číslo jednací: R436/2015/VZ-16149/2016/323/PMo

Instance II.
Věc Konsolidace IT infrastruktury a nové služby TC ORP Nový Bor
Účastníci
  1. Město Nový Bor
  2. FT Technologies a.s.
  3. InQool, a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 18. 4. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 382 KB

Č. j.: ÚOHS-R436/2015/VZ-16149/2016/323/PMo

 

18. dubna 2016

 

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 12. 2015, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

 

  • Městem Nový Bor, IČO 00260771, se sídlem nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor, zastoupeným na základě plné moci ze dne 9. 12. 2014 společností QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Bellova 370/40, 623 00 Brno – Kohoutovice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0620/2015/VZ-42778/2015/541/MSc ze dne 4. 12. 2015, vydanému ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání části 2. „Manažer městské policie“ nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Konsolidace IT infrastruktury a nové služby TC ORP Nový Bor“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 3. 2015 pod evidenčním číslem 505229 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2015 pod evidenčním číslem 2015/S 058-101595, jehož dalším účastníkem je navrhovatel  –

 

  • společnost FT Technologies a.s., IČO 26833620, se sídlem U Sokolovny 253, 783 14 Bohuňovice,

 

a dále vybraný uchazeč –

 

  • společnost InQool, a.s., IČO 29222389, se sídlem Hněvkovského 30/65, 617 00 Brno – Komárov,

 

jsem podle § 90 odst. 4 ve spojení s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0620/2015/VZ-42778/2015/541/MSc ze dne 4. 12. 2015

 

r u š í m

 

a správní řízení zahájené na návrh ze dne 17. 9. 2015 vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0620/2015/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání části 2. „Manažer městské policie“ nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Konsolidace IT infrastruktury a nové služby TC ORP Nový Bor“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 3. 2015 pod ev. č. 505229 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 058-101595,

 

z a s t a v u j i .

 

 

ODŮVODNĚNÍ

I.               Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Dne 18. 9. 2015 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek návrh navrhovatele – společnosti FT Technologies a.s., IČO 26833620, se sídlem U Sokolovny 253, 783 14 Bohuňovice (dále jen „navrhovatel“), ze dne 17. 9. 2015 na přezkoumání úkonů (dále jen „návrh“) zadavatele – Města Nový Bor, IČO 00260771, se sídlem nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor (dále jen „zadavatel“), učiněných pří zadávání části 2. „Manažer městské policie“ nadlimitní veřejné zakázky s názvem „Konsolidace IT infrastruktury a nové služby TC ORP Nový Bor“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 3. 2015 pod ev. č. 505229 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 058-101595 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Návrhem se navrhovatel u Úřadu domáhal uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona v podobě zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídky vybraného uchazeče a následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky, a dále vydání předběžného opatření, kterým by Úřad k zajištění účelu řízení zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Dne 14. 10. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0620/2015/VZ-33834/2015/541/MSc, kterým podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona zadavateli na návrh navrhovatele nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky.

II.             Napadené rozhodnutí

3.             Dne 4. 12. 2015 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0620/2015/VZ-42778/2015/541/MSc (dále jen „napadené rozhodnutí“).

4.             Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání části 2. veřejné zakázky postup stanovený v § 44 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona tím, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace nestanovil jednoznačně, určitě a v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky svůj požadavek na doložení funkčního dema dodávaného informačního systému a požadavek na intuitivní ovládání všech částí předmětného informačního systému, čímž se stal jeho postup v zadávacím řízení netransparentním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nebyla uzavřena smlouva na realizaci veřejné zakázky.

5.             Výrok I. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že zadavatel požadavek týkající se doložení demoverze jako součásti nabídky v zadávací dokumentaci dostatečně a jednoznačně nevymezil. Zadavatel totiž v zadávací dokumentaci nestanovil, jaké konkrétní funkcionality, resp. moduly, požaduje, aby demoverze informačního systému obsahovala. Zadavatel sice uvedl, že demoverze má obsahovat funkcionality požadované v rámci veřejné zakázky, avšak takovou specifikaci Úřad nepovažoval za dostatečnou a naplňující zásadu transparentnosti, neboť není stanovena dostatečně konkrétně a jednoznačně a takový požadavek neodpovídá ani účelu existence demoverze. Závěr o netransparentně stanoveném požadavku zadavatele podle Úřadu vyplývá i ze znaleckého posudku, ve kterém znalec uvádí, že nebyl schopen ověřit, zda nabídka vybraného uchazeče splňuje předmětný požadavek zadavatele, současně však ani nekonstatoval, že by požadavek zadavatele nebyl splněn. Úřad dále uvedl, že závěr o nejednoznačně stanoveném požadavku podpořil rovněž sám zadavatel, když ve vyjádření ze dne 23. 9. 2015 připustil, že demoverze informačního systému nemusí obsahovat veškeré jím požadované funkcionality, ačkoliv stanovil v bodě 6 přílohy č. 1 zadávací dokumentace, že „součástí nabídky musí být kompletní dokumentace ke všem nabízeným modulům, a funkční demo dodávaného IS, obsahující všechny popsané funkcionality“. Z hlediska systematiky zadavatelem zpracované zadávací dokumentace by to nutně musely být veškeré funkcionality uvedené v bodu 3. zadávací dokumentace, tzn. tytéž funkcionality, kterými musí disponovat finální produkt, což však sám zadavatel ve svých vyjádřeních rozporoval.

6.             Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad v rámci nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona zrušil zadávací řízení na část 2. dané veřejné zakázky.

7.             Výrok II. napadeného rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že postup zadavatele mohl podle § 118 odst. 1 zákona podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel v daném případě postupoval v rozporu se zákonem již při stanovení požadavků v zadávací dokumentaci a tak nelze tento stav zhojit jinak než zrušením zadávacího řízení na předmětnou část veřejné zakázky.

8.             Ve výroku III. napadeného rozhodnutí Úřad podle § 119 odst. 2 zákona v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli uložil uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

III.           Námitky rozkladu

9.             Dne 18. 12. 2015 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 4. 12. 2015. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

10.         Zadavatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že formulace použité v technické specifikaci jsou  v souladu s § 45 odst. 1 zákona, požadavky a charakteristikami objektivními, jednoznačným způsobem vyjadřujícími účel využití požadovaného plnění. Podle zadavatele nelze pochybovat o tom, že manažer městské policie je jako informační systém vymezen v souladu se zákonem s tím, že požadavky na výkon nebo funkci jsou také v souladu s § 46 odst. 4 zákona. Zadavatel doplňuje, že technické podmínky, které se týkají předložení dema, jsou určité, jasné a srozumitelné. Není tedy možné na vzniklou situaci nahlížet jako v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 3/2009, jelikož skutkové a právní okolnosti jsou odlišné. Podle zadavatele je v tomto rozsudku řešena situace, kdy je dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen na základě nesplnění kvalifikace, což však není tento případ. Dále se jedná o zcela jinou komoditu, než v našem případě a konečně podstatou pochybení zadavatele je v případě tohoto rozsudku nedostatečnost odůvodnění, proč byl dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen.

11.         Zadavatel dále poukazuje na to, že se Úřad vyhýbá složitému rozhodování v tom směru, zda nabídka vybraného uchazeče je v souladu se zadávacími podmínkami, a dále zda zadavatel při posuzování nabídek porušil či neporušil zákon. Uměle a s úmyslem si případ zjednodušit Úřad zpochybnil určitost pojmů, které jsou použity v zadávacích podmínkách a jde tak mimo rozsah a tvrzení návrhu navrhovatele. V rozporu se zákonem tak Úřad zadávací řízení zrušil, i když k tomu podle zadavatele nebyl dán důvod dle § 118 odst. 1 zákona.

12.         I kdyby zadavatel připustil, že některé pojmy v technické specifikaci nebyly dostatečně vymezeny, těžko tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Hodnotící komise i zadavatel měli dostatek informací k posouzení, zda nabídky splňují či nesplňují zadávací podmínky a tím i požadavky zadavatele. Nikdo z uchazečů nebyl ze zadávacího řízení vyloučen pro rozpor se zadávacími podmínkami či pro rozpory způsobené výkladem pojmů demoverze a intuitivnost. Nabídky obou uchazečů jsou dle zadavatele vzájemně porovnatelné a jsou hodnotitelné na základě základního hodnotícího kritéria, kterým je nejnižší nabídková cena. Zadavatel v závěru rozkladu podotýká, že pokud měli uchazeči pocit, že jsou zadávací podmínky vymezeny nedostatečně či v rozporu se zákonem, mohli podat námitky v souladu s § 110 odst. 3 zákona. Zadavatel namítá, že navrhovatel brojí proti postupu zadavatele účelově, aby se vybraným uchazečem stal právě navrhovatel.

Závěr rozkladu

13.         Zadavatel navrhuje napadené rozhodnutí zrušit či změnit tak, aby výsledkem správního řízení bylo rozhodnutí obsahující výrok, že zadavatel při zadávání části 2. veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Dále zadavatel požaduje, aby Úřad nezrušil zadávací řízení z toho důvodu, že zadavatel nastavil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, přičemž toto pochybení nelze již v zadávacím řízení nijak odstranit. Následně zadavatel navrhuje, aby Úřad zrušil či změnil napadené rozhodnutí tak, aby zadavatel nebyl povinen zaplatit náklady řízení ve výši 30.000 Kč.

IV.          Řízení o rozkladu

14.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Procesní vývoj během řízení o rozkladu

15.         Dne 6. 1. 2016 obdržel Úřad podání zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel Úřadu sdělil, že dne 6. 1. 2016 rozhodl o zrušení zadávacího řízení 2. části veřejné zakázky. Dne 6. 1. 2016 uveřejnil zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek Oznámení o zrušení 2. části zadávacího řízení dané veřejné zakázky pod evidenčním číslem formuláře 7651011005229 s tím, že tuto skutečnost rovněž uvedl na profilu zadavatele.

 Stanovisko předsedy Úřadu

16.         Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

17.         Jelikož jsem v průběhu tohoto řízení o rozkladu zjistil, že ve smyslu § 90 odst. 4 správního řádu nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího jsem napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

18.         V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

V.            K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení

19.         Podle § 118 odst. 1 zákona, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

20.         Podle § 152 odst. 1 správního řádu proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu v prvním stupni, lze podat rozklad.

21.         Podle § 152 odst. 4 správního řádu nevylučuje-li to povaha věci, platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání.

22.         Podle § 90 odst. 4 správního řádu jestliže odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků.

23.         Podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže se žádost stala zjevně bezpředmětnou.

24.         Bezpředmětnost ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu je podle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 20/2011-52 ze dne 16. 8. 2012, proti němuž směřující kasační stížnost byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 zamítnuta, nutno vnímat jako „stav, kdy jakýmkoliv rozhodnutím o žádosti, ať už kladným nebo záporným, nedojde k žádné změně v právním postavení žadatele“. 

25.         K bezpředmětnosti žádosti, jakožto k důvodu pro zastavení správního řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, se vyjádřil např. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 5 As 62/2009-68 ze dne 14. 10. 2010, v rozsudku č. j. 8 As 103/2011-92 ze dne 19. 3. 2012 a v rozsudku č. j. 7 Afs 79/2012-37 ze dne 26. 6. 2013 v nichž uvedl, že „důvod pro zastavení řízení podle § 66 odst.  1 písm. g) správního řádu je dán tehdy, pokud v průběhu řízení o žádosti dojde k takové změně okolností, že rozhodnutí správního orgánu o žádosti již nebude mít pro žadatele význam“. Takový navrhovatelem sledovaný význam je potřeba vnímat jako právě ten zamýšlený význam, který by mělo pro navrhovatele eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu, nikoli význam jiný. Tento význam přitom vždy vyplývá již z původního obsahu návrhu a v zásadě se kryje s předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. s cílem uložit konkrétní nápravné opatření, tj. právě to, kterého se navrhovatel v návrhu domáhal.

26.         K předmětu řízení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení č. j. 8 As 47/2005-86 ze dne 21. 10. 2008, kde uvedl, že „[v] obecné rovině lze předmět řízení definovat za pomocí dvou kritérií: subjektivního nebo objektivního. Subjektivní vymezení předmětu řízení je určeno hospodářským či společenským cílem, který subjekt vyvoláním řízení sleduje. Objektivní vymezení předmětu řízení je pak odvislé od veřejného zájmu a okruhu chráněných zájmů, o které se v tom či onom typů řízení jedná (…). Tyto dva typy vymezení předmětu řízení se přirozeně mohou a nemusí překrývat; sledování a naplnění jednoho (subjektivního) hospodářského cíle však může typicky zahrnovat posouzení několika okruhů veřejných zájmů, které mohou být upraveny celou řadou tzv. složkových zákonů.

27.         Hospodářským cílem návrhu navrhovatele v tomto řízení bylo uložení nápravného opatření v podobě zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídky vybraného uchazeče a následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky. S tímto hospodářským cílem návrhu navrhovatele, tj. subjektivním kritériem pro definování předmětu správního řízení, se v zásadě kryje význam, který by pro navrhovatele mělo eventuální budoucí rozhodnutí Úřadu.

28.         Úřad zahájil toto správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele podle § 113 zákona na základě návrhu navrhovatele. Předmětem tohoto správního řízení ve smyslu citovaného usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu, tj. hospodářským cílem návrhu navrhovatele, bylo v době podání návrhu zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídky vybraného uchazeče a následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky.

29.         Dne 6. 1. 2016 zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky. Zrušením zadávacího řízení tak nově nastal stav, kdy zanikla možnost pravomocného uložení nápravného opatření, kterého se navrhovatel domáhal svým návrhem. Jednou z podmínek uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona je totiž skutečnost, že dosud nedošlo k ukončení zadávacího řízení.

30.         V tomto správním řízení tak v průběhu řízení o rozkladu došlo k takové změně okolností, která zapříčinila, že návrh, který v době svého podání bezpředmětným nebyl, se jím stal, neboť po zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky již nelze dosáhnout cíle, ke kterému návrh směřoval, tj. pravomocného zrušení úkonů zadavatele souvisejících s posouzením nabídky vybraného uchazeče a následných úkonů zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky pravomocným meritorním rozhodnutím Úřadu.

31.         I kdyby bylo možné v rámci tohoto správního řízení docílit pravomocného meritorního výroku Úřadu ve věci návrhu navrhovatele, nedošlo by ke změně v právním postavení navrhovatele a pravomocné rozhodnutí Úřadu o návrhu navrhovatele by pro navrhovatele nemělo význam, neboť naplnění významu navrhovatelem zamýšleného v době podání návrhu by již nebylo objektivně možné. Prvotního cíle, kterého chtěl navrhovatel podáním návrhu dosáhnout (uložení nápravného opatření), tedy již dosáhnout nelze a návrh navrhovatele se tak stal bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu.

32.         K tomu dodávám, že veřejný zájem v podobě dohledu nad dodržováním zákona je přitom Úřadem vykonáván nezávisle na trvání hospodářského cíle návrhu navrhovatele, a to v rámci projednávání správních deliktů podle § 112 odst. 2 zákona.

33.         Situace, kdy se žádost stala zjevně bezpředmětnou, jelikož v důsledku zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky nelze dosáhnout prvotního cíle návrhu navrhovatele, je jedním z důvodů, na základě kterých musí správní orgán řízení podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavit.

34.         Zrušení zadávacího řízení části 2. veřejné zakázky zapříčiňuje odpadnutí předmětu řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je, jak rovněž uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 4 As 249/2014-43 ze dne 31. 3. 2015, „trvající zadávací řízení, které lze korigovat uložením opatření dle § 118 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách“. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zadávací řízení veřejné zakázky zrušeno, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu.

35.         Zrušení zadávacího řízení veřejné zakázky zapříčinilo stav, kdy zanikla možnost Úřadu zadavateli pravomocně uložit nápravné opatření a návrh se tak stal v průběhu vedení správního řízení zjevně bezpředmětnou žádostí ve smyslu § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V přezkoumávané věci by totiž případné rozhodnutí o rozkladu nesplnilo svůj účel, tj. i kdyby případně byly zadavatelovy námitky shledány v řízení o rozkladu důvodnými. V takovém případě by totiž Úřad nemohl pravomocně uložit žádné nápravné opatření v již ukončeném zadávacím řízení veřejné zakázky, tj. pravomocně vyhovět návrhu navrhovatele, neboť již není zadávacího řízení, v rámci něhož by Úřad podle § 118 odst. 1 zákona mohl svým rozhodnutím pravomocně zrušit byť jen jednotlivý úkon zadavatele, v tomto případě úkony zadavatele související s posouzením nabídky vybraného uchazeče a následné úkony zadavatele v zadávacím řízení veřejné zakázky.

36.         Ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu výslovně normativně určuje postup odvolacího správního orgánu v podobě zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení bez dalšího. Tím je ze zákona vyloučeno, aby v rámci tohoto řízení o rozkladu došlo k jinak samozřejmému přezkumu souladu napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnosti v rozsahu námitek rozkladu zadavatele podle § 89 odst. 2 správního řádu.

37.         Co se týče námitek uvedených v rozkladu zadavatele, konstatuji, že jsem nebyl oprávněn se jimi zabývat, neboť je třeba se nejdříve vypořádat s tím, zda je naplněn procesní rámec pro věcný přezkum. To znamená, že nejdříve musí být splněny podmínky, za kterých lze vůbec řízení vést, kde je mimo jiné třeba, aby správní orgán mohl autoritativně rozhodnout o konkrétních právech a povinnostech účastníků správního řízení. V předmětné věci však tento předpoklad odpadl, neboť v důsledku zrušení zadávacího řízení části 2. veřejné zakázky nastaly důvody k zastavení správního řízení bez dalšího a vznikla tak překážka, díky které již Úřad nemůže ve věci rozhodnout.

38.         Vzhledem k tomu, že je z obsahu spisu tohoto správního řízení zřejmé, že žádný z účastníků netvrdil ani neprokázal, že by jiné rozhodnutí o rozkladu mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků nezbývá, než postupem podle § 90 odst. 4 správního řádu napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit.

VI.          Závěr

39.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že zadavatel zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku, jsem dospěl k závěru, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.

40.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 4 téhož zákona dále nelze odvolat.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

Obdrží:

1.         QCM, s.r.o., Bellova 370/40, 623 00 Brno – Kohoutovice

2.         FT Technologies a.s., U Sokolovny 253, 783 14 Bohuňovice

3.         InQool, a.s., Hněvkovského 30/65, 617 00 Brno – Komárov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1]Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz