Rozhodnutí: S0162/2016/VZ-18459/2016/531/MHo

Instance I.
Věc Komplexní řešení nákupního systému
Účastníci
  1. Olomoucký kraj
  2. TESCO SW a.s.
  3. Tender systems s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2016
Datum nabytí právní moci 17. 5. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 654 KB

Č. j.: ÚOHS-S0162/2016/VZ-18459/2016/531/MHo

 

29. dubna 2016

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 14.3.2016, na návrh ze dne 11.3.2016, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany,
  • navrhovatel – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany,
  • vybraný uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6,

ve věci veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a dne 9.6.2015,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a dne 9.6.2015, postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6  – se věcně nezabýval a tedy nedostatečně posoudil prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona vymezených v bodu 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace shora jmenovaným vybraným uchazečem, a to ani poté, co obdržel námitky dle § 110 zákona, které toto výslovně namítaly, čímž se úkony jmenovaného zadavatele v souvislosti s posouzením kvalifikace daného vybraného uchazeče staly netransparentními, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – spojené s posouzením splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeče – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 – zaznamenané v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016, a současně ruší i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2016 v předmětném zadávacím řízení.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 11.5.2015 a uveřejnil dne 12.5.2015, pod ev. č. 511161, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „zavedení komplexního řešení nákupního systému v prostředí Olomouckého kraje a jeho příspěvkových organizací. Základním principem řešení nákupního systému je možnost nakupování komodit a služeb ve třech základních kategoriích – nakupování strategických komodit, nakupování soutěžených komodit a volné nákupy. Komplexní nákupní systém musí dále umožňovat generování controllingových sestav, reportingu a dalších provozních analýz. Předmětem veřejné zakázky je v neposlední řadě poskytování technické a konzultační podpory.“

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH.

4.             Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce určil lhůtu pro podání nabídek, a to do 4.6.2015. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně změněna na 23.6.2015.

5.             Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce byla ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byly podle čl. 11.1. „ZÁKLADNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace:

  • celková nabídková cena (váha 40 %),
  • kvalita navrhovaného řešení (váha 60 %) s níže uvedenými subkritérii

§    popis řešení komplexního nákupního systému (váha 50 %),

§    vhodnost návrhu řešení komplexního nákupního systému (váha 50 %).

6.             Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 24.6.2015 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem pět nabídek na plnění předmětné veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané uchazečem – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany (dále jen „navrhovatel“) – přičemž všechny podané nabídky vyhověly požadavkům zadavatele podle § 71 odst. 9 zákona. Do další fáze šetřeného zadávacího řízení tudíž postoupilo všech pět nabídek.

7.             Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 vyplývá, že uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“) – splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu.

8.             Jak je zřejmé ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26.1.2016[2], v rámci posouzení nabídek došlo k vyřazení nabídky uchazeče QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Bellova 370/40 (dále jen „uchazeč QCM, s.r.o.“), a to z důvodu nesložení jistoty na účet zadavatele. Z předmětné zprávy rovněž plyne, že hodnotící komise po provedeném hodnocení doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku podanou vybraným uchazečem.

9.             Zadavatel se s doporučením hodnotící komise ztotožnil, když svým rozhodnutím ze dne 4.2.2016 vybral jako nejvhodnější nabídku, nabídku podanou vybraným uchazečem. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obdržel navrhovatel dne 5.2.2016.

10.         Proti konkrétním úkonům zadavatele podal navrhovatel námitky ze dne 19.2.2016.

Obsah námitek

11.         Navrhovatel námitkami brojí zejména proti splnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem a v dalším proti posouzení a hodnocení nabídek zadavatelem.

12.         Navrhovatel primárně sděluje, že zadavatel v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 uvedl, že „Požadavky zadavatele na technické kvalifikační předpoklady dle § 56 písm. 2 odst. a) a e) Zákona byly změněny na základě Dodatečných informací č. 2 ze dne 02.06.2015, kdy se vypustily požadavky na obsah potvrzení od odběratelů o realizaci služby. (…).“ Z právě řečeného podle slov navrhovatele vyplývá, že původní znění zadávací dokumentace týkající se obsahu významných služeb bylo odlišné od znění uvedeného v dodatečných informacích č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015. Navrhovatel konstatuje, že zadavatel v předmětném protokolu uvedl, že vybraný uchazeč předložil v jím podané nabídce nad rámec požadavků dvě významné služby, přičemž hodnotící komise dospěla k závěru, že jedna z těchto významných služeb nesplňuje požadavky zadavatele, avšak druhá z nich tyto požadavky splňuje, a proto vybraný uchazeč splňuje kvalifikaci v požadovaném rozsahu. Navrhovatel předesílá, že ověřoval obsah významné služby (referenční zakázky) vybraného uchazeče, jež byla hodnotící komisí uznána za způsobilou k prokázání kvalifikace, přičemž z dané významné služby vyplývá, že jejím předmětem bylo „provozování komplexního SW nástroje eGORDION v3.3 – Tender arena“. K tomu navrhovatel podotýká, že zadavatel ve vztahu k prokázání technických kvalifikačních předpokladů vyžadoval zkušenost s realizací veřejné zakázky, jejímž předmětem byla implementace komplexního nákupního systému. Jelikož zadavatel vyžadoval zkušenost s implementací komplexního nákupního systému, je navrhovatel přesvědčen, že „uznaná“ významná služba vybraného uchazeče nebyla způsobilá k prokázání splnění kvalifikace.   

13.         Nad rámec shora popsaného navrhovatel dodává, že zadavatel akceptoval veškeré dokumenty o referenčních službách vyhotovených dle znění zadávací dokumentace před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015, ačkoliv měl podle těchto dodatečných informací k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů sloužit pouze „seznam obdobných služeb realizovaných dodavatelem“. Navrhovatel zdůrazňuje, že výlučně v případě vybraného uchazeče zadavatel v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 uvedl, že postupoval podle znění zadávací dokumentace upravené dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015, přestože se v předmětném protokolu zabývá u vybraného uchazeče osvědčením vydaným objednatelem České dráhy, a.s., a osvědčením vydaným objednatelem Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu. O seznamu obdobných služeb realizovaných dodavatelem se shora specifikovaný protokol nezmiňuje u žádného z uchazečů.   

14.         Navrhovatel v dalším předkládá srovnání nabídkových cen jednotlivých uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku. Navrhovatel uvádí, že nabídkové ceny tří hodnocených uchazečů, včetně navrhovatele, se pohybují na poměrně stejné cenové hladině, nicméně nabídková cena zbývajícího uchazeče, a sice vybraného uchazeče, se od této cenové hladiny markantně odchyluje, což nasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Podle slov navrhovatele se zadavatel tímto faktem ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek nezabýval.      

Rozhodnutí zadavatele o námitkách

15.         O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 3.3.2016, které bylo navrhovateli doručeno dne 4.3.2016, tak, že jim nevyhověl, a to z dále popsaných důvodů.   

16.         Pokud jde o námitku navrhovatele týkající se disproporce dat vyhotovení dokladů k prokázání referenčních zakázek, pak zadavatel sděluje, že pokud osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších služeb bylo vyhotoveno přede dnem vydání dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015, pak je tato skutečnost zcela irelevantní, neboť nemá vliv na posouzení splnění kvalifikace, jestliže jsou minimální požadavky na kvalifikaci dle předmětných dodatečných informací splněny. Zadavatel uvádí, že požadoval prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona předložením seznamu obdobných služeb realizovaných dodavatelem za poslední 3 roky a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto služeb. Zadavatel předesílá, že součástí „seznamu významných služeb musí být doklady dle § 56 odst. 2 ZVZ (zákona, pozn. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže). Zadavatel tedy v souladu se ZVZ posuzoval v rámci splnění technických kvalifikačních předpokladů nejen seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, ale i přílohy tohoto seznamu. Všichni uchazeči doložili přílohou seznamu osvědčení dodavatelů o poskytování služeb. Zadavatel dodatečnými informacemi pouze vypustil požadavek na podobu těchto osvědčení, které byly nad rámec požadavků uvedených v zákoně. Pokud tedy uchazeč předložil v rámci nabídky osvědčení o poskytnutí služeb, zadavatel nemá důvod jej neakceptovat.“ Podle slov zadavatele fakt, že v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 je uvedeno, že v případě vybraného uchazeče bylo postupováno podle znění zadávací dokumentace a dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám, neznamená, že by jeho kvalifikace bylo posuzována jinak, než v případě ostatních uchazečů.    

17.         Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se možnosti výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče zadavatel konstatuje, že hodnotící komise se touto otázkou pečlivě zabývala, což je podrobně zaznamenáno v protokolu o 3. jednání hodnotící komise ze dne 26.1.2016, jakož i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne. Zadavatel uvádí, že při svém závěru, že nabídková cena vybraného uchazeče není mimořádně nízká, vycházel i z jeho vyjádření ze dne 9.11.2015, v němž vybraný uchazeč zevrubně popsal příčiny, na základě nichž je schopen předmět plnění šetřené veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu realizovat. Zadavatel v dalším sděluje, že mimořádně nízká nabídková cena byla posuzována pouze u 4 uchazečů, neboť uchazeč QCM, s.r.o., byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen, a nikoliv u 5 uchazečů. Údaje, z nichž navrhovatel v námitkách dovozuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu v nabídce vybraného uchazeče, tak zadavatel považuje za nepřesné.

18.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, doručil dne 14.3.2016 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) ze dne 11.3.2016.

II.             OBSAH NÁVRHU

19.         Navrhovatel v návrhu rekapituluje obsah jeho námitek ze dne 19.2.2016. Navrhovatel má za to, že argumenty, jež vznesl v předmětných námitkách, a které se týkaly prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, nebyly zadavatelem v rozhodnutí o těchto námitkách ze dne 3.3.2016 přesvědčivým způsobem vyvráceny.    

20.         Navrhovatel se v další části návrhu věnuje otázce mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že na posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče má vliv vyloučení uchazeče QCM, s.r.o., z další účasti v šetřeném zadávacím řízení. Navrhovatel podotýká, že jmenovaný uchazeč byl vyloučen z důvodu opětovného nesložení jistoty, což je skutečností procesního charakteru, která nemá vliv na výši jím nabídnuté ceny. Navrhovatel je nadále přesvědčen, že zadavatel se problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče dostatečně nezabýval, ačkoliv byl identifikován její možný výskyt.      

21.         Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Pokud Úřad neshledá důvody pro zrušení celého zadávacího řízení, pak navrhovatel navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o splnění kvalifikace vybraným uchazečem, ve zrušení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, jakož i ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2016.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.         Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 14.3.2016, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 14.3.2016.

23.         Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč.

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-10841/2016/531/MHo dne 17.3.2016.

25.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-13391/2016/531/MHo ze dne 31.3.2016 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

26.         Usnesením č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-15887/2016/531/MHo ze dne 19.4.2016 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 24.3.2016

27.         Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 24.3.2016, které Úřad obdržel dne 29.3.2016, přičemž konstatuje následující.     

28.         Zadavatel předně sděluje, že setrvává na své argumentaci vyjádřené v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Nad rámec této argumentace zadavatel uvádí, že pokud vybraný uchazeč prokazoval splnění technických kvalifikačních předpokladů „referenční zakázkou, která splňovala i požadavek vypuštěný po vydání dodatečných informací č. 2, nelze konstatovat, že tato zakázka nesplňuje požadavky na kvalifikaci požadované zadavatelem. Lze předpokládat, že [vybraný uchazeč] měl k dispozici doložené osvědčení a po doručení dodatečných informací č. 2 (ty mu byly zaslány dne 2. 6. 2015 a doručeny dne 3. 6. 2015), vědom si toho, že osvědčení splňuje požadavky zadavatele, prokázal tuto část kvalifikace osvědčením, které měl již k dispozici (tedy s informacemi prokazujícími i původní požadavek zadavatele). Předložené doklady (seznam a osvědčení) tedy prokázaly splnění kvalifikace požadované zadavatelem.“ Zadavatel dodává, že skutečnost, že osvědčení objednatele Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu ve vztahu k referenční zakázce vybraného uchazeče bylo vydáno dne 5.12.2014, čili před vyhotovením dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám, je zcela irelevantní, neboť datum vydání daného osvědčení je podmíněno toliko zákonem, kdy referenční služba nesmí být poskytnuta dříve, než v posledních 3 letech.   

29.         Zadavatel v dalším nesouhlasí s názorem navrhovatele, že se dostatečně nezabýval otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče. Zadavatel má naopak za to, že se danou problematikou pečlivě zabýval, přičemž v podrobnostech odkazuje na rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Zadavatel doplňuje, že součástí vyjádření vybraného uchazeče ze dne 9.11.2015 je i podrobná kalkulace nákladovosti poskytování dodávek a služeb, kterou zadavatel učinil přílohou svého vyjádření.  

30.         Závěrem zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v celém průběhu zadávacího řízení postupoval v souladu se zákonem.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 31.3.2016

31.         Vybraný uchazeč se k oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-10841/2016/531/MHo ze dne 17.3.2016 vyjádřil přípisem ze dne 31.3.2016, který Úřad obdržel téhož dne.       

32.         Vybraný uchazeč primárně předesílá, že neshledává v postupu zadavatele rozpor se zákonem či jinými právními předpisy, popř. s rozhodovací praxí Úřadu a soudů. Vybraný uchazeč uvádí, že navrhovatel napadá jeho prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona referenční zakázkou realizovanou pro objednatele Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Vybraný uchazeč konstatuje, že „v souladu s § 56 odst. 2 písm. a) zákona předložil seznam významných služeb včetně uvedení rozsahu a doby poskytnutí požadovaných referenčních služeb, přičemž přílohou tohoto seznamu bylo i příslušné osvědčení vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu vztahující se právě k příslušné referenci uvedené v seznamu. Je pak zcela nerozhodná datace referenční zakázky a její vztahování k dataci dodatečných informací č. 2. Předložená reference splňuje požadavky zadavatele na prokázání technického kvalifikačního předpokladu a zákon ani zadávací dokumentace pak nestanoví, k jakému datu (a už vůbec ne ve vztahu k dataci dodatečných informací) by taková reference měla být vystavena. (…) Z nabídky vybraného uchazeče je zřejmé, že vybraný uchazeč splňuje technický kvalifikační předpoklad stanovený v kvalifikační dokumentaci ve znění poskytnutých dodatečných informací zadavatelem (tj. předložení referenčních zakázek), a to minimálně referenční zakázkou č. 2 – Ministerstva průmyslu a obchodu.“

33.         Vybraný uchazeč se v další části svého vyjádření zaobírá otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny. Vybraný uchazeč zdůrazňuje, že jím nabídnutá cena není mimořádně nízká, což podrobně zdůvodňuje konkrétními údaji.  

34.         S odkazem na všechny shora popsané skutečnosti proto vybraný uchazeč v závěru jeho vyjádření Úřadu navrhuje, aby návrh navrhovatele, a to včetně návrhu na uložení předběžného opatření, zamítnul.     

Vyjádření navrhovatele ze dne 25.4.2016   

35.         Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-15887/2016/531/MHo ze dne 19.4.2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 25.4.2016, které Úřad obdržel téhož dne. Navrhovatel pouze ve stručnosti uvádí, že ani zadavatel, ani vybraný uchazeč, v průběhu správního řízení neuvedli žádné relevantní argumenty, jež by vyvracely tvrzení navrhovatele uvedená v návrhu, a proto navrhovatel nadále trvá na jeho návrhu.         

Vyjádření zadavatele ze dne 26.4.2016   

36.         Zadavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-15887/2016/531/MHo ze dne 19.4.2016 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 26.4.2016, které Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel primárně předesílá, že setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách navrhovatele a ve vyjádření k návrhu. Nad rámec dané argumentace zadavatel dodává, že kvalifikace všech uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku byla posouzena v souladu s požadavky zákona, jakož i s požadavky vymezenými v zadávací dokumentaci. Zadavatel uvádí, že požaduje, aby byl vítězný dodavatel schopen vytvořit a implementovat systém pro komplexní nákupy ve větším objemu, jelikož zadavatel hodlá prostřednictvím komplexního nákupního systému realizovat nákupy v hodnotě minimálně 50 mil. Kč. Podle slov zadavatele je logické, že pokud konkrétní dodavatel poskytl příslušnému objednateli komplexní nákupní systém, musela před jeho provozem nastat implementace tohoto systému.    

37.         Ve vztahu k otázce údajné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče zadavatel setrvává na názoru, že se danou otázkou pečlivě zabýval, což zadavatel v dalším podrobněji zdůvodňuje.  

38.         Vybraný uchazeč se ve lhůtě určené usnesením č. j. ÚOHS-S0162/2016/VZ-15887/2016/531/MHo ze dne 19.4.2016 k podkladům rozhodnutí nevyjádřil. 

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

39.         Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

40.         Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

41.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

42.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

43.         Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být 

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

44.         Podle § 59 odst. 1 zákona posoudí veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem.

45.         Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

46.         Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

47.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

48.         Podle čl. 1, bod 12., ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků“), se na území České republiky vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

49.         Zadavatel v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ původní zadávací dokumentace (tj. zadávací dokumentace ve znění před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám; v podrobnostech viz dále) stanovil, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splní dodavatel, který „předloží seznam významných zakázek realizovaných v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí.

Přílohou seznamu musí být doklady ve smyslu § 56 odst. (1), písm. a) zákona: 

  • osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo 
  • osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení vydané jinou osobou získat z důvodů spočívajících na její straně.

Z osvědčení dle § 56 odst. (1) písm. a) Zákona musí vyplývat minimálně:

  • označení osoby, která doklad vyhotovila včetně kontaktu,
  • datum vyhotovení,
  • popis (rozsah) a předmět významné služby,
  • název objednatele a kontakt,
  • finanční objem v Kč bez DPH,
  • doba služeb (zahájení a ukončení)
  • místo plnění.

Z osvědčení a seznamu významných zakázek musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval významné zakázky (služby) s následujícím předmětem plnění:

alespoň v jednom případě (i pro jiného objednatele než dle bodu 1.) dodávka a implementace komplexního nákupního systému sloužícího k realizaci sdružených či centrálních nákupů, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím komplexní nákupní systém musí alespoň v jednom referenčním roce činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH,

alespoň v jednom případě byla referenční zakázka dle písm. a) či b) realizována pro zadavatele veřejných zakázek a týkala se sdruženého či centralizovaného zadávání (nákupu) nejméně pro 5 subjektů, které jsou tímto zadavatele ovládány/řízeny/podřízeny (např. dceřiné společnosti, organizační složky).“

50.         V dodatečných informacích č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015 je, mimo jiné, uvedeno následující:   

„Zadavatel požaduje splnění kvalifikačního předpokladu dleuveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek. V zadávací dokumentaci došlo k rozporu s Věstníkem veřejných zakázek. Zadavatel upravuje článek 6.6. následovně:   

6.6. TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:   

(…)  

d) Zadavatel požaduje prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona předložením těchto dokladů:   

  • seznam obdobných služeb realizovaných dodavatelem za poslední 3 roky a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto služeb.   
  • Minimální úroveň pro splnění kvalifikačního předpokladu je stanovena na nejméně jednu službu zahrnující implementaci komplexního nákupního systému, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému musí alespoň v jednom referenčním roce činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH.“      

51.         Vybraný uchazeč do jím podané nabídky za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona začlenil níže specifikovaný seznam významných služeb:

Komu byla služba poskytnuta

Doba poskytnutí významné služby (kalendářní rok/roky)

Finanční objem zakázky

Kontaktní osoby

Popis významné služby, z něhož bude patrné splnění vymezené úrovně kvalifikačního předpokladu

 

 

 

 

České dráhy, a.s.

 

 

 

 

06/2011 – 12/2014

 

 

 

 

více než 500 tis. bez DPH

 

 

 

 

Mgr. Ondřej Páleník

Služba zahrnující implementaci komplexního nákupního systému, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému alespoň v jednom referenčním roce činila minimálně 10 mil. Kč bez DPH

 

 

ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu

 

 

 

09/2014 – 5/2015

 

 

 

224 tis. bez DPH

 

 

 

Mgr. Ivo Slávka

Služba zahrnující implementaci komplexního nákupního systému, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému alespoň v jednom referenčním roce činila minimálně 10 mil. Kč bez DPH

Přílohou předmětného seznamu učinil vybraný uchazeč tato dvě osvědčení:  

o      osvědčení týkající se dodávky a implementace nákupního software sloužícího k realizaci centrálních nákupů, přičemž část týkající se dodávky a implementace byla realizována v období od 06/2011 do 01/2012 a část týkající se provozu byla realizována v období od 01/2012 do 12/2014; z tohoto osvědčení je zřejmé, že vybraný uchazeč taktéž realizoval komplexní analýzu nákupních procesů v oblasti centrálního nákupu (tato část byla realizována v období od 09/2013 do 11/2013). Uvedené osvědčení bylo vystaveno dne 5.12.2014 objednatelem – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „referenční služba č. 1“),

o      osvědčení týkající se provozování komplexního SW nástroje „eGordion v.3.3 – Tender arena“, který je certifikován jakožto elektronický nástroj ve smyslu § 149 zákona, a to pro skupiny funkcionality 01-15 dle vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody; tento nástroj mj. plní funkci systému pro systém sdruženého (centralizovaného) nákupu v rozsahu nákupního a evidenčního systému určeného pro nákup a správu více než 50 komodit (jednotlivých položek) a je provozován pro využití 11-ti podřízenými organizacemi zapojenými do systému centralizovaného nákupu; předmětný SW nástroj je provozován prostřednictvím webového rozhraní. Uvedené osvědčení bylo vystaveno dne 16.12.2014 objednatelem – Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109, se sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha - Staré Město, s dobou realizace od 1.9.2014 (dále jen „referenční služba č. 2“).     

52.         V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 je u referenční služby č. 1 vybraného uchazeče uvedena poznámka, že tato „významná služba byla implementována a v provozu dříve než v posledních 3 letech, tak jak je požadováno v zadávací dokumentaci. Tato služba nesplňuje požadavek zadavatele dle podmínek zadávacího řízení.“ V čl. 6 „VÝSLEDEK POSOUZENÍ KVALIFIKACE“ předmětného protokolu je v dalším konstatováno, že „Uchazeč č. 3 Tender Systems s.r.o. (tj. vybraný uchazeč, pozn. Úřadu) předložil v nabídce nad rámec požadavků dvě významné služby, kdy při posouzení kvalifikace došla komise k závěru, že první významná služba (tj. referenční služba č. 1, pozn. Úřadu) nesplňuje podmínky zadávacího řízení. Druhá významná služba (tj. referenční služba č. 2) podmínky zadávacího řízení splňuje, proto komise konstatovala, že uchazeč splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu.“

53.         Úřad opakuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 4 000 000,- Kč bez DPH.

54.         Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26.1.2016 vyplývá, že hodnotící komise posuzovala nabídky těchto uchazečů (uvedeno vč. jejich nabídkových cen bez DPH):

  • eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7 (dále jen „eCENTRE, a.s.“) – 3 936 846 Kč bez DPH,
  • vybraný uchazeč – 1 800 000 Kč bez DPH,
  • navrhovatel – 2 335 000 Kč bez DPH,
  • KRC partners s.r.o., IČO 24147591, se sídlem Na dolinách 150/4, 147 00 Praha 4 (dále jen „KRC partners s.r.o.“) – 2 290 000 Kč bez DPH.

Úřad dodává, že nabídka uchazeče „QCM, s.r.o.“, s nabídkovou cenou 2 900 000 Kč bez DPH nebyla posuzována, jelikož v průběhu zadávacího řízení došlo k jejímu vyřazení.      

55.         V čl. 4. „VÝSLEDEK POSOUZENÍ NABÍDEK“  zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26.1.2016 je uvedeno následující: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadávacími podmínkami definována ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH. Nabídky uchazečů obsahovaly nabídkové ceny (rovněž bez DPH) od 1.800.000 do 3.936.846 Kč. Snížení nabídkových cen od teoretické ceny předmětu veřejné zakázky, tedy od finančního vyjádření rozsahu, charakteru a složitosti předmětu veřejné zakázky, odpovídá současnému trendu v oblasti nabídkových cen a je dáno odstraněním většiny rezerv a rizik z výpočtu teoretické ceny díla a snížením nákladů dodavatele. Tento závěr podporuje i rozsah vzájemných odchylek nabídkových cen dodavatelů s nejnižší cenou, kdy všechny nabídkové ceny leží pod předpokládanou hodnotou a tři nejlevnější jsou ve velmi podobné cenové hladině, pouze s mírnými odchylkami mezi sebou (rozmezí 45% až 58% z celkové předpokládané hodnoty). Snížení nabídkové ceny až na úroveň nejnižší nabídkové ceny je z věcného a obsahové pohledu možné a i za tuto nejnižší cenu lze dle odborného názoru hodnotící komise veřejnou zakázku v požadované kvalitě a včas splnit. Uchazeč č. 2 s nejnižší nabídkovou cenou (vybraný uchazeč, pozn. Úřadu) nad rámec požadavků zadávací dokumentace prokazoval technické kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 2 písm. a) Zákona, když místo jedné referenční zakázky doložil referenční zakázky dvě (první referenční zakázka sice nebyla komisí pro posouzení kvalifikace uznána z důvodu poskytnutí plnění ve starším časovém období než bylo požadováno, nicméně objem plnění uchazeč splňoval), tímto komise nemá pochyb, že by uchazeč za tuto cenu nebyl schopen poskytnout plnění předmětu zakázky. Hodnotící komise závěrem neoznačila žádnou z nabídkových cen jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“

K postavení zadavatele

56.         V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

57.         Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

58.         Jak je zřejmé z čl. 1, bodu 12., ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (viz bod 48. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zadavatel, tj. Olomoucký kraj, vyšším územním samosprávným celkem. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž prokazatelně dána.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

59.         Úřad uvádí, že mezi účastníky řízení je primárně sporu o to, zjednodušeně řečeno, jaký dopad na prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona měly dodatečné informace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015. K tomu Úřad konstatuje, že podle znění zadávací dokumentace do vydání předmětných dodatečných informací k zadávacím podmínkám zadavatel vyžadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle shora citovaného ustanovení zákona předložení seznamu významných služeb, tj. referenčních zakázek, realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech, přičemž přílohou tohoto seznamu muselo být osvědčení vydané příslušným objednatelem. Zadavatel současně v této „původní“ zadávací dokumentaci stanovil obsahové náležitosti daného osvědčení o realizaci významných služeb (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám zadavatel „vypustil“ jeho požadavky týkající se obsahových náležitostí tohoto osvědčení (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť, podle jeho slov, požadavky na obsahové náležitosti předmětného osvědčení šly nad rámec zákona (viz bod 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad současně dodává, že kromě výše popsaného „vypuštění“ požadavků zadavatele na obsahové náležitosti (podobu) osvědčení neměly dodatečné informace č. 2 k zadávacím podmínkám na prokazování technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona potenciálními dodavateli šetřené veřejné zakázky žádný další dopad.   

60.         Úřad na tomto místě předesílá, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona jsou ze strany potenciálních dodavatelů prokazovány seznamem významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech, přičemž přílohou tohoto seznamu významných služeb musí vždy být i osvědčení vydané příslušným objednatelem, jež zadavateli slouží k ověření toho, že dodavatel významnou službu skutečně realizoval a v jaké kvalitě. Jak bylo popsáno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, dodatečnými informacemi č. 2 k zadávacím podmínkám došlo toliko k vypuštění požadavků zadavatele na podobu osvědčení tvořících přílohu seznamu významných služeb (referenčních zakázek). Úřad zdůrazňuje, že pro prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona je zcela irelevantní, zda osvědčení objednatele o realizaci významné služby bylo vystaveno před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám, tj. přede dnem 2.6.2015, nebo až po tomto datu. Skutečnost, že na osvědčení vystaveném přede dnem 2.6.2015 by bylo uvedeno např. místo plnění významné služby, název objednatele a jeho kontaktní údaje apod., čili všechny obsahové náležitosti na předmětné osvědčení, které zadavatel v zadávací dokumentaci až do vydání dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám vyžadoval (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí), totiž ničeho nemůže změnit na tom, že takové osvědčení, pokud osvědčovalo poskytnutí významné služby realizované v posledních 3 letech a předmět plnění této významné služby vyžadovaný zadavatelem ve zde posuzovaném případě, bylo plně způsobilé k prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. S odkazem na shora řečené je tak možno konstatovat, že osvědčení vystavené před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám a po vydání těchto dodatečných informací měla z hlediska prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona stejnou vypovídací hodnotu, byť by osvědčení vystavené přede dnem vydání předmětných dodatečných informací k zadávacím podmínkám obsahovalo konkrétní náležitosti. Je třeba si uvědomit, že tyto obsahové náležitosti daného osvědčení jdoucí, podle slov zadavatele, nad rámec zákona, nejsou k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle shora citovaného ustanovení zákona ničemu „na škodu“, tzn. neobsahují „něco“, co by prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu bránilo. Rozhodující pro prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona u obou těchto osvědčení, tj. jak u osvědčení vystaveného před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám, tak i po jejich vydání, bylo, že deklarovala realizaci významné služby poskytnuté potenciálním dodavatelem v posledních 3 letech, přičemž předmět plnění této významné služby musel spočívat v implementaci komplexního nákupního systému, kdy souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto komplexního nákupního systému musela alespoň v jednom referenčním roce činit minimální částku 10 mil. Kč bez DPH.   

61.         Jak bylo uvedeno již v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, je technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona potenciálními dodavateli prokazován seznamem významných služeb, přičemž přílohou tohoto seznamu musí obligatorně, tzn. přímo ze zákona, být i osvědčení vystavená konkrétními objednateli. Navrhovatel namítá, že na základě dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 2.6.2015 měl být při posouzení splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona zadavatelem zohledňován pouze seznam významných služeb předložený příslušným dodavatelem, nikoliv již osvědčení o realizaci těchto významných služeb (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad konstatuje, že přezkoumal znění předmětných dodatečných informací k zadávacím podmínkám, přičemž dospěl k závěru, že se v nich nehovoří o tom, že technický kvalifikační předpoklad dle shora citovaného ustanovení zákona měl být prokazován výhradně seznamem významných služeb. V těchto dodatečných informacích je výslovně uvedeno, že zadavatel „požaduje prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 zákona předložením těchto dokladů: seznam významných služeb realizovaných dodavatelem za poslední 3 rokya osvědčení objednatelů (zdůrazněno Úřadem, pozn. Úřadu) o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto služeb.“ K prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona tak i po vydání dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám měl sloužit nejen seznam významných služeb, ale i osvědčení objednatelů o poskytnutí těchto významných služeb potenciálními dodavateli. S odkazem na právě řečené proto nelze souhlasit se shora předestřeným argumentem navrhovatele, neboť povinnost zadavatele brát do úvahy při posouzení splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona konkrétním dodavatelem vedle seznamu významných služeb i osvědčení objednatelů, plyne pro zadavatele přímo ze zákona, přičemž zadavatel v šetřeném případě vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám na této své povinnosti ničeho nezměnil, tj. nijak ji nezmírnil. Z pohledu Úřadu tak není žádného rozdílu mezi zněním ustanovení § 56 odst. 2 písm. a) zákona a zněním zadávacích podmínek týkajících se prokázání kvalifikace dle shora citovaného ustanovení zákona, a to ani po vydání dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám. Současně se Úřad neztotožňuje ani s tvrzením navrhovatele, že výlučně v případě vybraného uchazeče se zadavatel při posuzování splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona zabýval osvědčeními předloženými vybraným uchazečem k seznamu jím realizovaných významných služeb (viz opětovně bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad sděluje, že z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 bez dalšího vyplývá, že zadavatel se i u zbývajících uchazečů, a to včetně navrhovatele, zabýval osvědčeními deklarujícími poskytnutí významných služeb, jež jsou nezbytné pro prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona.    

62.         Ve světle shora popsaných skutečností tak Úřad vyslovuje dílčí závěr, a sice ten, že osvědčení o realizaci významných služeb ve smyslu § 56 odst. 2 písm. a) zákona vystavené konkrétním objednatelem před vydáním dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám a po vydání těchto dodatečných informací, měla z hlediska prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle shora citovaného ustanovení zákona stejnou vypovídací hodnotu, neboť zadavatel předmětnými dodatečnými informacemi nijak nemodifikoval počet vyžadovaných referenčních zakázek, předmět plnění těchto referenčních zakázek, jakož ani jejich finanční objem, čili nijak nezměnil své požadavky kladené na tyto významné služby, které vymezil již v „původní“ zadávací dokumentaci. Současně Úřad uvádí, že dodatečné informace č. 2 k zadávacím podmínkám nezměnily nic na tom, že k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona měl sloužit nejen seznam významných služeb, ale i osvědčení objednatelů o realizaci významných služeb. Úřad tedy tuto část odůvodnění tohoto rozhodnutí uzavírá s konstatováním, že zadavatel se nedopustil porušení zákona, když se při posuzování splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem zabýval oběma osvědčeními vystavenými příslušnými objednateli, tj. referenčními službami č. 1 a č. 2, byť obě tato osvědčení byla vystavena přede dnem vydání dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám, tzn. přede dnem 2.6.2015. Zadavatel tímto postupem jakkoliv nezvýhodnil vybraného uchazeče na úkor ostatních uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku.        

63.         Navrhovatel v dalším brojí proti prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem, když uvádí, že referenční služba č. 2, jež byla zadavatelem ke splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem dle předmětného ustanovení zákona uznána, nebyla způsobilá tento kvalifikační předpoklad prokázat, a to z toho důvodu, že jejím předmětem bylo provozování komplexního nákupního systému, a nikoliv implementace komplexního nákupního systému, jak zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách.   

64.         Jak vyplývá např. ze stanoviska generální advokátky Stix-Hackl ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03, Coname, konkrétně z bodu 90 tohoto stanoviska, zadavatel musí v zadávacím řízení postupovat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího procesu učiní, byly přezkoumatelné. Jednou z podmínek nutných k tomu, aby bylo možné úkon zadavatele považovat za přezkoumatelný, je dodržení zásady transparentnosti.    

65.         Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti, vyjádřená v § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“  

66.         K dané problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010, ve kterém uvedl, že význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Podle názoru Nejvyššího správního soudu ke konstatování netransparentnosti plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení. Cílem zásady transparentnosti je tedy v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Nejvyšší správní soud dále připomíná, že tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie a zmiňuje stanovisko generální advokátky Christine Stix-Hackl uvedené v  bodě 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí.      

67.         S odkazem na shora řečené se tedy Úřad zabýval tím, zda postup zadavatele v zadávacím řízení byl v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 zákona, a zda rovněž naplnil zásady uvedené v § 6 odst. 1 zákona.    

68.         Úřad opakuje, že navrhovatel napadal v námitkách ze dne 19.2.2016, mimo jiného, také posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, neboť měl za to, že referenční službou č. 2 nemohl vybraný uchazeč, vzhledem k jejímu odlišnému předmětu plnění od znění zadávacích podmínek, prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách ze dne 3.3.2016 daným tvrzením navrhovatele vůbec nezabýval, když se v předmětném rozhodnutí věnoval otázce dopadu dodatečných informací č. 2 k zadávacím podmínkám na jeho požadavky týkající se prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona a otázce mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče (viz body 15. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).   

69.         Úřad uvádí, že pro rozhodnutí věci je klíčové zodpovědět otázku, zda zadavatel při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče postupoval v souladu se zákonem a zda měl zadavatel povinnost rozptýlit pochybnosti o způsobilosti referenční služby č. 2 prokázat technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Na tomto místě Úřad vychází ze závěrů obsažených v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne 21.11.2013. Úřad přitom konstatuje, že závěry učiněné Krajským soudem v citovaném rozsudku se sice týkají mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak jsou analogicky aplikovatelné i na šetřený případ.   

70.         Ve shora uvedeném rozsudku řešil Krajský soud případ, kdy jeden z uchazečů o veřejnou zakázku zadavatele v námitkách upozornil na možnost existence mimořádně nízkých nabídkových cen v nabídkách ostatních uchazečů. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách tento argument „odbyl“, když uvedl, že znovu posoudil nabídky uchazečů, přičemž dospěl k závěru, že žádná z nabídkových cen uchazečů nemá charakter spekulativní ani mimořádně nízké nabídkové ceny. Krajský soud k tomuto postupu zadavatele konstatoval, že reálné podezření na možnost výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce některého z uchazečů „může vzniknout i tehdy, pokud byl zadavatel na možnost mimořádně nízkých nabídkových cen upozorněn po posouzení nabídek v rámcinámitek (zdůrazněno Úřadem, pozn. Úřadu) směřujících proti posouzení (…).“ Krajský soud dále zdůraznil, že pokud se zadavatel v námitkách dozví o možnosti mimořádně nízké nabídkové ceny, pak se jeví „jako zcela přiměřené, aby konkrétní pochybnosti, jež byly srozumitelně avizovány, byly ze strany hodnotící komise či samotného zadavatele věcně a srozumitelně rozptýleny.“ Z uvedeného rozsudku Krajského soudu rovněž vyplývá, že pochybnost o zákonném postupu zadavatele může vzniknout v celém průběhu zadávacího řízení.  

71.         Jak bylo řečeno již výše, zadavatel je povinen si v zadávacím řízení počínat tak, aby jeho veškeré úkony byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tedy Úřadem. Základní podmínkou nutnou k tomu, aby bylo možné konkrétní úkon zadavatele pokládat za přezkoumatelný, je, že tento úkon obstojí v testu transparentnosti.    

72.         Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že komise pro posouzení kvalifikace neměla pochybnosti o prokázání kvalifikace u žádného z uchazečů o veřejnou zakázku, tedy ani u vybraného uchazeče. Právě řečené je možné doložit tím, že komise pro posouzení kvalifikace v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016 u vybraného uchazeče konstatovala, že referenční služba č. 1 sice nesplňuje požadavek zadavatele dle podmínek zadávacího řízení, avšak referenční služba č. 2 podmínky zadávacího řízení splňuje, a proto vybraný uchazeč splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Současně je možné dodat, že taktéž ani zadavatel neměl o prokázání splnění kvalifikace vybraným uchazečem pochyb, čehož dokladem byl fakt, že dne 4.2.2016 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky (viz bod 9. odůvodnění tohoto rozhodnutí).  

73.         Výše bylo řečeno, že pochybnosti o zákonném průběhu zadávacího řízení mohou vyvstat v celém jeho průběhu, tedy, logicky, i po rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad v dalším sděluje, že typický nástroj, kterým může být na nezákonnost zadávacího řízení upozorněno, představují námitky. Tak tomu ostatně bylo i v šetřeném zadávacím řízení. Pochybnosti ohledně splnění kvalifikace vybraným uchazečem vnesl do zadávacího řízení prostřednictvím námitek až navrhovatel. Kdy Úřad upozorňuje na skutečnost, že již hodnotící komise, potažmo následně zadavatel měl mít pochybnosti o splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, neboť, jak vyplývá z bodu 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí, z nabídky vybraného uchazeče jednoznačně nevyplývalo splnění požadavku na implementaci komplexního nákupního systému v rámci referenční služby č. 2, jelikož osvědčení objednatele vztahující se k dané referenční službě žádnou takovou informaci, tzn. informaci o implementaci, nenese, naopak výlučně předkládá informaci o provozování komplexního nákupního systému. Pakliže tedy hodnotící komise, resp. zadavatel, tuto skutečnost sami v průběhu zadávacího řízení nezjistili, potom nejpozději v rámci podaných námitek navrhovatelem byl zadavatel na tuto skutečnost výslovně upozorněn.    

74.         Úřad předesílá, že pokud jsou pochybnosti o zákonném postupu zadavatele obsahem námitek některého z uchazečů, pak má zadavatel povinnost, za situace, kdy těmto námitkám nevyhovuje, se s těmito pochybnostmi řádně vypořádat. Tyto závěry zadavatele přitom musí být natolik jasné a „čitelné“, aby mohly být případně přezkoumány i Úřadem.  

75.         Úřad konstatuje, že zadavatel byl prostřednictvím námitek podaných navrhovatelem upozorněn na pochybnosti ohledně splnění kvalifikace ze strany vybraného uchazeče, když navrhovatel předmětnými námitkami zpochybňoval prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem referenční službou č. 2. Zadavatel se, Úřad opakuje, předmětným tvrzením navrhovatele v rozhodnutí o námitkách ze dne 3.3.2016 vůbec nezabýval, tzn. v tomto rozhodnutí absentuje jakákoliv argumentace zadavatele vztahující se k danému tvrzení navrhovatele. Zadavatel tak shora popsané tvrzení navrhovatele v rozhodnutí o jím podaných námitkách ponechal zcela bez povšimnutí. Úřad uvádí, že ve světle výše popsaných závěrů soudů, stran problematiky transparentnosti zadávacího řízení, nelze než postup zadavatele, jakým se vypořádal, resp. nevypořádal, s námitkami navrhovatele, ve vztahu ke splnění kvalifikace vybraným uchazečem, označit za nepřezkoumatelný a ve svém důsledku tudíž i za netransparentní. Tedy i postup zadavatele ve vztahu k posouzení kvalifikace není učiněn v souladu se zákonem, ani není naplněn smysl ustanovení § 59 odst. 1 zákona, kterým je posouzení kvalifikace, jenž vede k tomu, že následně zadavatel vybírá z nabídek uchazečů, kteří jsou k poptávanému plnění dostatečně kvalifikovaní.     

76.         Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách vyslovil pochybnosti o splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem. Úřad uvádí, že zadavatel měl za této situace povinnost ověřit, zda jsou tvrzení obsažená v námitkách oprávněná, či nikoliv. Povinností zadavatele tudíž bylo přezkoumat doklady předložené vybraným uchazečem k prokázání splnění kvalifikace, konkrétně referenční službu č. 2, kterou navrhovatel v námitkách napadal, a to v komparaci se zadávacími podmínkami a současně v komparaci s pochybnostmi vyjádřenými v námitkách navrhovatele. Zadavatel však nastíněné povinnosti absolutně nedostál, a tedy neposoudil kvalifikaci vybraného uchazeče tak, jak zákonodárce od zadavatele ve smyslu § 59 odst. 1 zákona očekává, když se v rozhodnutí o námitkách k těmto pochybnostem navrhovatele ani jediným slovem nevyjádřil. Úřad konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách ze dne 3.3.2016 žádným způsobem nevypořádal s argumenty navrhovatele, jež se týkaly pochybností o způsobilosti referenční služby č. 2 prokázat technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad předesílá, že v rozhodnutí o námitkách naprosto absentují úvahy a závěry zadavatele, z nichž by bylo možné přezkoumat, zda referenční služba č. 2 je způsobilá k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle shora citovaného ustanovení zákona, či nikoliv. Zadavatelem proto nikterak v rozhodnutí o námitkách nebyly vyvráceny pochybnosti o splnění kvalifikace vybraným uchazečem, které do zadávacího řízení vnesl námitkami navrhovatel. Úřad tak nikterak nemůže ověřit, zda vybraný uchazeč kvalifikaci skutečně splnil. Úřad proto konstatuje, že rozhodnutí zadavatele o námitkách nemá žádnou vypovídací hodnotu z toho hlediska, zda skutečně vybraný uchazeč kvalifikaci v požadovaném rozsahu splnil; zadavatelem nebyly vyvráceny pochybnosti ohledně splnění kvalifikace vybraným uchazečem. I po rozhodnutí o námitkách tak nelze postavit najisto, zda zadavatel, resp. jím jmenovaná komise pro posouzení kvalifikace, řádně posoudila nabídku vybraného uchazeče, pokud jde o splnění kvalifikace tímto uchazečem. Úřad tudíž shrnuje, že zadavatel tím, že se v rozhodnutí o námitkách, kterým podaným námitkám nevyhověl, nevypořádal s pochybnostmi, ohledně splnění kvalifikace vybraným uchazečem, nedostál své povinnosti, aby posouzení kvalifikace bylo provedeno v souladu se zákonem včetně základních zásad, kterými má být zadávací řízení ovládáno, zejména pak se zásadou transparentnosti. Jinými slovy řečeno, zadavateli sice v průběhu posuzování kvalifikace uchazečů nevznikly pochybnosti ve vztahu ke splnění kvalifikace vybraným uchazečem, avšak zadavatel byl následně v námitkách navrhovatele ze dne 19.2.2016 upozorněn na možnost, že vybraný uchazeč kvalifikaci v požadovaném rozsahu nesplňuje. Zadavatel měl tedy v tomto ohledu dvě možnosti: 

a) Podaným námitkám navrhovatele vyhovět a provést opětovné posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, a to ve světle nově získaných informací. Úřad přitom předesílá, že v tomto ohledu by ani případný postup zadavatele dle § 59 odst. 4 zákona pouze vůči vybranému uchazeči nebyl vnímán jako učiněný v rozporu s § 6 odst. 1 zákona, neboť pochybnosti o relevantnosti dokladů obsažených v nabídce vyvstaly pouze vůči vybranému uchazeči. Za těchto okolností by tudíž nebylo důvodné, aby zadavatel takto postupoval i vůči ostatním uchazečům o šetřenou veřejnou zakázku.

b) Podaným námitkám navrhovatele nevyhovět, což zadavatel ostatně učinil, ale v takovém případě by zadavatel musel v rozhodnutí o námitkách najisto postavit, že vybraný uchazeč kvalifikaci splnil. Úřad zdůrazňuje, že k takovému závěru by součástí dokumentace o veřejné zakázce musely být relevantní podklady. Stejně tak by musel být navrhovatel v takovém rozhodnutí o námitkách dostatečně srozuměn s tím, na základě jakých okolností, resp. podkladů, zadavatel k takovému závěru dospěl, neboť právě rozhodnutí o námitkách, lépe řečeno jeho odůvodnění, je stěžejním podkladem pro následné kroky navrhovatele.   

77.         Úřad opakuje, že navrhovatel prostřednictvím námitek zpochybňoval referenční službu č. 2, když uvedl, že předmětem jejího plnění bylo provozování komplexního nákupního systému, nicméně zadavatel v zadávacích podmínkách vyžadoval předmět plnění spočívající v implementaci komplexního nákupního systému. V tomto ohledu Úřad souhlasí s názorem navrhovatele, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci skutečně požadoval zkušenost s realizací významné služby, jejímž předmětem plnění byla implementace komplexního nákupního systému (viz body 49. a 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jak přitom Úřad zjistil z osvědčení o referenční službě č. 2, na žádném jeho místě se nehovoří o implementaci komplexního nákupního systému, nýbrž je v něm uvedeno, že předmětem plnění referenční služby č. 2 bylo provozování komplexního SW nástroje „eGordion v.3.3 – Tender arena“ (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřadem bylo na základě vlastní činnosti zjištěno, že sousloví „implementace systému“ a „provozování systému“ rozhodně nelze pokládat za synonyma. Implementací lze chápat práce (procesy) spojené se zaváděním určitého systému (v šetřeném případě komplexního nákupního systému) do provozu. Jedná se tak o práce předcházející uvedení konkrétního systému do provozu. Oproti tomu provozováním systému, jak již ostatně napovídá samotný název, se rozumí práce, které udržují příslušný systém „v chodu“, tzn. v provozu. Z pohledu Úřadu tak implementace komplexního nákupního systému a provozování komplexního nákupního systému vykazují nepochybně odlišný okruh činností, resp. některé činnosti tvořící jejich předmět sice mohou být totožné, avšak prokazatelně zde bude existovat určitá množina činností vztahujících se výlučně k implementaci komplexního nákupního systému a určitá množina činností vztahujících se výlučně k provozování komplexního nákupního systému. Úřad má tudíž za to, že fakt, že má vybraný uchazeč, jak vyplývá z osvědčení o referenční službě č. 2, zkušenost s provozováním komplexního nákupního systému, neznamená, že má zkušenost i s jeho implementací, což bylo zadavatelem v zadávacích podmínkách k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vyžadováno. Nad rámec shora popsaného Úřad dodává, že lze přisvědčit názoru zadavatele, že před samotným provozem komplexního nákupního systému musela nastat jeho implementace (viz bod 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě řečeného však rozhodně nelze dovozovat, že implementaci a samotné provozování tohoto systému musel pro konkrétního objednatele zajišťovat totožný subjekt. Podle přesvědčení Úřadu je možné si reálně představit situaci, kdy konkrétní objednatel (zadavatel) poptával veřejnou zakázku spočívající v implementaci a provozu komplexního nákupního systému. Po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem, jenž pro něj komplexní nákupní systém implementoval, čili zavedl do praxe, a následně provozoval, však zadavatel může poptávat toliko provozování tohoto systému, jelikož již nepotřebuje jeho implementaci. Toto provozování komplexního nákupního systému však může vysoutěžit zcela jiný dodavatel než ten, který jej implementoval. Jak Úřad popsal již shora, fakt, že má určitý dodavatel zkušenost s provozováním komplexního nákupního systému, nezbytně neznačí (nezaručuje), že konkrétní komplexní nákupní systém v minulosti taktéž „uvedl do praxe“, čili že má zkušenost i s jeho implementací.   

78.         Úřad na tomto místě uvádí, že nikterak nevylučuje, že předmět plnění referenční služby č. 2 mohl spočívat, vedle provozování komplexního nákupního systému, i v jeho implementaci. Lze si např. reálně představit situaci, že objednatel opomněl do osvědčení týkajícího se referenční služby č. 2 uvést, že vybraný uchazeč pro něj realizoval i implementaci komplexního nákupního systému. Úřad v tomto smyslu konstatuje, že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, a to nejen ve vztahu k zadavateli, nýbrž i ve vztahu k uchazečům o konkrétní veřejnou zakázku, jak je možné dovodit např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 10 As 202/2014 ze dne 14.1.2015. Uchazeči jsou tak důsledně povinni dbát o to, „co“ začleňují do jejich nabídky a za tuto nabídku jsou plně odpovědni. Nicméně skutečnost, že v osvědčení, jež se týká referenční služby č. 2, absentuje údaj o tom, že předmětem plnění dané referenční služby byla i implementace komplexního nákupního systému, nevylučuje, že tato implementace předmětem jejího plnění skutečně byla. Úřad však zdůrazňuje, že zodpovězení této otázky není jeho úkolem. Tuto otázku, tedy to, zda předmětem plnění referenční služby č. 2 byla i implementace komplexního nákupního systému, si musí vyjasnit a postavit najisto sám zadavatel, přičemž v tomto ohledu není vyloučena ani aplikace § 59 odst. 4 zákona zadavatelem výhradně vůči vybranému uchazeči, jak již ostatně Úřad konstatoval shora.          

79.         Úřad pro úplnost dodává, že i když je v seznamu významných služeb, jenž vybraný uchazeč učinil součástí jeho nabídky za účelem prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, u referenční služby č. 2 uvedeno „služba zahrnující implementaci komplexního nákupního systému“ (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nemění to ničeho na situaci, že v osvědčení vystaveném objednatelem – Českou republikou – Ministerstvem průmyslu a obchodu – tento údaj obsažen není. Tu Úřad sděluje, že seznam významných služeb vyhotovuje vždy konkrétní dodavatel. Úřad proto konstatuje, že pro ověření, zda konkrétní dodavatel skutečně realizoval významné služby, které uvedl v seznamu významných služeb, je stěžejní osvědčení vystavené příslušným objednatelem, jež tvoří přílohu tohoto seznamu. Osvědčení vystavené shora jmenovaným objednatelem však informaci o tom, že předmětem plnění referenční služby č. 2 byla i implementace komplexního nákupního systému, nenese.   

80.         Poněvadž navrhovatel prostřednictvím námitek vznesl konkrétní pochybnosti ohledně prokázání splnění kvalifikace vybraným uchazečem, měl zadavatel povinnost se s předmětnými pochybnostmi řádně vypořádat. Úřad uvádí, že výlučnou odpovědnost za zákonnost zadávacího řízení nese zadavatel. Je to tudíž výlučně zadavatel, kdo musí dbát o zachování zásady transparentnosti po celý průběh zadávacího řízení, tedy včetně posouzení kvalifikace uchazečů. K dodržení zásady transparentnosti přitom zadavatel musí učinit vše, co je „v jeho silách“. Při aplikaci právě řečeného na šetřený případ Úřad konstatuje, že zadavatel měl po obdržení námitek, jimiž bylo upozorňováno na pochybnosti o splnění kvalifikace vybraným uchazečem, vyvinout veškeré možné úsilí nutné k tomu, aby vznesené pochybnosti beze zbytku rozptýlil. Zadavatel tak kupříkladu mohl a měl vybraného uchazeče vyzvat k zaslání konkrétních dokladů, jež by ověřovaly, že předmětem plnění referenční služby č. 2 byla i implementace komplexního nákupního systému. Úřad v dalším podotýká, že zadavateli nic nebránilo ani v tom, aby se obrátil s výzvou o předložení relevantních dokladů a informací přímo na objednatele, jenž osvědčení o referenční službě č. 2 vystavil, tzn. na Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud by zadavatel učinil některý z kroků popsaných Úřadem, mohly by být pochybnosti o splnění kvalifikace vybraným uchazečem vyvráceny. Úřad však uvádí, že zadavatel shora nastíněný postup (postupy) nezvolil, když v rozhodnutí o námitkách navrhovatele zcela rezignoval na svou nezastupitelnou roli při posouzení kvalifikace uchazečů, jelikož na shora popsanou argumentaci navrhovatele v předmětném rozhodnutí vůbec nereagoval.    

81.         S ohledem na výše popsané okolnosti Úřad konstatuje, že zadavatelem nebyly v šetřeném případě vyvráceny pochybnosti ohledně splnění kvalifikace vybraným uchazečem. Úřad tudíž shrnuje, že zadavatel tím, že se v zadávacím řízení nevypořádal s pochybnostmi, stran splnění kvalifikace vybraným uchazečem, předestřenými v námitkách, postupoval v šetřeném zadávacím řízení netransparentně, a tedy nelze považovat jeho postup při posouzení kvalifikace za souladný se zákonem.   

82.         Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona, v návaznosti na zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, když se při posuzování kvalifikace vybraného uchazeče věcně nezabýval a tedy dostatečně neposoudil prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, a to ani poté, co obdržel věcné námitky, které toto výslovně namítaly, čímž se úkony zadavatele v souvislosti s posouzením kvalifikace vybraného uchazeče staly netransparentními. Nedodržení zákonem stanoveného postupu zadavatelem přitom mohlo mít vliv na samotný výsledek zadávacího řízení, neboť nelze zcela vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.  

83.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

84.         Úřad na tomto místě v prvé řadě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že postup zadavatele, resp. komise pro posouzení kvalifikace, uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, v důsledku čehož Úřad zrušil úkony zadavatele související s posouzením prokázání splnění kvalifikace vybraného uchazeče (v podrobnostech viz dále), považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. Jelikož Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při posouzení splnění kvalifikace vybraného uchazeče nepostupoval v souladu se zákonem, a proto jako nápravné opatření zrušil konkrétní úkony zadavatele, přičemž zákonné posouzení kvalifikace všech potenciálních dodavatelů je předpokladem pro následné posouzení a hodnocení nabídek, je nadbytečné se v současné době vyjadřovat k otázce údajné mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče, neboť nelze za daného stavu předvídat, zda vybraný uchazeč na základě nového posouzení kvalifikace zadavatelem svoji kvalifikaci prokáže či nikoliv.

85.         Úřad však, s ohledem na obsah ostatních námitek uvedených v návrhu, pro úplnost konstatuje, že považuje za vhodné vyjádřit se k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině.   

86.         Úřad uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že dodavatel nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem nekontrolovatelného navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17.10.2012, v němž uvedl, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“

87.         Jak vyplývá z ustanovení § 77 zákona, je zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, obligatorní součástí procesu posuzování nabídek hodnotící komisí. Hodnotící komise je, jak mj. vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009, zákonem konstruována „(…) jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. Posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti údajů v nabídkách mezi takové odborné otázky bezpochyby náleží (…).“ Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky tedy náleží do kompetence hodnotící komise, která má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky a disponuje tak podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena uchazečů je reálná nebo zda je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká. Pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je povinností hodnotící komise vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Z povahy ustanovení § 77 odst. 2 zákona tedy vyplývá, že hodnotící komise, resp. zadavatel, může vzít v úvahu taková zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, která jsou odůvodněna objektivními příčinami.

88.         Ve zde posuzovaném případě Úřad zjistil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 4 000 000 Kč bez DPH (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace o veřejné zakázce (zejména ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26.1.2016) vyplývá, že nabídkové ceny bez DPH jednotlivých uchazečů činily částky 1 800 000 Kč, 2 290 000 Kč, 2 335 000 Kč a 3 936 846 Kč (viz bod  54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V přezkoumávaném případě Úřad tedy dovodil, že nabídkové ceny uchazečů o veřejnou zakázku se pohybovaly v cenové úrovni od cca 45 % do 98 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad dále dovodil, že průměrná nabídková cena činila částku ve výši 2 590 462 Kč bez DPH, přičemž např. nabídková cena vybraného uchazeče byla o 2 136 846 Kč nižší než nabídková cena uchazeče eCENTRE, a.s., a současně o 790 462 Kč nižší, než jaká byla průměrná nabídková cena. K tomu Úřad dodává, že se nelze ztotožnit s argumentem zadavatele, že by na otázku posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny mělo vliv vyloučení uchazeče QCM, s.r.o. Úřad podotýká, že jmenovaný uchazeč byl z účasti v zadávacím řízení vyloučen z důvodu opětovného nesložení jistoty. Uchazeč QCM, s.r.o., nicméně zadavateli nabídl cenu za plnění šetřené veřejné zakázky ve výši 2 900 000 Kč (viz opětovně bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze přitom uvést, že se jedná o nabídkovou cenu, která se nikterak markantně neodchyluje od průměrné nabídkové ceny, avšak je současně nutno zdůraznit, že o 1 100 000 Kč převyšuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče. Dle názoru Úřadu tak i nabídková cena uchazeče QCM, s.r.o., může pro zadavatele představovat identifikátor, zda nabídková cena vybraného uchazeče je či není mimořádně nízká.    

89.         Úřad v dalším odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20.1.2015, kde Úřad konstatoval, „že pokud je shledán značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovými cenami uchazečů, případně mezi průměrnou nabídkovou cenou uchazečů a posuzovanou nabídkovou cenou, indikuje výše uvedené existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce posuzovaného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V těchto případech je nezbytné, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení naplnil požadavek transparentnosti a učinil vše pro to, aby byl proces posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen přezkoumatelný. Je tedy nutné, aby zadavatel učinil všechny nezbytné kroky, aby bylo z jeho postupu zřejmé, že se problematikou mimořádně nízkých nabídkových cen opravdu zabýval. I v případě, že neshledá v žádné z posuzovaných nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ačkoli lze objektivně shledat existenci výše uvedených významných odchylek (tak jako je tomu ve zde přezkoumávaném případě), je povinen svůj závěr objektivně a transparentně zdůvodnit, resp. uvést, co jej vedlo k tomu, že v daném případě nabídkové ceny uchazečů nelze považovat za mimořádně nízké a že není na místě od uchazečů vyžadovat zdůvodnění výše jejich nabídkových cen.“

90.         Dále Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0405,0417/2015/VZ-26435/2015/532/ZČa ze dne 4.9.2015, v němž Úřad uvedl: „Úřad konstatuje, že, jak je uvedeno výše, aby mohla být naplněna zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona, měl zadavatel, resp. hodnotící komise, ve zprávě o posouzení a hodnocení (případně i v protokolech z jednání hodnotící komise, případně v jiném dokumentu vyhotoveném zadavatelem, resp. hodnotící komisí v rámci posouzení nabídek) uvést, proč v nabídkových cenách výše uvedených uchazečů, které se výrazným způsobem lišily od předpokládané hodnoty veřejné zakázky a existoval i markantní rozdíl mezi cenami uvedenými v jednotlivých nabídkách navzájem, mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal a neshledal tedy ani důvod pro to, aby tyto uchazeče vyzval ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Jak vyplývá z předložené dokumentace o veřejné zakázce, to však zadavatel neučinil a svojí zákonné povinnosti tudíž nedostál.“  

91.         Úřad uvádí, že v protokolu o 3. jednání hodnotící komise je, mimo jiné, uvedeno, že: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadávacími podmínkami definována ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH. Nabídky uchazečů obsahovaly nabídkové ceny (rovněž bez DPH) od 1.800.000 do 3.936.846 Kč. Snížení nabídkových cen od teoretické ceny předmětu veřejné zakázky, tedy od finančního vyjádření rozsahu, charakteru a složitosti předmětu veřejné zakázky, odpovídá současnému trendu v oblasti nabídkových cen a je dáno odstraněním většiny rezerv a rizik z výpočtu teoretické ceny díla a snížením nákladů dodavatele. Tento závěr podporuje i rozsah vzájemných odchylek nabídkových cen dodavatelů s nejnižší cenou, kdy všechny nabídkové ceny leží pod předpokládanou hodnotou a tři nejlevnější jsou ve velmi podobné cenové hladině, pouze s mírnými odchylkami mezi sebou (rozmezí 45% až 58% z celkové předpokládané hodnoty). Snížení nabídkové ceny až na úroveň nejnižší nabídkové ceny je z věcného a obsahové pohledu možné a i za tuto nejnižší cenu lze dle odborného názoru hodnotící komise veřejnou zakázku v požadované kvalitě a včas splnit. Uchazeč č. 2 s nejnižší nabídkovou cenou (vybraný uchazeč, pozn. Úřadu) nad rámec požadavků zadávací dokumentace prokazoval technické kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 2 písm. a) Zákona, když místo jedné referenční zakázky doložil referenční zakázky dvě (první referenční zakázka sice nebyla komisí pro posouzení kvalifikace uznána z důvodu poskytnutí plnění ve starším časovém období než bylo požadováno, nicméně objem plnění uchazeč splňoval), tímto komise nemá pochyb, že by uchazeč za tuto cenu nebyl schopen poskytnout plnění předmětu zakázky. Hodnotící komise závěrem neoznačila žádnou z nabídkových cen jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“ Text totožného znění je přitom obsažen i ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Úřad na tomto místě opětovně předesílá, že k dodržení zásady transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony, jež zadavatel v celém průběhu zadávacího řízení učiní, byly zpětně přezkoumatelné. Nutným předpokladem pro jejich přezkoumatelnost je, že tyto úkony mají oporu v dokumentaci o veřejné zakázce. Ve shora citovaných dokumentech je uvedeno, že dle odborného názoru hodnotící komise lze reálně předmět posuzované veřejné zakázky za vybraným uchazečem nabídnutou cenu plnit. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách navrhovatele, jakož i ve vyjádření k návrhu, opakovaně odvolává na vyjádření vybraného uchazeče ze dne 9.11.2015, z něhož podle jeho slov vycházel při posouzení výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče (viz body 17. a 29. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad zdůrazňuje, že předmětné vyjádření není součástí dokumentace o veřejné zakázce. K zajištění transparentnosti zadávacího řízení, Úřad opakuje, nepostačuje, že konkrétní dokument reálně existuje, pokud není součástí dokumentace o veřejné zakázce. Jestliže tedy zadavatel tvrdí, že při posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče vycházel i z jeho vyjádření ze dne 9.11.2015, pak měl závěry z něj vyplývající promítnout do příslušných úkonů tvořících součást dokumentace o šetřené veřejné zakázce, a nikoliv se na tyto závěry odvolávat až v průběhu správního řízení, aniž by měly oporu v dokumentaci o veřejné zakázce. Za této situace se totiž jedná o závěry, z hlediska toho, zda se zadavatel řádně a v souladu s požadavky zákona vypořádal s otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče, zcela irelevantní.

92.         S ohledem na shora popsané tak vyvstává otázka, zda závěry zadavatele týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče naplňují dikci § 77 odst. 1 zákona, resp. zda by bylo možné jeho postup v tomto ohledu označit za souladný s rozhodovací praxí Úřadu. Úřad nicméně podotýká, že tato otázka by mohla být zodpovězena, tzn. mohla by být předmětem přezkumu, jestliže by zadavatel provedl posouzení splnění kvalifikace vybraného uchazeče v souladu se zákonem, což se však v šetřeném případě nestalo.

V.            K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

93.         Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

94.         Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.  

95.         Zadavatel závažně pochybil až při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče. V šetřeném případě tedy není nutné rušit celé zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že budou zrušeny úkony zadavatele spojené s posouzením kvalifikace vybraného uchazeče zdokumentované v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 14.1.2016, a současně všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4.2.2016. Zadávací řízení se tak opětovně vrací do fáze posouzení kvalifikace.

96.         Úřad na tomto místě upozorňuje na to, že zadavatel musí věnovat maximální péči nejen novému posouzení prokázání splnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, ale i institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž musí v celém dalším průběhu zadávacího řízení dbát na dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedených v § 6 odst. 1 zákona.

97.         Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI.          K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

98.         Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

99.         Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

100.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2016000162.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

Obdrží

1.             Olomoucký kraj, Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany

2.             TESCO SW a.s., tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany  

3.             Tender systems s.r.o., náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

[2] V předmětné zprávě je sice uvedeno datum „26.1.2015“, nicméně s ohledem na fakt, že zadávací řízení na veřejnou zakázku bylo zahájeno až dne 11.5.2015, má Úřad za to, že zadavatel se dopustil zjevného písařského pochybení, kdy správně mělo být „26.1.2016.“

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz