číslo jednací: S0330/2015/VZ-19510/2015/523/MLi

Instance I.
Věc Komplexní dodávka a servis technologie Krajského standardizovaného projektu ZZS LK
Účastníci
  1. Liberecký kraj
  2. VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s.
  3. YOUR SYSTEM, spol. s r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 11. 8. 2015
Dokumenty file icon 2015_S0330.pdf 519 KB

Č. j.: ÚOHS-S0330/2015/VZ-19510/2015/523/MLi

 

24. července 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 6. 2015 na návrh ze dne 2. 6. 2015, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec,
  • navrhovatel – VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava,
  • vybraný uchazeč – YOUR SYSTEM, spol. s r. o., IČO 00174939, se sídlem Türkova 2319/5b, 149 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Komplexní dodávka a servis technologie Krajského standardizovaného projektu ZZS LK“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 12. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 12. 2014 pod ev. č. 402087, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 18. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 244-429468,

 

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava – ze dne 2. 6. 2015 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 nebo 2 cit. zákona.

 

Odůvodnění

I.               Průběh zadávacího řízení

1.             Zadavatel – Liberecký kraj, IČO 70891508, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 15. 12. 2014 odesláním oznámení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komplexní dodávka a servis technologie Krajského standardizovaného projektu ZZS LK“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 12. 2014 pod ev. č. 402087 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 244-429468-153091 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmět zakázky vymezil zadavatel jako dodávky, v bodu II.1.5) oznámení o zakázce uvedl zadavatel následující stručný popis zakázky: „Předmětem plnění je dodávka projektové technologie zařízení sálu operačního řízení (vybavení sálu se zázemím, radiová síť, telefonie, technologie zásahových vozů a jejich napojení na síť, informační technologie včetně SW pro operační středisko) včetně zajištění servisu po dobu 5 let po dodání technologie dle technické specifikace, která bude součástí ZD.“ Předpokládána hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 38 863 499 Kč bez DPH.

3.             Podle protokolu o otevírání obálek ze dne 11. 2. 2015 obdržel zadavatel celkem 3 nabídky.

4.             Dne 27. 4. 2015 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – YOUR SYSTEM, spol. s r. o., IČO 00174939, se sídlem Türkova 2319/5b, 149 00 Praha 4 (dále jen „vybraný uchazeč“).

5.             Uchazeč VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., IČO 28606582, se sídlem Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) podal dne 13. 5. 2015 proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky námitky. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 25. 5. 2015 námitkám směřujícím proti tvrzenému nesprávnému postupu hodnotící komise při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotícího kritéria Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení nevyhověl.

6.             Jelikož navrhovatel nesouhlasí s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 3. 6. 2014 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

II.             Obsah návrhu

7.             Podle názoru navrhovatele postupoval zadavatel při hodnocení nabídek v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení. Nedostatečným slovním popisem hodnocení podle subjektivního hodnotícího kritéria zároveň znemožnil jakýkoli následný přezkum tohoto hodnocení.

8.             Z pohledu navrhovatele nebylo hodnocení nabídek podle subjektivního hodnotícího kritéria provedeno v souladu se zákonem také proto, že zadavatel měl hodnotit i jiné skutečnosti a aspekty, než jaké vymezil v zadávací dokumentaci. Zadavatel dále podle názoru navrhovatele nepřistupoval k jednotlivým uchazečům stejně, neboť obdobné vady či aspekty měl hodnotit u různých uchazečů různě, resp. ve prospěch vybraného uchazeče. Zadavatel měl také nedostatečně odůvodnit své rozhodnutí o námitkách navrhovatele.

9.             Navrhovatel se domnívá, že slovní popis hodnocení podle subjektivního hodnotícího kritéria je nekonkrétní a nepodložený údaji z nabídek. Hodnotící komise také podle názoru navrhovatele přihlížela ke skutečnostem a vlastnostem nabídek, které nebyly relevantní, a zároveň hodnotila nejednotným způsobem a neporovnatelně.

10.         Zadavatel podle názoru navrhovatele účelově ovlivnil výsledek hodnocení nabídek ve prospěch vybraného uchazeče na úkor navrhovatele, neboť obě nabídky považuje navrhovatel (ze své znalosti relevantního trhu) za srovnatelné.

11.         Ve vztahu k podaným námitkám navrhovatel uvedl, že nijak nenapadal zadávací podmínky, resp. samotná hodnotící kritéria, naopak se domnívá, že zadavatel nabídky nehodnotil v souladu s předem stanovenými kritérii.

12.         Dále navrhovatel uvedl konkrétní případy, ve kterých spatřuje pochybení zadavatele při hodnocení (pozn. Úřadu: k těmto se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Navrhovatel odkázal také na rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu soudů, která podle jeho názoru podporuje jeho tvrzení.

13.         Závěrem navrhovatel uvedl, že zadavatel postupoval v rozporu s ust. § 6 odst. 1 zákona, přičemž jeho nezákonný postup měl za následek, že zvítězila nabídka s nabídkovou cenou o 1,7 milionu korun vyšší než nabídka navrhovatele, aniž by bylo možné ověřit, že se skutečně jedná o nabídku ekonomicky výhodnější.     

14.         Navrhovatel také v návrhu požádal o vydání předběžného opatření spočívajícího v uložení zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

III.           Průběh správního řízení

15.         Dnem 3. 6. 2015, kdy Úřad návrh navrhovatele obdržel, bylo podle § 113 ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, vedené pod sp. zn. S0330/2015/VZ.

16.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč.

17.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem č. j. ÚOHS-S0330/2015/VZ-13464/2015/523/MLi ze dne 5. 6. 2015. Dne 18. 6. 2015 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0330/2015/VZ-14804/2015/523/MLi stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace pořízené v souvislosti s provedenými úkony. Rozhodnutím č. j.  ÚOHS-S0330/2015/VZ-15039/2015/523/MLi ze dne 22. 6. 2015 zamítl Úřad návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření. Dne 2. 7. 2015 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0330/2015/VZ-16422/2015/523/MLi účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-S0330/2015/VZ-16691/2015/523/MLi ze dne 3. 7. 2015 Úřad tuto lhůtu prodloužil.

18.         Dne 7. 7. 2015 bylo zástupci navrhovatele – Daliboru Šmejkalovi, zmocněnému právním zástupcem navrhovatele – umožněno nahlížet do správního spisu vedeného pod sp. zn. S0330/2015/VZ.

Stanovisko zadavatele

19.         Dne 12. 6. 2015 bylo Úřadu doručeno stanovisko zadavatele. Zadavatel uvedl, že nesouhlasí s názorem navrhovatele, že by postupoval v rozporu se zásadami transparentnosti a rovného zacházení. Ekonomickou výhodnost nabídky jako základní hodnotící kritérium zadavatel zvolil proto, aby mohl vybrat nejlépe vyhovující nabídku podle jeho požadavků, a zároveň jím zvolená kritéria vyjadřují zásadu „nejlepší hodnoty za peníze“. Jelikož se jedná o veřejnou zakázku související se záchranou života a zdraví obyvatel, považoval zadavatel kvalitu a technickou úroveň řešení za velmi důležitý prvek hodnocení.

20.         Způsob hodnocení nabídek stanovil zadavatel předem v zadávací dokumentaci, která byla uchazečům k dispozici již od počátku zadávacího řízení. Zadavatel uvedl, že v případě nesouhlasu se způsobem hodnocení stanoveným v zadávací dokumentaci měl navrhovatel možnost podat proti tomuto způsobu hodnocení námitky v zákonné lhůtě, což neudělal, tudíž způsob hodnocení akceptoval a byl s ním srozuměn.

21.         Zadavatel přistoupil k hodnocení většího množství aspektů a oblastí právě z důvodu minimalizace subjektivního hlediska hodnocení. U každého aspektu a oblasti hodnocení zadavatel uvedl, jak bude hodnoceno a jak budou přidělovány body. Podle stanoveného způsobu následně zadavatel také nabídky hodnotil, a to všechny stejným způsobem. Zadavatel nejprve nabídky hodnotil jednotlivě a samostatně, následně zpracoval celkové hodnocení. V tomto duchu také zadavatel odůvodnil své rozhodnutí o námitkách navrhovatele, které bylo podle názoru zadavatele precizně zpracované, pročež námitky navrhovatele považuje za nepodložené a subjektivní.

22.         Návrh považuje zadavatel za účelový, který navíc ztěžuje situaci zadavatele, neboť veřejná zakázka je financována také z fondů Evropské unie, a proto musí být realizována v určené lhůtě.

Stanovisko navrhovatele ze dne 16. 7. 2015

23.         Dne 16. 7. 2015 obdržel Úřad stanovisko navrhovatele k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel odkázal na svá dřívější podání Úřadu a námitky podané zadavateli. Navrhovatel rovněž zdůraznil, že jím nabízené plnění považuje za kvalitativně srovnatelné s plněním, které nabízí vybraný uchazeč, a domnívá se, že zadavatel přizpůsobil výsledek zadávacího řízení ve prospěch vybraného uchazeče v rozporu se zákonem. Ohledně kvalitativních vlastností systému nabízeného navrhovatelem odkázal navrhovatel na v minulosti splněnou zakázku pro jiného zadavatele, který by případně mohl v tomto směru poskytnout vyjádření (jež by Úřad následně mohl doplnit do správního spisu).

24.         Pokud měla hodnotící komise pochybnosti, měla podle názoru navrhovatele vyzvat k předvedení funkčního vzorku, což však nevyužila, tedy dle navrhovatele nevyužila všech možností pro řádné posouzení nabídek.

25.         Navrhovatel se dále domnívá, že obsah správního spisu by měl být doplněn o další části nabídek jeho i vybraného uchazeče, neboť obsažené podklady jsou s ohledem na navrhovatelovi znalosti trhu pro posouzení kvalitativní srovnatelnosti obou nabídek nedostatečné. Doplněné části nabídek mají být provedeny jako důkaz a v jejich kontextu posouzen slovní popis hodnocení, případně i za pomoci k tomuto účelu ustanoveného znalce. Navrhovatel setrval na svém návrhu, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a posouzení a hodnocení nabídek uchazečů.

IV.          Závěry Úřadu

26.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem.

K postavení zadavatele

27.         Podle ust. § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

28.         Jelikož je zadavatel územním samosprávným celkem podle čl. 1 bodu 7. ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů, svědčí mu postavení veřejného zadavatele podle ust. § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

K hodnocení nabídek podle subjektivního dílčího kritéria Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení

29.         Podle ust. § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

30.         Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

31.         Podle ust. § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.

32.         Podle ust. § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

33.         K samotné kategorii subjektivních hodnotících kritérií uvádí Úřad následující. Rozdělení hodnotících kritérií na subjektivní a objektivní zákon výslovně nepoužívá, nicméně v oblasti zadávání veřejných zakázek se jedná o pojem zavedený, který se vyskytuje jak v rozhodovací praxi Úřadu, tak v judikatuře správních soudů (viz dále). Za subjektivní je přitom možné považovat taková hodnotící kritéria, která v hodnocení nabídek neodráží (pouze) kvantifikovatelné vlastnosti nabídek, ale také subjektivní odborný názor hodnotící komise. Typicky subjektivními hodnotícími kritérii jsou např. kvalita, estetické a funkční vlastnosti apod.

34.         Úřad v obecné rovině uvádí, že v případě stanovení subjektivních dílčích hodnotících kritérií jsou na zadavatele, z hlediska povinnosti dodržet zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, kladeny vyšší nároky na jejich specifikaci v zadávací dokumentaci. Zadavatel je povinen v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude hodnoceno v rámci těchto dílčích hodnotících kritérií, a to tak, aby každý uchazeč věděl, v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů. Volba dílčích hodnotících kritérií a jejich vah závisí na uvážení zadavatele, a to do té míry, že dílčí  hodnotící kritéria by měla být stanovena takovým způsobem, aby umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku s ohledem na jeho požadavky a potřeby, a aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

35.         V případě, že zadavatel zvolí dílčí hodnotící kritérium subjektivního charakteru, je nezbytné, aby v zadávací dokumentaci vysvětlil, jakým způsobem bude nabídky podle tohoto dílčího hodnotícího kritéria hodnotit, tedy jak uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222, „zadávací dokumentace musí být jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ˏsoutěžitˋ. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.“

36.         Otázka volby objektivních nebo subjektivních kritérií byla dále řešena mj. Krajským soudem v Brně (rozsudek č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010), který zdůraznil, „že k zaručení rovného zacházení je třeba, aby kritéria pro zadání zakázky umožnila objektivní vyhodnocení a porovnání nabídek…“, v citovaném rozsudku je dále uvedeno: „…je zásadně třeba upřednostňovat objektivní hodnotící kritéria před kritérii subjektivními, lze si představit situaci, kdy k řádnému posouzení a hodnocení nabídek nelze objektivní kritérium použít, případně pouze objektivní kritérium k tomu zcela nepostačuje, a je třeba sáhnout po kritériu subjektivním…“.

37.         Ačkoli jsou tedy objektivní kritéria obecně upřednostňována, lze si jistě představit případy, kdy je použití subjektivních hodnotících kritérií vhodnější. Bezpochyby je použití subjektivních hodnotících kritérií pochopitelné i v případě přezkoumávané veřejné zakázky, neboť vzhledem k jejímu předmětu, jímž je dodání projektové technologie zařízení sálu operačního řízení, je na místě zkoumat např. i „uživatelský komfort“, neboť předmět veřejné zakázky bude primárně používán v situacích, kdy je ohrožen lidský život a zdraví, a které tedy vyžadují možnost přesné a rychlé reakce ze strany záchranného systému.

38.         S důrazem na transparentnost, objektivitu a přezkoumatelnost hodnocení prostřednictvím subjektivních hodnotících kritérií je nicméně nezbytné, aby způsob hodnocení byl ze zadávací dokumentace jasný a aby byl zvolený postup hodnocení následně zadavatelem dodržen a transparentně zaznamenán, neboť aby mohl být proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí být hodnocení číselně nevyjádřitelných kritérií dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní.

39.         Zadavatel jako základní hodnotící kritérium stanovil v bodu 13 zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii Celková nabídková cena bez DPH (váha 80%) a Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení (váha 20%). Dílčí hodnotící kritérium Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení bylo podle bodu 13.2.2 zadávací dokumentace dále rozděleno na tři dílčí subkritéria:

A. Navržený způsob technického řešení položky „DR-01: Integrace sítě PEGAS“

B. Navržený způsob technického řešení položky „IS-05: Integrace telefonie“

C. Navržený způsob technického řešení položky „IS-03: Informační systém – vývoj a integrace“

40.         Každé dílčí subkritérium bylo dále hodnoceno z hlediska několika aspektů, které byly blíže specifikovány v bodech 13.2.3 až 13.2.4 zadávací dokumentace. Pro účely tohoto rozhodnutí nepovažuje Úřad za nezbytné citovat všechny požadavky zadavatele ke všem jednotlivým dílčím subkritériím, bude se tedy vyjadřovat pouze k těm, které navrhovatel napadá v návrhu.

41.         Obecně k dílčímu hodnotícímu kritériu Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení zadavatel v bodu 13.2 zadávací dokumentace uvedl, že požaduje „vysokou úroveň kvality a technické úrovně nabízeného řešení s důrazem na komplexnost, ucelenost navržených funkcionalit, logické rozdělení funkcionalit do funkčních bloků, vhodnost technologií.“ V bodu 13.2.1 uvedl zadavatel následující požadavky na zpracování nabídky: „[u]chazeč popíše způsob splnění požadavků Zadavatele na obsahovou a funkční náplň jednotlivých tematických celků a stupně integrace mezi subsystémy, tzn. rozpracování úrovně vzájemné spolupráce jednotlivých subsystémů“.

42.         K subkritériím Navržený způsob technického řešení položky „DR-01: Integrace sítě PEGAS“ (dále jen „integrace sítě PEGAS“) a Navržený způsob technického řešení položky „IS-05: Integrace telefonie“ (dále jen „integrace telefonie“) zadavatel v závěru bodu 13.2.2 zadávací dokumentace rovněž uvedl, že hodnocení „bude vždy probíhat na základě detailního popisu nabízeného řešení nabídky Uchazeče, které je Uchazeč povinen pro dílčí kritérium a jeho aspekty zpracovat tak, aby bylo dostatečně vypovídající [pro] posouzení kvality a technické úrovně nabízeného řešení a pro zpracování hodnocení.“ V bodu 13.2.3 poskytl zadavatel k integraci sítě PEGAS a integraci telefonie uchazečům tabulku s jednotlivými oblastmi řešení, co může být v nabídkách uvedeno a co bude hodnoceno jako nejlepší z hlediska kvality a technické úrovně. Dále zadavatel uvedl, že uchazeči „mohou do nabídky zpracovat informace, které jsou uvedeny v tabulce. Pokud budou informace zpracovány, budou taktéž předmětem hodnocení.“ Rovněž zadavatel uchazeče upozornil, že pokud „informace zpracovány do nabídky nebudou, získají nabídky nižší hodnocení než nejvyšší. Nejnižší hodnocení získají nabídky, které deklarativně konstatují splnění podmínek ZD, případně zkopírují podmínky ZD s minimálními změnami do nabídky.“ Pro hodnocení nabídek podle těchto dvou subkritérií bude použita bodovací stupnice v rozsahu 1 – 100 bodů. Dále zadavatel uvedl, že každé nabídce „je podle dílčího aspektu přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího hodnotícího aspektu.“

43.         K subkritériu Navržený způsob technického řešení položky „IS-03: Informační systém – vývoj a integrace“ (dále jen „vývoj a integrace“) zadavatel v bodu 13.2.4 poskytl uchazečům rovněž tabulku s popisem, které vlastnosti nabídek bude hodnotit a jak, přičemž uchazeči měli rozpracovat „ke každému jednotlivému požadavku v následující tabulce návrh způsobu řešení/realizace“.

44.         K vývoji a integraci zadavatel také stanovil, jakým způsobem bude provádět hodnocení:

Každý jednotlivý požadavek může být hodnocen 1, 3, 5 bodů, kde

  • 1 ~ splněno deklarativně, tj. pokud neobsahuje nic nad rámec zadání
  • 3 ~ popis funkčnosti plní minimální požadavky s výhradami, případně dotazy, které bude třeba upřesnit/vypořádat v rámci prováděcího projektu
  • 5 ~ řešení je popsáno dostatečně, je srozumitelné a Zadavatel nevyžaduje upřesnění“. 

45.         Z uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel uchazeče předem upozornil, že bude hodnotit popis navrhovaného řešení a modelových situací, jaké vlastnosti nabídek bude považovat za nejvhodnější, jaké informace mají do nabídek uvést či neuvádět a jaké to bude mít v hodnocení jejich nabídek následky. Zadavatel rovněž seznámil uchazeče se dvěma systémy bodového hodnocení, které bude u jednotlivých subkritérií používat, a jakým způsobem budou body přidělovány. Lze tedy konstatovat, že zadavatel udělal maximum pro to, aby ze zadávací dokumentace bylo jednoznačně a srozumitelně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky „soutěžit“, ostatně sám navrhovatel uvádí, že proti hodnotícím kritériím ani předem stanovenému způsobu hodnocení nabídek neměl žádných námitek. Úřad se proto dále vyjádří k jednotlivým namítaným pochybením zadavatele při samotném procesu hodnocení nabídek, která navrhovatel specifikoval v návrhu.

Obecně k námitkám navrhovatele

46.         Navrhovatel se domnívá, že zadavatel při hodnocení nabídek podle dílčího hodnotící kritéria Kvalita a technická úroveň nabízeného řešení postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a rovného zacházení, neboť slovní popis hodnocení je „zcela nekonkrétní, založený na obecných pojmech a ve velké míře nepodložený jakýmikoli exaktními údaji z nabídek“. Dále se navrhovatel domnívá, že hodnotící komise přihlížela k nerelevantním skutečnostem a vlastnostem nabídek, hodnotila nejednotným způsobem a vzájemně neporovnatelně. Hodnocení nabídek se tak podle navrhovatele z výše uvedených důvodů stalo zpětně nepřezkoumatelným a netransparentním.

47.         Nejprve považuje Úřad vhodné uvést několik skutečností k základním zásadám transparentnosti a rovného přístupu zakotveným v ust. § 6 odst. 1 zákona. Zásadou transparentnosti se zabýval např. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 1 Afs 45/2010 ze dne 15. 9. 2010, přičemž dospěl k závěru, že zásada transparentnosti může být „porušena tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“. K porušení zásady rovného zacházení Úřad konstatuje, že za rovné lze považovat takové zacházení, kdy je ze strany zadavatele přistupováno ke všem uchazečům o veřejnou zakázku shodně ve všech směrech, tedy nejen v přístupu k veřejné zakázce, ale také v možnosti uspět v zadávacím řízení. V souladu s touto zásadou tedy může být pouze takový postup zadavatele, při kterém nečiní mezi uchazeči o veřejnou zakázku rozdíly[1].

K jednotlivým namítaným pochybením zadavatele

48.         Úřad přezkoumal jednotlivá namítaná pochybení, která uvedl navrhovatel ve svém návrhu, a své závěry uvede dále v rozhodnutí. Předně však považuje za nutné upozornit na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 A 9/2002 ze dne 16. 3. 2004. V tomto rozhodnutí Nejvyšší správní soud rozhodoval rovněž o postupu hodnotící komise při hodnocení nabídek, jako je tomu v tomto případě, a soud dospěl k závěru, že přezkumná činnost Úřadu spočívá v „kontrole, zda byly dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek.“ Vlastní posouzení nabídek označil soud za samou hranici, „kterou žalovaný [Úřad] nesmí překročit, neboť potom by se stal sám hodnotitelem jednotlivých nabídek.“ Podle uvedeného rozhodnutí končí pravomoc Úřadu tam, kde „nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka [pozn. Úřadu: zjevná záměna slov „zakázka“ a „nabídka“ vyplývající z kontextu] má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady; totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků, a pak by existence zákona postrádala smysl. K procesu hodnocení nabídek soud dále uvedl: „Vlastní akt posouzení a hodnocení nabídek, pokud je napadán, nemůže podléhat dohledové činnosti, neboť jde o nikoli dodržení zákonem stanovených postupů, ale o myšlenkový proces odehrávající se ve sféře vědomí hodnotitelů. Členové komise nehodnotí shromážděné informace a poznatky podle obecných zásad práva procesního jako důkazy a nejednají a nerozhodují ve správním řízení.“ Vzhledem k uvedenému Úřad prováděl posouzení zejména v té rovině, zda zadavatel skutečně hodnotil nabídky a v nich obsažené skutečnosti tak, jak předem stanovil v zadávací dokumentaci. Úřad nemůže opětovně provádět hodnocení jednotlivých nabídek tak, jak jej provedla hodnotící komise, neboť takový postup není v jeho pravomoci. Rovněž nemůže Úřad přezkoumat, zda bylo uděleno odpovídající bodové ohodnocení, neboť, jak bylo uvedeno výše, nemá k tomu ani odborné znalosti, ani pravomoc. Podstatou subjektivního hodnotícího kritéria je, že v hodnocení je možné vyjádřit názor hodnotící komise, založený na odborných znalostech a zkušenost, logicky tedy v zásadě není možné, aby dva lidé hodnotili podle stejného hodnotícího kritéria vždy shodně a přidělili shodný počet bodů, proto ani Úřad nemůže spekulovat, jaký počet bodů měl být „správně“ udělen.

49.         Navrhovatel poukazuje, že slovní hodnocení vypracované hodnotící komisí je nedostatečné, nekonkrétní a nepodložené konkrétními údaji z nabídek uchazečů. Na podporu svého tvrzení odkazuje na několik bodů hodnocení, kterými se bude Úřad dále zabývat.

50.         Nejprve odkazuje navrhovatel na hodnocení aspektu Komplexnost, ucelenost a logické členění navržených funkcionalit do funkčních bloků v rámci dílčího kritéria integrace sítě PEGAS. Hodnotící komise v hodnocení nabídky navrhovatele uvedla: „Popis funkcionalit a jejich dekompozice a logika dekompozice je rámcově popsána, ale není úplně zřejmý způsob dekompozice a logického členění. Funkcionality budou dle nabídky dostupné z jednoho místa, tj. z dotykové obrazovky, kam bude směřováno veškeré ovládání funkcionalit a to všech komunikací (i v jiných aspektech a jiných oblastech komunikace). Funkcionality jsou dostupné z jednoho místa, jeví se logicky členěné z pohledu provozu, ale vyžadují další upřesnění způsobu jejich členění.“ Hodnotící komise odkázala na list č. 47 nabídky navrhovatele. Navrhovatel se domnívá, že není seznatelné, v čem se hodnotící komisi jevil způsob dekompozice a logického členění nedostatečně zřejmý a v jakém rozsahu bude vyžadováno další upřesnění. Rovněž není patrné, proč byla nabídka navrhovatele ohodnocena 80 body a nabídka vybraného uchazeče 90 body. Zadavatel k tomuto aspektu v zadávací dokumentaci uvedl, že „jako nejlepší budou hodnoceny nabídky, které budou mít všechny funkcionality dané části dostupné z jednoho místa, jednotným způsobem, logicky členěné, demonstrované příklady.“ Taktéž v kolonce „Obsah nabídky uchazečů“ uvedl, že uchazeč může do nabídky „uvést detailní popis funkcionalit, jejich vzájemný vztah, technické řešení funkcionalit, technologie, obrazovky nebo jejich návrhy, případně příklady způsobu užití.“ Otázku, proč se způsob členění funkcionalit jeví komisi jako nedostatečně zřejmý, není Úřad oprávněn přezkoumat, neboť se jedná právě o takový případ, kdy je nezastupitelná role hodnotící komise a jejích odborných znalostí. Opět je třeba uvést, že se jedná o subjektivní hodnotící kritérium, nelze tedy vyloučit, že např. při jiném složení hodnotící komise by nebyl popis hodnocení označen jako ne zcela zřejmý. Hodnotící komise v tomto případě hodnotila to, co zadavatel uvedl, že hodnotit bude, zabývala se dostupností funkcionalit z jednoho místa a jednotným způsobem, jejich logickým členěním. Dekompozici zmiňuje zadavatel v bodu 13.2 zadávací dokumentace u „Předmětu hodnocení a preferencí Zadavatele“ v rámci celého dílčího kritéria integrace sítě PEGAS a rovněž kritéria integrace telefonie, kde uvádí, že jako nejvhodnější bude hodnocena nabídka, „ve které Uchazeč na nejvyšší úrovni navrhne věcně správnou dekompozici stanovených oblastí a funkcionalit aspektu“, proto je námitka navrhovatele, že se hodnotící komise neměla důvod o dekompozici zmiňovat, irelevantní. Z popisu hodnocení nevyplývá, že by v nabídce navrhovatele byly funkcionality demonstrovány na příkladech, na rozdíl od nabídky vybraného uchazeče, přičemž jak již bylo uvedeno výše, zadavatel uvedení příkladů zmiňoval v „Obsahu nabídky uchazečů“. K rozdílnosti bodového ohodnocení nicméně odkazuje Úřad na svůj závěr v bodu 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí, nicméně rozdíl v bodovém hodnocení obecně nelze považovat na nijak výrazný (80 vs. 90 bodů).

51.         Dále poukazuje navrhovatel na aspekty Podpora týmové práce v SOŘ při operačním řízení, Přehledné zobrazení přehledu událostí v základní obrazovce SOŘ, Přehledné zobrazení přehledu výjezdových skupin ve službě v základní obrazovce SOŘ, Vzájemné propojení GUI[2] SOŘ s mapovým prohlížečem, Zpětná analýza zatížení VS, Klasifikace události v rámci hodnotícího kritéria vývoj a integrace. V tomto případě z popisu hodnocení podle navrhovatele nevyplývá, co zapříčinilo nezbytnost „dalšího vysvětlení“ jako důvodu snížení bodového ohodnocení, neboť zadavatel neuvedl žádné konkrétní údaje z nabídek. U aspektu Podpora týmové práce v SOŘ při operačním řízení hodnotící komise uvedla, že popis je „stručný a přiměřeně srozumitelný, nicméně jej bude třeba upřesnit v rámci přípravy prováděcího projektu.“ Dále, že „nejsou uvedeny příklady, obrázky apod. pro vyšší názornost a bude třeba vypořádat dotazy v rámci prováděcího projektu.“ K hodnocení vlastností nabídek zadavatel k tomuto aspektu uvedl, že bude hodnotit „komplexnost, ucelenost a logické členění a operačního řízení při zapojení více pracovníků“, k bodovému ohodnocení, že počtem bodů 3 budou hodnoceny nabídky, kde „popis funkčnosti plní minimální požadavky s výhradami, případně dotazy, které bude třeba upřesnit/vypořádat v rámci prováděcího projektu“. Z popisu hodnocení vyplývá, že navrhovatel neuvedl ve svém popisu v nabídce příklady ani obrázky, což sice zadavatel nepožadoval, nicméně navrhovatel ani jiným způsobem nezvýšil srozumitelnost a jednoznačnost svého popisu (např. detailnějším zpracováním). Hodnotící komise takový popis neshledala dostatečně jasný a srozumitelný, je proto pochopitelné, že mohly existovat skutečnosti, na které bylo třeba se dotázat v rámci přípravy prováděcího projektu. Zadavatel předem uchazeče v zadávací dokumentaci upozornil, že bude hodnotit na základě „detailního popisu nabízeného řešení“, míra „detailnosti“ popisu v nabídce tedy závisela zcela na uchazečích a je zřejmé, že detailnější popis by navrhovateli mohl zajistit vyšší bodové ohodnocení. Bodové ohodnocení nicméně v tomto případě odpovídá tomu, co zadavatel avizoval v zadávací dokumentaci, tedy že v případě potřeby upřesnění budou přiděleny 3 body. Ve stejném duchu byl uveden popis hodnocení i u dalších aspektů, a to u Přehledného zobrazení přehledu událostí v základní obrazovce SOŘ nebyly některé obrázky čitelné, „část popisu není doplněna obrázky, které by blíže demonstrovaly popisované zobrazení“, tedy opět popis nebyl zcela jasný a srozumitelný, u Přehledného zobrazení přehledu výjezdových skupin ve službě v základní obrazovce SOŘ hodnotící komise z popisu nepochopila, jakým způsobem se vyvolá „jiná obrazovka“ (než obrazovka SOŘ), ani zda se výjezdové skupiny zobrazují přímo na základní obrazovce, jasný jí nebyl ani proces výběru výjezdových skupin. Při hodnocení aspektu Vzájemné propojení GUI SOŘ s mapovým prohlížečem dospěla hodnotící komise k závěru, že obrázky a příklady nejsou uvedeny „pro všechny případy užití“, u Zpětné analýzy zatížení VS navrhovatel ve své nabídce neuvedl, jaké přehledy konkrétně budou vytvořeny, resp. některé bylo možné vytvořit až na přání zadavatele nebo ad hoc, tedy zadavatel logicky potřeboval zjistit a prodiskutovat, jaké přehledy to budou. V případě Klasifikace události se zpracování „dle obrázků … jeví jako nepřehledné“, bylo tedy třeba jej upřesnit v prováděcím projektu. U všech uvedených aspektů byly navrhovateli uděleny 3 body, přičemž u všech aspektů také zadavatel uvedl, co bude třeba dále upřesnit či prodiskutovat. Není možné, aby Úřad zkoumal, proč se popis hodnotící komisi zdál ne zcela dostatečný nebo nesrozumitelný, neboť to není v jeho pravomoci (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

52.         Jako další navrhovatel shledává vadu popisu hodnocení v tom, že slovní popis hodnocení je ve zjevném rozporu se skutečnostmi obsaženými v nabídkách. Příkladmo odkazuje na hodnocení aspektu Vhodnost použitých technologií z pohledu návrhu a složitosti následného řešení požadavků a provozu plynoucích z technického řešení u dílčího kritéria integrace sítě PEGAS a aspektu Vhodnost použitých technologií z pohledu složitosti následného řešení a požadavků na provoz plynoucích z technického řešení u dílčího hodnotícího kritéria vývoj a integrace. Hodnotící komise u hodnocení aspektu dílčího kritéria integrace sítě PEGAS uvedla, že kapitola o vhodnosti použitých technologií je do nabídky navrhovatele zařazena, nicméně není jednoznačně vztažena k oblasti DR-01, tedy k dílčímu kritériu integrace sítě PEGAS. Dále byl uveden „pouze výčet použitých technologií“. Hodnotící komise podle navrhovatele ignorovala, že v kapitole 1.1.2.16 jeho nabídky, na kterou je v hodnocení odkazováno, je uveden nadpis „Integrace sítě PEGAS – část Pramacom“ a „Integrace sítě PEGAS – část RCS Kladno“, z čehož je přiřazení k integraci sítě PEGAS zřejmé. Navíc se navrhovatel domnívá, že ze zadávací dokumentace nijak nevyplývalo, že by v rámci tohoto aspektu měl být uveden popis hodnocení provozní vhodnosti popsaných technologií. K tomuto argumentu Úřad předně uvádí, že již z názvu aspektu „vhodnost použitých technologií“ logicky vyplývá, že jednou z hodnocených skutečností může být samotná vhodnost, tedy nebude postačovat pouze výčet použitých technologií. Hodnocení vhodnosti technologií je navíc zadavatelem výslovně zmíněno v bodu 13.2.2 zadávací dokumentace v kolonce „Předmět hodnocení a preference Zadavatele“, kde je pod bodem iii. uvedeno, že bude hodnocena „[v]hodnost použitých technologií z pohledu návrhu a složitosti následného řešení požadavků“, je tedy zjevné, že zadavatel zamýšlel vhodnost hodnotit již od počátku a informace uvedené v bodu 13.2.3 zadávací dokumentace byly dále upřesňující k jednotlivým aspektům. Zadavatel v zadávací dokumentaci k tomuto aspektu uvedl, že v nabídce uchazečů by se měl objevit „výčet a podmínky provozu dodávaných technologií. Dále uvede procesy, postupy a úkony, které bude v provozu vykonávat ZZS a které bude vykonávat Uchazeč. Uchazeč dále uvede, které z činností budou za úplatu a podmínky jejich poskytování (cena, proces poskytnutí). Jako součást tohoto popisu uchazeč popíše i procesy změny/úprav technologie.“ V nabídce navrhovatele je nicméně skutečně uveden pouze výčet technologií, přičemž i bez odborných znalostí lze seznat, že zde nejsou uvedeny podmínky provozu, navíc k procesům, postupům a úkonům, které budou v průběhu provozu vykonávány, navrhovatel uvedl pouze větu „Na všechny uvedené technologie jsou poskytovány záruky a bude uzavřena servisní smlouva, takže po dobu 5 let je systém pro Zadavatele bezúdržbový.“ Z tohoto stručného popisu není ani Úřadu jasné, jaké procesy či úkony konkrétně bude vykonávat navrhovatel a jaké zadavatel, zda budou všechny bezplatné, či některé nad rámec servisní smlouvy za úplatu. Námitka, že hodnotící komise tuto jedinou větu v popisu hodnocení výslovně neuvedla, ačkoli podle navrhovatele z ní mohla usoudit na náročnost provozu technologií, v tomto případě neobstojí, neboť hodnotící komise právě naopak z této věty nemohla dovodit, jaké procesy, postupy a úkony budou v průběhu provozu vykonávány, kým a za jakých cenových podmínek. U aspektu Vhodnost použitých technologií z pohledu složitosti následného řešení a požadavků na provoz plynoucích z technického řešení u dílčího hodnotícího kritéria vývoj a integrace byl popis hodnocených vlastností obdobný: „Uchazeč uvede výčet a podmínky provozu dodávaných technologií. Dále uvede procesy, postupy a úkony, které bude v provozu vykonávat ZZS a které bude vykonávat Uchazeč. Jako nejlepší bude hodnoceno řešení, které bude znamenat nejnižší náročnost provozu pro ZZS.“ K hodnocení nabídky navrhovatele hodnotící komise uvedla, že uchazeč sice uvedl výčet technologií, ovšem „neuvedl podmínky provozu dodávaných technologií a neuvedl nic, co by vedlo k možnosti lepšího posouzení tohoto aspektu.“ Navrhovatel neuvedl ani rozdělení úkonů mezi zadavatele a uchazeče, ani míru náročnosti provozu. I v tomto případě je podle názoru Úřadu seznatelné, proč hodnotící komise pociťovala potřebu upřesnění a vyjasnění určitých skutečností a následkem toho udělila navrhovateli nižší než nejvyšší počet bodů.

53.         Navrhovatel poukázal také na skutečnost, že při hodnocení aspektu Vhodnost použitých technologií z pohledu návrhu a složitosti následného řešení požadavků a provozu plynoucích z technického řešení u dílčího kritéria integrace telefonie hodnotící komise doslovně převzala slovní hodnocení stejného aspektu u dílčího kritéria integrace sítě PEGAS, což navrhovatel dovozuje z toho, že v popisu hodnocení je uvedeno „není jednoznačně vztaženo k oblasti DR-01“, tudíž hodnocení tohoto aspektu podle navrhovatele zcela absentuje. K této námitce Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že hodnocené skutečnosti byly u obou aspektů v případě obou dílčích kritérií shodné, lze se ztotožnit s tvrzením zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že se jedná o pouhou chybu v přepisu (DR-01 místo IS-05), resp. o administrativní pochybení.

54.         Za „nejmarkantnější případ porušení zásady transparentnosti“ považuje navrhovatel popis hodnocení u aspektu Podpora hlasové komunikace s VS z GUI SOŘ dílčího hodnotícího kritéria vývoj a integrace. Hodnotící komise k nabídce navrhovatele uvedla, že popis řešení je „deklarativní, uvádí část z požadovaných funkčností, nicméně zde není nic nad rámec zadání.“  V nabídce navrhovatele bylo k tomuto aspektu uvedeno: „S výjezdovou skupinou je možné zahájit komunikaci via mobilní telefon, resp. via radiostanice kliknutím pravým tlačítkem myši na ikonu výjezdové skupiny v Přehledu prostředků. Objeví se kontextové menu, a z něj může dispečer vybrat požadovaný komunikační kanál. Výjezdovou skupinu lze samozřejmě kontaktovat také z dotykové obrazovky, na které je sdruženo ovládání všech komunikací.“ V popisu hodnocení u nabídky vybraného uchazeče bylo uvedeno: „Popis řešení nabízí možnost využití dotykové obrazovky integrace sítě PEGAS a integrace telefonie, nicméně uvádí možnosti ovládání vybraných komunikací přímo se SOŘ (spojení s posádkami pomocí telefonů a vysílačky a zpětné volání volajícímu), popis je doplněn obrázky demonstrujícím[i] způsob využití funkcí ze SOŘ. Integrace podpory hlasové komunikace s výjezdovými skupinami je propracovaná a snadná k použití, nabízí se více možností zajištění funkce dle preference uživatele. Popis je srozumitelný a dostatečný, zadavatel nepotřebuje další upřesnění.“ Z textu popisu hodnocení nabídky vybraného uchazeče dospěl navrhovatel k závěru, že obě nabídky nabízejí prakticky totožné technické řešení, nicméně dostaly různé bodové ohodnocení. V popisu toho, co bude hodnoceno, zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že bude hodnocen „[r]ozsah a způsob integrace podpory hlasové komunikace s výjezdovými skupinami. Hodnocena propracovanost a snadnost komunikace s VS.“ Zadavatel, jak již bylo uvedeno výše, předem avizoval, že při hodnocení nabídek bude vycházet z detailního popisu řešení. Zatímco navrhovatel uvedl k tomuto aspektu jeden odstavec, vybraný uchazeč popsal podporu hlasové komunikace na dvou listech nabídky, včetně obrázků znázorňujících jednotlivá okna při komunikaci. Přitom právě z popisu řešení musí být pro zadavatele co nejsnadněji a nejsrozumitelněji seznatelné, jak bude řešení ve skutečnosti vypadat. Zadavatel nemá jinou možnost, jak zjistit, jaký způsob řešení uchazeč nabízí, než právě z popisu, který takový uchazeč zadavateli poskytne, proto nemůže být překvapivé, že detailnější popis řešení se zadavateli resp. hodnotící komisi jeví jako srozumitelnější a je následně hodnocen větším počtem bodů, neboť z něj může usoudit na propracovanost a snadnost komunikace s VS (výjezdové skupiny). Hodnocení nabídek musí vycházet právě z toho, co uchazeči uvedou v nabídkách, neboť zadavatel nemá možnost posuzovat a hodnotit cokoli jiného. Úřad k uvedenému shrnuje, že zadavatel dodržel rámec hodnocení nabídek, který sám předem stanovil v zadávací dokumentaci.

55.         Navrhovatel také argumentuje, že slovní popis hodnocení není nijak doložen konkrétními údaji z nabídek uchazečů. K této námitce Úřad uvádí, že není povinností zadavatele vypisovat přesné pasáže z nabídek uchazečů do popisu hodnocení, postačí, pokud bude jednoznačné, co je hodnoceno, přičemž zadavatel využil odkazu na části nebo listy nabídek uchazečů.    

56.         S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že neshledal, že by hodnocení nabídek provedené hodnotící komisí bylo nekonkrétní v takové míře, aby to zapříčinilo pochybnosti o správnosti postupu při hodnocení. Popis hodnocení považuje Úřad za stručný a výstižný a provedený v souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci.

57.         Dále se navrhovatel domnívá, že hodnotící komise zohledňovala i takové vlastnosti nabídek, u kterých to zadavatel předem nestanovil v zadávací dokumentaci. I v tomto případě odkazuje navrhovatel na hodnocení aspektu Vhodnost použitých technologií z pohledu návrhu a složitosti následného řešení požadavků a provozu plynoucích z technického řešení u dílčího kritéria integrace sítě PEGAS a integrace telefonie, kde hodnotící komise u vybraného uchazeče vyzdvihla, že jím nabízené technologie jsou „specificky zaměřeny a určeny k účelu, který je od nich očekáván, tj. jsou vhodné pro využití pro požadovaný účel“, přičemž ke vhodnosti nabízených technologií se při hodnocení stejných aspektů u navrhovatele vůbec nevyjádřila, a navíc ze zadávací dokumentace nebylo patrné, že by ona vhodnost měla být vůbec hodnocena. Jak již uvedl Úřad v bodu 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí, pokud je aspekt nazván „vhodnost použitých technologií“, je pochopitelné, že skutečně může být hodnocena ona vhodnost použitých technologií, zejména pokud tato skutečnost byla zadavatelem v zadávacích podmínkách výslovně uvedena v popisu předmětu hodnocení celého dílčího kritéria, přičemž vhodnost je v tomto případě imanentní součástí názvu hodnoceného aspektu. Jelikož se navrhovatel ve své nabídce ke vhodnosti technologií nijak sám nevyjádřil a ani (na rozdíl od vybraného uchazeče) neuvedl nic bližšího k podmínkám provozu apod., jak zadavatel požadoval, z čehož by se dalo na vhodnost technologií usuzovat, nelze hodnotící komisi vyčítat, že se k ní nevyjádřila, když neměla žádné podklady, ze kterých by na vhodnost technologií mohla usuzovat, kromě samotného výčtu technologií. Vybraný uchazeč uvedl na rozdíl od navrhovatele ony podmínky provozu a hodnotící komise si tak mohla udělat o vhodnosti technologií představu alespoň z nich.

58.         O stejný případ tvrzeného hodnocení nerelevantních skutečností se podle navrhovatele jedná i v případě hodnocení aspektu Přehledné zobrazení přehledu výjezdových skupin ve službě v základní obrazovce SOŘ v rámci hodnotícího kritéria vývoj a integrace. U vybraného uchazeče hodnotící komise výslovně uvedla, že zobrazení je „konfigurovatelné, tj. v případě potřeby je možné jej upravit bez nutnosti nákupu dalších služeb od dodavatele“, ačkoli ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by měla být konfigurovatelnost hodnocena, a u navrhovatele také hodnocena nebyla. Zadavatel skutečně v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnocena „propracovanost a přehlednost zobrazování výjezdových skupin ve službě a jejich výběr, přiřazení a vyslání na výjezdové skupiny“, tedy konfigurovatelnost zmíněna nebyla. Nicméně je třeba říci, že samotné zmínění konfigurovatelnosti v textu hodnocení daného aspektu neznamená, že skutečně hodnocena byla, resp. že by byla důvodem pro rozdílné bodové ohodnocení vybraného uchazeče a navrhovatele. Podle systému přidělování bodů u kritéria vývoj a integrace bude 5 bodů, jako obdržel vybraný uchazeč, uděleno v případě, že „řešení je popsáno dostatečně, je srozumitelné a Zadavatel nevyžaduje upřesnění“, přičemž v popisu hodnocení u vybraného uchazeče bylo uvedeno, že „[z]obrazování výjezdových skupin je velmi propracované, přehledné a celkově velmi dobře pojaté“ a že popis je „srozumitelný a dostatečný, zadavatel nepotřebuje další upřesnění“. Hodnotící komise tedy zjevně hodnotila propracovanost a přehlednost, jak bylo avizováno, a zajímala se o popis řešení, který shledala jako dostatečný bez nutnosti upřesnění – proto přidělila plný počet bodů. Je jistě možné se domnívat, že zmínění konfigurovatelnosti je nadbytečné, neboť nebyla hodnocena, nejedná se nicméně o překážku transparentnosti hodnocení. Stejný postup uplatnila hodnotící komise i u nabídky navrhovatele, kde hodnotila také propracovanost a přehlednost („Zobrazení se jeví propracované a přehledné“), popis procesu výběru VS nicméně nebyl „úplně jednoznačný“ a hodnotící komise jej potřebovala později upřesnit – navrhovatel tedy obdržel 3 body v souladu s tím, co bylo předem uvedeno v zadávací dokumentaci, tedy že 3 body se udělí v případě, že budou existovat výhrady či „dotazy, které bude třeba upřesnit“. Rozdílné bodové ohodnocení i v tomto případě shledává Úřad jako pochopitelné.

59.         Také v případě aspektu Přehledné zobrazení přehledů událostí v základní obrazovce SOŘ u dílčího kritéria vývoj a integrace se navrhovatel domnívá, že zadavatel nikde neuvedl, že by preferoval zobrazení inspirované řízením letového provozu. Takové by byl schopen nabídnout i sám navrhovatel, kdyby o této preferenci věděl, přičemž se domnívá, že právě použití tohoto zobrazení bylo důvodem pro rozdílné bodové ohodnocení. V hodnocení vybraného uchazeče hodnotící komise uvedla, že zobrazení „se jeví velmi propracované a přehledné, inspirace je z řízení leteckého provozu, které se osvědčilo a podle všeho je efektivní i pro ZZS.“ Stejně jako v případě konfigurovatelnosti je i zmínění letového provozu patrně nadbytečné (spíše hovoří o znalosti tohoto systému), nicméně neznamená, že bylo příčinou bodového rozdílu. Vybraný uchazeč obdržel 5 bodů, v popisu hodnocení bylo uvedeno, že zobrazení „se jeví velmi propracované a přehledné“ a zobrazování událostí na základních obrazovkách je „barevně rozlišeno, změny barvy umožňující rychlou identifikaci změny v případě, že je vyžadována aktivita operátora“. Hodnocena měla být „propracovanost a přehlednost zobrazování událostí na základních obrazovkách SOŘ s důrazem na rychlou identifikaci změny vyžadující aktivity operátora“, což bylo také v popisu hodnocení reflektováno. Za míru splnění, kdy hodnotící komise nepotřebovala nic upřesnit ani neměla další dotazy, obdržel vybraný uchazeč 5 bodů, v souladu s předem stanoveným způsobem přidělování bodů – řešení bylo z pohledu hodnotící komise popsáno dostatečně, bylo „srozumitelné a Zadavatel nevyžaduje další upřesnění“. K nabídce navrhovatele bylo uvedeno, že některé obrázky „nejsou čitelné, část popisů není doplněna obrázky, které by blíže demonstrovaly popisované zobrazení a bude tedy třeba dořešit dotazy a způsob řešení“, tedy zjevně popis byl ne zcela přehledný a srozumitelný, přičemž opět v souladu se systémem přidělování bodů – pokud má hodnotící komise dotazy, které bude třeba upřesnit – obdržel navrhovatel 3 body. Konstatování o inspiraci letovým provozem nemůže být ani v tomto případě důvodem pro označení hodnocení nabídek jako netransparentní, neboť z popisu hodnocení nijak nevyplývá, že by právě ono mělo být důvodem pro přidělení rozdílného počtu bodů. Navíc se jedná spíše o konstatování týkající se podoby zobrazení přehledů bez relevantní váhy pro hodnocení nabídek. Zadavatel uvedl, že bude hodnotit propracovanost a přehlednost a u obou uchazečů se také k přehlednosti a propracovanosti vyjádřil.

60.         U aspektu Možnost online přepínání režimu zobrazení přehledu událostí na základní obrazovce ZOS v závislosti na operační situaci v rámci dílčího kritéria vývoj a integrace navrhovatel naopak dospěl k závěru, že hodnotící komise nehodnotila relevantní skutečnost uvedenou v jeho nabídce, a navíc mu ji přičetla k tíži. V popisu hodnocení komise uvedla: „Možnost přepínání režimů je v úrovni změny velikostí písma a počtu sloupců – 2 zobrazení. Chápeme to jako deklarativní (účelové) přepínání zobrazení bez další přidané hodnoty nad rámec základních požadavků. Zobrazení/systém zde neposkytuje nic nad rámec zadání.“ Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že bude hodnotit možnosti online přepínání „přehledu aktuálně řešených událostí mezi různými režimy zobrazení“. V případě navrhovatele změna režimu zobrazení spočívala pouze ve změně počtu sloupců a velikosti písma, což hodnotící komise považovala za nedostatečné odlišení režimů – obdobně tak konstatovala i u třetí hodnocené nabídky. Naopak u vybraného uchazeče bylo podle popisu uvedeného v nabídce možné přepínat podle informací v záložkách, zobrazení plánovaných událostí nebo počtu řádků na strip. Z nabídky navrhovatele vyplývá, že je možné přepínat jen mezi režimem zobrazujícím pouze základní informace o událostech a režimem zobrazujícím podrobné informace o událostech, přičemž změna režimu se projeví právě a pouze snížením či zvýšením počtu sloupců a změnou velikosti písma. V případě nabídky navrhovatele se tak dle názoru Úřadu jedná spíše o formu zobrazení než režim. Změnou se tedy nezmění hledisko, podle kterého jsou události třízeny, změna je de facto pouze vizuální, neboť jen skryje nebo odkryje podrobnější informace k jednotlivým událostem. Zda je nebo není snížení počtu informací o jednotlivých událostech pro zadavatele přidanou hodnotou či nikoli nemůže rozhodnout nikdo jiný, než sám zadavatel (prostřednictvím hodnotící komise), není tedy na navrhovateli, aby preference zadavatele hodnotil. Lze souhlasit s navrhovatelem, že z popisu hodnotícího kritéria nic o účelovosti nevyplývá, nicméně znění hodnotícího kritéria znal navrhovatel již před podáním nabídek, nepodal proti němu námitky, a proto je třeba se domnívat, že s takovým znění souhlasil a byl s ním srozuměn.

61.         Navrhovatel se domnívá, že byl poškozen i při hodnocení aspektu Zpětná analýza zatížení VS v rámci dílčího kritéria vývoj a integrace. Hodnotící komise uvedla, že systém nabízí a popisuje „omezené možnosti zpětné analýzy průběhu nasazení výjezdových skupin ZZS ve výjezdech ve zvoleném období a agregované, což je demonstrováno obrázky. Nicméně v rámci přípravy prováděcího projektu bude nutno téma prodiskutovat a upřesnit detaily jak obsahové, tak detaily k užití, viz např. text v nabídce uchazeče ‚V nabízeném systému je možno vytvořit různé přehledy, některé jsou pevně definované, některé musí definovat Zadavatel a pak je zpracujeme, některé se dají vytvářet ad hoc.‘“ Zadavatel uvedl, že bude hodnotit: „Možnost zpětné analýzy průběhu nasazení výjezdových skupin ZZS ve výjezdech ve zvoleném období.“ Navrhovatel uvádí, že zadavatel nijak nevyjádřil své preference ohledně podoby přehledů, a proto je navrhovatel mohl definovat až ve spolupráci se zadavatelem. Z nabídky navrhovatele nicméně není možné k přehledům získat téměř žádné informace ani konkrétní možnosti (např. podle čeho bude probíhat třídění těchto přehledů, podle čeho je lze definovat a jak je naopak definovat nelze, a to ani v příkladech), je tedy pochopitelné že hodnotící komise měla potřebu určité otázky prodiskutovat (i v návaznosti na výše citované skutečnosti z nabídky navrhovatele), ostatně stejně jako u vybraného uchazeče, který obdržel shodný počet bodů jako navrhovatel.  

62.         Lze tedy uzavřít, že hodnotící komise nijak „nedotvářela“ zadávací podmínky, jak se navrhovatel domnívá, pouze v některých případech konstatovala některé skutečnosti nad rámec povinného hodnocení, tyto skutečnosti však v hodnocení prokazatelně nijak nereflektovala. Hodnotící komise vždy stručně uvedla, jaké vlastnosti nabídek hodnotila, a tyto hodnocené vlastnosti byly takové, jaké zadavatel předem označil v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise nijak neopustila rámec pro hodnocení, který jí byl stanoven zadávací dokumentací. K výhradám navrhovatele vůči „úplnosti“ zadávací dokumentace, tedy domnělému nedostatečnému popisu hodnotících kritérií Úřad uvádí, že navrhovatel byl s hodnotícími kritérii i jejich popisem seznámen již před podáním nabídky, žádné nedostatky v nich neshledal a námitky nepodal, což značí, že je považoval za bezproblémové. Navrhovatel sám v návrhu uvedl, že nebrojí proti zadávacím podmínkám, ale pouze proti způsobu hodnocení podle nich.

63.         Navrhovatel je dále toho názoru, že hodnocení není provedeno „porovnatelným způsobem, v obdobném rozsahu a za použití srovnatelného pojmosloví“. Jako příklad uvádí hodnocení aspektu Způsob parametrizace a modifikace uživatelského rozhraní, způsob vizualizace a modifikace workflow u dílčích kritérií integrace sítě PEGAS a integrace telefonie. U nabídky vybraného uchazeče hodnotící komise uvedla: „Popis je velmi všeobecný, neobsahuje příklady, konkrétní uvedené případy jsou jen dílčí. Správce systému je schopen bez součinnosti nebo dokumentace, která bude dodána až v rámci realizace, provést změny nastavení na úrovni číselníků (‚Číselníky nastavovacích parametrů pro spojování v systému integrace telefonie TTC‘), workflow v EKP (viz požadavek EKP.3), nicméně k tomuto tématu nebyl uveden dostatečný popis, aby bylo možné posoudit možnost libovolně konfigurovat požadované části ze strany správce systému bez součinnosti dodavatele. Konfigurovatelnost části EKP není pro tento aspekt relevantní, tj. není zde posuzována.“ V popisu hodnocení nabídky navrhovatele komise uvedla, že „uchazeč konstatuje, že ‚GUI je parametrizovatelné, nicméně uživatel samostatně do GUI nemůže zasahovat. Požadavky na úpravy se řeší se [!] vždy po dohodě s Uchazečem. Zásah netrvá dlouho, a úpravy GUI nejsou zpoplatněny.‘, tj. parametrizace vyžaduje vždy součinnost dodavatele. Způsob vizualizace a modifikace workflow není v nabídce samostatně uveden.“ U tohoto aspektu zadavatel uvedl, že nabídka uchazeče by měla obsahovat „způsob a rozsah parametrizace uživatelského rozhraní, vizualizace a modifikace workflow. Součástí popisu bude popis nástrojů, rozsah možné parametrizace, rozsah, který může provést ZZS bez součinnosti Dodavatele.“ Zároveň uvedl, že bude hodnotit jako nejlepší „řešení, které umožní největší rozsah parametrizace na straně ZZS bez součinnosti Dodavatele technologie, řešení které poskytne vizuální nástroje parametrizace a vizualizace workflow.“ Ohledně rozdílnosti bodového ohodnocení odkazuje Úřad opět na bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí, nicméně z popisu hodnocení obou nabídek vyplývá, že v případě navrhovatele nebylo možné ze strany zadavatele samostatně zasahovat do grafického uživatelského rozhraní prakticky vůbec, v případě nabídky vybraného uchazeče bylo možné zasahovat do „nastavení na úrovni číselníků“. Jelikož zadavatel požadoval řešení, v jehož rámci by mohl do rozhraní zasahovat co nejvíce, je pochopitelné, že vybraný uchazeč obdržel v tomto aspektu více bodů než navrhovatel. Nejde tedy o to (a v tomto nelze navrhovateli přisvědčit), že by hodnocení bylo prováděno „neporovnatelným způsobem“, tzn. že by dvě stejné nabídky byly hodnoceny jinak, což by bylo nesprávné, nýbrž o to, že zadavatel hodnotil samozřejmě odlišně dvě nabídky, jež byly jiné a každá nabízela (popisovala) nabízené řešení odlišně. Pakliže zadavatel přidělil těmto nabízeným řešením jiný počet bodů, což učinil v souladu s předem stanovenými hodnotícími kritérii, nelze tomuto postupu vytknout ničeho.

64.         K použitelnosti různého pojmosloví a různému rozsahu slovního hodnocení Úřad konstatuje, že i v rámci porovnatelnosti mohou být dvě nabídky značně rozdílné, stejně tak jako může být rozdílný popis jejich hodnocení, pokud jsou v obou případech hodnoceny stejné aspekty (jako v tomto případě). Nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby v každém případě použil k hodnocení stejných pojmů a slov, ani aby přiděloval jednotlivým vlastnostem nabídek ohodnocení pomocí stejných výrazů, neboť v takovém případě by nebylo vůbec třeba používat subjektivní kritérium a zadavatel by mohl již od počátku přidělovat body pouze podle toho, zda která nabídka požadovanou vlastnost má či nikoli, a nebylo by nutné se přitom zabývat mírou splnění svých požadavků.

65.         Stejným nejednotným způsobem hodnotila hodnotící komise podle navrhovatele i v případě aspektu Komplexnost, ucelenost a logické členění navržených funkcionalit do funkčních bloků u hodnotícího kritéria integrace telefonie. Navrhovatel se domnívá, že důvodem pro nižší bodové ohodnocení než u vybraného uchazeče byla skutečnost, že relevantní informace nebyly dostupné v nabídce na jednom místě. V hodnocení nabídky navrhovatele je uvedeno: „Nabídka obsahuje detailní popis způsobu řešení požadavků a funkcionalit v příslušných kapitolách, nicméně v kapitole vztahující se k popisu tohoto aspektu je jen stručný výčet funkcionalit bez popis[u] komplexnosti a logického členění řešení. Z jiných částí nabídky lze usuzovat, že rozhraní pro IS-05 je společné s rozhraním pro DR-01 (předchozí aspekt), nicméně se jedná o hypotézu, kterou bude třeba ověřit a projednat vzájemnou propojenost obou částí a upřesnit členění funkcionalit.“ V hodnocení vybraného uchazeče bylo uvedeno: „Nabídka obsahuje detailní popis způsobu řešení a členění funkcionalit do funkčních bloků. Popis funkcionalit je věcně správně dekomponovaný a logicky členěný. Funkcionality budou dle nabídky dostupné z jednoho místa, tj. z dotykové obrazovky, kam bude směřováno veškeré ovládání funkcionalit a to všech komunikací (i v jiných aspektech a jiných oblastech komunikace). Funkcionality jsou dostupné jednotným způsobem, jeví se logicky členěné z pohledu provozu a demonstrované na příkladech.“ Navrhovatel byl ohodnocen 50 body, vybraný uchazeč 90 body. Jak Úřad uvedl již výše, zadavatel předem uchazeče seznámil se svým záměrem hodnotit detailní popis řešení a členění funkcionalit. Jelikož navrhovatel nijak výslovně nepopsal komplexnost a logické členění řešení (ačkoli opět v kapitole 13.2.2 zadávací dokumentace v bodu i. předmětu hodnocení zadavatel uvedl, že komplexnost a logické členění budou hodnoceny) a hodnotící komise musela splnění těchto aspektů dovozovat i z jiných částí nabídky, je pochopitelné, že navrhovatel nezískal nejvyšší počet bodů. Hodnotící komise nemá jinou možnost, jak usuzovat na splnění určitého aspektu hodnotícího kritéria než vycházet z popisu uvedeného v nabídkách. Pokud popis v nabídce není pro hodnotící komisi dostatečný nebo dostatečně srozumitelný, může se o určité míře splnění domnívat, nemůže si však být svými domněnkami jista, a přirozeně je proto třeba později skutečnosti ověřit ve spolupráci s uchazečem. Zadavatel v zadávací dokumentaci ke způsobu hodnocení kritéria integrace telefonie uvedl, že řešení musí být zpracováno tak, „aby bylo dostatečně vypovídající“ pro posouzení kvality a technické úrovně a pro zpracování hodnocení. Pokud navrhovatel neuvedl všechny relevantní informace výslovně (a je lhostejné, zda v jedné kapitole či jinde v nabídce, neboť hodnotící komise usuzovala z rozhraní pro DR-01, tedy pro zcela jiné kritérium integrace sítě PEGAS), lze se ztotožnit s názorem hodnotící komise, že jím poskytnutý popis nelze označit jako „dostatečně vypovídající“. Z popisu hodnocení nabídek tedy spíše vyplývá, že důvodem snížení bodového ohodnocení nebylo to, že by informace byly v různých částech nabídky navrhovatele, ale spíše skutečnost, že takové informace nebyly výslovně vztaženy k danému aspektu nebo vůbec výslovně uvedeny.

66.         K opačné situaci, tedy k tomu, že vybraný uchazeč naopak nebyl ohodnocen nižším počtem bodů i přes rozptýlení informací po nabídce, mělo podle navrhovatele dojít v případě hodnocení aspektu Podpora týmové práce v SOŘ při náběru TV u dílčího kritéria vývoj a integrace u vybraného uchazeče. Hodnotící komise v hodnocení uvedla následující: „Popis je stručný, přiměřeně výstižný a dostatečně srozumitelný pro základní posouzení procesu. Proces a zapojení pracovníků se jeví podle popisu komplexní, ucelený a logický, nicméně vzhledem k jeho rozsahu bude třeba popsat více v detailu, v rámci přípravy prováděcího projektu bude třeba vypořádat některé dotazy související ze [!] způsobem práce operátorů. Detailnější a obsáhlejší popis je uveden v kapitole 1.16.1 (napříč celým popisem) a je možno si udělat závěr, že uchazeč je dobře obeznámen s procesy v rámci operačního řízení a jím navržený systém mimo jiné bude podporovat efektivně týmovou práci v SOŘ při náběru TV.“ Vybraný uchazeč obdržel 3 body, navrhovatel 1 bod s hodnocením: „Popis je velmi stručný, kromě pojmenování některých využitých funkcí nepřináší žádnou další novou informaci nad rámec základních požadavků, tj. popis je deklarativní a nepřináší nic nad rámec zadání.“ Z uvedeného podle názoru Úřadu jednoznačně vyplývá, že navrhovatel obdržel nižší bodové ohodnocení z toho důvodu, že jeho řešení neobsahovalo nic nad rámec zadání, přesně podle způsobu hodnocení kritéria vývoj a integrace, které zadavatel uvedl v bodu 13.2.4 zadávací dokumentace. V souladu s tímto způsobem hodnocení také vybraný uchazeč obdržel 3 body, neboť k jeho řešení měla hodnotící komise upřesňující dotazy. Stejně jako v předchozím případě tak nehrál roli fakt, zda byly relevantní informace k danému aspektu uvedeny na více místech v nabídce, ale zda byly výslovně vztaženy k tomuto aspektu tak, aby to bylo hodnotící komisi zřejmé, což v tomto případě zjevně byly.

67.         Nejednotnost v hodnocení pociťuje navrhovatel i v přístupu k absenci obrázků. U aspektů Podpora týmové práce v SOŘ při operačním řízení, Přehledné zobrazení přehledů událostí v základní obrazovce SOŘ, u dílčího kritéria vývoj a integrace je navrhovateli vytýkáno, že nejsou doplněny obrázky pro názornost či demonstraci a navrhovatel v těchto případech obdržel nižší bodové ohodnocení oproti vybranému uchazeči. V hodnocení těchto aspektů hodnotící komise uvedla, že „nejsou uvedeny příklady, obrázky apod. pro vyšší názornost a bude třeba vypořádat dotazy v rámci prováděcího projektu“ a „některé obrázky nejsou čitelné, část popisů není doplněna obrázky, které by blíže demonstrovaly popisované zobrazení a bude tedy třeba dořešit dotazy a způsob řešení“.  Navrhovatel tedy opět obdržel bodové ohodnocení podle způsobu hodnocení kritéria vývoj a integrace, které zadavatel uvedl v bodu 13.2.4 zadávací dokumentace, tedy proto, že bylo určité skutečnosti třeba upřesnit a hodnotící komise měla potřebu vznést dotazy. Zadavatel nikde neuvedl, že by bylo třeba demonstrovat řešení obrázky, ale naopak uvedl, že nejvíce bodů obdrží řešení, které bude natolik srozumitelné, že jej nebude třeba nijak upřesňovat. Pokud uchazeči pro větší názornost a pochopení použili obrázky, byla to jejich volba, nikoli jejich povinnost. Jestliže by navrhovatel poskytl srozumitelný a detailní popis pochopitelný i bez obrázků, mohl obdržet vyšší počet bodů, tato skutečnost však nebyla podle názoru Úřadu na přítomnosti obrázků nijak závislá. Pokud se navrhovatel domnívá, že u hodnocení aspektu Vzájemné propojení GUISOŘ s mapovým prohlížečem kritéria vývoj a integrace u vybraného uchazeče bylo postupováno jinak, Úřad jeho názor nesdílí. Hodnotící komise uvedla, že řešení „není doplněno obrázky, aby bylo možné posoudit uživatelský komfort a přehlednost, na základě čehož bude třeba ve fázi prováděcího projektu prodiskutovat (dotazy zadavatele).“ Stejně jako v předchozím případě navrhovatel, obdržel vybraný uchazeč 3 body z důvodu nutnosti určité věci prodiskutovat se zadavatelem. Rovněž u aspektu Lokalizace události/Specifické místo zásahu u téhož kritéria hodnotící komise k nabídce vybraného uchazeče i navrhovatele shodně uvedla, že „vzhledem k absenci obrázků a malý detail některých popisů bude třeba jednoduchost procesu, automatizaci, předvyplňování a další parametry ověřit dotazy v rámci prováděcího projektu“, a následně přidělila 3 body. Bodové ohodnocení opět odpovídá tomu, že bylo některé skutečnosti nutné ověřit dotazy v rámci prováděcího projektu, existence či neexistence obrázků nesehrála ani v tomto případě při přidělování bodů roli.

68.         Hodnotící komise tedy podle Úřadu v uvedených případech hodnotila to, co zadavatel uvedl, že hodnotit bude a přidělila body způsobem, jaký zadavatel avizoval, a to stejně u vybraného uchazeče i navrhovatele. Pokud byly v popisu hodnocení uvedeny jiné skutečnosti, než ty, které zadavatel hodlal hodnotit, nevyplynulo z popisu hodnocení, že by právě tyto skutečnosti byly důvodem pro rozdílné bodové ohodnocení.

69.         K argumentům navrhovatele stran rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí, že předmětem přezkumu je v tomto správního řízení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a proces hodnocení nabídek, nikoli přezkum argumentů uvedených zadavatelem dodatečně v rozhodnutí o námitkách, neboť tyto nemohou mít na výsledek hodnocení nabídek žádný vliv.

70.         K tvrzení navrhovatele uvedenému v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 16. 7. 2015, že jím nabízený systém a systém nabízený vybraným uchazečem, resp. obě nabídky, jsou kvalitativně srovnatelné, Úřad uvádí, že tato skutečnost není předmětem správního řízení. Úřad nemůže posuzovat kvalitu plnění, které uchazeči nabízejí, neboť toto spadá výlučně do pravomoci hodnotící komise a zadavatele, Úřad v tomto směru nedisponuje a ani nemůže disponovat dostatečnými odbornými znalostmi. V pravomoci Úřadu je pouze posouzení, zda hodnotící komise dodržela rámec hodnocení, nikoli posouzení, která nabídka je kvalitnější. Z uvedeného důvodu Úřad nepřistoupil k doplnění podkladu pro rozhodnutí o další části nabídek, neboť shromážděné podklady považuje zcela dostatečné pro zjištění skutkového stavu a vydání rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí Úřadu v šetřené věci není založeno primárně na odborném technickém posouzení, ale na přezkumu dodržení rámce hodnocení nabídek, Úřad nepřistoupil ani k přibrání znalce, jak bylo navrhovatelem navrhováno. Závěry spočívající v právním posouzení věci, zejm. pak posouzení, zda zadavatel dodržel předem stanovený způsob hodnocení, náleží pouze Úřadu.

71.         Úřad uzavírá, že nedospěl k závěru, že by proces hodnocení nabídek provedený hodnotící komisí byl stižen vadou netransparentnosti nebo nerovného přístupu k uchazečům. V průběhu správního řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že hodnocení nabídek proběhlo v rozporu se zákonem. Ze zadávací dokumentace je patrné, že zadavatel s velkou pečlivostí předem stanovil, jaké vlastnosti nabídek bude hodnotit, jak bude postupovat při přidělování bodů a co mají či nemají uchazeči do nabídek uvést. Při hodnocení nabídek pak hodnotící komise postupovala v souladu s tím, co zadavatel předem stanovil, hodnotila u všech uchazečů stejné vlastnosti nabídek a snažila se o stručný a výstižný popis procesu hodnocení. Jelikož je zadávací řízení určitou formou soutěže, resp. soutěží o získání veřejné zakázky, není možné provést hodnocení nabídek tak, aby byli vždy všichni uchazeči spokojeni s jeho odůvodněním, což je pochopitelné, neboť veřejnou zakázku může získat pouze jedna vítězná nabídka jednoho vybraného uchazeče. V případě šetřené veřejné zakázky nicméně Úřad neshledal žádný rozpor se zákonem, kterého by se hodnotící komise dopustila. Závěrem výše uvedených úvah Úřad konstatuje, že hodnotící komise dodržela rámec hodnocení nabídek předem stanovený zadavatelem v zadávacích podmínkách a nijak se od stanoveného způsobu hodnocení neodchýlila.

72.         S ohledem na výše uvedené závěry Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávacím řízení postupoval při hodnocení nabídek v souladu se zákonem. Z uvedených důvodů Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh podle ust. § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.                               

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží:

1.             Liberecký kraj, U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec

2.             VÍTKOVICE IT SOLUTIONS a.s., Cihelní 1575/14, 702 00 Ostrava

3.             YOUR SYSTEM, spol. s r. o., Türkova 2319/5b, 149 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Určitou výjimkou je např. ust. § 101 zákona, které umožňuje zvýhodnit dodavatele zaměstnávající osoby se zdravotním postižením.

[2] GUI je zkratkou pro grafické uživatelské rozhraní.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz