číslo jednací: S0168/2016/VZ-19337/2016/543/JWe

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 3. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je:

 

• zadavatel – město Cheb, IČO 00253979, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona zadavatelem – město Cheb, IČO 00253979, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb – při zadávání veřejné zakázky „Turistické využití levého břehu Ohře“ v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 2. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2012 pod ev. č. 207877 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 2. 2012 pod ev. č. 2012/S 41-066456, rozhodl takto:

I.

Zadavatel – město Cheb, IČO 00253979, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb – sedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 zákona účinného ke dni 16. 2. 2012, v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky „Turistické využití levého břehu Ohře“ zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 2. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2012 pod ev. č. 207877 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 2. 2012 pod ev. č. 2012/S 41-066456, uvedl ve výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář požadavek na dodávku laviček s užitím odkazu na konkrétní výrobky „Modul systém ARPA 3“, „Modul systém ARPA 4“, „Modul systém ARPA 6“ a „Modul systém ARPA 8“, požadavek na dodávku stojanu na kola s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Stojan na kola STARSSOTA“, požadavek na dodávku pítka s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Pítko FUENTE RETTANGOLARE“, požadavek na dodávku informační tabule s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Informační tabule PP425“, požadavek na dodávku válcové plakátovací plochy s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Válcová plakátovací plocha VP 520“, požadavek na dodávku orientačního systému s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Orientační systém OS 500“, požadavek na dodávku odpadkového koše s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Odpadkový koš z katalogu ESCOFET : NET“ a požadavek na dodávku osvětlené lavice s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Osvětlená lavice (Villette – Escofet) 7 segmentů z modulu pol. 5m“, ve výkazu výměr pro objekt SO 11 – Zázemí víceúčelového sportoviště požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. překlady z lehkého Liaporbetonu LIAPOR, těsnicí hmota COMBIFLEX-C2, fólie TECHNODREN) a ve výkazech výměr pro objekty komunikací (např. SO 101 Koželužská) požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. dlažba BEST KLASIKO, obrubníky BEST MONO I, II a BEST LINEA), tj. uvedl specifická označení zboží, která platí pro určitou osobu za příznačná, což vedlo ke znevýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem jmenované veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel s vybraným uchazečem – účastníky sdružení „Levý břeh Ohře, sdružení ALGON x SWIETELSKY“, jimiž jsou ALGON, a.s., IČO 28420403, se sídlem Ringhofferova 1/115, 155 21 Praha 5, a SWIETELSKY stavební s.r.o. odštěpný závod Dopravní stavby ZÁPAD, IČO 48035599, se sídlem Železničářská 1234/79, 312 00 Plzeň – uzavřel dne 16. 8. 2012 smlouvu o dílo na plnění předmětu jmenované veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – město Cheb, IČO 00253979, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb – ukládá

 

pokuta ve výši 300 000 Kč (tři sta tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.    

 

Odůvodnění

I.               POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – město Cheb, IČO 00253979, se sídlem náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb (dále jen „zadavatel“) – zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Turistické využití levého břehu Ohře“ zadávané podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 2. 2012 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 2. 2012 pod ev. č. 207877 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 2. 2012 pod ev. č. 2012/S 41-066456 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce „Provedení stavebního díla "Turistické využití levého břehu Ohře". Základní údaje o předmětu veřejné zakázky jsou uvedeny v Souhrnné technické zprávě, která je součástí kvalifikační dokumentace. Podrobné údaje o předmětu veřejné zakázky (tj. projektová dokumentace, výkaz výměr a obchodní podmínky) obdrží dodavatelé, kteří budou vyzváni k podání nabídky.“

3.             V nedatované písemné zprávě zadavatele je v části 2. „Předmět veřejné zakázky“ uvedeno: „Předmětem veřejné zakázky jsou úpravy levého břehu Ohře od Havlíčkovy ulice k hrázi přehrady Skalka a úprava cyklotrasy ulicí v Lipách z prostoru bývalého lomu k rozhledně Chebská hlídka. Zakázka zahrnuje vybudování infrastruktury, výstavbu objektů pro turistiku a aktivní odpočinek včetně sportovního využití a revitalizaci krajiny v celé této lokalitě.“

4.             Součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky je mimo jiné i slepý výkaz výměr a soupis prací a dodávek, v němž měli uchazeči ocenit jednotlivé položky s tím, že nesměli měnit, upravovat ani slučovat jednotlivé položky ani výměry. Toto ocenění bylo podkladem pro stanovení nabídkové ceny, přičemž nejnižší nabídková cena byla zadavatelem ve výzvě k podání nabídek ze dne 12. 4. 2012 stanovena jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky.

5.             Ve výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář jsou v části „Mobiliář Concrete Sportanlagen“ uvedeny mimo jiné následující položky: „Modul systém ARPA 3“, „Modul systém ARPA 4“, „Modul systém ARPA 6“ a „Modul systém ARPA 8“.

6.             Další část výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář je označena jako „Mobiliář KARIM“ a obsahuje mimo jiné položky „Stojan na kola STARSSOTA“ a „Pítko FUENTE RETTANGOLARE“.

7.             V části výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář označené jako „Mobiliář MMCITÉ“ jsou dále uvedeny kromě jiného tyto položky: „Informační tabule PP425“, „Válcová plakátovací plocha VP 520“, „Orientační systém OS 500“, „Odpadkový koš z katalogu ESCOFET : NET“ a „Osvětlená lavice (Villette – Escofet) 7 segmentů z modulu pol. 5m“.

8.             Ve výkazu výměr pro objekt SO 11 – Zázemí víceúčelového sportoviště jsou rovněž uvedeny konkrétní názvy výrobků (např. překlady z lehkého Liaporbetonu LIAPOR, těsnicí hmota COMBIFLEX-C2, fólie TECHNODREN).

9.             Ve výkazech výměr pro objekty komunikací (např. SO 101 – Koželužská) jsou taktéž uvedena specifická označení zboží, jako např. dlažba BEST KLASIKO, obrubníky BEST MONO I, II a BEST LINEA.

10.         Součástí dokumentace o veřejné zakázce je smlouva o dílo číslo 11308/2012 CZ.1.09/4.1.00/36.00806, kterou zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem – účastníky sdružení „Levý břeh Ohře, sdružení ALGON x SWIETELSKY“, jimiž jsou ALGON, a.s., IČO 28420403, se sídlem Ringhofferova 1/115, 155 21 Praha 5, a SWIETELSKY stavební s.r.o. odštěpný závod Dopravní stavby ZÁPAD, IČO 48035599, se sídlem Železničářská 1234/79, 312 00 Plzeň (dále jen „vybraný uchazeč“) – dne 16. 8. 2012 (dále jen „smlouva“). Cena za předmět veřejné zakázky činila podle článku VII. „Cena díla“ bodu 1. smlouvy 163 620 000 Kč včetně DPH.

11.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona, obdržel dne 16. 2. 2016 podnět k přezkoumání postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky. V souvislosti s obdrženým podnětem si Úřad vyžádal od zadavatele jeho vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání předmětné veřejné zakázky a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

12.         Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S0168/2016/VZ-10749/2016/543/JWe ze dne 16. 3. 2016, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0168/2016/VZ-10750/2016/543/JWe ze dne 16. 3. 2016 stanovil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Dne 30. 3. 2016 obdržel Úřad vyjádření zadavatele (viz dále).

14.         Dnem 16. 3. 2016, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0168/2016/VZ-13804/2016/543/JWe ze dne 4. 4. 2016 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 30. 3. 2016

16.         Zadavatel se na základě usnesení č. j. ÚOHS-S0168/2016/VZ-10750/2016/543/JWe ze dne 16. 3. 2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 30. 3. 2016, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž v úvodu svého stanoviska plně odkazuje na své vyjádření k podnětu ze dne 23. 2. 2016 zaslané pod č. j. MUCH 16323/2016 (dále jen „vyjádření k podnětu“) a žádá, aby Úřad zohlednil všechny skutečnosti uvedené v tomto vyjádření.

17.         V úvodu vyjádření k podnětu zadavatel uvádí, že autor projektové dokumentace ve většině případů jednotlivé prvky popsal pouze obecnou technickou specifikací bez odkazu na konkrétní výrobky, výrobce či značky, což dokládá odkazy na technické specifikace uvedené v technických zprávách s tím, že tyto technické specifikace jsou zcela v souladu se zákonem.

18.         V další části vyjádření k podnětu k případu betonových laviček a sedacích kamenů, kde zadavatel k technické zprávě mobiliáře přiložil katalogový list konkrétního výrobku, zadavatel uvádí, že projektant navrhl použití velmi atypických laviček, které jsou klíčovými prvky architektonického ztvárnění prostoru a v obou případech se jedná o specifické, a nikoliv běžně dostupné prvky. I kdyby zadavatel např. lavičky popsal prostřednictvím nákresů, je zřejmé, že takto nezvykle provedenou lavičku stejně žádný jiný výrobce s nejvyšší mírou pravděpodobnosti nevyrábí. S ohledem na nezvyklé ztvárnění laviček a jejich význam pro estetické ztvárnění celého projektu má zadavatel za to, že v tomto případě byl odkaz na konkrétní výrobek odůvodněn předmětem veřejné zakázky. V případě sedacích kamenů zadavatel v technické zprávě nevyžadoval použití konkrétního typu, sedací kameny popsal obecně a jako výkresovou část použil katalogový list sedacích kamenů konkrétního výrobce, neboť nebyl schopen svůj požadavek objektivně popsat s použitím obecných technických podmínek. Z popisu v technické zprávě je podle názoru zadavatele zřejmé, že účelem nebylo neumožnit dodání sedacích kamenů od jiného výrobce. Autor projektové dokumentace byl veden snahou o vytvoření díla, které jako celek bude plnit jím zamýšlené technické, architektonické i urbanistické funkce. Obecně formulované požadavky na mobiliář by mohly vést k tomu, že některý z uchazečů nabídne prvky mobiliáře, které sice budou formálně odpovídat požadavkům projektanta, ale nebudou odpovídat umělecko-architektonickému záměru celého stavebního díla, který je instalovaným mobiliářem výrazně dotvářen. Pro projektanta by bylo obtížné transformovat konkrétní názvy na obecné charakteristiky prostřednictvím technických popisů a nákresů, proto se přiklonil ke specifikaci prvků mobiliáře přiložením katalogového listu konkrétního výrobku, aniž by měl záměr vyloučit možnost nabídnout i jiný, kvalitativně a technicky obdobný prvek.

19.         Ve vyjádření k podnětu zadavatel dále připouští, že v dalších případech (např. obrubníky, dlažba, tvárnice, překlady) byly tyto prvky v technické zprávě sice popsány v souladu se zákonem prostřednictvím technických podmínek podle § 45 a § 46 zákona, avšak nedopatřením způsobeným použitím rozpočtovacího programu napojeného na databázi stavebních prací a materiálů (cenovou soustavu ÚRS) došlo k tomu, že ve výkazu výměr byly uvedeny u některých položek názvy konkrétních výrobků.

20.         V závěru vyjádření k podnětu zadavatel dodává, že specifikování některých prvků odkazem na konkrétní výrobky odpovídá běžné praxi ve stavebnictví, na níž reagovala novela zákona o veřejných zakázkách č. 55/2012 Sb., na základě které byla do ustanovení § 44 odst. 11 zákona přidána věta: „V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže“. Důvodová zpráva k novele přitom dle zadavatele uvádí, že „Návrh vychází z požadavků aplikační praxe. V případě veřejné zakázky na stavební práce je součástí zadávací dokumentace i projekt ke stavbě. S ohledem na běžnou praxi jsou již v projektu vyznačeny přímo konkrétní materiály či dílčí části projektů. Zadavatel je podle dosavadního znění zákona postaven před povinnost upravit konkrétní názvy tak, aby odpovídaly požadavkům zákona na obecné charakteristiky. Na základě změny by zadavatel mohl použít projektovou dokumentaci včetně vymezených názvů, nicméně by musel výslovně v zadávací dokumentaci připustit pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.“ V této souvislosti zadavatel uvádí, že vzhledem k neexistenci uvedeného ustanovení zákona v době zadávání veřejné zakázky v zadávací dokumentaci neuvedl formulaci týkající se použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

21.         Ve svém stanovisku ze dne 30. 3. 2016 zadavatel nad rámec vyjádření k podnětu uvádí, že požádal o vyjádření projektanta, který uvedl, že „U krajinné architektury je mobiliář jedním z mála prostředků, jak docílit kvalitu prostředí pro pobyt lidí. Z tohoto důvodu byly zvoleny atypické prvky mobiliáře, zejména lavičky vzhledu velkých hladkých bloků délky přes 15 m, které se ve velkém prostoru Poohří neztratí. Ostatní prvky mobiliáře byly sladěny s tímto záměrem. Protože nám nebyli známi jiní dodavatelé výrobků podobného vzhledu a kvalit, byly uvedeny konkrétní výrobky.“ Projektant ve svém vyjádření, které zadavatel přiložil ke svému stanovisku ze dne 30. 3. 2016, rovněž potvrdil dříve uvedený názor zadavatele, že uvedení konkrétních výrobků je věcí rozpočtového programu, který je vázaný na klasifikační systém stavebních prací ÚRS. Proto zadavatel navrhuje, aby Úřad zohlednil faktické okolnosti projekčních prací, především skutečnost, že k sestavování výkazů výměr jsou užívány rozpočtové programy, které jsou propojeny s databází Cenové soustavy ÚRS, a že tedy popis některých položek ve výkazu výměr prostřednictvím názvu konkrétního výrobku je důsledkem použití standardního rozpočtového programu.

22.         Dále je podle názoru zadavatele potřeba zohlednit skutečnost uvedenou v čl. III odst. 3 smlouvy, kde je uvedeno: „Zhotovitel se zavazuje provést pro objednatele dílo svým jménem, bez závad a nedodělků, ve smluveném termínu, na své náklady a nebezpečí dle zhotoviteli předané projektové dokumentace pro zadání stavby (…).“ Zadavatel dále dovozuje, že soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr je podle § 44 odst. 4 zákona součástí zadávací dokumentace, není však dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, součástí projektové dokumentace. Vzhledem k tomu, že zhotovitel je dle smlouvy vázán dílo zhotovit dle předané projektové dokumentace, a vzhledem k tomu, že výkaz výměr není součástí projektové dokumentace, je přípustné, aby zhotovitel v díle použil jiné materiály než takové, jaké jsou vyjmenovány ve výkazu výměr za předpokladu, že tyto jsou v souladu s projektovou dokumentací a výkaz výměr tedy není z hlediska smlouvy pro dodavatele závazný.

23.         Ve stanovisku ze dne 30. 3. 2016 zadavatel rovněž konstatuje, že § 44 odst. 11 zákona připouští možnost použití odkazu na konkrétní výrobek či výrobce, předpokladem ovšem je, že zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Zadavatel v této souvislosti uvádí, že v těch případech, kde odkaz na konkrétní výrobek či výrobce byl zmíněn ve výkazu výměr, nikoliv však v projektové dokumentaci, použití jiného kvalitativně a technicky obdobného řešení připouštěl.

24.         V závěru svého stanoviska ze dne 30. 3. 2016 zadavatel podotýká, že je přesvědčen o tom, že se nedopustil žádného správního deliktu, v čemž jej utvrzuje množství podaných nabídek i absence jakýchkoliv žádostí o dodatečné informace, které by se týkaly předmětné šetřené záležitosti.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 zákona účinného ke dni 16. 2. 2012, v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky uvedl ve výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář požadavek na dodávku laviček s užitím odkazu na konkrétní výrobky „Modul systém ARPA 3“, „Modul systém ARPA 4“, „Modul systém ARPA 6“ a „Modul systém ARPA 8“, požadavek na dodávku stojanu na kola s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Stojan na kola STARSSOTA“, požadavek na dodávku pítka s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Pítko FUENTE RETTANGOLARE“, požadavek na dodávku informační tabule s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Informační tabule PP425“, požadavek na dodávku válcové plakátovací plochy s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Válcová plakátovací plocha VP 520“, požadavek na dodávku orientačního systému s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Orientační systém OS 500“, požadavek na dodávku odpadkového koše s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Odpadkový koš z katalogu ESCOFET : NET“ a požadavek na dodávku osvětlené lavice s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Osvětlená lavice (Villette – Escofet) 7 segmentů z modulu pol. 5m“, ve výkazu výměr pro objekt SO 11 – Zázemí víceúčelového sportoviště požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. překlady z lehkého Liaporbetonu LIAPOR, těsnicí hmota COMBIFLEX-C2, fólie TECHNODREN) a ve výkazech výměr pro objekty komunikací (např. SO 101 Koželužská) požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. dlažba BEST KLASIKO, obrubníky BEST MONO I, II a BEST LINEA), tj. uvedl specifická označení zboží, která platí pro určitou osobu za příznačná, což vedlo ke znevýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 16. 8. 2012 smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

26.         Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

27.         Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

28.         Podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň technické podmínky (§ 45 zákona), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

29.         Podle § 44 odst. 4 zákona musí zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahovat kromě náležitostí uvedených v § 44 odstavci 3 zákona

a) příslušnou dokumentaci podle zvláštního právního předpisu nebo jinou technickou dokumentaci zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě.

30.         Podle § 44 odst. 11 zákona ve znění účinném ke dni 16. 2. 2012, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a § 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

31.         Podle § 45 odst. 2 zákona se technickými podmínkami v případě veřejné zakázky na stavební práce rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem.

32.         Podle § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele.

33.         Podle § 46 odst. 4 zákona může zadavatel stanovit technické podmínky formou požadavků na výkon nebo funkci, které mohou zahrnovat rovněž charakteristiky z hlediska vlivu na životní prostředí. Tyto požadavky a charakteristiky musí být dostatečně přesné, aby uchazečům umožnily jednoznačně určit předmět zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky.

Posouzení právního postavení zadavatele

34.         Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. město Cheb, coby základní územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

35.         V projektové dokumentaci k veřejné zakázce je v „Souhrnné technické zprávě k dokumentaci pro stavební povolení“ k objektu SO 502 MOBILIÁŘ mimo jiné uvedeno: „Je volen v rozsahu laviček, odpadkových košů, stojanů na kola, informačních tabulí, zábran vjezdu atd. Rozmístění jednotlivých prvků je zřejmé ze situace, popisy a nároky na materiálové, barevné a jiné provedení jsou specifikovány v technické zprávě. (…) Rozmístění a specifikace jsou v samostatné části dokumentace SO 502.“

36.         Součástí projektové dokumentace, jejíž elektronická verze je součástí dokumentace o veřejné zakázce, je adresář s názvem „PD_LV_OH_E“, který obsahuje mimo jiné podadresář označený jako „F5. Sadové úpravy a mobiliář“, obsahující další podadresář s názvem „SO_502 Mobiliář“. Tento podadresář obsahuje mimo jiné i soubory s názvy „ARPA_Bankmodule_Daten“, „b09-villette“, „STONES_de“ a „TZ mobiliář“, všechny ve formátu PDF. V souboru „TZ mobiliář“ jsou kromě textu zveřejněny mimo jiné i fotografie laviček, lavic s osvětlením a posedových kamenů, které odpovídají katalogovým listům výrobků konkrétních výrobců, které jsou obsahem výše uvedených souborů.

37.         Názvy konkrétních výrobků jsou uvedeny rovněž ve slepém výkazu výměr, který je součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky (blíže viz body 4 až 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

38.         Součástí dokumentace o veřejné zakázce jsou mimo jiné i „Dotazy a odpovědi k zadávací dokumentaci č. 8“ ze dne 18. 5. 2012, v nichž zadavatel na dotaz: „V oceňovaném a předloženém výkazu výměr na SO 502 Mobiliář je nulové množství u položek „Lungo Mare (escofet)“ a „Slope (escofet)“ v oddílu „Mobiliář MMCITÉ“. Co s tím? Máme nechat nulové množství nebo dosadit množství, jak je zřejmé z projektové dokumentace? tzn. Lungo 6 ks a Slope 1 kus.“ odpověděl následovně: „Postupujte striktně dle výkazu výměr, tzn. za cenu doplňte nulu.“

39.         Z výzvy k podání nabídky ze dne 12. 4. 2012, ze zadávací dokumentace, z projektové dokumentace ani z jiných dokumentů, které jsou součástí zadávacích podmínek na šetřenou veřejnou zakázku, nevyplývá, že by zadavatel výslovně připustil použití jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení než uvedených v zadávacích podmínkách.

K problematice stanovení požadavku na konkrétní výrobek v zadávacích podmínkách

40.         Úřad nejprve ve vztahu k významu zadávací dokumentace odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 10. 2010, ve kterém soud konstatoval: „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky“.  

41.         Úřad k problematice vymezení předmětu plnění veřejné zakázky odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 75/2013 ze dne 9. 10. 2014, ve kterém soud uvedl: „Je sice pravdou, že zadavateli svědčí významná míra autonomie ohledně vymezení plnění, které hodlá poptávat, a tedy ohledně vymezení předmětu veřejné zakázky, je však povinen i při vymezení předmětu plnění veřejné zakázky dodržet ZVZ včetně zásady zákazu diskriminace (§ 6 ZVZ), jak žalovaný uvádí v bodu 96. napadeného rozhodnutí. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace, a tedy za porušení § 6 ZVZ, je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku takovým vymezením předmětu veřejné zakázky, je-li zřejmé, že ji mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Za kumulativního splnění právě uvedených dvou podmínek lze kvalifikovat zadavatelův postup jako diskriminační, odporující zásadám podávaným z § 6 ZVZ, neboť někteří z dodavatelů mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní.“

42.         K problematice uvádění odkazů na konkrétní výrobky v zadávací dokumentaci Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 27/2009 ze dne 28. 4. 2011, ve které je uvedeno: „Pokud by pak zadávací dokumentace odkazovala na konkrétní obchodní firmu nebo dokonce konkrétní výrobek, docházelo by k omezení konkurence a tedy i soutěže. Zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu však není absolutní a ZVZ stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nebo tehdy, není-li schopen popsat předmět veřejné zakázky s použitím specifikací, které jsou dostatečně přesné a srozumitelné všem dodavatelům. Vždy však musí umožnit použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení.“

43.         Obdobný závěr o použití odkazů na konkrétní výrobky učinil rovněž Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 ze dne 16. 10. 2010, ve kterém konstatoval: „zadavatel při zpracování zadávací dokumentace nesmí použít mj. odkazy na konkrétní obchodní firmy, ledaže by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky a pokud by popis předmětu veřejné zakázky stanovený technickými podmínkami plnění nebyl přesný a srozumitelný. V takovém případě však musí zadavatel připustit jakékoliv jiné obdobné řešení vyhovující jeho požadavkům na plnění předmětu veřejné zakázky.“

44.         Úřad v návaznosti na rozsudek soudu týkající se vymezení předmětu plnění (viz bod 41 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že vymezení předmětu plnění veřejné zakázky je záležitostí výhradně zadavatele, který definuje poptávané plnění s ohledem na své potřeby a možnosti tak, aby dodané plnění vedlo ke splnění účelu pro jaký je pořizováno. Při formulování požadavků na předmět plnění veřejné zakázky však musí zadavatel respektovat základní zásady zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona.

45.         V šetřeném případě zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky, jak vyplývá z bodu II.1.5) „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ oznámení o zakázce jako „Provedení stavebního díla "Turistické využití levého břehu Ohře". Základní údaje o předmětu veřejné zakázky jsou uvedeny v Souhrnné technické zprávě, která je součástí kvalifikační dokumentace. Podrobné údaje o předmětu veřejné zakázky (tj. projektová dokumentace, výkaz výměr a obchodní podmínky) obdrží dodavatelé, kteří budou vyzváni k podání nabídky.“, přičemž obchodní podmínky byly uchazečům sděleny formou návrhu smlouvy o dílo. 

46.         Jak vyplývá z ustanovení § 44 odst. 11 zákona ve znění platném ke dni 16. 2. 2012, tedy ke dni zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky, nesmí zadávací podmínky obsahovat požadavky nebo odkazy na konkrétní výrobky nebo obchodní firmy. Výjimkou jsou pouze dva případy, kdy je použití konkrétních názvů výrobců nebo výrobků přípustné, a to v případě, je‑li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky nebo v případě, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a § 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. V případě, že není možné uvedený zákaz použití odkazu na konkrétní výrobky nebo obchodní firmy dodržet (za předpokladu, že nastane alespoň jeden ze dvou zákonných důvodů) je zadavatel vždy povinen umožnit pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení. Jinak řečeno, v případě, že zadavatel použije v zadávací dokumentaci odkaz na konkrétní výrobek nebo obchodní firmu, je vždy povinen připustit dodávku alternativního výrobku, který splňuje zadávací podmínky veřejné zakázky. V případě, že zadavatel neumožní užití ekvivalentního výrobku jako náhradu za výrobek, na nějž v zadávací dokumentaci odkázal, není takovýto postup v souladu se zákonem. Zadavatel se v takovém případě dopustí nejen porušení § 44 odst. 11 zákona, ale současně i zásady zákazu diskriminace uvedené v § 6 zákona.

47.         Z textu zákona a výše uvedených soudních rozhodnutí tedy vyplývá, že zadávací dokumentace, resp. její součásti a položky vymezující předmět veřejné zakázky:

a. mohou obsahovat odkaz nebo název, je-li to odůvodněno jejich předmětem, zadavatel však v takovém případě musí s ohledem na § 45 odst. 3 zákona připustit technicky a kvalitativně obdobné řešení, pokud je to možné; pokud to možné není, zadavateli taková povinnost nevzniká (k těmto situacím však bude docházet pouze ve výjimečných případech),

b. výjimečně mohou obsahovat odkaz nebo název, pokud zadavatel není schopen specifikovat pomocí technických podmínek ve smyslu §§ 45 a 46 zákona, zadavatel však v takovém případě musí u těchto položek vždy připustit obdobná řešení,

c. v ostatních případech zadavatel musí k jejich specifikaci použít technické podmínky ve smyslu §§ 45 a 46 zákona, odkaz nebo název v takovém případě použít nemůže, protože by to vedlo nebo mohlo vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo výrobků, a to ani v případě, pokud by zadavatel připustil použití „obdobných řešení“, neboť to je podle zákona vázáno na situaci popsanou pod bodem b.

48.         Vycházeje ze zásady transparentnosti zadávacího řízení uvedené v § 6 zákona, resp. s ohledem na možnost případného přezkumu úkonů zadavatele, Úřad konstatuje, že specifikaci předmětu veřejné zakázky postupy uvedenými pod body a. a b. musí být zadavatel také schopen (nejlépe v dokumentaci o veřejné zakázce) odůvodnit a doložit.

49.         V šetřeném případě zadavatel v zadávacích podmínkách definoval požadavek na lavičky odkazem na výrobky ARPA (včetně technických popisů jednotlivých modulů tohoto systému) a požadavek na lavici s osvětlením odkazem na výrobek Villette (rovněž včetně technického popis výrobku).

50.         V souboru „TZ mobiliář“, který je součástí projektové dokumentace, jsou zveřejněny nejen fotografie výrobků uvedených v předchozím bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale i fotografie dalších konkrétních výrobků, jejichž názvy jsou uvedeny ve výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář, a které jsou uvedeny v bodech 6 a 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

51.         Konkrétně je výkaz výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář členěn na část „Mobiliář Concrete Sportanlagen“, což je specifické označení výrobků společnosti Concrete Rudolph GmbH, se sídlem Ellhofen/Steinbißstraße 15, D-88171 Weiler-Simmerberg, Německo, jak vyplývá z internetových stránek této společnosti http://www.concrete-sportanlagen.de/. Jmenovitě jsou v rámci této části výkazu výměr uvedeny tyto konkrétní názvy výrobků: „Modul systém ARPA 3“, „Modul systém ARPA 4“, „Modul systém ARPA 6“ a „Modul systém ARPA 8“.

52.         Další část výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář je označena jako „Mobiliář KARIM“ a obsahuje mimo jiné položky „Stojan na kola STARSSOTA“ a „Pítko FUENTE RETTANGOLARE“, což byla v době zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky specifická označení výrobků společnosti Metalco Calabria s.r.l., se sídlem Via Fuscaldo n.5 , Fuscaldo Marina (CS) - 87020, Itálie, internetová adresa http://www.metalcocalabria.com, jejíž výrobky v současné době dodává jako výhradní dodavatel na českém trhu společnost Lacitta s.r.o., IČO 03458326, se sídlem Palackého 518/14, 769 01 Holešov, která dosud na svých webových stránkách http://metalco-mobiliar.cz nabízí pítko zjevně totožné s tím, jehož fotografie je zveřejněna v souboru „TZ mobiliář“, který je součástí projektové dokumentace.

53.         V části výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář označené jako „Mobiliář MMCITÉ“, což je specifické označení zboží společnosti mmcité 1 a.s., IČO 27670864, se sídlem Bílovice 519, 687 12 Bílovice, jak vyplývá z internetových stránek http://www.mmcite.com/, jsou dále uvedeny kromě názvů výrobků této společnosti („Informační tabule PP425“, „Válcová plakátovací plocha VP 520“, „Orientační systém OS 500“) i konkrétní názvy výrobků španělské společnosti ESCOFET 1886 SA, se sídlem Polígono Industrial La Torre, Montserrat 162, E 08760 Martorell („Odpadkový koš z katalogu ESCOFET : NET“ a „Osvětlená lavice (Villette – Escofet) 7 segmentů z modulu pol. 5m“), jejímž výhradním distributorem pro Českou republiku je výše jmenovaná společnost mmcité 1 a. s.

54.         Stejně tak jsou ve výkazech výměr dalších stavebních souborů, např. pro objekt SO 11 – Zázemí víceúčelového sportoviště či objekt SO 101 – Koželužská, uvedeny nejen rozměry, ale i názvy stavebních materiálů a dalších výrobků (blíže viz body 8 a 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí), které měli uchazeči ve svých nabídkách ocenit, přičemž LIAPOR je specifické označení výrobků společnosti Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s., IČO 46882324, se sídlem Vintířov 176, 357 35 Vintířov, jak vyplývá z webových stránek této společnosti http://www.liapor.cz, COMBIFLEX-C2 je výrobkem, který dodává společnost Schomburg Čechy a Morava, s.r.o., IČO 49621688, se sídlem Na Universitním Statku 2, 108 00 Praha 10 (viz https://www.schomburg.com), TECHNODREN je specifické označení výrobku společnosti Disperfix s.r.o., IČO 25380931, se sídlem Masarykovo náměstí 11, 752 01 Kojetín (viz http://www.technodren.cz/) a označení BEST používá pro svoje výrobky společnost BEST, a.s., IČO 25201859, se sídlem Rybnice 148, 331 51 Rybnice (viz http://www.best.info).

55.         V této souvislosti Úřad upozorňuje na to, že výkaz výměr byl jedním z dokumentů, v němž byly definovány „podrobné údaje o předmětu veřejné zakázky“ (viz bod 45 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze tedy konstatovat, že zadavatel v šetřeném případě stanovil technické podmínky podle § 44 odst. 3 písm. b) zákona tak, že definoval předmět veřejné zakázky v mnoha případech přímo názvy jednotlivých výrobků, aniž by je stanovil v souladu  s § 45 odst. 2 zákona, tedy pomocí technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem.

56.         Na tomto místě Úřad připomíná, že i sám zadavatel potvrzuje, že některé názvy konkrétních výrobků byly uvedeny ať již úmyslně v projektové dokumentaci, či neúmyslně ve výkazu výměr (viz body 18 a 21 a bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Sporná tedy není sama skutečnost, že zadávací dokumentace veřejné zakázky obsahovala názvy konkrétních výrobků, ale zákonnost tohoto postupu zadavatele. Úřad k této skutečnosti konstatuje, že použití této formy specifikace není v daném případě předmětem veřejné zakázky odůvodněno a ani zadavatel svůj postup v dokumentaci o veřejné zakázce či v rámci správního řízení patřičně neodůvodnil.

57.         Úřad je toho názoru, že předmět veřejné zakázky tak, jak byl zadavatelem specifikován v oznámení o zakázce (viz bod 2 odůvodnění tohoto rozhodnutí) a v písemné zprávě zadavatele (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nelze považovat za natolik specifický, že by nebylo možné jej dostatečně popsat pomocí obecných charakteristik. Požadavky na  stavební materiály, hmoty a jednotlivé položky mobiliáře lze jistě definovat pomocí jejich rozměrů a případně i požadavků na jejich fyzikální a mechanické vlastnosti. K tomu Úřad dále konstatuje, že tvrzení projektanta, uvedené v jeho vyjádření přiloženém ke stanovisku zadavatele ze dne 30. 3. 2016, že konkrétní výrobky uvedl v projektu proto, že mu nebyli známi jiní dodavatelé výrobků podobného vzhledu a kvalit (viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze považovat za zákonný důvod pro uvedení názvů konkrétních prvků mobiliáře, neboť to, že projektantovi nejsou známi jiní výrobci požadovaných či obdobných prvků mobiliáře, neznamená, že takoví výrobci či dodavatelé neexistují. Úřad v této souvislosti pro úplnost upozorňuje na to, že veřejné zakázce nepředcházela architektonická soutěž, ze které by případně mohlo oprávněně vyplynout použití konkrétních výrobků odpovídajících výsledkům takové soutěže, ale že se jednalo v podstatě o běžnou stavební zakázku, v níž použití jiných než projektovaných stavebních materiálu, hmot, či prvků mobiliáře nemá fatální vliv na funkčnost předmětu veřejné zakázky.

58.         Úřad má tedy za to, že požadavky na dodání příslušných stavebních materiálů a mobiliáře bylo možné v zadávací dokumentaci definovat pomocí obecných charakteristik tak, aby zadání veřejné zakázky proběhlo v souladu se zákonem. Na uvedeném by přitom nemohla nic změnit ani skutečnost, pokud by zadavatel fakticky pro plnění veřejné zakázky připustil použití i jiných kvalitativně a technicky obdobných řešení.

59.         V této souvislosti Úřad konstatuje, že zadavatel zjevně přikládal řádnému vyplnění výkazu výměr velkou důležitost, což lze doložit nejen tím, že ocenění jednotlivých položek ve výkazu výměr bylo podkladem pro stanovení nabídkové ceny, která byla stanovena jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky, ale i tím, že v případě jeho rozporu s projektovou dokumentací požadoval striktně postup právě podle výkazu výměr (blíže viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

60.         V této souvislosti Úřad upozorňuje, že mezi výše uvedeným požadavkem zadavatele na striktní postup podle výkazu výměr a stanoviskem zadavatele k zahájení správního řízení ze dne 30. 3. 2016 je zjevný rozpor, když zadavatel v tomto stanovisku mimo jiné uvádí, že „Vzhledem k tomu, že zhotovitel je dle smlouvy vázán dílo zhotovit dle zhotoviteli předané projektové dokumentace, a vzhledem k tomu, že výkaz výměr není součástí projektové dokumentace, je přípustné, aby zhotovitel v díle použil jiné materiály než takové, jaké jsou vyjmenovány ve výkazu výměr za předpokladu, že tyto jsou v souladu s projektovou dokumentací“ a že výkaz výměr tedy není z hlediska smlouvy pro dodavatele závazný. Z výše uvedeného lze totiž dovodit, že podle názoru zadavatele zhotovitel nemá vůbec ve výkazu výměr (a tedy ani v nabídkové ceně) ocenit počty kusů výrobků Lungo Mare a Slope uvedených v projektové dokumentaci veřejné zakázky, avšak podle smlouvy je má dodat, neboť je povinen předmět veřejné zakázky „(…) zhotovit dle zhotoviteli předané projektové dokumentace.“ (viz bod 22 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Takový způsob plnění smlouvy by však logicky znamenal, že vybraný uchazeč by tyto výrobky musel dodat na vlastní náklady, což od něj jistě nelze oprávněně požadovat.

61.         K tvrzení zadavatele, uvedenému v jeho vyjádření k podnětu, že „Jelikož projektant je projektantem stavebních děl (…), bylo by pro něj velmi obtížné transformovat konkrétní názvy na obecné charakteristiky prostřednictvím technických popisů a nákresů, proto se přiklonil ke specifikaci mobiliáře přiložením katalogového listu konkrétního výrobku, aniž by měl záměr vyloučit možnost nabídnout i jiný, kvalitativně a technicky obdobný prvek“ Úřad konstatuje, že toto zadavatelovo tvrzení je v rozporu s tím, že ve vyjádření k podnětu uvádí rovněž to, že „Obecně formulované požadavky na mobiliář by mohly vést k tomu, že některý z uchazečů nabídne prvky mobiliáře, které sice budou formálně odpovídat požadavkům projektanta, které však nebudou odpovídat umělecko-architektonickému záměru celého stavebního díla, který je instalovaným mobiliářem výrazně dotvářen.“

62.         Z uvedených rozporných tvrzení zadavatele není tedy možno dojít k jednoznačnému závěru, zda by zadavatel ve fázi zpracování nabídky skutečně připustil záměnu výrobků a stavebních materiálů v souladu s § 44 odst. 11 zákona. S ohledem na to, že v odpovědi na žádost o dodatečné informace zadavatel požadoval striktní dodržení výkazu výměr v situaci, kdy byl mezi výkazem výměr a projektovou dokumentací evidentně rozpor, došel Úřad k názoru, že není vyloučeno, že jakákoliv změna výkazu výměr, tedy i nabídka dodání jiných výrobků než těch, které byly uvedeny ve výkazu výměr, by mohla být zadavatelem hodnocena jako nesplnění zadávacích podmínek, a tedy v konečném důsledku i jako důvod pro vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky.

63.         V této souvislosti Úřad v nabídkách jednotlivých uchazečů ověřil, že ve výkazech výměr jsou oceňovány pouze ty předmětné konkrétní výrobky, které zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a že žádný z uchazečů ve své nabídce neuvedl žádnou alternativu tam, kde zadavatel požadoval ocenění výše jmenovitě uvedených výrobků.

64.         Vzhledem ke striktnímu trvání zadavatele na vyplnění výkazu výměr tak, jak jej uchazeči jako součást zadávací dokumentace veřejné zakázky obdrželi, lze tedy oprávněně předpokládat, že uchazeči pouze doplňovali ceny výše uvedených konkrétních výrobků požadovaných zadavatelem, neboť se domnívali, že nemají možnost navrhnout a ocenit jiné výrobky, jejichž použití by rovněž umožnilo řádné splnění předmětu veřejné zakázky. Tuto možnost mohli uchazeči využít pouze u těch položek výkazu výměr, které byly definovány v souladu s § 45 odst. 3 zákona, tedy pouze uvedením technických charakteristik.

65.         S ohledem na způsob definování požadavků na dodávky konkrétních výrobků v zadávací dokumentaci veřejné zakázky Úřad konstatuje, že vzhledem k tomu, že zadavatel použil odkaz na konkrétní výrobky dodávané konkrétními dodavateli, ačkoli to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, porušil ustanovení § 44 odst. 11 zákona, ve kterém je tato povinnost stanovena.

66.         Vzhledem k tomu, že pořízení určitého plnění je časově náročný proces, který začíná identifikací samotné potřeby, pokračuje přípravou projektové a následně zadávací dokumentace, na jejímž základě je následně zadávána veřejná zakázka, nelze vyloučit, že v průběhu tohoto procesu se na trhu může objevit nový, požadavkům zadavatele vyhovující produkt, než ten, který byl navržen v době přípravy projektové dokumentace.

67.         V souvislosti s umožněním dodávky alternativního produktu, než na jaký zadavatel v zadávací dokumentaci odkazuje, nelze vyloučit situaci, kdy bude u konkrétního produktu určitého výrobce poskytnuta výrobní licence či know-how jinému výrobci, který bude produkovat totožné výrobky prodávané pod jinou obchodní značkou, případně bude samotný výrobce produkovat výrobky, které bude jiný obchodní subjekt prodávat pod svojí privátní značkou.

68.         Dále nelze vyloučit, že v průběhu zadávání veřejné zakázky dojde ke změně názvu výrobce, a to například realizovanou fúzí s jiným subjektem, případně že bude realizována akvizice tohoto subjektu opět spojená se změnou názvu. V takovémto případě by mohlo dojít k situaci, kdy výrobek, na který je odkazováno v zadávací dokumentaci, je nabízen již pod jiným názvem nebo obchodní značkou.

69.         Vzhledem k tomu, že zadavatel realizuje široký okruh činností, nelze předpokládat jeho absolutní znalost všech možných technických řešení stavebních prací či existence všech stavebních materiálů či výrobků splňujících technické požadavky podle projektové dokumentace na trhu, přičemž v průběhu přípravy a zadávání veřejné zakázky mohou rovněž nastat nejrůznější obchodní, technické nebo technologické změny, které ve svém důsledku mohou vést k rozšíření nabídky produktů na trhu, a proto je povinností zadavatele stanovit požadavky na předmět plnění veřejné zakázky v souladu se zákonem takovým způsobem, aby byly vytvořeny podmínky pro uskutečnění hospodářské soutěže s co nejširším okruhem možných uchazečů, neboť pouze nabídka vzešlá z hospodářské soutěže vede k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

70.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti a vzhledem k časové náročnosti procesu zadávání veřejných zakázek je tak nutno vnímat argumentaci zadavatele o omezené nabídce vyhovujících produktů jako nepřípadnou.

71.         Na posouzení věci rovněž nemůže ničeho měnit to, kolik bylo podáno nabídek či že žádný uchazeč nepodal v této souvislosti žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám.

72.         K tvrzení zadavatele, že uvedení konkrétních názvů výrobků ve výkazu výměr je věcí rozpočtového programu, který je vázaný na klasifikační systém stavebních prací ÚRS a který je propojen s databází Cenové soustavy ÚRS (blíže viz bod 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad konstatuje, že sám zadavatel ve svém vyjádření k podnětu cituje z důvodové zprávy k novele zákona a uvádí zde, že „S ohledem na běžnou praxi jsou již v projektu vyznačeny přímo konkrétní materiály či dílčí části projektů. Zadavatel je podle dosavadního znění zákona (tedy ve znění zákona platném v době zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky, pozn. Úřadu) postaven před povinnost upravit konkrétní názvy tak, aby odpovídaly požadavkům zákona na obecné charakteristiky.“ (blíže viz bod 20 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze zadavatelem uvedené citace z důvodové zprávy je zřejmé, že si musel být vědom toho, že je povinen upravit výkaz výměr tak, aby odpovídal tehdy platnému znění § 44 dost. 11 zákona, tedy že byl povinen odstranit konkrétní názvy výrobků tam, kde jejich použití nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

73.         Pro úplnost Úřad uvádí, že projektová dokumentace, výkaz výměr, soupis prací nebo jiný obdobný dokument, který je součástí zadávacích podmínek, nesmí být vyhotoven v rozporu s § 44 odst. 11 zákona. Podmínky stanovené v uvedeném ustanovení zákona se vztahují na všechny položky výkazu výměr, případně soupisu prací, a tudíž nelze v těchto dokumentech požadovat určité výrobky od konkrétních obchodních firem. V případě, že projektovou dokumentaci zpracovává pro zadavatele projektant, který navrhl konkrétní výrobky jednotlivých výrobců, je nutné takto zpracovanou projektovou dokumentaci, předtím než se stane součástí zadávacích podmínek veřejné zakázky, upravit způsobem, aby byla v souladu s ustanovení § 44 odst. 11 zákona, tedy zdržet se uvádění konkrétních výrobků či výrobců a formulovat požadavky na jednotlivé komponenty v obecné rovině, aby byla umožněna hospodářská soutěž. V případě, že nastane alespoň jeden ze zákonných důvodů a je nezbytně nutné uvést odkaz na konkrétní výrobek či výrobce, musí být vždy umožněno použití i jiných technicky obdobných řešení.

74.         Tím, že zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky uvedl názvy konkrétních výrobků, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, mohl nejen omezit hospodářskou soutěž, ale jeho postup mohl mít i podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Pokud by zadavatel postupoval v souladu s § 44 odst. 11 zákona a neuváděl v zadávací dokumentaci veřejné zakázky předmětné konkrétní názvy výrobků, mohl obdržet od uchazečů nabídky jiných, mimo jiné i cenově výhodnějších, výrobků, než jak tomu bylo v šetřeném případě, kdy žádný z uchazečů ve své nabídce nenabídl alternativní výrobky v předmětných položkách, které zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci veřejné zakázky s odkazem na konkrétní výrobky, jak je uvedeno výše. Není tak vyloučeno, že za situace, kdy základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla nejnižší nabídková cena, mohlo být tímto postupem zadavatele ovlivněno pořadí nabídek, a tedy i výběr nejvhodnější nabídky.

75.         Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 zákona, v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky uvedl ve výkazu výměr pro objekt SO 502 – Mobiliář požadavek na dodávku laviček s užitím odkazu na konkrétní výrobky „Modul systém ARPA 3“, „Modul systém ARPA 4“, „Modul systém ARPA 6“ a „Modul systém ARPA 8“, požadavek na dodávku stojanu na kola s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Stojan na kola STARSSOTA“, požadavek na dodávku pítka s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Pítko FUENTE RETTANGOLARE“, požadavek na dodávku informační tabule s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Informační tabule PP425“, požadavek na dodávku válcové plakátovací plochy s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Válcová plakátovací plocha VP 520“, požadavek na dodávku orientačního systému s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Orientační systém OS 500“, požadavek na dodávku odpadkového koše s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Odpadkový koš z katalogu ESCOFET : NET“ a požadavek na dodávku osvětlené lavice s užitím odkazu na konkrétní výrobek „Osvětlená lavice (Villette – Escofet) 7 segmentů z modulu pol. 5m“, ve výkazu výměr pro objekt SO 11 – Zázemí víceúčelového sportoviště požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. překlady z lehkého Liaporbetonu LIAPOR, těsnicí hmota COMBIFLEX-C2, fólie TECHNODREN) a ve výkazech výměr pro objekty komunikací (např. SO 101 Koželužská) požadavky na dodávky stavebních materiálů s užitím odkazů na konkrétní výrobky (např. dlažba BEST KLASIKO, obrubníky BEST MONO I, II a BEST LINEA), tj. uvedl specifická označení zboží, která platí pro určitou osobu za příznačná, což vedlo ke znevýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 16. 8. 2012 smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky, a došlo tedy k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV.          K ULOŽENÍ POKUTY

76.         Jak vyplývá z § 120 odst. 1 písm. a) zákona, zadavatel se dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

77.         V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 11 zákona ve znění účinném ke dni 16. 2. 2012 v návaznosti na § 6 zákona, když v zadávací dokumentaci na předmět plnění veřejné zakázky uvedl specifická označení zboží, která platí pro určitou osobu za příznačná, což vedlo ke znevýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, ačkoliv to nebylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 16. 8. 2012 smlouvu o dílo na plnění předmětu veřejné zakázky.

78.         Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s  účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

79.         Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 16. 2. 2016, a na jehož základě zahájil dne 16. 3. 2016 správní řízení z moci úřední. Správní delikt byl spáchán dne 16. 8. 2012, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.

80.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt podle zákona nezanikla, neboť Úřad zahájil správní řízení ve lhůtě do 3 let od doby, kdy mu vzniklo důvodné podezření, že mohlo dojít ke spáchání správního deliktu a ve lhůtě do 5 let od doby, kdy ke spáchání správního deliktu došlo.

81.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

82.         Celková cena za celý předmět veřejné zakázky, na jehož plnění byla dne 16. 8. 2012 zadavatelem uzavřena smlouva a při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, činí podle článku VII. „Cena díla“ bodu 1. uzavřené smlouvy 163 620 000 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 8 181 000 Kč.

83.         Podle § 121 odst. 2 věty první zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

84.         Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

85.         Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v prvé řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Nezákonným postupem zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky mohlo dojít k bezdůvodnému omezení možnosti některých dodavatelů podat nabídky s výhodnějšími podmínkami pro zadavatele. Zadavatel tak narušil soutěžní prostředí, které má být zárukou co nejhospodárnějšího vynakládání veřejných finančních prostředků. Jedná se tedy o správní delikt závažného charakteru.

86.         V této souvislosti vzal Úřad jako polehčující okolnost to, že k omezení hospodářské soutěže v šetřeném případě nedošlo, s ohledem na použitý druh zadávacího řízení, na úrovni potenciálních uchazečů o veřejnou zakázku, tedy že uvedení odkazů na označení zboží, které platí pro určitou osobu za příznačné, v zadávací dokumentaci je nemohlo odradit od podání žádosti o účast, neboť tuto část zadávací dokumentace obdrželi teprve zájemci o veřejnou zakázku, kteří podali žádost o účast v zadávacím řízení, a z tohoto hlediska tedy byla vzájemná soutěž mezi dodavateli alespoň částečně zachována.

87.         Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. Spáchání správního deliktu mělo v daném případě za následek to, že zájemci nemohli zadavateli nabídnout výrobky jiných dodavatelů, jejichž výrobky by byly pro veřejnou zakázku rovněž použitelné a mohly být zároveň cenově výhodnější, v důsledku čehož mohl zadavatel dané plnění obdržet s větší úsporou finančních prostředků z veřejných zdrojů.

88.         Při stanovení konkrétní výše sankce Úřad rovněž zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním správního deliktu a samotným potrestáním zadavatele za spáchání tohoto správního deliktu. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že:  „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje

základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

89.         V šetřeném případě došlo ke spáchání správního deliktu dne 16. 8. 2012, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 16. 3. 2016. V souvislosti s výše uvedeným Úřad zohlednil ve prospěch zadavatele časový rozestup mezi spácháním správního deliktu a okamžikem jeho potrestání, tedy více než tři a půl roku, jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty.

90.         Při určení výše pokuty Úřad vzal v úvahu i ekonomickou situaci dodavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z upraveného rozpočtu zadavatele na rok 2016, zveřejněného na webové stránce http://www.cheb.cz/, Úřad zjistil, že plánované příjmy města mají činit 657 998 000 Kč. S ohledem na uvedenou skutečnost nelze považovat uloženou pokutu za likvidační, popř. v tomto smyslu nespravedlivou.

91.         Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty posoudil stanovenou výši pokuty, vzhledem k okolnostem případu, jako dostačující. Proto Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 300 000 Kč. Uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu. Peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

92.         Úřad posoudil postup zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky a na základě zhodnocení všech důkazů, a to jak jednotlivě, tak i v jejich vzájemné souvislosti, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy o uložení pokuty ve výši 300 000 Kč za zjištěný správní delikt, uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

93.         Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží

Město Cheb, náměstí Krále Jiřího z Poděbrad 1/14, 350 02 Cheb

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy