číslo jednací: S0612/2016/VZ-40696/2016/531/VNe

          Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 9. 2016, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha,
• navrhovatel – Skřivánek s.r.o., IČO 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, 147 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 7. 2015 Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14089, IČO 73611956, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03636372, se sídlem Bubenská 1477/1, 170 00 Praha 7,

ve věci veřejné zakázky „Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 3. 2016 pod ev. č. 516390, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076220, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 048-079891 a dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091949, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160-290194,

rozhodl takto:

           Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu navrhovatele – Skřivánek s.r.o., IČO 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, 147 00 Praha 4 – ze dne 15. 9. 2016 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 3. 2016 pod ev. č. 516390, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076220, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 048-079891 a dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091949, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160-290194, zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na citovanou veřejnou zakázku nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

Odůvodnění

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 15. 9. 2016 návrh navrhovatele – Skřivánek s.r.o., IČO 60715235, se sídlem Na dolinách 153/22, 147 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 29. 7. 2015 Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem, ev. č. ČAK 14089, IČO 73611956, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., IČO 03636372, se sídlem Bubenská 1477/1, 170 00 Praha 7 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – učiněných ve veřejné zakázce „Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2016 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 2. 3. 2016 pod ev. č. 516390, ve znění oprav uveřejněných dne 4. 3. 2016 a dne 15. 3. 2016, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 046-076220, ve znění oprav uveřejněných dne 9. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 048-079891 a dne 18. 3. 2016 pod ev. č. 2016/S 055-091949, a jejíž zrušení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 17. 8. 2016 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 8. 2016 pod ev. č. 2016/S 160-290194 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem 15. 9. 2016, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.  

3.             Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze dne 15. 8. 2016 č. j. 37100/2015-33.

4.             Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

5.             Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0612/2016/VZ-38389/2016/531/VNe ze dne 20. 9. 2016.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností  konstatuje, že vzhledem k tomu, že součástí návrhu navrhovatele není doklad o doručení námitek zadavateli podle § 114 odst. 3 zákona a návrh tak nesplňuje podmínky uvedené v citovaném ustanovení, nezbylo Úřadu než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.   

7.             Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

8.             Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

9.             Podle § 18a odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZEU“) umožní ministerstvo na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby.

10.         Podle § 18a odst. 2 ZEU je dokument dodaný podle § 18a odst. 1 ZEU doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

11.         Úřadu byl dne 15. 9. 2016 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele z téhož dne, přičemž na straně 1 svého návrhu navrhovatel uvádí následující přílohy:

• „Plná moc zástupce Navrhovatele
• Doklad o složení kauce
• Doklad o doručení námitek Zadavateli
• Další přílohy: citovaná rozhodnutí“.

12.         Z datové zprávy vyplývá, že navrhovatel k návrhu připojil soubor označený jako „Doklad_o_doručení_námitek.pdf“, přičemž obsahem této přílohy jsou námitky navrhovatele ze dne 23. 8. 2016 proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku opatřené razítkem společnosti artpatent, advokátní kancelář s.r.o. (tj. advokátní kanceláře, jejímž jednatelem je Mgr. Tomáš Bejček, tzn. právní zástupce navrhovatele v tomto správním řízení, pozn. Úřadu), včetně dodejky ke zprávě odeslané z datové schránky navrhovatele (dále jen „dodejka“).

13.         Z údajů uvedených v dodejce vyplývá, že adresátem odeslané zprávy označené „Námitky uchazeče proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku„Zajištění překladatelských služeb pro subjekty implementující Dohodu o partnerství a projekty Evropské územní spolupráce“ (Oznámení ze dne 15.08.2016, č.j. 37100“  byl zadavatel, přičemž v části „Datum a čas dodání“ je uvedeno:

„23. 8. 2016 v 15:19:48“.

Úřad pro úplnost dodává, že jinou přílohu prokazující doručení námitek navrhovatele zadavateli návrh neobsahuje.

14.         Co se týče obecně postavení zadavatele v zadávacím řízení, považuje Úřad za nutné poznamenat, že úkony zadavatele v zadávacím řízení mají soukromoprávní povahu a zadavatel tedy ve vztahu k dodavateli v zadávacím řízení vystupuje jako subjekt soukromého práva a nikoliv jako orgán veřejné moci, přičemž uvedené se vztahuje i na doručování písemností v průběhu zadávacího řízení. Právě uvedené potvrzuje např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 64/2011-41, stejně tak i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 2/2013 - 46 ze dne 24. 2. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1Afs 57/2013 ze dne 7. 8. 2013. Daný závěr ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Úřadu, kupříkladu z rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0199/2016/VZ-16261/2016/521/MŽi ze dne 15. 4. 2016.

15.         Z uvedeného pak vyplývá, že pro stanovení okamžiku doručení zprávy do datové schránky platí pravidlo dané § 18a odst. 2 ZEU, tj. že zpráva je doručena v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu.

16.         V šetřeném případě tedy dodejka prokazuje skutečnost, že zpráva byla dodána do datové schránky zadavatele, avšak již neprokazuje její doručení, a není tudíž dokladem o doručení námitek zadavateli. Dle § 114 odst. 3 zákona má být součástí návrhu doklad o doručení námitek zadavateli. Pro naplnění tohoto požadavku tedy nestačí prokázat pouhé odeslání námitek, a to rovněž s ohledem na skutečnost, že § 110 zákona vyžaduje doručení námitek zadavateli v dané lhůtě. Úřad s ohledem na výše uvedené v daném případě totiž nemá (a kvůli absenci dokladu jednoznačně prokazujícího dobu doručení námitek nemůže mít) na jisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá (a co má navrhovatel v souladu s ustanovením § 114 odst. 3 zákona právě prostřednictvím předmětného dokladu prokázat). Úřad v šetřeném případě sice má informaci o tom, že námitky byly navrhovatelem podány, nemá však z návrhu a jeho příloh postaveno na jisto, kdy byly námitky ve skutečnosti doručeny.      

17.         Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě není možno z dokladů předložených navrhovatelem zjistit, kdy došlo v souladu s ustanovením § 18a odst. 2 ZEU k doručení dokumentu dodaného do datové schránky, tedy kdy se přihlásila osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup do datové schránky (k tomu srov. ust. § 8 odst. 1 – 6 ZEU), nelze navrhovatelem předložený doklad považovat za doklad o doručení námitek ve smyslu ustanovení § 114 odst. 3 zákona.

18.         Úřad dále uvádí, že zákon (a tím v posuzovaném případě i Úřad) nepožaduje po dodavateli nic nepřiměřeného. Jsou-li tak příkladmo námitky doručovány zadavateli prostřednictvím datové zprávy do datové schránky (jak tomu bylo i v šetřeném případě), jednoznačně existuje doklad o doručení, který pak má být dle zákona přiložen k návrhu. Je pak chybou dodavatele, že dle zákona nejednal a takový doklad nepřiložil. Oním dokladem v takovém případě by byl v praxi doklad o doručení datové zprávy, tzv. doručenka. Doručenka prokazující mj. doručení datové zprávy v sobě nese následující údaje: v části „Typ zprávy:“, kde je uveden údaj „Doručená datová zpráva:“; současně taková listina (doručenka) musí v části „Události zprávy:“ nést informace o konkrétním datu a čase, kdy byla datová zpráva obsahující námitky stěžovatelem podána, dále kdy byla dodána do datové schránky příjemce (tzn. zadavatele), a konečně kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 ZEU přihlásila do datové schránky, tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena. Takovou doručenku lze nepochybně považovat za doklad, který prokazuje jednak způsob dodání a jednak přesný okamžik doručení. Nelze přitom dovozovat, že by Úřad zákon vykládal striktněji a požadoval – formalisticky nahlíženo – pouze takový typ „doručenky“. Zákon hovoří o tom, že dodavatel musí v zákonem předepsané lhůtě Úřadu dodat doklad o doručení námitek. Úřad v této souvislosti dovodil, že za akceptovatelný doklad prokazující doručení námitek zadavateli lze např. u doručování do datové schránky považovat i tzv. detail zprávy, ze kterého vyplývá datum a čas doručení dokumentu do datové schránky. V šetřeném případě však navrhovatel doklad o doručení námitek, ze kterého by bylo patrné datum a čas, kdy se pověřená osoba zadavatele podle § 8 odst. 6 ZEU přihlásila do datové schránky (tedy údaj, kdy byla datová zpráva doručena) nepředložil. Tím však znemožnil projednání podaného návrhu ve věcné rovině, poněvadž nesplnil zákonem stanovenou podmínku, a to aby Úřadu dodal spolu s návrhem doklad o doručení námitek zadavateli.     

19.         Na základě uvedeného Úřad konstatuje, že přílohu návrhu obsahující údaje o dodání datové zprávy, kterou navrhovatel zaslal zadavateli námitky, nelze považovat za doklad o doručení námitek zadavateli, neboť z ní nijak nevyplývá, že se do datové schránky zadavatele přihlásila příslušná osoba s právem přístupu ke zprávě, a že tedy datová zpráva byla doručena, a kdy se tak případně stalo. Nutnost striktního rozlišení dokladu o dodání a dokladu o doručení námitek do datové schránky vyplývá rovněž z rozhodovací praxe Úřadu, viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa ze dne 12. 1. 2016 nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0199/2016/VZ-16261/2016/521/MŽi ze dne 15. 4. 2016 (všechna pravomocná rozhodnutí Úřadu dostupná z: www.compet.cz), z nichž jasně vyplývá, že nelze tyto dva doklady zaměňovat.

20.         Navrhovatel zaslal jako přílohu návrhu doručeného Úřadu mimo jiné i písemnost obsahující samotný text námitek ze dne 23. 8. 2016 (dále jen „námitky“). Úřad uvádí, že je zapotřebí rozlišovat mezi písemností - námitkami, která obsahuje text podaných námitek, a dokladem o doručení námitek. Námitky zejména obsahují informaci o tom, proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, a čeho se domáhá, resp. výše uvedené je smyslem námitek. Oproti tomu doklad o doručení námitek je nutno vnímat v tom smyslu, že se jedná o určitý záznam, který prokazuje určité skutečnosti, v daném případě tedy právě řádnost a včasnost doručení námitek. Rozdíl mezi námitkami a dokladem o doručení námitek tedy je v tom, že námitky de facto obsahují věcně namítané skutečnosti, tedy proti jakým úkonům zadavatele navrhovatel brojí, zatímco doklad o doručení námitek prokazuje doručení takových námitek zadavateli. Samotné námitky tedy nelze považovat za doklad o jejich doručení zadavateli.

21.         Úřad v dalším sděluje, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a data doručení, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení.

22.         Dokladem o doručení námitek Úřad nerozumí toliko „doručenku“. Byť by se mohl jevit ve výroku uvedený závěr jako vysoce formalistický, není tomu tak v posuzovaném případě. Pokud by předložil navrhovatel „doklad“, z něhož by mohl být postaven najisto okamžik doručení námitek, což je stěžejní pro další postup Úřadu (důležitost je akcentována tím, že zákonodárce doklad o doručení námitek výslovně stanovil jako náležitost, kterou musí navrhovatel spolu s návrhem předložit, a dále tím, že k jeho předložení Úřad nemá dodatečně vyzývat a poskytovat k tomu dodatečnou lhůtu, poněvadž jde o požadavek jasně plynoucí ze zákona a je chybou navrhovatele, pokud jej nepřiloží), a to např. vlastní právní jednání – listinu obsahující námitky, na které by např. bylo razítko s datem a další náležitosti převzetí (podpis atd.), resp. doručení těchto námitek zadavateli, šlo by ještě o takový, zákonem předvídaný „doklad o doručení námitek“. K tomu Úřad podotýká, že na titulní straně námitek, jež navrhovatel učinil přílohou jeho návrhu, je razítko společnosti artpatent, advokátní kancelář s.r.o. (tj. advokátní kanceláře, jejímž jednatelem je Mgr. Tomáš Bejček, tzn. právní zástupce navrhovatele v tomto správním řízení, pozn. Úřadu), přičemž na tomto razítku je uveden údaj „SENT/ODEŠLO DNE 23. 08. 2016“. Úřad poznamenává, že se evidentně nejedná o razítko např. podatelny zadavatele, tj. o razítko prokazující datum doručení námitek zadavateli. Jedná se o razítko, které v sobě nese informace toliko o tom, který den byly námitky právním zástupcem navrhovatele odeslány. Údaje obsažené na tomto razítku tudíž nejsou způsobilé prokázat, kdy, tj. který den byly námitky zadavateli reálně doručeny, tzn. dané razítko tak rozhodně nelze pokládat za doklad o doručení námitek zadavateli.  

23.         Povinnost připojit k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy doklad o doručení námitek zadavateli, jejíž nesplnění má za následek zastavení správního řízení, vyplývá rovněž z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, viz např. rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0801/2015/VZ-43555/2015/522/JKr ze dne 9. 12. 2015, rozhodnutí č. j. ÚOHS-S853/2015/VZ-01289/2016/511/BMa ze dne 12. 1. 2016 nebo rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0010/2016/VZ-02939/2016/MOn ze dne 26. 1. 2016 (všechna pravomocná rozhodnutí Úřadu dostupná z: www.uohs.cz). 

24.         Úřad na tomto místě sděluje, že jako další přílohy byly k návrhu připojeny tyto dokumenty: plná moc zástupce navrhovatele; doklad o složení kauce 142 123,- Kč; celkem 5 rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu a 1 rozsudek Nejvyššího správního soudu. Ani žádný z těchto dokumentů nelze považovat za doklad o doručení námitek. Pakliže tedy žádnou z  navrhovatelem přiložených příloh návrhu nelze považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. V takovém případě pak zákon uvedené pochybení „sankcionuje“ zastavením správního řízení.

25.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že v daném případě nemá najisto postaveno, zda navrhovatel v souvislosti s podáním námitek splnil to, co mu zákon ukládá, což má navrhovatel v souladu s § 114 odst. 3 zákona prokázat právě prostřednictvím dokladu o doručení námitek, který má tvořit přílohu návrhu. Úřad sice v šetřeném případě má informaci, jakým způsobem byly námitky podány a kdy došlo k jejich odeslání (což vyplývá z příloh návrhu), nemá však postaveno najisto, kdy byly ve skutečnosti námitky zadavateli doručeny.

26.         K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze aplikovat výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „(…)písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění.

27.         Účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí“ [1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona). Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad zásadní význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení.

28.         Pro Úřad je tedy nezbytné mít najisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil a tvrzení zadavatele, kdy k seznámení s námitkami došlo. Za situace, kdy by Úřad vyšel jen z tvrzení stran(y) a okamžik doručení námitek by byl jiný, přičemž toto musí být postaveno najisto ve lhůtě pro podání návrhu a doplňovat toto (doklad o doručení námitek) nelze, mělo by to fatální důsledky do vedeného správního řízení, poněvadž by bylo např. vedeno správní řízení, přestože být nemělo (pokud by tvrzení stran nebyla správná) či by to mělo zásadní dosah do úvah Úřadu o uložení předběžného opatření (a jakého), které by však mohly mít (včetně eventuálně vydaného rozhodnutí o předběžném opatření) takové vady, jež by vedly k tomu, že takové rozhodnutí o uložení předběžného opatření by bylo právně či fakticky neuskutečnitelným (nicotnost) atd.

29.         Úřad pro úplnost dodává, že si lze představit situaci, kdy by i v případě, že k návrhu nebyla připojena „doručenka“ prokazující doručení námitek zadavateli, bylo z ostatních příloh návrhu a z konkrétních okolností případu zcela jisté, že námitky byly zadavateli doručeny řádně a včas. Takovou situací může být zejména případ, kdy je návrh doručen Úřadu ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek a současně z příloh návrhu jednoznačně vyplývá, že námitky byly zadavateli řádně odeslány či podány (např. je přílohou návrhu doklad o dodání námitek do datové schránky zadavatele či podací lístek z pošty) a že je zadavatel obdržel. Pokud je totiž návrh podán v době, kdy dosud neuplynula lhůta pro podání námitek, a současně je z příloh návrhu nepochybné, že jeho podání předcházelo řádné podání námitek a doručení těchto námitek zadavateli, lze s jistotou konstatovat, že námitky musely být zadavateli doručeny řádně a včas. Taková situace může nastat v případě námitek proti zadávacím podmínkám, u nichž je lhůta pro podání zadavateli stanovena v § 110 odst. 3 zákona jako objektivní (námitky lze podat nejpozději 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek). Pokud totiž stěžovatel podá námitky proti zadávacím podmínkám v době, kdy do uplynutí lhůty pro jejich podání zbývá ještě relativně dlouhá doba, zadavatel o jeho námitkách rozhodne a stěžovatel poté podá návrh k Úřadu ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek, je jisté, že námitky musely být zadavateli doručeny včas. Pokud tedy navrhovatel v přílohách takto podaného návrhu (tj. návrhu podaného před uplynutím lhůty pro podání námitek) prokáže, že námitky byly řádně podány a že byly zadavateli doručeny, a není tak pochyb o tom, že námitky byly zadavateli doručeny včas, pak i v případě, že k návrhu není připojen doklad, který by prokazoval konkrétní okamžik doručení námitek zadavateli, Úřad takový návrh věcně projedná. V opačném případě (rozuměj v případě zastavení správního řízení) by se totiž jednalo o přepjatý formalismus, neboť i přes absenci dokladu prokazujícího konkrétní okamžik doručení námitek by v tomto případě bylo zcela zřejmé, že námitky byly řádně a včas doručeny, a že tedy tato zákonná podmínka pro možnost podání návrhu k Úřadu byla splněna.

30.         Současně však Úřad konstatuje, že situace popsaná v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí v šetřeném případě nenastala. Úřad sděluje, že navrhovatel podanými námitkami brojil proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 15. 8. 2016. Sám navrhovatel přitom v námitkách uvedl, že mu bylo předmětné rozhodnutí zadavatele doručeno dne 15. 8. 2016. Podle § 110 odst. 2 zákona platí, že námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení bylo tedy nutno doručit zadavateli nejpozději dne 30. 8. 2016. Z příloh návrhu je pak zřejmé, že námitky byly dodány do datové schránky zadavatele dne 23. 8. 2016. Návrh na zahájení řízení úřad obdržel dne 15. 9. 2016, tedy až po uplynutí lhůty pro podání námitek. Z uvedeného je zřejmé, že na rozdíl od případu popsaného výše, kdy by byl návrh podán ještě před uplynutím lhůty pro podání námitek a současně by z příloh návrhu bylo jednoznačně zřejmé, že námitky zadavatel obdržel, a ze souhrnu těchto skutečností by tak nepochybně vyplynulo, že mu námitky byly doručeny včas, v nyní šetřeném případě k takovému závěru bez dokladu, z něhož by jednoznačně vyplýval okamžik doručení námitek zadavateli, dospět nelze.

31.         Závěrem tedy Úřad konstatuje, že z dokumentů zaslaných navrhovatelem společně s návrhem pouze vyplývá, že navrhovatel námitky zadavateli odeslal, resp. že je dodal do jeho datové schránky, což však Úřadu neumožňuje si tuto skutečnost ověřit. Pro úplnost Úřad uvádí, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

32.         Zároveň zákon nepřipouští, jak již bylo uvedeno výše, aby navrhovatel tento nedostatek návrhu odstranil, neboť Úřad je v souladu s § 117a písm. d) zákona povinen správní řízení v případě, že doklad o doručení námitek nebyl k návrhu připojen, bez dalšího zastavit.

33.         Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 15. 9. 2016 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, rozhodl Úřad o zastavení správního řízení podle § 117a písm. d) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

             Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. 

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

2.             Mgr. Tomáš Bejček, advokát, artpatent, advokátní kancelář s.r.o., Bubenská 1477/1, 170 00 Praha 7

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy