číslo jednací: S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-45446/2015/513/JLí

Instance I.
Věc Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 7. 12. 2016
Související rozhodnutí S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-45446/2015/513/JLí
R8/2016/VZ-47846//2016/322/DRu
Dokumenty file icon dokument ke stažení 613 KB

Č. j.: ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-45446/2015/513/JLí     Brno: 18. prosince 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení sp. zn. S0548,0549,0550,0551/2015/VZ zahájeném z moci úřední dne 31.8.2015, jehož účastníkem je

 

  • centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, ve které bylo mj. v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 cit. zákona,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 2 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 3 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“ a

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 4 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“,

rozhodl takto:

I.

Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když dne 19.9.2011 s Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, uzavřel dodatek č. 1 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, a když veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, které byly specifikovány pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 1 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.

 

II.

Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1 rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 2 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.

 III.

Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1 rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 3 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.

IV.

Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách   „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1  rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra,  IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 10.11.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 4 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, centrálnímu zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, ukládá pokuta ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých).

Uložená pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               Uzavření dodatků č. 1, 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011

1.             Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „centrální zadavatel“) zahájil zadávací řízení „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce  v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 11.1.5) Oznámení o zakázce bylo předmětem veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft v multilicenčních programech Enterprise a Select a služeb subjektům veřejné správy. Na základě této rámcové smlouvy budou uzavírány prováděcí smlouvy, jejichž předmětem bude poskytování licencí ke konkrétním produktům a služeb dle aktuálních požadavků subjektů veřejné správy.

3.             Dne 1.12.2008 centrální zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“), rámcovou smlouvu, čímž bylo ukončeno zadávací řízení. K rámcové smlouvě byl uzavřen dne 17.12.2008 dodatek č. 1 a dne 9.2.2011 dodatek č. 2.

4.             Dne 27.5.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem Prováděcí smlouvu č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 (dále jen „prováděcí smlouva“), jejímž předmětem byl požadavek centrálního zadavatele na poskytnutí licencí a služeb podle požadavků zadavatele, na jehož účet byla prováděcí smlouva uzavřena, a závazek vybraného uchazeče tyto licence a služby zadavateli poskytnout, a to v souladu s podmínkami prováděcí smlouvy a rámcové smlouvy.

5.             Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH (4 053 609,60 Kč včetně DPH) a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH (3 044 150,40 Kč včetně DPH).

6.             Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

7.              Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“

8.             Centrální zadavatel uzavřel dne 10.11.2011 dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

II.             Postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením správních řízení

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podněty sp. zn. P1217/2014/VZ a sp. zn. P480/2015 týkající se postupu centrálního zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „centrální zadavatel“) – při uzavření dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 (dále jen „prováděcí smlouva“), která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10 (dále jen „zadavatel“), na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008 (dále jen „rámcová smlouva“), mezi centrálním zadavatelem a vybraným uchazečem, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509.

10.         V podnětu sp. zn. P1217/2014/VZ je vyslovena pochybnost, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když uzavřením dodatků č. 1 – 4 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě; proto Úřad zahájil správní řízení vedená pod sp. zn. S549/2015/VZ, S550/2015/VZ a S551/2015/VZ.

11.         V podnětu sp. zn. P480/2015/VZ je vyslovena pochybnost, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal některou z v úvahu připadajících forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona; proto Úřad zahájil správní řízení vedené pod sp. zn. S548/2015/VZ.

III.           Správní řízení sp. zn. S548/2015/VZ

12.         Správní řízení sp. zn. S548/2015/VZ se týká dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 1“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.

13.         K dodatku č. 1 Úřad uvádí, že předmětem rámcové smlouvy a tedy i navazující prováděcí smlouvy byly služby a licence k produktům Microsoft. Vzhledem k tomu, že centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH (4 053 609,60 Kč včetně DPH) a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH (3 044 150,40 Kč včetně DPH), získal Úřad pochybnosti, zda centrální zadavatel nerozšířil předmět plnění vymezený prováděcí smlouvou uzavřenou na základě rámcové smlouvy o nové služby, aniž by příslušné plnění zadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona a zda tímto postupem nespáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když na výše uvedená plnění uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1.  

IV.          Správní řízení sp. zn. S549/2015/VZ

14.         Správní řízení sp. zn. S549/2015/VZ se týká dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 2“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.

15.         Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

16.         V příloze dodatku č. 2 je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

17.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 2 jsou odlišné. V dodatku č. 2 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

V.            Správní řízení sp. zn. S550/2015/VZ

18.         Správní řízení sp. zn. S550/2015/VZ se týká dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 3“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.

19.         Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

20.         V příloze dodatku č. 3 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“

21.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 3 jsou odlišné. V dodatku č. 3 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

VI.          Správní řízení sp. zn. S551/2015/VZ

22.         Správní řízení sp. zn. S551/2015/VZ se týká dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě, který dne 10.11.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 4“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.

23.         Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

24.         V příloze dodatku č. 4 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

25.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 4 jsou odlišné. V dodatku č. 4 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

VII.        Spojení správních řízení sp. zn. S548/2015/VZ, S549/2015/VZ, S550/2015/VZ, S551/2015/VZ a průběh řízení

26.         V zájmu dodržení zásady uvedené v ustanovení § 6 odstavec 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že předmětná zahájená správní řízení se týkají možného spáchání správního deliktu při zadávání souvisejících zakázek centrálním zadavatelem Úřad správní řízení vedená pod sp. zn. S0548/2015/VZ; S0549/2015/VZ; S0550/2015/VZ a S0551/2015/VZ usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-25311/2015/513/JLí ze dne 1.9.2015 spojil do společného řízení.

27.         Protože rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, správní orgán si nemohl o posouzení těchto skutečností učinit odborný úsudek sám, nezbylo než usnesením ustanovit znalce. Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-25343/2015/513/JLí ze dne 2.9.2015 Úřad ustanovil z oboru kybernetika, výpočetní technika, znalce – Ing. TONI KOLUCH, Ph.D., IČO 71731342, Herbenova 887/13, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „znalec“) – k vypracování písemného znaleckého posudku.

28.         Úkolem znalce bylo zodpovězení otázky, která se váže k dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy mezi centrálním zadavatelem a vybraným uchazečem. K vypracování znaleckého posudku byla znalci stanovena lhůta do 5.10.2015.

29.         Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-26090/2015/513/JLí ze dne 3.9.2015, který byl doručen dne  15.9.2015, zaslal Úřad znalci podklady pro vypracování znaleckého posudku.

30.         Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-26292/2015/513/JLí ze dne 4.9.2015 určil Úřad centrálnímu zadavateli lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Ve stanovené lhůtě se centrální zadavatel nevyjádřil.

31.         Dopisem ze dne 5.10.2015 požádal znalec o prodloužení lhůty pro vypracování znaleckého posudku. Na základě této žádosti stanovil Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-32414/2015/513/JLí ze dne 12.10.2015 novou lhůtu pro vypracování znaleckého posudku, a to tak, že znalec byl povinen znalecký posudek odeslat Úřadu ve lhůtě do 15.10.2015.

32.         Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-32430/2015/513/JLí ze dne 4.9.2015 informoval Úřad centrálního zadavatele o stanovení nové lhůty pro vypracování znaleckého posudku.

33.         Dne 14.10.2015 byl znalecký posudek doručen Úřadu v elektronické podobě, dne 16.10.2015 v listinné podobě.

34.         Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-33934/2015/513/JLí ze dne 15.10.2015 stanovil Úřad centrálnímu zadavateli lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

35.         Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-34755/2015/513/JLí ze dne 21.10.2015 požádal Úřad znalce o doplnění znaleckého posudku.

36.         Dopisem ze dne 21.10.2015 požádal centrální zadavatel o prodloužení lhůt stanovených v usnesení č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-33934/2015/513/JLí ze dne 15.10.2015 (viz bod č. 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

37.         Dne 26.10.2015 byl Úřadu doručen doplněk znaleckého posudku v elektronické podobě, dne 6.11.2015 v listinné podobě.

38.         Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-36353/2015/513/JLí ze dne 27.10.2015 stanovil Úřad centrálnímu zadavateli na základě jeho žádosti ze dne 21.10.2015 nově lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později centrální zadavatel požadované informace nesdělil a ani se k řízení nevyjádřil.

VIII.      Závěry Úřadu

39.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že centrální zadavatel se uzavřením dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když veřejnou zakázku na poskytnutí služeb obsažených v dodatku č. 1 nezadal v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, a uzavřením dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 rovněž správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v rozporu s § 89 odst. 8 a  § 92 odst. 5 zákona provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K vymezení účastníka správních řízení

40.         Z Dohody o centrálním zadávání uzavřené dne 3.5.2011 mezi centrálním zadavatelem a zadavatelem (dále jen „dohoda“) má Úřad za prokázané, že mezi těmito dvěma subjekty byla uzavřena písemná smlouva o centrálním zadávání ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, jejímž předmětem je závazek centrálního zadavatele provádět zadávací řízení a centrálně zadávat veřejné zakázky na účet zadavatele, a to na poskytování softwarových produktů Microsoft v rámci programů Microsoft Volume Licensing uvedených v usnesení vlády č. 799 ze dne 27.6.2008.

41.         Na základě této dohody byla uzavřena na účet zadavatele prováděcí smlouva a její dodatky.

42.         Podle § 3 odst. 1 zákona je centrálním zadavatelem veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že (a) pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo (b) provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.

43.         Podle § 3 odst. 3 zákona dojde-li při postupu podle odstavce 1 k porušení tohoto zákona, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centralizované zadávání prováděno.

44.         Institut centralizovaného zadávání spočívá obecně v tom, že zadavatel pořizuje zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sám podstupoval zadávací řízení. Zadávací řízení zde podstupuje centrální zadavatel s tím, že buď nakoupené dodávky či služby dále „přeprodá“ bez navýšení ceny zadavateli [postup dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona], nebo veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce přímo zadá na účet zadavatele [postup dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona]. Právě uvedené znamená, že je to výlučně centrální zadavatel, který v průběhu centralizovaného zadávání vystupuje v zadávacím řízení v postavení zadavatele, tj. činí i veškerá rozhodnutí zadavateli náležející (např. rozhodnutí o vyloučení, o výběru nejvhodnější nabídky atd.). Předpokladem centralizovaného zadávání přitom je uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a centrálním zadavatelem, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti.

45.         V obou formách centralizovaného zadávání je centrální zadavatel subjektem absolutně odpovědným za zákonnost centrálního zadávání. Liberačním důvodem z hlediska centrálního zadavatele je situace, kdy k porušení zákona dojde jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož je centralizované zadávání prováděno.

46.         Se zřetelem na právě uvedené se tedy Úřad zabýval otázkou, zda k porušení zákona, resp. ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí, nedošlo jednáním či opomenutím zadavatele. Vyšel přitom především ze skutečnosti, že jak rámcovou smlouvu, tak prováděcí smlouvu a dodatky uzavíral vždy centrální zadavatel, nebyl proto z pohledu jejich obsahu nikterak odkázán na informace poskytnuté mu zadavatelem.

47.         Pokud tedy zadavatel podle dohody předkládal centrálnímu zadavateli další požadavky k prováděcí smlouvě, centrální zadavatel jakožto osoba odpovědná za zákonnost zadání veřejných zakázek měl autonomně posoudit, zda tyto požadavky věcně odpovídají prováděcí smlouvě. Nadto předkládání takových požadavků s ohledem na ustanovení čl. 3.3 dohody o centrálním zadávání nemá zjevně povahu jednání způsobilého založit deliktní odpovědnost zadavatele, neboť ten byl podle čl. 3.3 dohody o centrálním zadávání oprávněn centrálnímu zadavateli požadavky předkládat a projednat s centrálním zadavatelem, což centrálnímu zadavateli nepochybně umožňovalo, aby neoprávněné požadavky zadavatele neakceptoval.

48.         Jednáním zadavatele, kterým by došlo k porušení zákona, nemůže být ani jeho podpis na předmětných smlouvách. Zadávací řízení je obecně ukončeno podpisem smlouvy, a tudíž s ohledem na skutečnost, že smlouvy (dodatky č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 k prováděcí smlouvě) v tomto případě uzavíral centrální zadavatel na účet zadavatele, nemůže mít podpis zadavatele na těchto smlouvách charakter jednání, kterým by došlo k porušení zákona, resp. k dokonání správního deliktu.

K výroku I. rozhodnutí – dodatek č. 1

Relevantní ustanovení zákona

49.         Zákon v § 21 odst. 1 upravuje tyto druhy zadávacích řízení:

otevřené řízení,

užší řízení,

jednací řízení s uveřejněním,

jednací řízení bez uveřejnění,

soutěžní dialog,

zjednodušené podlimitní řízení.

50.         Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

51.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce, znalecký posudek

52.         Dne 19.9.2011 centrální zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem k prováděcí smlouvě dodatek č. 1, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. Kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH a 4 053 609,60 Kč včetně DPH a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH a 3 044 150,40 Kč včetně DPH.

53.         V této souvislosti vyvstala otázka, zda se nejedná o plnění, které nelze podřadit pod rámcovou smlouvu. K posouzení této otázky, tj. zda centrální zadavatel nerozšířil předmět plnění vymezený prováděcí smlouvou uzavřenou na základě rámcové smlouvy o nové služby, bylo třeba odborných znalostí v oboru kybernetika, výpočetní technika, které úřední osoby nemají. Podle § 56 věty prvé správního řádu „závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce.“ Úřad proto ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku, aby mohl v uvedené věci rozhodnout.

54.         Úkolem znalce bylo zodpovězení následujícího dotazu: „Odpovídá (nepřekračuje) plnění (poskytované služby) specifikované v dodatku č. 1 ze dne 19.1.2011 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 plnění (poskytovaným službám) specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy ze dne 1.12.2008 a blíže specifikovaných jako „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“? Jestliže plnění specifikované v dodatku č. 1 odpovídá (nepřekračuje) plnění specifikované rámcovou smlouvou a jejími přílohami, uveďte konkrétně, pod které části rámcové smlouvy či jejích příloh jej lze podřadit; jestliže neodpovídá, svůj závěr odůvodněte.“

55.         Znalec ve znaleckém posudku ze dne 12.10.2015 ve znění jeho doplňku ze dne 26.10.2015 (dále jen „znalecký posudek“ nebo „posudek“) uvádí, že centrální zadavatel v bodě 3.1 zadávací dokumentace (předmět veřejné zakázky) stanovil, že předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na poskytnutí licencí k produktům Microsoft pro segment veřejné správy České Republiky v multilicenčních programech Microsoft Enterprise a Microsoft Select a na poskytování souvisejících služeb.

Rámcová smlouva stanovila základní podmínky, za kterých budou dodavatelem poskytovány licence k produktům Microsoft a související služby. Na základě rámcové smlouvy jsou pak zadavatelem na účet jednotlivých subjektů veřejné správy a podle jejich požadavků uzavírány prováděcí smlouvy na poskytování licencí a služeb ke konkrétním produktům Microsoft.

Rámcová smlouva mj. obsahovala

  • Přílohu č. 1 - Produkty Microsoft: software společnosti Microsoft licencovaný v Multilicenčních programech Enterprise a Select včetně uvedení slev.
  • Přílohu č. 2 - Služby Microsoft včetně základní cenové kalkulace.

V příloze č. 2 rámcové smlouvy byly uvedeny služby:

  • Premier Support - specifikované úrovněmi 1 -7 (Premier Foudation až Premier Ultimate) a následně finančně ohodnoceny
  • Doplňkové služby:
  • Odborné semináře
  • Vzdělávací portál
  • Elektronické vzdělávací kurzy
  • Reporting a spolupráce s Clearingovým Centrem
  • Zákaznický HelpDesk
  • Elektronický Newsletter
  • Nabídka doplňkového software
  • Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.
  • Katalog služeb - zahrnuje služby vycházející z povinností LAR, z plnění Software Assurance a služby vycházející z provozu Help Desk. Ty jsou buď bezplatné, nebo přesně stanoveny v katalogovém listě dodávky licencí v programu Select a Enterprise Agreement.

Všechny „doplňkové služby“ byly nabízeny bezplatně až na službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“, která byla rozdělena do 5 kategorií a ty následně finančně ohodnoceny:

1)      HW instalace a opravy PC a notebooků, bankovních systémů, Desktop periferií, SW instalace a údržba systémů Windows a produktů Microsoft (dále jen „první kategorie doplňkových služeb“)

2)      HW a SW instalace a opravy Mid-range serverové platformy, Add On komponent (DLT, scannery, LAN), customizing MS SW

3)      HW a SW instalace enterprise serverové platformy, instalace a administrace SW Reliant Unix, Solaris, instalace a konfigurace aktivních síťových komponent

4)      HW a SW instalace a opravy Mission critical systémů, HW instalace a konfigurace storage, instalace databázových SW (Informix, Oracle), instalace a administrace oper. systému BS 2000, instalace a customizing aplikačního software

5)      Systémová integrace, konzultační činnost, vedení projektů.

K rámcové smlouvě byla uzavřena prováděcí smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí licencí a služeb podle požadavků centrálního zadavatele, na jehož účet byla prováděcí smlouva uzavírána a závazek dodavatele (vybraného uchazeče) tyto licence a služby poskytnout, a to v souladu s podmínkami prováděcí smlouvy a rámcové smlouvy. Vymezení licencí a služeb co do množství a/nebo rozsahu bylo uvedeno v jediné příloze prováděcí smlouvy. Podle znaleckého posudku samotná prováděcí smlouva plně respektuje ustanovení rámcové smlouvy.

K prováděcí smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1, který se stal nedílnou součástí prováděcí smlouvy, jehož předmětem bylo rozšíření přílohy prováděcí smlouvy, které bylo blíže specifikováno v příloze dodatku č. 1.

Příloha dodatku č. 1 prováděcí smlouvy dodatečně specifikovala další doplňkové služby, které zařadila pod 1. kategorii doplňkové služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ uvedené v příloze č. 2 rámcové smlouvy.

Stanovená 1. kategorie (HW instalace a opravy PC a notebooků, bankovních systémů, Desktop periferií, SW instalace a údržba systémů Windows a produktů) byla doplněna o 2 další služby:

1)      Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednavatele, cena 3 378 008 Kč bez DPH, 4 053 609,60 včetně DPH (dále jen „1. služba“),

1)      Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správních agend objednavatele, cena 2 536 792 Kč, 3 044 150,40 včetně DPH (dále jen „2. služba“)

Celkem za obě dvě služby bylo vynaloženo 5 914 800 Kč bez DPH, 7 087 760 včetně DPH.

»Předmětem 1. služby bylo realizovat jednotlivé procesní kroky (činnosti) Dodavatele tak, aby stávající agendy Objednavatele (aplikace, resp. informační systémy) byly vzájemně integrovány, dokázaly navzájem mezi sebou efektivně komunikovat a sdílet data a společně využívaly nové komponenty infrastruktury na bázi nakupovaných produktů a služeb Microsoft.

Jednotlivé procesní kroky (činnosti) Dodavatele byly realizovány v logickém sledu, od zpracování analýzy současného stavu, definování hlavních dlouhodobých záměrů a cílů, přes tvorbu návrhu integračního řešení, samotné provedení aplikací a rozhraní až po analýzu dopadů a vytvoření metodik.

Sjednané časové období pro jednotlivé klíčové aktivity této služby bylo sjednáno podle harmonogramu od října roku 2011 do března roku 2013.

Předmětem 2. služby byla samotná fyzická implementace SW komponent a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, poskytovat průběžné konzultace a dohlížet na vlastní projektové kroky.

Implementace se měla týkat zejména následujících agend:

  • sběr dat od distributorů
  • hlášení závad jakosti LP, ZP, PLNP, NU a registrační důvody
  • burza léčiv
  • zveřejňování číselníků a seznamu objednavatele
  • výměna dat mezi systémy objednavatele a webovým portálem objednavatele
  • hlášení etických komisí
  • práce s eCTD dokumentací
  • Napojení agend objednavatele na jednotný portál evropské lékové agentury EMA«

Podle znaleckého posudku dodatek č. 1 »rozšiřuje Prováděcí smlouvu a doplňuje 1. kategorii služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ o nové činnosti. Předmětem možných následných dodatků mělo vždy pouze být konkretizace předmětu Prováděcí smlouvy v tom smyslu, že mělo docházet k upřesnění činností v určeném rozsahu poskytovaných služeb.«

»Předmětné služby, které jsou uvedeny v příloze č. 2 Rámcové smlouvy, se vždy však musí vztahovat k produktům společnosti Microsoft, které jsou přesně vyspecifikované v příloze č. 1 Rámcové smlouvy.

Dodavatel musí na základě Rámcové smlouvy poskytovat pouze služby uvedené v Rámcové smlouvě, resp. v jejích přílohách. Uzavřením Rámcové služby neopravňuje smluvní strany, aby jakkoli překročily vymezený předmět veřejné zakázky, resp. rámcové smlouvy a oboustranně plnili to, co nebylo deklarováno ve veřejné soutěži. To ustanovení je zakotveno v § 89 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách: „Při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.“

Služba „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byla zařazena pod „doplňkové služby“ a byla chápána jako činnosti spojené s implementací desktopových a serverových aplikací produktům Microsoft a pro zajištění jejich funkčnosti v daném prostředí subjektů veřejné správy.

Pojmem desktopová aplikace rozumíme software pro klasický stolní počítač. Patří se samotný operační systém a jeho komponenty, kancelářský set Office, Microsoft Project pro podporu projektů, tiskové ovladače, grafické ovladače, nastavení periferií apod.

Pojmem serverová aplikace rozumíme software pro server, tj. pro vysoce výkonný počítač bez přímého přístupu uživatelů (tzv. dedikovaný server). Patří se samotný serverový operační systém a jeho komponenty, aplikace Exchange Server sloužící k výměně e-mailových zpráv a sdílení zdrojů, relační databázový a analytický systém SQL Server sloužící pro správu dat, tiskové ovladače, nastavení přístupu (práv) uživatelů apod.

Doplňkovými placenými službami jsou zejména chápány služby typu 24 hodinový servis, telefonická podpora, pomoc při překladu cizojazyčných manuálů, školení pracovníků, ověření pracovních postupů, konzultační služby, spolupráce při migraci dat, ověření funkčnosti řešení, pomoc při testování včetně podpory pilotního nasazení dodávek produktů a služeb, instalace software a nastavení hardware, tvorba dokumentace a plánů apod.

Doplňkové služby nemají řešit již problematiku tvorby analýz, architektonických koncepcí, softwarových aplikací či realizaci dalších hardwarových technologických řešení.

Služba „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byla rozdělena podle přílohy č. 2 Rámcové smlouvy do 5 kategorií, které byly i finančně ohodnoceny.

Ačkoli se jedná o velké množství činností, nebyly v dokumentaci Rámcové ani Prováděcí upřesněny a to jak po stránce implementační, odborné, časové, obsahové a finanční. A právě tato skutečnost je příčinou všech sporných dalších činností, které bvlv specifikovány v různých dodatcích.

Je opět nutné zdůraznit, že obsahem rámcové smlouvy se rozumí stanovení základních podmínek, za kterých budou dodavatelem poskytovány licence k produktům Microsoft a související služby. Na základě rámcové smlouvy jsou pak zadavatelem na účet jednotlivých subjektů veřejné správy a podle jejich požadavků uzavírány prováděcí smlouvy na poskytování licencí a služeb ke konkrétním produktům Microsoft.

Hranice mezi produkty a službami Microsoft a jinými softwarovými produkty či službami je zřejmá:

  • nasmlouvané produkty v příloze č. 1 Rámcové smlouvy společnosti Microsoft
  • další produkty obecně neuvedené, ovšem za jejichž vývojem, podporou a značkou stojí společnost Microsoft

a

  • existující jiné platformy (UNIX, databáze Oracle apod.), které je nutné nakonfigurovat pro spolupráci s produkty a službami Microsoft
  • nové nakupované produkty třetích stran nebo jiné činnosti a služby.

Pokud tedy uvažujeme o realizaci ve prospěch Státního ústavu pro kontrolu léčiv např. instalaci kancelářského setu Microsoft Office nebo o implementační činnosti serverových produktů Exchange Server a SQL Server, vše je v naprosté shodě.

Pokud však uvažujeme a zpracování analýzy současného stavu integrační infrastruktury či detailního návrhu samotného architektonického řešení včetně dopadů na externí subjekty (viz předmět 1.služby), tyto činnosti, ať více či méně potřebné pro propojení stávajících systémů SÚKL do platformy Microsoft, neměly být zařazené pod Rámcovou smlouvu.

U předmětu 2.služby, tj. fyzická implementace SW komponent (třetích stran) a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, jsou tyto činnosti již zcela mimo obsah Rámcové smlouvy.

Pojem implementace též není nikde v Rámcové ani Prováděcí smlouvě rozepsán, nicméně s ohledem na jednotlivé oddíly v Rámcové smlouvě lze předpokládat, že implementace začíná nákupem již hotového produktu či služby, pokračuje instalací a končí testováním v ostrém provozu. Součástí jsou i činnosti jako správné nastavení funkcí, ovladačů i odladění spolupráce s jinými systémy.

Činnosti před nákupem produktů, tj. analýza současného stavu, detailní návrh produktu, provedení specifikací, programování aplikací apod. a závěrečné činnosti, tj. samotný provoz systému, administrace nebo údržba jsou však jednoznačně nad obsahem Rámcové smlouvy.

V níže uvedeném přehledu je základní rozpis činností, které lze předvídat u 1. kategorie služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací" zařazené pod doplňkovými službami:

HW instalace a opravy PC a notebooků

Pojmu hardwarová instalace se rozumí jednak samotné zprovoznění výpočetní techniky, tj. její sestavení a zapojení k elektrické a počítačové síti pomocí fyzického kabelu, tak i činnosti spojené s vložením nové součástky po opravě.

Pojmu hardwarové opravy se rozumí výměna fyzické součásti počítače (pevný disk, základní deska, grafická karta, paměťové moduly apod.).

HW instalace a opravy bankovních systémů

Pojmu hardwarová instalace bankovních systémů se rozumí zejména zprovoznění takové výpočetní techniky, která primárně slouží pro podporu bankovních obchodů a to buď prostřednictvím elektronických kanálů (zapojení k sítové infrastruktuře), nebo realizací fyzických čteček platebních nebo čipových karet. Pojmu hardwarové opravy bankovních systémů se pak opět rozumí výměna fyzické součásti těchto specializovaných počítačů.

HW instalace a opravy desktop periferií

Pojmu hardwarová instalace desktop periferií se rozumí zejména připojení a zprovoznění drobné výpočetní techniky jako klávesnice, myši, tiskárny, scanneru apod.

Pojmu hardwarové opravy se rozumí výměna jednotlivých vadných fyzických součástí této techniky za nový kus.

SW instalace a údržba systémů Windows a produktů Microsoft

Pojmu softwarová instalace se rozumí spuštění inicializačního programu, který provede nahrání všech důležitých částí samotného operačního systému nebo programu na pevný disk počítače a následně se provedou nezbytné úkony vyplývající sjeho činností (nastavení přístupových práv, vytvoření sdíleného prostředí, uživatelské plochy apod.) Pojmu softwarová údržba se rozumí činnosti během používaní softwarového produktu jako změna přístupových práv, změna/přidání nové funkcionality programu, oprava chyb apod.

Lze ovšem vyvodit oprávněný závěr, že výčet činností u jednotlivých kategorií služeb „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byl pouze orientační, nikoli úplný a např. u 1.kategorie se vyskytoval i pojem „ ....HW instalace a opravy bankovních systémů“. Lze tedy zkonstatovat, že do této oblasti patřily např. i finanční systémy a posuzované zdravotnické systémy.

Ovšem všechny činnosti se musely týkat pouze buď je produktů Microsoft, nebo situace, kdy konfigurujeme jiné (hotové, fungující) systémy a služby do prostředí Microsoft, v žádném případě nebylo možné Rámcovou smlouvu zastřešit zpracování analýz, definování záměrů a cílů či tvorbu detailního architekturního návrhu jakéhokoli odborného zaměření, včetně zdravotnické koncepce a řešení.

Povinností SÚKL bylo zejména umožnit automatické stahování unifikovaných hlášení lékárnám či zdravotnickým zařízením např. závad v jakosti léčiv, závad v jakosti zdravotnických prostředků hlášení nežádoucích účinků, hlášení padělků a nelegálních léčivých přípravků, hlášení o uvolnění pozastaveného léčiva k použití, hlášení o uvolnění pozastaveného ZP k použití atd.

Systém typu server-klient umožnil komunikaci i opačným směrem, tedy zpracovávat elektronické dotazy lékáren či zdravotnických zařízení na server SÚKL.

Data byla doručována pro lékárny ve strukturované (unifikované) podobě, odkud bylo možno vyhledat rozličné informace, např. počet vadných šarží na skladě, při příjmu apod. a zároveň byla k dispozici zpětná vazba z lékárny pro SÚKL.

Problém byl však ten, že mnoho lékáren a zdravotnických zařízení používalo nejen různé programy od různých výrobců (viz obrázek), ale i na jiné platformě než Windows, což způsobovalo problémy při elektronické komunikaci, resp. při bezobslužného příjmu a zpracování dat.«

»SÚKL se logicky rozhodl řešit tento neutěšený stav upgradem celé své infrastruktury, vytvořením aplikačních rozhraní na platformě Windows s využitím realizované serverové a databázové architektury Windows podle Rámcové smlouvy.

Jednotlivé organizace státní správy však měly s realizací Rámcové smlouvy učinit souběžné kroky k vedoucí upgrade svých zastaralých systémů pro součinnost v budoucích produktech a službách Microsoft, z Rámcové služby mohly být max. hrazeny a provedeny systémové kroky vedoucí k propojení nakupovaných aplikací a serverů Microsoft a budovaných systémů jiného zaměření (zdravotnické systémy, bankovní systémy, finanční systémy apod.)

SÚKL se nechtěl dostat do situace, kdy jeho zastaralá infrastruktura a rozličné programové aplikace zpracovávající různé agendy nebudou schopny spolupráce s prostředím Windows i se subjekty mezinárodního významu. Všechny popisované agendy však měl řešit jiným smluvním řešení.«

»Ačkoli Státní ústav pro kontrolu léčiv chtěl logicky zefektivnit svoje procesy a komunikaci s distributory léčiv, lékárnami a jinými zdravotnickými subjekty v souvislosti s velkou implementací produktů a služeb Microsoft, tyto kroky měl realizovat jinou smlouvou, nikoli je zahrnout pod službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ produktů a služeb Microsoft.«

Znalec tedy ve znaleckém posudku učinil k položené otázce závěr, že »plnění (poskytované služby) neodpovídá (překračuje) specifikované v dodatku č. 1 ze dne 19.1.2011 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 plnění (poskytovaným službám) specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy ze dne 1.12.2008 a blíže specifikovaných jako „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.“«

Právní posouzení

56.         Z obsahu dodatku č. 1 vyplývá, že jeho předmětem je poskytnutí služeb, které byly podřazeny pod službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“, která byla mj. vymezena v příloze č. 2 rámcové smlouvy, v části 2. „Doplňkové služby“.

57.         Zcela zásadní pro posouzení, zda služby poskytované v rámci dodatku č. 1 lze považovat za služby poskytované na základě smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení, je odborná otázka, zda tyto služby lze v plném rozsahu podřadit pod služby uvedené v rámcové smlouvě, v příloze 2., v části 2. „Doplňkové služby“, o níž si Úřad sám nemohl učinit úsudek. Od odborného vyvození skutkového zjištění zásadního pro toto správní řízení se tedy následně odvíjí právní posouzení souladu postupu centrálního zadavatele se zákonem.

58.         Úřad, který není orgánem specializujícím se na „IT“ - problematiku, musel při svém rozhodování vyjít ze spolehlivě zjištěného stavu věci, včetně posouzení odborné otázky, zda byl předmět plnění v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě vymezený centrálním zadavatelem v souladu s rámcovou smlouvou. Proto si Úřad vyžádal znalecký posudek, jakožto expertní vyjádření nestranného odborníka, k zodpovězení odborné otázky, ke které není dostatečně kompetentní, a následně přistoupil k jeho hodnocení.

59.         Předložený znalecký posudek má potřebné obsahové a formální náležitosti, předepsané zákonem o znalcích a vyhláškou č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Ze znaleckého posudku je zřejmé, z jakých skutečností znalec vycházel a na základě jakých postupů ke svým zjištěním dospěl, jakým způsobem své závěry odůvodnil, přičemž takto učinil náležitě, logicky a srozumitelně, v souladu s pravidly logického myšlení. Z obsahu znaleckého posudku vyplývá, že znalec se důsledně zabýval porovnáním jednotlivých služeb poskytovaných na základě dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě. Z obsahu znaleckého posudku je zřejmé, že došlo ke komplexnímu a objektivnímu posouzení a vyhodnocení předložených podkladů a k vypracování relevantního závěru z nich vyplývajícího.

60.         Znalec se sice sekundárně vyslovuje i k některým jiným otázkám, než na kterou byl tázán (některé ekonomické aspekty vyplývající z  dodatku č. 1, posuzování doby plnění dodatku č. 1), ovšem v tomto směru nelze dovodit, že tyto závěry jsou zcela oddělitelné od odpovědi na Úřadem položenou otázku. Úřad k nim při vyvozování skutkových (odborných) závěrů nepřihlédl a tyto (ke stanovenému úkolu) nerelevantní úvahy nezpůsobují nepoužitelnost důkazu znaleckým posudkem ve správním řízení.

61.         Znalec odpověděl na otázku, kterou mu položil Úřad, přičemž komplexně posoudil jednotlivé aspekty, podrobně se zabýval výkladem jednotlivých pojmů a prostřednictvím logicky vyložených argumentů vysvětlil svůj závěr, že plnění (poskytované služby) specifikované v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě neodpovídá (překračuje) plnění specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.

62.         K dodatku č. 1 znalec ve znaleckém posudku mj. uvedl: „Pokud však uvažujeme a zpracování analýzy současného stavu integrační infrastruktury či detailního návrhu samotného architektonického řešení včetně dopadů na externí subjekty (viz předmět 1. služby), tyto činností, ať více či méně potřebné pro propojení stávajících systémů zadavatele do platformy Microsoft, neměly být zařazené pod rámcovou smlouvu.

U předmětu 2. služby, tj. fyzická implementace SW komponent (třetích stran) a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, jsou tyto činnosti již zcela mimo obsah rámcové smlouvy.

Pojem implementace též není nikde v rámcové ani prováděcí smlouvě rozepsán, nicméně s ohledem na jednotlivé oddíly v rámcové smlouvě lze předpokládat, že implementace začíná nákupem již hotového produktu či služby, pokračuje instalací a končí testováním v ostrém provozu. Součástí jsou i činnosti jako správné nastavení funkcí, ovladačů i odladění spolupráce s jinými systémy.

Činnosti před nákupem produktů, tj. analýza současného stavu, detailní návrh produktu, provedení specifikací, programování aplikací apod. a závěrečné činnosti, tj. samotný provoz systému, administrace nebo údržba jsou však jednoznačně nad obsahem rámcové smlouvy.“

63.         Služby „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednavatele“ a „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správních agend objednavatele“, které byly požadovány v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, tedy neodpovídají vymezení těch IT služeb, které mohly být na základě rámcové smlouvy požadovány (poskytovány). Tento odborný závěr znalce, o němž si Úřad nemohl pro nedostatek odborných znalostí z oblasti IT učinit úsudek sám, je odůvodněný v předmětném znaleckém posudku.

64.         Úřad konstatuje, že znaky skutkové podstaty správního deliktu spáchaného centrálním zadavatelem jsou naplněny tehdy, je-li jednání centrálního zadavatele způsobilé mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona postačuje možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. V této souvislosti lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 9 Afs 78/2012, kde se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně a učinil závěr, že „je podstatné znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Ze zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“.

65.         Úřad tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že předmět plnění dodatku č. 1 nelze podřadit pod plnění specifikovaná v rámcové smlouvě, se centrální zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když s vybraným uchazečem uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 a veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1, které byly specifikovány pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 1 s vybraným uchazečem.

K výroku II. rozhodnutí – dodatek č. 2

Relevantní ustanovení zákona

66.         Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.

67.         Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.

Skutečnosti vyplývající z předložené dokumentace

68.         Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

69.         Dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 19.9.2011. V příloze dodatku č. 2 je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

70.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 2 jsou odlišné. V dodatku č. 2 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.

Právní posouzení

71.         V oblasti veřejných zakázek lze ve spojitosti se změnami smluv rozlišit dva typy změn, a to podstatné a nepodstatné. Přípustné jsou pouze nepodstatné změny, za které lze obecně považovat změny technického charakteru, jako například změny kontaktních údajů, případně zpřesnění použitých formulací (bez vlivu na obsah smlouvy). Podstatné změny připuštěny nejsou, přičemž se jedná i o takové změny, které omezují ve vztahu k dané veřejné zakázce konkurenci nebo zvýhodňují stávajícího dodavatele veřejné zakázky oproti ostatním potenciálním dodavatelům či mění ekonomickou rovnováhu smlouvy v neprospěch zadavatele. Jedná se hlavně o takové změny, u nichž nelze vyloučit, že by jiní dodavatelé mohli za změněných podmínek (pokud by byly součástí původních zadávacích podmínek) nabídnout v původním zadávacím řízení lepší podmínky než stávající dodavatel, případně, že by nabídku mohlo podat více dodavatelů.

72.         Pro úplnost Úřad uvádí, že otázkou, za jakých podmínek mohou být změněny smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem (dodavatelem či poskytovatelem služeb), se zabýval rovněž Soudní dvůr Evropské unie ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku, C-454/06 ze dne 19. 6. 2008, kde mimo jiné konstatoval: „relevantním kritériem pro určení, zda sjednání takového ustanovení představuje nové zadání zakázky, je, zda musí být toto ustanovení považováno za podstatnou změnu původní smlouvy…“, přičemž Soudní dvůr zároveň uvedl případy, kdy lze považovat změnu smlouvy za podstatnou: „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“ Soudní dvůr dále konstatoval, že „změna takové podmínky během doby platnosti zakázky při neexistenci výslovného zmocnění v tomto smyslu, obsaženého v původní veřejné zakázce, by znamenala riziko porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči...“ Z uvedeného rozsudku Soudního dvora zveřejněného na internetových stránkách http://curia.europa.eu tedy vyplývá, že v závislosti na tom, zda se jedná o změnu nepodstatnou nebo podstatnou, lze konstatovat její přípustnost či nepřípustnost, přičemž Soudní dvůr výslovně konstatoval, že podstatné změny přípustné nejsou.

73.         Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.

74.         Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 66 a 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 2 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nestanoví ani povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny dodatku č. 2, nýbrž jen ze smluvní ceny každé dílčí etapy bude-li vybraný uchazeč v prodlení s předáním každé dílčí (8 etap) etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 2. Dodatek č. 2 tedy stanoví zcela jinou smluvní pokutu vázanou pouze na prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 2.

75.         V příloze prováděcí smlouvy byla uvedena cena za licence ve výši 227 534,40 EUR, vyjádřeno v Kč se jedná o částku 5 605 309,944 Kč (Úřad cenu uvedenou v EUR přepočítal kurzem platným ke dni 19.9.2011, kdy došlo ke spáchání správního deliktu: 1 EUR = 24,635 Kč). Výše smluvní pokuty by tak činila 2 802,654972 Kč za každý i započatý den prodlení v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nově stanoví povinnost platit smluvní pokutu za každý započatý den prodlení, avšak jen „ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě“, přičemž smluvní pokuta z „nejdražší“ etapy „Customizace SLK a LCDS“ s cenou 3 281 155,20 včetně DPH by činila 1 640,5776 Kč.

76.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že smluvní pokuta by byla počítána z jiné (nižší) částky i za jiné „porušení“, než které bylo stanoveno v rámcové smlouvě. Nelze tudíž vyloučit, že postup centrálního zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy).

77.         S ohledem na výše uvedené považuje Úřad za nezbytné zabývat se i otázkami souvisejícími s vlivem na výběr nejvhodnější nabídky, neboť podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

78.         K potencialitě vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky uvádí Úřad následující. Úřad konstatuje, že dodatky č. 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě jsou z pohledu výše cen sjednaných za plnění těchto dodatků nadlimitními veřejnými zakázkami. Z uvedeného vyplývá, že postup centrálního zadavatele mohl mít vliv nejen na dodavatele z České republiky, nýbrž i na nejširší okruh dodavatelů působících v rámci celé Evropské unie. Úřad má za to, že v šetřeném případě, kdy bylo oznámení o zakázce uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21.10.2008 a dodatky č. 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě byly uzavřeny ve druhé polovině roku 2011, nelze provést takový průzkum trhu, který by poskytl objektivní informace o stavu dotčené oblasti trhu Evropské unie v době zadávání předmětné veřejné zakázky, jelikož není možné získat informace potřebného charakteru o každém dodavateli, který  v daném období působil na trhu Evropské unie a který mohl být v daném případě považován za potencionálního uchazeče v předmětném zadávacím řízení. Takováto analýza by šla nad rámec dostupných možností v procesu vedeného správního řízení a zjevně by překračovala požadavek na doložení potenciality vlivu, jak je definován ve skutkové podstatě podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

79.         Zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

80.         Jak mj. uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ- 1837/2009/310/ASc již ze dne 12.2.2009 „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně" se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. ...k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

81.         Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, žez dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu....již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

82.         Úřad dodává, že účelem zákona je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, neboť zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.

83.         V případě uzavření dodatku č. 2 Úřad porovnáním výše pokuty v čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a v dodatku č. 2 navíc prokázal, že uzavřením dodatku č. 2 došlo ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného uchazeče.

84.         Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě s vybraným uchazečem.

K výroku III. rozhodnutí – dodatek č. 3

Relevantní ustanovení zákona

85.         Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.

86.         Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.

Skutečnosti vyplývající z předložené dokumentace

87.         Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

88.         Dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 19.9.2011. V příloze dodatku č. 3 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“

89.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 3 jsou odlišné. V dodatku č. 3 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.

Právní posouzení

90.         Obecná východiska změn smluv v oblasti veřejných zakázek jsou uvedena v bodech 71 a 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

91.         Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.

92.         Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 85 a 86 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 3 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 3 tak vybranému uchazeči stanoví povinnost zaplatit smluvní pokutu jen při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 (upravující v dodatku č. 3 dobu nástupu na řešení havarijních situací a lehkých závad), a to ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc, přičemž měsíční ceny služeb podle tabulky č. 2 dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě byly stanoveny v rozmezí od 37 120 Kč do 46 400 Kč. Článek 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy však žádná taková omezení výše smluvní pokuty neumožňoval a vybraný uchazeč by byl povinen smluvní pokutu platit za každý i započatý den prodlení, pokud by nesplnil „svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou“. V dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě tedy byla stanovena zcela jiná smluvní pokuta, která se neváže k dodání licence či poskytnutí služby, nýbrž pouze k „nedodržení sjednané doby odezvy“.

93.         V důsledku toho v tomto případě nelze vyloučit, že postup centrálního zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují i výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy). Pokud jde o potencialitu vlivu nezákonného postupu centrálního zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, odkazuje Úřad na předchozí část svého odůvodnění k výroku č. II – dodatek č. 2, neboť se v principu jedná o stejné porušení zákona centrálním zadavatelem.

94.         Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě s vybraným uchazečem.

K výroku IV. rozhodnutí – dodatek č. 4

Relevantní ustanovení zákona

95.         Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.

96.         Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.

Skutečnosti vyplývající z předložené dokumentace

97.         Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“

98.         Dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 10.11.2011. V příloze dodatku č. 4 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“

99.         Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 4 jsou odlišné. V dodatku č. 4 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.

Právní posouzení

100.     Obecná východiska změn smluv v oblasti veřejných zakázek jsou uvedena v bodech 71 a 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

101.     Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.

102.     Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 66 a 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 4 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nestanoví ani povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny dodatku č. 2, nýbrž jen ze smluvní ceny každé dílčí etapy bude-li vybraný uchazeč v prodlení s předáním každé dílčí (5 etap) etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 4. Dodatek č. 4 tedy stanoví zcela jinou smluvní pokutu vázanou pouze na prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 4.

103.     V příloze prováděcí smlouvy byla uvedena cena za licence ve výši 227 534,40 EUR, vyjádřeno v Kč se jedná o částku 5 802 127,2 Kč (Úřad cenu uvedenou v EUR přepočítal kurzem platným ke dni 10.11.2011, kdy došlo ke spáchání správního deliktu: 1 EUR = 25,500 Kč). Výše smluvní pokuty by tak činila 2 901,0636 Kč za každý i započatý den prodlení v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Úprava provedená dodatkem č. 4 ovšem vybranému uchazeči nově stanoví povinnost platit smluvní pokutu za každý započatý den prodlení, avšak jen „ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě“, přičemž smluvní pokuta z „nejdražší“ etapy „Úprava PKI a Vypracování certifikační politiky“ s cenou 1 734 989 včetně DPH by činila 867,4945 Kč.

104.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že smluvní pokuta by byla počítána z jiné (nižší) částky i za jiné „porušení“, než které bylo stanoveno v rámcové smlouvě. V důsledku toho tudíž nelze vyloučit, že postup centrálního zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují i výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy).

105.     K otázce ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky se Úřad vyjádřil v bodech 77, 78, 79, 80, 81 a 82 odůvodnění tohoto rozhodnutí a tyto závěry se plně vztahují i na právní posouzení týkající se uzavřeného dodatku č. 4.  

106.     I v tomto případě Úřad odkazuje na předchozí část odůvodnění svého rozhodnutí k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky uvedené výše k části výroku rozhodnutí II. – dodatek č. 2, přičemž navíc z předmětného porušení zákona Úřad porovnáním smluvních pokut prokázal, že uzavřením dodatku č. 4 došlo ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného uchazeče.

107.     Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě  provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 10.11.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě  s vybraným uchazečem.

Výrok XII. rozhodnutí – uložení pokuty

108.     Úřad posoudil postupy zadavatele a vzhledem k tomu, že centrální zadavatel nedodržel postupy stanovené zákonem, jak vyplývá z výše uvedeného, přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svými postupy naplnil skutkovou podstatu čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

109.     Před uložením pokuty se ovšem Úřad nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.

110.     V nyní šetřené věci došlo před zahájením správního řízení s účinností od 6.3.2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

111.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětů, které obdržel dne 17.12.2014 a dne 17.4.2015, přičemž správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů byla zahájena dne 31.8.2015. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích I. – IV. tohoto rozhodnutí došlo dne 19.9.2011 uzavřením dodatků č. 1, 2 a 3 k prováděcí smlouvě a dne 10.11.2011 uzavřením dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě, lze konstatovat, že k uplynutí lhůt vymezených zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo a odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

112.     Dále Úřad uvádí, že v souladu se zásadou absorpce v rámci správně právního trestání se ve správním řízení uloží pokuta podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

113.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

114.     V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze zadavateli podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

115.     Ceny za plnění dodatků č. 1, 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě, jejichž uzavřením se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona), a za které mu může být uložena pokuta, podle dodatku č. 1 činí 5 914 800 Kč bez DPH, 7 097 760 Kč včetně DPH za služby, podle dodatku č. 2 činí 6 725 224 Kč bez DPH, 8 070 268,80 Kč včetně DPH a 62 666 EUR bez DPH, 75 199,20 EUR včetně DPH za licence produktů Microsoft, podle dodatku č. 3 činí 9 480 928 Kč bez DPH, 11 377 113,60 Kč včetně DPH za služby a podle dodatku č. 4 činí 6 319 552 Kč bez DPH, 7 583 462 včetně DPH za služby a 54 410 EUR bez DPH, 65 292 EUR včetně DPH za licence produktů Microsoft. Nejvyšší smluvní cena byla sjednána v rámci dodatku č. 3, přičemž horní hranice možné pokuty (5 % z ceny dodatku č. 3) tedy činí částku 568 855,68 Kč.

116.     V  souvislosti s předchozím odstavcem Úřad uvádí, že usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-36353/2015/513/JLí ze dne 27.10.2015 stanovil centrálnímu zadavateli lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, aby při stanovení výše pokuty zohlednil eventuální nižší cenu za plnění jednotlivých dodatků. Ve stanovené lhůtě ani později centrální zadavatel příslušné informace nesdělil. Proto Úřad jako výchozí podklad pro stanovení výše pokuty vzal ceny uvedené v dodatcích č. 1, 2, 3 a 4, které jsou označeny jako „celkové“. Pro úplnost Úřad poznamenává, že ani celkové ceny za plnění dodatků č. 2 a č. 4, které byly z části uvedeny v Kč a z části v EUR, jednotlivě nepřevýšily cenu za plnění dodatku č. 3, což Úřad ověřil přepočtem cen za licence uvedených v EUR kurzem ČNB platným k termínu ukončení rámcové smlouvy, tj. k 1.12.2013 a jejich součtem s cenami služeb uvedenými v Kč.

117.     S ohledem na výše uvedené ukládá Úřad pokutu za správní delikt uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí spáchaný v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě a k ostatním správním deliktům přihlíží v rámci přitěžujících okolností.

118.     Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

119.     Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

120.     Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že centrální zadavatel při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě provedl zakázané podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě. Jedná se o spáchání správního deliktu, který v sobě zahrnuje vliv na výběr nejvhodnější nabídky, proto se jedná o závažné porušení zákona. Následek spáchání správního deliktu pak spočívá v tom, že postupem centrálního zadavatele mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče.

121.     Úřad při určení výše pokuty zohlednil jako významnou polehčující okolnost ve prospěch centrálního zadavatele tu skutečnost, že dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě byl uzavřen již dne 19.9.2011. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním správního deliktu a vynesením konečného rozhodnutí dochází k výraznému oslabení účelu trestu, přičemž s přihlédnutím k nyní platnému ustanovení § 121 odst. 3 zákona je nutno zdůraznit, že lhůta pro zánik odpovědnosti za spáchání uvedeného správního deliktu by uplynula již dne 20.9.2016, neboť správní delikt byl spáchán téměř před pěti lety, a tedy ke dni vydání tohoto rozhodnutí se objektivní lhůta pro zánik odpovědnosti za správní delikt přibližuje k její samotné hranici.

122.     Jako přitěžující okolnost lze k tíži zadavatele přičíst to, že se dopustil spáchání dalších tří správních deliktů (výroky I., II. a IV. tohoto rozhodnutí).

123.     Úřad posoudil postup centrálního zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 90 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

124.     Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená centrálnímu zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

125.     Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 90 000 Kč nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření centrálního zadavatele, který je organizační složkou státu, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá hospodaření ani působení centrálního zadavatele negativně ovlivnit.

126.     Pokuta uložená ve výroku V. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO centrálního zadavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží

Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz