číslo jednací: S0860/2015/VZ-03596/2016/542/ODv

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 1. 12. 2015 na základě návrhu z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 8. 12. 2015 JUDr. Mariannou Svobodovou, advokátkou, ev. č. ČAK 09968, se sídlem Karlovo náměstí 24, 110 00 Praha 1,

                                                                      

• navrhovatel – AQUASOFT spol. s r.o., IČO 64946274, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9,

 

• vybraný uchazeč – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „Dočasná provozní podpora integrovaného informačního systému VoZP ČR“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – nedodržel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Dočasná provozní podpora integrovaného informačního systému VoZP ČR“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015, postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5 – ve vztahu k předmětu citované veřejné zakázky neprovedl transparentním způsobem, když nedostatečně zdůvodnil, z jakého důvodu neshledal nabídkovou cenu výše uvedeného uchazeče za mimořádně nízkou, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Návrh navrhovatele – AQUASOFT spol. s r.o., IČO 64946274, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 – se v části, která směřuje proti postupu zadavatele ve veřejné zakázce „Dočasná provozní podpora integrovaného informačního systému VoZP ČR“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015, při posouzení nabídky vybraného uchazeče – KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5 – ve vztahu k ustanovení § 69 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá podle § 118 odst. 5 písm. c) citovaného zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 citovaného zákona.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – související s posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky – „Dočasná provozní podpora integrovaného informačního systému VoZP ČR“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015 – zaznamenané ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015, a současně ruší i všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 11. 2015.

IV.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení

1.             Zadavatel – Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Drahobejlova 1404/4, 190 03 Praha 9 (dále jen „zadavatel“ nebo „VoZP ČR“), zahájil dne 22. 9. 2015 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Dočasná provozní podpora integrovaného informačního systému VoZP ČR“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 16. 10. 2015 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem tři nabídky od následujících uchazečů:

• AQUASOFT spol. s r.o., IČO 64946274, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9 (dále jen „navrhovatel“),
• KOMIX s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Holubova 1, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 12. 2015 Mgr. Ondřejem Kneblem, advokátem, ev. č. ČAK 10063, se sídlem Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný uchazeč),
• YOUR SYSTEM, spol. s r. o., IČO 00174939, se sídlem Türkova 2319/5b, 149 00 Praha 4 (dále jen „uchazeč YOUR SYSTEM, spol. s r. o.“).

3.             Z protokolu o otevírání obálek rovněž vyplývá, že nabídková cena za měsíční plnění uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o. činila 491 400,- Kč bez DPH, nabídková cena za měsíční plnění navrhovatele činila 470 500,- Kč bez DPH a nabídková cena za měsíční plnění vybraného uchazeče činila 198 590,- Kč bez DPH.

4.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015 vyplývá, že zadavatel vyloučil uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o. z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

5.             Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015 rovněž vyplývá, že zadavatel u žádného z uchazečů neshledal nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou. Zadavatel pouze uvedl, že v nabídkových cenách vybraného uchazeče a navrhovatele je značný rozdíl, nicméně v nabídce vybraného uchazeče je každá zadavatelem požadovaná položka jasně naceněna a uchazeč by měl znát své reálné náklady na řádné splnění zakázky včetně svého přiměřeného zisku. Zadavatel konstatoval, že řádnou kalkulaci dokládá i to, že nabídková cena vybraného uchazeče je téměř shodná, ba o něco vyšší než u dříve zrušeného obdobného zadávacího řízení, kdy vybraný uchazeč nabídl cenu ve výši 188 790,- Kč bez DPH.

6.             Dne 3. 11. 2015 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

7.             Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 11. 2015 o výběru nejvhodnější nabídky podal navrhovatel námitky ze dne 12. 11. 2015, které byly zadavateli doručeny téhož dne.

8.             Jak vyplývá z oznámení o námitkách, zadavatel námitkám navrhovatele ze dne 12. 11. 2015 dne 23. 11. 2015 nevyhověl. Rozhodnutí o nevyhovění jeho námitkám bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele ze dne 23. 11. 2015 o jeho  námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení předmětné veřejné zakázky ze dne 1. 12. 2015.

II.             Obsah návrhu

10.         Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o jeho námitkách ze dne 12. 11. 2015 a proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 11. 2015. Navrhovatel předně namítá, že zadavatel neuvedl v rozhodnutí o námitkách navrhovatele žádné relevantní argumenty a nevypořádal se dostatečně s námitkami navrhovatele. Navrhovatel zpochybňuje závěr zadavatele, že nabídková cena musí být posuzována ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a očekávaným výdajům zadavatele na realizaci veřejné zakázky. Předpokládaná hodnota musí být dle navrhovatele v souladu s § 14 a § 15 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), stanovena na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy. Vzhledem k tomu, že nabídková cena vybraného uchazeče činí pouze 46 % předpokládané hodnoty, musel dle navrhovatele zadavatel dospět k závěru, že se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, stanovil-li předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu se zákonem. Navrhovatel odkazuje rovněž na odbornou literaturu[1], dle které je významným ukazatelem na možnost existence mimořádně nízké nabídkové ceny rovněž srovnání sporné nabídkové ceny s nabídkovými cenami ostatních uchazečů.

11.         Navrhovatel přitom upozorňuje, že vybraný uchazeč nabídl cenu, která činí cca 46 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, cca 42% ceny nabídnuté navrhovatelem a cca 40,5% ceny nabídnuté uchazečem YOUR SYSTEM, spol. s r.o., která je přitom subdodavatelem vybraného uchazeče, jehož prostřednictvím prokazuje svou kvalifikaci. Uvedené skutečnosti dle navrhovatele prokazují, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízká.

12.         Dle navrhovatele se zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách navrhovatele nevypořádal s argumentem, že nabídka vybraného uchazeče obsahuje zásadní rozpor v nabídkových cenách. Dle navrhovatele nabídka vybraného uchazeče obsahuje dvojí ceny za obdobné služby poskytované stejnými pracovníky, když za služby Zákaznická podpora II. a III. úrovně, Kontrola datových zpracování, Správa infrastruktury, Správa dat, Správa dat – profylaxe, Správa aplikace ISŘZP a dalších vrstev integrovaného sytému vybraný uchazeč stanovil nabídkovou cenu v rozmezí 490,- Kč až 595,- Kč bez DPH za hodinu, zatímco v položce Jednotná cena za hodinu technických a konzultačních úkonů v servisní a mimoservisní době vybraný uchazeč stanovil cenu ve výši 1 250,- Kč bez DPH. Dle navrhovatele se jedná o obdobné specializované IT služby vykonávané stejnými pracovníky popř. pracovníky se stejnou kvalifikací, a proto dle navrhovatele není možné, aby některé služby vybraný uchazeč nacenil na polovinu hodnoty jiných obdobných IT služeb. Dle navrhovatele je struktura nabídkové ceny vybraného uchazeče čistě účelová, neboť úmyslně podhodnotil ty části nabídky, které jsou předmětem hodnocení ze strany zadavatele.

13.         Dle navrhovatele je celé rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách založeno na tvrzení, že hodnotící komise neshledala nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, přičemž zadavatel ignoroval upozornění navrhovatele uvedená v jeho námitkách. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně čj. Af 88/2012-75 ze dne 21. 11. 2013, ve kterém Krajský soud uvedl, že „…má-li hodnotící komise podle § 77 odst. 1 ZVZ povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak jí povinnost vyjádřit se věcně, srozumitelně a korektně k důvodům, pro které nepokládá konkrétní nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, nutně již ze samotné logiky věci vzniká za situace, že reálné podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v průběhu zadávacího řízení vznikne.“

14.         V citovaném rozhodnutí Krajský soud rovněž uvedl, že „Pokud by bez výjimky platilo pravidlo, jak je akcentuje žalovaný v bodu 39. napadeného rozhodnutí (tj. že zadavatel nemá – a to zřejmě „nikdy“ – povinnost odůvodňovat, proč neshledal některou z nabídkových cen mimořádně nízkou, a že se zadavatel nemůže dopustit porušení ZVZ, pokud nabídkovou cenu, kterou měl pokládat za mimořádně nízkou, za ni takto nesprávně nepokládá), pak by celý institut mimořádně nízké nabídkové ceny byl v praxi absolutně nevymahatelným (prakticky by stačilo vždy „pro jistotu“ do protokolu či zprávy o posouzení nabídek uvést povšechné tvrzení, že žádná z nabídkových cen nebyla mimořádně nízká), a tedy zbytečným.“

15.         Navrhovatel rovněž zpochybňuje argumenty zadavatele spočívající v tom, že hodnotící komise při hodnocení výše nabídkové ceny „vycházela z průměrné odhadované ceny práce na trhu ČR s přihlédnutím ke způsobu odměňování vlastních zaměstnanců ve srovnatelné odbornosti.“ Dle navrhovatele poptává zadavatel v rámci veřejné zakázky vysoce kvalifikované IT pracovníky, přičemž pokud by takto kvalifikovanými pracovníky skutečně disponoval, nemusel by vůbec veřejnou zakázku vyhlašovat.

16.         Obdobně navrhovatel zpochybňuje argument zadavatele, že uchazeč by měl znát své reálné náklady na řádné splnění zakázky včetně svého přiměřeného zisku, který je dle navrhovatele zcela absurdní a ponechával by uchazečům volný prostor pro stanovení jakékoli nabídkové ceny. Stejně tak argument zadavatele, že v předchozím zadávacím řízení na veřejnou zakázku s totožným předmětem plnění, které zadavatel zrušil, nabídl vybraný uchazeč částku ještě nižší, je dle navrhovatele zcela irelevantní.

17.         Odůvodnění zadavatele, proč nepovažuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou je dle navrhovatele absurdní a nepřezkoumatelné, neboť neobsahuje žádné konkrétní a věcné argumenty, přičemž postup zadavatele je v rozporu s výše citovaným rozsudkem Krajského soudu, v kterém je rovněž uvedeno, že „povinnost věcně se vyjádřit k důvodům, pro které hodnotící komise nepovažuje žádnou z nabídkových cen za mimořádně nízkou, vzniká tehdy, pokud zadavatele nebo hodnotící komisi kdokoli (především z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen věrohodně a kvalifikovaně v průběhu zadávacího řízení upozornil; k takovému upozornění může dojít v době mezi otevřením obálek a posouzením nabídek nebo v rámci námitek proti posouzení nabídek; přitom je-li takové upozornění součástí námitek podle § 110 odst. 1 uvedeného zákona, pak způsob jejich vypořádání v rozhodnutí o námitkách podle § 111 odst. 1 stejného zákona musí být pod kontrolou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.“

18.         Navrhovatel v návrhu dále uvádí, že vybraný uchazeč měl být z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyloučen podle § 69 odst. 3 zákona, neboť jeho subdodavatelem, prostřednictvím kterého vybraný uchazeč prokazuje kvalifikaci, je uchazeč YOUR SYSTEM, spol. s r.o., který podal v zadávacím řízení na veřejnou zakázku samostatnou nabídku.

19.         Z teleologického výkladu ustanovení § 69 zákona dle navrhovatele vyplývá, že uvedené ustanovení postihuje situaci možného zneužití zadávacího řízení ve prospěch osob, které by se na základě vzájemné dohody účastnily zadávacího řízení vícekrát (jako dodavatelé, jako dodavatelé podávající společnou nabídku nebo subdodavatelé v jiné nabídce). S ohledem na účel ustanovení pak dle navrhovatele musí být z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyloučen nejen uchazeč, který podal samostatnou nabídku a zároveň je subdodavatelem jiného uchazeče v témže zadávacím řízení, ale rovněž uchazeč, jehož je jiný uchazeč subdodavatelem. Dle navrhovatele tak Úřad ve svém rozhodnutí č. j. R069/2008/02-16287/2008/310-Hr ze dne 12. 8. 2008 předmětné ustanovení zákona nesprávně vyložil.

20.         Závěrem návrhu se navrhovatel domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 11. 2015 o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám, posouzení a hodnocení nabídek včetně zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015, a aby Úřad uložil zadavateli vyřadit nabídku společnosti KOMIX s.r.o. a vyloučit tuto společnost ze zadávacího řízení a provést nové posouzení a hodnocení nabídek. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Úřad souladu s § 117 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách nařídil předběžné opatření, jímž uloží zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení až do pravomocného rozhodnutí Úřadu ve věci samé.

III.           Průběh správního řízení

21.         Úřad obdržel návrh dne 1. 12. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

22.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

23.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0860/2015/VZ-42215/2015/542/ODv ze dne 2. 12. 2015.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 12. 2015

24.         Dne 10. 12. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž se zadavatel předně zabývá namítaným porušením § 77 odst. 1 zákona, přičemž uvádí, že k porušení uvedeného ustanovení nedošlo. Předpokladem pro to, aby si hodnotící komise vyžádala od uchazeče písemné zdůvodnění výše jeho nabídkové ceny, je skutečnost, že hodnotící komise získá podezření, že nabídková cena předmětného uchazeče je mimořádně nízká. Toto podezření však hodnotící komisi v případě vybraného uchazeče dle zadavatele nevzniklo, což dle zadavatele vyplývá z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 20. 10. 2015. Komise naopak po prozkoumání podrobného rozpisu nabídkové ceny vybraného uchazeče usoudila, že s ohledem na předpokládané náklady je reálné, aby vybraný uchazeč dosáhl přiměřeného zisku.

25.         Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/00 ze dne 1. 2. 2001, ve kterém Vrchní soud uvedl, že: „Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena hodnoceného uchazeče je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn.“

26.         Zadavatel ve svém vyjádření v reakci na argumentaci navrhovatele výší předpokládané hodnoty a nabídkových cen jednotlivých uchazečů uvádí, že pro určení ceny veřejné zakázky není primárně důležitá ani předpokládaná hodnota plnění ani ceny ostatních uchazečů, nýbrž předmět veřejné zakázky, jímž je v tomto případě poskytování IT služeb. Zadavatel uvádí, že předpokládaná hodnota plnění a zejména pak ceny ostatních uchazečů mohou sloužit pouze jako podpůrná hlediska pro stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny, nikoli jako hlavní nebo dokonce jako jediná kritéria, přičemž zadavatel stanovil dle svého tvrzení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 200 000,- Kč bez DPH s ohledem na vysokou pravděpodobnost velké variability cenových nabídek, kterou bylo možné předpokládat právě s ohledem na skutečnost, že se jednalo o oblast poskytování IT služeb, kdy se ceny dodavatelů v této oblasti dle názoru zadavatele pohybují ve značném finančním rozpětí. Z hlediska zadavatele tedy nešlo o to stanovením předpokládané hodnoty plnění předem nastavit vodítko pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, ale pouze o vymezení dostatečného množství finančních prostředků pro danou veřejnou zakázku, a to právě z důvodu velké rozmanitosti cen a kvality jím poptávaných IT služeb. Skutečnost, že pak nabídková cena vybraného uchazeče tvoří 46% nejnižší ceny předpokládané zadavatelem, není tedy významná.

27.         Nabídkové ceny ostatních uchazečů pak dle zadavatele v posuzovaném případě nemá vůbec smysl brát v úvahu, neboť v předmětném zadávacím řízení byly podány pouze tři nabídky, což dle zadavatele nepředstavuje dostatečně reprezentativní vzorek.

28.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že veškerá tvrzení navrhovatele týkající se rozhodnutí o jeho námitkách ze strany zadavatele, a to konkrétně nevypořádání se s tvrzeními navrhovatele ohledně způsobu, jímž vybraný uchazeč nacenil své služby, se zakládají pouze na spekulacích navrhovatele a nejsou podpořena žádnými důkazy. Jako spekulativní odmítá zadavatel rovněž tvrzení navrhovatele týkající se důvodů, proč některé služby vybraného uchazeče jsou na polovičních hodnotách, než za které je schopen je poskytnout navrhovatel.

29.         Zadavatel rovněž odkazuje na průzkum cen služeb v oblasti IT, který dokládá online ceníky jednotlivých společností, které tvoří přílohu jeho vyjádření. S ohledem na uvedené ceníky dle zadavatele neměla hodnotící komise důvod považovat nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, neboť ceny za obdobné služby se v předmětných cenících pohybovaly od 490,- Kč do 590,- Kč.

30.         Zadavatel rovněž zdůrazňuje, že posouzení nabídek je výsledkem vnitřní myšlenkové činnosti každého člena hodnotící komise, přičemž myšlenkové pochody každého z členů jsou vysoce subjektivní záležitostí, a jako takové je jen těžko lze jakkoli omezovat či určovat jejich směřování. Pakliže členům hodnotící komise nabídková cena vybraného uchazeče nepřipadala mimořádně nízká, neměli ani důvod žádat její zdůvodnění po tomto uchazeči.

31.         K tomu zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 9/2002 ze dne 16. 3. 2004, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že „Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. …(Úřad)… nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“

32.         Dále zadavatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 6/2007 ze dne 6. 11. 2009, ve kterém Nejvyšší správní soud uvedl, že „Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. Posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti údajů v nabídkách mezi takové odborné otázky bezpochyby náleží.“

33.         Vzhledem k výše uvedenému zadavatel zastává názor, že postupoval v souladu se zákonem, neboť hodnotící komise dostála svým zákonným povinnostem, neshledala, že by byl dán důvod, proč by bylo nutné považovat nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, pročež ani nevznikla povinnost požadovat od vybraného uchazeče písemné zdůvodnění výše nabídkové ceny. Odůvodnění, proč hodnotící komise neshledala nabídkovou cenu jako cenu mimořádně nízkou, přitom není dle žádného právního předpisu povinnou součástí dokumentů zachycujících průběh posouzení a hodnocení nabídek, pročež z jeho neuvedení v příslušných dokumentech nelze vyvozovat závěry, jež by šly k tíži zadavatele.

34.         Zadavatel rovněž trvá na tom, že námitky navrhovatele nebyli kvalifikovaným a věrohodným upozorněním na možnost existence mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu rozhodnutí Krajského soudu V Brně sp. zn. 62 Af 88/2012 ze dne 21. 11. 2013, neboť navrhovatel uvedl v námitkách pouze své spekulace, které ničím nepodložil.

35.         Zadavatel se vyjadřuje rovněž k tvrzenému porušení § 69 odst. 3 zákona. Zadavatel přitom odkazuje na jazykový výklad, z kterého jednoznačně vyplývá, že podávání nabídek se váže pouze k jednomu subjektu, a to k dodavateli, který buď podá samostatně více nabídek, nebo podá více společných nabídek, případně podá samostatnou a společnou nabídku nebo se nakonec vztahuje na případ, kdy daný subjekt podá samostatnou či společnou nabídku a zároveň je v tomtéž zadávacím řízení subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel prokazuje svou kvalifikaci. Sankce vyloučení nemůže být dle zadavatele vztažena na nabídky podané jiným uchazečem, než tím, kdo si počínal v rozporu s první větou ustanovení § 69 odst. 3 zákona. Opačný postup by pak byl odrazem nepřiměřeně extenzivního výkladu předmětného ustanovení a dovozování něčeho, co zákon výslovně nestanoví. Nadto by v případě vyloučení veškerých nabídek, kde figuroval dodavatel, jenž porušil ustanovení § 69 odst. 3 zákona představovala nedůvodné sankcionování jiných uchazečů, kteří prostřednictvím takového dodavatele prokazovali splnění své kvalifikace.

36.         K problematice ustanovení § 69 odst. 3 zákona zadavatel rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí č. j. R069/2008/02-16287/2008/310-Hr ze dne 12. 8. 2008, ve kterém Úřad uvedl, že „…přestože se při výkladu tohoto ustanovení nabízí možnost vyloučit oba uchazeče, je ho třeba vykládat s ohledem na zásady dle § 6 zákona, stejně jako i s ohledem na obecnou zásadu ochrany dobré víry třetích osob tak, že zadavatel je oprávněn vyloučit pouze uchazeče, který zákaz uvedený v § 69 odst. 3 zákona porušil, neboť ustanovení hovoří o nabídkách "podaných takovým dodavatelem", a nikoliv dodavateli (v daném případě navrhovatelem i uchazečem DELINFO). Zadavateli je výslovně stanovena povinnost vyřadit pouze nabídky, které podal dodavatel samostatně či společně s jinými dodavateli. Slovní spojení "společně s jinými dodavateli" se však vztahuje pouze na podání společné nabídky ve smyslu § 69 odst. 4 zákona ve spojení s § 51 odst. 6 zákona, nikoliv na vztah subdodavatelský. Opačný výklad je založen na interpretaci, která jde nad rámec zákonného textu. V šetřeném případě tedy mohl Zadavatel podle § 69 odst. 3 zákona vyloučit pouze uchazeče DELINFO, který podal v zadávacím řízení nabídku a zároveň vystupoval v nabídce navrhovatele jako subdodavatel.“

37.         Závěrem vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad zamítl návrh navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele v zadávacím řízení, jakož i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího ve vydání zákazu uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem jako nedůvodný.

Další průběh správního řízení

38.         Úřad po předběžném posouzení předložené dokumentace o veřejné zakázce získal pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem, a proto rozhodl v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu správního řízení předběžným opatřením č. j. ÚOHS-S0860/2015/VZ-45484/2015/542/ODv ze dne 18. 12. 2015 o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

39.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0860/2015/VZ-46343/2015/542/ODv ze dne 29. 12. 2015 byla účastníkům řízení Úřadem stanovena lhůta, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

40.         Dne 5. 1 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0860/2015/VZ-45484/2015/542/ODv ze dne 18. 12. 2015, kterým Úřad v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu správního řízení předběžným opatřením uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.

41.         Usnesením ÚOHS-S0860/2015/VZ-00611/2016/542/ODv ze dne 8. 1. 2016 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k podání vyjádření k výše uvedenému rozkladu.

42.         Dne 13. 1. 2016 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče z téhož dne k rozkladu zadavatele ze dne 5. 1. 2016. Téhož dne Úřad obdržel rovněž vyjádření navrhovatele ze dne 12. 1. 2016 k uvedenému rozkladu zadavatele.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 17. 12. 2015

43.         Dne 26. 1. 2016 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 17. 12. 2015, v němž se vybraný uchazeč vyjádřil k návrhu navrhovatele. Dle vybraného uchazeče je jediným účelem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny ochrana zájmů zadavatele, přičemž předmětný institut neslouží k prosazování zájmů zbývajících uchazečů, kteří se zasazují o vyloučení uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou. Vybraný uchazeč odkázal na odbornou literaturu, přičemž uvedl: „Uvážení, zda uchazeč předložil ve své nabídce mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je tedy výlučně v kompetenci jmenované komise (popř. zadavatele, pokud zadavatel nemá povinnost komisi ustavit v případě sektorových zadavatelů a neučiní tak), jejíž složení je odborné povahy a za jejíž činnost plně odpovídá zadavatel, a také ustanovení členů komise je zásadně pouze v kompetenci zadavatele. Ten se nemůže dopustit porušení zákona o tom, že porušil zákon tím, že nabídkovou cenu některého uchazeče jako mimořádně nízkou neshledal, i když tak měl učinit.“[2]

44.         Vybraný uchazeč dále namítl, že Úřad není oprávněn přezkoumávat úvahy hodnotící komise při posouzení existence mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 9/2002 ze dne 16. 3. 2004 a sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009, a uvedl, že Úřad zejména není oprávněn posuzovat za hodnotící komisi zadavatele, zda nabídka vybraného uchazeče obsahuje nebo neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

45.         Vybraný uchazeč dále uvedl, že existence mimořádně nízké nabídkové ceny se posuzuje výhradně ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, jak je výslovně stanoveno v § 77 odst. 1 zákona. Informace o předpokládané hodnotě veřejné zakázky nebo nabídkových cenách ostatních uchazečů mohou být dle vybraného uchazeče použity pouze podpůrně.

46.         Následně vybraný uchazeč uvedl, že jednotlivé hodinové ceny služeb, které vybraný uchazeč nabídl, odpovídají předmětu veřejné zakázky, přičemž vybraný uchazeč odkázal rovněž na analýzu zmíněnou zadavatelem v jeho vyjádření ze dne 10. 12. 2015. Vybraný uchazeč rovněž uvedl, že je etablovaným dodavatelem IT služeb a má rozsáhlé know-how o integrovaném informačním systému zadavatele, kterého se veřejná zakázka týká, což mu umožňuje nabídnout nižší nabídkovou cenu než je cena nabízená navrhovatelem.

47.         Vybraný uchazeč rovněž zdůraznil, že pokud by byl hodnotící komisí vyzván k písemnému zdůvodnění jakýchkoliv částí nabídky, řádně by je zdůvodnil, přičemž hodnotící komise by byla nucena případné zdůvodnění předložené vybraných uchazečem akceptovat.

48.         Vybraný uchazeč dále uvedl, že se zadavatel řádně vypořádal s námitkami navrhovatele, přičemž dle zadavatele je Úřad z hlediska posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny oprávněn posuzovat pouze tuto skutečnost, a nikoli myšlenkové pochody hodnotící komise. Dle vybraného uchazeče hodnotící komise posuzovala, zda některá z nabídek obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, přičemž dospěla k závěru, že žádná z nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobsahuje, a následně tento postup transparentně popsala ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

49.         Dle vybraného uchazeče pak nelze námitky navrhovatele považovat za věrohodné a kvalifikované upozornění na mimořádně nízkou cenu, neboť navrhovatel neuvedl  žádné věcné informace ale pouze obecné spekulace.

50.         Vybraný uchazeč se rovněž vyjádřil k podání nabídky subdodavatelem vybraného uchazeče, přičemž uvedl, že účelem ustanovení § 69 zákona je, aby dodavatelé zejména nemohli spekulovat na pro ně co nejvýhodnější podmínky plnění veřejné zakázky. Vybraný uchazeč uvedl, že dle jazykového výkladu předmětného ustanovení se vyloučení ze zadávacího řízení týká pouze nabídek, které dotyční dodavatelé podali sami nebo společně s jinými dodavateli. Vybraný uchazeč rovněž odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkrétně na rozhodnutí R069/2008/02-164287/2008/310-Hr ze dne 12. 8. 2008.

51.         K uvedené problematice vybraný uchazeč rovněž uvedl, že zadavatel postupoval správně, když vyřadil pouze nabídku uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r.o., neboť vybraný uchazeč ustanovení § 69 odst. 2 zákona neporušil, přičemž vybraný uchazeč nemůže odpovídat za svého subdodavatele a nést následky za pochybení dotyčného subdodavatele.

52.         Závěrem svého vyjádření vybraný uchazeč shrnul své argumenty, vyjádřil se rovněž k návrhu na vydání předběžného opatření a navrhl, aby Úřad jak návrh na vydání předběžného opatření, tak návrh na přezkoumání úkonů zadavatele zamítl.

IV.          Závěry Úřadu

53.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že zadavatel nedodržel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona tím, že posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky neprovedl transparentním způsobem, když nedostatečně zdůvodnil, z jakého důvodu neshledal nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

54.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení Vojenské zdravotní pojišťovny České republiky

55.         Podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1)      byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2)      je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

56.         Za veřejného zadavatele je tedy považována taková právnická osoba, která uspokojuje potřeby veřejného zájmu, nemající průmyslovou nebo obchodní povahu, a současně její činnost může ovlivňovat stát či jiná osoba naplňující znaky veřejného zadavatele pomocí financování, ovládání nebo jmenování nadpoloviční většiny členů orgánů této právnické osoby. K naplnění definice veřejného zadavatele pak stačí naplnění podmínky uvedené v bodu 1. výše citovaného ustanovení zákona a alespoň jedné z podmínek uvedených v bodu 2. výše citovaného ustanovení.

57.         Za účelem zjištění, zda VoZP ČR naplňuje znaky veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) zákona, bylo nutné vycházet i z právní úpravy, která se k postavení VoZP ČR vztahuje. Úřad tedy vycházel při svém rozhodování zejména z následující právní úpravy:

• zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zdravotních pojišťovnách“),
• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojistném“),
• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejném zdravotním pojištění“).

58.         Současně Úřad vycházel ze Statutu VoZP ČR[3], který byl schválen Ministerstvem zdravotnictví dne 12. 9. 2012 (dále jen „statut“).

Právnická osoba založená či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu

59.         Z obchodního rejstříku vyplývá, že VoZP ČR byla založena ve smyslu § 5 zákona o zdravotních pojišťovnách, přičemž dle tohoto ustanovení je zaměstnanecká pojišťovna právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem a je nositelem veřejného zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni.

60.         Předmětem podnikání VoZP ČR je pak dle obchodního rejstříku:

• veřejné zdravotní pojištění,
• veřejné zdravotní pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení.

61.         V čl. 3 statutu je uvedeno následující:

„(1) Pojišťovna provádí ve smyslu platných právních předpisů veřejné zdravotní pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni. Pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu.

(2) Základním cílem zdravotní politiky pojišťovny je úhrada poskytnutých zdravotních služeb, a to na území České republiky a na území EU a zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a těch států, s nimiž má Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezistátní smlouvu o sociálním zabezpečení, která zahrnuje poskytování služeb cizími příslušnými institucemi a to v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy o veřejném zdravotním pojištění.“

62.         Předmětem činnosti VoZP ČR je pak mimo jiné dle čl. 4 statutu

„(1) Veřejné zdravotní pojištění vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a zprostředkování dalších zdravotních služeb hrazených Ministerstvem obrany.

(2) Provádění veřejného zdravotního pojištění ostatním pojištěncům, kteří jsou u ní zaregistrováni, včetně osob z členských států EU, zemí Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska a dalších osob těch států, s nimiž má Česká republika uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, která zahrnuje poskytování zdravotní péče hrazené cizími příslušnými institucemi.

(3) Výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění a kontrola tohoto výběru.“

63.         Úřad k pojmu „veřejný zájem“ v obecné rovině uvádí, že je nutno jej chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný zájem či obecně prospěšný zájem.

64.         Vzhledem k výše uvedenému je zcela zřejmé, že VoZP ČR je právnickou osobou (zaměstnaneckou pojišťovnou), která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, jelikož provádění veřejného zdravotního pojištění lze jednoznačně označit za uspokojování potřeb veřejného zájmu s ohledem na skutečnost, že zdravotní pojištění slouží k úhradě zdravotní péče a zdraví samo o sobě patří k prioritním hodnotám nejen jednotlivce, ale i rodiny a celé společnosti, a je základním předpokladem jejich sociální a ekonomické úspěšnosti a podmínkou jejich kvality života. Lze tedy najisto postavit, že činnost spočívající v provádění veřejného zdravotního pojištění má těžiště v uspokojování potřeb veřejného zájmu.

65.         Úřad konstatuje, že v šetřeném případě je první zákonná podmínka (§2 odst. 1 písm. d) bod 1. zákona) naplněna, jelikož zadavatel je jinou právnickou osobou, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které s ohledem zejména na činnosti vyplývající z článku 4. odst. 1 statutu nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

„Ovládání“ státem či jiným veřejným zadavatelem

66.         Podle § 43 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky.

67.         Podle § 45a zákona o veřejném zdravotním pojištění se zdravotní pojišťovně, která nezveřejní smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle § 17 odst. 9 nebo její dodatek anebo změnu, uloží pokuta do 10 000 000 Kč.

68.         Podle § 3 zákona o zdravotních pojišťovnách je k provádění veřejného zdravotního pojištění třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví po vyjádření Ministerstva financí.

69.         Podle § 9 zákona o zdravotních pojišťovnách organizační strukturu, postavení správní a dozorčí rady a ostatních orgánů zaměstnanecké pojišťovny upraví statut, který schvaluje Ministerstvo zdravotnictví.

70.         Podle § 15 zákona o zdravotních pojišťovnách je zaměstnanecká pojišťovna povinna v návaznosti na termíny stanovené Ministerstvem financí pro předkládání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí mimo jiné návrh zdravotně pojistného plánu na následující kalendářní rok. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí posoudí předložený návrh zdravotně pojistného plánu z hlediska souladu s právními předpisy a z hlediska souladu s veřejným zájmem s tím, že pokud tento návrh není s těmito hledisky v rozporu, předloží návrh zdravotně pojistného plánu vládě. Návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy za minulý rok schvaluje na návrh vlády Poslanecká sněmovna Parlamentu v návaznosti na termíny projednávání návrhu státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. V případě, že nebyl zdravotně pojistný plán zaměstnanecké pojišťovny schválen před 1. lednem příslušného kalendářního roku, řídí se činnost zaměstnanecké pojišťovny do schválení zdravotně pojistného plánu provizoriem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem financí.

71.         Ustanovení § 6 zákona o zdravotních pojišťovnách dále upravuje zánik nebo zrušení zaměstnanecké pojišťovny s tím, že návrh na výmaz podává zanikající zdravotní pojišťovna nebo likvidátor, přičemž podle odst. 7 písm. a) citovaného ustanovení se zaměstnanecká pojišťovna zrušuje s likvidací mimo jiné, jestliže jí bylo Ministerstvem zdravotnictví odejmuto povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví pak může podle odst. 8 písm. a) citovaného ustanovení povolení odejmout mimo jiné, jestliže opatření jím uložená k nápravě nedostatků v hospodaření, zejména pokud jde o platební způsobilost zaměstnanecké pojišťovny, nesplnila svůj účel a tento účel nemohl být splněn ani zavedením nucené správy.

72.         Podle § 6a zákona o zdravotních pojišťovnách, který upravuje likvidaci zaměstnanecké pojišťovny, jedná ode dne zápisu do obchodního rejstříku jménem zaměstnanecké pojišťovny v likvidaci likvidátor, popřípadě likvidátoři, které jmenuje Ministerstvo zdravotnictví.

73.         Podle § 7 zákona o zdravotních pojišťovnách, který upravuje nucenou správu, provádí kontrolu činnosti zaměstnanecké pojišťovny Ministerstvo zdravotnictví v součinnosti s Ministerstvem financí s tím, že pokud Ministerstvo zdravotnictví zjistí závažné nedostatky v činnosti zaměstnanecké pojišťovny, je oprávněno podle povahy zjištěného nedostatku vyžadovat, aby zaměstnanecká pojišťovna ve stanovené lhůtě zjednala nápravu, nebo zavést nucenou správu na dobu nejvýše jednoho roku. V případě nucené správy podléhají rozhodnutí a právní úkony ředitele zaměstnanecké pojišťovny a dalších orgánů zaměstnanecké pojišťovny schválení nuceného správce, jinak jsou neplatná. Nucený správce je oprávněn činit rozhodnutí a právní úkony, které jinak přísluší řediteli zaměstnanecké pojišťovny nebo jinému orgánu zaměstnanecké pojišťovny.

74.         Z výše uvedených ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění a zákona o zdravotních pojišťovnách jednoznačně vyplývá, že stát má faktický vliv na výkon činnosti VoZP ČR, jelikož její činnost v oblasti veřejného zdravotního pojištění nefunguje nezávisle na státu a rovněž je zcela zřejmé, že právní řád upravuje postup státu vůči VoZP ČR (a zaměstnaneckým pojišťovnám obecně) např. v oblasti udělování povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, návrhu zdravotně pojistného plánu, zrušení a zániku pojišťovny nebo v případě nucené správy pojišťovny.

75.         Úřad dále uvádí, že rovněž ze zákona o pojistném vyplývá, že také Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, jakožto veřejný zadavatel, má vliv na výkon činnosti VoZP ČR, jelikož financování VoZP ČR je bezprostředně vázáno na přerozdělování veřejného zdravotního pojištění prováděné Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky.

76.         Výše uvedené vyplývá z následujících ustanovení zákona o pojistném.

77.         Podle § 20 odst. 1 zákona o pojistném je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky povinna zřídit zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění, který slouží k financování hrazených služeb na základě přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle počtu pojištěnců, jejich věkové struktury, pohlaví a nákladových indexů věkových skupin pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.

78.         Podle § 20 odst. 4 zákona o pojistném je Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky správcem tohoto účtu.

79.         Z § 21 zákona o pojistném vyplývá, že správce účtu mimo jiné oznamuje všem zdravotním pojišťovnám celkovou částku na ně připadající, přičemž celkovou částku pro příslušnou zdravotní pojišťovnu tvoří podíl na standardizovaného pojištěnce podle odstavce 3 citovaného ustanovení vynásobený počtem standardizovaných pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny. Podíl na standardizovaného pojištěnce se stanoví tak, že se součet pojistného vybraného všemi zdravotními pojišťovnami, celkové platby státu za pojištěnce, za něž je plátcem, penále, pokut a jiných plnění, která jsou na základě tohoto zákona nebo na základě zvláštních právních předpisů příjmem zvláštního účtu, a úroků vzniklých na zvláštním účtu, snížený o poplatky za účetní operace a za vedení zvláštního účtu, vydělí celkovým počtem standardizovaných pojištěnců všech zdravotních pojišťoven.

80.         Podle § 21a zákona o pojistném slouží zvláštní účet dále k přerozdělování pojistného a dalších příjmů zvláštního účtu podle výskytu pojištěnců, za něž byly příslušnými zdravotními pojišťovnami uhrazeny zvlášť nákladné hrazené služby s tím, že příslušná zdravotní pojišťovna má nárok na úhradu 80 % částky, kterou nákladné hrazené služby překročí částku podle odstavce 2 citovaného ustanovení, pokud správci účtu vyúčtuje a řádně doloží případy nákladné péče.

81.         Úřad k otázce „ovládání“ s odkazem na rozhodnutí Úřadu č. j. S393/2007/VZ-04080/2008/523/Va ze dne 7. 3. 2008, potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R079/2008/02-18312/2008/310-Hr ze dne 15. 9. 2008, dále uvádí, že „je při zadávání veřejných zakázek i v rozhodovací pravomoci Úřadu nutné přihlížet i k právu evropských společenství, a to včetně případných rozhodnutí Evropského soudního dvora (tato rozhodnutí jsou zveřejňována na internetových stránkách http://curia.europa.eu), neboť zákon mimo jiné zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (viz § 1 zákona)[4]. Vycházeje např. z rozsudku ESD ze dne 17. 12. 1998, Connemara Machine Turf. Co. Ltd. vs. Coillte Teoranta C-306/97, Sbírka rozhodnutí 1998, s. I – 08761, body 30.-35., a dále rozsudku ze dne 1. 2. 2001, Evropská komise vs. Francouzská republika, C-237/99, Sbírka rozhodnutí 2001, s. I – 00939, body 51.-59. (pozn. Úřadu – ačkoliv se obě citovaná rozhodnutí vztahují k předchozí právní úpravě zadávání veřejných zakázek, jejich závěry lze použít i na současnou právní úpravu), je základním účelem úpravy postupů pro zadávání veřejných zakázek na komunitární úrovni odstranit překážky volnému pohybu zboží. K naplnění této základní zásady je nutné vykládat pojem zadavatele v jeho funkčním smyslu. Evropský soudní dvůr pak v otázce „ovládání“ dospěl k závěru, že za veřejného zadavatele je nezbytné považovat takovou osobu, u níž má stát byť i jen nepřímý vliv na její rozhodování o zadávání zakázek. V případě rozsudku ESD C-237/99 takový závěr Evropský soudní dvůr učinil v případě, kdy stát měl (limitovaná) oprávnění dohlížet nad činností posuzované osoby, obdobné jako je tomu v případě oborových zdravotních pojišťoven v České republice.“

82.         S ohledem na uvedené, Úřad konstatuje, že stát má faktický vliv na výkon činnosti VoZP ČR, neboť její činnost v oblasti veřejného zdravotního pojištění nefunguje nezávisle na státu, ale podléhá kromě příslušných zákonů i postupům určovaným státem. Podmínka „ovládání“ ze strany státu a veřejného zadavatele (Veřejná zdravotní pojišťovna České republiky) tak je naplněna, jelikož „ovládání“ představuje schopnost státu či veřejného zadavatele ovlivňovat jednání ovládané osoby, k čemuž v daném případě dochází, neboť stát určuje jak výši pojistného, tak i reguluje způsob hospodaření s vybraným pojistným, a právní řád rovněž upravuje postup státu vůči VoZP ČR např. v oblasti udělování povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, návrhu zdravotně pojistného plánu, zrušení a zániku pojišťovny nebo v případě nucené správy pojišťovny.

83.         Vzhledem k tomu, že k určení toho, zda je či není subjekt veřejným zadavatelem, postačuje, když daný subjekt naplňuje podmínku uvedenou v § 2 odst. 2 písm. d) bod 1. zákona a současně jednu z podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona (a Úřad k takovému závěru dospěl – viz výše), Úřad uvádí, že již spatřuje za nadbytečné zabývat se zbývajícími podmínkami uvedenými v § 2 odst. 2 písm. d) bod 2. zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

84.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

85.         Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

Shrnutí relevantních skutečností

86.         Zadavatel v bodu 1.3. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek ze dne 22. 9. 2015 (dále jen „výzva“) stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 5 200 000,- Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že maximální délka trvání plnění veřejné zakázky byla stanovena na 12 měsíců, dospěl Úřad k závěru, že zadavatel předpokládal cenu plnění za 1 měsíc ve výši 433 333,- Kč bez DPH.

87.         Součástí výzvy byla v bodu 8.2. „Požadavky na členění nabídky“ tabulka, která obsahovala požadavky zadavatele na strukturu nabídkové ceny.

Služby	Identifikace	Požadovaný maximální rozsah (hod) za měsíc	Hodinová sazba za službu IIS.PP.00xx.x v Kč bez DPH	Cena za službu za měsíc (Kč bez DPH
Zákaznická podpora II. a III. Úrovně	IIS.PP.0010	56,0
Incident management	IIS.PP.0020,1	X
Kontrola datových zpracování	IIS.PP.0031	189,0
Správa infrastruktury	IIS.PP.0040	24,0
Správa dat	IIS.PP.0042	44,0
Správa dat – profylaxe	IIS.PP043.1	20,0
Správa aplikace ISŘZP a dalších vrstev integrovaného systému	IIS.PP.0041.1	20,0
Celková cena za měsíční plnění v Kč podle požadovaného maximálního rozsahu hodin za měsíc				……………..Kč bez DPH
Celková cena za měsíční plnění v Kč podle požadovaného maximálního rozsahu hodin za měsíc				……………..Kč včetně DPH
Jednotná cena za hodinu technických a konzultačních úkonů v servisní a mimoservisní době				……………..Kč bez DPH
Jednotná cena za hodinu technických a konzultačních úkonů v servisní a mimoservisní době				……………..Kč včetně DPH

88.         V bodu 11. „hodnotící kritéria“ výzvy zadavatel za hodnotící kritérium stanovil nejnižší „Celkovou cenu za měsíční plnění v Kč podle požadovaného maximálního rozsahu hodin za měsíc“ v součtu všech služeb uvedených ve výše uvedené tabulce.

89.         Vybraný uchazeč vyplnil tabulku obsaženou v bodu 8.2. „Požadavky na členění nabídky“ výzvy následujícím způsobem:

Služby	Identifikace	Požadovaný maximální rozsah (hod) za měsíc	Hodinová sazba za službu IIS.PP.00xx.x v Kč bez DPH	Cena za službu za měsíc (Kč bez DPH
Zákaznická podpora II. a III. Úrovně	IIS.PP.0010	56,0	490 Kč	27 440 Kč
Incident management	IIS.PP.0020,1	X	21 000 Kč	21 000 Kč
Kontrola datových zpracování	IIS.PP.0031	189,0	490 Kč	92 610 Kč
Správa infrastruktury	IIS.PP.0040	24,0	595 Kč	14 280 Kč
Správa dat	IIS.PP.0042	44,0	490 Kč	21 560 Kč
Správa dat – profylaxe	IIS.PP043.1	20,0	490 Kč	9 800 Kč
Správa aplikace ISŘZP a dalších vrstev integrovaného systému	IIS.PP.0041.1	20,0	595 Kč	11 900 Kč
Celková cena za měsíční plnění v Kč podle požadovaného maximálního rozsahu hodin za měsíc				198 590 Kč bez DPH
Celková cena za měsíční plnění v Kč podle požadovaného maximálního rozsahu hodin za měsíc				240 294 Kč včetně DPH
Jednotná cena za hodinu technických a konzultačních úkonů v servisní a mimoservisní době				1 250 Kč bez DPH
Jednotná cena za hodinu technických a konzultačních úkonů v servisní a mimoservisní době				1 513 Kč včetně DPH

90.         Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015 zadavatel uvedl, že v nabídce vybraného uchazeče je každá zadavatelem požadovaná položka jasně naceněna a uchazeč by měl znát své reálné náklady na řádné splnění zakázky, včetně svého přiměřeného zisku. Bylo konstatováno, že řádnou kalkulaci dokládá i to, že nabídková cena vybraného uchazeče je téměř shodná, ba o něco vyšší, než u dříve zrušeného obdobného zadávacího řízení, kdy vybraný uchazeč nabídl 188 790,- Kč bez DPH, takže se drží v podstatě ve stejné výši své nabídkové ceny.

K posouzení výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky

91.         K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem nekontrolovatelného navyšování původní nabídkové ceny uchazeče.  Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17. 10. 2012, v němž uvedl, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena“.

92.         Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náleží do kompetence hodnotící komise, která má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky i o nabídkových cenách všech uchazečů a disponuje tak podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena uchazečů je reálná nebo zda je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká. Své závěry je pak hodnotící komise povinna zaznamenat ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek tak, aby bylo možné její postup při posouzení nabídek uchazečů považovat za transparentní, tedy v souladu s § 6 odst. 1 zákona. Jinými slovy, postup zadavatele resp. hodnotící komise při posouzení nabídkových cen uchazečů ve vztahu k předmětu veřejné zakázky musí být kontrolovatelný, čitelný a přehledný.

93.         Postup hodnotící komise při posuzování otázky, zda určitá nabídková cena je mimořádně nízká, přitom podléhá kontrole ze strany Úřadu. V rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 je dovozen závěr, že „úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru … Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. Z uvedeného je zřejmé, že Úřad má povinnost přezkoumat způsob a zejména transparentnost procesu posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny. Při přezkumu je současně Úřad povinen posoudit, zda byl důvod považovat konkrétní nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, což vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 11/2009 ze dne 2. 9. 2010 nebo rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 86/2012 ze dne 23. 5. 2013, kde je uvedeno, že „předmětem přezkumu ze strany žalovaného [tj. Úřadu] je pak objektivní posouzení, zda byl důvod, aby … hodnotící komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou, tedy postupovat podle § 77 odst. 1 zákona“. Úřad tedy skutečně nemůže posuzovat úvahy hodnotící komise při posouzení nabídek, jak uvedl vybraný uchazeč (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nicméně je plně v kompetenci Úřadu posoudit, zda zadavatel (potažmo hodnotící komise) postupoval v průběhu zadávacího řízení transparentním způsobem, a to i v případě posouzení nabídek z hlediska existence mimořádně nízké nabídkové ceny.

94.         K povinnosti hodnotící komise sdělovat veškeré důvody, pro které neshledala žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, se vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 88/2012 ze dne 21. 11. 2013, který Nejvyšší správní soud potvrdil rozsudkem č. j. 2 Afs 103/2013 ze dne 10. 6. 2014. V uvedeném rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že „Na straně jedné, obecná povinnost hodnotící komise sdělovat veškeré důvody, pro které neshledala žádnou z nabídkových cen mimořádně nízkou, tedy ze zákona neplyne. Na straně druhé, a to je podstatné ve vztahu k právě posuzované věci, má-li hodnotící komise podle § 77 odst. 1 zákona povinnost posoudit, zda konkrétní nabídka konkrétního uchazeče neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, pak jí povinnost vyjádřit se věcně, srozumitelně a korektně k důvodům, pro které nepokládá konkrétní nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, nutně již ze samotné logiky věci vzniká za situace, že reálné podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu v průběhu zadávacího řízení vznikne. Typicky přitom takové reálné podezření může vzniknout tehdy, pokud zadavatele kdokoli (především z uchazečů, kteří podali nabídky) na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen věrohodně a kvalifikovaně upozornil ještě před posouzením nabídek, zpravidla v důsledku informací o nabídkových cenách zjištěných při otevírání obálek (pak se s touto otázkou hodnotící komise vypořádá v protokolu o jednání komise či ve zprávě o posouzení nabídek). Takové reálné podezření však může vzniknout i tehdy, pokud byl zadavatel na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen upozorněn po posouzení nabídek v rámci námitek směřujících proti posouzení (pak se s touto otázkou zadavatel vypořádá v rozhodnutí o námitkách). V obou právě uvedených situacích se hodnotící komise či přímo zadavatel dozví alespoň argumentační základ poukazující na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen a jeví se jako zcela přiměřené, aby konkrétní pochybnosti, jež byly srozumitelně avizovány, byly ze strany hodnotící komise či samotného zadavatele věcně a srozumitelně rozptýleny.“

95.         K problematice mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad rovněž odkazuje na svou ustálenou rozhodovací praxi, mj. např. na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S585/2013/VZ-23735/2013/522/ZPr ze dne 4. 12. 2013, v němž je uvedeno „že určení situace, kdy nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je problematické, avšak obecně lze konstatovat, že ve chvíli, kdy výše nabídkové ceny je objektivně mimořádně nízká, přičemž za indikaci tohoto stavu by měla být považována situace, v níž existuje značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou, je nezbytné, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení naplnil dikci transparentnosti a udělal vše pro to, aby byl proces posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen přezkoumatelný. Je tedy nutné, aby zadavatel učinil všechny nezbytné kroky, aby bylo z jeho postupu zřejmé, že se problematikou mimořádně nízkých nabídkových cen opravdu zabýval, a objektivně tuto skutečnost dokázal zdůvodnit, resp. uvedl, co ho vedlo k závěru, že v daném případě nabídkovou cenu nelze považovat za mimořádně nízkou.“

96.         V citovaném rozhodnutí se Úřad zabýval situací, kdy hodnotící komise rezignovala na transparentní objasnění existence resp. neexistence mimořádně nízkých nabídkových cen, přestože se nabídkové ceny uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku pohybovaly v cenové relaci od 42,90 % do 66,24 % předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky, přičemž Úřad dospěl k závěru, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona tím, že úkony komise pro posouzení a hodnocení nabídek související s posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky nebyly provedeny transparentním způsobem, a zrušil v uvedené věci úkony zadavatele provedené v souvislosti s posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

97.         V nyní posuzovaném případě činila nabídková cena vybraného uchazeče za měsíční plnění předmětu veřejné zakázky 45,83 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

98.         Zadavatel sice ve svém vyjádření ze dne 10. 12. 2015 uvedl, že stanovení předpokládané hodnoty plnění nebylo za účelem nastavení vodítka pro určení mimořádně nízké nabídkové ceny, ale pouze pro vymezení dostatečného množství finančních prostředků pro danou veřejnou zakázku, a to právě z důvodu velké rozmanitosti cen a kvality jím poptávaných IT služeb (viz bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

99.         Podle § 15 zákona se pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby přiměřeně použije § 14 upravující stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na dodávky. Věta první § 14 odst. 1 písm. a) zákona přitom stanoví, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky na dodávky se stanoví na základě předpokládané výše celkového peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy na dodávky, má-li být smlouva uzavřena na dobu určitou.

100.     Přestože je citované ustanovení relativně obecné, vyplývá z něj, že zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky musí vycházet z předpokládané ceny, přičemž zadavatel logicky musí uvažovat o takové ceně za plnění, kterou lze v daném odvětví považovat za standardní. Už ze samotného způsobu stanovení předpokládané hodnoty pak vyplývá, že za situace, kdy zadavatel obdrží nabídku, jejíž nabídková cena se od předpokládané hodnoty veřejné zakázky významně odchyluje, měl by zadavatel získat podezření na možnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny a měl by se zabývat (zjišťovat) tím, zda o takovou cenu nejde. Pokud zjistí, že nikoli, musí jasně a důsledně odůvodnit, proč neshledal nabídkovou cenu uchazeče jako mimořádně nízkou, a to zejména s ohledem na zachování zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z rozhodovací praxe Úřadu (viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

101.     Nutnost zabývat se dostatečně důkladně odůvodněním neexistence mimořádně nízké nabídkové ceny pak vzniká zejména v případě, že je zadavatel kvalifikovaně a věrohodně upozorněn na možnost existence mimořádně nízké nabídkové ceny, jak vyplývá z ustálené judikatury (viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

102.     Úřad nemůže přisvědčit tvrzením zadavatele a vybraného uchazeče, že námitky navrhovatele nelze považovat za věrohodné a kvalifikované upozornění ohledně možné existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče. Navrhovatel sice nepřiložil ke svým námitkám žádné důkazy spočívající v průzkumu trhu, nicméně nelze tvrdit, že veškerá tvrzení navrhovatele jsou pouhými spekulacemi, neboť se jedná o fakta, která vyplývají přímo z dokumentace o veřejné zakázce.

103.     S ohledem na výše uvedené byl zadavatel v rozhodnutí o námitkách povinen se věcně vypořádat s námitkami týkajícími se především vztahu nabídkové ceny vybraného uchazeče a předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a rovněž s tvrzením, že vybraný uchazeč v rámci své nabídky stanovil za položky obsahující obdobná plnění různé nabídkové ceny, a to zejména s ohledem na skutečnost, že pouze některé položky jsou předmětem hodnocení a jsou tedy rozhodné pro výběr nejvhodnější nabídky (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

104.     V nedatovaném rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele zadavatel ani nereaguje na tvrzení navrhovatele, že vybraný uchazeč za obdobné činnosti uvedl dvě rozdílné ceny, přičemž jen některé části nabídky jsou předmětem hodnocení (viz tabulka uvedená v bodu 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Tato skutečnost vyplývá přímo z nabídky vybraného uchazeče, a nelze ji tedy považovat za pouhé spekulativní tvrzení navrhovatele, nýbrž za další zřetelné upozornění na to, zda není přítomna v nabídce vybraného uchazeče mimořádně nízká cena.

105.     Stejné platí též u argumentu navrhovatele, který byl obsažen v námitkách, že nabídková cena vybraného uchazeče musí nutně zahrnovat i cenu dodávky uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o., jakožto subdodavatele, prostřednictvím kterého vybraný uchazeč prokazuje splnění kvalifikace. Uchazeč YOUR SYSTEM, spol. s r. o. přitom v rámci své samostatné nabídky stanovil cenu za předmětné činnosti ve více než dvojnásobné výši oproti vybranému uchazeči. Tuto skutečnost zadavatel v žádném případě nemohl považovat za spekulaci navrhovatele, přesto se jí však v rozhodnutí vůbec nezabýval. Z nabídky vybraného uchazeče přitom není zřejmé, jakým způsobem a v jaké výši bude hrazena činnost subdodavatele, a jediné relevantní nacenění činností realizovaných uchazečem YOUR SYSTEM, spol. s r. o. tak lze dovozovat v rámci dokumentace o veřejné zakázce pouze ze samostatné nabídky tohoto uchazeče.

106.     Odůvodnění v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele tak zadavatel založil především na svých spekulacích a domněnkách, když pouze obecně konstatoval reálnost zisku vybraného uchazeče a reálnost nacenění nabídky vybraným uchazečem, přičemž neuvedl žádné objektivní důvody, které by tyto závěry potvrzovaly. Tvrzení vztahující se k průměrné výši ceny práce v oblasti IT na trhu v České republice je pak v přímém rozporu se stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky, neboť zadavatel na jednu stranu tvrdí, že při stanovení předpokládané hodnoty vycházel právě z běžné ceny poptávaných služeb, respektive rozmanitosti výše cen za poptávané služby v oblasti IT, nicméně v rozhodnutí o námitkách uvedl, že hodnotící komise vycházela z průměrné odhadované ceny práce na trhu České republiky s přihlédnutím ke způsobu odměňování vlastních zaměstnanců ve srovnatelné odbornosti. Zadavatel tedy v podstatě tvrdí, že s ohledem na jednu a tutéž skutečnost, považuje za správnou jak výši přepokládané hodnoty, tedy 433 333,- Kč bez DPH za měsíční plnění, tak výši nabídkové ceny vybraného uchazeče, tedy 198 590,- Kč bez DPH za měsíční plnění.

107.     Jak vyplývá z výše uvedeného, zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele nezdůvodnil neexistenci mimořádně nízké nabídkové ceny žádnými objektivními argumenty, které by v souladu se zásadou transparentnosti věcně a srozumitelně rozptýlily pochybnosti, které vyjádřil navrhovatel v rámci námitek.

108.     Přestože nové argumenty zadavatele předložené v průběhu správního řízení nemohou zhojit netransparentnost postupu zadavatele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zabýval se Úřad i novými argumenty navrhovatele odůvodňujícími postup zadavatele při posouzení nabídky vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny.

109.     K ceníkům předloženým zadavatelem v rámci správního řízení Úřad uvádí, že pro posouzení věci je nelze považovat za dostatečně relevantní. V uvedených cenících poskytovatelé služeb nabízejí různé ceny za rozličné činnosti, přičemž nelze bez dalšího dovodit, jakou cenu by uvedení poskytovatelé nabídli za realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. V případě orientačního ceníku jsou například služby rozděleny na servisní a expertní práce, přičemž za expertní práce je považována částka 900,- Kč bez DPH, zatímco za servisní práce 500,- Kč bez DPH. Z předmětného dokumentu pak nelze rozlišit, za jakou cenu by bylo možné realizovat činnosti dle předmětu veřejné zakázky. Obdobná je situace i v případě ceníku společnosti PATRON-IT s.r.o., v kterém jsou ceny rozděleny pouze na běžný servis a servis serverů, případně správu sítě a správu serverů. Rovněž z třetího ceníku předloženého zadavatelem nevyplývá, jakou by předmětný poskytovatel požadoval cenu za služby, jež tvoří předmět plnění veřejné zakázky, přičemž ze všech jednotlivých ceníků ani nevyplývá, že by předmětní poskytovatelé nabízeli přímo služby požadované zadavatelem, respektive disponovali zaměstnanci, kteří by byli schopni vykonávat služby požadované zadavatelem v bodu 1.1. „Předmět veřejné zakázky“ výzvy.

110.     K vyjádření vybraného uchazeče ze dne 17. 12. 2015 Úřad uvádí, že předmětné vyjádření bylo Úřadu doručeno dne 26. 1. 2016, tedy až po lhůtě stanovené účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S0860/2015/VZ-46343/2015/542/ODv ze dne 29. 12. 2015, přičemž § 117c odst. 3 věty třetí zákona stanoví, že k pozdějším vyjádřením Úřad nesmí přihlédnout. Úřad přesto nad rámec skutečností podstatných pro rozhodnutí k argumentu vybraného uchazeče, že v případě, kdy by byl zadavatelem vyzván k písemnému zdůvodnění předmětných částí nabídky, písemné zdůvodnění by dodal a hodnotící komise by jej byla nucena akceptovat, uvádí, že se ze strany vybraného uchazeče jedná o pouhé proklamace. Úřad nevylučuje, že by taková situace skutečně mohla nastat, nicméně stejně tak je možné, že by písemné zdůvodnění vybraný uchazeč zadavateli nestihl dodat ve lhůtě, případně by nebylo dostatečné a hodnotící komise by jej akceptovat nemusela. K naplnění podmínek stanovených v ustanovení § 118 odst. 1 zákona stačí, pokud pochybení zadavatele mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že mohla reálně nastat situace, za které by nabídka vybraného uchazeče nebyla vybrána jako nejvýhodnější, pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem.

111.     Úřad konstatuje, že nedostatečným odůvodněním neshledání nabídkové ceny vybraného uchazeče jako mimořádně nízké zadavatel nedodržel postup stanovený v § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž uvedené jednání zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by se zadavatel výší nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval, respektive by si vyžádal její zdůvodnění, mohla by být zadavatelem jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.

112.     Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

113.     V souladu s § 69 odst. 2 zákona dodavatel, který podal nabídku v zadávacím řízení, nesmí být současně subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci.

114.     Podle § 69 odst. 3 zákona pokud dodavatel podá více nabídek samostatně nebo společně s dalšími dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci, zadavatel všechny nabídky podané takovým dodavatelem vyřadí. Dodavatele, jehož nabídka byla vyřazena, zadavatel bezodkladně vyloučí z účasti v zadávacím řízení. Vyloučení uchazeče včetně důvodu zadavatel bezodkladně písemně oznámí uchazeči.

115.     Navrhovatel v rámci návrhu namítal, že vybraný uchazeč měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku podle § 69 odst. 3 zákona, neboť v rámci nabídky prokazoval kvalifikaci prostřednictvím uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o., který podal v předmětném zadávacím řízení také samostatnou nabídku.

116.     K ustanovení § 69 odst. 3 zákona Úřad uvádí, že jeho základním účelem je zabránit přímým dohodám mezi zájemci o veřejnou zakázku, kteří by si tímto způsobem mohli pojistit účast na získání a realizaci veřejné zakázky svou několikanásobnou účastí v zadávacím řízení. Citované ustanovení se tedy snaží postihnout situaci možného zneužití zadávacího řízení ve prospěch osob, které by se na základě vzájemné dohody účastnily zadávacího řízení několikrát – jako dodavatelé, jako dodavatelé podávající společnou nabídku a zároveň po dohodě s dalším dodavatelem jako jejich subdodavatelé v jiné nabídce.

117.     Přestože se při výkladu ustanovení § 69 odst. 3 zákona nabízí možnost vyloučit oba uchazeče, z textu citovaného ustanovení jasně vyplývá, že by zadavatel měl vyloučit pouze uchazeče, který zákaz uvedený v § 69 odst. 3 zákona porušil, neboť ustanovení hovoří o nabídkách „podaných takovým dodavatelem“. Zadavateli je výslovně stanovena povinnost vyřadit pouze nabídky, které podal dodavatel samostatně či společně s jinými dodavateli, nebo je subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje kvalifikaci. V šetřeném případě tedy zákon upravuje podmínky, za kterých byl zadavatel povinen vyloučit pouze uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o., který podal v zadávacím řízení nabídku a zároveň vystupoval v nabídce vybraného uchazeče jako subdodavatel. Ustanovení § 69 odst. 3 pak nestanoví žádnou povinnost či možnost vyloučení uchazeče, který podal samostatnou nabídku a jehož subdodavatel podal rovněž samostatnou nabídku. Pokud by zadavatel takového uchazeče, v šetřeném případě tedy vybraného uchazeče, vyloučil z účasti v zadávacím řízení, postupoval by v rozporu se zákonem, neboť k takovému postupu není dán zákonný základ.

118.     K předmětné problematice se Úřad vyjádřil již v rozhodnutí č. j. S307,395/2007/VZ-01009/2008/540-MČ ze dne 18. 2. 2008, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R069/2008/02-16287/2008/310-Hr ze dne 12. 8. 2008, přičemž Úřad nevidí důvod ke změně závěrů učiněných v uvedených rozhodnutích.

119.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyloučil v souladu s ustanovením § 69 odst. 3 zákona pouze uchazeče YOUR SYSTEM, spol. s r. o., a nikoli rovněž vybraného uchazeče, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

V.            Uložení nápravného opatření

120.     Dle ustanovení § 118 odst. 1 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

121.     Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel při zadávání výše uvedené veřejné zakázky postup stanovený v ustanovení § 77 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky neprovedl transparentním způsobem, když nedostatečně zdůvodnil, z jakého důvodu neshledal nabídkovou cenu výše uvedeného uchazeče za mimořádně nízkou, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

122.     Nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by se zadavatel výší nabídkové ceny vybraného uchazeče z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval, respektive by si vyžádal její zdůvodnění, mohla by být zadavatelem jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.

123.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče a nezákonný postup uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy, rozhodl Úřad o zrušení všech úkonů zadavatele spojených s posouzením výše nabídkové ceny vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, zaznamenaných ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015, a současně i o zrušení všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 11. 2015, jak vyplývá z výroku III. tohoto rozhodnutí.

VI.          Náklady řízení

124.     Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), v § 1 odst. 1 stanoví, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

125.     Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících s posouzením výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, zdokumentovaných ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 10. 2015, a současně i ke zrušení všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 3. 11. 2014, jak vyplývá z výroku III. tohoto rozhodnutí, rozhodl Úřad o uložení povinnosti zadavatele uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

126.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000860.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 117c zákona podává v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Marianna Svobodová, advokátka, Karlovo náměstí 24, 110 00 Praha 1

2.             Mgr. Ondřej Knebl, advokát, Husinecká 808/5, 130 00 Praha 3

3.             AQUASOFT spol. s r.o., Rubeška 215/1, 190 00 Praha 9

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy