číslo jednací: S86/2015/VZ-11514/2015/511/BMa

Č. j.:ÚOHS-S86/2015/VZ-11514/2015/511/BMa

Brno 14. května 2015

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 2. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Správa majetku města Vyškova, příspěvková organizace, IČO 71248234, se sídlem Mlýnská 737/10, 682 01 Vyškov – Dědice,
• navrhovatel – SYNERGY SOLUTION s. r. o., IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, Praha 3 – Žižkov, ve správním řízení zastoupený na základě plné moci ze dne 10. 4. 2015 Danielem Čekalem, advokátem, zapsaným v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou pod ev.č. 09026, advokátní kancelář AURIXA s.r.o.,                  IČ 03622118, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00  Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro Správu majetku města Vyškova, příspěvková organizace“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 10. 2014,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Správa majetku města Vyškova, příspěvková organizace, IČO 71248234, se sídlem Mlýnská 737/10, 682 01 Vyškov – Dědice – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro Správu majetku města Vyškova, příspěvková organizace“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 10. 2014, postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zadávací řízení na tuto veřejnou zakázku svým rozhodnutím ze dne 14. 1. 2015 zrušil, aniž by jím uvedené důvody, tj. vydání rozhodnutí stavebního úřadu ve Vyškově o umístění stavby a stavební povolení pro stavbu „Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, Dědice č.p. 743, Mlýnská 12“ ze dne 29. 10. 2014,  a vydání usnesení Rady města Vyškova č. 139-08 ze dne 12. 1. 2015, kterým schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, představovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, resp. aniž by zadavatelem uvedené důvody představovaly důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

 Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 1. 2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro Správu majetku města Vyškova, příspěvková organizace“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 10. 2014.

 

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Správa majetku města Vyškova, příspěvková organizace, IČO 71248234, se sídlem Mlýnská 737/10, 682 01 Vyškov – Dědice – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě dvou měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Správa majetku města Vyškova, příspěvková organizace, IČO 71248234, se sídlem Mlýnská 737/10, 682 01 Vyškov – Dědice (dále jen „zadavatel“) – zahájil odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 10. 2014 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro Správu majetku města Vyškova, příspěvková organizace“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu B) výzvy k podání nabídek je předmětem veřejné zakázky zabezpečení dodávky silové elektrické energie pro zimní stadion Vyškov a aquapark Vyškov.

3.             Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 10. 11. 2014 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel nabídky od pěti uchazečů.

4.             Dne 14. 1. 2015 rozhodl zadavatel o zrušení veřejné zakázky s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona.

5.             Zadavatel obdržel dne 20. 1. 2015 námitky uchazeče SYNERGY SOLUTION s. r. o.,                IČO 28622740, se sídlem Kubelíkova 1224/42, Praha 3 – Žižkov (dále jen „navrhovatel“) ze dne 19. 1. 2015 proti rozhodnutí o zrušení veřejné zakázky ze dne 14. 1. 2015. Rozhodnutí o námitkách ze dne 30. 1. 2015, kterým zadavatel námitkám nevyhověl, bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2015.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 9. 2. 2015 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel ve svém návrhu napadá rozhodnutí zadavatele, kterým bylo zrušeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku z důvodů uvedených v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, byť dle názoru navrhovatele nebyly splněny podmínky pro aplikaci uvedených zákonných ustanovení.

8.             Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku bylo zrušeno z důvodu jednak výskytu nové okolnosti - vydání rozhodnutí                 o umístění stavby na stavbu „Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, Dědice č. p. 743, Mlýnská 12“ ze dne 29. 10. 2014 - která se objevila v průběhu zadávacího řízení a která bude mít dle zadavatele dopad na dodávku a odběr elektrické energie pro provoz zimního stadionu v tom směru, že dojde k dramatickému snížení odběru elektrické energie oproti poptávanému množství. Dalším důvodem zrušení zadávacího řízení bylo pak vydání usnesení Rady města Vyškova ze dne 12. 1. 2015, kterým Rada schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, přičemž zadavatel jakožto příspěvková organizace města Vyškova je povinen dle svého názoru respektovat rozhodnutí svého zřizovatele, což vyplývá z ustanovení dokumentu nazvaného „Zásady vztahů mezi městem Vyškovem a jím zřízenými příspěvkovými organizacemi“.

9.             Navrhovatel dále ve svém návrhu vykládá ustanovení § 84 odst. 2 zákona a tvrdí, že důvody pro zrušení zadávacího řízení v nich uvedené je nutno vykládat restriktivně. Podle navrhovatele zadavatel interpretoval uvedené ustanovení chybně, neboť podstatná změna okolností nebo důvody hodné zvláštního zřetele musí být objektivní (např. přírodní pohroma, která by postihla zadavatele mimořádnými škodami na jeho majetku). Důvody uváděné zadavatelem jsou podle názoru navrhovatele subjektivní a tedy nezákonné. Dle názoru navrhovatele bylo zadavateli v době zahájení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku zřejmé, že je nebo bude účastníkem stavebního řízení. Rekonstrukce zimního stadionu je organizačně a finančně náročnou akcí a jistě byla podle navrhovatele připravována delší dobu. S touto skutečností měl zadavatel kalkulovat a dle názoru navrhovatele se tedy nemůže jednat o nepředvídatelnou nebo podstatnou změnu okolností ani o důvod hodný zvláštního zřetele.

10.         Stejně tak navrhovatel považuje za zcela subjektivní okolnost přijetí Zásad vztahů mezi městem Vyškovem a jím zřízenými příspěvkovými organizacemi a výsledek komunálních voleb z podzimu roku 2014, podle navrhovatele zadavatel věděl o konání voleb, jejichž výsledkem může být (a zpravidla bývá) změna obsazení orgánů města, proto měl dle názoru navrhovatele zadavatel těmto okolnostem přizpůsobit své postupy, a pokud tak neučinil, nelze trestat uchazeče zrušením veřejné zakázky.

11.         Zrušením veřejné zakázky došlo podle navrhovatele rovněž k narušení transparentnosti, neboť libovůle v rozhodování zadavatele znamená vždy porušení této zásady. Zadavatel dále dle navrhovatele obhajuje svůj postup tím, že jeho důvod ke zrušení veřejné zakázky je objektivní, s čímž však navrhovatel nesouhlasí a uvádí, že pokud by byla argumentace zadavatele správná, pak postrádá dle názoru navrhovatele relevantní právní úprava smysl, neboť zadavatel by mohl prakticky kdykoliv zrušit zadávací řízení s odkazem na vnitřní poměry.

12.         Navrhovatel závěrem požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.

III.           VYJÁDŘENÍ ZADAVATELE ZE DNE 19. 2. 2015

13.         Ve svém vyjádření k návrhu ze dne 19. 2. 2015 se zadavatel nejprve zabývá objasněním termínu „důvod hodný zvláštního zřetele“, který jej vedl ke zrušení zadávacího řízení a na který je třeba dle názoru zadavatele nahlížet jako na neurčitý právní pojem. Zadavatel souhlasí s navrhovatelem potud, že důvody hodné zvláštního zřetele dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona (obdobně aplikovatelné i pro § 84 odst. 2 písm. d) zákona) je nutno aplikovat restriktivně a tyto je nutno „vykládat jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu…“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010). Takovými důvody jsou podle zadavatele i jevy, které nastanou i v rámci vnitřních mechanizmů zadavatele, avšak tento není schopen dané jevy nijak ovlivnit (tj. příčina - důvod hodný zvláštního zřetele - stojí vně, jak požaduje judikatura, ale projeví se ve vnitřním mechanizmu zadavatele). Dle názoru zadavatele tedy požadavek na objektivitu důvodů a jeho existenci vně zadavatele musí být přiměřený, přičemž zadavatel dále cituje z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R166/2010/VZ-5666/2011/310/EKu ze dne 14. 4. 2011: „přes nespornou ochranu uchazečů zadávacího řízení před svévolným ukončením zadávacího řízení zadavatelem, která je ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona sledována, nelze současně tuto ochranu aplikovat za cenu absurdních výsledků. Výklad ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona by tedy neměl vést k tomu, aby byl zadavatel nucen za každou cenu pokračovat v zadávacím řízení, které je pro něj výrazně nevýhodné a které nereflektuje jeho aktuální potřeby, a to tím spíše, pokud je zřejmé, že by v blízké době bylo nutné vypsat další zadávací řízení, které bude řešit nedostatky předchozího, protože předmět veřejné zakázky není možné využít v té podobě, v jaké byl původně poptán. S tím souvisí i další důležitá zásada zadávacího řízení, tj. zásada hospodárnosti, která sleduje efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků a jejíž smysl nemůže být popřen.“.

14.         Dále zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R051/2010/VZ-18585/2010/310-ASc ze dne 9. 12. 2010, ve kterém dle zadavatele Úřad konstatoval, že pokyn zřizovatele (v daném případě pokyn zřizovatele směrem k zadavateli nařizující plánované snižování počtu zaměstnanců) může být důvodem objektivní povahy a cituje: „Byl-li zadavatel povinen toto plánované snižování zaměstnanců zahrnout do svých dalších strategických a organizačních plánů, nelze mu vytýkat, že je odrazil i do přezkoumávaného zadávací řízení, které ve světle plánovaných změn částečně či úplně pozbylo významu a cíle, pro které bylo původně vyhlášeno.“. Z daného zadavatel dovozuje, že i pokyn zřizovatele může představovat důvod objektivní povahy (resp. podstatnou změnu okolností), podstatná je dle zadavatele skutečnost, zda byl zadavatel schopen předvídat, jakým způsobem jej tento pokyn zaváže.

15.         Zadavatel souhlasí s navrhovatelem v tom, že rekonstrukce zimního stadionu je organizačně a finančně náročná a byla připravována delší dobu. Zadavatel k tomuto uvádí, že rekonstrukce zimního stadionu byla ze strany zřizovatele avizována již od roku 2009. Opakovaně se však ze strany zřizovatele nepodařilo rekonstrukci zajistit a zadavatel tedy musel každoročně kalkulovat s běžnou spotřebou elektřiny i pro zimní stadion. Zadavatel dále uvádí, že na podzim roku 2014 proběhly ve městě Vyškov komunální volby, které dle zadavatele samy o sobě představují objektivní skutečnost, jejíž důsledky nebyl zadavatel schopen jakkoliv předvídat. Jedním z důsledků této změny bylo i schválení rozpočtu investičních akcí zřizovatele na sklonku roku 2014, ve kterém byla vyčleněna finanční částka na rekonstrukci zimního stadionu.  Zadavatel však přistoupil k realizaci zadávacího řízení na dodavatele elektrické energie s výhledem, že celková rekonstrukce zimního stadionu bude jako každý rok posunuta. Pokud by zadavatel na konci roku 2014 vyčkával se zahájením zadávacího řízení v očekávání již několik let zřizovatelem slibované rekonstrukce, byl by to dle názoru zadavatele projev nehospodárného nakládání se svěřenými prostředky.

16.         Ze shora uvedeného je dle zadavatele zřejmé, že byly naplněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) zákona, když odpadl důvod pro zahájení zadávacího řízení (snížení odběru elektrické energie) v důsledku podstatné změny okolností (rozhodnutí zřizovatele o rekonstrukci zimního stadionu) a změnu okolností nezpůsobil zadavatel. Obdobně je dle názoru zadavatele evidentní splnění podmínek ustanovení    § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť důvody pro zrušení zadávacího řízení se vyskytly v průběhu zadávacího řízení (koalice ve volených orgánech zřizovatele byla ustavena až po zahájení zadávacího řízení) a tyto důvody jsou hodné zvláštního zřetele.

17.         Zadavatel dále podotýká, že zadával předmět veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, byť předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 1,1 mil. Kč bez DPH, tedy nedosahovala prahových hodnot pro obligatorní postup podle zákona.

18.         Zadavatel dále ve svém vyjádření poukazuje na problematiku možného zneužívání institutu zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, kterou demonstruje na příkladu subdodavatele navrhovatele, pomocí kterého navrhovatel prokazoval v zadávacím řízení splnění technických kvalifikačních předpokladů a jenž navrhovateli dle názoru zadavatele dopomohl k cenovému zvýhodnění nabídky založenému na skutečnosti, že tento subdodavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Dle názoru zadavatele se jedná o obcházení zákona, když na základě uvedeného cenového zvýhodnění zvítězí v zadávacím řízení uchazeč, který však předmětnou veřejnou zakázku nebude realizovat prostřednictvím osob se zdravotním postižením, tedy primární cíl zákonné úpravy dle názoru zadavatele nebude naplněn. Zadavatel považuje za vhodné, aby se Úřad v meritorním rozhodnutí k této problematice vyjádřil, přestože tato otázka nemá faktický vliv na řešenou věc.

19.         Zadavatel rovněž tvrdí, že je-li z objektivních příčin (kterými jsou volby a následný pokyn zřizovatele) nutné omezit odběr elektrické energie ve značném rozsahu tak, že původně odhadovaná spotřeba zcela neodpovídá nastalé situaci, je nutno mít na paměti zejména hlavní cíl zákona, kterým je dle názoru zadavatele efektivní vynakládání veřejných prostředků. Co se týká navrhovatelem namítaného porušení zásady transparentnosti, zadavatel uvádí, že s tímto výkladem navrhovatele nesouhlasí. Podle zadavatele platí, že zásada transparentnosti slouží k tomu, aby byla možná kontrola zákonného postupu zadavatele. Závěr navrhovatele o tom, že libovůle v rozhodování zadavatele a nerespektování nastavených kritérií vždy znamená netransparentnost, je podle zadavatele chybný. Zadavatel závěrem uvádí, že jeho postup byl řádně odůvodněn a uveřejněn a i zásada transparentnosti nebyla porušena. S ohledem na tyto skutečnosti zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

IV.          PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

20.         Úřad obdržel dne 9. 2. 2015 návrh navrhovatele a tímto dnem bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

21.         Účastníky řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

22.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-S86/2015/VZ-4259/2015/511/JNv ze dne 12. 2. 2015. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S86/2015/VZ-5601/2015/511/JNv ze dne 26. 2. 2015 stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a vyjádřit svá stanoviska v řízení.

23.         Přípisem č. j. ÚOHS-S86/2015/VZ-6796/2015/511/JNv ze dne 12. 3. 2015 požádal Úřad zřizovatele zadavatele - město Vyškov (dále jen „zřizovatel“) o zaslání informací, jakým právním předpisem a jakými konkrétními ustanoveními tohoto právního předpisu se řídí vztah mezi zadavatelem jakožto podřízenou organizací města Vyškova a městem Vyškov a dále o zaslání informace, na základě jakých skutečností a podkladů se na             3. schůzi Rady města Vyškova dne 12. 1. 2015 uskutečnilo jednání o zrušení zadávacího řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku, na kterém bylo přijato usnesení č. 139-08 o schválení zrušení předmětné veřejné zakázky.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-S86/2015/VZ-6796/2015/511/JNv ze dne 13. 3. 2015 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů - zaslání dokumentu „Zásady vztahů mezi městem Vyškov a jím zřízenými příspěvkovými organizacemi“ a zaslání písemného sdělení, jaké konkrétní důsledky by pro zadavatele mělo nezrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

Vyjádření zřizovatele zadavatele ze dne 18. 3. 2015

25.         Dne 19. 3. 2015 obdržel Úřad vyjádření zřizovatele ze dne 18. 3. 2015. Zřizovatel zadavatele uvádí, že základní vztah mezi ním a zadavatelem upravuje ustanovení § 27 až § 37b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“). V souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech zřídilo město Vyškov zadavatele. Podle čl. I. odst. 1 zřizovací listiny úkoly zřizovatele plní Rada města Vyškova. Podle čl. V odst. 2 bod 2 zřizovací listiny je zadavatel oprávněn zadávat veřejné zakázky. Nejvýznamnějším interním předpisem upravujícím vztah mezi zadavatelem a zřizovatele jsou Zásady vztahů mezi městem Vyškov a jím zřízenými příspěvkovými organizacemi (dále jen „Zásady“), podle kterých je zadavatel povinen předložit výsledek zadávacího řízení ke schválení Radě města Vyškova. K podkladům pro zrušení zadávacího řízení město Vyškov uvádí, že se již několik let pokouší o rekonstrukci zimního stadionu. V rámci průběžných kroků město Vyškov zažádalo dne 18. 8. 2014 o vydání společného rozhodnutí pro umístění a povolení stavby Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, které nabylo právní moci dne 15. 11. 2014. S ohledem na uvedené povolení byl usnesením zastupitelstva ze dne 15. 12. 2014 schválen rozpočet města Vyškova a to včetně účelové rezervy na rekonstrukci zimního stadionu. S ohledem na uvedený vývoj rozhodla Rada města Vyškova dne 12. 1. 2015 o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, neboť existuje reálná možnost přistoupit k jeho rekonstrukci, čímž by dramaticky poklesl odběr elektrické energie ze strany zadavatele.

Vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2015

26.         Dne 19. 3. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém se zadavatel vyjadřuje k možným důsledkům nezrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Podle zadavatele a dle příslušných ustanovení Zásad je ředitel příspěvkové organizace povinen se při svém výkonu práv a povinností řídit usneseními orgánů města, tedy dle zadavatele i pokyny Rady města Vyškov. V případě neplnění povinností je možné proti řediteli takové příspěvkové organizace postupovat dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, včetně možnosti odvolat ředitele z jeho funkce. Odklon zadavatele od pokynu Rady města Vyškova by tedy dle sdělení zadavatele představovalo porušení Zásad a zároveň by se ze strany některých zaměstnanců zadavatele jednalo o porušení pracovněprávních předpisů.

27.         Zadavatel dále tvrdí, že nezrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku by mělo vliv na následný smluvní vztah mezi zadavatelem a uchazečem, se kterým by jinak zadavatel uzavřel smlouvu o dodávkách elektřiny. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci byla uvedena předpokládaná roční spotřeba 985 MWh s rozdělením na spotřebu zimního stadionu (530 MWh) a spotřebu Aquaparku (455 MWh). V obchodních podmínkách zadávací dokumentace zadavatel dle svého názoru reflektoval i skutečnost, že při spotřebě elektrické energie dochází k výkyvům oproti odhadu, a tak zakotvil do zadávací dokumentace ustanovení týkající se pevně stanovené ceny za odebranou MWh bez ohledu na nedočerpání či překročení sjednaného množství elektrické energie. Po zahájení rekonstrukce zimního stadionu bude dle zadavatele plánovaná spotřeba v roce 2015 činit pouze 170 MWh. V souvislosti s poklesem odběru elektrické energie zadavatel odkazuje na § 1764 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého platí, že změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. Ustanovení § 1765 občanského zákoníku upravuje situaci, kdy dojde k tak podstatné změně okolností, že tato změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr zvýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů, nebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění. Jestliže taková změna okolností nastane, může se dotčená strana domáhat obnovení jednání o smlouvě. Výrazné snížení odběru elektrické energie představuje podle zadavatele právě takovou situaci, neboť je zřejmé, že uchazeč je schopen dodávat elektrickou energii za pevnou cenu pouze tehdy, pokud je alespoň rámcově schopen odhadnout objem spotřeby. Pokud zadavatel předpokládá vysoký objem spotřeby a uchazeč v závislosti na této skutečnosti stanoví cenu, přičemž následný odběr je o třetinu nižší, může tato situace pro uchazeče znamenat růst nákladů, a tedy se může jednat o typickou podstatnou změnu okolností, kterou by uchazeč v takovém rozsahu nemohl rozumně předpokládat ani ovlivnit. Zadavatel uzavírá, že byl veden snahou o předběžnou opatrnost a co nejvyšší míru smluvní jistoty, proto byl nucen zadávací řízení zrušit, neboť v případě uzavření smlouvy by reálně hrozilo uplatnění institutu podstatné změny okolností ze strany uchazeče.

28.         Usnesením č. j. ÚOHS-S86/2015/VZ-7649/2015/511/JNv ze dne 24. 3. 2014 Úřad účastníkům řízení určil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.

V.            ZÁVĚRY ÚŘADU

29.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a vyjádření předložených účastníky řízení, dospěl k závěru, že zadavatel v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona tím, že zadávací řízení na tuto veřejnou zakázku svým rozhodnutím ze dne 14. 1. 2015 zrušil, aniž by jím uvedené důvody, tj. vydání rozhodnutí stavebního úřadu ve Vyškově o umístění stavby a stavební povolení pro stavbu „Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, Dědice č.p. 743, Mlýnská 12“ ze dne 29. 10. 2014,  a vydání usnesení Rady města Vyškova č. 139-08 ze dne 12. 1. 2015, kterým schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, představovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, resp. aniž by zadavatelem uvedené důvody představovaly důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

30.         Podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení                    v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil.

31.         Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

32.         Podle § 118 odst. 1 zákona platí, že pokud nedodrží zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

K postavení zadavatele

33.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

34.         Dle článku 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

35.         Podle § 23 odst. 1 písm. b) zákona č. 205/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností, zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Dle ustanovení § 27 odst. 2 téhož zákona musí zřizovatel, kterým je územní samosprávný celek, vydat o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu.

36.         Ze Zřizovací listiny příspěvkové organizace, zaslané Úřadu městem Vyškov, vyplývá, že zadavatel je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je město (resp. obec) Vyškov. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel je příspěvkovou organizací zřízenou územním samosprávným celkem, a je tedy zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

K možnosti zrušit zadávací řízení obecně

37.         Ustanovení § 84 zákona upravuje taxativní výčet důvodů, pro které lze zrušit probíhající zadávací řízení. Na rozdíl od ustanovení § 84 odst. 1 zákona, které vyjmenovává podmínky, za nichž je zadavatel povinen zadávací řízení zrušit, jsou v § 84 odst. 2 až 5 zákona popsány případy, kdy je zadavateli ponechána možnost rozhodnout o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, nikoliv však z libovolných důvodů, ale pouze za dodržení zákonem přesně vymezených podmínek. Fakultativně je tedy možné zrušit zadávací řízení mimo jiné v případě, pokud odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil (viz § 84 odst. 2 písm. d) zákona). Dále je možné zrušit zadávací řízení v případě, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (viz § 84 odst. 2 písm. e) zákona). Úřad konstatuje, že zmíněná ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona spolu úzce souvisí, a to s ohledem na skutečnost, že podstatná změna okolností podle písm. d) může být zároveň i důvodem zvláštního zřetele hodným podle písm. e) citovaného ustanovení. Takto dohromady o uvedených zákonných ustanoveních ostatně většinou pojednává i odborná literatura, která mezi důvody pro zrušení zadávacího řízení podle těchto ustanovení řadí např. situace, kdy byla zadavateli přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že tuto dotaci neobdrží, kdy zadavatel neobdrží předpokládané rozpočtové prostředky, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže potřebovat. Důvodem zvláštního zřetele hodným podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) pak může být např. situace, kdy zadavatel zjistí porušení postupu předepsaného zákonem, který již není možné napravit a v důsledku kterého by zadavateli hrozilo uložení nápravného opatření nebo sankce.

38.         Shora zmiňovanými fakultativními důvody pro zrušení zadávacího řízení se již dříve zabýval Nejvyšší správní soud (rozsudek ze dne 27. 1. 2010, sp.zn. 2 Afs 64/2009), přičemž mimo jiné konstatoval, že jak ust. § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tak ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona míří na důvody objektivního rázu, toliko písm. e) je ustanovením „zbytkovým“, tj. pokrývá ty zbývající (objektivní a na vůli zadavatele nezávislé) důvody, na něž písm. d) svou dikcí nedopadá. Dle závěru dotčeného soudu musí být jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu.

39.         Úřad odkazuje na závěry shora uvedeného judikátu Nejvyššího správního soudu a konstatuje, že při posuzování důvodů, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, je třeba vždy zkoumat:

a)           zda skutečně nastala podstatná změna okolností, jak ji předvídá ustanovení  § 84 odst. 2 písm. d) zákona, tedy změna, která:

• musí nastat v době od zahájení zadávacího řízení,

• musí být podstatná ve vztahu k zadávacímu řízení natolik, aby v jejím důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení (tj. musí činit realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou či neekonomickou);

• musí být objektivního charakteru a stát vně zadavatele (zadavatel ji nezpůsobil) a s přihlédnutím ke všem skutečnostem ji zadavatel ani nemohl předvídat; nebo

b)           zda se jedná o důvod hodný zvláštního zřetele předvídaný v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, tedy důvod, který:

• nastává v době od zahájení zadávacího řízení,
• atakuje samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení,

• vystavuje zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, pro něž nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,

• představuje stejně závažný a objektivní důvod i pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení rušeno,
• je důvodem objektivním stojícím vně zadavatele (tj. nikoli důvodem subjektivního rázu, který by popřel smysl zákona);

40.         Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že z povahy věci je ve vztahu k zadavatelem uváděným důvodům pro zrušení zadávacího řízení dále třeba zkoumat, zda jím uváděné důvody mají nebo mohou mít konkrétní věcnou vazbu k zadávacímu řízení či  k předmětu veřejné zakázky a fakticky ovlivňují možnost či důvodnost její realizace.

41.         Na základě shora uvedeného tedy nezbývá než posoudit, zda důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, splňují výše uvedené podmínky.

K důvodům zrušení zadávacího řízení uváděným zadavatelem

42.         Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 14. 1. 2015 zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, tedy z důvodu že „odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a zároveň se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.“.

43.         Za podstatnou změnu okolností a současně za důvod hodný zvláštního zřetele považuje zadavatel vydání rozhodnutí stavebního úřadu Vyškov ze dne 29. 10. 2014 o umístění stavby na stavbu „Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, Dědice č. p. 743, Mlýnská 12“, která obsahuje mj. změnu stavby zimního stadionu včetně technologie. Tato okolnost podle zadavatele je způsobilá ovlivnit dodávku a odběr elektrické energie pro provoz strojovny zimního stadionu, jelikož v případě rekonstrukce zimního stadionu dojde k dramatickému snížení odběru elektrické energie oproti původnímu očekávání, a proto dle sdělení zadavatele nelze po něm žádat, aby v zadávacím řízení dále pokračoval. Další podstatnou změnou okolností, resp. důvodem hodným zvláštního zřetele, je dle zadavatele usnesení Rady města Vyškova ze dne 12. 1. 2015, kterým Rada schválila zrušení předmětného zadávacího řízení. Zadavatel uvádí, že dle bodu 5.2.4. Zásad se musí zadavatel, jakožto příspěvková organizace města Vyškov, usneseními Rady města Vyškov řídit, a proto zrušil zadávací řízení.

Ke skutečnostem vztahujícím se k dílčímu důvodu zrušení zadávacího řízení spočívajícímu ve vydání rozhodnutí stavebního úřadu na rekonstrukci zimního stadionu

44.         Úřad přezkoumal zadavatelem uváděný důvod zrušení zadávacího řízení spočívající ve vydání rozhodnutí stavebního úřadu povolujícího rekonstrukci zimního stadionu Vyškov a s tím spojeného snížení odběru elektrické energie oproti původnímu očekávání, přičemž zjistil následující.

45.         Zadavatel zahájil předmětné zadávací řízení odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 22. 10. 2014. Dle zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky zabezpečení dodávky silové elektrické energie, zajištění přenosu spolu s převzetím odpovědnosti za odchylku, distribuce elektřiny a systémové služby dodávky sjednaného množství pro dvě odběrná místa – zimní stadion Vyškov a Aquapark Vyškov – včetně poskytnutí součinnosti a technické výpomoci uchazečem při zajištění převodu a přepisu u stávajících odběrných míst. V bodu A) obchodních podmínek zadávací dokumentace je uvedeno: „Zadavateli bude za každou odebranou MWh elektrické energie vyúčtována sjednaná cena bez další ceny za případné nedočerpání nebo přečerpání sjednaného množství odběru elektrické energie“. Dále v témže bodu A) obchodních podmínek je uvedeno: „Na dodávky obou komodit se nebudou vztahovat žádné sankce (např. za přečerpání či nedočerpání předpokládaných hodnot spotřeby apod.)“.

46.         Dle vyjádření zadavatele ze dne 19. 3. 2015 činila odhadovaná roční spotřeba elektrické energie pro zimní stadion po zohlednění ztrát celkem 453 MWh, při zahájení rekonstrukce by dle výpočtů zadavatele klesla spotřeba energie v roce 2015 na 170 MWh, tedy o více než polovinu předpokládané spotřeby. Zadavatel dále uvádí, že byl veden snahou o předběžnou opatrnost a co nejvyšší míru smluvní jistoty, když zrušil zadávací řízení, neboť v případě uzavření smlouvy s vybraným uchazečem za původních podmínek by se tento mohl v průběhu smluvního období domáhat změny smlouvy z důvodu zvýšených nákladů na jeho straně, vzniklých v důsledku nepředvídaného menšího odběru elektrické energie zadavatelem.

47.         Dále Úřad z podkladů zaslaných zadavatelem zjistil, že zřizovatel zadavatele požádal dne 18. 8. 2014 stavební úřad ve Vyškově o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení pro stavbu „Rekonstrukce zimního stadionu Vyškov, Dědice č.p. 743, Mlýnská 12“ (dále jen „rozhodnutí o rekonstrukci zimního stadionu“), přičemž rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení bylo vydáno dne 29. 10. 2014 a nabylo právní moci dne 15. 11. 2014. 

48.         Na základě shora uvedených zjištění Úřad porovnal zákonné podmínky pro možné zrušení zadávacího řízení uvedené v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, s důvody, jež uvedl zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a uvádí následující.

49.         Rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o rekonstrukci zimního stadionu lze dle názoru Úřadu považovat na okolnost, která je objektivního charakteru (rozhodnutí orgánu státní správy, na které zadavatel neměl vliv) a ani ji zadavatel nezpůsobil. Rovněž tak tato okolnost, resp. změna okolností nastala až v průběhu zadávacího řízení a věcně souvisí s předmětem zadávacího řízení (rozhodnutí se týkalo stavby, pro jejíž provoz má být dodáván předmět veřejné zakázky). Aby však tato okolnost mohla být považována za podstatnou z hlediska § 84 odst. 2 písm. d) zákona, pak musí činit realizaci předmětu veřejné zakázky za podmínek vymezených v zadávací dokumentaci nedůvodnou či neekonomickou v takové míře, aby v jejím důsledku odpadl důvod pro pokračování v zadávacím řízení.

50.         Úřad zjistil, že zadávací dokumentace v bodě A) „Obchodní podmínky“ obsahuje mimo jiné podmínky tohoto znění:

• „zadavateli bude za každou odebranou MWh elektrické energie vyúčtována sjednaná cena bez další ceny za případné nedočerpání nebo překročení sjednaného množství odběru elektrické energie.“
• „na dodávky obou komodit se nebudou vztahovat žádné sankce / např. za přečerpání či nedočerpání předpokládaných hodnot spotřeby apod./“.

Obchodní podmínky stanovené zadavatelem v rámci zadávací dokumentace tedy výslovně řeší situaci, kdy zadavatel neodebere celé předpokládané množství elektrické energie, a pro takový případ stanoví, že dodavatel není oprávněn vůči zadavateli uplatňovat jakékoli sankce a zadavateli nehrozí ani jiné negativní důsledky. V souladu s těmito obchodními podmínkami pak byl zpracován návrh smlouvy, který jako součást své nabídky předložil navrhovatel, kdy v článku III. bod 3 odst. 2 návrhu smlouvy se výslovně stanoví, že „na odběratele se nevztahují sankce za nedodržení množství odběru elektrické energie“. 

51.         Úřad má tedy za prokázané, že smluvní postavení zadavatele by se po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem v důsledku rekonstrukce zimního stadionu a s tím spojeného menšího odběru elektrické energie nezhoršilo, zadavatel by odebíral pouze takové množství elektrické energie, které by si vyžádala případná rekonstrukce zimního stadionu, a to za nejnižší nabídkovou cenu dle předchozího hodnocení nabídek; tedy realizace veřejné zakázky spočívající v dodávce elektrické energie by v daném případě bezpochyby byla pro zadavatele stále ekonomicky výhodná a navíc i důvodná, jelikož se sníženou potřebou dodávek elektrické energie zadavatel počítá i při rekonstrukci zimního stadionu, nehledě na potřebu dodávek elektrické energie pro aquapark, jenž zůstává nezměněna.

52.         Na základě shora uvedeného Úřad konstatuje, že změna okolností spočívající ve vydání rozhodnutí o rekonstrukci zimního stadionu, v jehož důsledku dojde ke snížení množství zadavatelem odebrané elektrické energie oproti původnímu předpokladu, není změnou okolností natolik podstatnou, aby kvůli ní odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení. Jelikož podmínky uvedené v § 84 odst. 2 písm. d) zákona musí být splněny kumulativně, a jedna z těchto podmínek (odpadnutí důvodů pro pokračování v zadávacím řízení) splněna nebyla, Úřad konstatuje, že ve vztahu k důvodu spočívajícímu ve vydání rozhodnutí stavebního úřadu o rekonstrukci zimního stadionu nebylo zrušení zadávacího řízení s odkazem na § 84 odst. 2 písm. d) zákona oprávněné.

53.         Úřad následně přezkoumal důvod spočívající ve vydání rozhodnutí na rekonstrukci zimního stadionu z hlediska možné aplikace § 84 odst. 2 písm. e) zákona.  Jak Úřad rozvedl výše v bodě 36. písm. b) odůvodnění rozhodnutí, jednou z charakteristik důvodu hodného zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona je existence objektivního rizika pro případ, že by zadavatel zadávací řízení nezrušil, přičemž toto riziko by za týchž či srovnatelných okolností představovalo stejně závažný a objektivní důvod i pro jinou osobu v témže nebo srovnatelném postavení jako zadavatel, a                   s ohledem na toto riziko nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

54.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 19. 3. 2015 uvedl, že by byl v případě dokončení zadávacího řízení vystaven riziku obnoveného jednání o smlouvě vyvolaného navrhovatelem, jemuž by vznikly dodatečné náklady spojené se snížením odběru elektrické energie ze strany zadavatele, a proto zadávací řízení i z důvodu předběžné opatrnosti a zajištění míry smluvní jistoty zrušil. Daný argument zadavatele však dle názoru Úřadu nepředstavuje objektivní riziko pro zadavatele ve smyslu popsaném v předcházejícím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, ale pouze jeho subjektivní domněnku, a to z následujících důvodů.

55.         Z textu obchodních podmínek uvedených v bodě A) zadávací dokumentace je zřejmé, že v průběhu realizace veřejné zakázky může dojít k nedočerpání či přečerpání sjednaného množství odběru elektrické energie, aniž by z toho pro zadavatele plynuly jakékoli negativní důsledky. Jelikož tato podmínka byla součástí zadávacích podmínek, museli dodavatelé s danou eventualitou (tedy s možností nižšího odběru elektrické energie než bylo původně předpokládáno) počítat již při zpracování nabídky, a návrh smlouvy zpracovat v souladu s těmito podmínkami, tedy od počátku museli být srozuměni s tím, že taková situace může nastat. Tomu odpovídá i návrh smlouvy, který tvoří součást nabídky navrhovatele. Úřad je tedy toho názoru, že pokud je smluvní vztah od počátku nastaven tak, že zadavatel není zavázán odebrat určité minimální množství, nemůže se dodavatel v průběhu plnění veřejné zakázky na případné zvýšené náklady vzniknuvší mu z menšího než předpokládaného množství odběru elektrické energie zadavatelem odvolávat. Současně je zřejmé, že zadavateli by byla změna okolností spočívající ve vydání rozhodnutí o rekonstrukci zimního stadionu a s tím spojeným poklesem odběru elektrické energie v době kontraktace již známá, a měl by tak možnost navrhovatele s předpokladem nižšího odběru obeznámit, čímž by vyloučil možnost navrhovatele se po uzavření smlouvy domáhat obnoveného jednání o smlouvě podle § 1765 odst. 1 občanského zákoníku, na nějž se zadavatel v rámci své argumentace odvolává, neboť podmínkou aplikace tohoto ustanovení je, aby se dotčená strana (tj. v daném případě navrhovatel) o podstatné změně okolností dozvěděla až po uzavření smlouvy. V případě, že by navrhovatel odmítl do smluvního vztahu se zadavatelem za změněných podmínek vstoupit, byl by zadavatel oprávněn postupovat podle § 82 odst. 4 zákona a vést proces uzavírání smlouvy s uchazečem, který se umístil jako druhý (resp. třetí) v pořadí, případně by mohl zadavatel zadávací řízení oprávněně zrušit dle § 84 odst. 1 písm. c), resp. dle § 84 odst. 2 písm. c) zákona. Riziko vyvolání obnoveného jednání o smlouvě na základě námitky podstatné změny okolností vzniklé v průběhu smluvního vztahu je tak dle názoru Úřadu minimální, resp. nulové, jelikož již původně nastavené zadávací podmínky zakotvovaly možnost zadavatele nevyčerpat veškeré sjednané množství energie, aniž by z toho plynulo oprávnění dodavatele uplatňovat vůči zadavateli jakékoliv sankce, a současně zadavatel mohl navrhovatele před podpisem smlouvy na skutečnost, že odebere nižší než původně předpokládané množství, upozornit. Úřad proto nemůže přisvědčit zadavateli, že by byl tento vystaven objektivnímu riziku následné vynucené úpravy smluvních podmínek, která by zhoršila jeho postavení, pokud by zadávací řízení nezrušil. S ohledem na uvedené skutečnosti však Úřad konstatuje, že daný důvod nepředstavuje pro zadavatele objektivní riziko, pro něž by po něm nebylo možné požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

56.         Ve světle uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatelem uvedený důvod zrušení zadávacího řízení spočívající ve vydání rozhodnutí stavebního úřadu o rekonstrukci zimního stadionu a s tím spojený nižší odběr elektrické energie nelze považovat za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona, jelikož se v průběhu šetření neprokázalo, že by daný důvod představoval pro zadavatele objektivní riziko pro případ, že by zadávací řízení nezrušil.

Ke skutečnostem vztahujícím se k dílčímu důvodu zrušení zadávacího řízení spočívajícímu ve vydání usnesení Rady města Vyškova, kterým bylo schváleno zrušení zadávacího řízení

57.         Úřad v rámci šetření postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení následně přezkoumal zadavatelem uváděný další důvod zrušení zadávacího řízení, spočívající ve vydání usnesení Rady města Vyškova ze dne 12. 1. 2015, kterým Rada schválila zrušení předmětného zadávacího řízení. Jelikož zadavatel je povinen se usneseními Rady města Vyškova řídit, pak byl dle svého názoru povinen zadávací řízení zrušit.

58.         Předem je třeba zmínit, že zadavatel je příspěvkovou organizací města Vyškova, která byla zřízena zřizovací listinou účinnou ode dne 1. 12. 2013 a ve které je zakotven účel zřízení a předmět činnosti příspěvkové organizace, rovněž je zde vymezen majetek, s nímž příspěvková organizace hospodaří, včetně příslušných majetkových práv a povinností. Úkoly zřizovatele plní rada města Vyškova, pokud tyto úkoly nejsou vyhrazeny zastupitelstvu. V čl. V bodu 2. 3. zřizovací listiny je uvedeno právo příspěvkové organizace vůči svěřenému majetku „vystupovat jako zadavatel v právních vztazích vyplývajících z právních předpisů upravujících veřejné zakázky a jejich zadávání, a to za podmínek stanovených předpisy zřizovatele upravujícími činnost organizace a její vztah ke zřizovateli“.

59.         Dle sdělení zřizovatele je vztah zadavatele a zřizovatele upraven interním předpisem „Zásady vztahů mezi městem Vyškov a jím zřízenými příspěvkovými organizacemi“ ze dne 15. 12. 2014, účinným od 1. 1. 2015 (dále jen „Zásady“). Dle bodu 1. 5. Zásad platí, že „Příspěvkové organizace zřízené městem mají postavení právnických osob se všemi právy a závazky, které z tohoto postavení vyplývají, pravomocemi, působností i odpovědností danou obecně závaznými předpisy, zřizovacími listinami a organizačně-řídícími akty města.“. Podle bodu 2.3.2.1. Zásad se ředitel příspěvkové organizace „při výkonu práv a povinností řídí usneseními orgánů města, řídícími akty (příkazy, opatření), vydanými starostou města, pokyny vedoucího příslušného odvětvového odboru a těmito zásadami. V dalším pak příslušnými obecně platnými zákonnými normami.“. Dle bodu 5 Zásad, pojednávajícím o zadávání a vyhodnocování veřejných zakázek, „plní funkci zadavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb. organizace (tj. zadavatel – pozn. Úřadu). Proces zadávání veřejných zakázek se v celém rozsahu řídí ustanoveními zákona. Tyto zásady sjednocují a rozpracovávají postup jednotlivých zadavatelů u veřejných zakázek malého rozsahu a podlimitních veřejných zakázek.“.              V bodu 5.2. Zásad je uvedeno: „Při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky a služby …. postupuje zadavatel v celém rozsahu zadávání podle zákona č. 137/2006 Sb. ….. stejně tak postupuje u podlimitních zakázek na stavební práce … Zadavatel v těchto případech může použít pro zadání veřejné zakázky zjednodušené podlimitní řízení podle § 38 zákona…“. Dle bodu 5. 2. 4. Zásad „Výsledek výběrového řízení, včetně smlouvy, předkládá zadavatel ke schválení radě města…“.

60.         Úřad ze zaslaných listin zjistil, že Rada města Vyškova (dále též jen „Rada“) přijala dne 12. 1. 2015 usnesení č. 139-08 (dále jen „usnesení Rady“), kterým v bodě 2. neschválila jako nejvhodnější nabídku v zadávacím řízení nabídku navrhovatele, v bodě 3. neschválila uzavření smlouvy na veřejnou zakázku s navrhovatelem, a v bodě 4. schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, uložila řediteli zadavatele učinit nezbytné kroky spojené se zadávacím řízením a současně mu uložila připravovat nové výběrové řízení na veřejnou zakázku na dodávky elektrické energie.

61.         Dle sdělení zadavatele ze dne 19. 3. 2015 je ředitel příspěvkové organizace povinen se řídit usneseními orgánů města. Porušení této povinnosti by mohlo mít za následek odvolání ředitele z funkce a jiné pracovněprávní následky dle zákoníku práce. Odklon od pokynu Rady města Vyškova by tak dle sdělení zadavatele představoval porušení Zásad a zároveň by se ze strany některých zaměstnanců zadavatele mohlo jednat o porušení pracovněprávních předpisů.

62.         Na základě shora uvedených zjištění Úřad porovnal zákonné podmínky pro zrušení zadávacího řízení uvedené v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona s důvody, jež uvedl zadavatel ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a uvádí následující.

63.         Ačkoliv to zákon výslovně nezmiňuje, jednou z hlavních charakteristik důvodů pro zrušení zadávacího řízení dle § 84 odst. 2 písm. d) a e) je dle názoru Úřadu konkrétní věcná spojitost zadavatelem uvedeného důvodu s daným zadávacím řízením, resp. s předmětem veřejné zakázky. Aby bylo možno důvod zrušení zadávacího řízení považovat za oprávněný, musí se tedy fakticky dotýkat zadávacího řízení, či mít schopnost fakticky ovlivnit možnost či důvodnost realizace předmětu veřejné zakázky. Nelze tedy za souladný se zákonem považovat důvod, který by sice mohl zdánlivě formálně naplnit znaky uvedené v § 82 odst. 4 písm. d) a e) zákona, avšak věcně by se vůbec nedotýkal zadávacího řízení, předmětu veřejné zakázky či reálné možnosti, resp. důvodnosti jeho realizace.

64.         V daném případě bylo dílčím důvodem zrušení zadávacího řízení vydání usnesení Rady, kterým schválila zrušení zadávacího řízení a kterým současně pověřila ředitele zadavatele k provedení úkonů spojených se zrušením zadávacího řízení a s přípravou nového výběrového řízení. Zadavatel k tomu uvedl, že ředitel zadavatele byl povinen dané usnesení realizovat, jelikož je povinen se usneseními Rady města Vyškova řídit. Skutečnost, že ředitel zadavatele je povinen se dle interního předpisu zřizovatele (Zásady) řídit usneseními Rady zřizovatele, a proto zadávací řízení s odkazem na příslušné usnesení zrušil, však dle názoru Úřadu nemá žádnou věcnou spojitost se zadávacím řízením, s předmětem veřejné zakázky či s reálnou možností jeho realizace. Dle názoru Úřadu by usnesení Rady mohlo mít ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení určitou relevanci pouze v případě, kdy by z něj vyplynul konkrétní věcný důvod objektivně zakládající nemožnost dalšího pokračování v zadávacím řízení či nemožnost či nedůvodnost realizace veřejné zakázky, tedy pokud by z něj vyplynuly skutečnosti, které by měly podstatný vliv na průběh zadávacího řízení či předmět veřejné zakázky, a proto by pokračování v zadávacím řízení ztratilo smysl. Úřad však upozorňuje, že zrušení zadávacího řízení a úkony s tím spojené jsou plně v kompetenci zadavatele, proto je třeba, aby to byl zadavatel, kdo posoudí důvody zrušení zadávacího řízení a tyto důvody následně promítne do svého rozhodnutí. Tedy i v případě, že by usnesení Rady obsahovalo konkrétní věcný důvod, na základě něhož by zadavatel mohl zadávací řízení zrušit, nebyl by v souladu se zákonem takový postup zadavatele, kdy by se zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení omezil pouze na sdělení, že předmětné řízení zrušuje, a to s odkazem na usnesení rady města, jímž je povinen se řídit, aniž by však v rozhodnutí uvedl konkrétní věcný důvod pro zrušení plynoucí z předmětného usnesení. Důvody zrušení zadávacího řízení musí být explicitně uvedeny v rozhodnutí zadavatele, přičemž usnesení rady města může být pouze podkladem pro rozhodování zadavatele. V šetřeném případě však faktickým důvodem, pro který zadavatel zrušil zadávací řízení, byla pouhá existence usnesení Rady zřizovatele a konstatování, že zadavatel je povinen se usnesením řídit. Tento důvod však nemá žádnou věcnou spojitost s předmětem veřejné zakázky, je pouze odrazem vnitřního postupu zadavatele, kterým dospěl k rozhodnutí zadávací řízení zrušit, resp. odráží vztah zadavatele s jeho zřizovatelem.

65.         Zadavatel dále argumentuje tím, že neuposlechnutí pokynu zřizovatele by představovalo porušení Zásad a současně by se ze strany některých zaměstnanců zadavatele jednalo o porušení pracovněprávních předpisů. K tomu Úřad uvádí, že je příslušný přezkoumávat postupy zadavatelů z hlediska zákona o veřejných zakázkách, v šetřeném případě tedy musí posoudit, zda zrušení zadávacího řízení bylo v souladu s tímto zákonem či nikoliv. Úřad tedy není oprávněn posuzovat nastavení vztahů mezi zadavatelem a jeho zřizovatelem, resp. vnitřní postupy v rámci zadavatele z hlediska pracovněprávních předpisů. Úřad nicméně uvádí, že ze Zásad kromě povinnosti zadavatele, resp. ředitele zadavatele, řídit se usneseními orgánů zřizovatele, plyne současně i povinnost zadavatele postupovat při zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem. Z logiky věci potom plyne, že pokud zřizovatel udělí zadavateli pokyn v souvislosti se zadávacím řízením, měl by zadavatel zkoumat, zda tento pokyn je v souladu s povinnostmi, které mu v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek stanoví zákon. Jak bylo řečeno výše, akceptovatelné by teoreticky mohlo být zrušení zadávacího řízení na základě pokynu či rozhodnutí zřizovatele v tom případě, pokud by z takového pokynu či rozhodnutí plynuly konkrétní věcné důsledky s vazbou na předmět veřejné zakázky či reálnou možnost či důvodnost její realizace. Ovšem pouhá existence nezdůvodněného pokynu či rozhodnutí a navazující zrušení zadávacího řízení zdůvodněné pouhým odkazem na povinnost se jím řídit, nemůže obstát. Zadavatel je v procesu zadávání veřejných zakázek odpovědný za dodržování zákona, a postup, který je se zákonem v rozporu, nemůže obhajovat snahou o neporušení jiného předpisu. Nelze se tedy odvolávat na povinnost dodržování Zásad jako interního předpisu zadavatele za situace, kdy takový postup současně představuje porušení povinností zadavatele dle zákona o veřejných zakázkách. Úřad má za to, že je třeba odmítnout argumentaci zadavatele i s odkazem na zásadu ius ex iniuria non obitur              (z bezpráví právo vzejít nemůže), neboť stanoví-li zákon důvody, pro které je možno zadávací řízení zrušit, a pokyn učiněný na základě Zásad tuto skutečnost nijak nezohledňuje, je na zadavateli, aby se zabýval souladem pokynu s ustanovením § 84 zákona, chce-li na tomto pokynu založit rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. K tomu Úřad dodává, že obecně na právní řád je třeba nahlížet jako na jednotný, vnitřně bezrozporný systém, který je hierarchicky uspořádán a je třeba vždy přednostně aplikovat normu vyšší právní síly. Zadavatel tedy byl povinen zabývat se tím, zda jsou skutečně materiálně naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení.

66.         Úřad v této souvislosti připomíná, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010). Pokud by Úřad připustil existenci důvodu spočívajícího ve vydání usnesení Rady jako důvodu, na základě kterého může zadavatel zrušit zadávací řízení, mohlo by docházet k situacím, kdy by zadavatel po předchozí dohodě se svým zřizovatelem (jiným nadřízeným orgánem) rušil výsledky proběhnuvších zadávacích řízení, ve kterých by on sám na základě vlastního subjektivního zvážení či uvážení zřizovatele (nadřízeného orgánu) neměl zájem pokračovat. Tímto by se zadavatel dostal do rozporu se samotným smyslem přísné konstrukce objektivních důvodů, na nichž je § 84 zákona postaven. Jak bylo výše uvedeno, samotné vydání usnesení Rady zřizovatele, kterým schvaluje zrušení zadávacího řízení, v němž absentuje konkrétní věcný důvod, pro něž by mělo být zadávací řízení zrušeno, jako oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení nemůže obstát. Úřad v této souvislosti pouze poznamenává, že ani pokud by Rada města Vyškova do usnesení uvedla důvod, na který odkazuje starosta města Vyškova ve vyjádření ze dne 18. 3. 2015, tedy že se „při rekonstrukci dramaticky sníží odběr elektrické energie ze strany zadavatele“ (tedy druhý důvod, který zadavatel uvedl v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení), pak Úřad odkazuje na své dílčí závěry uvedené v bodech 52 a 56 odůvodnění tohoto rozhodnutí a konstatuje, že ani usnesení Rady s uvedením tohoto důvodu by nemohlo být oprávněným důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

67.         Úřad konstatuje, že zadavatelem uváděný důvod pro aplikaci § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona, spočívající ve vydání usnesení Rady města, kterým bylo schváleno zrušení zadávacího řízení a nařízeno řediteli zadavatele připravit nové výběrové řízení, nelze v šetřeném případě akceptovat, neboť se nejedná o důvod, jenž by jakkoli věcně souvisel s předmětem veřejné zakázky či se zadávacím řízením a reálně je ovlivňoval.

Dílčí závěr

68.         Úřad na základě výše uvedených argumentů konstatuje, že ani jeden z důvodů zrušení zadávacího řízení, tj. vydání rozhodnutí o rekonstrukci zimního stadionu a vydání usnesení Rady zřizovatele, kterým schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, nenaplňuje podmínky stanovené v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Zadavatel tedy postupoval při zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť neoprávněné zrušení zadávacího řízení mělo za následek taktéž zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky.

69.         K argumentaci zadavatele obsažené v jeho vyjádřeních Úřad uvádí následující. Ve vyjádření k návrhu ze dne 19. 2. 2015 zadavatel uvedl argumenty, jimiž obhajuje svůj názor o zákonnosti zrušení předmětného zadávacího řízení a jež se týkají objektivnosti důvodu zrušení zadávacího řízení. Zadavatel se dle zjištění Úřadu vyjadřuje k důvodům hodným zvláštního zřetele dle § 84 odst. 2 písm. e) zákona a tvrdí, že požadavek na objektivitu důvodu a jeho existenci vně zadavatele musí být přiměřený, přičemž zadavatel dále cituje z rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-R166/2010/VZ-5666/2011/310/EKu ze dne 14. 4. 2011: „přes nespornou ochranu uchazečů zadávacího řízení před svévolným ukončením zadávacího řízení zadavatelem, která je ustanovením § 84 odst. 2 písm. e) zákona sledována, nelze současně tuto ochranu aplikovat za cenu absurdních výsledků. Výklad ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona by tedy neměl vést k tomu, aby byl zadavatel nucen za každou cenu pokračovat v zadávacím řízení, které je pro něj výrazně nevýhodné a které nereflektuje jeho aktuální potřeby, a to tím spíše, pokud je zřejmé, že by v blízké době bylo nutné vypsat další zadávací řízení, které bude řešit nedostatky předchozího, protože předmět veřejné zakázky není možné využít v té podobě, v jaké byl původně poptán. S tím souvisí i další důležitá zásada zadávacího řízení, tj. zásada hospodárnosti, která sleduje efektivní vynakládání veřejných finančních prostředků a jejíž smysl nemůže být popřen.“.

70.         K tomu Úřad pouze potvrzuje slova zadavatele, která pro účely argumentace                              v předchozím odstavci zvýraznil. Zadavatel skutečně nemusí pokračovat v zadávacím řízení, pokud by byl na základě objektivní skutečnosti výsledek zadávacího řízení pro něj nevýhodný, resp. že by předmět veřejné zakázky nebylo možné využít v té podobě, v jaké byl původně poptán. Tyto argumenty však nelze aplikovat na šetřený případ. Pokud by zadavatel v šetřeném případě pokračoval v zadávacím řízení a zadal předmětnou veřejnou zakázku, pak by i v případě změněné aktuální potřeby v množství odebírané elektrické energie mohl zadavatel čerpat elektrickou energii dále dle původních smluvených podmínek, a to bez hrozby sankce či změny jednotkové ceny. Úřad uzavírá, že předmět veřejné zakázky bylo možné využít v podobě, v jaké byl původně zadavatelem poptán, a to za stejně výhodných podmínek.

71.         Dále zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R051/2010/VZ-18585/2010/310-ASc ze dne 9. 12. 2010, ve kterém Úřad dovodil, že pokyn zřizovatele (v daném případě pokyn zřizovatele směrem k zadavateli nařizující plánované snižování počtu zaměstnanců) může být důvodem objektivní povahy  a cituje: „Byl-li zadavatel povinen toto plánované snižování zaměstnanců zahrnout do svých dalších strategických a organizačních plánů, nelze mu vytýkat, že je odrazil i do přezkoumávaného zadávací řízení, které ve světle plánovaných změn částečně či úplně pozbylo významu a cíle, pro které bylo původně vyhlášeno.“.

72.         Úřad souhlasí se zadavatelem, že i pokyn/rozhodnutí zřizovatele může být důvodem objektivní povahy, ale pouze pokud se věcně dotýká předmětu veřejné zakázky nebo souvisí se zadávacím řízením. V odkazovaném případě zřizovatel svým rozhodnutím snížil počet funkčních míst u zadavatele, který byl v důsledku toho nucen ukončit pracovní poměr se zaměstnanci s určitým druhem pracovní činnosti.  V daném případě tedy pokyn zřizovatele založil konkrétní situaci s věcnou vazbou na předmět veřejné zakázky, kdy v důsledku pokynu zřizovatele zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že poptávaný předmět veřejné zakázky není definován v takovém objemu, který by pro zadavatele aktuálně zabezpečil efektivní výkon služeb v jím spravovaných nemovitostech v plném rozsahu, a proto zadávací řízení zrušil.  V nyní šetřeném případě je však situace odlišná, neboť usnesení Rady zřizovatele žádný konkrétní důvod mající faktické dopady na zadávací řízení neobsahoval, a důvodem pro zrušení bylo pouhé samotné vydání usnesení.

73.         Zadavatel rovněž tvrdí, že: „Je-li z objektivních příčin (kterými jsou volby a následný pokyn zřizovatele) nutné omezit odběr elektrické energie ve značném rozsahu tak, že původně odhadovaná spotřeba zcela neodpovídá nastalé situaci, je nutno mít na paměti zejména hlavní cíl zákona, kterým je efektivní vynakládání veřejných prostředků, jak soustavně judikují správní soudy…“.  K tomu Úřad uvádí, že zadavatel sám nijak nevysvětluje, jakým způsobem by uzavření smlouvy s navrhovatelem a realizace veřejné zakázky podle zadavatelem nastavených zadávacích podmínek mělo vést k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Úřad k tomu odkazuje na své výše uvedené závěry a konstatuje, že neshledává žádné důvody, pro něž by mělo při dokončení zadávacího řízení a realizaci veřejné zakázky dojít k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Naopak pokud by zadavatel zadávací řízení nezrušil, získal by dodávku elektrické energie za nabídkovou cenu, která byla v rámci hodnocení nabídek vyhodnocena jako nejvhodnější.

74.         Dále se zadavatel vyjadřuje ke stěžovatelem namítanému porušení zásady transparentnosti, které stěžovatel spatřuje v libovůli v rozhodování zadavatele, konkrétně ve skutečnosti, že zadavatel zrušil zadávací řízení ze subjektivního a nezákonného důvodu. Zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že zásada transparentnosti se vztahuje k postupu zadavatele v zadávacím řízení a slouží k tomu, aby byla možná kontrola zadavatele a zamezilo se neférovým postupům zadavatele.  Zadavatel považuje svůj postup za transparentní, zdůvodněný a zveřejněný a tudíž námitku stěžovatele za neopodstatněnou. Úřad při šetření postupu zadavatele v předmětném zadávacím řízení neshledal jeho úkony netransparentními, proto se podrobněji touto otázkou nezabýval.

75.         Zadavatel rovněž upozorňuje na problematiku možného zneužívání institutu zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením „který umožňuje jistým dodavatelům prostřednictvím cenového zvýhodnění zvítězit v soutěži o veřejnou zakázku, i když primární cíl, aby se na veřejné zakázce podílely pracovně samy fyzické osoby se zdravotním postižením, není naplněn.“ a nabádá Úřad, aby se v meritorním rozhodnutí k této otázce vyjádřil. Vzhledem ke skutečnosti, že shora uvedená námitka není předmětem návrhu, jehož obsahem je Úřad při přezkumu postupu zadavatele v zadávacím řízení vázán, se Úřad touto otázkou v rámci správního řízení nezabýval, neboť nebyla předmětem řízení.

76.         K poznámce zadavatele, že veřejnou zakázku zadával ve zjednodušeném podlimitním řízení, i když předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 1,1 mil. Kč bez DPH, a tudíž nedosahovala prahových hodnot pro obligatorní postup dle zákona, Úřad uvádí, že dle § 26 odst. 5 zákona druhé věty platí, že zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky. Je tedy na zvážení zadavatele, zda se pro uvedený postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu rozhodne, nicméně v průběhu zahájeného zjednodušeného podlimitního zadávacího řízení již není zadavatel oprávněn měnit postup a rozhodnout o tom, že bude nadále postupovat mimo režim zákona. Zadavatel byl tedy po celou dobu zadávacího řízení povinen postupovat podle zákona a předmětný argument je tedy pro posouzení zákonnosti jeho postupu irelevantní.

Závěr

77.         Úřad na základě výše uvedených argumentů konstatuje, že zadavatelnedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona                       tím, že zadávací řízení na tuto veřejnou zakázku svým rozhodnutím ze dne 14. 1. 2015 zrušil, aniž by jím uvedené důvody, tj. vydání rozhodnutí o rekonstrukci zimního stadionu a vydání usnesení Rady zřizovatele, kterým schválila zrušení předmětné veřejné zakázky, představovaly podstatnou změnu okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, a v jejímž důsledku odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení, resp. aniž by zadavatelem uvedené důvody představovaly důvody hodné zvláštního zřetele, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení a pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

K uložení nápravného opatření

78.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

79.         Jak vyplývá z textu tohoto rozhodnutí, bylo při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Sdružené služby dodávek elektrické energie pro Správu majetku města Vyškova, příspěvková organizace“ postupováno v rozporu se zákonem, a protože tento nezákonný postup už ze své podstaty ovlivňuje výběr nejvhodnější nabídky (po zrušení zadávacího řízení nemůže být žádná nabídka vybrána jako nejvhodnější), rozhodl Úřad o zrušení rozhodnutí zadavatele ze dne 14. 1. 2015 o zrušení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Náklady řízení

80.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška"), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,-Kč.

81.         Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím je zrušen úkon zadavatele v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19‑24825621/0710, variabilní symbol 2015000086.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

Obdrží

1.                     Správa majetku města Vyškova, příspěvková organizace, Mlýnská 737/10, 682 01 Vyškov – Dědice

2.         Daniel Čekal, advokát, advokátní kancelář AURIXA s.r.o., Na Florenci 2116/15, 110 00 

            Praha 1,

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy