číslo jednací: S0262/2016/VZ-25177/2016/543/MŠl

Instance I.
Věc Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů
Účastníci
  1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 30. 6. 2016
Dokumenty file icon 2016_S0262.pdf 460 KB

Č. j.: ÚOHS-S0262/2016/VZ-25177/2016/543/MŠl

 

14. června 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 27. 4. 2016 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) citovaného zákona zadavatelem – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 – ve veřejné zakázce „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9.10.2014,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. citovaného zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9.10.2014 stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne 10.10.2014 a skončila dne 24.10.2014 ve 14:00 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena pouze v délce 14 dnů a 14 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 5.11.2014 uzavřel s vybraným uchazečem – SLIDEX – KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 – smlouvu na předmět plnění jmenované veřejné zakázky.

II.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 citovaného zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9.10.2014 požadoval prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů formou předložení jednotlivých dokladů, tedy nikoli formou čestného prohlášení, již při předložení nabídky uchazečem, a to předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladů o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu jmenované veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 5.11.2014 uzavřel s vybraným uchazečem – SLIDEX – KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 – smlouvu na předmět plnění jmenované veřejné zakázky.

III.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9.10.2014 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy dne 5.11.2014 s vybraným uchazečem – SLIDEX – KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 – tedy nejpozději do 20.11.2014, ale až dne 5.5.2016.

IV.

Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v  § 85 odst. 4 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení veřejné zakázky „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 9.10.2014, které bylo ukončeno dne 5.11.2014 uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem – SLIDEX – KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 – tedy nejpozději do 20.11.2014, ale až dne 19.6.2015.  

V.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6 – podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších přepisů, ukládá

 

pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební,  IČO 68407700, se sídlem Zikova 1903/4,  160 00 Praha 6 (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil na základě výzvy k podání nabídky a k prokázání splnění kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení ze dne 9.10.2014 (dále jen „výzva k podání nabídky“) zadávací řízení na veřejnou zakázku „Hardwarové zařízení pro výuku multimediálních předmětů“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky, který zadavatel vymezil v bodu 5.6. výzvy k podání nabídky, byla dodávka hardwarového zařízení pro výuku multimediálních předmětů. 

3.             Předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky činila částku 175 330,58 Kč bez DPH, jak zadavatel uvedl v bodu 5.5. výzvy k podání nabídky.

4.             Výzva k podání nabídky byla vybraným zájemcům odeslána dne 9.10.2014, přičemž lhůta pro podání nabídek byla v bodu 4.2. výzvy k podání nabídky stanovena na den 24.10.2014 do 14:00 hod.

5.             Z výzvy k podání nabídky vyplývá, že zadavatel v bodě 6.3. požadoval prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů následovně:

Splnění profesních kvalifikačních předpokladů uchazeč prokáže předložením:

a) výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisu z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,

b) dokladů o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladů prokazujících příslušné živnostenské oprávnění či licenci.

6.             Dne 5.11.2014 zadavatel uzavřel s uchazečem SLIDEX – KROK CZ s.r.o., IČO 25716441, se sídlem Rýmařovská 430, 199 00 Praha 9 (dále jen „vybraný uchazeč), smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž celková cena za předmět plnění veřejné zakázky činila dle čl. V. „Kupní cena a platební podmínky“ předmětné smlouvy celkem částku 156 923 Kč bez DPH (189 877 Kč vč. DPH).

7.             Z písemné zprávy zadavatele je zřejmé, že tato byla vyhotovena dne 5.11.2014.

8.             Z profilu zadavatele https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/zakazkaProfilList.seam (dále jen „profil zadavatele“)  vyplývá, že zadavatel zde uveřejnil písemnou zprávu zadavatele dne 19.6.2015.

9.             Na základě doručeného podnětu a po přezkoumání dokumentace o veřejné zakázce získal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) pochybnosti o tom, zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 dnů a dále když v zadávacím řízení veřejné zakázky požadoval prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů formou předložení dokladů, tedy nikoli formou čestného prohlášení, již při předložení nabídky uchazečem, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku, a zda se zadavatel nedopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a když na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení veřejné zakázky, a proto Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0262/2016/VZ.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

10.         Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

11.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli přípisem č. j. ÚOHS-S0262/2016/VZ-17030/2016/543/MŠl ze dne 27.4.2016, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Dnem 27.4.2016, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

12.         Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S0262/2016/VZ-18430/2016/543/MŠl ze dne 2.5.2016 určil lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

13.         Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0262/2016/VZ-17030/2016/543/MŠl ze dne 27.4.2016 se zadavatel vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 6.5.2016 doručeném Úřadu dne 9.5.2016.

14.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0262/2016/VZ-20995/2016/543/MŠl ze dne 17.5.2016 určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 6.5.2016

15.         Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 6.5.2016 předně uvádí, že vzhledem k výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky  byl oprávněn zadat tuto zakázku podle interních předpisů tzv. „z volné ruky“ při zachování zásady transparentnosti zadání. Pro zajištění vyšší transparentnosti však zadavatel zvolil právě zjednodušené podlimitní řízení se zveřejněním na profilu zadavatele. 

16.         Zadavatel má za to, že stanovil lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 39 zákona v délce 15 dnů.

17.         Zadavatel dále uvádí, že profesní kvalifikační předpoklady požadoval formou předložení jednotlivých dokladů, konkrétně výpisů z obchodního a z živnostenského rejstříku. Požadavek na předložení těchto dokladů dle názoru zadavatele nemůže mít vliv na výběr dodavatelů, neboť každý dodavatel takovýmto dokladem disponuje a jeho předložení je svým způsobem jednodušší než vygenerování čestného prohlášení a tyto doklady jsou navíc veřejně dostupné. Pro úplnost zadavatel uvádí, že při hodnocení nabídek bylo akceptováno i doložení profesního kvalifikačního předpokladu formou čestného prohlášení, jak požaduje zákon.

18.         Zadavatel v souvislosti s plněním svých povinností ve vztahu k uveřejnění výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku argumentuje tím, že zveřejnil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Písemná zpráva zadavatele byla dle vyjádření zadavatele skutečně uveřejněna až po zákonem stanovené lhůtě dne 19.6.2015. Zadavatel připouští, že k tomuto došlo administrativní chybou na jeho straně. Nicméně zadavatel má za to, že veškeré informace vztahující se k veřejné zakázce byly transparentně zveřejněny již dříve na profilu zadavatele a nedošlo tak k nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem.

19.         K povinnosti uveřejnit oznámení o výsledku zadávacího řízení podle § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel uvádí, že i přes neuveřejnění formuláře „Oznámení o zadání zakázky“ nedošlo k ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a ani zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Neuveřejnění oznámení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil ani hospodářskou soutěž, ani následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky. Dále zadavatel podotýká, že ve snaze napravit uvedené neuveřejnění provedl uveřejnění příslušného formuláře „Oznámení o zadání veřejné zakázky“ ve Věstníku veřejných zakázek dne 6.5.2016 pod evidenčním číslem formuláře 7603012037892.   

20.         Zadavatel je přesvědčen, že zájem společnosti na ochraně principu veřejné publicity výsledků zadávacího řízení nebyl nijak ohrožen, neboť v daném případě byla laická i odborná veřejnost vždy dostatečně informována o hospodaření zadavatele s veřejnými prostředky. Kontrola dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji byla plně zachována.

21.         S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že uvedená administrativní pochybení neměla žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky ani jiný dopad na průběh zadávacího řízení či jiný vliv na transparentnost zadávání veřejné zakázky a s tím související kontrolu vynakládání veřejných prostředků.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

22.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

23.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

24.         Podle § 26 odst. 1 písm. b) zákona zadávací řízení zahajuje zadavatel odesláním výzvy o zahájení zadávacího řízení.

25.         Podle § 26 odst. 3 písm. b) zákona se za výzvu o zahájení zadávacího řízení pro účely tohoto zákona považuje písemná výzva k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

26.         Podle § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona lhůta pro podání nabídek nesmí být u podlimitních veřejných zakázek kratší než 15 dnů v užším řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení.

27.         Jak vyplývá z ustanovení § 39 odst. 6 zákona, lhůty pro podání nabídek začínají běžet v případě otevřeného řízení a zjednodušeného podlimitního řízení dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení.

28.         Podle § 62 odst. 2 zákona se splnění základních kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky prokazuje předložením čestného prohlášení. Z obsahu čestného prohlášení musí být zřejmé, že dodavatel splňuje příslušné základní kvalifikační předpoklady požadované veřejným zadavatelem. Veřejný zadavatel může v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit povinnost dodavatele prokázat splnění základních kvalifikačních předpokladů doklady uvedenými v § 53 odst. 3 zákona, popřípadě povinnost prokázat těmito doklady splnění některých základních kvalifikačních předpokladů.

29.         Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

30.         Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění.

31.         Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

32.         Podle § 85 odst. 4 zákona písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

33.         Podle § 146 odst. 1 písm. a) zákona, je-li podle tohoto zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy.

Posouzení právního postavení zadavatele

34.         Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v předmětné veřejné zakázce se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel – České vysoké učení technické v Praze (dále též „ČVUT“) – naplňuje definici zadavatele podle zákona.

35.         Ustanovení § 2 zákona definuje zadavatele veřejné zakázky, přičemž z odst. 2 písm. d) citovaného ustanovení vyplývá, že veřejným zadavatelem je rovněž jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

36.         Ze skutečnosti, že zadavatel je uveden v příloze č. 1 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysokých školách“), vyplývá, že zadavatel je veřejnou vysokou školou zřízenou podle zákona o vysokých školách. Z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o vysokých školách vyplývá, že vysoká škola je právnickou osobou.

37.         Podle Statutu zadavatele (viz https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/7e72349e-3ea5-4693-9853-5147f1238481/cs/20160519-statut-cvut-v-praze-iv-uz.pdf) ČVUT vykonává vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost; rozvíjí vědecké bádání, tvůrčí, technickou a uměleckou činnost v souladu s potřebami společnosti, celosvětovými trendy a zásadami svobody duševní činnosti, podílí se na tvůrčí aplikaci výsledků vědeckého bádání, technické a umělecké činnosti v praxi, ve vztahu k odborné veřejnosti zpřístupňuje informace o stavu poznání v disciplínách na ČVUT pěstovaných, podporuje sportovní, kulturní a další nepolitické společenské aktivity studentů i zaměstnanců ČVUT atd.

38.         Podle § 18 odst. 2 písm. a) zákona o vysokých školách je příjmem rozpočtu veřejné vysoké školy zejména příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Jak vyplývá z Výroční zprávy zadavatele o hospodaření za rok 2014, zadavatel obdržel za rok 2014 příspěvky a dotace neinvestičních prostředků ze státního rozpočtu v celkové výši 3 323 625 000 Kč. Celkové náklady na hlavní činnost zadavatele za rok 2014 činily 4 112 532 000 Kč, přičemž byly financovány z více než 80 % neinvestičními prostředky poskytnutými zadavateli ze státního rozpočtu. Nadto zadavatel obdržel v daném období i další prostředky od veřejných zadavatelů, např. neinvestiční dotační prostředky z rozpočtu územně samosprávných celků ve výši 18 229 000 Kč.

39.         Z výše uvedeného je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (poskytování vzdělávání, výzkumná činnost, umělecká a další tvůrčí činnost), které s ohledem na způsob financování zadavatele nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem.

40.         Zadavatel je tak veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. d) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

K použitému druhu zadávacího řízení

41.         Podle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

42.         Podle § 18 odst. 5 zákona zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 zákona.

43.         Podle § 26 odst. 5 zákona, zahájí-li veřejný zadavatel zadávání podlimitní veřejné zakázky postupem platným pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání nadlimitní veřejné zakázky. Zahájí-li veřejný zadavatel zadávání veřejné zakázky malého rozsahu (§ 12 odst. 3 zákona) postupem platným pro zadávání podlimitní veřejné zakázky, postupuje podle ustanovení platných pro zadávání podlimitní veřejné zakázky.

44.         Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla 175 330,58 Kč bez DPH. Vzhledem k výši její předpokládané hodnoty se tedy jednalo o zakázku malého rozsahu ve smyslu § 12 odst. 3 zákona, kterou zadavatel nebyl povinen zadávat v režimu zákona v souladu s výše uvedeným § 18 odst. 3 zákona.

45.         Z výzvy k podání nabídky však vyplývá, že veřejná zakázka byla zadávána v režimu zjednodušeného podlimitního řízení. Rovněž z vyjádření zadavatele v průběhu správního řízení vyplývá, že zadavatel veřejnou zakázku dobrovolně zadával v režimu zákona.

46.         Z výše uvedeného vyplývá, že přesto, že výše předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavateli umožňovala její realizaci mimo režim zákona, rozhodl se při zahájení zadávacího řízení postupovat podle ustanovení § 38 a následujících zákona, přičemž pro posouzení věci je zcela irelevantní, jakou k tomu měl zadavatel motivaci, a proto tedy zadavatel byl v celém zadávacím řízení povinen postupovat podle ustanovení zákona, která se týkají zjednodušeného podlimitního řízení, neboť tato povinnost vyplývá z § 26 odst. 5 zákona.

K výroku I. rozhodnutí

47.         Úřad předně uvádí, že zákonem vymezené lhůty pro podání nabídek jsou stanoveny jako minimální, přičemž je třeba brát v úvahu ustanovení § 39 odst. 1 zákona, podle něhož je zadavatel povinen stanovit veškeré lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky. Z uvedeného plyne, že lhůta pro podání nabídek může dle charakteru předmětu veřejné zakázky a z toho plynoucí náročnosti zpracování nabídky být i delší než lhůta stanovená zákonem jako minimální. Je pravděpodobné, že u složitých zakázek by stanovení minimální, byť zákonné lhůty mohlo být pokládáno za porušení zákona, protože minimální lhůta by neumožnila zpracování odpovídající nabídky. Úřad dále uvádí, že stanovení délky lhůty pro podání nabídky významnou měrou ovlivňuje další průběh zadávacího řízení, neboť od její dostatečné délky se může odvíjet i počet nabídek obdržených v daném zadávacím řízení a také kvalita zpracování nabídek. Dodavatelé se totiž potřebují nejprve o zahájeném zadávacím řízení dozvědět, získat doklady ke splnění kvalifikačních předpokladů a připravit nabídky, jež budou splňovat zákonem a zadavatelem stanovené podmínky, přičemž nelze pominout nezbytný čas na rozhodovací procesy v rámci organizačních struktur dodavatelů. Z uvedeného důvodu jsou délky lhůt pro podání nabídek (a to délky minimální) stanoveny kogentním ustanovením § 39 odst. 2 a 3 zákona, přičemž význam dodržení těchto ustanovení zdůraznil zákonodárce výrazem „nesmí být kratší“. Zadavatel tedy musí při stanovení lhůty pro podání nabídek u podlimitní veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení dle § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona dodržet alespoň její zákonem stanovenou délku 15 dnů, pokud z povahy předmětu veřejné zakázky neplyne potřeba stanovit lhůtu delší.

48.         Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel odeslal výzvu k podání nabídky dne 9.10.2014 prostřednictvím držitele poštovní licence pěti zájemcům, přičemž tato skutečnost je v dokumentaci doložena podacím archem. Zadávací řízení na veřejnou zakázku tedy bylo podle § 26 odst. 1 a 3 zákona zahájeno dne 9.10.2014. Dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení, tedy dne 10.10.2014, začala podle § 39 odst. 6 zákona běžet lhůta pro podání nabídek.

49.         Z výzvy k podání nabídky vyplývá, že lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na  den 24.10.2014 do 14:00 hod., tzn., že lhůta byla stanovena v délce 14 dnů a 14 hodin, nikoli tedy nejméně 15 dnů, jak požaduje zákon v ustanovení 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona.

50.         Vzhledem k tomu, že lhůta pro podání nabídek u podlimitních veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení nesmí být kratší než 15 (celých) dnů, byl v posuzovaném případě zadavatel povinen stanovit lhůtu pro podání nabídek nejdříve v průběhu dne 27.10.2014. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že zadavatel stanovil u předmětné veřejné zakázky lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 dnů. Konkrétně se jednalo o její stanovení v délce 14 dnů a 14 hodin, ačkoli tato lhůta měla činit alespoň 15 dnů a více. S tvrzením zadavatele, že stanovil lhůtu pro podání nabídek v souladu s § 39 odst. 3 písm. b) zákona tedy nelze souhlasit.

51.         Pro úplnost Úřad konstatuje, že zkrácení lhůt ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 zákona nelze v  případě postupu ve zjednodušeném podlimitním řízení připustit, neboť tato možnost se dle dikce předmětného ustanovení vztahuje pouze na veřejné zakázky zadávané v otevřeném nebo užším řízení (srov. § 21 odst. 1 zákona, kde jsou specifikovány druhy zadávacích řízení).

52.         Ačkoliv by se mohlo jevit zkrácení lhůty pro podání nabídek o 10 hodin jako zanedbatelné, nelze tolerovat jakoukoliv odchylku ve stanovení předmětné lhůty spočívající v jejím zkrácení, neboť zákon v ustanovení § 39 odst. 3 písm. b) bodu 2. obligatorně ukládá zadavatelům stanovit předmětnou lhůtu v minimální délce 15 dnů. Její zkracování, byť by šlo o jednotky hodin, může mít na průběh zadávacího řízení výrazně negativní dopad, neboť jednoznačně limituje potenciální dodavatele v účasti v předmětném zadávacím řízení.

53.         V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že zákon označuje za správní delikt nejen jednání, které podstatně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, ale i takové jednání, které pouze mělo potenciál takového ovlivnění. Stanovením alespoň minimální zákonné lhůty pro podání nabídek mohl zadavatel docílit obdržení nabídek od širšího okruhu dodavatelů, nebo případně „kvalitnějších“ nabídek od uchazečů, jež nabídku podali, přičemž nelze vyloučit, že by některá z těchto nabídek byla ekonomicky výhodnější. Vzhledem ke skutečnosti, že nabídku na veřejnou zakázku podali pouze tři uchazeči, nelze zcela vyloučit, že existovali další dodavatelé, kteří neměli na přípravu a předložení nabídek dostatek času, a také z toho důvodu nemuseli podat nabídku.

54.         Výše popsaný postup zadavatele tak mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť k vlivu na výběr nejvhodnější nabídky postačí i pouhá potenciální možnost ovlivnění takového výběru. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu sp. zn.  62 Af 14/2011 ze dne 19.7.2012, v němž soud uvedl, že „z uvedeného ustanovení (§ 120 odst. 1 písm. a) zákona) je zřejmé, že se deliktu dopustí již ten zadavatel, který nedodrží ZVZ (zákon), přičemž tím pouze hypoteticky ovlivní výběr nejvhodnější nabídky“. Úřad proto konstatuje, že zadavatel naplnil tento znak skutkové podstaty správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a nemůže tak přisvědčit námitce zadavatele, že jeho pochybení neovlivnilo, ani nebylo způsobilé ovlivnit podstatným způsobem, okruh potencionálních dodavatelů a následně výběr nejvhodnější nabídky.

55.         S ohledem na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 dnů, neboť tato lhůta začala běžet dne 10.10.2014 a skončila dne 24.10.2014 ve 14:00 hod., čímž byla lhůta pro podání nabídek stanovena pouze v délce 14 dnů a 14 hodin, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 5.11.2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

56.         Zadavatel ve výzvě k podání nabídky uvedl požadavky na prokázání profesních kvalifikačních předpokladů v souladu se zněním § 54 písm. a) a b) zákona, přičemž dodavatel je měl prokázat předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladů o oprávnění k podnikání (viz bod 5 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

57.         Z výkladu ustanovení § 62 odst. 3 zákona je zřejmé, že zadavatel je ve zjednodušeném podlimitním řízení k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů oprávněn požadovat pouze čestné prohlášení, z jehož obsahu je jasné, že dodavatel splňuje zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Podle § 62 odst. 3 zákona doklady prokazující splnění kvalifikace (originály či úředně ověřené kopie) předkládá až uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva (tedy vybraný uchazeč), před uzavřením smlouvy. Nesplnění této povinnosti vybraným uchazečem se považuje za neposkytnutí řádné součinnosti potřebné k uzavření smlouvy ve smyslu § 82 odst. 4 zákona, přičemž z tohoto ustanovení vyplývá, že pokud vybraný uchazeč neposkytne řádnou součinnost k uzavření smlouvy, zadavatel může uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud nedojde k uzavření smlouvy ani s uchazečem umístěným jako druhým v pořadí, může zadavatel vyzvat k uzavření smlouvy uchazeče umístěného jako třetího v pořadí.

58.         Zákonodárce výše uvedeným ustanovením zamýšlel zjednodušit přípravu nabídky dodavatele, stejně tak zamýšlel urychlení a zjednodušení posouzení kvalifikace jednotlivých uchazečů, a dostát tak výkladu pojmu „zjednodušené“, kterým zjednodušené podlimitní řízení bezpochyby má být. Nelze tak ve zjednodušeném podlimitním řízení jít nad požadavky zákona a stanovovat přísnější způsoby prokázání kvalifikace, než zákon připouští.

59.         Z výše uvedených skutečností vyplývá, že zadavatel byl oprávněn v daném druhu zadávacího řízení po uchazečích v rámci prokázání splnění kvalifikačních předpokladů požadovat pouze čestná prohlášení o tom, že splňují zadavatelem požadované kvalifikační předpoklady. Konkrétní doklady osvědčující toto splnění byl zadavatel oprávněn požadovat až po vybraném uchazeči před podpisem smlouvy. Pokud si tedy zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, že v nabídkách požaduje předložení dokladů k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů namísto čestných prohlášení, překročil tak svoji pravomoc, která je mu svěřena v § 62 odst. 3 zákona.

60.         S názorem zadavatele, že každý dodavatel disponuje výpisem z obchodního a z živnostenského rejstříku, Úřad nemůže souhlasit mimo jiné proto, že při prokázání profesních kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. a) je dodavatel povinen doložit výpis z obchodního rejstříku, který nesmí být v případě zjednodušeného podlimitního řízení starší 90 dnů ke dni podání nabídky. Pořízení a aktualizace těchto dokladů (výpis z obchodního rejstříku a živnostenské oprávnění) proto může v některých případech představovat neúměrné zatížení osoby dodavatele v procesu přípravy na účast v zadávacím řízení.

61.         Úřad dále k vyjádření zadavatele, že při hodnocení nabídek bylo akceptováno i doložení profesního kvalifikačního předpokladu formou čestného prohlášení, uvádí, že toto z předložené dokumentace nevyplývá, jelikož nabídky uchazečů obsahují zadavatelem požadované doklady k doložení profesních kvalifikačních předpokladů, přičemž jediná nabídka obsahuje navíc čestné prohlášení. Zadavatel dále ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl, že by v rámci posouzení kvalifikace akceptoval doložení čestného prohlášení. Avšak ani tato skutečnost by nemohla zhojit pochybení zadavatele, kterého se dopustil při koncipování zadávacích podmínek.

62.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel porušil postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona tím, že požadoval prokázání splnění kvalifikačních předpokladů formou dokladů (a nikoli formou čestného prohlášení) prokazujících splnění kvalifikace již při předložení nabídky uchazečem. Tento postup současně mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohli se předmětného zadávacího řízení zúčastnit i další dodavatelé, kteří kvalifikační předpoklady ve lhůtě pro podání nabídek splňovali, avšak v této lhůtě nemohli zadavateli doložit všechny dokumenty, které požadoval.

63.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů formou předložení jednotlivých dokladů, tedy nikoli formou čestného prohlášení, již při předložení nabídky uchazečem, a to předložením výpisu z obchodního rejstříku a dokladů o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 5. 11. 2014 uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na plnění předmětu veřejné zakázky.

K výroku III. rozhodnutí

64.         Úřad nejprve opakuje, že zadavatel dne 5. 11. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

65.         Jak vyplývá z údajů uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek, oznámení o zadání veřejné zakázky bylo zadavatelem odesláno k uveřejnění dne 5.5.2016 a zveřejněno dne 6.5.2016 pod ev. č. 637892.  

66.         Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel je povinen (mimo jiné s ohledem na naplnění požadavku dodržení zásady transparentnosti ve smyslu § 6 odst. 1 zákona) veřejně publikovat určité zákonem stanovené dokumenty související jak se samotným průběhem zadávacího řízení, tak i se samotným ukončením, resp. výsledkem zadávacího řízení. 

67.         Podle § 83 odst. 1 věty první zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 zákona, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

68.         Úřad konstatuje, že jelikož smlouva na plnění veřejné zakázky byla uzavřena dne 5.11.2014, konec patnáctidenní lhůty pro odeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nastal dne 20.11.2014, a tudíž měl zadavatel povinnost oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky odeslat k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nejpozději dne 20.11.2014, což však zadavatel neučinil a oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal až dne 5.5.2016 (tj. až po zahájení správního řízení), čímž svoji povinnost splnil o 532 dnů později.

69.         Úřad k argumentaci zadavatele použité v  jeho stanovisku ze dne 6.5.2016, že včasným neuveřejněním oznámení o výsledku zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek nedošlo k ohrožení zájmu společnosti na seznámení veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a ani zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností (viz body 19 až 21 odůvodnění tohoto rozhodnutí), uvádí, že zadavatel se tímto spekulativním tvrzením nemůže zprostit objektivní odpovědnosti za spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť k naplnění skutkové podstaty tohoto správního deliktu postačí pouhé nesplnění povinnosti spojené s uveřejněním ukládané zákonem. Nadto je Úřad toho názoru, že naopak nelze vyloučit, že včasným neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek mohlo dojít k ohrožení možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností, a to především v případech, kdy by byly veřejností čerpány informace pouze z Věstníku veřejných zakázek. K tvrzení zadavatele, že neuveřejnění předmětného oznámení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení, pak Úřad dodává, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští správního deliktu, za který hrozí zadavateli postih, a to aniž by nesplnění předmětné povinnosti muselo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky či průběh zadávacího řízení.

70.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy dne 5.11.2014 s vybraným uchazečem, tedy nejpozději do 20.11.2014, ale až dne 5.5.2016.

K výroku IV. rozhodnutí

71.         Zadavatel předmětné zadávací řízení ukončil tím, že dne 5.11.2014 uzavřel s vybraným uchazečem kupní smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky (viz bod 6 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

72.         Jak dále vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel pořídil dne 5.11.2016 o veřejné zakázce písemnou zprávu zadavatele ve smyslu ustanovení § 85 odst. 1 a 2 zákona, kterou na profilu zadavatele uveřejnil dne 19.6.2015.

73.         Jak Úřad uvedl již výše, jedním ze základních principů zadávacího řízení je zásada transparentnosti, která se promítá rovněž do ustanovení § 85 zákona, kdy je podle odst. 4 tohoto ustanovení zákona zadavatel povinen písemnou zprávu zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

74.         Jak vyplývá z výše uvedených zjištění, zadavatel zadávací řízení ukončil uzavřením smlouvy s  vybraným uchazečem dne 5.11.2014. V šetřeném případě tak lhůta k uveřejní písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele  podle ustanovení § 85 odst. 4 zákona marně uplynula dne 20.11.2014, tj. patnáctý den od uzavření smlouvy a ukončení zadávacího řízení. Písemnou zprávu nicméně zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 19.6.2015, tedy až 226 dnů po ukončení zadávacího řízení.

75.         K argumentaci zadavatele, že veškeré informace vztahující se k veřejné zakázce byly transparentně zveřejněny dříve na profilu zadavatele a nedošlo tak k nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem, Úřad uvádí, že důvody, kterými zadavatel omlouvá své pochybení, nemohou změnit nic na skutečnosti, že nedodržel zákonem stanovenou povinnost uveřejnění. K tvrzení, že nesplnění této povinnosti nemělo žádný vliv na výběr nejvhodnější nabídky ani jiný dopad na průběh zadávacího řízení Úřad opakovaně uvádí, že v případě tohoto správního deliktu se vliv na výběr nejvhodnější nabídky nezkoumá.

76.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v  § 85 odst. 4 zákona, když na profilu zadavatele neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení veřejné zakázky, které bylo ukončeno dne 5.11.2014 uzavřením smlouvy s vybraným uchazečem tedy nejpozději do 20.11.2014, ale až dne 19.6.2015.  

IV.          K ULOŽENÍ POKUTY

77.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

78.         Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 39 odst. 3 písm. b) bod 2. zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 dnů a dále tím, že nedodržel postup stanovený v § 62 odst. 3 zákona, když v zadávacím řízení veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů formou předložení jednotlivých dokladů, tedy nikoli formou čestného prohlášení, již při předložení nabídky uchazečem, přičemž tím mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

79.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

80.         Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

81.         Ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou v ustanovení § 83 odst. 1 zákona ve spojení s § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do  15 dnů od uzavření smlouvy.

82.         Ve výroku IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil  na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

83.         Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

84.         Podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době zahájení tohoto správního řízení odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

85.         Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění účinném ke dni zahájení správního řízení).

86.         V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 29. 3. 2016.

87.         Deliktní jednání zadavatele specifikovaná ve výrocích  I. a II. tohoto rozhodnutí nastala dnem uzavření smlouvy, tj. dne 5.11.2014.

88.         Deliktní jednání zadavatele specifikované ve výroku III. tohoto rozhodnutí započalo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění podle § 83 odst. 1 zákona ve Věstníku veřejných zakázek, tj. dne 21. 11. 2014.

89.         Deliktní jednání zadavatele specifikované ve výroku IV. tohoto rozhodnutí započalo dnem následujícím po marném uplynutí lhůty k uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele, tj. dne 21. 11. 2014.

90.         Správní řízení ve věci spáchání správních deliktů bylo zahájeno dne 27. 4. 2016. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla. 

91.         K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí Úřad dále uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009 ze dne 18.6.2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008 ze dne 31.10.2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 ze dne 16.4.2008 a č. j. 8 As 17/2007 ze dne 31.5.2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

92.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu. Zbylé delikty zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je v šetřeném případě možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

93.         V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí), za které lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

94.         Jak vyplývá ze smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky uzavřené s vybraným uchazečem, cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a za které může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 189 877 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny zakázky) tedy činí 18 987,70 Kč.

95.         Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatelem spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí) jsou stejně závažné, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání předmětných správních deliktů uložit, je 18 988 Kč.

96.         Dále se v daném případě zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz výroky III. a IV. tohoto rozhodnutí), za které lze v souladu s § 120 odst. 2 písm. b) zákona uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

97.         Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatelem spáchané správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz výroky III. a IV. tohoto rozhodnutí) jsou stejně závažné, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání předmětných správních deliktů uložit, je 20 000 000 Kč.

98.         V předmětném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu, jehož se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výroku III. tohoto rozhodnutí (neodesláním oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě), neboť došlo ze strany zadavatele k uveřejnění předmětného dokumentu až po zahájení správního řízení a zadavatel svoji povinnost splnil s větším časovým odstupem (o 532 dnů později) po marném uplynutí zákonné lhůty. Spáchání správních deliktů, kterých se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výrocích I., II. a IV. tohoto rozhodnutí, vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené zadavateli ve spojitosti se spácháním správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

99.         Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

100.     Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6.12.2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná a nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. Ve stejném rozsudku je dále uvedeno, že „úvaha Úřadu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž zvažované okolnosti je třeba rozlišovat na přitěžující a polehčující a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na danou věc.

101.     Požadavky na odůvodnění výše pokuty byly rovněž uvedeny v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 51/2007-68 ze dne 27.3.2008, kde soud konstatoval, že „řádné odůvodnění ukládané sankce v případě správního trestání je základním předpokladem pro přezkoumatelnost úvahy, kterou byl správní orgán při svém rozhodování veden. Zohledněním všech hledisek, jež lze v konkrétní věci považovat za relevantní, pak určuje míru zákonnosti stanoveného postihu.“

102.     Hlavním kritériem, které je dle citovaného ustanovení § 121 odst. 2 zákona rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu Úřad zohlednil následující skutečnosti.

103.     Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v první řadě v potaz závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Z hlediska závažnosti správního deliktu Úřad přihlédl zejména ke skutečnosti, že zadavatel svým protiprávním postupem neposkytl veřejnosti možnost získat v zákonné lhůtě informaci o tom, že zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy s předmětným vybraným uchazečem, a omezil tím informovanost veřejnosti. Úřad předmětnou uveřejňovací povinnost považuje pro kontrolu postupu zadavatele za stěžejní, neboť publicita výsledku zadávacího řízení v širším smyslu souvisí s jeho transparentností.

104.     Důsledkem neodeslání oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek v zákonné lhůtě bylo, že zadavatel zcela neumožnil dosažení efektivní a včasné kontroly vynakládání veřejných prostředků.

105.     Ke způsobu, respektive okolnostem, za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad uvádí, že v šetřeném případě je především nutné zdůraznit, že zadavatel neodeslal oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy dne 5. 11. 2014 a učinil tak až po uplynutí zákonné lhůty o 532 dnů později (viz výrok III. tohoto rozhodnutí). Tato okolnost má pro posouzení závažnosti jednání zadavatele zásadní vliv a celé jednání zadavatele je nutné posuzovat v celém kontextu, nikoliv izolovaně. Nesplnění zákonné lhůty pro odeslání oznámení o zadání zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek nelze posuzovat pouze v kontextu, že nebyla splněna povinnost administrativního charakteru, ale je nutné ji posuzovat tak, že včasným neodesláním oznámení o zadání zakázky došlo k vyloučení důležitého kontrolního mechanismu v procesu zadávání veřejných zakázek.

106.     Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu spáchání dalších správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí a spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

107.     Jako polehčující okolnost při rozhodování o výši pokuty zohlednil Úřad fakt, že předmětnou uveřejňovací povinnost zadavatel splnil, byť s větším zpožděním a až po zahájení správního řízení. Dle názoru Úřadu se tak jedná o méně závažný delikt, než kdyby předmětné informace a dokumenty nebyly uveřejněny vůbec, neboť byla zřejmá snaha o napravení protiprávního stavu z vlastní iniciativy zadavatele.

108.     Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti správního deliktu Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku s předpokládanou hodnotou ve výši 175 330,58 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti správního deliktu v šetřeném případě jako méně závažný.

109.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z výroční zprávy o hospodaření za rok 2014, resp. z tabulky „Výkaz zisku a ztráty – Sumář ČVUT, rok 2014“ (dostupné na adrese https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/ 1b496deb-48b6-4f9c-9a6b-ffd06cb3e3ce/cs/20150924-vyrocni-zprava-o-hospodareni-za-rok -2014.pdf) mimo jiného vyplývá, že zadavatel ve sledovaném období hospodařil s finančními prostředky v řádu několika miliard Kč. S ohledem na uvedenou skutečnost nelze považovat uloženou pokutu za likvidační, popř. v tomto smyslu nespravedlivou.

110.     V této souvislosti Úřad dále poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Vzhledem k nutnosti naplnění sankčních účinků má Úřad za to, že nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6.12.2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

111.     Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty v hodnotě 5 000 Kč (tj. při samé spodní hranici zákonné sazby), jakkoliv se může jevit jako relativně nízká v poměru k maximálně možné výši pokuty, kterou by Úřad mohl uložit, naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. Úřad nad rámec právě řečeného dodává, že při uvažování o výši uložené pokuty jsou Úřadem zohledňovány ty okolnosti, jež vyplývají přímo ze zákona, případně okolnosti, které tvoří základní postuláty, na nichž je zákon vystavěn. Úřad je tudíž v rámci své činnosti při přezkumu zadávání veřejných zakázek vázán zákonem, a tedy přezkoumává postupy zadavatelů (a případně za zjištěné pochybení ukládá pokutu) v intencích zákona. Úřad podotýká, že výše uložené pokuty v žádném případě nedosahuje zákonem připuštěné maximální výše, je naopak třeba konstatovat, že uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci.

112.     Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.

113.     Vzhledem k tomu, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky porušil zákon, rozhodl Úřad tak, jak vyplývá z výroku V. tohoto rozhodnutí, neboť nápravy protiprávního stavu nelze dosáhnout jinak.

114.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

  

 

Obdrží

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Zikova 1903/4, 160 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz