číslo jednací: S1091/2014, S0354/2015/VZ-21931/2015/542/JVo

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správních řízeních zahájených na návrh dne 12. 12. 2014 a z moci úřední dne 15. 6. 2015 a následně spojených dne 18. 6. 2015 do společného správního řízení sp. zn. S1091/2014,354/2015/VZ, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha,
• navrhovatel – CGI IT Czech Republic s.r.o., IČO 62412388, se sídlem Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5,
• vybraný uchazeč – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,

ve věci

• návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2014 mezi zadavatelem – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha – a vybraným uchazečem – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 – v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417, a
• možného spáchání správního deliktu

o      podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha 7 – v souvislosti s nedodržením postupu stanoveného v ustanovení § 21 odst. 2 citovaného zákona, při zadávání veřejné zakázky „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417, a

o      podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha 7 – v souvislosti s nedodržením postupu stanoveného v ustanovení § 146 odst. 1 citovaného zákona, při neuveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha   ̶  se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 citovaného zákona, když veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“, jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417, zadal z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) citovaného zákona, přičemž tento postup uvedeného zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 – smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Zadavatel – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha   ̶  se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů tím, že uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 – smlouvu na veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“ bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 citovaného zákona, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit.

 

III.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavateli – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha  ̶  ukládá pokuta ve výši 500 000,- Kč (pět set tisíc korun českých). Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

IV.

Návrh navrhovatele  ̶  CGI IT Czech Republic s.r.o., IČO 62412388, se sídlem Na Okraji 335/42, 162 00 Praha 6  ̶  na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2014 mezi zadavatelem  –Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha  ̶  a vybraným uchazečem – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4  ̶  v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“ se podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť Úřad ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 citovaného zákona shledal, že existují důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadující pokračování plnění předmětné smlouvy. 

 

ODŮVODNĚNÍ

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 12. 12. 2014 návrh z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2014 mezi zadavatelem – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, IČO 72029455, se sídlem Jankovcova 933/63, 170 00 Praha (dále jen „zadavatel“)   ̶ a vybraným uchazečem – NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“)   ̶  v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky (MZ) - JŘBÚ“ jejíž oznámení o zadání bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S220-389417 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Z předložené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

3.             Zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku dne 27. 10. 2014 zasláním Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění č. j. C624/B/2014/Ř z téhož dne vybranému uchazeči. Předmětem veřejné zakázky je zajištění služeb ICT řešení maturitní zkoušky, a to poskytování outsourcingu služeb informační infrastruktury a souvisejících služeb nezbytných pro provoz IŘMZ jako systému ICT řízení a kontroly průběhu maturitní zkoušky (provozní služby), inicializaci těchto služeb, tedy vytvoření technických podmínek a předpokladů pro poskytování tohoto outsourcingu (inicializační služby) a v poskytování dalších služeb (konzultační služby). Doba plnění předmětu veřejné zakázky byla stanovena na dobu neurčitou s oprávněním zadavatele  vypovědět tuto smlouvu s výpovědní lhůtou jeden měsíc bez udání důvodu.

4.             Výzvou k podání nabídky ze dne 27. 10. 2014 určil zadavatel vybranému uchazeči termín pro jednání o nabídce na veřejnou zakázku na 29. 10. 2014, přičemž termín posledního možného jednání s vybraným uchazečem byl stanoven na 31. 10. 2014. Dne 31. 10. 2014 podal vybraný uchazeč nabídku na veřejnou zakázku a téhož dne zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž akceptoval nabídku vybraného uchazeče, a rovněž téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva ze dne 31. 10. 2014“).

5.             Oznámení o zadání zakázky bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 12. 11. 2014 a uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417. Celková konečná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na částku 149 628 571,- Kč bez DPH. Z toho vyplývá ve spojení s předmětem plnění veřejné zakázky uvedeným v bodu 3 tohoto rozhodnutí, že se v šetřeném případě jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby.

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Navrhovatel ̶ CGI IT Czech Republic s.r.o., IČO 62412388, se sídlem Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5  (dále jen „navrhovatel“) ̶ podal Úřadu dne 12. 12. 2014 návrh z téhož dne na zahájení řízení na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

7.             V návrhu navrhovatel uvedl, že zadavatel nesplnil podmínky uvedené v § 23 odst. 4 zákona, dle kterých může zadavatel použít pro zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění v případě, že je nezbytné zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Dle navrhovatele nebyly naplněny zákonné podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění z důvodu existence krajní naléhavosti, protože zadavatel se do situace naplňující znaky krajně naléhavého případu dostal sám svým vlastním jednáním, které mohl a měl předvídat.

8.             Dle navrhovatele zadavatel, i když si byl vědom skutečnosti, že smlouva o outsourcingu služeb ze dne 23. 2. 2010 pozbyde účinnosti dne 31. 10. 2014, zahájil zadávací řízení na  veřejnou zakázku „CZVV - zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky" zadávanou v užším řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 6. 6. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 6. 2014, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 6. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 12. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 111-196007, ve znění opravy uveřejněné dne 27. 6. 2014 pod ev. č. 2014/S 121-215418 (dále jen „původní veřejná zakázka“) až dne 9. 6. 2014, tedy pouhé čtyři měsíce před ukončením uvedené smlouvy, přičemž k výběru nového poskytovatele služeb zvolil užší řízení, které je časově mnohem náročnější než např. otevřené řízení (dále jen „předcházející zadávací řízení“). Zadavatel tak zjevně při tvorbě harmonogramu předcházejícího zadávacího řízení vůbec nezohlednil skutečnost, že by některý z uchazečů mohl v tomto zadávacím řízení využít svého práva bránit se proti úkonům zadavatele, u nichž je přesvědčen o rozporu se zákonem, a napadnout postup zadavatele námitkami či případným návrhem k Úřadu. Tuto skutečnost zadavatel dle navrhovatele mohl a měl předvídat.

9.             Navrhovatel rovněž v návrhu uvedl, že zadavatel zapříčinil stav krajní naléhavosti rovněž tím, že v předcházejícím zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem, a to v následujících ohledech: netransparentně a nezákonně hodnotil nabídky, nezákonně postupoval při posouzení nabídkové ceny vybraného uchazeče, která představovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, resp. která nepokrývala celý rozsah původní veřejné zakázky, nedodržel závazný harmonogram zahájení plnění původní veřejné zakázky a zásadní způsobem změnil zadávací podmínky (výše smluvní pokuty za nedodržení termínu zahájení plnění) až poté, kdy byl uzavřen okruh zájemců o původní veřejnou zakázku. Navrhovatel byl proto nucen tento postup zadavatele napadnout námitkami a následně podáním návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a návrhu na vydání předběžného opatření u Úřadu. Podle navrhovatele se jedná o stav, který zadavatel svým jednáním jednoznačně způsobil, když v důsledku jeho jednání došlo k situaci, kdy v předcházejícím zadávacím řízení nebylo možné včas uzavřít smlouvu na původní veřejnou zakázku. Na podporu svých argumentů navrhovatel uvedl skutečnost, že Úřad ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení získal důvodné pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele a nařídil předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v předcházejícím zadávacím řízení. Skutečnost, že zadavatel nemohl uzavřít smlouvu v předcházejícím zadávacím řízení v důsledku toho, že běžely zákonné blokační lhůty pro uzavření smlouvy v důsledku podaných námitek a návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení a následně z důvodu vydání předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu na původní veřejnou zakázku, nelze interpretovat tak, že zadavatel tento stav nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat.

10.         Dále navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku se stejným předmětem plnění, jako byla původní veřejná zakázka, avšak ve větším rozsahu, protože doba plnění byla v předcházejícím zadávacím řízení stanovena na 24 měsíců, zatímco smlouva uzavřena na veřejnou zakázku je na dobu neurčitou, a předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky je 149 628 571,- Kč bez DPH, což výrazně převyšuje předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky, která činila 94 000 000,- Kč bez DPH.

11.         Zadavatel dále dle navrhovatele porušil ustanovení § 84 odst. 6 zákona, podle kterého nesmí zadavatel zahájit zadávací řízení, kterému předcházelo zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, před zrušením takového předchozího zadávacího řízení.

12.         Nad rámec navrhovatel ještě uvedl, že se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 147a odst. 2 zákona, když smlouvu uzavřenou mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 31.10.214 neuveřejnil na svém profilu.

13.         Navrhovatel navrhl, aby Úřad ve smyslu ustanovení § 118 odst. 2 písm. a) zákona uložil zákaz plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014, a zároveň aby byla zadavateli uložena pokuta za spáchání správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

Průběh správního řízení S1091/2014/VZ

14.         Úřad obdržel návrh dne 12. 12. 2014 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

15.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-27033/2014/542/JPo ze dne 17. 12. 2014.

16.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

Vyjádření zadavatele ze dne 23. 12. 2014

17.         Dne 23. 12. 2014 doručil zadavatel Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014. Ve svém vyjádření zadavatel odkazuje na svá vyjádření a stanoviska předložená v rámci správního řízení sp. zn. S 887/2014/VZ (pozn. Úřadu: správní řízení bylo Úřadem vedeno ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v předcházejícím zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku), ve kterých, jak uvádí, jasně doložil, že v rámci předcházejícího zadávacího řízení postupoval zcela v souladu se zákonem, a  správně a legálně dospěl k rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, kterou není nabídka navrhovatele. Dle zadavatele rovněž jasně doložil, že veškeré návazné kroky navrhovatele, tedy podání námitek a návrhu na zahájení správního řízení, včetně návrhu na nařízení předběžného opatření jsou především zneužitím výkonu práva ze strany navrhovatele a jeho účelovou snahou obstruovat celý zadávací proces.

18.         K důvodům realizace jednacího řízení bez uveřejnění a existenci veřejného zájmu zadavatel uvedl, že z § 4 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška"), vyplývá, že přihlášky k maturitním zkouškám se podávají nejpozději do 1. 12. 2014. Dle § 4 odst. 5 písm. a) prováděcí vyhlášky pak platí, že nejpozději do 15. 12. 2014 musí být údaje o přihláškách zaneseny do informačního systému zadavatele. Pro splnění výše uvedených termínů musí být informační systém trvale přístupný tak, a aby umožnil ředitelům škol připravit podmínky pro přihlašování žáků a generovat žákům přihlášky. Informační systém musí být trvale v provozu bez ohledu na termíny přihlašování žáků, neboť jeho součástí je registr žáků a výsledků a registr pedagogických pracovníků. Bez jeho trvalé funkčnosti není možné splnit zákonné povinnosti zadavatele. Nejpozději od 1. 11. 2014, kdy končila účinnost dosavadní smlouvy, byl zadavatel nucen uzavřít novou smlouvu, aby zajistil, že jím provozovaný informační systém bude zachován v plném provozu, a aby bylo bez jakýchkoli pochybností zajištěno plnění všech povinností zadavatele. Veřejný zájem na realizaci plnění dle smlouvy na veřejnou zakázku vyplývá z povinnosti zadavatele mít nejpozději ke dni 1. 11. 2014 a dále plnohodnotně zprovozněn infomační systém, jehož správa (outsourcing služeb informační infrastruktury a souvisejících služeb) je předmětem plnění veřejné zakázky, aby byl schopen dostát svým zákonným povinnostem. Vzhledem k podanému návrhu navrhovatele ze dne 23. 10. 2014, kterým bylo zahájeno správní řízení sp. zn. Ú0HS-S887/2014/VZ, bylo zadavateli zřejmé, že nejméně do 24. 11. 2014 nebude moci v rámci užšího řízení uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky (v důsledku blokační lhůty dle § 111 odst. 5 zákona). Ke dni uzavření smlouvy dne 31. 10. 2014 tak bylo zadavateli zřejmé, že neexistuje jiný způsob, jak naplnit jeho zákonné povinnosti na zajištění provozu informačního systému po 31. 10. 2014, kdy končila účinnost dosavadní smlouvy, než uzavřením smlouvy v rámci jednacího řízení bez uveřejnění s vybraným uchazečem, jehož nabídka byla zadavatelem vyhodnocena v předcházejícím zadávacím řízení jako nejvýhodnější.

19.         K argumentu navrhovatele o opožděnosti zahájení a volbě časově náročného druhu zadávacího řízení zadavatel uvedl, že přípravu předcházejícího zadávacího řízení zahájil na přelomu roku 2013 a 2014. Součástí kroků v rámci přípravy byl schvalovací proces u zadavateli organizačně nadřízené složky  ̶ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (dále jen „MŠMT ČR“). Dne 6. 6. 2014 došlo k zahájení předcházejícího zadávacího řízení, a to více jak čtyři měsíce před okamžikem, kdy zadavatel musel uzavřít smlouvu na realizaci předmětu plnění. Zadavatel má za to, že tento časový limit je třeba považovat za zcela dostatečný pro provedení řádného užšího řízení včetně vyřízení námitek uchazečů. Volba druhu zadávacího řízení je irelevantní, protože pokud by po zadavateli bylo možno spravedlivě žádat, aby do svého harmonogramu zahrnul rovněž dostatečný časový prostor pro vyřízení námitek a návrhu před Úřadem, pak toto by nebylo možné ani v rámci otevřeného řízení, které navrhovatel doporučuje. Podle zadavatele nelze ze strany Úřadu požadovat, aby při sestavování harmonogramu veřejné zakázky bral zadavatel v potaz také případnou délku správního řízení před Úřadem, jelikož toto může dosahovat délky cca 5 až 6 měsíců v prvním stupni a až 18 měsíců v případě řízení o rozkladu. Zadavatel uvádí, že nepředvídal ani předvídat nemohl, že veškerá spravedlivě požadovaná opatření nebudou dostatečná, zejména tedy nemohl předvídat zlý úmysl navrhovatele a jeho snahu zneužít ve svůj prospěch pevně termínově stanovené povinnosti zadavatele, které vyplývají z právních předpisů.

20.         K vedenému správnímu řízení ve věci přezkumu úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení zadavatel uvedl, že vydání předběžného opatření nelze interpretovat jako potvrzení tvrzení navrhovatele o porušení zákona zadavatelem. Odkaz navrhovatele na údajné porušení zákona zadavatelem, či případně na potvrzení této domněnky navrhovatele Úřadem, je zcela irelevantní, a zadavatel proto odmítá, že by důvody pro jednací řízení bez uveřejnění byly způsobeny porušením zákona na straně zadavatele.

21.         K uzavření smlouvy na větší rozsah předmětu plnění zadavatel uvedl, že určil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 15 odst. 1 zákona tak, že v případě uzavření smlouvy na dobu neurčitou je předpokládanou hodnotou veřejné zakázky hodnota celkového peněžitého závazku zadavatele za 48 měsíců, zatímco předmět plnění na původní veřejnou zakázku byl počítán pouze na 24 měsíců. Roční hodnota veřejné zakázky je cca o 10 mil. Kč nižší, než byla roční hodnota předpokládaná v předcházejícím zadávacím řízení. Smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena na dobu neurčitou, nicméně s možností tuto vypovědět kdykoli s jednoměsíční výpovědní dobou, aby zadavatel mohl kdykoli ukončit poskytování služeb na základě smlouvy na veřejnou zakázku, a to tak, aby se plnění nepřekrývalo s plněním poskytovaným na základě smlouvy uzavřené v předcházejícím zadávacím řízení, jejíž uzavření zadavatel předpokládá. Zadavatel vzal v potaz předpokládanou délku řízení před Úřadem v obdobně složitých věcech (až 18 měsíců), a tedy také dobu, po kterou pravděpodobně nebude oprávněn v souladu s předběžným opatřením vydaným Úřadem uzavřít smlouvu na základě předcházejícího zadávacího řízení, a vyhodnotil jako nejvhodnější uzavření smlouvy na dobu neurčitou s minimální výpovědní lhůtou. Tímto způsobem zadavatel zajistil, aby byly služby poskytovány po nezbytně dlouhou dobu, a současně nebyl zadavatel nucen v případě prodloužení řízení před Úřadem zadat zakázku opětovně v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť takový stav by zadavatel byl nucen předvídat.

22.         V závěru svého vyjádření ze dne 23. 12. 2014 zadavatel požádal, aby Úřad podaný návrh zamítl, když nejsou dány zákonné důvody pro uložení zákazu plnění ze smlouvy, neboť zadavatel byl oprávněn uspokojit svou krajně naléhavou potřebu postupem v rámci jednacího řízení bez uveřejnění. Nad rámec zadavatel uvedl, že je rovněž dán veřejný zájem na pokračování v plnění předmětu veřejné zakázky.

Další průběh správního řízení

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-27123/2014/542/JPo ze dne 29. 12. 2014 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.

24.         Dne 5. 1. 2015 obdržel Úřad žádost navrhovatele ze dne 5. 1. 2015 o nahlížení do spisu, které se uskutečnilo dne 6. 1. 2015.

25.         Na základě žádosti navrhovatele ze dne 7. 1. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-687/2015/542/JPo ze dne 9. 1. 2015 určil účastníkům řízení novou lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.

Vyjádření zadavatele ze dne 22. 1. 2015

26.         Dne 22. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém uvedl, že odkazuje na svá podání učiněná v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S887/2014/VZ a rovněž na své vyjádření ze dne 23. 12. 2014. Současně Úřad informoval, že se vyjádří poté, co mu bude umožněno seznámit se s podklady po rozhodnutí a stanovena lhůta pro vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí. Zadavatel rovněž zaslal Úřadu dodatek č. 1 smlouvy ze dne 31. 10. 2014 uzavřený mezi zadavatelem a vybraným uchazečem dne 22. 1. 2015 ve věci nového sjednání podmínek zániku smlouvy ze dne 31. 10. 2014, ze kterého vyplývá, že předmětná smlouva může zaniknout:

• nabytím účinnosti výpovědi učiněné zadavatelem,
• dohodou smluvních stran,
• písemným odstoupením od smlouvy jednou smluvní stranou v případě porušení povinností vyplývajících ze smlouvy ze dne 31. 10. 2014 podstatným způsobem druhou smluvní stranou, a
• nabytím účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky, pokud zadavatel oznámí do 30 dnů ode den zahájení zadávacího řízení (nejpozději do 31. 3. 2015) vybranému uchazeči, že smlouva ze dne 31. 10. 2014 bude nahrazena smlouvu uzavřenou na základě uvedeného zadávacího řízení, pokud nedojde k výše uvedenému oznámení ze strany zadavatele, zanikne smlouva ze dne 31. 10. 2014 zahájením předmětu plnění veřejné zakázky, která bude svým předmětem plnění, byť i částečně, nahrazovat předmět plnění vyplývající ze smlouvy ze dne 31. 10. 2014.

Další průběh správního řízení

27.         Dne 23. 1. 2015 vydal Úřad opravné usnesení č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-2349/2015/542/JPo z téhož dne, kterým opravil nesprávnost spočívající v označení vybraného uchazeče uvedenou v usnesení č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-687/2015/542/JPo ze dne 9. 1. 2015 a určil účastníkům řízení novou lhůtu, ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení.

Vyjádření navrhovatele ze dne 23. 1. 2015

28.         Dne 23. 1. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne, ve kterém uvedl, že nesouhlasí s vyjádřeními zadavatele učiněnými dosud v předmětném zadávacím řízení, a proto předložil Úřadu svou repliku, přičemž v obecné rovině se odkázal na svou argumentaci uvedenou v návrhu ze dne 12. 12. 2014.

29.         K části vyjádření zadavatele týkající se postupu navrhovatele, navrhovatel uvedl, že není veden „zlým úmyslem", naopak jeho snahou je docílit nápravy zjevně nezákonného stavu, v němž se v důsledku postupu zadavatele ocitlo předcházející zadávací řízení, a který byl dále prohlouben v důsledku uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění přímo s vybraným uchazečem, aniž by byly splněny podmínky pro možnost takového postupu. Navrhovatel využil při postupu proti zadavateli legitimní postup dle zákona. Dle navrhovatele rovněž Úřad získal pochybnosti o postupu zadavatele, když v předcházejícím zadávacím řízení (pozn. Úřadu: správní řízení vedeno pod sp. zn. S887/2014/VZ) vydal předběžné opatření spočívající v zákazu zavřít smlouvu na předmět plnění původní veřejné zakázky. K odkazu zadavatele na přípis navrhovatele ze dne 31. 10. 2014 zaslaném zadavateli v souvislosti s ukončením plnění smlouvy mezi zadavatelem a navrhovatelem, a který dle zadavatele potvrzuje existence zlého úmyslu v jednání navrhovatele, navrhovatel uvedl, že prostřednictvím uvedeného přípisu pouze plnil své smluvní povinnosti při ukončování poskytování služeb zadavateli a vyjádřil připravenost situaci řešit.

30.         K časové tísni zadavatele navrhovatel uvedl, že zadavatel při svém postupu v předcházejícím zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku nepočítal s minimálními zákonnými blokačními lhůtami a okamžik zahájení a časový harmonogram předcházejícího zadávacího řízení nepřizpůsobil své potřebě mít nejpozději ke dni 1. 11. 2014 plnohodnotně zprovozněn příslušný infomační systém. K tomu navrhovatel rovněž uvedl, že zadavatel je subjekt znalý předmětu plnění původní veřejné zakázky, jakož i procesu zadávání veřejných zakázek, a proto mu muselo být zřejmé, že s ohledem na složitost předmětu plnění, nutnost stanovit přiměřené délky lhůt pro podání žádostí o účast a pro podání nabídek a časovou náročnost posouzení a vyhodnocení nabídek byla možnost uzavřít smlouvu za 4 měsíce od zahájení předcházejícího zadávacího řízení nereálná. Dle závazně stanoveného harmonogramu obsaženého v zadávacích podmínkách původní veřejné zakázky (návrhu smlouvy na její plnění) byl první časový milník plnění původní veřejné zakázky stanoven limitně do 30. 9. 2014. Aby tento termín mohl být splněn, musela být smlouva uzavřena před tímto datem. Smlouva může být uzavřena nejdříve po marném uplynutí lhůty pro podání námitek, která činí 15 kalendářních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uchazečům. K rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky by tak muselo dojít nejpozději na počátku září 2014, tedy maximálně 3 měsíce po zahájení zadávacího řízení. Při postupu v otevřeném řízení lze oproti užšímu řízení dosáhnout časové úspory (kratší minimální zákonné lhůty, možnost okamžitého navázání procesu posouzení a hodnocení nabídek na uzavření posouzení kvalifikace apod.), volbou otevřeného řízení mohl zadavatel zvýšit své šance na včasné ukončení zadávacího řízení. Zadavatel se do časové tísně s možností včas zahájit plnění smlouvy na původní veřejnou zakázku dostal ještě předtím, než mohl navrhovatel využít jakýkoliv prostředek k obraně proti postupu zadavatele. Navrhovatel obdržel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na původní veřejnou zakázku dne 25. 9. 2014. S ohledem na zákonnou lhůtu pro podání námitek by i v případě, kdyby žádné námitky podány nebyly, mohl zadavatel smlouvu na původní veřejnou zakázku uzavřít nejdříve 11. 10. 2014, tedy až po uplynutí prvního závazně stanoveného milníku (akceptace prováděcího projektu měla být ukončena nejpozději do 30. 9. 2014) a pouhé čtyři dny před limitním koncem termínu dalších tří částí plnění původní veřejné zakázky, který byl stanoven nejpozději na 15. 10. 2014, přičemž harmonogram počítal s plněním těchto částí původní veřejné zakázky po dobu v řádu týdnů.

31.         K trvání a rozsahu smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky navrhovatel uvedl, že zadavatel nesplnil podmínky pro možnost uzavření smlouvy v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, kdy zadavatel byl povinen identifikovat pouze ty části plnění veřejné zakázky, které musí být nezbytně a neodkladně plněny v překlenovacím období do uzavření smlouvy na základě řádného zadávacího řízení, a jenom ty mohl (při splnění dalších podmínek) zajistit prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Smlouva uzavřená na předmět plnění veřejné zakázky pokrývá celý předmět původní veřejné zakázky. Navrhovatel je na základě svých zkušeností s plněním předmětu veřejné zakázky přesvědčen, ženebylo nezbytné, aby do uzavření nové smlouvy na plnění předmětu původní veřejné zakázky byly poskytovány všechny služby dle smlouvy za dne 31. 10. 2014. Pokud by zadavatel zareagoval na námitky proti výsledku předcházejícího zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku, postačovalo zajistit pouze činnosti umožňující přihlašování studentů k maturitě, protože vlastní maturity už mohl podporovat poskytovatel služeb, vybraný v regulérním zadávacím řízení. Podmínka zadání v nezbytně nutném rozsahu nebyla rovněž splněna tím, že předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění zásadně přesahuje předpokládanou hodnotu původní veřejné zakázky, kterou nahrazuje. Zadavatel se rovněž dostal do rozporu s ustanovením § 84 odst. 6 zákona, neboť zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, aniž zrušil předcházející zadávací řízení, i když obě tato zadávací řízení pokrývala obdobný předmět plnění.

32.         Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 23. 1. 2015 rovněž poukázal na skutečnost, že zadavatel nesplnil svou povinnost podle § 147a odst. 2 zákona, když smlouvu ze dne 31. 10. 2014 neuveřejnil ve lhůtě 15 dní od jejího uzavření na profilu zadavatele, čímž se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

33.         Na závěr svého vyjádření ze dne 23. 1. 2015 navrhovatel uvedl, že trvá na svém návrhu ze dne 12. 12. 2014 a požaduje, aby Úřad uložil zákaz plnění smlouvy ze dne 31.10.214 uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem a uložil zadavateli pokutu za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) a e) zákona.

Další průběh správního řízení

34.         Dne 27. 1. 2015 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o nahlížení do spisu, které se uskutečnilo dne 28. 1. 2015.

35.         Dne 3. 2. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-2248/2015/542/JPo z téhož dne určil zadavateli lhůtu pro doručení dokumentů, ze kterých vyplývá odpovědnost zadavatele za přípravu a realizaci maturitní zkoušky, Úřadu.

Vyjádření zadavatele ze dne 5. 2. 2015

36.         Dne 5. 2. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém uvedl, že jeho odpovědnost za přípravu a realizaci maturitní zkoušky vyplývá z § 80 odst. 1, 2 a 3  a§ 113 odst. 1zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) a dále z prováděcí vyhlášky. Zadavatel byl za účelem zajištění výše uvedených zákonných úkolů zřízen MŠMT ČR zřizovací listinou vydanou dne 24. 3. 2009 pod č.j. 6 498/2009-23 (dále jen „zřizovací listina“), která obsahuje bližší vymezení účelu a předmětu činnosti zadavatele a jejíž text zaslal Úřadu.

Další průběh správního řízení

37.         Dne 4. 3. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-4971/2015/542/JPo z téhož dne určil zadavateli lhůtu pro doručení dokumentů, z nichž vyplývají důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014, Úřadu.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 3. 2015

38.         Dne 12. 3. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém k důvodům hodným zvláštního zřetele spojeným s veřejným zájmem vyžadujícím plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 uvedl následující.

39.         Zadavatel se odkázal na své vyjádření ze dne 5. 2. 2015, znění dokumentace veřejné zakázky a příslušné právní předpisy. Zákonné povinnosti zadavatele jsou vymezeny v školském zákoně, prováděcí vyhlášce a zřizovací listině zadavatele. Ze zřizovací listiny vyplývá, že zadavatel byl zřízen MŠMT ČR za účelem zajištění úkolů, v tomto případě zejména (v souladu s ustanoveními § 80 odst. 1, 2 a 3 školského zákona) za účelem zajištění přípravy a realizace maturitní zkoušky. Pro zajišťování veškerých činností zadavatele dle školského zákona a prováděcí vyhlášky je nezbytné využívání informačního systému, který zajišťuje komunikaci mezi zadavatelem a jednotlivými školami, digitalizaci záznamových archů s řešeními didaktických testů a jejich vyhodnocování, digitalizaci dalších personalizovaných dokumentů osvědčujících průběh a výsledky maturitní zkoušky, správu a ukládání veškeré dokumentace maturitní zkoušky a podporu dalších subsystémů komplexního informačního systému maturitní zkoušky. Informační systém maturitní zkoušky je pro zadavatele zajišťován formou outsourcingu, tedy formou komplexního poskytování služeb infrastruktury tohoto informačního systému, a to jak jeho hardwarové, tak i jeho softwarové části. Zadavatel není vlastníkem hardware, na němž je informační systém provozován a ani nedisponuje kapacitami, které by mu umožňovaly řádný provoz softwarové části informační infrastruktury, s čímž počítá i zákonem definovaný model rozpočtové skladby finančního zajištění zadavatele. V případě, že by nebyla plněna smlouva na zajištění outsourcingu infrastruktury maturitní zkoušky,zadavatel by nemohl žádným způsobem zajišťovat úkoly na základě školského zákona a bylo by nemožné provést maturitní zkoušku.

40.         S ohledem na složitost předmětu plnění smlouvy, rozsah a strukturu zpracovávaných a spravovaných dat není možné, aby byly zajištěny služby v souvislosti s provozem informační infrastruktury maturitní zkoušky jinak, než na základě tohoto smluvního vztahu. Případným neplněním smlouvy by podle mínění zadavatele došlo k ohrožení veřejného zájmu na řádném konání a průběhu maturitní zkoušky ve smyslu školského zákona.

41.         Zadavatel dále uvedl, že uzavření smlouvy na základě otevřené formy zadávacího řízení je možné v podstatě jen k termínu 1. listopadu, v jediném termínu, kdy lze, bez dramatického dopadu do úrovně plnění zákonných povinností, provést reinstalaci systémů a migraci dat. Zadavatel dále uvedl, že již činí konkrétní kroky k zadání veřejné zakázky, která nahradí plnění na základě smlouvy, a to v otevřené soutěži předpokládané zákonem.

Další průběh správního řízení

42.         Dne 13. 3. 2015 obdržel Úřad žádost navrhovatele z téhož dne o nahlížení do spisu, které se uskutečnilo dne 16. 3. 2015.

43.         Dne 7. 5. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014/VZ-10961/2015/542/JPo z téhož dne určil zadavateli lhůtu pro doručení dokumentů, z nichž vyplývají konkrétní kroky k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, která nahradí plnění ze smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2014, Úřadu.

Vyjádření zadavatele ze dne 14. 5. 2015

44.         Dne 14. 5. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém k žádosti Úřadu o doručení dokumentů, z nichž vyplývají konkrétní kroky k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, která nahradí plnění ze smlouvy uzavřené dne 31. 10. 2014, uvedl následující. Zadavatel neprodleně po uzavření smlouvy ze dne 31. 10. 2014 zahájil kroky směřující k zahájení nového zadávacího řízení veřejné zakázky způsobem předpokládaným dle zákona, jejíž předmět by nahradil plnění na základě smlouvy uzavřené s vybraným uchazečem. Protože však rozhodl o změně koncepce provozu informační infrastruktury maturitní zkoušky, která spočívá zejména v nahrazení outsourcingu hardwarové části informační infrastruktury maturitní zkoušky poptáním dodávky tohoto hardware a dále oddělením služeb housingu datového centra a poskytování konektivity od služeb provozu informační infrastruktury maturitní zkoušky, zahájil nejdříve práce na vypracování zadávacích podmínek veřejné zakázky na výběr dodavatele hardware pro informační infrastrukturu maturitní zkoušky a poskytovatele služeb provozu informační infrastruktury maturitní zkoušky.  K tomuto dále uvedl, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou ze strany zadavatele finalizovány, přičemž na začátku dubna 2015 byly v souladu s vnitroresortními předpisy odeslány odboru veřejných zakázek MŠMT ČR k vyjádření. Kladné stanovisko MŠMT ČR je nezbytnou podmínkou zahájení zadávacího řízení veřejné zakázky. Toto kladné stanovisko MŠMT ČR dosud zadavatel neobdržel. Zadavatel předpokládá odeslání oznámení předběžných informací neprodleně po ukončení připomínkového řízení a souhlasu s veřejnou zakázkou ze strany MŠMT ČR. V příloze zadavatel Úřadu předložil souhrn e-mailové komunikace s MŠMT ČR od 7. 4. 2015 do dne 14. 5. 2015, ze kterých má vyplývat, že zadavatel podniká konkrétní kroky k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, která nahradí plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014.

Průběh správního řízení S354/2015/VZ

45.         Zahájení správního řízení sp. zn. S354/2015/VZ oznámil Úřad zadavateli přípisem pod č. j. ÚOHS-S0354/2015/VZ-14330/2015/542/JPo dne 15. 6. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Následně Úřad usnesením č. j. ÚOHS‑S0354/2015/VZ-14331/2015/542/JPo ze dne 15. 6. 2015 stanovil zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

46.         Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 15. 6. 2015 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení sp. zn. S 354/2015/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v souvislosti s nedodržením postupu stanoveného v ustanovení § 21 odst. 2 zákona a rovněž ve věci možného spáchání správního deliktu zadavatele podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona v souvislosti s nedodržením postupu stanoveného v ustanovení § 146 odst. 1 zákona.

Spojené správní řízení sp. zn. S1091/2014,S354/2015/VZ

47.         Dne 18. 6. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S1091/2014,S354/2015/VZ-14352/2015/542/JPo z téhož dne spojil správní řízení sp. zn. S1091/2014/VZ se správním řízením vedeným Úřadem pod sp. zn. S354/2015/VZ.

48.         Účastníky spojeného správního řízení sp. zn. S1091/2014,S354/2015/VZ podle ustanovení § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel,
• vybraný uchazeč.

49.         Dne 19. 6. 2015 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S1091/2014,S354/2015/VZ-14463/2015/542/JPo z téhož dne, kterým určil účastníkům řízení novou lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení a rovněž jim určil lhůtu, ve které byli oprávněni seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim.

Vyjádření zadavatele ze dne 23. 6. 2015

50.         Dne 24. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 23. 6. 2015, ve kterém zadavatel sdělil, že veřejná zakázka byla zadána v souladu se zákonem, přičemž zadavatel použil jednací řízení bez uveřejnění ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona a byly naplněny veškeré podmínky pro jeho užití.

51.         Zadavatel se odkázal na své předchozí vyjádření, které učinil na základě usnesení Úřadu ze dne 4. 3. 2015 s tím, že v tomto vyjádření popisoval okolnosti, které podmiňovaly vznik krajně naléhavého případu ve smyslu § 23 odst. 4 písm. b) zákona a odůvodňovaly zadání veřejné zakázky na zajištění informační infrastruktury a souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky v jednacím řízení bez uveřejnění.

52.         Zadavatel opětovně uvedl, že dle školského zákona je zadavatel subjektem odpovědným za přípravu a realizaci maturitní zkoušky s tím, že povinnosti zadavatele se tedy vztahují v první řadě k přípravě a realizaci maturitní zkoušky, zejména její společné části, která se koná formou didaktického testu, formou písemné práce a ústní formou před zkušební maturitní komisí. Konkrétní způsob zajišťování povinností zadavatele stanovených v § 80 školského zákona je vymezen ve vyhlášce, přičemž tato předpokládá součinnost mezi školami, na nichž se maturitní zkoušky konají, a zadavatelem prostřednictvím informačního systému zadavatele.

53.         Zadavatel ve svém vyjádření zdůraznil, že bez tohoto informačního systému by nebylo možné provádět úkoly zadavatele v rozsahu stanoveném školským zákonem a vyhláškou a jeho nefunkčnost by zcela znemožnila přípravu a realizaci maturitní zkoušky.

54.         Zadavatel uvedl, že informační systém maturitní zkoušky je již od roku 2010 pro zadavatele zajišťován formou outsourcingu, tedy formou komplexního poskytování služeb infrastruktury toho informačního systému, a to jak jeho hardwarové, tak i jeho softwarové část. Jelikož byla infrastruktura informačního systému poskytována formou služby, zadavatel není, a ani v době zadání veřejné zakázky nebyl, vlastníkem hardware, na němž byl informační systém provozován. Současně, zadavatel v době zadání veřejné zakázky nedisponoval kapacitami, které by mu umožňovaly řádný provoz softwarové části informačního systému.

55.         Zadavatel dále uvedl, že pro jarní zkušební období musí žák podat přihlášku nejpozději do 1. 12., resp. 25. 6. pro podzimní zkušební období, přičemž ředitelé středních škol jsou povinni odeslat prostřednictvím informačního systému zadavateli přihlášky nejpozději do 15. 12., resp. 30. 6. pro podzimní zkušební období. Ve výše vymezených obdobích a v obdobích tomu předcházejících je nezbytné, aby byla zajištěna funkčnost informačního systému zadavatele.

56.         Zadavatel konstatoval, že účinnost smlouvy o outsourcingu uzavřené s navrhovatelem byla ukončena ke dni 31. 10. 2014. Jelikož byly ze strany navrhovatele podány námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a následně dne 23. 10. 2014 také podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nebyl zadavatel oprávněn uzavřít smlouvu na plnění původní veřejné zakázky. Ode dne 1. 11. 2014 tak zadavatel neměl zajištěny služby informační infrastruktury maturitní zkoušky.

57.         Zadavatel uvedl, že výše uvedené okolnosti bránily zadavateli ve výkonu jeho zákonem stanovených povinností souvisejících se zajištěním společné části maturitní zkoušky. Pokud by tedy zadavatel neuzavřel novou smlouvu na zajištění ICT podpory infrastruktury maturitní zkoušky na základě jednacího řízení bez uveřejnění, nemohl by žádným způsobem plnit úkoly stanovené mu školským zákonem a nezajistil by přípravu a realizaci maturitní zkoušky s tím, že tato skutečnost by měla negativní následky nejen ekonomického charakteru, ale zejména by byl významně poškozen veřejný zájem, neboť by bylo ohroženo ukončení středoškolského vzdělávání a zahájení dalšího navazujícího vzdělávání pro téměř sto tisíc žáků středních škol v České republice. Zadavatel shrnul, že zajištění informační infrastruktury pro konání maturitní zkoušky bylo zcela nezbytné a nevyhnutné.

58.         Ke vzniku krajně naléhavého případu zadavatel uvedl, že jej nezpůsobil, ani jej nemohl odůvodněně předvídat. Zadavatel uvedl, že s vědomím, že aktuálně účinnost smlouvy o outsourcingu informační infrastruktury maturitní zkoušky uzavřené se společností CGI IT Czech Republic končí k 31. 10. 2014, zahájil již v roce 2013 aktivní kroky k přípravě nové veřejné zakázky na další období. Zadavatel zpracoval návrh variant dalšího možného postupu a předložil ho ke schválení gremiální poradě skupiny II a následně pak poradě vedení. Zadavatel následně popsal další učiněné kroky v souvislosti se zadáním původní veřejné zakázky, přičemž uvedl následující. Dne 16. 12. 2013 byla poradou náměstků MŠMT schválena varianta A předloženého návrhu. Dne 20. 12. 2013 schválil ministr uveřejnění předběžného oznámení zadavatele o úmyslu zadat zakázku s názvem „CZVV – zajištění informační infrastruktury souvisejících služeb pro řízení a kontrolu společné části maturitní zkoušky“ formou užšího řízení dle § 28 zákona. Základními parametry takto schválené veřejné zakázky na outsourcing služeb byly předpokládaná hodnota 194 000 000 Kč bez DPH a doba realizace čtyři roky. Před zahájením zadávacího řízení veřejné zakázky došlo k zásadnímu posunu v predikci dalšího vývoje maturitní zkoušky po roce 2016 ze strany MŠMT. Novým vedením MŠMT bylo rozhodnuto o změně základních parametrů zakázky, a to zejména co do doby trvání smlouvy o poskytování služeb outsourcingu, když byla stanovena předpokládaná hodnota plnění na 94 000 000 Kč bez DPH a doba trvání smlouvy na 2 roky. Dne 23. 4. 2014 obdržel zadavatel souhlas ministra k uveřejnění oznámení předběžných informací. Příslušné opravné předběžné oznámení veřejného zadavatele bylo uveřejněno dne 25. 4. 2014. Dne 9. 6. 2014 bylo ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatel uveřejněno oznámení o zakázce a na profilu zadavatele byla současně uveřejněna kvalifikační dokumentace.  Lhůta pro podání žádostí o účast a prokázání kvalifikace v rámci užšího veřejného řízení byla stanovena do 14. 7. 2014. S ohledem na žádost o dodatečné informace ze strany jednoho ze zájemců o účast byla lhůta prodloužena do 21. 7. 2014. Dne 29. 7. 2014 odeslal zadavatel dvěma uchazečům výzvu k podání nabídek, přičemž lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 9. 9. 2014. Dne 25. 9. 2014 zadavatel rozhodl o výběru nevhodnější nabídky. Navrhovatel podal dne 10. 10. 2014 námitky proti rozhodnutí zadavatele. Rozhodnutí o nevyhovění námitkám bylo navrhovateli doručeno 14. 10. 2014. Následně, jak bylo popsáno výše, došlo k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a k nařízení předběžného opatření.

59.         Zadavatel konstatoval, že z načrtnuté časové osy je zřejmé, že již v dostatečném předstihu zahájil kroky směrující k uzavření navazující smlouvy o outsourcingu na základě původní veřejné zakázky. V důsledku podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele a následného nařízeného předběžného opatření nebyl zadavatel oprávněn smlouvu uzavřít a vznikl krajně naléhavý případ, který zadavatel v žádném případě nezpůsobil.

60.         Zadavatel dále uvedl, že co se týče rozhodování o záměru a způsobu zadání původní veřejné zakázky byl zcela závislý na MŠMT, přičemž zadavatel dále uvedl, že nemohl předvídat ani ovlivnit změnu koncepce maturitní zkoušky ze strany nového vedení MŠMT, která měla za následek nutnost změny zadávacích podmínek původní řádně připravené a oznámené veřejné zakázky.

61.         Závěrem zadavatel uvedl, že si není vědom žádného porušení ZVZ v rámci realizace zadávacího řízení, kvůli kterému by bylo na místě zahájit řízení o přezkumu úkonů zadavatele z moci úřední, případně které by představovalo spáchání správního deliktu a dále konstatoval, že zadal veřejnou zakázku z důvodů krajní naléhavosti uvedených v § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž veškeré podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění byly, dle jeho mínění, zcela nepochybně naplněny.

62.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhnul, aby Úřad správní řízení zahájené z moci úřední zastavil, neboť nejsou dány důvody pro uložení opatření k nápravě.

Další průběh správního řízení

63.         Dne 25. 6. 2015 obdržel Úřad žádost zadavatele z téhož dne o nahlížení do spisu, které se uskutečnilo dne 30. 6. 2015.

64.         Dne 26. 6. 2015 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele ze dne 23. 6. 2015, ve kterém navrhovatel uvedl, že k doposud navrženým důkazům nebude doplňovat další ani činit jiné návrhy.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

65.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, dokumentace o původní veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že:

• zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž tento postup uvedeného zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku,
• zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit,
• ve věci návrhu navrhovatele na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 rozhodl podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť Úřad ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 zákona shledal, že existují důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadující pokračování plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014.

Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

66.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

67.         Z ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona vyplývá, že veřejným zadavatelem je státní příspěvková organizace.

68.         Z § 80 odst. 2 školského zákona vyplývá, že MŠMT ČR zřídilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (zadavatele) jako státní příspěvkovou organizaci.

69.         Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku dne 27. 10. 2014 zasláním Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění č. j. C624/B/2014/Ř z téhož dne vybranému uchazeči jako veřejný zadavatel ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona.

Závěry Úřadu k oprávněnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem

70.         Úřad posoudil skutečnosti obsažené v dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádřeních účastníků řízení ve vzájemných souvislostech a k oprávněnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

71.         Zákon upravuje v ustanovení § 21 odst. 1 tyto druhy zadávacích řízení:

a)        otevřené řízení,

b)        užší řízení,

c)        jednací řízení s uveřejněním,

d)        jednací řízení bez uveřejnění,

e)        soutěžní dialog,

f)         zjednodušené podlimitní řízení.

72.         Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení, a za podmínek stanovených v ustanovení § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.

73.         Podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže je nezbytné veřejnou zakázku zadat v krajně naléhavém případě, který zadavatel svým jednáním nezpůsobil a ani jej nemohl předvídat, a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

74.         Ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 písm. a) zákona lhůta pro doručení žádostí o účast v užším řízení a požadovaných dokladů prokazujících splnění kvalifikace nesmí být u nadlimitních veřejných zakázek kratší než 37 dnů.

75.         Podle § 39 odst. 3 písm. a) zákona lhůta pro podání nabídek u nadlimitních veřejných zakázek nesmí být kratší než

1. 52 dny v otevřeném řízení, nebo

2. 40 dnů v užším řízení.

76.         Podle § 40 odst. 1 zákona pokud veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů.

77.         Podle § 82 odst. 1 zákona zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81.

78.         Podle § 110 odst. 6 zákona před uplynutím lhůty pro podání námitek podle odstavců 3 až 5 a do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu.

79.         Podle § 111 odst. odst. 5 zákona pokud zadavatel podaným námitkám ve lhůtě podle odstavce 1 nevyhověl, nesmí zadavatel před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, a je-li tento návrh podán včas, ve lhůtě 45 dnů ode dne doručení námitek uzavřít smlouvu. Pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že námitkám nevyhověl. Je-li před uplynutím lhůty podle věty první řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zastaveno, zákaz uzavřít smlouvu se ruší dnem zastavení řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

80.         Zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku dne 27. 10. 2014 zasláním Výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, č. j. C624/B/2014/Ř z téhož dne (dále jen „výzva“) vybranému uchazeči. Předmětem veřejné zakázky je zajištění služeb ICT řešení maturitní zkoušky, a to poskytování outsourcingu služeb informační infrastruktury a souvisejících služeb nezbytných pro provoz IŘMZ jako systému ICT řízení a kontroly průběhu maturitní zkoušky (provozní služby), inicializaci těchto služeb, tedy vytvoření technických podmínek a předpokladů pro poskytování tohoto outsourcingu (inicializační služby) a v poskytování dalších služeb (konzultační služby). Předmět plnění veřejné zakázky je do značné míry velmi podobný stanovenému předmětu plnění původní veřejné zakázky, avšak vykazuje určité nuance. Doba plnění předmětu veřejné zakázky byla stanovena na dobu neurčitou s možností ukončit účinnost této smlouvy mimo jiné výpovědí ze strany zadavatele s výpovědní lhůtou jeden měsíc bez udání důvodu.

81.         Použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatel zdůvodnil v příloze č. 2 výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění následujícími skutečnostmi. Zadavatel je podle školského zákona odpovědný za přípravu a realizaci maturitní zkoušky. Pro tyto účely disponuje komplexním informačním systémem pro přípravu a realizaci maturitní zkoušky, který byl plně ověřen a využit v letech 2011 až 2014. Účinnost smlouvy se stávajícím dodavatelem tohoto systému končila k 31. 10. 2014. Zadavatel proto zahájil dne 24. 6. 2014 předcházející zadávací řízení na původní veřejnou zakázku, v rámci kterého obdržel zadavatel námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, kterým rozhodnutím zadavatele ze dne 14. 10. 2014 nevyhověl. Následně byl podán Úřadu návrh na zahájení řízení na přezkoumání úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení (pozn. Úřadu: správní řízení vedeno pod sp. zn. S887/2014/VZ). Vzhledem k nemožnosti zahájit plnění předmětu původní veřejné zakázky s poskytovatelem vybraným v předcházejícím zadávacím řízení před ukončením smlouvy se stávajícím poskytovatelem předmětných služeb, došel zadavatel k názoru, že jsou naplněny podmínky dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

82.         Zaslání výzvy k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění pouze vybranému uchazeči zadavatel zdůvodnil skutečností, že nabídka vybraného uchazeče podaná v rámci předcházejícího zadávacího řízení zcela splnila požadavky zadavatele definované v tomto zadávacím řízení. 

83.         Výzvou k podání nabídky ze dne 27. 10. 2014 určil zadavatel vybranému uchazeči termín pro jednání o nabídce na veřejnou zakázku na 29. 10. 2014, přičemž termín posledního možného jednání s vybraným uchazečem byl stanoven na 31. 10. 2014. Dne 31. 10. 2014 podal vybraný uchazeč nabídku na veřejnou zakázku a téhož dne zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž akceptoval nabídku vybraného uchazeče, a rovněž téhož dne uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

84.         Oznámení o zadání zakázky bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 12. 11. 2014 a uveřejněno dne 13. 11. 2014 pod ev. č. zakázky 401892 a v Úředním věstníku Evropské unie bylo oznámení uveřejněno dne 14. 11. 2014 pod ev. č. 2014/S 220-389417.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o původní veřejné zakázce

85.         Dne 23. 10. 2014 podal navrhovatel Úřadu návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení. Z dokumentace o původní veřejné zakázce, kterou měl Úřad v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S887/2014/VZ k dispozici, vyplývá následující průběh předcházejícího zadávacího řízení.

86.         Zadavatel zahájil předcházející zadávací řízení na původní veřejnou zakázku zasláním oznámení do Věstníku veřejných zakázek dne 6. 6. 2014, které bylo uveřejněno dne 9. 6. 2014, ve znění opravy uveřejněné dne 24. 6. 2014. Předmětem původní veřejné zakázky bylo poskytování outsourcingu služeb informační infrastruktury a souvisejících služeb nezbytných pro provoz IŘMZ jako systému ICT řízení a kontroly průběhu maturitní zkoušky, inicializaci těchto služeb, tedy vytvoření technických podmínek a předpokladů pro poskytování tohoto outsourcingu a v poskytování dalších služeb.

87.         Doba plnění předmětu původní veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v bodu 4.1. zadávacích podmínek odkazem na „Závazný vzor smlouvy“, který tvořil přílohu č. 3 zadávacích podmínek (dále jen „závazný vzor smlouvy“). V bodu 4.1. závazného vzoru smlouvy byla stanovena povinnost uchazeče zavázat se k zahájení inicializační služby bezprostředně po uzavření předmětné smlouvy a dokončit ji v souladu s „Harmonogramem plnění“, který byl nedílnou součástí závazného vzoru smlouvy jako její Příloha č. 3 (dále jen „harmonogram plnění“). V harmonogramu plnění byly konkretizovány dílčí částí plnění jednotlivých fází předmětu původní veřejné zakázky, ke kterým byly formou stanovení pevného data přiřazeny nejzazší termíny, do kterých musí být tyto fáze splněny. Pro fázi „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ původní veřejné zakázky zadavatel stanovil, že musí být hotová nejpozději do 30. 9. 2015, přičemž další fáze spočívající v iniciaci služeb provozu a v první vlně migrace dat měly být provedeny do 15. 10. 2014 a samotné zahájení poskytování služeb bylo závazně stanoveno na 1. 11. 2014 (jen ve dvou případech od 1. 1. 2015).

88.         Výzvou k podání nabídky ze dne 29. 7. 2014 určil zadavatel uchazečům termín pro podání nabídky na původní veřejnou zakázku do 9. 9. 2014 s tím, že otvírání obálek se bude konat rovněž dne 9. 9. 2014. Dne 22. 9. 2014 proběhlo jednání hodnotící komise zadavatele, v rámci kterého byla vyhotovena zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, kdy hodnotící komise doporučila zadavateli uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku s vybraným uchazečem.

89.         Dne 25. 9. 2014 zadavatel doručil oběma uchazečům o původní veřejnou zakázku rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 25. 9. 2014.

90.         Dne 9. 10. 2014 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, kterým zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 14. 10. 2014 částečně nevyhověl a částečně je odmítl.

91.         Vzhledem k tomu, že se navrhovatel neztotožnil se závěry zadavatele uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal Úřadu dne 23. 10. 2014 návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení.

Závěry Úřadu k oprávněnosti použití jednacího řízení bez uveřejnění zadavatelem

92.         K použití jednacího řízení bez uveřejnění Úřad uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je typem zadávacího řízení, v němž zadavatel vyzývá k jednání jednoho zájemce nebo omezený okruh zájemců. Z obecného hlediska je použití jednacího řízení bez uveřejnění vázáno na splnění omezujících podmínek, aby tohoto typu zadávacího řízení nebylo zneužíváno. Zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění je možné použít v tom případě, kdy uspokojení potřeby zadavatele není nebo nebylo možné dosáhnout v „klasickém“ zadávacím řízení, tj. soutěží o zakázku. Zadavatel se může obrátit na jednoho nebo více vybraných zájemců, s nimiž bude vyjednávat smluvní podmínky, aniž by tento záměr musel předem uveřejnit, pouze za podmínek uvedených v ustanovení § 23 zákona. V šetřeném případě směřuje argumentace zadavatele k použití ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, tj. k nezbytnosti zadat veřejnou zakázku v krajně naléhavém případě.

93.         Jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona je zadavatel oprávněn využít za současného splnění těchto předpokladů, které musí být propojeny příčinnou souvislostí:

a)        musí se jednat o krajně naléhavý případ;

b)        tento krajně naléhavý případ zadavatel svým jednáním nezpůsobil;

c)        zadavatel tento krajně naléhavý případ nemohl předvídat;

d)        z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení.

94.         O použití příslušného druhu zadávacího řízení rozhoduje zadavatel, který za způsob zadání veřejné zakázky nese odpovědnost. Je na zadavateli, aby prokázal, že objektivně došlo k současnému naplnění všech uvedených podmínek. K posouzení existence důvodů, jež vedou k možnosti plnění pouze jediným dodavatelem (tj. k aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona v případě, že prokazatelně existuje krajně naléhavý případ), musí zadavatel přistupovat zodpovědně, aby se použitím mimořádného způsobu zadání nedostal do rozporu se zákonem. V neposlední řadě je zadavatel rovněž povinen zajistit, aby objektivní existence důvodů, která vedla k aplikaci jednacího řízení bez uveřejnění, byla prokazatelná a přezkoumatelná. V této souvislosti odkazuje Úřad na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), např. rozhodnutí C-385/02 ze dne 14. 9. 2004, ve kterém SDEU konstatoval, že ustanovení, která povolují výjimky z pravidel při zadávání veřejných zakázek, musí být vykládána restriktivně a důkazní břemeno ohledně existence výjimečných podmínek odůvodňujících výjimku nese ten, kdo se jich dovolává – tedy zadavatel (viz články č. 19 a č. 20 rozsudku).

95.         K naplnění podmínky existence krajně naléhavého případu Úřad konstatuje, že se musí objektivně jednat o události výjimečné povahy, které ve svém důsledku vyvolají mimořádné řešení vzniklé situace odchylující se od obecných či standardních postupů souvisejících se zadáním veřejné zakázky. Obecně půjde o situace, které v sobě zahrnují prvek naléhavosti, tzn. situace, jež jsou svou povahou akutní, havarijní či přímo krizové, přičemž prvek naléhavosti objektivně dosahuje značné (krajní) intenzity.

96.         Dalším předpokladem pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona je, že zadavatel tento krajně naléhavý případ svým jednáním nezpůsobil. Stanovená podmínka předpokládá, že jednání či opomenutí zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. V tomto smyslu se tedy musí jednat o objektivně nepředvídatelné případy, vzniklé nezávisle na vůli zadavatele, jejichž vznik zadavatel nemohl předpokládat a ani je svým jednáním (případně opomenutím) nezpůsobil. Za nepředvídatelné případy tak nelze považovat situace, které vznikly v důsledku jednání zadavatele, nebo pro jejichž vznik zadavatel připravil podmínky. Nesmí tedy ze strany zadavatele dojít ke konání či opomenutí, které by zapříčinilo vznik tohoto stavu. Zadavatel tedy nemůže tohoto druhu jednacího řízení bez uveřejnění užít například tehdy, pokud nedojde k zadání veřejné zakázky a zadavatel pouze svým opomenutím zapříčinil, že toto plnění vzhledem k časové limitaci nemůže být zadáno prostřednictvím jiného zadávacího řízení.

97.         Předpokladem pro aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona je rovněž situace, kdy zadavatel vznik krajně naléhavého stavu nemohl předvídat. Zákon tímto požadavkem po zadavateli požaduje, aby prokázal objektivní nemožnost předvídat vznik takového krajně naléhavého případu. Při výkladu pojmu naléhavost je pak třeba přihlédnout k tomu, zdali zadavatel měl či neměl možnost se na takový stav připravit. Pokud tato možnost byla u zadavatele dána, nelze o naléhavosti v uvedeném smyslu hovořit.

98.         V odůvodnění pro použití jednacího řízení bez uveřejnění (viz body 18. a 81. tohoto rozhodnutí) zadavatel uvedl, že vzhledem k nutnosti kontinuity poskytování služeb, které byly předmětem původní veřejné zakázky, považoval za nezbytné uzavřít smlouvu na služby s novým dodavatelem od 31. 10. 2014, avšak Úřadem zahájené správní řízení v souvislosti s vydaným předběžným opatřením mu neumožňovaly uzavřít smlouvu do doby, než bude pravomocně skončeno správní řízení. K tomuto zadavatel uvedl, že nemohl déle vyčkávat rozhodnutí Úřadu a vzhledem k časovému limitu pro zajištění služeb zadal veřejnou zakázku z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění.

99.         K podmínce nepředvídatelné situace, kterou zadavatel svým jednáním nezpůsobil, Úřad uvádí, že stanovená podmínka předpokládá, že jednání zadavatele není v příčinné souvislosti s existencí krajně naléhavého případu. Úřad po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že zadavatel sám zapříčinil situaci, kdy vzhledem k zadavatelem stanovenému harmonogramu plnění původní veřejné zakázky, který obsahoval nejzazší termíny provedení jednotlivých fází původní veřejné zakázky, nemohla být ve vztahu k možné délce trvání zadavatelem zvoleného užšího zadávacího řízení původní veřejná zakázka zadána a zadavatel se tak vlastním přičiněním následně dostal do situace, kdy nebylo možné zadat předmět plnění veřejné zakázky prostřednictvím jiného zadávacího řízení než prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. K tomuto závěru Úřad dále uvádí, že zadavatel si byl vědom, že potřebuje, aby předmět plnění původní veřejné zakázky byl novým poskytovatelem v plné šíři poskytován od 1. 11. 2014, přičemž toto mohlo být splněno pouze za podmínky započatí iniciačních služeb v průběhu měsíce září 2014, což vyplývá ze závazného vzoru smlouvy předloženého uchazečům o původní veřejnou zakázku jako příloha zadávací dokumentace (viz bod 87 tohoto rozhodnutí).

100.     Výběr druhu zadávacího řízení (užší řízení) a stanovení zadávacích podmínek (v tomto případě harmonogram poskytování služeb) je nepochybně záležitostí zadavatele. K zadání původní veřejné zakázky v předcházejícím zadávacím řízení s obdobným předmětem plnění jako u veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění nedošlo v důsledku počínání zadavatele, který v průběhu předcházejícího zadávacího řízení v návaznosti na stanovené zadávací podmínky v dokumentaci k původní veřejné zakázce nezohlednil lhůty (limity) stanovené zákonem o veřejných zakázkách v souvislosti s procesem zadávání veřejné zakázky.

101.     Zadavatel zahájil předcházející zadávací řízení dne 6. 6. 2015 odesláním oznámení o zakázce do Věstníku veřejných zakázek. S ohledem na zákonné lhůty pro zadání veřejné zakázky v užším řízení, která činí u nadlimitní veřejné zakázky 37 dnů pro doručení žádostí o účast a prokázání kvalifikace a dále 40 dnů pro podání nabídky, s ohledem na lhůtu dle § 82 odst. 1 zákona, kdy zadavatel nesmí 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uzavřít smlouvu a dále s ohledem na blokační lhůtu podle § 111 odst. 5 zákona, která v případě, že zadavatel podaným námitkám nevyhoví a současně je podan návrh u Úřadu, činí 45 dnů ode dne doručení námitek, je zřejmé, že smlouva na plnění původní veřejné zakázky nemohla být uzavřena tak, aby bylo možné dodržet stanovené zadávací podmínky původní veřejné zakázky, ve kterých zadavatel stanovil nejzazší termín realizace části plnění „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ do 30. 9. 2014, a to ani v případě, kdy by zadavatel o 5 dnů zkrátil dobu zadávacího řízení v souladu s ustanovením § 40 odst. 1 zákona.

102.     Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel v předcházejícím zadávacím řízení rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 25. 9. 2015 a téhož dne doručil toto rozhodnutí všem dotčeným uchazečům, avšak smlouvu v souladu s ustanovením § 82 odst. 1 zákona nemohl uzavřít dříve než 11. 10. 2014, přičemž v závazném harmonogramu plnění stanovil u části „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ nejzazší termín realizace do 30. 9. 2014. V této souvislosti Úřad uvádí, že nelze akceptovat postup zadavatele, který stanovil v původní veřejné zakázce nejzazší termín realizace části plnění „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ do 30. 9. 2014 a současně rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 25. 9. 2015, neboť je zřejmé, že smlouvu na původní veřejnou zakázku nebylo možné s ohledem na lhůtu pro podání námitek uzavřít včas. Úřad uvádí, že v  šetřeném případě by bylo možné uvažovat o vzniku krajně naléhavé situace, kterou zadavatel svým jednáním nezpůsobil pouze v případě, kdy by zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky tak, aby nebyl ohrožen nejzazší termín začátku realizace původní veřejné zakázky při současném respektování lhůt, ve kterých není možné ze zákona uzavřít smlouvu, tedy lhůt podle § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona. Vzhledem k tomu, že v původní veřejné zakázce ponechal zadavatel mezi nejzazším termínem zahájení realizace původní veřejné zakázky a rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky pouze 5 dní, nebylo možné uzavřít smlouvu na zajištění služeb v souladu s harmonogramem plnění, jež byl nedílnou součástí závazného návrhu smlouvy.

103.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že při zohlednění zákonných lhůt v případě oprávněného využití institutu ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele nebylo možné původní veřejnou zakázku v souladu s nastaveným harmonogramem plnění zadat v užším řízení. Nad rámec výše uvedeného konstatování Úřad ve vztahu ke konkrétním úkonům zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci původní veřejné zakázky nezohlednil časové hledisko průběhu zadávacího řízení, když v harmonogramu plnění původní veřejné zakázky nastavil termíny, které nebyly za situace, kdy zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 25. 9. 2014, možno realizovat.

104.     V návaznosti na výše uvedené a vzhledem k tomu, že zadavatel již v době zahájení původního zadávacího řízení stanovil nejzazší termíny realizace jednotlivých fází původní veřejné zakázky, bylo s ohledem na zvolený druh zadávacího řízení a zákonem stanovené lhůty, ve kterých nelze po výběru nejvhodnější nabídky podepsat smlouvu, možné jednoznačně dovodit, že takto koncipované zadávací řízení nebylo možné zrealizovat v souladu se zadávacími podmínkami, resp. nebylo reálné, s ohledem na zákonné lhůty, podepsat smlouvu tak, aby mohlo být zahájeno plnění veřejné zakázky v souladu se stanoveným harmonogramem plnění.

105.     Jak vyplývá z následného postupu zadavatele, uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku dne 31. 10. 2014 došlo k výraznému časovému zkrácení doby realizace přípravných fází projektu (prováděcí projekt, iniciace služeb, první vlna migrace dat apod.) oproti záměru zadavatele v předcházejícím zadávacím řízení, neboť samotné poskytování služeb bylo zahájeno v původním termínu, tj. dne 1. 11. 2014. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel možnému průběhu předcházejícího zadávacího řízení mohl přizpůsobit harmonogram plnění, konkrétně posunout datum nejzazšího termínu realizace etapy „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ a dalších fází realizace původní veřejné zakázky předcházejících samotnému zahájení poskytování služeb (skutečnost, že taková změna projektu byla proveditelná, shledává Úřad ve výše uvedeném následném postupu, kdy v šetřeném případě došlo ke zkrácení doby realizace přípravných fází v rámci předmětu plnění veřejné zakázky). V návaznosti na výše uvedené Úřad shrnuje, že při tvorbě závazného harmonogramu plnění veřejné zakázky (v případě, kdy zadavatel stanoví datem nejzazší termíny realizace jednotlivých fází) musí zadavatel vzít v potaz délku trvání zadávacího řízení a zohlednit rovněž jednotlivé zákonné lhůty stanovené v souvislosti s průběhem zadávacího řízení. V případě, že zadavatel závazně stanoví termíny plnění, které předcházejí samotnému uzavření smlouvy, pak zcela určitě nejde o situaci, kterou by zadavatel svým jednáním nezpůsobil.

106.     Úřad konstatuje, že zadavatel tím, že nepřizpůsobil předcházející zadávací řízení na původní veřejnou zakázku požadovanému termínu realizace, způsobil tímto svým jednáním sám vznik krajně naléhavé situace, a tudíž následné použití jednacího řízení bez uveřejnění pro zadání veřejné zakázky bylo učiněno v rozporu se zákonem.

107.     I přes to, že zadavatel mohl v době zahájení předcházejícího zadávacího řízení dovodit, že nelze v užším řízení realizovat zadávací řízení s dodržením všech zákonných lhůt a současně uzavřít smlouvu tak, aby bylo možné první fázi plnění původní veřejné zakázky realizovat do 30. 9. 2014, nepřizpůsobil zadavatel této skutečnosti svůj postup při zadávání původní veřejné zakázky a následně se dostal do situace, kdy zadal veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona, bez ohledu na to, že vznik krajní naléhavosti sám způsobil.

108.     K argumentu zadavatele, že ze strany Úřadu nelze požadovat, aby  zadavatel při sestavování harmonogramu veřejné zakázky bral v potaz také případnou délku správního řízení před Úřadem, Úřad předně uvádí, že je právem dodavatelů podat k Úřadu návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel tedy musí v harmonogramu zadávacího řízení počítat s tím, že je možné, že některý z dodavatelů podá k Úřadu návrh, a zahájit tak zadávání veřejné zakázky v dostatečném předstihu, resp. postupovat v zadávacím řízení dostatečně rychle tak, aby bylo možno zadat veřejnou zakázku i v případě podání návrhu k Úřadu, jak uvedl předseda Úřadu v pravomocném rozhodnutí č. j. ÚOHS-R47/2013/VZ-21020/2013/310/DBa ze dne 30. 10. 2013. Zadavatel je však v souladu se zákonem především povinen při stanovování harmonogramu zadávacího řízení počítat se lhůtami pro podání námitek proti jednotlivým úkonům zadavatele, se lhůtami pro podání návrhu Úřadu a s tzv. blokační lhůtou, ve které nesmí v případě podání návrhu s vybraným uchazečem uzavřít smlouvu. V tomto případě blokační lhůta ve smyslu § 111 odst. 5 zákona končila 24. 11. 2014, tedy ve značném časovém odstupu od požadovaného termínu provedení některých etap plnění původní veřejné zakázky, z čehož vyplývá, že zadavatel v harmonogramu zadávacího řízení, ani v harmonogramu požadovaného poskytování služeb (dle závazného vzoru smlouvy předloženého uchazečům o původní veřejnou zakázku jako příloha zadávací dokumentace) nepočítal se zákonem stanovenými lhůtami pro postup zadavatele v zadávacím řízení.

109.     K tvrzením zadavatele, že navrhovatel byl při podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvýhodnější nabídky a následně při podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele Úřadu v předcházejícím zadávacím řízení veden „zlým úmyslem“ poškodit zadavatele, Úřad uvádí, že navrhovatel využil prostředky obrany proti úkonům zadavatele dané zákonem. Posuzovat úmysly, které jej k tomu vedly, Úřadu nepřísluší.

110.     K argumentům navrhovatele uvedeným v návrhu (viz body 9 a 10 tohoto rozhodnutí) a ve vyjádření ze dne 23. 1. 2015 (viz bod 30 tohoto rozhodnutí) a to, že zadavatel způsobil krajní nouzi tím, že v předcházejícím zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem a dále tím, že smlouvu ze dne 31. 10. 2014 zadavatel uzavřel na plnění odpovídající plnému rozsahu předmětu plnění původní veřejné zakázky, ve vyšší hodnotě a na delší dobu, a ne v nezbytně nutném rozsahu, což odporuje podmínkám použití jednacího řízení bez uveřejnění, Úřad uvádí následující. Jak Úřad dovodil v bodu 98 tohoto rozhodnutí, zadavatel při zadávání veřejné zakázky v předmětném zadávacím řízení nesplnil podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění, protože stav krajní nouze, ve kterém zadával veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, vznikl jednáním zadavatele a nelze jej označit za stav nepředvídatelný. Z tohoto důvodu se Úřad výše uvedenou argumentací navrhovatele a následným protiargumentům zadavatelem uvedeným v jeho vyjádřeních k této problematice nezabýval, protože jejich šetření nemůže nic změnit na skutečnosti, že zadavatel neprokázal naplnění podmínek předpokládaných ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona a opravňujících zadavatele k použití jednacího řízení bez uveřejnění.

111.     Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku postupoval ve stavu krajní nouze způsobené skutečností, že smlouva se stávajícím poskytovatelem outsourcingu služeb informačního systému k zajištění průběhu maturitních zkoušek končila k datu 31. 10. 2014 a novou smlouvu nemohl zadavatel v předcházejícím zadávacím řízení uzavřít z důvodu běhu lhůty podle § 82 odst. 1 zákona, ve které nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uzavřít smlouvu. S ohledem na skutečnost, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 25. 9. 2014, nebylo možné uzavřít smlouvu tak, aby bylo možné dodržet nejzazší termín realizace části „Prováděcí projekt – akceptace objednatelem“ do 30. 9. 2014.

112.     K podmínce nepředvídatelné situace, kterou zadavatel svým jednáním nezpůsobil, Úřad po přezkoumání případu ve všech vzájemných souvislostech dospěl k závěru, že vzhledem k volbě druhu zadávacího řízení, stanovenému harmonogramu plnění jednotlivých částí původní veřejné zakázky a s ohledem na skutečnost, kdy zadavatel nezohlednil zákonem stanovené lhůty pro uskutečnění jednotlivých fází použitého užšího řízení a doby, ve které není možné po výběru nejvhodnější nabídky uzavřít smlouvu, zadavatel sám zapříčinil situaci, že nemohla být veřejná zakázka zadána prostřednictvím jiného zadávacího řízení, než prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

113.     V návaznosti na výše uvedené a ve vztahu k šetřenému případu Úřad konstatuje, že zadavatel neprokázal naplnění podmínek předpokládaných ustanovením § 23 odst. 4 písm. b) zákona pro postup zadavatele v jednacím řízení bez uveřejnění.

Závěry Úřadu ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem

114.     Úřad posoudil skutečnosti obsažené v dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádřeních účastníků řízení ve vzájemných souvislostech a ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zadavatelem tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky, uvádí následující.

115.     Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

116.     K postupu zadavatele v šetřeném případě Úřad uvádí, že účelem zákona je zajištění otevřené soutěže při pořizování dodávek, služeb a stavebních prací, čehož lze dosáhnout pouze v transparentně provedeném zadávacím řízení, tedy postupem zajišťujícím nejvyšší míru konkurence, která je předpokladem pro získání co nejvýhodnějších podmínek pro zadavatele. V oznámení otevřeného, užšího nebo jednacího řízení s uveřejněním oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. Vzhledem k tomu, že zadavatel použil k zadání veřejné zakázky jednací řízení bez uveřejnění, v němž záměr zadavatele zadat veřejnou zakázku nepodléhá povinnosti zveřejnění, způsobil, že se zadávacího řízení mohl zúčastnit pouze jeden oslovený zájemce. Tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť lze důvodně předpokládat, zejména s ohledem na skutečnost, že v předcházejícím zadávacím řízení se o původní veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění jako je veřejná zakázka ucházeli dva uchazeči (navrhovatel a vybraný uchazeč), že by se o veřejnou zakázku takového rozsahu a významu ucházel větší počet zájemců.

117.     Výběr nejvhodnější nabídky souvisí s vytvářením soutěžního prostředí v procesu zadávání veřejných zakázek. Pokud objektivně neexistují překážky pro vytváření soutěžního prostředí, tzn. v případě, kdy se o veřejnou zakázku může ucházet více zájemců, je povinností zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky pro zabezpečení svých potřeb při zachování konkurenčního prostředí mezi jednotlivými uchazeči. Nelze tedy akceptovat omezování přístupu zájemců o veřejnou zakázku např. tím, že veřejná zakázka je zadána v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž k takovému postupu vedly zadavatele objektivní důvody.

118.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když pro zadání šetřené veřejné zakázky zvolil z důvodu krajně naléhavého případu jednací řízení bez uveřejnění, aniž by pro jeho použití (jak bylo dovozeno výše) byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, jelikož nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo realizováno za podmínek hospodářské soutěže v konkurenčním prostředí mezi potenciálními dodavateli, mohl zadavatel obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, přičemž takto podané nabídky mohly být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného uchazeče, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

Závěry Úřadu ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona zadavatelem

119.     Úřad posoudil skutečnosti obsažené v dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádřeních účastníků řízení ve vzájemných souvislostech a ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona zadavatelem tím, že uzavřel dne 31. 10. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku bez toho, aniž by uveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení v souladu s § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit, uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

120.     Podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.

121.     Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o výsledku zadávacího řízení, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění v 

a)        informačním systému podle ustanovení § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)        informačním systému podle ustanovení § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie (dále jen "Úřední věstník"), jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 zákona se však v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

122.     V šetřeném případě postupoval zadavatel v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. V souladu s ustanovením § 26 odst. 1 zákona je zadávací řízení zahájeno odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění, nebo odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení. Za výzvu o zahájení zadávacího řízení se pro účely tohoto zákona podle § 26 odst. 3 písm. a) zákona považuje výzva k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění. Podle § 34 odst. 1 zákona oznamuje zadavatel v písemné výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění zájemci nebo omezenému počtu zájemců svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení.

 

 

Závěry Úřadu ke spáchání správního deliktu zadavatelem

123.     Na základě výše citovaných ustanovení zákona Úřad uvádí, že zákon neukládá zadavateli povinnost uveřejnit v případě jednacího řízení bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, tj. v případě nadlimitní veřejné zakázky uveřejnit oznámení ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku. Jednací řízení bez uveřejnění se zahajuje odesláním výzvy, která může být zaslána i pouze jedinému zájemci.

124.     V daném případě zadavatel postupoval v jednacím řízení podle ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, ačkoliv pro tento postup nebyly naplněny podmínky stanovené zákonem, jak dovodil Úřad výše (viz bod 111 a 113 tohoto rozhodnutí). Zadavatel měl předmětnou veřejnou zakázku zadat v jiném druhu zadávacího řízení, přičemž zákon u nadlimitních veřejných zakázek (mimo veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění) ukládá zadavateli vždy povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení.

125.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona uveřejnit, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K dalším tvrzením navrhovatele

126.     K tvrzení navrhovatele uvedenému v návrhu ze dne 12. 12. 2014 a rovněž ve vyjádření ze dne 23. 1. 2015, a to že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku postupoval v rozporu s ustanovením § 147a odst. 2 zákona (dle kterého je veřejný zadavatel povinen uveřejnit celé znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku do 15 dnů od jejího uzavření na profilu zadavatele), když neuveřejnil smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky uzavřenou dne 31. 10. 2014 nejpozději do 15. 11. 2014 na profilu zadavatele, čímž se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, Úřad uvádí následující. Podání navrhovatele ze dne 12. 12. 2014 v části týkající se podezření ze spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona zadavatelem v souvislosti s neuveřejněním smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě bylo zaevidováno jako podnět a následně bylo zahájeno správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S110/2015/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu. V rámci uvedeného správního řízení bylo dne 13. 4. 2015 vydáno rozhodnutí č. j. ÚOHS-S110/2015/VZ-9145/2015/542/JPo, které nabylo právní moci dne 30. 4. 2015. S ohledem na skutečnost, že uvedené rozhodnutí nabylo právní moci, je možné se s jeho obsahem seznámit na internetových stránkách Úřadu.

127.     V návrhu ze dne 12. 12. 2014 navrhovatel rovněž uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu s § 84 odst. 6 zákona, neboť zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku, aniž by nejprve zrušil předcházející zadávací řízení, přestože tato zadávací řízení měla obdobný předmět plnění. K tomuto Úřad uvádí, že v bodu 111. odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že zadavatel nesplnil podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, jelikož stav krajní nouze vznikl jednáním zadavatele. Z výše uvedených závěrů vyplývá, že zadavatel nebyl oprávněn zahájit předmětné zadávací řízení a z tohoto důvodu se Úřad uvedenou argumentací ohledně možného porušení § 84 odst. 6 zákona nezabýval, neboť jakýkoliv učiněný závěr v této věci by nemohl ovlivnit skutečnost, že zadavatel nebyl oprávněn předmětné zadávací řízení zahájit, jelikož nenaplnil podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 4 písm. b) zákona. Úřad dále konstatuje, že posouzení okamžiku, kdy došlo k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku (tedy zda před nebo poté co bylo předchozí zadávací řízení zrušeno) nemůže nikterak ovlivnit učiněné závěry ohledně porušení zákona zadavatelem v souvislosti s neoprávněným použitím jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.   

K uložení pokuty

128.     Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

129.     Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel rovněž dopustí správního deliktu tím, že uzavře smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1, ačkoli je podle tohoto zákona povinen toto oznámení uveřejnit.

130.     Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 21 odst. 2 zákona, když veřejnou zakázku zadal z důvodu krajně naléhavého případu v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by k tomu byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. b) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

131.     Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona tím, že uzavřel dne 31. 10. 2014 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle ustanovení § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl povinen toto oznámení uveřejnit.

132.     Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku) odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

133.     Podle § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném od 6. 3. 2015) odpovědnost dodavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

134.     V souvislosti s čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro dodavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikty z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy příznivější.

135.     V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z návrhu, který obdržel dne 12. 12. 2014. K uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky a tedy ke spáchání správních deliktů došlo dne 31. 10. 2014. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla.

136.     Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

137.     K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výši sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16.4.2008 a č.j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

138.     Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu. V daném případě zadavatel naplnil skutkové podstaty různých správních deliktů.

139.     V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně-právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestaného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

140.     V daném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona. Za oba správní delikty lze v souladu s citovaným ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

141.     Vzhledem k tomu, že správní delikty, kterých se zadavatel dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných deliktů, jelikož oba zadavatelem spáchané správní delikty jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k druhému spáchanému správnímu deliktu přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.

142.     V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za ten delikt, který byl spáchán v souvislosti s nesplněním podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 zákona. Jedná se o delikt uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kdy maximální možná výše pokuty činí v daném případě do výše 10 % ceny zakázky, nebo 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku  II. tohoto rozhodnutí vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

143.     Cena veřejné zakázky byla stanovena v bodu 5. 1. zadávací dokumentace s odkazem na přílohu č. 4. Z uvedené přílohy č. 4 v návaznosti na bod 5. 2. zadávací dokumentace vyplývá, že celkovou cenu veřejné zakázky tvoří platba za „iniciační služby“ ve výši 8 912 137,- Kč včetně DPH, která měla charakter jednorázového plnění a platby za „provozní služby“ a „konzultační služby“ ve výši 3 586 217,- Kč včetně DPH měsíčně, které mají charakter pravidelných či opakovaných služeb. Z bodu 17. smlouvy o outsourcingu služeb ve znění dodatku č. 1 ze dne 22. 1. 2015 vyplývá, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, přičemž účinnost smlouvy zaniká mimo jiné po nabytí účinnosti smlouvy na plnění veřejné zakázky zadávané zadavatelem nebo po zahájení plnění smlouvy na předmět veřejné zakázky, který bude odpovídat, a to i částečně, předmětu plnění veřejné zakázky, případně lze smlouvu vypovědět s výpovědní dobou jednoho měsíce. S ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena dne 31. 10. 2014 na dobu neurčitou a v době vydání tohoto rozhodnutí probíhá plnění na základě stále účinné smlouvy, přičemž její součástí je rovněž poskytování konzultačních služeb, jejichž rozsah nelze dopředu přesně stanovit (konzultační služby jsou poskytovány na základě objednávek ve smyslu odst. 8. 1 smlouvy a hrazeny na základě vystavených faktur), je zřejmé, že není možné stanovit celkovou cenu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že Úřad v šetřeném případě rozhoduje o správních deliktech ve vztahu k veřejné zakázce, jejíž cenu nelze z uzavřené smlouvy  ani z jiných podkladů správního řízení přesně určit, je nutné za horní hranici možné pokuty považovat v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona částku 20 000 000 Kč.

144.     Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán).

145.     Ke způsobu, resp. okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo neoprávněné zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona vyústěním chybného postupu zadavatele při realizaci předcházejícího zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku, při jejímž zadávání zadavatel nezohlednil délku možného trvání tohoto zadávacího řízení ve vztahu k požadovanému nejzazšímu termínu 1. etapy plnění původní veřejné zakázky. Zadavatel v předcházejícím zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 25. 9. 2014, přičemž v důsledku běhu zákonné lhůty na základě § 82 odst. 1 zákona nemohl zadavatel uzavřít smlouvu na plnění původní veřejné zakázky tak, aby byl dodržen závazný harmonogram plnění jednotlivých etap veřejné zakázky, jenž byl součástí návrhu smlouvy v nabídce vybraného uchazeče (nejzazší termíny plnění byly zadavatelem pevně stanoveny datem v zadávací dokumentaci k původní veřejné zakázce). S ohledem na skutečnost, že nebylo možné uzavřít smlouvu na plnění původní veřejné zakázky s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější v předcházejícím zadávacím řízení, přistoupil zadavatel k zajištění požadovaných služeb tak, že je zadal v jednacím řízení bez uveřejnění. Ačkoliv je zřejmé, že zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění s ohledem na nutnost zajištění poskytování outsourcingových služeb, je nutné především zdůraznit tu okolnost, že zadavatel se do dané situace dostal na základě svého předchozího postupu před zadávacím řízení na původní veřejnou zakázku, tudíž nesplnil podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona.

146.     Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, Úřad obecně uvádí, že správní delikty, při kterých dochází k nezákonnému omezení, resp. vyloučení principu soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, představují jedno z vůbec nejzávažnějších porušení zákona. S ohledem na skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel zcela vyloučil hospodářskou soutěž a nabídková cena vybraného uchazeče nebyla stanovena v konkurenčním prostředí, Úřad konstatuje, že došlo ke spáchání správního deliktu vysokého stupně závažnosti.

147.     Důsledkem nezákonného postupu zadavatele, který svým postupem neumožnil účast dalších možných dodavatelů v zadávacím řízení a vyloučil tak zcela soutěžní prostředí bylo umožnění poskytování plnění, které nevzniklo za podmínek hospodářské soutěže, což mohlo mít vliv na výši sjednané ceny. V důsledku uvedených skutečností nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, kteří by mu mohli nabídnout výhodnější nabídku než uchazeč, se kterým byla smlouva uzavřena a v této souvislosti tak nelze vyloučit, že došlo k možnému nehospodárnému využití veřejných prostředků.

148.     Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl k tomu, že zadavatel se rovněž dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, když uzavřel dne 31. 10. 2014 smlouvu s vybraným uchazečem na předmět plnění veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 146 odst. 1 zákona, ačkoli byl podle zákona povinen toto oznámení šetřené veřejné zakázky uveřejnit.

149.     Vzhledem ke skutečnosti, že tímto rozhodnutím nebyl uložen zákaz plnění smlouvy, Úřad při stanovení výše pokuty nepřihlížel k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

150.     Při určení výměry pokuty Úřad v souladu s § 121 odst. 2 zákona přihlédl rovněž k tomu, že smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena již dne 31. 10. 2014, a to na dobu neurčitou, nejdéle však do uzavření nové smlouvy v řádném zadávacím řízení na veřejnou zakázku s obdobným předmětem plnění. Ke dni vydání tohoto rozhodnutí bylo tedy na základě smlouvy uzavřené na základě neoprávněného použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 4 písm. b) zákona poskytováno plnění po dobu více než devět měsíců. Jako k přitěžující okolnosti Úřad přihlédl i k tomu, že zadavatel doposud nevybral na základě řádného otevřeného výběrového řízení dle zákona nového poskytovatele předmětných služeb, a že zadavatel ani ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuveřejnil oznámení předběžných informací o připravovaném zadávacím řízení, na jehož základě by vybral poskytovatele předmětných služeb v souladu se zákonem.

151.     Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Tato pokuta by však zároveň neměla být pro zadavatele likvidační.

152.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z údajů uvedených v rozboru hospodaření centra pro zjišťování výsledků vzdělávání za rok 2013 vyplývá, že celkové výnosy zadavatele v roce 2013 (údaje pro rok 2014 nebyly v době vydání tohoto rozhodnutí k dispozici) dosáhly 214 664 501,- Kč a zadavatel současně dosáhl úspor ve výši 8 339 038,- Kč. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou), a to zejména s ohledem na objem finančních prostředků, se kterými zadavatel hospodaří.

153.     Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad konstatuje, že výše uložené pokuty dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

154.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

155.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

156.     Úřad posoudil skutečnosti obsažené v dokumentaci o veřejné zakázce a vyjádřeních účastníků řízení ve vzájemných souvislostech a k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

157.     Podle § 110 odst. 7 věta poslední zákona může návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 zákona stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.

158.     Podle § 114 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podat návrh pouze proti uzavření smlouvy bez předchozího uveřejnění zadávacího řízení nebo proti porušení zákazu uzavření smlouvy, stanovenému tímto zákonem. Navrhovatel se může domáhat pouze uložení zákazu plnění smlouvy.

159.     Podle § 118 odst. 2 zákona Úřad svým rozhodnutím na základě návrhu podle § 114 odst. 2 zákona uloží zákaz plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku, pokud se zadavatel

a)        dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. c) zákona, s výjimkou případů, kdy zadavatel uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 146 odst. 2 zákona a postupoval v souladu s § 82 odst. 1 zákona, § 110 odst. 6 zákona a § 111 odst. 5 zákona,

b)        dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, nebo

c)        dopustí správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a současně postupuje podle § 82 odst. 3 zákona.

Závěry Úřadu k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy

160.     Podle § 118 odst. 3 věty první zákona neuloží Úřad zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, pokud shledá, že důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem, vyžadují pokračování plnění smlouvy.

161.     Podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud byly zjištěny důvody pro uložení zákazu plnění smlouvy podle odstavce 2 tohoto ustanovení, ale zadavatel prokáže naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle odstavce 3 nebo naplnění důvodu podle odstavce 4 tohoto ustanovení zákona.

162.     Z citovaného ustanovení § 118 odst. 3 zákona vyplývá, že zákaz plnění smlouvy nelze uložit, pokud v daném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem. Ve vztahu k zásadě ochrany veřejného zájmu Úřad předně uvádí, že tato zásada je rovněž spolu se zásadou legitimního očekávání a zásadou nestranného postupu a rovného přístupu uvedena mezi základními zásadami činnosti správních orgánů v § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pojem veřejný zájem je neurčitým právním pojmem, který musí být v případě potřeby ve správním řízení definován, a to s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu, neboť jeho obsah a rozsah se může měnit. Musí se jednat o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně platí, že správní orgány by neměly veřejný zájem samy aktivně konstruovat a definovat, veřejný zájem musí vyplývat vždy přímo z právní úpravy. V této souvislosti Úřad uvádí, že právní předpisy ve většině případů veřejný zájem přímo nedefinují, a ten je tak třeba dovodit ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy. V určitém správním řízení může nastat i situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen.

163.     Současně je však třeba přihlédnout k tomu, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona. Účelem zadávacího řízení je zabezpečit soutěž dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž důsledkem by mělo být taktéž dosažení efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatel by měl zajistit, aby byly veřejné rozpočty spotřebovávány řádně a efektivně, na základě hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování některého z uchazečů.

164.     S ohledem na uvedené je tak třeba posoudit, zda v konkrétním případě veřejný zájem, který v rámci své činnosti zajišťuje zadavatel, je spojen s důvody hodnými zvláštního zřetele, které vylučují uložení zákazu plnění smlouvy, resp. vyžadují pokračování plnění smlouvy. Vzhledem k tomu, že Úřad je v případě existence takových důvodů povinen zákaz plnění smlouvy neuložit, resp. návrh na jeho uložení podle § 118 odst. 5 písm. b) zákona zamítnout, je třeba § 118 odst. 5 písm. b) zákona vykládat restriktivně, přičemž důkazní břemeno ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele nese osoba, která se jich dovolává.

165.     Ve vztahu k prokázání přítomnosti důvodů, spojených s veřejným zájmem, vyžadujících pokračování plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 se zadavatel odkázal na své vyjádření ze dne 5. 2. 2015 (viz bod 36 tohoto rozhodnutí), znění dokumentace o veřejné zakázce a příslušné právní předpisy. Zákonné povinnosti zadavatele jsou vymezeny ve školském zákoně, prováděcí vyhlášce a zřizovací listině zakladatele, ze které vyplývá, že zadavatel byl zřízen MŠMT ČR za účelem zajištění úkolů stanovených ve školském zákoně, a to zejména (v souladu s ustanoveními § 80 odst. 1, 2 a 3 školského zákona) za účelem zajištění přípravy a realizace maturitní zkoušky. Pro zajišťování veškerých činností podle školského zákona a prováděcí vyhlášky je dle zadavatele nezbytné využívání informačního systému, který zajišťuje komunikaci mezi zadavatelem a jednotlivými školami, digitalizaci záznamových archů s řešeními didaktických testů a jejich vyhodnocování, digitalizaci dalších personalizovaných dokumentů osvědčujících průběh a výsledky maturitní zkoušky, správu a ukládání veškeré dokumentace maturitní zkoušky a podporu dalších subsystémů komplexního informačního systému maturitní zkoušky. Uvedený informační systém je pro zadavatele zajišťován formou outsourcingu, tedy formou komplexního poskytování služeb infrastruktury tohoto informačního systému, a to jak jeho hardwarové, tak i jeho softwarové části. Zadavatel ve vyjádření konstatoval, že není vlastníkem hardware, na němž je informační systém provozován a ani nedisponuje kapacitami, které by mu umožňovaly řádný provoz softwarové části informační infrastruktury, s čímž počítá i zákonem definovaná rozpočtová skladba finančního zajištění zadavatele. V případě, že by nebyla plněna smlouva na zajištění outsourcingu infrastruktury maturitní zkoušky,zadavatel by nemohl žádným způsobem zajišťovat úkoly na základě školského zákona a bylo by nemožné provést maturitní zkoušku.

166.     K prokázání veřejného zájmu na zajištění kontinuálního provozu informačního systému pro účely zajištění přípravy a realizace maturitních zkoušek, kdy zajištění takového procesu je předmětem veřejné zakázky, Úřad uvádí následující.

167.     Podle čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podle čl. 33 Listiny má každý občan právo na vzdělání, přičemž občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách.

168.     Dále podle § 2 odst. 3 školského zákona je vzdělávání poskytované podle školského zákona veřejnou službou. Jako součást vzdělávání je ve školském zákoně stanovena rovněž maturitní zkouška. Z výše uvedených ustanovení Listiny základních práv a svobod a školského zákona vyplývá, že řádný průběh maturitních zkoušek je spojen s ústavně zaručeným právem na přípravu k povolání, z čehož vyplývá veřejný zájem na kontinuálním provozování činností nezbytně spojených s organizací maturitních zkoušek.

169.     V přezkoumávané věci musí Úřad konstatovat, že v případě veřejného zájmu na  zadávání veřejných zakázek podle zákona, je možné realizovat nové zadávací řízení na předmět plnění veřejné zakázky, což zadavatel přislíbil a dokumenty, které přiložil ke svému vyjádření ze dne 14. 5. 2015, prokázal, že již na přípravě nového zadávacího řízení pracuje. Pokud by však Úřad uložil zákaz plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014, mohlo by z důvodů uvedených v bodu 165. tohoto rozhodnutí dojít k ohrožení či zastavení realizace maturitních zkoušek, čímž by byly postiženy osoby tuto zkoušku vykonávající a mohlo by dojít k narušení jejich ústavně zaručeného práva na přípravu k povolání.

170.     Na základě skutečností uvedených v předcházejících bodech tohoto rozhodnutí má Úřad za prokázané, že zadavatel je jediným subjektem, který na území České republiky zajišťuje přípravu a realizaci maturitní zkoušky, kdy pro zabezpečení těchto úkolů využívá informační systém provozovaný jiným subjektem než je on sám. Tímto subjektem je v tuto chvíli na základě smlouvy ze dne 31. 10. 2014 vybraný uchazeč. V případě, že by Úřad uložil zákaz plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014, zadavatel by nebyl sám schopen provozovat uvedený informační systém, protože nedisponuje hardwarem, na němž je informační systém provozován a ani nedisponuje kapacitami, které by mu umožňovaly řádný provoz softwarové části informační infrastruktury. Zadavatel by nemohl žádným způsobem zajišťovat úkoly na základě školského zákona a zároveň by nebylo možné zajistit a realizovat maturitní zkoušky, což by mohlo vést k narušení ústavně zaručeného práva na přípravu k povolání.

171.     V souvislosti se zamítnutím návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ze dne 31. 10. 2014 Úřad uvádí, že v šetřeném případě se jedná o kontinuální zajištění služeb k realizaci maturitních zkoušek a všech činností bezprostředně souvisejících, které je nutné zajistit a vykonat v průběhu celého kalendářního roku. V této souvislosti Úřad odkazuje na bod 165. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že zadavatel realizuje v průběhu kalendářního roku soubor nejrůznějších činností související s realizací maturitních zkoušek. Z uvedeného důvodu musí ke změně poskytovatele dojít v období, kdy není ohroženo provedení procesu přípravy, realizace nebo vyhodnocení maturitních zkoušek.

172.     Úřad má na základě výše uvedených skutečností za prokázané ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 zákona, že existují důvody hodné zvláštního zřetele, spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění předmětné smlouvy a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Ing. Petr Vévoda

JUDr. Josef Chýle Ph.D.

místopředseda

 

 

 

Obdrží

1.             Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, Jankovcova 933/63, 170 00 Praha

2.             CGI IT Czech Republic s.r.o., Laurinova 2800/4, Stodůlky, 155 00 Praha 5

3.             NESS Czech s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy