číslo jednací: S913/2014/VZ-3333/2015/532/KSt

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 3. 11. 2014 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

 

• navrhovatel
• ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
• Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 12. 2014 ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,

které uzavřely dne 12. 8. 2013 Smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2013 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2013 pod ev. č. 347082, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 8. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2013 pod ev. č. 2013/S 114-194862, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 160-279460,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku „Uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2013 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2013 pod ev. č. 347082, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 8. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2013 pod ev. č. 2013/S 114-194862, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 160-279460, aniž by splnil podmínky stanovené v § 84 odst. odst. 2 písm. e) citovaného zákona, pro které lze zadávací řízení zrušit, když uvedené zadávací řízení nebylo zrušeno bez zbytečného odkladu a v jeho průběhu se nevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí zadavatele – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2013 a bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2013 pod ev. č. 347082, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 8. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2013 pod ev. č. 2013/S 114-194862, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 160-279460, ze dne 29. 9. 2014.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov – ukládá

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Česká republika – Státní pozemkový úřad, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – Žižkov, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 13. 11. 2014 JUDr. Adamem Rakovským, advokátem, IČO 63706491, se sídlem RAKOVSKÝ & PARTNERS s. r. o., Václavská 316/12, Nové Město, 120 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“), odeslal dne 10. 6. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a následně v něm uveřejnil dne 11. 6. 2013 pod ev. č. 347082, ve znění oprav uveřejněných dne 15. 8. 2013 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2013 pod ev. č. 2013/S 114-194862, ve znění oprav uveřejněných dne 20. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 160-279460 oznámení zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dne 29. 9. 2014 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení obdržel navrhovatel – ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, a Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 12. 2014 ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,které uzavřely dne 12. 8. 2013 Smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „navrhovatel“) –dne 30. 9. 2014. Protože navrhovatel považoval zadavatelovo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za učiněné v rozporu se zákonem, doručil dne 15. 10. 2014 zadavateli námitky.

3.             Po přezkoumání oprávněnosti námitek navrhovatele zadavatel těmto nevyhověl. Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 23. 10. 2014 obdržel navrhovatel dne 24. 10. 2014. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 11. 2014 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

4.             Dnem 3. 11. 2014, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen rovněž dne 3. 11. 2014.

Obsah návrhu

5.             Navrhovatel nejdříve v návrhu uvedl, že zadavatel zrušil zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona a to ze dvou důvodů, přičemž se domnívá, že ani jeden z důvodů není důvodem, pro který by byl zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit podle citovaného ustanovení zákona.

6.             Dále navrhovatel popsal postup zadavatele před vydáním napadeného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, když uvedl, že zadavatel již dne 31. 7. 2014 rozhodl o zrušení zadávacího řízení, proti čemuž navrhovatel brojil podáním námitek. Zadavatel jeho námitkám vyhověl, aniž by však v rozhodnutí o nich detailněji reagoval na navrhovatelovy argumenty. Následně zadavatel rozhodl dne 29. 9. 2014 o zrušení zadávacího řízení, když v novém rozhodnutí uvedl podrobnější argumentaci některých z dříve uvedených důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Zadavatel také v tomto rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení překvalifikoval důvody zrušení zadávacího řízení, když je nově považoval za důvody podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona a nikoli podle § 84 odst. 2 písm. d) zákona. Protože navrhovatel opětovně nesouhlasil s rozhodnutím zadavatele o zrušení zadávacího řízení, podal i proti tomuto rozhodnutí zadavatele námitky.

7.             Poté se navrhovatel vyjádřil k prvnímu z důvodů, pro které zadavatel zadávací řízení zrušil a to že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem. Konkrétně se jednalo o skutečnost, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, jak mají být hodnoceny nabídky v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita předložených právních dokumentů“. V zadávací dokumentaci podle rozhodnutí zadavatele není dostatečným způsobem upraven postup, jak má hodnotící komise dospět k celkovému počtu bodů v rámci předmětného hodnotícího kritéria, když není jasné, zda mají být vzorové právní dokumenty hodnoceny vzájemným porovnáním, nebo samostatně a nezávisle na sobě. Slovní vyjádření míry splnění se jeví nedostatečné a nelze podle něj provést transparentní přidělení bodového ohodnocení. Tato vada zadávací dokumentace se podle zadavatele projevila až při hodnocení nabídek.

8.             K uvedenému důvodu zrušení zadávacího řízení navrhovatel uvedl, že podle zadávací dokumentace byla provedena dvě hodnocení nabídek. Obě hodnocení sice byla zrušena, ale minimálně druhé zrušení hodnocení nabídek nesouvisí s vymezením dílčího hodnotícího kritéria, protože zadavatel zrušil své rozhodnutí o vyloučení některých uchazečů.

9.             Podle názoru navrhovatele lze nabídky podle předmětného kritéria hodnotit. V zadávací dokumentaci je komplexní a vzájemně provázaný popis hodnocení. Zadavatel uvedl, že 100 bodů obdrží uchazeč, který kritérium splňuje výborně – nejlépe. Od tohoto nejlepšího splnění se pak odvíjí míra splnění u ostatních uchazečů, přičemž je vymezen počet bodů pro každé takové splnění. Podle navrhovatele tedy byla transparentním způsobem stanovena míra splnění ve vztahu k nejlepšímu právnímu dokumentu. Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nekonkretizoval, které slovní vyjádření je v zadávací dokumentaci nedostatečné a proč. Tato část rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je proto podle navrhovatele nepřezkoumatelná a v rozporu s § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

10.         Podle navrhovatele je současně nepřezkoumatelné i rozhodnutí zadavatele o námitkách, když nepřezkoumatelnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel neodstranil ani argumentací v rozhodnutí o námitkách.

11.         Dále navrhovatel uvedl, že pro zrušení zadávacího řízení nebyla dodržena lhůta stanovená v § 84 odst. 2 písm. e) zákona, podle kterého může zadavatel zrušit zadávací řízení pouze bez zbytečného odkladu. K tomu navrhovatel uvedl, že k hodnocení nabídek došlo nejprve na podzim roku 2013 a následně v lednu 2014, přičemž zadavatel rozhodl o druhém výběru nejvhodnější nabídky dne 6. 2. 2014. Nejpozději tedy v lednu 2014 zadavatel zjistil při hodnocení nabídek nezákonnost zadávacích podmínek. K rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení však zadavatel přistoupil až v září 2014, tedy s odstupem více jak 8 měsíců. Takovou časovou prodlevu nelze nade vší pochybnost podle navrhovatele považovat za postup bez zbytečného odkladu. Z uvedeného důvodu je zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem.

12.         K tomu navrhovatel doplnil, že zadavatel tuto skutečnost v rozhodnutí o námitkách nezpochybnil, pouze uvedl, že se jedná o lhůtu pořádkovou, nikoliv prekluzivní, a jejím uplynutím nezaniká právo zadavatele na zrušení zadávacího řízení. Podle navrhovatele je však uvedené pochybení dalším znakem nezákonnosti postupu zadavatele.

13.         V další části návrhu se navrhovatel vyjádřil ke druhému důvodu zrušení zadávacího řízení. Tím je závazný pokyn Ministerstva zemědělství ze dne 22. 7. 2014 (dále jen „pokyn Ministerstva zemědělství“), ve kterém mělo být zadavateli uloženo minimalizovat objem služeb, které jsou mu poskytovány externími dodavateli a zajišťovat takové služby interními zaměstnanci. Proto zadavatel posílil tým svých zaměstnanců. Současně za dobu probíhajícího zadávacího řízení v délce přes 18 měsíců došlo k zásadní změně potřeb zadavatele.

14.         I tento uvedený důvod zrušení zadávacího řízení považuje navrhovatel za nezákonný. Jedná se o „pokyn“ nadřízeného orgánu, který je sice identifikován datem a č. j., ale je neveřejný a není navrhovateli dostupný. Zadavatel jej neučinil přílohou svého rozhodnutí, a tudíž navrhovatel nemá možnost se s jeho obsahem seznámit a ověřit, zda z něj pro zadavatele vyplývá pokyn ke zrušení předmětného zadávacího řízení.

15.         Podle navrhovatele je za správnost a zákonnost svého postupu odpovědný zadavatel a nemůže se odvolávat na pokyny nadřízených orgánů. Pokud je však obsahem pokynu požadavek na dodržení hospodárnosti zadavatele, pak toto nelze podle navrhovatele považovat za novou skutečnost, která by nastala až v průběhu zadávacího řízení. Požadavek na hospodárný postup zadavatele existoval již před zahájením zadávacího řízení a vyplýval z § 14 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého „majetek musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností…“. Pokud lze realizaci zadávacího řízení označit za nehospodárný postup s přihlédnutím k tomu, že potřebu zadavatele je údajně možno uspokojit z interních prostředků zadavatele, pak takový nehospodárný postup je třeba přičíst k tíži zadavateli. Skutkový stav tak podle navrhovatele nenaplňuje zákonnou podmínku § 84 odst. 2 písm. e) zákona, protože se nesmí jednat o důvody zaviněné zadavatelem, ale pouze o okolnosti vzniklé objektivně bez zavinění zadavatele.

16.         Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle navrhovatele dále postrádá odůvodnění, proč by měl být předmět plnění veřejné zakázky v rozporu s uvedeným pokynem na snížení nákladů zadavatele. Zadavatel podle navrhovatele vychází z teze, že zajišťování právních služeb externě je ekonomicky méně výhodné, než jejich zajišťování interně, aniž by však tuto tezi odůvodnil. Podle navrhovatele zadavatel posuzuje hospodárnost externích právních služeb pouze na základě srovnání nákladů na externí a interní právní služby. Navrhovatel nemá k dispozici analýzu nákladovosti interních právních služeb, a proto se k této otázce nemůže vyjádřit. Podle jeho názoru však nelze hospodárnost externích právních služeb posuzovat jenom podle přímých nákladů. Je třeba přihlédnout i k výsledkům takových právních služeb. U některých vysoce specializovaných právních oborů mohou podle navrhovatele externí právní služby přinášet úsporu v podobě vyšší úspěšnosti. V takovém případě může být zajištění hospodárnosti vyloučením externích právních služeb v rozporu s požadavkem na zajištění efektivity chodu zadavatele.

17.         Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že nelze jako relevantní důvod zrušení zadávacího řízení použít politická vyjádření a stanoviska, jak to udělal zadavatel, když v rozhodnutí o námitkách mimo jiné odkazuje na skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení došlo k výměně vlády a odkazuje na vyjádření politických představitelů ministerstev.

18.         Nakonec navrhovatel uvedl, že výsledkem zadávacího řízení má být uzavření mandátní smlouvy. Z povahy takové smlouvy vyplývá, že zadavatel není vázán odebrat celý rozsah předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel by tak byl podle navrhovatele oprávněn odebrat plnění pouze v rozsahu, který by např. odpovídal nově redefinovaným potřebám, např. by odebral pouze vysoce specializované právní služby, které není schopen zajistit interními zdroji.

19.         Závěrem návrhu navrhovatel navrhl, aby Úřad rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení zrušil a uložil zadavateli v zadávacím řízení pokračovat. 

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.         Zadavatel ve vyjádření k návrhu ze dne 24. 11. 2014 uvedl, že se s návrhem neztotožňuje a navrhuje, aby mu Úřad nevyhověl.

21.         Zadavatel nejdříve uvedl, že je třeba zrekapitulovat průběh zadávacího řízení, k čemuž dodal, že zadavatel několikrát v průběhu zadávacího řízení rozhodoval o námitkách, kterým vyhověl. Zadavatel obdržel mimo jiné i námitky proti prvnímu hodnocení nabídek, které v následném přezkumu neobstálo. Podle zadavatele si je navrhovatel vědom, že přinejmenším od okamžiku hodnocení nabídek se táhne zadávacím řízením otázka správnosti, resp. srozumitelnosti, přezkoumatelnosti a nastavení hodnotících kritérií, která nakonec vedla ke zrušení zadávacího řízení.

22.         K prvnímu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že toto rozhodnutí bylo zrušeno na základě námitek navrhovatele nikoliv po stránce věcné, či proto, že by zadavatel hodlal zadávací řízení dokončit, ale z důvodů procesních, zejména pak pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

23.         K nezákonnosti zadávacích podmínek zadavatel uvedl, že způsob hodnocení nabídek popsaný v zadávací dokumentaci je vnitřně rozporný, když z čl. 11.2.1. zadávací dokumentace není jasné, zda mají být nabídky uchazečů podle odst. 2 citovaného článku hodnoceny vzájemným porovnáním vzorových právních dokumentů nebo samostatně a nezávisle na sobě podle bodové stupnice uvedené v odst. 3. a 4. citovaného článku. V rozhodnutí pak zadavatel argumentoval, že slovní vyjádření míry splnění hodnotícího kritéria v bodové stupnici se jeví jako nedostatečně určité, neboť na jeho základě nelze provést transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek tak, aby byly uchazečům zřejmé důvody udělení bodového hodnocení nabídek.

24.         Dále se zadavatel vyjádřil ke lhůtě zrušení zadávacího řízení. K tomu uvedl, že první rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo vydáno v srpnu 2014, přičemž druhé hodnocení proběhlo v únoru 2014, což znamená, že sporná lhůta dosáhla maximálně 6 měsíců, což je v dané věci odůvodněné.

25.         Dále zadavatel v této věci odkázal na rozhodnutí o námitkách, ve kterém uvedl, že ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona nelze interpretovat tak (ani judikatura a Úřad tento závěr nedovodila), že by zakládalo byť i jen domněnku či dokonce povinnost dokončit nezákonné zadávací řízení v případě, že uběhne lhůta bez zbytečného odkladu. Takový závěr a výklad (že nelze zrušit protizákonné zadávací řízení z důvodu běhu času) je třeba odmítnout jako protizákonný, resp. bez rozumného a spravedlivého smyslu.

26.         Pokud jde o samotnou lhůtu, v níž došlo ke zrušení zadávacího řízení, je ji třeba vnímat v kontextu celého zadávacího řízení, kdy zadavatel již zrušil dvě vydaná rozhodnutí na základě námitek uchazečů a napadené rozhodnutí následuje bez zbytečného odkladu po zrušení předcházejícího rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které bylo zrušeno z důvodu námitek podaných navrhovatelem. Skutečnost, že lhůta v takovém případě závisí na konkrétních okolnostech případu, potvrzuje i praxe Úřadu, podle které může dosáhnout až několik měsíců, přičemž zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. S347/2008/VZ-1847/2009/510/KČe ze dne 6. 3. 2009.

27.         Podle zadavatele jde o lhůtu pořádkovou, jejíž zmeškání nemá za následek ztrátu jeho práva zadávací řízení zrušit. Ze zákona také nevyplývá, že by se jednalo o prekluzivní lhůtu, po jejímž uplynutí by již nemohl zadávací řízení zrušit.

28.         Zadavatel tedy trvá na závěru, že ztráta práva uplynutím lhůty nemá oporu v zákoně a vedla by k tomu, že pokud by zadavatel byl povinen zrušit zadávací řízení a lhůta ke zrušení by již uplynula, byl by nucen dopustit se závažnějšího správního deliktu, než je opožděné zrušení zadávacího řízení.

29.         Pokud jde o druhý důvod zrušení zadávacího řízení, zadavatel k němu uvedl, že k tomuto bodu se vyjádří později.

30.         Na základě výše uvedených skutečností zadavatel trvá na tom, že zrušil zadávací řízení v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrhu nevyhověl.

Doplnění vyjádření zadavatele ze dne 2. 12. 2014

31.         V podání ze dne 2. 12. 2014 nejdříve zadavatel uvedl odkaz na rozhodnutí Úřadu č. j. S138,S211/2009/VZ-11420/2009/520/EMa ze dne 16. 9. 2009, podle kterého lze zrušit zadávací řízení, jestliže nejsou zadávací podmínky stanoveny v souladu se zákonem.

32.         Dále se zadavatel vyjádřil ke lhůtě pro rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Podle zadavatele nelze pro určení počátku běhu lhůty pro zrušení zadávacího řízení brát v potaz okamžik dokončení hodnocení nabídek. Hodnocení nabídek provádí hodnotící komise, zatímco rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení náleží zadavateli. Navrhovatel nezohlednil, že zadavatel je podle § 79 odst. 5 zákona povinen přezkoumat, zda jím ustanovená hodnotící komise neporušila při posouzení a hodnocení nabídek zákon. V tomto směru není zadavatel nijak časově omezen, resp. je v tomto ohledu směrodatná pouze zadavatelem stanovená zadávací lhůta a z hlediska vázanosti uchazečů jejich nabídkami.

33.         Pro posouzení dodržení lhůty bez zbytečného odkladu je podle zadavatele rozhodující okamžik identifikace taxativně vymezených důvodů pro zrušení zadávacího řízení. Vždy je však třeba posuzovat v kontextu všechny okolnosti konkrétního případu. Za tím účelem zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. S715/2012/VZ-24628/2013/521/VČe ze dne 17. 12. 2013, podle kterého termín „bezodkladně“ je „neurčitý právní pojem, který je třeba vždy posoudit v kontextu všech okolností konkrétního případu“.  34.         Podle zadavatele nemůže obstát tvrzení navrhovatele, že byl zadavatel v prodlení s rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení v délce 8 měsíců. Naopak se zadavatel domnívá, že o zrušení zadávacího řízení rozhodl ve lhůtě bez zbytečného odkladu poté, co se o důvodech pro zrušení dozvěděl. Nejen, že podle zákona nejde o prekluzivní lhůtu, ale zákon nespojuje s jejím zmeškáním ztrátu zákonné povinnosti zadávací řízení zrušit.

35.         Dále se zadavatel vyjádřil k druhému důvodu zrušení zadávacího řízení a to podstatné změně okolností. K tomu uvedl, že mu byl ze strany jeho zřizovatele, tj. Ministerstva zemědělství uložen závazný pokyn k výraznému snižování nákladů na externí právní služby. Na základě tohoto pokynu byl zadavatel objektivně nucen přehodnotit rozsah poptávaného plnění. Zadavatel tuto okolnost nemohl předvídat, ani ji nezpůsobil.

36.         Zadavatel je přesvědčen, že v důsledku této okolnosti nelze akceptovat požadavek na formální dokončení zadávacího řízení, když není možné dosáhnout jeho účelu. V této souvislosti zadavatel odkázal na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R101/2007/02-17222/2007/310-Hr ze dne 18. 9. 2007, podle kterého může být důvodem zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona příkaz ministerstva, jakožto orgánu nadřízeného, kterým je zadavatel v rámci subordinace vázán.

37.         Zadavatel se domnívá, že je nezbytné zohlednit i účel zákona a to účelné vynakládání veřejných prostředků a to tak, aby byla dosažena jejich úspora, resp. aby nebyly vynakládány nehospodárně a zbytečně. K potvrzení tohoto zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S715/2012/VZ-24628/2013/521/VČe ze dne 17. 12. 2013, v němž je uvedeno, že: „Naplnění tohoto cíle a dodržení zásady hospodárnosti je třeba mít vždy na paměti, není proto možné za všech okolností „nutit“ zadavatele formálně dokončit zadávací řízení, když zadavatel dostatečně prokázal, že by jeho provedení již nemohlo dospět k zamýšlenému výsledku, jak nastalo v tomto konkrétním přezkoumávaném případě.“ Dále je v citovaném rozhodnutí uvedeno, že: „pokud realizace zadávacího řízení již není efektivní a nesměřuje k účelnému a hospodárnému vynaložení veřejných zdrojů, nelze na jeho dokončení trvat, byť má tato skutečnost za následek neúčelné vynaložení nákladů uchazečů za pracování jejich nabídek. … Úřad proto zdůrazňuje, že právo uchazeče na realizaci zadávacího řízení a výběr nejvhodnější nabídky nelze stavět nad dosažení účelu zákona, jímž je zmíněné hospodárné, účelné a efektivní vynakládání prostředků z veřejných zdrojů.“

38.         Zadavatel dále uvedl, že považuje za bezpředmětnou námitku navrhovatele, podle níž externí právní služby mohou přinášet úsporu zadavateli. Argument o údajné „vyšší úspěšnosti“ a „obecně kvalifikovanějších právních službách“ externích poskytovatelů je spekulativní, protože požadavky na vzdělání osob poskytujících právní služby musí být u všech osob shodné.

39.         Nadto zadavatel uvedl, že s jedním ze společníků navrhovatele ukončil množství smluv na poskytování právních služeb z důvodu nehospodárnosti. K tomu zadavatel navrhl jako důkaz předložení jednotlivých smluv, jejich vyúčtování a ukončení. Dále navrhl pro posouzení, zda byly externí právní služby poskytovány kvalifikovaněji ve vztahu k vynakládaným prostředkům jako důkaz jednotlivá procesní podání, částky, které byly vyplaceny, a soudní rozhodnutí, tak aby bylo možné porovnat přínos jednoho ze společníků navrhovatele při zastupování zadavatele.

40.         Podle zadavatele nelze přijmout ani tvrzení navrhovatele, že zadavatel je na základě rámcové smlouvy oprávněn odebrat plnění pouze v rozsahu nově redefinovaných potřeb. K tomu zadavatel uvedl, že si je vědom nutnosti redukce rozsahu plnění předmětu veřejné zakázky. Podle zadavatele by však tato změna za použití v původním zadávacím řízení jistě umožnila účast i jiných dodavatelů. Zadavatel by se tak mohl dopustit spáchání správního deliktu, kdyby uzavřel rámcovou smlouvu a odebral méně právních služeb, než předpokládal při vyhlášení zadávacího řízení.

41.         Na základě výše uvedených skutečností byly podle zadavatele naplněny důvody pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona. Z uvedeného důvodu zadavatel navrhuje, aby Úřad vydal rozhodnutí, kterým by podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona návrh zamítl.

Vyjádření navrhovatele ze dne 18. 12. 2014

42.         Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil dne 18. 12. 2014. Nejprve reagoval na vyjádření zadavatele ze dne 12. 12. 2014 a to na jeho navržení řady důkazů ohledně vynakládání finančních prostředků a efektivity poskytovaných externích právních služeb. K uvedenému si navrhovatel vyhradil možnost dodatečně se vyjádřit k důkazům navrhovaným zadavatelem, pokud budou provedeny.

43.         Dále navrhovatel upozornil na skutečnost, že zadavatel potvrdil netransparentnost svého postupu při rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, když ve vyjádření ze dne 12. 12. 2014 uvedl, že již ke dni zrušení zadávacího řízení měl k dispozici analýzy dokládající údajnou nehospodárnost poskytování externích právních služeb, avšak tuto analýzu ke svému rozhodnutí nedoložil, ani ji v rozhodnutí necitoval. Navrhovatel se tak nemohl k případným důvodům předmětné analýzy vyjádřit a tedy rozhodnutí zadavatele je v tomto smyslu nepřezkoumatelné.

44.         K tomu navrhovatel doplnil, že pokud měl zadavatel ke dni zrušení zadávacího řízení k dispozici analýzy dokládající zákonnost jeho postupu, měl v souladu se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona uchazečům umožnit se s těmito analýzami seznámit, aby je mohli případně rozporovat.

45.         Návrh zadavatele na provedení důkazu formou doložení průběhu konkrétních právních služeb poskytovaných jedním ze společníků navrhovatele zadavateli na základě dříve uzavřených smluv považuje navrhovatel za irelevantní, neboť zadavatel zrušil zadávací řízení na základě obecně konstatované neefektivnosti externích právních služeb. Analyzování efektivnosti právních služeb pouze ve vztahu k jednomu vybranému poskytovateli nemůže být podle navrhovatele relevantní skutečností.

46.         Navrhovatel dále upozornil na skutečnost, že zadavatel na jedné straně tvrdí, že musí výrazně omezit externí právní služby a zajistit poskytování právních služeb prostřednictvím interních právníků, a na druhé straně se v tomto správním řízení nechává zastupovat externí advokátní kanceláří. Vlastní postup zadavatele je tak podle navrhovatele v rozporu s přesvědčením zadavatele o paušální neefektivnosti externích právních služeb.

47.         Navrhovatel však chápe, že zadavatel využívá externí právní služby při zastupování před Úřadem, neboť využití externích právních služeb v tomto případě má své opodstatnění, protože se jedná o úzce specializovanou činnost. Dále k tomu navrhovatel dodal, že důvod pro uzavření rámcové smlouvy tak nepominul a spočívá právě v takovém způsobu využívání externích právních služeb, tedy v menším rozsahu a na specializované činnosti. Současně postup zadavatele potvrzuje správnost argumentace navrhovatele.

48.         Dále se navrhovatel vyjádřil k argumentům zadavatele uvedeným ve vyjádření ze dne 2. 12. 2014. Podle navrhovatele zadavatel nedodržel lhůtu ke zrušení zadávacího řízení. Jestliže zadavatel uvádí, že lhůtu dodržel a že rozhodl o zrušení zadávacího řízení bezodkladně poté, co se o důvodech zrušení zadávacího řízení dozvěděl (o důvodech údajné nezákonnosti zadávacích podmínek), pak podle navrhovatele zadavatel opětovně neuvedl žádný konkrétní termín, od kterého by bylo možné dodržení lhůty „bezodkladně“ dovodit. K tomu navrhovatel znovu uvedl, že důvod zrušení zadávacího řízení pro nezákonnost zadávacích podmínek popisujících hodnocení nabídek podle jeho názoru nebyl v šetřeném případě dán, protože zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem.

49.         Z časové souslednosti kroků zadavatele je podle navrhovatele zřejmé, že rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení bezprostředně následovalo po pokynu Ministerstva zemědělství ze dne 22. 7. 2014, neboť již dne 31. 7. 2014 zadavatel rozhodl o prvním zrušení zadávacího řízení, které bylo následně zrušeno. Podle navrhovatele tak zřejmě byla důvodem zrušení zadávacího řízení především údajná změna skutkových okolností, resp. citovaný pokyn Ministerstva zemědělství, a tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek je pouze účelová.

50.         Dále se navrhovatel vyjádřil k pokynu Ministerstva zemědělství, který zadavatel označil za rozhodující změnu skutkových okolností. Nejprve navrhovatel uvedl, že zadavatel uvedený pokyn Ministerstva zemědělství neučinil součástí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, čímž zatížil své rozhodnutí vadou netransparentnosti, neboť nelze připustit, aby uchazeči neměli přístup a možnost se vyjádřit k podkladům rozhodnutí, které zadavatel označuje za důvod jeho postupu. Zpřístupnění pokynu Ministerstva zemědělství až ve správním řízení nemůže tuto vadu napravit. Nezveřejnění předmětného pokynu dříve je tak podle navrhovatele důvodem pro zrušení rozhodnutí zadavatele.

51.         K obsahu pokynu Ministerstva zemědělství navrhovatel uvedl, že je v něm uvedeno: „… minimalizovat objem služeb, které jsou úřadu poskytování externími dodavateli, pokud je možné předmětné činnosti zajistit úsporněji ze strany interních zaměstnanců…“. Zadavatel tak podle navrhovatele nemá minimalizovat všechny služby, ale pouze ty, které může zajistit pomocí vlastních zaměstnanců. V pokynu Ministerstva zemědělství nelze však nalézt důvod pro odmítnutí uzavřít předmětnou rámcovou smlouvu, která nezavazuje zadavatele k žádnému minimálnímu odběru, ale umožňuje v souladu s pokynem nadřízeného orgánu využívat externí služby tehdy, pokud je není možno zajistit interními zaměstnanci.

52.         K argumentu zadavatele, že snížením objemu právních služeb oproti předpokládanému objemu, může znamenat i rozšíření okruhu potencionálních dodavatelů, navrhovatel uvádí, že tento argument je nový a nebyl součástí žádného rozhodnutí zadavatele. Nicméně se podle navrhovatele jedná o nepravdivé tvrzení. Výsledkem zadávacího řízení má být rámcová smlouva nezavazující zadavatele k minimálnímu odběru právních služeb od každého z uchazečů, se kterým by byla smlouva uzavřena. Změna předpokládaného rozsahu služeb tak nemůže změnit očekávání, které mohli reálně nabýt všichni potencionální dodavatelé veřejné zakázky. Uvedená změna tak nemá vliv na okruh potencionálních dodavatelů.

53.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti podle navrhovatele neodpadla potřeba zadavatele realizovat předmět plnění veřejné zakázky a to zejména v rozsahu specializovaných právních služeb, jako je zastupování před Úřadem. Tento důvod zrušení zadávacího řízení je tak nezákonný. Rovněž je podle navrhovatele nezákonný důvod zrušení zadávacího řízení spočívající v nezákonnosti zadávacích podmínek při vymezení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria. Nakonec jsou rozhodnutí zadavatele netransparentní, když je zadavatel řádně neodůvodnil a relevantní podklady předkládá až v rámci správního řízení, i když je mohl učinit součástí rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.

54.         Navrhovatel proto i nadále požaduje, aby Úřad rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení zrušil.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

55.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

56.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S913/2014/VZ-23803/2014/532/KSt dne 10. 11. 2014.

57.         Úřad účastníkům řízení stanovil usnesením č. j. ÚOHS-S913/2014/VZ-24364/2014/532/KSt ze dne 26. 11. 2014 lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit svá stanoviska v řízení.

58.         Usnesením č. j. ÚOHS-S913/2014/VZ-25421/2014/532/KSt ze dne 4. 12. 2014 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

59.         Dne 8. 12. 2014 umožnil Úřad nahlédnout do správního spisu panu Václavovi Kargerovi na základě plné moci udělené mu dne 5. 12. 2014 navrhovatelem za účelem nahlédnutí do správního spisu.

60.         Žádostí doručenou Úřadu dne 11. 12. 2014 a dne 12. 12. 2014 požádal zadavatel o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí o 30 dnů. Současně doložil Úřadu výpovědi, kterými vypověděl mandátní smlouvy k poskytování právních služeb uzavřené s jedním ze společníků navrhovatele.

61.         Na základě žádosti zadavatele Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S913/2014/VZ-26624/2014/532/KSt ze dne 12. 12. 2014 stanovil účastníkům správního řízení novou přiměřenou lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

62.         Dne 18. 12. 2014 umožnil Úřad nahlédnout do správního spisu panu Ondřejovi Brožkovi na základě plné moci udělené mu dne 10. 12. 2014 navrhovatelem za účelem nahlédnutí do správního spisu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

63.         Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel při zrušení šetřeného zadávacího řízení postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

64.         Zadavatel je podle § 6 odst. 1 zákona povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

65.         Podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může zadavatel bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení pouze, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

66.         Dne 22. 7. 2014 Ministerstvo zemědělství kontaktovalo zadavatele s žádostí o kontrolu plánovaných a probíhajících výběrových řízení, která by mohla vést k neúměrným závazkům zadavatele v budoucnu. Podle Ministerstva zemědělství je třeba minimalizovat objem služeb, které jsou zadavateli poskytovány externími dodavateli, pokud je možné předmětné činnosti zajistit úsporněji ze strany interních zaměstnanců. Podle zkušeností Ministerstva zemědělství je možné nejvyšších rezerv dosáhnout v případě prověření veřejných zakázek a smluv na právní a poradenské služby, informační technologie a pronájem kancelářských prostor. Ministerstvo zemědělství zároveň požádalo o zpětnou informaci, jaké kroky zadavatel v návaznosti na toto podání podnikl a jak se danými opatřeními podařilo dosáhnout úspor.

67.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 9. 2014 zrušil šetřené zadávací řízení a to ze dvou důvodů.

68.         Prvním důvodem pro zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení zjistil, že zadávací podmínky byly stanoveny v rozporu se zákonem.

69.         Konkrétně zadavatel uvedl, že ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývalo, jakým způsobem mají být hodnoceny nabídky v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita předložených právních dokumentů“. Podle zadavatele způsob hodnocení nabídek v uvedeném hodnotícím kritériu popsaný v zadávací dokumentaci je vnitřně rozporný, když z čl. 11.2.1. zadávací dokumentace není jasné, zda mají být nabídky uchazečů podle odst. 2 citovaného článku hodnoceny vzájemným porovnáním vzorových právních dokumentů nebo samostatně a nezávisle na sobě podle bodové stupnice uvedené v odst. 3. a 4. citovaného článku. Slovní vyjádření míry splnění hodnotícího kritéria v bodové stupnici se podle zadavatele jeví jako nedostatečně určité a na jeho základě nelze provést transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek. Tento nedostatek zadávací dokumentace se podle zadavatele projevil až při hodnocení nabídek. Dále zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že v návaznosti na námitky podané uchazeči bylo nutné opakovaně zrušit rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a provést nové hodnocení nabídek. Z důvodu, že zadavatel již nemůže upravit zadávací dokumentaci, zrušil zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona.

70.         Druhým důvodem zrušení zadávacího řízení byla zásadní změna okolností a potřeb zadavatele, tedy další důvod hodný zvláštního zřetele, pro který nelze po něm požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.

71.         K tomuto důvodu zrušení zadávacího řízení zadavatel uvedl, že Ministerstvo zemědělství, kterému je zadavatel podřízen, vydalo dne 22. 7. 2014 závazný pokyn č. j. 54607/2014-MZE-12000, kterým mu uložilo minimalizovat objem služeb, které jsou mu poskytovány externími dodavateli. Předmětné služby je podle pokynu Ministerstva zemědělství nutno zajišťovat úsporněji ze strany interních zaměstnanců. Za tímto účelem došlo k navýšení interního právního týmu zadavatele a další navýšení bude následovat. Dále zadavatel začal předávat část své „sporné agendy“ Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle zadavatele tak v průběhu zadávacího řízení, které probíhá již 18 měsíců a přesahuje 2 rozpočtová období, došlo k zásadní změně jeho potřeb a to na základě objektivních okolností, které nemohl předvídat a ani je nezpůsobil. K tomu odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. S347/2008/VZ-1847/2009/510/KČe. Z důvodu, že nastala uvedená objektivní změna okolností a potřeb zadavatele, zrušil zadavatel zadávací řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona i z tohoto důvodu.

Právní posouzení

72.         Úřad nejdříve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně se zadávací řízení ruší podle § 84 odst. 1 zákona, fakultativně za podmínek stanovených v § 84 odst. 2 až 5 zákona.

73.         Ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona předpokládá skutečnosti, které jsou objektivní, a tedy nezávislé na vůli zadavatele – slovy zákona „v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval“. Zadavatel by měl při posouzení oprávněnosti zrušení veřejné zakázky podle uvedeného ustanovení zákona zhodnotit, zda důvody pro zrušení veřejné zakázky splňují dvě podmínky vyplývající z citovaného ustanovení zákona, a to podmínku, že se důvody vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a že se jedná o důvody „zvláštního zřetele“. Jako důvody oprávněné jsou soudní judikaturou uváděny příklady, kdy např. zadavateli byla na veřejnou zakázku přislíbena dotace a před ukončením zadávacího řízení je zřejmé, že zadavatel tuto dotaci neobdrží, nebo pokud je na majetek zadavatele v průběhu zadávacího řízení prohlášen konkurs, nebo zadavatel vstoupí do likvidace, nebo v důsledku živelné pohromy nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dokončil zadávací řízení na plnění, které již s ohledem na živelnou událost objektivně nemůže potřebovat, atd.

74.         Nastane-li skutečnost předvídaná v § 84 odst. 2 zákona, je na zvážení zadavatele, zda v řízení bude pokračovat či jej zruší. Jeho volní uvážení, zda zadávací řízení v těchto situacích zruší či nikoliv, je však dále omezeno pořádkovou lhůtou ukládající mu, aby tak učinil bez zbytečného odkladu. Po uplynutí této lhůty již zadavatel není oprávněn zadávací řízení zrušit, neboť dodržení této lhůty je jednou z podmínek, které musí být splněny, aby byl zadavatel oprávněn zadávací řízení zrušit.

75.         Úřad při posuzování výše uvedených aspektů ve vztahu k souvislostem šetřeného případu zohlednil zejména následující skutečnosti, přičemž pro úplnost dodává, že předmětem šetřeného správního řízení je přezkoumání rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 9. 2014, proti kterému směřuje navrhovatelem podaný návrh.

76.         Vzhledem ke skutečnosti, že je Úřad povinen posoudit šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech, nejprve uvádí stručný popis postupu zadavatele před vydáním rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 9. 2014.

77.         Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 1. 2014 rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 27. 12 2013, které odůvodnil tím, že po přezkoumání čtyř obdržených námitek se rozhodl námitkám vyhovět a v souladu s § 79 odst. 5 zákona provést nové posouzení a hodnocení nabídek. Z uvedeného důvodu provedla hodnotící komise dne 5. 2. 2014 nové posouzení a hodnocení nabídek, o čemž sepsala protokol o 2. jednání hodnotící komise a následně zprávu o novém posouzení a hodnocení nabídek dne 6. 2. 2014 předala zadavateli.

78.         Na základě nového posouzení a hodnocení nabídek zadavatel dne 6. 2. 2014 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

79.         Následně dne 28. 2. 2014 zadavatel rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014. Své rozhodnutí odůvodnil skutečností, že obdržel námitky od dvou uchazečů. Obdrženým námitkám zadavatel vyhověl a uchazeče zařadil zpět do zadávacího řízení. V souladu se zákonem bylo tedy třeba následně provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

80.         Dne 22. 7. 2014 vydalo Ministerstvo zemědělství pokyn ohledně potřeby minimalizovat objem služeb, které jsou zadavateli poskytovány externími dodavateli (podrobněji viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

81.         Rozhodnutím ze dne 31. 7. 2014 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Protože zadavatel obdržel proti uvedenému rozhodnutí dne 18. 8. 2014 námitky, kterým vyhověl, rozhodl dne 1. 9. 2014 o zrušení rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 7. 2014.

82.         Následně zadavatel dne 29. 9. 2014 opětovně rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

83.         Jako první důvod zrušení zadávacího řízení zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení zjistil, že ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývalo, jakým způsobem mají být hodnoceny nabídky v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita předložených právních dokumentů“. Tento nedostatek zadávací dokumentace se podle zadavatele projevil až při hodnocení nabídek (podrobněji viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

84.         Aby zadavatel mohl zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona, je třeba, aby se důvody pro jeho zrušení vyskytly „v průběhu“ zadávacího řízení, a aby se jednalo o důvody „zvláštního zřetele“ a současně, aby zadavatel ke zrušení zadávacího řízení přistoupil ve lhůtě bez zbytečného odkladu, přičemž všechny uvedené podmínky musí být splněny kumulativně.

85.         Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, hodnotící komise provedla nové posouzení a hodnocení nabídek dne 5. 2. 2014, o čemž sepsala zprávu o novém posouzení a hodnocení nabídek, kterou předala zadavateli dne 6. 2. 2014. Zadavatel ještě téhož dne, tedy 6. 2. 2014 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Následně zadavatel dne 28. 2. 2014 zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014. Až dne 29. 9. 2014 rozhodl zadavatel o zrušení zadávacího řízení mimo jiné i z důvodu, že při hodnocení nabídek se projevil nedostatek v zadávací dokumentaci týkající se popisu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Kvalita předložených právních dokumentů“.

86.         K tomu Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel ode dne, kdy zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014, tedy ode dne 28. 2. 2014, činil nějaké kroky, které by vedly ke zrušení zadávacího řízení z výše popsaného důvodu.

87.         K argumentu zadavatele uvedeného ve vyjádření ze dne 2. 12. 2014, že je povinen podle § 79 odst. 5 zákona přezkoumat, zda jím ustanovená hodnotící komise neporušila při posouzení a hodnocení nabídek zákon Úřad uvádí, že tuto povinnost by měl zadavatel, s výjimkou situace, kdy obdrží námitky směřující proti hodnocení nabídek, splnit především poté, co obdrží od hodnotící komise zprávu o posouzení a hodnocení nabídek a před tím, než rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky. Jak vyplývá z výše uvedených skutečností, zadavatel s posouzením a hodnocením nabídek hodnotící komisí souhlasil, neboť ještě téhož dne, tedy 6. 2. 2014, kdy obdržel zprávu o novém posouzení a hodnocení nabídek, rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.

88.         Dále zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že v návaznosti na námitky podané uchazeči bylo nutné opakovaně zrušit rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a provést nové hodnocení nabídek.

89.         K tomuto Úřad uvádí, že poprvé zadavatel zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dne 21. 1. 2014 a to z důvodu, že vyhověl čtyřem obdrženým námitkám uchazečů směřujícím proti výběru nejvhodnější nabídky a popisu hodnocení. Následně zadavatel rozhodnutím ze dne 28. 2. 2014 zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014. Důvodem zrušení uvedeného rozhodnutí však nebyla skutečnost, že by zadavatel nesouhlasil s hodnocením nabídek hodnotící komisí, ale z důvodu, že vrátil do zadávacího řízení dva vyloučené uchazeče, jejichž nabídky nebyly v rámci druhého hodnocení nabídek hodnoceny.

90.         Jak již bylo uvedeno výše, z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel poté, co dne 28. 2. 2014 zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014, činil nějaké kroky, ze kterých by vyplývalo, že se zabýval skutečností, že stanovil způsob hodnocení nabídek v rozporu se zákonem. Zároveň z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by se hodnotící komise sešla k dalšímu novému posouzení a hodnocení nabídek, i když zadavatel v rozhodnutí ze dne 28. 2. 2014 uvedl, že po zrušení výběru nejvhodnější nabídky bude provedeno nové posouzení a hodnocení nabídek. Z žádného dokumentu předloženého Úřadu také nevyplývá, že by hodnotící komise upozornila zadavatele na rozpor v zadávací dokumentaci týkající se způsobu hodnocení nabídek. Z dokumentace o veřejné zakázce také není zřejmé, že by zadavatel postupoval podle § 79 odst. 5 zákona, protože zjistil, že hodnotící komise porušila postup stanovený zákonem, a proto provedl nové posouzení a hodnocení nabídek sám.

91.         Z uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel ode dne 28. 2. 2014, kdy zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014 až do dne 29. 9. 2014, kdy rozhodl o zrušení zadávacího řízení, neučinil podle dokumentace o veřejné zakázce žádné úkony, ze kterých by vyplývalo, že zjistil pochybení v zadávací dokumentaci. V šetřené veřejné zakázce se tak jedná o lhůtu v délce sedmi měsíců, po kterou zadavatel v zadávacím řízení neučinil žádné právní úkony, ze kterých by bylo zřejmé, že délku této lhůty nezavinil svojí nečinností. Lhůtu sedmi měsíců nečinnosti nelze podle Úřadu považovat za lhůtu bez zbytečného odkladu.

92.         K argumentu zadavatele, že lhůta „bez zbytečného odkladu“ není lhůtou prekluzivní, Úřad uvádí, že s tímto argumentem souhlasí. Zákonem není stanovená konkrétní délka lhůty, během které by měl zadavatel rozhodnout o zrušení zadávacího řízení. Zároveň se však nejedná o lhůtu, kterou by bylo možné protahovat po dobu několika měsíců, jak tomu bylo v šetřeném případě a to bez konkrétních příčin či důvodů.

93.         Úřad souhlasí se zadavatelem v tom, že je vždy třeba posoudit postup zadavatele v konkrétní veřejné zakázce, jak je uvedeno v rozhodnutí Úřadu č. j.  S347/2008/VZ-1847/2009/510/KČe ze dne 6. 3. 2009, na které zadavatel odkázal v této souvislosti.

94.         K citovanému rozhodnutí Úřad uvádí, že ve veřejné zakázce šetřené v citovaném rozhodnutí uplynula lhůta několika měsíců ode dne sdělení zadavatele o odložení testování vzorků do dne rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení. Z citovaného rozhodnutí dále vyplývá, že nejprve nebyly testovány vzorky jednoho z uchazečů, neboť ten je nedoložil. Následně zadavatel testování vzorků odložil, protože testování bránily provozní důvody na straně zadavatele, neboť pracoviště určené pro testování vzorků pracovalo podle časového rozvrhu a čas stanovený pro testování vzorků byl promeškán. Zadavatel také trval na přítomnosti jedné konkrétní osoby při testování vzorků. Z uvedených skutečností je zřejmé, že v citované veřejné zakázce existovaly konkrétní důvody, které zadavateli bránily v provedení testování vzorků, přičemž se jednalo o důvody, které nezpůsobil a které nemohl předvídat. Z uvedeného důvodu také uplynula několikaměsíční lhůta ode dne odložení testování vzorků do dne rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, přičemž Úřad tuto lhůtu posoudil s ohledem na konkrétní zadavatelem nezaviněné důvody, jako lhůtu bez zbytečného odkladu.

95.         Naproti tomu ve veřejné zakázce šetřené v tomto správním řízení zadavatel žádným způsobem neodůvodnil, z jakého konkrétního důvodu rozhodl o zrušení zadávacího řízení pro zjištěné pochybení v zadávací dokumentaci až po sedmi měsících, přičemž konkrétní důvody, které by zadavateli bránily rozhodnout o zrušení zadávacího řízení bezodkladně, nevyplývají z žádných podkladů dokumentace o veřejné zakázce, ani z vyjádření zadavatele učiněných v předmětném správním řízení.  

96.         Zadavatel dále v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S715/2012/VZ-24628/2013/521/VČe ze dne 17. 12. 2013, podle kterého je pro zadavatele rozhodující okamžik identifikace důvodu pro zrušení zadávacího řízení.

97.         K uvedenému Úřad uvádí, že v šetřené veřejné zakázce zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že „nedostatky zadávací dokumentace se projevily až při hodnocení nabídek“. Vzhledem ke skutečnosti, že hodnocení nabídek proběhlo dne 23. 12. 2013 a následně dne 5. 2. 2014 hodnotící komisí, a z žádných dalších dokumentů předložených Úřadu nevyplývá, že by proběhlo další hodnocení nabídek hodnotící komisí či samotným zadavatelem, lze z uvedených údajů usuzovat, že zadavatel měl pochybení zjistit nejpozději mezi druhým hodnocením nabídek a druhým rozhodnutím o výběru nejvhodnější nabídky, tedy dne 6. 2. 2014, kdy obdržel zprávu hodnotící komise o novém posouzení a hodnocení nabídek a kdy zároveň rozhodl o novém výběru nejvhodnější nabídky, neboť z žádných dokumentů nevyplývá, že by se později zabýval otázkou, zda je zadávací dokumentace v části týkající se způsobu hodnocení nabídek v souladu se zákonem či nikoliv.

98.         K tomu Úřad doplňuje, že z žádného dokumentu předloženého Úřadu nevyplývá a ani zadavatel ve svých vyjádřeních k návrhu neuvedl jiný konkrétní okamžik, než je uveden v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, kdy zjistil pochybení v zadávací dokumentaci týkající se způsobu hodnocení nabídek v rámci jednoho dílčího hodnotícího kritéria.

99.         Pro úplnost k tomu Úřad dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel nezrušil zadávací řízení poté, co zjistil nedostatky zadávací dokumentace při hodnocení nabídek, lze z toho usuzovat, že tento důvod zrušení zadávacího řízení je pouze důvodem zástupným. Pokud by podle zadavatele byl způsob hodnocení nabídek popsaný v zadávací dokumentaci skutečně v rozporu se zákonem, pak není Úřadu zřejmé, proč zadavatel nepřistoupil ke zrušení zadávacího řízení v okamžiku, kdy tuto skutečnost zjistil, a zrušil zadávací řízení až poté, co obdržel pokyn Ministerstva zemědělství. Z uvedeného důvodu neshledává Úřad tento důvod zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.

100.     Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení po dobu od 28. 2. 2014, kdy zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014 do dne 29. 9. 2014, kdy zrušil zadávací řízení, neprovedl žádný úkon vztahující se ke zrušení zadávacího řízení z důvodu zjištěného pochybení v zadávací dokumentaci. Zadavatel tak v šetřené veřejné zakázce neprokázal konkrétní jím nezaviněné důvody, pro které zrušil zadávací řízení ve lhůtě sedmi měsíců ode dne, kdy zrušil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 6. 2. 2014. Lhůtu, která uplynula ode dne zrušení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky do dne zrušení zadávacího řízení, tak nelze v setřeném případě považovat za lhůtu „bez zbytečného odkladu“.

101.     V důsledku toho zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zrušil zadávací řízení šetřené veřejné zakázky, aniž by splnil podmínky stanovené v citovaném ustanovení zákona, pro které lze zadávací řízení zrušit, když uvedené zadávací řízení nebylo zrušeno bez zbytečného odkladu, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

102.     K tomu Úřad doplňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že nebyla tato podmínka pro zrušení zadávacího řízení stanovená v § 84 odst. 2 písm. a) zákona splněna, přičemž pro možnost zrušit zadávací řízení je třeba, aby byly splněny kumulativně všechny podmínky stanovené zákonem, se Úřad zkoumáním dalších podmínek stanovených v citovaném ustanovení zákona pro zrušení zadávacího řízení u tohoto důvodu zrušení zadávacího řízení dále nezabýval, neboť by to na rozhodnutí Úřadu v této části nemělo žádný vliv.

103.     Pro úplnost Úřad dodává, že i kdyby posuzoval postup zadavatele při zrušení zadávacího řízení ze dne 31. 7. 2014, i v takovém případě by rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nepovažoval za rozhodnutí vydané bez zbytečného odkladu.

104.     Druhým důvodem zrušení zadávacího řízení byla skutečnost, že zadavatel obdržel závazný pokyn od jím nadřízeného Ministerstva zemědělství, podle kterého mu bylo uloženo minimalizovat objem služeb, které jsou mu poskytovány externími dodavateli (podrobněji viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

105.     K uvedenému důvodu zrušení zadávacího řízení Úřad uvádí, že z pokynu Ministerstva zemědělství vyplývá povinnost minimalizovat objem služeb, které jsou zadavateli poskytovány externími dodavateli, přičemž podle citovaného pokynu Ministerstva zemědělství je možné nejvyšších rezerv dosáhnout v případě prověření veřejných zakázek a smluv na právní a poradenské služby, informační technologie a pronájem kancelářských prostor. Současně je podle Úřadu pokynem Ministerstva zemědělství zadavateli tato povinnost stanovena obecně, přičemž se nevztahuje k žádným konkrétním veřejným zakázkám a tudíž ani k šetřené veřejné zakázce.

106.     Zadavatel v této souvislosti odkázal ve vyjádření ze dne 2. 12. 2014 na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. R101/2007/02-17222/2007/310-Hr ze dne 18. 9. 2007, podle kterého může být důvodem zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona příkaz ministerstva jako nadřízeného orgánu zadavatele.

107.     K uvedenému rozhodnutí Úřad uvádí, že předseda Úřadu tímto rozhodnutím potvrdil rozhodnutí Úřadu č. j. S025,032/2007-03553/2007/520-Št ze dne 11. 4. 2007. V uvedeném rozhodnutí Úřad rozhodl, že důvodem pro zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona může být příkaz nadřízeného orgánu zadavatele. Ve veřejné zakázce projednávané v citovaném správním řízení bylo v příkazu nadřízeného ministerstva zadavateli výslovně uvedeno: „Z výše uvedených důvodů trvám na zrušení tohoto zadávacího řízení“. Z uvedeného textu je zřejmé, že nadřízené ministerstvo vydalo zadavateli jednoznačný příkaz ke zrušení konkrétního zadávacího řízení.

108.     Ve veřejné zakázce projednávané v tomto správním řízení se však nejedná o stejnou situaci, jaká je popsána ve výše citovaném rozhodnutí. Z pokynu Ministerstva zemědělství pro zadavatele v šetřeném případě vyplývá povinnost minimalizovat objem služeb poskytovaných externími dodavateli, přičemž by se mohlo jednat i o minimalizování objemu služeb na poskytování právních služeb. Z uvedeného pokynu Ministerstva zemědělství tedy nevyplývá jednoznačný příkaz Ministerstva zemědělství, že má zadavatel zrušit toto konkrétní šetřené zadávací řízení.

109.     Dále zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedl, že externí právní služby budou z převážné části zajišťovány jeho interním právním týmem, který je průběžně doplňován o nové zaměstnance. Také v citovaném rozhodnutí zadavatel uvedl, že některé právní spisy předává Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Současně z pokynu Ministerstva zemědělství vyplývá, že je třeba minimalizovat objem služeb, které jsou zadavateli poskytovány externími dodavateli, pokud je možné předmětné činnosti zajistit úsporněji ze strany interních zaměstnanců

110.     Podle Úřadu však z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, ani z pokynu Ministerstva zemědělství jednoznačně nevyplývá, že by zadavatel nehodlal nebo nemohl žádnou z právních služeb, které jsou předmětem šetřené veřejné zakázky, realizovat prostřednictvím externího dodavatele.

111.     K tomu Úřad doplňuje, že výsledkem šetřeného zadávacího řízení má být uzavření rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb. Z obsahu rámcové mandátní smlouvy na poskytování právních služeb, která je součástí zadávací dokumentace, nevyplývá, že je zadavatel povinen odebrat celý rozsah předmětu plnění veřejné zakázky. Předmětem uzavřené rámcové mandátní smlouvy by nebyly konkrétní právní služby týkající se např. konkrétních soudních sporů. Konkrétní právní služby by byly až předmětem uzavřených dílčích prováděcích smluv o poskytování právních služeb, které by byly uzavírány postupem podle § 92 odst. 2 písm. b) zákona.

112.     Z obsahu rámcové mandátní smlouvy tedy nevyplývá, že by byl zadavatel povinen odebrat právní služby v plném finančním rozsahu např. ve výši předpokládané hodnoty veřejné zakázky, či by byl povinen uzavřít určité množství dílčích prováděcích smluv o poskytování právních služeb. Současně z obsahu rámcové mandátní smlouvy nevyplývá, že by zadavatel byl povinen uhradit smluvní pokutu, pokud by neuzavřel po dobu účinnosti této smlouvy žádnou dílčí prováděcí smlouvu o poskytování právních služeb.

113.     Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatele by uzavření rámcové mandátní smlouvy nezavazovalo k uzavření jakékoliv dílčí prováděcí smlouvy o poskytování právních služeb.

114.     V této souvislosti Úřad dodává, že by zadavatel v šetřené veřejné zakázce nepostupoval v rozporu s cílem zákona, tj. zajištěním efektivního vynaložení finančních prostředků, jak je to uvedeno např. v rozhodnutí Úřadu č. j. S347/2008/VZ-1847/2009/510/KČe, na které zadavatel odkázal v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 9. 2014 nebo rozhodnutí Úřadu č. j. S715/2012/VZ-24628/2013/521/VČe ze dne 17. 12. 2013, na které zadavatel odkázal ve vyjádření ze dne 2. 12. 2014.

115.     Jestliže by zadavatel neuzavřel žádnou dílčí prováděcí smlouvu o poskytování právních služeb, nejednalo by se o neefektivní vynaložení finančních prostředkům, neboť nevynaložení žádných finančních prostředků není pokládáno za neefektivní vynaložení finančních prostředků.

116.     Dále k tomu Úřad uvádí, že v předmětném správním řízení se zadavatel nechal zastoupit externím dodavatelem právních služeb a to na základě plné moci ze dne 13. 11. 2014, tedy na základě plné moci, kterou zadavatel udělil po zahájení tohoto správního řízení. Tato skutečnost svědčí o tom, že zadavatel nemůže předem vyloučit situaci, že nebude v budoucnu potřebovat využít externích právních služeb. V této situaci Úřad souhlasí s navrhovatelem, že je přinejmenším zvláštní, že i když má zadavatel podle pokynu Ministerstva zemědělství omezit výdaje na poskytování právních služeb externími dodavateli a zajistit výkon právních služeb interními zaměstnanci, že v tomto správním řízení vynakládá finanční prostředky na úhradu právních služeb poskytovaných mu externím dodavatelem.

117.     Zadavatel v šetřené veřejné zakázce předložil jako důkaz 17 výpovědí mandátních smluv o podmínkách poskytování právních služeb jedním ze společníků navrhovatele. K tomu Úřad pro úplnost doplňuje, že jedna výpověď je datována dne 13. 2. 2013, jedna výpověď dne 15. 7. 2014, další výpověď dne 16. 7. 2014, jedenáct výpovědí dne 30. 7. 2014 a další tři výpovědi dne 24. 11. 2014.

118.     K předloženému důkazu Úřad uvádí, že z obsahů předložených výpovědí je zřejmé, že mandátní smlouvy se týkaly převážně poskytování právních služeb ohledně konkrétních soudních sporů zadavatele. Dále z obsahů předložených výpovědí vyplývá, že zadavatel mandátní smlouvy vypověděl, uvedl výpovědní lhůty a požádal mandatáře o vrácení listinných podkladů vztahujících se k šetřeným případům.

119.     Z obsahů předložených výpovědí však nevyplývá, že by byly smluvní vztahy ukončeny z důvodu vysokých finančních nákladů pro zadavatele. Skutečnost, že zadavatel postupně vypověděl již uzavřené mandátní smlouvy na poskytování právních služeb, Úřad proto pokládá v šetřené veřejné zakázce za irelevantní.

120.     Na základě předložených výpovědí smluv zadavatel neprokázal, že by poskytování právních služeb interním právním týmem bylo oproti poskytování právních služeb externími dodavateli finančně úspornější. Současně uvedené výpovědi mandátních smluv nedokládají, že by finanční prostředky, které by měly být vynaloženy v šetřené veřejné zakázce, měly být vynaloženy neefektivně.

121.     Jak vyplývá z výše citovaného rozhodnutí Úřadu č. j. S025,032/2007-03553/2007/520-Št ze dne 11. 4. 2007, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. R101/2007/02-17222/2007/310-Hr ze dne 18. 9. 2007, může být důvodem zrušení zadávacího řízení podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona příkaz ministerstva jako nadřízeného orgánu zadavatele. To však za předpokladu, že nadřízené ministerstvo vydá jednoznačný příkaz ke zrušení konkrétního zadávacího řízení.

122.     Podle Úřadu však z obsahu pokynu Ministerstva zemědělství nevyplývá jednoznačná povinnost zrušit toto konkrétní zadávací řízení. Z uvedeného důvodu nelze pokyn Ministerstva zemědělství v šetřené veřejné zakázce považovat za důvod zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a na základě kterého lze zadávací řízení zrušit podle § 84 odst. 2 písm. e) zákona tak, jak to učinil zadavatel. K tomu Úřad dále připomíná rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109, kde soud konstatoval, že „Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky ale musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu.“ Z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že zadavatel má povinnost posoudit důvody pro zrušení zadávacího řízení velmi obezřetně a ke zrušení zadávacího řízení přistoupit až tehdy, když skutečně nastanou takové důvody, pro které nelze v zadávacím řízení pokračovat, přičemž v šetřeném případě byl důvodem zrušení zadávacího řízení pouze zcela obecný pokyn nadřízeného orgánu, který však zadavatele k žádnému jednání v konkrétní šetřené veřejné zakázce nezavazoval a nemohl být tedy sám o sobě důvodem pro zrušení zadávacího řízení. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel také neprokázal, že by zajišťování právních služeb interním právním týmem bylo zajišťováno úsporněji.

123.     Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 84 odst. 2 písm. e) zákona tím, že zrušil zadávací řízení, aniž by splnil podmínky stanovené v citovaném ustanovení zákona, pro které lze zadávací řízení zrušit, když se v průběhu zadávacího řízení nevyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval,přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

124.     Závěrem Úřad uvádí, že ani jeden z důvodů, pro které zadavatel zrušil předmětné zadávací řízení, nenaplňuje všechny podmínky stanovené v § 84 odst. 2 písm. a) zákona, které musí být splněny, aby zadavatel mohl zrušit zadávací řízení podle citovaného ustanovení zákona, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by nedošlo ke zrušení zadávacího řízení, byla by nabídka jednoho z uchazečů vybrána jako nejvhodnější, pročež Úřad rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí – nápravné opatření

125.     Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

126.     Úřad je při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu.

127.     V šetřené veřejné zakázce zadavatel pochybil, když nerozhodl o zrušení zadávacího řízení bezodkladně a když rozhodl o zrušení zadávacího řízení, aniž by se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nebylo možné po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.Zadavatel tím, že nedodržel zákonem stanovený postup pro zadání veřejné zakázky, podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, neboť pokud by nedošlo ke zrušení zadávacího řízení, byla by nabídka jednoho z uchazečů vybrána jako nejvhodnější.

128.     Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tedy zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 29. 9. 2014.

129.     Zadávací řízení se tak vrací do stavu před vydáním zmíněného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení a zadavatel bude muset pokračovat v zadávacím řízení, příp. bude muset opětovně rozhodnout o zrušení zadávacího řízení, shledá-li pro takový postup zákonné důvody.

K výroku III. rozhodnutí – náklady řízení

130.     Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis.

131.     Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

132.     Vzhledem k tomu, že Úřad zrušil tímto rozhodnutím rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, rozhodl o uložení povinnosti uhradit náklady řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. 

133.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu  pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2014000913.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

Obdrží

1.             JUDr. Adam Rakovský, advokát, RAKOVSKÝ & PARTNERS s. r. o., Václavská 316/12, Nové Město, 120 00 Praha 2

2.             ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy