číslo jednací: R29/2016/VZ-27085/2016/322/DRu

Instance II.
Věc Areál ZŠ Soudná č.p. 15 – vybavení objektu denního stacionáře kolejnicový systém a rehabilitační zařízení, opakované řízení
Účastníci
  1. ERILENS s. r. o.
  2. město Jičín
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 30. 6. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 366 KB

 

Č. j.:ÚOHS-R29/2016/VZ-27085/2016/322/DRu

 

29. června 2016

 

V řízení o rozkladu ze dne 25. 1. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –

  • ERILENS s.r.o., IČO 45306371, se sídlem Papírenská 114/5, 160 00 Praha – Bubeneč, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 25. 11. 2015 Ing. Mgr. Petrou Fifkovou, advokátkou ev. č. ČAK 09798 advokátní kanceláře BLTS – Valentová Fifková Švára, se sídlem Duškova 164/45, 150 00 Praha 5

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0858/2015/VZ-00964/2016/513/EPi ze dne 11. 1. 2016 vydanému ve správním řízení vedeném ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

  • Město Jičín, IČO 00271632, se sídlem Žižkovo náměstí 18, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Areál ZŠ Soudná č.p. 15 – vybavení objektu denního stacionáře kolejnicový systém a rehabilitační zařízení, opakované řízení ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy pro podání nabídek dne 22. 9. 2015,

jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 4 a § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0858/2015/VZ-00964/2016/513/EPi ze dne 11. 1. 2016

 

r u š í m

a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Areál ZŠ Soudná č.p. 15 – vybavení objektu denního stacionáře kolejnicový systém a rehabilitační zařízení, opakované řízení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy pro podání nabídek dne 22. 9. 2015

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

 

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 30. 11. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek návrh navrhovatele– ERILENS s.r.o., IČO 45306371, se sídlem Papírenská 114/5, 160 00 Praha – Bubeneč, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 25. 11. 2015 Ing. Mgr. Petrou Fifkovou, advokátkou ev. č. ČAK 09798 advokátní kanceláře BLTS – Valentová Fifková Švára, se sídlem Duškova 164/45, 150 00 Praha 5 (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Města Jičín, IČO 00271632, se sídlem Žižkovo náměstí 18, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Areál ZŠ Soudná č.p. 15 – vybavení objektu denního stacionáře kolejnicový systém a rehabilitační zařízení, opakované řízení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném odesláním výzvy pro podání nabídek dne 22. 9. 2015 (dále jen „veřejná zakázka“). Návrhem se navrhovatel domáhal, aby Úřad zrušil zadávací řízení veřejné zakázky.

II.             Napadené rozhodnutí

2.             Dne 11. 1. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0858/2015/VZ-00964/2016/513/Epi (dále jen „napadené rozhodnutí“).

3.             Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že se správní řízení podle § 117a písm. d) zákona zastavuje, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

III.           Námitky rozkladu

4.             Dne 25. 1. 2016 podal navrhovatel Úřadu rozklad proti napadenému rozhodnutí, který byl Úřadu doručen téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 1. 2016. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

5.             Navrhovatel v rozkladu namítá, že Úřad nesprávně vykládá § 114 odst. 3 zákona, neboť dle názoru navrhovatele toto ustanovení zákona neobsahuje zvláštní úpravu doručování, nýbrž zvláštní úpravu náležitostí podání. Navrhovatel namítá, že připojení dokladu o doručení námitek k návrhu je dle § 114 odst. 3 zákona nutné pouze v případě, že tento doklad není součástí dokumentace o veřejné zakázce.

6.             Zadavatel je přesvědčen, že Úřad v bodu 22. odůvodnění napadeného rozhodnutí přistoupil k příliš extenzivnímu výkladu zákona, který by ve svém důsledku měl za následek, že námitky by nešlo zadavateli doručit prostřednictvím běžné zásilky doručené prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo jiným způsobem. Osoba podávající námitky by je tak musela doručovat pouze kvalifikovějším způsobem (osobní podání s podacím razítkem, doporučená zásilka s doručenkou, prostřednictvím datové schránky). Způsob odeslání námitek však není dle navrhovatele v zákoně obsažen, stejně jako neupravuje ani formu či podobu dokladu o doručení námitek zadavateli.

Závěr rozkladu

7.             Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.

IV.          Řízení o rozkladu

8.             Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

9.             Dne 23. 2. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel Úřad informoval o tom, že dne 17. 2. 2016 uzavřel s vybraným uchazečem – CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o., IČO 28685521, se sídlem Raisova 769/9, 40003 Ústí nad Labem smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Předseda Úřadu tuto skutečnost ověřil na profilu zadavatele, na němž byla zadavatelem smlouva uveřejněna, a dále ověřil, že předmět této smlouvy se shoduje s předmětem plnění veřejné zakázky.

Stanovisko předsedy Úřadu

10.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

11.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení ve věci vymezené návrhem zastavil.

12.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

13.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

14.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

15.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

16.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

17.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

18.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“. 

19.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

20.         K předmětu správního řízení se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vyjádřil v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „V obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.“

21.         Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

22.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. V době podání návrhu bylo cílem navrhovatele zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. V průběhu vedení tohoto správního řízení však došlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky, čímž bylo zadávací řízení veřejné zakázky skončeno. Naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu již není objektivně možné, jelikož prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze.

23.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

24.         I kdyby Úřad zrušil zadávací řízení veřejné zakázky (byť podle § 118 odst. 1 zákona je Úřad oprávněn zrušit zadávací řízení nebo jen jednotlivé úkony zadavatele, pouze pokud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky), nebylo by už možné, aby se poté navrhovatel zadávacího řízení veřejné zakázky účastnil, neboť na plnění předmětu veřejné zakázky již byla uzavřena smlouva s vybraným uchazečem. I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam.

25.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

26.         K době, kdy lze ještě dosáhnout účelu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, potažmo cíle návrhu navrhovatele a kdy má tudíž pro navrhovatele rozhodnutí Úřadu o návrhu ještě význam, se vyjádřil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, v němž uvedl, že „účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je uložení nápravného opatření v případě kvalifikovaného porušení postupu pro zadání veřejné zakázky zadavatelem, tedy zjednání nápravy v době, kdy lze ještě pochybení zadavatele napravit, tj. před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku.“ V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud rovněž dospěl k závěru, že „v případě, že po podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dojde k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, je namístě řízení zastavit podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu“.

27.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předpokladu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co byla uzavřena smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předpoklad řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

28.         Uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu uložit zadavateli nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, i kdyby případně byly navrhovatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, jež by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím zrušit nebo v rámci kterého by mohl Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušit jen jednotlivý úkon zadavatele.

29.         Situace, že v důsledku uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky nelze dosáhnou cíle návrhu navrhovatele, je tak skutečností, na základě které musí Úřad správní řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

30.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu je odvolací správní orgán povinen v situaci, kdy zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zrušit napadené rozhodnutí a řízení zastavit. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu navrhovatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

31.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

32.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že v průběhu tohoto řízení o rozkladu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

33.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

Obdrží:

1.             Ing. Mgr. Petra Fifková, advokátka, Duškova 164/45, 150 00 Praha 5

2.             Město Jičín, Žižkovo náměstí 18, 506 01 Jičín – Valdické Předměstí

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz