizovaná v posledních pěti letech. V tomto ohledu je zřejmé, že jak požadavek uvedený ve výzvě k podání nabídek, tak požadavek stanovený v zadávací dokumentaci nebyl v souladu s faktickými požadavky zadavatele.

42.  Rozpor mezi oznámením o zakázce a zadávací dokumentací mohly přitom podstatně ovlivnit soutěž o veřejnou zakázku. Nelze totiž odhlédnout od možnosti, že potenciálního uchazeče mohla samotná rozpornost požadavků obsažených v zadávacích podmínkách od možnosti ucházet se o veřejnou zakázku odradit, a to přestože byla přílohou výzvy k podání nabídek i zadávací dokumentace, a přestože ve vztahu k možnému okruhu neoslovených potenciálních dodavatelů byly oba dokumenty na profilu zadavatele v souladu s § 48 odst. 1 zákona uveřejněny. Ani to totiž nevylučuje možný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a to právě z důvodu neurčitosti požadavků zadavatele na prokázání kvalifikace.

43.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když dle výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku ke splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích pětlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 7 500 000 Kčbez DPH, zatímco dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace k jeho splnění požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích šestlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 8 000 000 Kčbez DPH, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

K výroku III. tohoto rozhodnutí - uložení sankce

44.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

45.  Správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavatel dopustil tím, že při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 56 odst. 5 zákona, když v čl. 5.5 písm. a) zadávací dokumentace stanovil k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu významných stavebních zakázek a příslušných osvědčení dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona o realizaci minimálně tří stavebních zakázek, přičemž finanční hodnota každé z těchto zakázek měla dosahovat alespoň 8 000 000 Kč bez DPH, ačkoliv požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesměl překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. hodnotu 4 500 000 Kč, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

46.  Správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí se zadavatel dopustil tím, že při zadávání veřejné zakázky porušil zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když dle výzvy k podání nabídky na předmětnou veřejnou zakázku ke splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích pětlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 7 500 000 Kčbez DPH, zatímco dle bodu 5.5 písm. a) zadávací dokumentace k jeho splnění požadoval prokázání realizace alespoň tří referenčních staveb, realizovaných za předchozích šestlet, přičemž každá z nich měla dosahovat finanční hodnoty alespoň 8 000 000 Kčbez DPH, přičemž svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku.

47.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

48.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. Úřad obdržel podnět týkající se předmětné veřejné zakázky dne 8. 7. 2016, přičemž správní řízení bylo zahájeno 8. 8. 2016. Smlouva na veřejnou zakázku byla zadavatelem uzavřena dne 3. 7. 2015. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za spáchání obou správních deliktů podle zákona nezanikla.

49.  K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

50.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty uvedené ve výrocích I. až II. tohoto rozhodnutí samostatně.  

51.  V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

52.  V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

53.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

54.  Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 9 014 107,96 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 901 411 Kč.

55.  S ohledem na to, že se jedná v obou případech o delikty podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, pro které je stanovena stejná výše pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce ukládat sankci podle přísněji trestného spáchaného deliktu. V daném případě je tedy s ohledem na souběh správních deliktů nutné uložit souhrnnou pokutu ve výši odpovídající spáchání pouze jednoho ze správních deliktů a ke spáchání dalších správního deliktu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

56.  Úřad proto přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí příkazu a ke správním deliktům uvedeným ve výroku II. tohoto rozhodnutí přihlédl s ohledem na použití zásady absorpce v rámci přitěžujících okolností, neboť jako závažnější porušení zákona shledal spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to především s ohledem na zcela zjevnou diskriminaci potencionálních dodavatelů a s tím souvisejícím omezením soutěžního prostředí.

57.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

58.  Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že v daném případě došlo postupem zadavatele k neoprávněnému omezení hospodářské soutěže, a tím rovněž k porušení zásady zákazu diskriminace, jež je jedním ze základních principů postupu zadavatele v zadávacím řízení. Tím, že zadavatel požadoval k prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložení seznamu významných stavebních zakázek a příslušných osvědčení o realizaci těchto zakázek dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, přičemž finanční hodnota každé z těchto zakázek měla dosahovat alespoň 8 000 000 Kč bez DPH, ačkoliv požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem nesmělo překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, tj. u šetřené zakázky hodnotu 4 500 000 Kč, neoprávněně tak zúžil okruh potencionálních dodavatelů, kteří by byli způsobilí k realizaci veřejné zakázky, neboť postup zadavatele mohl vést potenciální dodavatele k rozhodnutí nepodat nabídku, čímž mohlo dojít ke snížení počtu uchazečů o veřejnou zakázku a k omezení hospodářské soutěže. Byť zadavatel k účasti ve zjednodušeném podlimitním řízení vyzývá pouze omezený okruh zájemců, zadavatel je povinen přijmout a hodnotit nabídky všech dodavatelů, tedy i těch, kteří nebyli zadavatelem vyzváni. Okruh potencionálních dodavatelů, kteří mohli být zasaženi nedodržením zákonného postupu ze strany zadavatele, je tedy poměrně široký, zvláště pak vzhledem ke skutečnosti, že předmětem šetřené veřejné zakázky byly stavební práce spojené s úpravou a modernizací městské kaple, tedy stavební práce spočívající v rekonstrukci budovy občanské výstavby, pročež nelze dospět k závěru, že by předmět veřejné zakázky vykazoval vysokou míru specifičnosti, v důsledku níž že by ho byl schopen realizovat velmi omezený okruh dodavatelů.

59.  Úřad v daném případě neshledal žádné polehčující okolnosti.

60.  Úřad shledal jako přitěžující okolnost, že zadavatel významným způsobem překročil maximální zákonný limit finanční hodnoty referenční zakázky, když tento limit překročil o 3 500 000 Kč bez DPH, tj. cca 38. 9 % přepokládané hodnoty veřejné zakázky, a to ve vztahu ke všem 3 požadovaným referenčním zakázkám, což mohlo mít výrazný vliv ve vztahu k možným následkům spáchání správního deliktu spojeným s omezením hospodářské soutěže.  

61.  Úřad v předmětném případě rovněž shledal jako přitěžující okolnost spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

62.  Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze závěrečného účtu za rok 2014 zveřejněného na internetových stránkách zadavatele (http://www.velkysenov.cz/download.php?aname=file143209912027297745) vyplývá, že zadavatel v roce 2014 hospodařil příjmy ve výši 28 253 900 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

63.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů proto Úřad uložil pokutu v dolní polovině možné sazby ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých), přičemž ji posoudil vzhledem k souvislostem případu jako dostačující a možnostem zadavatele přiměřenou.

64.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

65.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží:

Velký Šenov, Mírové náměstí 342, 407 78 Velký Šenov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy