číslo jednací: R066/2016/VZ-27577/2016/323/MOd

Instance II.
Věc Revitalizace trati K. Vary dolní nádraží - Johanngeorgenstadt
Účastníci
  1. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
  2. REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o.
  3. Chládek & Tintěra, a.s.
  4. COLAS RAIL CZ s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 1. 7. 2016
Dokumenty file icon 2016_R066.pdf 404 KB

Č. j.: ÚOHS-R066/2016/VZ-27577/2016/323/MOd

 

1. července 2016

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 17. 2. 2016 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

 

  • Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 18. 12. 2015 společností Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0894/2015/VZ-04088/2016/531/VNe ze dne 3. 2. 2016, vydanému v řízení zahájeném na návrh navrhovatele –

 

  • REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o., IČO 25041738, se sídlem Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem,

 

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Revitalizace trati K. Vary dolní nádraží - Johanngeorgenstadt“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 15. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18. 5. 2015 pod ev. č. 513924, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 6. 2015 a dne 7. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 097-176191, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 116-210460 a dne 9. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 130-239693, kde dalším účastníkem je vybraný uchazeč – subjekty

  • Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 1022/16, 412 01 Litoměřice, právně zastoupen Mgr. Tomášem Krutákem, advokátem, ev. č. ČAK 10739, společníkem společnosti Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 - Staré Město,
  • COLAS RAIL CZ s.r.o., IČO 03222012, se sídlem Bystrá 761/10, 193 00 Praha 9,

které dne 4. 8. 2015 uzavřely smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0894/2015/VZ-04088/2016/531/VNe ze dne 3. 2. 2016

 

r u š í m

 

a správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Revitalizace trati K. Vary dolní nádraží - Johanngeorgenstadt“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 15. 5. 2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 18. 5. 2015 pod ev. č. 513924, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 6. 2015 a dne 7. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 097-176191, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 116-210460 a dne 9. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 130-239693,

 

z a s t a v u j i.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 15. 5. 2015 zahájil zadavatel – Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, IČO 70994234, se sídlem Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – podle § 26 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] odesláním oznámení otevřeného řízení do Věstníku veřejných zakázek, které zde bylo uveřejněno dne 18. 5. 2015 pod ev. č. 513924, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 6. 2015 a dne 7. 7. 2015, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 21. 5. 2015 pod ev. č. 2015/S 097-176191, ve znění oprav uveřejněných dne 18. 6. 2015 pod ev. č. 2015/S 116-210460 a dne 9. 7. 2015 pod ev. č. 2015/S 130-239693, zadávací řízení na veřejnou zakázku s názvem „Revitalizace trati K. Vary dolní nádraží - Johanngeorgenstadt“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 21. 9. 2015 požádal zadavatel uchazeče REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o., IČO 25041738, se sídlem Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „navrhovatel“), o písemné vysvětlení jeho nabídky, a sice o zdůvodnění, proč navrhovatel neocenil v jeho rozpočtu některé položky, které zadavatel v této žádosti specifikoval.

3.             Jak vyplývá ze zprávy zadavatele o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3. 11. 2015 (dále jen „Zpráva“), zadavatel neakceptoval písemná vysvětlení nabídky ze dne 1. 10. 2015 a ze dne 19. 10. 2015 poskytnuté navrhovatelem a rozhodnutím ze dne 3. 11. 2015, jež bylo navrhovateli doručeno dne 4. 11. 2015, jej vyloučil z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).

4.             Dne 4. 11. 2015 zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče – subjektů Chládek & Tintěra, a.s., IČO 62743881, se sídlem Nerudova 16, 412 01 Litoměřice, a COLAS RAIL CZ s.r.o., IČO 03222012, se sídlem Bystrá 761/10, 193 00 Praha 9, které dne 4. 8. 2015 uzavřely smlouvu o společnosti za účelem podání společné nabídky (dále jen „vybraný uchazeč“ a „rozhodnutí o výběru“)

5.             Dne 10. 12. 2015 doručil navrhovatel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), neboť nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách (tj. o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a proti rozhodnutí o výběru, obojí ze dne 30. 11. 2015) za učiněná v souladu se zákonem. V návrhu pak navrhoval uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, ve zrušení rozhodnutí o výběru, a ve zrušení obou rozhodnutí zadavatele o námitkách (dále jen „rozsah návrhu“).

II.             Napadené rozhodnutí

6.             Dne 3. 2. 2016 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0894/2015/VZ-04088/2016/531/VNe z téhož dne (dále jen „napadené rozhodnutí“).

7.             Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodrželpostup stanovený v § 76 odst. 6 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nezdůvodnění způsobu ocenění položek 75G5EI „Dodávka – Zaměřovací MARKER míčový programovatelný“, 701CAC „Hloubení a zához kabelové rýhy 350/900mm zemina do tř. 4“, 75G6AN „Montáž (dem.) – Optotrubka: koncovka, koncovka s ventilkem, záslepka, průchodka na trubku HDPE“, 75G5CC „Dodávka – Spojka na HDPE trubku 40 mm/40 mm“, 75G6GA „Dodávka – Podzemní přístupová komora vodotěsná 63/80/45-80“ (dále jen „Položky“) nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti, neboť rozhodnutí o vyloučení neobsahuje relevantní a přezkoumatelné důvody vyloučení, ačkoliv písemná vysvětlení nabídky poskytnutá navrhovatelem obsahují ve vztahu ke způsobu ocenění Položek logická a objektivní vysvětlení, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

8.             V návaznosti na výše uvedené Úřad výrokem II. napadeného rozhodnutí zrušil podle § 118 odst. 1 zákona úkony zadavatele spojené vyloučením navrhovatele, tedy: (i) úkon zadavatele zdokumentovaný v rozhodnutí o vyloučení, (ii) úkon související s posouzením nabídky navrhovatele z hlediska zdůvodnění způsobu ocenění Položek navrhovatelem, zdokumentovaný ve Zprávě, a současně ruší i (iii) všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru.

9.             Výrokem III. napadeného rozhodnutí pak Úřad zadavateli uložil podle § 119 odst. 2 zákona povinnost uhradit náklady řízení.

III.           Námitky rozkladu

10.         Dne 17. 2. 2016 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 3. 2. 2016. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

11.         Zadavatel brojí proti napadenému rozhodnutí v plném rozsahu pro nedostatečné zjištění skutkového stavu, na to navazující nedostatečné odůvodnění, a tím způsobenou nepřezkoumatelnost, na základě čehož dle jeho názoru došlo i k nesprávnému právnímu posouzení přezkoumávané věci Úřadem.

Závěr rozkladu

12.         Z výše uvedených důvodů se zadavatel domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, případně aby věc vrátil Úřadu k novému projednání.

IV.          Řízení o rozkladu

13.         Úřad po doručení rozkladů neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

14.         Dne 18. 3. 2016 doručil zadavatel Úřadu informaci ze dne 17. 3. 2016 o dalších úkonech v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, v rámci které sdělil, že přijal rozhodnutí o zrušení některých úkonů v zadávacím řízení v souladu s § 111 odst. 6 zákona, a to (i) posouzení nabídky navrhovatele z dokumentované ve Zprávě, (ii) vyloučení navrhovatele zdokumentované v rozhodnutí o vyloučení a (iii) všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, zejména hodnocení nabídek všech uchazečů zdokumentované ve Zprávě včetně rozhodnutí o výběru (dále jen „Informace“). V Informaci zadavatel zdůraznil, že sice nesouhlasí s postupem Úřadu, ovšem z důvodů procesní ekonomie a v zájmu urychlení zadávacího řízení na veřejnou zakázku zrušuje výše zmíněné úkony, čímž vyhovuje názoru Úřadu vyjádřenému v napadeném rozhodnutí.

Stanovisko předsedy Úřadu

15.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

16.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

17.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

18.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

19.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

20.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

21.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

22.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

23.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“.

24.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst.  1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam.“ Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

25.         K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.

26.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu uložení nápravného opatření v podobě zrušení rozhodnutí o vyloučení, dále rozhodnutí o výběru, a ve zrušení obou rozhodnutí zadavatele o námitkách.

27.         S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu. Ten následně i vydal napadené rozhodnutí, kterým zrušil úkony zadavatele spojené vyloučením navrhovatele, tedy i úkony navazující na způsob posouzení a hodnocení nabídek provedených zadavatelem a zachycených ve Zprávě, jak bylo podrobně rozvedeno již výše v bodě 8. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

28.         Dne 18. 3. 2016 zadavatel doručil Úřadu Informaci, v níž oznámil, že z důvodů procesní ekonomie již sám rozhodl o zrušení předmětných úkonů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a že provede nové posouzení a hodnocení nabídek. Zrušením těchto úkonů tak nově nastal stav, kdy jednak zanikla možnost pravomocného uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem, a jednak bylo postupem zadavatele podle § 111 odst. 6 zákona dosaženo navrhovatelem sledovaného cíle, když byl obsah návrhu konzumován v plném rozsahu.

29.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení úkonů i – iii popsaných v bodě 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. pravomocného zrušení rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o výběru, a obou rozhodnutí zadavatele o námitkách pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

30.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a pravomocné rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

31.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

32.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku zrušení předmětných úkonů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nelze dosáhnout prvotního cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

33.         Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

34.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť v důsledku zrušení předmětných úkonů v zadávacím řízení na veřejnou zakázku nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

35.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

36.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, jsem dospěl k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

37.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nelze dále odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.             Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1

2.             REKULTIVACE Ústí nad Labem, s.r.o., Velká Hradební 3122/52, 400 01 Ústí nad Labem

3.             Mgr. Tomáš Kruták, advokát, Revoluční 724/7, 110 00 Praha 1 - Staré Město

4.             COLAS RAIL CZ s.r.o., Bystrá 761/10, 193 00 Praha 9

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz