číslo jednací: S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-41492/2015/532/MOn

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správních řízeních zahájených z moci úřední dne 23.9.2015, která byla spojena dne 24.9.2015, jejichž účastníkem je

 

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“ na základě výzvy ze dne 13.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 22.12.2014 uzavřena smlouva se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“ na základě výzvy ze dne 9.4.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 18.6.2015 uzavřena smlouva se společností COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ na základě výzvy ze dne 6.3.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 9.4.2015 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“ na základě výzvy ze dne 2.10.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 4.11.2014 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejných zakázek „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ zadávaná na základě výzvy ze dne 25.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 15.12.2014 uzavřena smlouva se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10, ve znění dodatku č. 1 ze dne 4.5.2015 a „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 29.12.2014 uzavřena smlouva se společností ELTODO, a.s.,  IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4,

 

rozhodl takto:           

I.

Správní řízení zahájené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“ na základě výzvy ze dne 13.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 22.12.2014 uzavřena smlouva se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10, se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 uvedeného zákona.

II.

Správní řízení zahájené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“ na základě výzvy ze dne 9.4.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 18.6.2015 uzavřena smlouva se společností COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9, se podle § 117a písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 uvedeného zákona.

III.

Správní řízení zahájené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ na základě výzvy ze dne 6.3.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 9.4.2015 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov, se podle § 117a písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 uvedeného zákona.

IV.

Správní řízení zahájené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavatelem – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4, při zadávání veřejné zakázky „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“ na základě výzvy ze dne 2.10.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 4.11.2014 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov, se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zastavuje, neboť v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 uvedeného zákona.

V.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, když rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice, na dvě veřejné zakázky malého rozsahu, a to:

• veřejnou zakázku „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ zadávanou na základě výzvy ze dne 25.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu,
• veřejnou zakázku „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu,

čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, a v důsledku toho zadavatel veřejnou zakázku nezadal v některém druhu zadávacího řízení podle § 21 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel

• dne  15.12.2014 uzavřel se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10, na veřejnou zakázku „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ smlouvu o dílo č. 01PU-002086, ve znění dodatku č. 1 ze dne 4.5.2015,
• dne 29.12.2014 uzavřel se společností ELTODO, a.s.,  IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4, na veřejnou zakázku „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ smlouvu o dílo č. 1214690523.

VI.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve  výroku V. tohoto rozhodnutí se podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 – ukládá,

 

pokuta ve výši 75 000 Kč (sedmdesát pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Veřejná zakázka „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“

1.             Veřejná zakázka byla zadávaná na základě výzvy ze dne 13.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu.

2.             Na plnění veřejné zakázky byla dne 22.12.2014 uzavřena smlouva se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10.

Veřejná zakázka „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“

3.             Veřejná zakázka byla zadávaná na základě výzvy ze dne 9.4.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu.

4.             Na plnění veřejné zakázky byla dne 18.6.2015 uzavřena smlouva se společností COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Ke Klíčovu 9, 190 00 Praha 9.

Veřejná zakázka „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“

5.             Veřejná zakázka byla zadávaná na základě výzvy ze dne 6.3.2015 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu.

6.             Na plnění veřejné zakázky byla dne 9.4.2015 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov.

Veřejná zakázka „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“

7.             Veřejná zakázka byla zadávaná na základě výzvy ze dne 2.10.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu.

8.             Na plnění veřejné zakázky byla dne 4.11.2014 uzavřena smlouva se společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Čsl. armády 1112/27a, 794 01 Krnov.

Veřejná zakázka „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“

9.             Veřejná zakázka byla zadávaná na základě výzvy ze dne 25.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu.

10.         Na plnění veřejné zakázky byla dne 15.12.2014 uzavřena smlouva se společností Silverton s.r.o., IČO 24283410, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10, ve znění dodatku č. 1 ze dne 4.5.2015.

Veřejná zakázka „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“

11.         Veřejná zakázka byla zadávaná jako veřejná zakázka malého rozsahu, na jejíž plnění byla dne 29.12.2014 uzavřena smlouva se společností ELTODO, a.s.,  IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, 142 01 Praha 4.

II.             Podnět

12.         Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)  jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 27.3.2015 podnět doplněný dopisy ze dne 23.4.2015, 3.5.2015, 9.7.2015, 20.7.2015, 29.7.2015, 11.8.2015 a ze dne 31.8.2015 k prošetření postupu zadavatele při zadávání  předmětných veřejných zakázek. Úřad s  obsahem podnětu seznámil zadavatele a současně si vyžádal dokumentaci k výše uvedeným veřejným zakázkám a stanovisko zadavatele k obsahu podnětu.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ

Veřejná zakázka „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“

13.         V díle I. „Základní podmínky zadávacího řízení“ zadávací dokumentace, v článku 1. „Předmět plnění a zadavatel“ v bodě 1.1 zadavatel stanovil, že „Předmětem plnění této veřejné zakázky je zhotovení stavby na D5 obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK – km 88-151“. Z předložené dokumentace však nevyplývá, že by předmětem šetřené veřejné zakázky bylo zhotovení stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, popř. jiné stavební práce, které jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona.

14.         V prvním odstavci výzvy k podání nabídek ze dne 6.3.2015 zadavatel uvádí: „V souladu s ustanovením § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) Vás vyzýváme k podání nabídky na výše uvedenou veřejnou zakázku malého rozsahu a podáváme následující informace…“.

15.         V díle I. „Základní podmínky zadávacího řízení“ zadávací dokumentace, v článku 1. „Předmět plnění a zadavatel“ v bodě 1.3 zadavatel stanovil „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí při analogickém použití § 13 zákona 5 990 000 Kč bez DPH“.

16.         Na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad získal pochybnost o tom, zda je šetřená veřejná zakázka skutečně veřejnou zakázkou na stavební práce, a zda se tedy v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Úřad tak získal pochybnost, zda se v šetřeném případě nejedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 zákona o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], kterou byl zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení, jak mu stanoví § 21 odst. 1 zákona. V této souvislosti Úřad s ohledem na finální posouzení a konkretizaci skutkového stavu odkazuje na body 89. až 125. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

17.         Z výše uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, vedené pod sp. zn. S0634/2015/VZ.

18.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

19.         Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 23.9.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0634/2015/VZ-29578/2015/532/MOn ze dne 22.9.2015.

Veřejná zakázka „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“

20.         V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v bodě 1.1 zadavatel stanovil: „Předmětem plnění této veřejné zakázky malého rozsahu podle § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) je „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“. V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v článku „Rámcový obsah částí 1.1.1. až 1.1.6.“ zadavatel stanovil: „Realizace čištění vozovek a místní obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelech je nutno realizovat „v operativních částečných uzavírkách“ s částečným vyloučením provozu jednotlivých tunelů…“. V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v článku „Další podmínky realizace“ zadavatel stanovil: „1. Součástí služby není odstranění a ekologická likvidace kontaminovaných vod zachycených ve vodohospodářských objektech tunelů; 2. Součástí služby je kompletní zajištění BOZP při práci v tunelu; 3. Součástí služby je následné odborné měření PVV v ošetřených tunelech a jejich doklad objednateli…“.

21.         Z předložené dokumentace však nevyplývá, že by předmětem šetřené veřejné zakázky bylo zhotovení stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, popř. jiné stavební práce, které jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona.

22.         V zadávací dokumentaci, v části 1. „Úvodní ustanovení“ v bodě 1.6 zadavatel stanovil:  „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí při analogickém použití § 13 zákona 5 980 000 Kč bez DPH“.

23.         Na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad získal pochybnost o tom, zda je šetřená veřejná zakázka skutečně veřejnou zakázkou na stavební práce a zda se tedy v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Úřad tak získal pochybnost, zda se v šetřeném případě nejedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 zákona, kterou byl zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení, jak mu stanoví § 21 odst. 1 zákona.

24.         Z výše uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, vedené pod sp. zn. S0635/2015/VZ.

25.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

26.         Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 23.9.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0635/2015/VZ-29580/2015/532/MOn ze dne 22.9.2015.

Veřejná zakázka „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“

27.         V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v bodě 1.1 zadavatel stanovil: „Předmětem plnění této veřejné zakázky malého rozsahu podle § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) je „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ včetně odborné likvidace odpadu v období duben – květen 2015“.

28.         V článku I. „Předmět díla“, v bodě 1.1 smlouvy uzavřené dne 9.4.2015 je stanoveno: „Předmětem díla je zajišťovat zhotovení stavebních prací „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ včetně odborné likvidace odpadu v období duben 2015 – květen 2015 (provedení úprav technologií Peel Jet – vysokotlaký vodní paprsek případně brokování)“.

29.          Z předložené dokumentace však nevyplývá, že by předmětem šetřené veřejné zakázky bylo zhotovení stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, popř. jiné stavební práce, které jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona.

30.         V prvním odstavci výzvy k podání nabídek ze dne 6.3.2015 zadavatel uvádí: „V souladu s ustanovením § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) Vás vyzýváme k podání nabídky na výše uvedenou veřejnou zakázku malého rozsahu a podáváme následující informace…“.

31.         Na profilu zadavatele, v části „Základní údaje“ zadavatel uvedl, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 2 800 000,- Kč bez DPH.

32.         Na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad získal pochybnost o tom, zda je šetřená veřejná zakázka skutečně veřejnou zakázkou na stavební práce a zda se tedy v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Úřad tak získal pochybnost, zda se v šetřeném případě nejedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 zákona, kterou byl zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení, jak mu stanoví § 21 odst. 1 zákona.

33.         Z výše uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, vedené pod sp. zn. S0636/2015/VZ.

34.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

35.         Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 23.9.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0636/2015/VZ-29584/2015/532/MOn ze dne 22.9.2015.

Veřejná zakázka „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“

36.         V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v bodě 1.1 zadavatel stanovil, že „Předmětem plnění této veřejné zakázky malého rozsahu podle § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) je „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“.

37.         V bodě 2. „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky malého rozsahu“ výzvy k podání nabídek  ze dne 2.10.2014 zadavatel uvedl: „Předmětem plnění této veřejné zakázky malého rozsahu realizované mimo zadávací řízení dle zákona je obnova protismykových vlastností CB vozovky – tryskání vodním paprskem nebo brokováním, dle přiloženého výkazu výměr…“.

38.         V úvodní části smlouvy uzavřené dne 4.11.2014 je uvedeno: „Tato smlouva o dílo (dále jen „Smlouva o dílo“) je uzavřena podle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „Občanský zákoník“) na základě výsledků poptávkového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce: „Obnova protismykových vlastností – tryskání vodním paprskem“ realizovanou mimo zadávací řízení v souladu s § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách zahájeném písemnou výzvou objednatele“. 

39.         Z předložené dokumentace však nevyplývá, že by předmětem šetřené veřejné zakázky bylo zhotovení stavby ve smyslu § 2 odst. 3 stavebního zákona, popř. jiné stavební práce, které jsou vyjmenovány v příloze č. 3 zákona.

40.         V prvním odstavci výzvy k podání nabídek ze dne 2.10.2014 zadavatel uvádí: „V souladu s ustanovením § 18 odst. 5 ve spojení s § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění (dále jen „zákon“) Vás vyzýváme k podání nabídky na výše uvedenou veřejnou zakázku malého rozsahu a podáváme následující informace…“.

41.         V zadávací dokumentaci v části 1. „Úvodní ustanovení“ v bodě 1.5 zadavatel stanovil:  „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí při analogickém použití § 13 zákona 3 300 000 bez DPH“.

42.         Na základě předložené dokumentace o veřejné zakázce Úřad získal pochybnost o tom, zda je šetřená veřejná zakázka skutečně veřejnou zakázkou na stavební práce a zda se tedy v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Úřad tak získal pochybnost, zda se v šetřeném případě nejedná o podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 zákona, kterou byl zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení, jak mu stanoví § 21 odst. 1 zákona.

43.         Z výše uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, vedené pod sp. zn. S0637/2015/VZ.

44.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

45.         Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 23.9.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0637/2015/VZ-29587/2015/532/MOn ze dne 22.9.2015.

Veřejné zakázky „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“

46.         Z předložených dokumentací o veřejných zakázkách Úřad zjistil, že v případě obou výše uvedených veřejných zakázek je předmětem plnění poskytnutí služeb spočívajících v čištění povrchů vozovek a obnově protismykových vlastností vozovek, přičemž tyto služby budou poskytovány ve vzájemné blízkosti na rychlostní komunikaci R1, v tunelu Lochkov, respektive v tunelu Cholupice a na obě výše uvedené veřejné zakázky zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic ČR, IČO 65993390, se sídlem Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) uzavřel smlouvy ve stejném období, konkrétně 15.12.2014, respektive 29.12.2014.

47.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad získal pochybnost o tom, zda poptávaná plnění v rámci výše uvedených veřejných zakázek nejsou dílčí součástí jediné veřejné zakázky na služby, jejímž předmětem je obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice, a zda tedy zadavatel při zadávání výše uvedených veřejných zakázek neporušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky stanovený v  § 13 odst. 3 zákona, čímž došlo ke snížení předpokládaných hodnot jednotlivých veřejných zakázek pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona. Úřad tak získal pochybnost, zda se v šetřeném případě nejedná o jedinou nadlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 10 zákona, kterou byl zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení, jak mu stanoví § 21 odst. 1 zákona.

48.         Z výše uvedených důvodů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem, vedené pod sp. zn. S0633/2015/VZ.

49.         Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

50.         Správní řízení z moci úřední bylo zahájeno dne 23.9.2015, přičemž zahájení správního řízení Úřad účastníku řízení oznámil dopisem č. j. ÚOHS-S0633/2015/VZ-29574/2015/532/MOn ze dne 22.9.2015.

Ke spojení správních řízení

51.         K zajištění účelu výše specifikovaných správních řízení Úřad vydal usnesení č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-30026/2015/532/MOn ze dne 24.9.2015, kterým spojil správní řízení zahájená dne 23.9.2015 z moci úřední, vedená pod sp. zn. S0633/2015/VZ, S0634/2015/VZ, S0635/2015/VZ, S0636/2015/VZ a S0637/2015/VZ, neboť všechna tato správní řízení se týkají podezření ze spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem.

52.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-30100/2015/532/MOn ze dne 25.9.2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit své stanovisko v řízení.

53.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-31067/2015/532/MOn ze dne 1.10.2015 Úřad zadavateli na jeho žádost prodloužil lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-30100/2015/532/MOn ze dne 25.9.2015, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, resp. vyjádřit své stanovisko v řízení.

54.         Dopisem č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-33629/2015/532/MOn ze dne 14.10.2015 se Úřad obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky jako na příslušný orgán státní správy zabývající se metodikou procesu zadávání veřejných zakázek, se žádostí o posouzení problematiky týkající se klasifikace předmětu veřejné zakázky pomocí CPV kódů, konkrétně o zaslání stanoviska spočívajícího v detailnějším popsání činností, které jsou zahrnuty pod CPV kódem 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“ (veřejná zakázka na stavební práce) a pod CPV kódem 50230000-6 „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“ (veřejná zakázka na služby), resp. o sdělení, jaké činnosti spadají pod výše uvedené CPV kódy. V citovaném dopise Úřad rovněž Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky požádal o vyjádření, do jaké kategorie činností (pod jaký kód CPV) spadá předmět veřejné zakázky spočívající v obnově protismykových vlastností vozovky prováděné uvedenými technologiemi, pokud je mu z jeho činnosti tato skutečnost známa.

55.         Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky své stanovisko Úřadu zaslalo dopisem č. j. 35696/2015-33 ze dne 23.10.2015.

56.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0633,0634,0635,0636,0637/2015/VZ-33023/2015/532/MOn ze dne 3.11.2015 Úřad zadavateli stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 9.10.2015

57.         Zadavatel k oznámením o zahájení správních řízení uvádí, že mu není zřejmé, z čeho Úřad dovozuje, že se v daných případech jedná o veřejné zakázky na služby a nikoliv o veřejné zakázky na stavební práce. Obecný odkaz na § 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a citace ze zadávacích dokumentací předmětných veřejných zakázek nevypovídá o charakteru poptávaného plnění. Úřad se podle zadavatele v oznámeních o zahájení správních řízení nijak nevyjádřil k samotnému charakteru předmětných plnění a omezil se pouze na strohý opis ustanovení zákona a § 2 odst. 3 stavebního zákona. Zadavatel se domnívá, že takto koncipovaná oznámení o zahájení správních řízení „atakují procesní práva zadavatele“.

58.         Podle zadavatele z oznámení o zahájení správního řízení z moci úřední musí být jednoznačně zřejmé, o jakém skutku se řízení vede, což vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 A 73/2002 ze dne 20.11.2003, kde soud uvedl, že: „Vymezení skutku, pro který je řízení podle správního řádu zahájeno, musí být konkrétní, stejně tak musí být z oznámení podle § 18 odst. 3 správního řádu [pozn. zadavatele zákon č. 71/1967 Sb.] zřejmé, co bude předmětem a o čem bude v řízení rozhodováno; v sankčním řízení je potom vhodné uvést, jaký postih za dané jednání hrozí. Takovou specifikaci nelze považovat za předčasné konstatování odpovědnosti, která je teprve v řízení zkoumána“.

59.         Zadavatel uvádí, že Vrchní soud v Praze v rozsudku sp. zn. 6 A 100/94 ze dne 28.1.1996 dospěl k právnímu závěru, že: „Ze základních pravidel řízení (§3 odst. 2 spr. ř.) [pozn. zadavatele zákon č. 71/1967 Sb.] a z povahy věci plyne, že vyrozuměni účastníka řízení o zahájení správního řízení (§18 odst. 3 spr. ř.) [pozn. zadavatele zákon č. 71/1967 Sb.] musí obsahovat přinejmenším stejné náležitosti jako podání účastníka směřující k zahájení řízení na návrh. Musí tedy i z oznámení správního úřadu být patrno, kdo je činí, které věci se týká a - mutatis mutandis - co se navrhuje (§ 19 odst. 2 spr. ř.) [pozn. zadavatele zákon č. 71/1967 Sb.]“.

60.         Nejvyšší správní soud podle zadavatele v rozsudku č. j. 1 Afs 58/2009-541 ze dne 31.3.2010 uvedl, že: „Předmět řízení musí být v oznámení o zahájení řízení identifikován dostatečně určitě tak, aby účastníkovi řízení bylo zřejmé, jaké jeho jednání bude posuzováno, a aby bylo zaručeno jeho právo účinně se v daném řízení hájit“.

61.         S odkazem na výše zmíněnou judikaturu zadavatel uvádí, že dle jeho názoru žádné z oznámení o zahájení správního řízení zaslané zadavateli neobsahuje věcně podložené zdůvodnění, proč by neměly být činnosti spočívající v obnově protismykových vlastností CB vozovky pomocí tryskání vodním paprskem nebo brokování považovány za stavební práce dle § 9 zákona, což je pro definici skutku a s tím související vymezení předmětu správních řízení zásadní.

62.         K charakteru zadávané činnosti zadavatel uvádí, že předmětem všech výše uvedených veřejný zakázek je obnova protismykových vlastností CB vozovky pomocí tryskání vodním paprskem nebo brokování. Jedná se o vysokotlaké čištění vozovkového krytu, přičemž při použití těchto technologií dochází k částečnému narušování povrchu CB desky za účelem obnovy potřebné drsnosti povrchu vozovky. U brokování, které bylo vybráno jako technologicky nejšetrnější, došlo k částečnému obnovení makrotextury vozovky a k odbrokování jemné cementové malty, ale tím i částečně ke ztenčení CB krytu vozovky, čímž byly zajištěny požadované vyhovující protismykové vlastnosti vozovky, a tím i bezpečný provoz. Uvedený způsob čištění tak zasahuje do konstrukce CB desky, čímž dochází k úpravě stavebního díla - vozovky. Zadavatel podotýká, že uvedený zásah do konstrukce vozovky nelze navíc opakovat do nekonečna, neboť by došlo k destrukci vozovky. Uvedenou činnost tak nelze podle názoru zadavatele postavit naroveň klasického nízkotlakého mytí či zametání vozovky mechanickými kartáči (tedy ke „klasickým“ službám spočívajícím v údržbě vozovky).

63.         Zadavatel konstatuje, že z výše uvedeného popisu tak vyplývá, že výše popsané činnosti jsou specifickým způsobem obnovy povrchu vozovky a nejedná se tedy o „pouhou“ jednoduchou údržbu. Zadavatel dále upozorňuje, že činnost spočívající v obnově protismykových vlastností CB vozovky pomocí tryskání vodním paprskem nebo brokováním spadá pod CPV kód 45233223-8 - Obnova povrchu vozovky.

64.         Zadavatel se domnívá, že vzhledem k tomu, že CPV kód 45233223-8 - Obnova povrchu vozovky spadá do kategorie „Výstavba dálnic a silníc, letišť a sportovních zařízení“ dle Přílohy č. 3 zákona, je s odkazem na znění § 9 odst. 1 písm. a) zákona toho názoru, že výše popsané činnosti je nutné považovat za stavební práce.

65.         S odkazem na výše uvedené tak zadavatel dovozuje, že byl oprávněn šetřené veřejné zakázky, jež jsou předmětem společného správního řízení, zadat s odkazem na § 18 odst. 5 zákona mimo zadávací řízení postupem platným pro veřejné zakázky malého rozsahu, neboť předpokládaná hodnota žádné z veřejných zakázek, jež jsou definovány v jednotlivých oznámeních o zahájení správního řízení, nepřekročila finanční limit odpovídající veřejným zakázky malého rozsahu na stavební práce.

66.         Zadavatel neshledává způsob zadání šetřených veřejných zakázek za rozporný se zákonem, neboť podle jeho tvrzení u všech veřejných zakázek, jež jsou předmětem společného správního řízení a jejichž předmětem je obnova protismykových vlastností cementobetonových vozovek pomocí tryskání vodním paprskem nebo metodou brokování, nepřesáhla předpokládaná hodnota žádné z těchto veřejných zakázek finanční limit odpovídající veřejným zakázkám malého rozsahu na stavební práce.

67.         K namítanému nezákonnému rozdělení veřejné zakázky, jejímž předmětem je obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na dvě dílčí veřejné zakázky malého rozsahu „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a „R1 Zajištěni čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ zadavatel uvádí, že Úřad podle jeho názoru vychází ze zcela chybné premisy, že obě veřejné zakázky jsou veřejnými zakázkami na služby. Z tohoto nesprávného závěru Úřad následné dovozuje, že zadavatel měl obě uvedené veřejné zakázky zadat postupem pro nadlimitní veřejné zakázky na služby. Zadavatel se domnívá, že vzhledem k tomu, že předmětem obou veřejných zakázek jsou stavební práce spočívající v obnově povrchu vozovky, nebyl zadavatel povinen tyto veřejné zakázky zadat v režimu pro nadlimitní veřejné zakázky.

68.         S odkazem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad společné správní řízení podle § 117a písm. f) zákona zastavil z důvodu, že v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

69.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření zadavatele konstatuje, že v řízeních zahájených z moci úřední ve věci veřejných zakázek „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“, „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“, D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ a „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“ nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona.

70.         Při zadávání veřejných zakázek „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 13 odst. 3 zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice, na dvě veřejné zakázky malého rozsahu „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, a v důsledku toho zadavatel nezadal veřejnou zakázku v některém druhu zadávacího řízení podle § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a ve dnech 15.12.2014 a 29.12.2014 uzavřel smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

K právnímu postavení zadavatele

71.         Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.

72.         Podle § 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je

a)      Česká republika,

b)      státní příspěvková organizace,

c)      územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d)      jiná právnická osoba, pokud

1)      byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2)      je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

73.         Z úplného znění zřizovací listiny zadavatele ze dne 26.11.2012 vyplývá, že zadavatel byl zřízen jako státní příspěvková organizace.

74.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel je státní příspěvkovou organizací, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. b) zákona, a tudíž je subjektem, který je při naplnění dalších podmínek, povinen při zadávání předmětných veřejných zakázek postupovat podle zákona.

Relevantní ustanovení právních předpisů

75.         Podle § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

76.         Podle § 9 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)      provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona,

b)      provedení stavebních prací podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

c)      zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

77.         Ustanovení § 10 odst. 1 zákona stanoví, že veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

78.         Podle § 10 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby též veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž

a)      poskytnutí dodávky podle § 8 zákona, pokud předpokládaná hodnota poskytovaných služeb je vyšší než předpokládaná hodnota poskytované dodávky, nebo

b)      provedení stavebních prací podle § 9 zákona, pokud tyto stavební práce nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jejich provedení je nezbytné ke splnění veřejné zakázky na služby.

79.         Podle § 2 odst. 3 stavebního zákona se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

80.         Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

81.         Podle § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 131 402 000 Kč. 

82.         Podle § 13 odst. 1 zákona se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely zákona rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

83.         Podle § 13 odst. 3 zákona zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně.

84.         Podle § 21 odst. 1 zákona zákon upravuje tyto druhy zadávacích řízení

a)      otevřené řízení (§ 27 zákona),

b)      užší řízení (§ 28 zákona),

c)      jednací řízení s uveřejněním (§ 29 zákona),

d)      jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 zákona),

e)      soutěžní dialog (§ 35 zákona),

f)       zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 zákona).

85.         Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 zákona a § 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

86.         Podle § 21 odst. 3 zákona veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 zákona soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 zákona zjednodušené podlimitní řízení.

87.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

88.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

K výrokům I. až IV. rozhodnutí

89.         Z předložených podkladů Úřad zjistil, že v případě veřejných zakázek uvedených ve výrocích I. až IV. rozhodnutí se jedná o veřejné zakázky, jejichž předmětem je zajištění obnovy protismykových vlastností vozovek, respektive zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek. Z předložených podkladů rovněž vyplývá, že předpokládaná hodnota uvedených veřejných zakázek se pohybuje v rozmezí od 2 800 000,- Kč bez DPH do 5 990 000,- Kč bez DPH. S ohledem na předmět plnění a rozsah uvedených veřejných zakázek se tedy podle § 12 zákona může jednat buď o veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce, respektive podlimitní či nadlimitní veřejné zakázky na služby.

90.         Zcela zásadní pro posouzení správnosti postupu zadavatele tedy je, zda se v šetřeném případě jedná svým charakterem o veřejné zakázky na stavební práce, kdy by zadavatel nebyl povinen veřejné zakázky zadávat v zadávacím řízení podle zákona, neboť jejich předpokládaná hodnota nedosáhla 6 mil. Kč bez DPH nebo zda se v šetřeném případě svým charakterem jedná o veřejné zakázky na poskytnutí služeb a zadavatel tedy v takovém případě tyto veřejné zakázky musel zadávat v zadávacím řízení, neboť jejich hodnota přesáhla 2 mil. Kč bez DPH.     

91.         V dokumentu Ministerstva dopravy České republiky „Navrhování údržby a oprav vozovek s cementobetonovým krytem - Technické podmínky TP 92“ (dále jen „Technické podmínky“) je v části 7. „Technologie údržby a oprav vozovek“, v článku 7.1 „Opravy/údržba povrchu“, v bodě 7.1.2 „Mechanické zdrsňování“ výslovně uvedeno: „Mechanické zdrsňování povrchu vozovky se provádí z důvodu obnovení protismykových vlastností povrchu vozovky a pro odstranění narušené povrchové vrstvy betonu. K tomuto účelu se používá úprava povrchu otryskáním ocelovými kuličkami (KL 1), úprava povrchu otryskáním vysokotlakým vodním paprskem (KL 2) nebo úprava povrchu broušením (KL 3)…“.

92.         Z Technických podmínek tedy vyplývá, že mechanické zdrsňování povrchu cementobetonových vozovek, mezi které se řadí i povrchová úprava cementobetonových vozovek metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem a metodou tryskání ocelovými kuličkami (tzv. brokování), které jsou předmětem šetřených veřejných zakázek, ve svém materiálu Ministerstvo dopravy České republiky řadí mezi „opravy a údržby“ povrchu vozovek.

93.         Pokud vezmeme v úvahu zatřídění předmětu veřejné zakázky pomocí klasifikace Common Procurement Vocabulary (tzv. CPV kódy), opravy a údržby povrchu vozovek se podřazují pod CPV kód 50230000-6 – „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“. CPV kód 50230000-6 – „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“ je zařazen mezi CPV kódy definující veřejné zakázky na služby, což ostatně vyplývá i ze samotného slovního popisu tohoto CPV kódu, který přímo obsahuje slovo „služby“. Z názvosloví obsaženého v Technických podmínkách a třídníku CPV by bylo možno dle Úřadu usuzovat, že povrchová úprava cementobetonových vozovek metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem a metodou tryskání ocelovými kuličkami (tzv. brokování) je zatříděna pod CPV kód 50230000-6 – „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“, na základě čehož lze usuzovat, že předmětem šetřených veřejných zakázek je poskytnutí služeb.

94.         V dokumentu Státního fondu dopravní infrastruktury „Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací – Část I – Popisovník prací staveb pozemních komunikací“, v článku 3.10. „Skupina stavebních dílů 9 – Ostatní práce“, která obsahuje soupis stavebních prací prováděných na pozemních komunikacích, se uvádí, že Skupina stavebních dílů 9 – Ostatní práce mj. zahrnuje „očištění a ošetření povrchů (mytí, čištění, tryskání, broušení)“. Z uvedeného dokumentu lze tedy naopak usuzovat, že povrchovou úpravu cementobetonových vozovek metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem a metodou tryskání ocelovými kuličkami (tzv. brokování) je možno považovat za stavební práce, což by odpovídalo argumentaci zadavatele, který předmětné činnosti považuje za stavební práce, které spadají pod CPV kód 45233223-8 – „Obnova povrchu vozovky“, který je začleněn do kategorie stavebních prací „Výstavba dálnic a silnic, letišť a sportovních zařízení“ dle Přílohy č. 3 zákona.

95.         Z důvodu, že rozhodné podklady nedávaly jednoznačnou odpověď na otázku, zda povrchovou úpravu cementobetonových vozovek metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem a metodou tryskání ocelovými kuličkami (tzv. brokování) je možno považovat za veřejnou zakázku na stavební práce nebo veřejnou zakázku na služby, se Úřad obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky jako na příslušný orgán státní správy zabývající se metodikou procesu zadávání veřejných zakázek, s žádostí o posouzení problematiky týkající se klasifikace předmětu veřejné zakázky pomocí CPV kódů, konkrétně o zaslání stanoviska spočívajícího v detailnějším popisu činností, které jsou zahrnuty pod CPV kódem 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“ (stavební práce) a pod CPV kódem 50230000-6 „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“ (služby), resp. o sdělení, jaké činnosti spadají pod výše uvedené CPV kódy. V citovaném dopise Úřad rovněž Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky požádal o vyjádření, do jaké kategorie činností (pod jaký kód CPV) spadá předmět veřejné zakázky spočívající v obnově protismykových vlastností vozovky prováděné uvedenými technologiemi, pokud je mu tato informace z jeho činnosti známa.

96.         Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky ve svém stanovisku č. j. 35696/2015-33 ze dne 23.10.2015 uvádí: „Vzhledem ke skutečnosti, že ani v klasifikaci Common Procurement Vocabulary, ani v číselníku NIPEZ není uvedena a jakkoliv konkretizována obsahová náplň CPV kódu 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“ nebo CPV kódu 50230000-6 „Oprava a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“, je nezbytné považovat za obsahovou náplň činností zahrnutých v CPV kódu „Obnova povrchu vozovky“ skutečně obnovu povrchu vozovky a obdobně postupovat i v případě CPV kódu 50230000-6 „Oprava a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“, tj. činnosti zahrnuté pod tímto kódem jsou činnosti spočívající v opravě a údržbě silnic a dalších zařízení a související služby. Dále bychom Vás rádi v této souvislosti upozornili na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 Afs 98/2012 týkající se otázky definování předmětu veřejné zakázky a určení jeho klasifikace pomocí CPV kódu. Nejvyšší správní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že „pro vymezení předmětu veřejné zakázky představuje jednotná klasifikace pouze pomocný a podpůrný nástroj“, přičemž dále doplnil, že není vadný postup, který „opomíjí některý z nepodstatných prvků zakázky. Za diskriminační pro uchazeče je však třeba považovat takový postup, který rezignuje na označení podstatného, zpravidla převažujícího, znaku veřejné zakázky. Ostatně i v tomto směru je možno odkázat na judikaturu Soudního dvora, který se zabýval např. rozlišováním mezi veřejnou zakázkou na služby a veřejnou zakázkou na práce za účelem určení rozhodné právní úpravy, a upřednostnil hlavní předmět smlouvy (viz např. rozsudek ze dne 19. 4. 1994, Gestión Hotelera Internacional, věc C-331/92, Recueil, s. 1-1329, bod 29, nebo rozsudek ze dne 18. 1. 2007. Jean Auroux a další proti Commune de Roanne, věc C-220/05, Recueil s. 1-00385)“. Ze shora uvedeného lze tudíž dovodit, že je-li předmětem veřejné zakázky obnova protismykových vlastností vozovky, pak je možné takovou veřejnou zakázku definovat CPV kódem 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“ a dále CPV kódem 50230000-6 „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“. Tímto nicméně nechceme předjímat konečné rozhodnutí v dané otázce, jež musí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže sám učinit a které bude pro účastníky předmětného správního řízení závazný“.

97.         S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že na základě relevantních podkladů nelze v daném případě učinit jednoznačný závěr, zda šetřené veřejné zakázky, jejichž předmětem je obnova protismykových vlastností cementobetonových vozovek metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem a metodou brokování jsou veřejnými zakázkami na stavební práce nebo veřejnými zakázkami na služby a ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj České republiky č. j. 35696/2015-33 ze dne 23.10.2015 vyplývá, že dle jeho názoru předmět šetřených veřejných zakázek na obnovu protismykových vlastností vozovek lze podřadit jak pod CPVkódem 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“ (stavební práce), tak i pod CPV kód 50230000-6 „Opravy a údržba silnic a dalších zařízení a související služby“.

98.         Lze tedy uzavřít, že relevantní podklady jednoznačným a nerozporným způsobem nevyjadřují, zda plnění „obnova protismykových vlastností vozovek“ prováděné metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem nebo metodou brokování je veřejnou zakázkou na stavební práce nebo veřejnou zakázkou na služby. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo průkazným způsobem zjistit, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky na služby a nikoliv o veřejné zakázky na stavební práce (kdy by zadavatel v takovém případě musel veřejné zakázky zadávat v zadávacích řízeních postupem podle zákona), nemohl Úřad přistoupit k uložení sankce za spáchání správního deliktu z důvodu, že zadavatel veřejné zakázky uvedené ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí nezadal v zadávacích řízeních podle zákona. Pro posouzení v dané věci je rovněž neopominutelná skutečnost, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 9.10.2015 jednoznačně konstatoval, že předmětné veřejné zakázky zadával jako veřejné zakázky na stavební práce zařazené pod CPV kód 45233223-8 „Obnova povrchu vozovky“. Pakliže tedy Úřad připouští, že v daném případě existují dva CPV kódy, pod které je možno poptávaná plnění subsumovat, kdy jeden CPV kód určuje kategorii veřejných zakázek na stavební práce a druhý CPV kód kategorii veřejných zakázek na služby, a zadavatel určil, že poptávané plnění spadá do kategorie stavebních prací, není Úřad oprávněn přistoupit k uložení sankce a konstatování spáchání správního deliktu, jak již bylo uvedeno. CPV kód je, jak ostatně uvádí i judikatura soudů, pouze pomocným a podpůrným nástrojem pro vymezení předmětu veřejné zakázky, avšak ani z dalších jednání (úkonů) zadavatele nebylo možné postavit najisto, že by se jednalo o veřejné zakázky na služby, a nezbývá tedy, než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.  Nicméně Úřad pro úplnost podotýká, že příslušný CPV kód byl zadavatelem určen až v průběhu správního řízení, jelikož z předložených dokumentací vztahujících se k daným veřejným zakázkám nevyplývá, že by zadavatel určoval příslušný CPV kód.

99.         Úřad pro úplnost uvádí, že správní orgán může konstatovat spáchání správního deliktu a uložit sankci za jeho spáchání pouze v případě, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Není-li mimo jakoukoliv pochybnost prokázáno, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty, nemůže Úřad učinit závěr, že byl spáchán správní delikt. Uvedené vyplývá z trestněprávní zásady in dubio pro reo, která se podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek sp. zn. 7 As 15/2013 ze dne 11.7.2013) užije rovněž pro oblast správního trestání. V souladu s touto zásadou proto není-li v řízení dosaženo praktické jistoty o existenci relevantních skutkových okolností, tj. jsou-li přítomny důvodné pochybnosti ve vztahu ke skutku či osobě pachatele, jež nelze odstranit ani provedením dalšího důkazu, je nutno rozhodnout ve prospěch obviněného.

100.     Jelikož tedy na základě doložených dokumentů, které jsou součástí správního spisu, nebylo možné průkazným způsobem zjistit a nade vší pochybnost prokázat, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky na stavební práce nebo o veřejné zakázky na služby, což je zcela stěžejní pro určení, zda byl zadavatel v souladu s předpokládanou hodnotu veřejných zakázek povinen postupovat v zadávacím řízení podle zákona či nikoliv, rozhodl Úřad v souladu se zásadou in dubio pro reo  o zastavení těchto částí společného správního řízení tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.

101.     Poněvadž správní řízení ve věci veřejných zakázek uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí byla zastavena, Úřad považuje za nadbytečné, aby se v těchto částech správního řízení vyjadřoval k argumentaci zadavatele vztahující se k údajně nejednoznačným a nekonkrétním oznámením o zahájení příslušných správních řízení, popř. k jiným zadavatelem namítaným skutečnostem. 

K výroku V. rozhodnutí

102.     Úvodem Úřad konstatuje, že v případě obou veřejných zakázek uvedených ve výroku V. tohoto rozhodnutí, a to konkrétně veřejných zakázek „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ se co do charakteru veřejné zakázky uplatní stejné závěry uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí, které se vztahují k veřejným zakázkám uvedeným ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí, neboť i v případě veřejných zakázek uvedených ve výroku V. tohoto rozhodnutí je předmětem veřejných zakázek obnova protismykových vlastností vozovek, konkrétně prováděná metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem, a jelikož z relevantních podkladů se Úřadu nepodařilo průkazným způsobem zjistit, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky na služby nebo o veřejné zakázky na stavební práce, Úřad považuje tyto veřejné zakázky za veřejné zakázky na stavební práce. Důvodem takového posouzení je skutečnost, že takový výklad je pro zadavatele příznivější, neboť veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou do 6 mil. Kč bez DPH jsou podle zákona zakázky malého rozsahu, které zadavatel nemusel zadávat v zadávacím řízení postupem podle zákona.

103.     Úřad v obecné rovině uvádí, že každý zadavatel je před pořizováním zboží, služeb či stavebních prací povinen stanovit jejich předpokládanou hodnotu, a to v souladu s ustanoveními § 13 až § 16 zákona. Na základě stanovené předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitních či podlimitních veřejných zakázek (kromě výjimek uvedených v § 18 a § 19 zákona). Před stanovením předpokládané hodnoty veřejné zakázky však musí zadavatel nejprve určit, co je vlastně předmětem veřejné zakázky. V této souvislosti Úřad opětovně uvádí, že šetřené veřejné zakázky považuje za veřejné zakázky na stavební práce, neboť se Úřadu nepodařilo prokázat opak, tedy že se jedná o veřejné zakázky na služby (viz body 89. až 100. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Posouzení konkrétního předmětu veřejné zakázky je pak zcela nezbytné pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o jedinou veřejnou zakázku či několik samostatných veřejných zakázek. Při zadávání veřejné zakázky je totiž zadavatel vždy mj. povinen dodržet i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud by v důsledku tohoto došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona.

104.     K této problematice se vyjadřuje např. Krajský soud v Brně v  rozsudku sp. zn. 62 Af 68/2011 ze dne 7.3.2013, kde soud uvádí, že „postup při určení toho,  co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují  více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je zákon vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení zákona. Při tomto určování je třeba vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. O jedinou veřejnou zakázku se tedy jedná tehdy, pokud plnění, jež v ní byla zahrnuta, jsou plněními svým charakterem vzájemně neodlišujícími se – stejného nebo srovnatelného druhu, tedy co do jejich skutečného obsahu totožnými, obdobnými.  Zde lze využít prejudikatury Nejvyššího správního soudu, který ve věci sp. zn. 2 Afs 198/2006 (ve vztahu k § 67 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů) rozhodl, že zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání »…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…«“. Z téhož pojetí pak vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 55/2010, zde již k právě účinnému zákonu. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkázal na svůj výše uvedený rozsudek a zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění. Poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu, uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jednu veřejnou zakázku podle zákona, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části“.

105.     Úřad k problematice dělení veřejných zakázek konstatuje, že hodlá-li zadavatel předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat jej samostatně, musí dbát na omezující opatření uvedené v § 13 odst. 3 zákona tak, aby rozdělením předmětu veřejné zakázky nebyla snížena předpokládaná hodnota pod zákonné limity stanovené v § 12 zákona. Účelem předmětných ustanovení zákona je, aby se zadavatelé nemohli dělením předmětu veřejné zakázky vyhýbat zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

106.     Úřad na základě zjištění získaných při posouzení dokumentací a s  přihlédnutím k judikátům zmiňovaným v bodu 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí, dospěl k závěru, že záměrem zadavatele, a tedy i předmětem veřejných zakázek uvedených ve výroku V. tohoto rozhodnutí, byla od počátku, a to ve smyslu věcném, technologickém, místním i časovém obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na rychlostní komunikaci R1, a tedy se v daném případě jedná o jedinou veřejnou zakázku.

107.     Jako argumenty pro své tvrzení Úřad uvádí následující skutečnosti, ve kterých spatřuje vzájemné  souvislosti  šetřených veřejných zakázek, tedy plnění stejného nebo srovnatelného druhu ve smyslu citovaného judikátu.

108.     V případě obou veřejných zakázek „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ i „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ práce probíhaly na rychlostní komunikaci R1, konkrétně na tunelu Lochkov, respektive na blízko položených tunelech Lochkov a Cholupice. Místní souvislosti spatřuje Úřad ve skutečnosti, že se v případě obou veřejných zakázek jedná o práce prováděné na téže rychlostní komunikaci R1, přičemž místo plnění – tunel Lochkov je pro obě veřejné zakázky zcela totožné, přičemž u jedné z veřejných zakázek je místem plnění vedle již zmíněného tunelu Lochov navíc i nedaleký tunel Cholupice (vzdálenost cca do 5 km). Místní souvislost, resp. geografickou spojitost v podstatě potvrdil i sám zadavatel, když obnovu protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice zadával dohromady, jako jednu veřejnou zakázku.

109.     Z předložených podkladů je zcela zřejmá i věcná souvislost mezi oběma šetřenými veřejnými zakázkami, neboť předmětem obou veřejných zakázek je obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů.

110.     Technologické (stavebně-technické) souvislosti mezi oběma veřejnými zakázkami spatřuje Úřad v tom, že v případě obou veřejných zakázek z uzavřených smluv vyplývá, že obnova protismykových vlastností vozovek bude v obou případech identická a bude prováděna metodou tryskání vysokotlakým vodním paprskem, přičemž na plnění předmětu obou veřejných zakázek bude použit vzájemně podobný technologický postup.

111.     Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ byla uzavřena dne 15.12.2014, ve znění dodatku č. 1 ze dne 4.5.2015, přičemž z obsahu předmětné smlouvy a jejího dodatku vyplývá, že zahájení plnění proběhne neprodleně po uzavření smlouvy, přičemž nejzazší termín dokončení prací je do 30.6.2015. Smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ byla uzavřena dne 29.12.2014, přičemž z obsahu předmětné smlouvy vyplývá, že práce budou provedeny dle sjednaných termínů, nejpozději do 28.2.2015. Z výše uvedeného je zcela zřejmá i časová souvislost mezi oběma veřejnými zakázkami, neboť na obě veřejné zakázky byla smlouva uzavřena v prosinci 2014, společná doba plnění veřejné zakázky „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ se zcela kryje s obdobím, kdy probíhá plnění veřejné zakázky „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“, přičemž lhůta plnění druhé z uvedených veřejných zakázek je cca o 4,5 měsíce delší. Práce na zajištění čištění povrchu vozovek a obnovu protismykových vlastností u uvedených tunelů na rychlostní komunikaci R1 tudíž probíhaly prakticky v časovém souběhu.

112.     Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že předmětné práce byly realizovány na základě záměru zadavatele v jednom místě, v časovém souběhu a jednotným technologickým postupem, který vedl k  dokončení všech zadaných plnění a jejich zprovoznění k danému účelu.

113.     Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 6 700 000,- Kč bez DPH (z toho 5 200 000,- Kč bez DPH veřejná zakázka „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ a 1 500 000,- Kč bez DPH veřejná zakázka „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“). Svojí hodnotou se tudíž jedná o podlimitní veřejnou zakázku, pakliže Úřad, jak již bylo výše uvedeno, vycházel z premisy, že se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce.

114.     Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že se v šetřeném případě jedná o jedinou veřejnou zakázku, kterou Úřad s ohledem na výše uvedené považuje za veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 9 zákona a svým rozsahem se jedná o veřejnou zakázku podlimitní ve smyslu § 12 odst. 1 zákona, z čehož vyplývá, že zadavatel byl povinen předmětné veřejné zakázky zadávat jako jedinou zakázku, a to postupem podle zákona, tedy v některém druhu zadávacího řízení podle zákona.

115.     Zadavatel tak nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 zákona, když předmět veřejné zakázky, kterým byla obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na rychlostní komunikaci R1 rozdělil na dvě dílčí veřejné zakázky, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 1 zákona a v důsledku toho veřejnou zakázku nezadal v některém ze zadávacích řízení podle § 21 zákona.

116.     V šetřeném případě měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku zadat jako veřejnou zakázku podlimitní, a to v  některém z  druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 2 zákona, respektive ve zjednodušeném podlimitním řízení, jak stanoví § 21 odst. 3 zákona.

117.     Úřad uvádí, že účelnost a hospodárnost vynakládání veřejných finančních prostředků souvisí s vytvářením soutěžního prostředí v procesu zadávání veřejných zakázek. Pokud objektivně neexistují překážky pro vytváření soutěžního prostředí, tzn. v případě, kdy se o veřejnou zakázku může ucházet více zájemců, je povinností zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky pro zabezpečení svých potřeb při zachování základních principů zákona. Nelze tedy akceptovat omezování přístupu zájemců o veřejnou zakázku např. tím, že veřejná zakázka není zadána v příslušném druhu zadávacího řízení, které zákon spojuje s daným druhem veřejné zakázky, respektive zadavatel při zadávání veřejné zakázky vůbec nepostupuje v zadávacím řízení, ačkoliv podle zákona byl povinen takto postupovat. V šetřeném případě se prokazatelně (jak ostatně vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí) jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce a jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel veřejnou zakázku vůbec nezadával v zadávacím řízení, jak mu stanoví zákon.

118.     Pokud by zadavatel veřejnou zakázku na obnovu protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na rychlostní komunikaci R1 zadával v zadávacím řízení podle zákona, informace o zadávání veřejné zakázky by se tím dostala k podstatně širšímu okruhu potenciálních dodavatelů a není tudíž vyloučeno, že by obdržel nabídky i od dalších dodavatelů, které by obsahovaly pro něj výhodnější podmínky, než za jakých uzavřel smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky.

119.     Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20.3.2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat“. Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12.2.2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění“. Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

120.     Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

121.     Z uvedeného důvodu Úřad konstatuje, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a vzhledem ke skutečnosti, že uzavřením smluv na obnovu protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na rychlostní komunikaci R1 postupem, při kterém zadavatel porušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky stanovený zákonem, byla tak naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

122.     Pro úplnost Úřad uvádí, že ačkoliv zadavatel na svoji obhajobu ve správním řízení takto neargumentoval, Úřad nad rámec posoudil taktéž určité specifické okolnosti zadávání veřejné zakázky „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“, která souvisela s odstraněním následků požáru nákladního vozidla v tunelu Lochkov, ke kterému došlo dne 13.1.2014. Z předložené dokumentace plyne, že předmětnou veřejnou zakázku zadavatel považuje za mimořádnou událost, kterou hodlal řešit uzavřením samostatné smlouvy, odlišné od smlouvy na běžnou údržbu a opravy. Z předložených podkladů rovněž vyplývá, že u předmětné veřejné zakázky nebyla zadavatelem zpracována zadávací dokumentace.

123.     V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se v šetřeném případě mohlo jednat o odstranění následků vzniklých na základě mimořádné události, kterou zadavatel nemohl předvídat, ani ji nezpůsobil, nebylo s ohledem na okolnosti zadávání veřejné zakázky možno postupovat v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad totiž s ohledem na relevantní okolnosti případu posoudil, že v daném případě se nejednalo o krajně naléhavý případ, kdy zadavatel z časových důvodů nemohl veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, neboť z předložených podkladů vyplývá, že k mimořádné události došlo dne 13.1.2014, avšak smlouva na plnění veřejné zakázky byla uzavřena až dne 29.12.2014, tj. více než 11 měsíců od této mimořádné události, a zadavatel tudíž měl dostatečný časový prostor zadat veřejnou zakázku na odstranění následků mimořádné události v řádném zadávacím řízení, jak mu stanoví zákon.

124.     Na základě časové posloupnosti okolností zadávání šetřené veřejné zakázky je nesporné, že zadavatel v okamžiku zahájení zadávání veřejné zakázky „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ na základě výzvy ze dne 25.11.2014 prokazatelně věděl o tom, že dne 13.1.2014 došlo v tunelu Lochkov k mimořádné události – požáru nákladního vozidla, a tudíž při odesílání výzvy k podání nabídek ze dne 25.11.2014 měl povědomí o tom, že mu vznikla jednak potřeba provedení „běžné“ plánované údržby a opravy vozovek v tunelech Lochkov a Cholupice, a zároveň taktéž k tomuto datu prokazatelně věděl o potřebě, která mu vznikla v souvislosti s odstraněním následků požáru nákladního vozidla v tunelu Lochkov, a tudíž obě známá plnění měl podle zákona zadat buď společně nebo případně zvlášť, avšak postupem podle zákona odpovídajícím součtu předpokládaných hodnot vztahujícím se k oběma vzájemně souvisejícím plněním předmětu veřejné zakázky.

125.     K argumentaci zadavatele v jeho vyjádření ze dne 9.10.2015 týkající se nekonkrétnosti oznámení o zahájení správního řízení Úřad uvádí, že oznámení o zahájení správního řízení je zcela v souladu se zákonem a dle názoru Úřadu není nekonkrétní ani nejednoznačné. V oznámení o zahájení správního řízení je přesně definováno, že Úřad v šetřeném případě získal pochybnost o tom, zda postupem zadavatele nedošlo k rozdělení předmětu veřejné zakázky (kdy veřejné zakázky jsou jednoznačně konkretizovány) v rozporu s § 13 odst. 3 zákona a tím k nezákonnému snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod zákonem stanovený limit. Porušení § 13 odst. 3 zákona a v té souvislosti nedodržení § 21 zákona, kdy zadavatel nezadal předmětné veřejné zakázky v některém z druhů zadávacích řízení, je skutkovou podstatou správního deliktu, z jehož spáchání byl zadavatel podezřelý, tudíž zadavatel věděl o jakém skutku je správní řízení vedeno. Skutečnost, zda se v šetřeném případě jednalo o veřejné zakázky na služby nebo o veřejné zakázky na stavební práce byla předmětem vlastního posouzení případu ve správním řízení, Úřad není schopen na počátku správního řízení uvést veškeré okolnosti týkající se spáchaného správního deliktu, neboť jejich zjišťování je právě předmětem dokazování vedeného správního řízení. Nadto byl zadavatel kdykoliv v průběhu správního řízení oprávněn nahlédnout do spisu a zjistit, jaké písemnosti a dokumenty jsou podkladem pro rozhodnutí ve správním řízení, přičemž pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí byla zadavateli stanovena přiměřená lhůta (viz bod 56. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž zadavatel nevyužil ani práva nahlédnout do spisu, ani práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.          

K výroku VI. rozhodnutí

126.     Podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

127.     V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku V. tohoto rozhodnutí tím, že rozdělil předmět veřejné zakázky, kterým byla obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice, na dvě veřejné zakázky malého rozsahu, a to veřejnou zakázku „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“ zadávanou na základě výzvy ze dne 25.11.2014 k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu a veřejnou zakázku „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“ zadávanou jako veřejnou zakázku malého rozsahu, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 odst. 2 zákona, a v důsledku toho zadavatel veřejnou zakázku zadal v rozporu s § 21 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a ve dnech 15.12.2014 a 29.12.2014 uzavřel smlouvy na plnění předmětných veřejných zakázek.

128.     Vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla zadána a nápravy tak nelze dosáhnout.

129.     Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Podle § 121 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

130.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 27.3.2015. Ke spáchání správního deliktu došlo uzavřením v pořadí druhé ze smluv dne 29.12.2014. Z výše uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

131.     Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

132.     Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, v šetřeném případě činí 6 534 007,- Kč bez DPH, tj. 7 906 148,47 Kč vč. DPH. Jedná se o celkovou cenu veřejné zakázky podle smlouvy o dílo č. 01PU-002086 ze dne 15.12.2014, ve znění dodatku č. 1 ze dne 4.5.2015 a smlouvy o dílo č. 1214690523 ze dne 29.12.2014. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 790 614,85 Kč.

133.     Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

134.     Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu způsob, resp. okolnosti, za kterých byl správní delikt spáchán. Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když při zadávání veřejné zakázky došlo dělením jejího předmětu k  dílčímu zadání jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky postupem mimo režim zákona (zakázky malého rozsahu). Tato skutečnost podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť je tak výrazně omezen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k  realizaci základních atributů uvedených v § 6 odst. 1 zákona.

135.     Zadavatel svým postupem zcela zásadním způsobem omezil soutěž mezi uchazeči, neboť při zadávání veřejné zakázky postupoval postupem mimo režim zákona, ačkoliv v daném případě byl povinen zakázku zadat v zadávacím řízení. Nezákonné vyloučení nebo omezení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, je jedním z vůbec nejzávažnějších porušení zákona, neboť zadavatel tím v rozporu se zákonem omezuje soutěžní prostředí, které je jedním ze základních předpokladů hospodárného vynakládání veřejných prostředků. Následkem postupu zadavatele fakticky bylo, že zadavatel mohl obdržet pouze velmi omezené množství nabídek, a to pouze od dodavatelů, které k podání nabídek postupem mimo režim zákona sám písemně vyzval. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější podmínky, než za jakých uzavřel smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky. Z výše uvedeného vyplývá, že postup zadavatele narušil soutěž o předmětnou veřejnou zakázku a vyloučil soutěžní prostředí, neboť uchazeči nebyli vystaveni odpovídající konkurenci, přičemž právě v tomto následku spočívá závažnost spáchaného správního deliktu. K potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky Úřad odkazuje na body 119. a 120. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

136.     Úřad v postupu zadavatele neshledal žádné přitěžující ani polehčující okolnosti, které by při stanovení výše pokuty zohlednil.

137.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy zadavatele na rok 2014 (dostupné na  https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/0c742963-7de1-4a7f-87b4 f54eb18bf123/RSD VZ 2014.pdf?MOD=AJPERES) je zřejmé, že zadavatel v roce 2014 hospodařil s rozpočtovými příjmy přesahujícími 38,2 mld. Kč, tj. zadavatel hospodaří s příjmy, kterou jsou o více než pět řádů vyšší, než je uložená pokuta. Úřad v této souvislosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační či „nespravedlivou“.

138.     K otázce doby spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že ke spáchání správního deliktu zadavatelem došlo cca před jedenácti měsíci a uložená pokuta tudíž v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 nejeví znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen a časový horizont mezi spácháním správního deliktu a uložením sankce tedy neatakuje účel „trestu“.

139.     Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

140.     Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

141.     Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovil výměru pokuty při spodní hranici zákonné sazby, a to ve výši 75 000 Kč. Vzhledem k souvislostem případu považuje Úřad uloženou sankci za dostačující, poněvadž naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

142.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Ve vztahu k zadávacím řízením týkajících se veřejných zakázek „R1 Obnova protismykových vlastností vozovek a čištění povrchů vozovek silničních tunelů Lochkov a Cholupice na SOKP“, „R1 Zajištění čištění povrchů vozovek a obnovy protismykových vlastností vozovek v tunelu Lochkov“, „D5 Obnova protismykových vlastností na vozovce s CBK- km 88 až 151“ a „R35 Obnova protismykových vlastností vozovky s CB krytem“, tedy výrokům I. a IV. až VI. tohoto rozhodnutí, lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

Ve vztahu k zadávacím řízením týkajících se veřejných zakázek „D1 Obnova protismykových vlastností – CBK 2015 na D1 v km 341,500 – 370,500“ a „Čištění povrchů vozovek a obnova PVV u vybraných silničních a dálničních tunelů“, tedy výrokům II. a III. tohoto rozhodnutí, lze proti tomuto rozhodnutí do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

Obdrží:

Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy