číslo jednací: S295/2015/VZ-17987/2015/522/PKř

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 5. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

• zadavatel – Statutární město Jihlava, IČO 00286010, se sídlem Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava,
• navrhovatel – VITA software, s.r.o., IČO 61060631, se sídlem Na Beránce 57/2, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2015 JUDr. Dušanem Ružičem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 8892, se sídlem Kubišova 919/19, 182 00 Praha 8,

 

ve věci veřejné zakázky „Integrace informačních systémů statutárního města Jihlavy“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 3. 2015 pod ev. č. 486116, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 4. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 055-095925 ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2015 pod ev. č. 2015/S 080-140729,

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – VITA software, s.r.o., IČO 61060631, se sídlem Na Beránce 57/2, 160 00 Praha 6 – se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2 tohoto ustanovení zákona.

 

ODŮVODNĚNÍ

I.              ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Statutární město Jihlava, IČO 00286010, se sídlem Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Integrace informačních systémů statutárního města Jihlavy“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2015 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 3. 2015 pod ev. č. 486116, ve znění opravy uveřejněné dne 21. 4. 2015 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 3. 2015 pod ev. č. 2015/S 055-095925 ve znění opravy uveřejněné dne 24. 4. 2015 pod ev. č. 2015/S 080-140729 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 4.2. zadávací dokumentace „pořízení a implementace informačního systému a jeho integrace s ostatními informačními systémy města.“

3.             Proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky podala společnosti VITA software, s.r.o., IČO 61060631, se sídlem Na Beránce 57/2, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2015 JUDr. Dušanem Ružičem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 8892, se sídlem Kubišova 919/19, 182 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“) námitky ze dne 29. 4. 2015 ve znění doplnění ze dne 30. 4. 2015 (dále jen „námitky“), které zadavatel obdržel dne 29. 4. 2015 a 30. 4. 2015 a kterým po přezkoumání jejich obsahu nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 5. 2015 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) navrhovatel obdržel dne 6. 5. 2015. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 15. 5. 2015 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

4.             Z protokolu o otevírání obálek ze dne 4. 5. 2015 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 4 nabídky, přičemž všechny nabídky vyhověly kontrole podle ustanovení § 71 odst. 7 zákona a žádná nabídka nebyla z dalšího posuzování vyřazena.

II.            OBSAH NÁVHU

5.             Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám ve smyslu ustanovení § 114 odst. 1 písm. a) zákona.

6.             Navrhovatel se domnívá, že zadavatel porušil ustanovení § 6 odst. 1 zákona, a to zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zásadu zákazu diskriminace, když v zadávací dokumentaci uvedl nepravdivé, zavádějící a účelové informace, čímž došlo k poškození dobrého jména navrhovatele.

7.             Navrhovatel namítá, že zadávací dokumentace obsahuje nepravdivé a zavádějící informace za účelem diskriminace navrhovatele. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že systém Přestupky VITA (pozn. Úřadu – stávající systém poskytovaný navrhovatelem) nekomunikuje s ekonomickým systémem Fenix, což navrhovatel považuje za nepravdivé tvrzení.

8.             Navrhovatel se domnívá, že na základě existujícího stavu zadavatel dospěl k chybnému závěru, že systém Přestupky VITA je nutné nahradit a nezabýval se možností, že je možné ho integrovat v souladu s podmínkami Výzvy č. 09 IOP. Dle navrhovatele je možné systém Přestupky VITA integrovat se všemi ekonomickými systémy, které ho mohou nahradit.

9.             Navrhovatel dále upozorňuje, že zadavatel před vypsáním předmětné veřejné zakázky po navrhovateli nepožadoval komunikaci systému Přestupky VITA s ekonomickým systémem Fenix. Zadavatel mohl systém Přestupky VITA propojit s ekonomickým systémem Fenix buď přímo, nebo prostřednictvím agendy Příjmy společnosti GEOVAP. Navrhovatel dále uvádí výčet měst, která využívají přímé propojení a propojení s agendou.

10.         Rovněž tvrzení zadavatele, že systém Přestupky VITA má vytvořenou vazbu na spisovou službu EZOP, která není plnohodnotná, uvedené v zadávací dokumentaci, navrhovatel považuje za nepravdivé a účelové. Dle navrhovatele je možné prokázat, že systém Přestupky VITA se spisovou službou EZOP komunikuje dobře a plnohodnotně.

11.         Navrhovatel dále rozporuje tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel uvedl, že v zadávací dokumentaci hodnotí existující stav v době jejího vzniku. Navrhovatel toho hodnocení považuje za chybné. Navrhovatel uvádí, že zadavatel nenahlásil na HelpDesk navrhovatele, že zadavatel má problémy s vazbou na spisovou službu EZOP, a dodává, že když se navrhovatel o problémech dozvěděl, tak je jednoduše odstranil. Navrhovatel dále uvádí výčet měst, která využívají komunikaci se spisovou službou EZOP.

12.         Navrhovatel se domnívá, že zadávací dokumentace je nejen diskriminující, ale rovněž není v souladu s Výzvou č. 09 IOP, přičemž systém Přestupky VITA požadavky Výzvy č. 09 IOP splňuje. V této souvislosti navrhovatel dovozuje nezpůsobilost výdajů z důvodu nesplnění hlediska hospodárnosti a účelnosti a rovněž uvádí, že pokud zadavatel nahradí systém Přestupky VITA místo jeho integrace, nesplní podmínky Výzvy č. 09 IOP a nezíská dotaci.

13.         Proti účelnosti náhrady systému Přestupky VITA navrhovatel podal námitku, avšak v rozhodnutí o námitkách se zadavatel touto námitkou vůbec nezabýval a nevypořádal se s tím, že výdaj na náhradu není pro projekt nezbytný, čímž se dopustil porušení ustanovení § 111 ZVZ, když své rozhodnutí o námitkách řádně neodůvodnil.

14.         Závěrem navrhovatel uvádí, že v důsledku tohoto nezákonného postupu zadavatele navrhovateli hrozí újma neoprávněnou a nezákonnou náhradou systému Přestupky VITA.

15.         Navrhovatel se domáhá vydání rozhodnutí, kterým Úřad rozhodne o zrušení zadávacího řízení, neboť zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup může podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

III.         SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

16.         Úřad obdržel návrh dne 15. 5. 2015 a tímto dnem bylo podle ust. § 113 zákona ve spojení s ust. § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17.         Účastníky správního řízení podle ust. § 116 zákona jsou:

• zadavatel
• navrhovatel.

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S295/2015/VZ-11869/2015/522/PKř ze dne 19. 5. 2015.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 5. 2015

19.         Zadavatel své vyjádření, které Úřad obdržel dne 22. 5. 2015, koncipoval jako reakci na jednotlivé body návrhu navrhovatele.

20.         Zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci nepravdivé a zavádějící informace za účelem diskriminace navrhovatele, čímž porušil zákon, za mylné. K tomu zadavatel uvádí, že informace poskytnuté v zadávací dokumentaci jsou objektivní a vychází ze zkušeností zadavatele, jakož i nezávislého hodnocení externího subjektu a smyslem jejich uvedení do dokumentace nebylo a ani nemohlo být jakékoliv poškození či diskriminace navrhovatele.

21.         Navrhovateli bylo již v rozhodnutí o námitkách sděleno, že předmětem hodnocení v částech zadávací dokumentace, které navrhovatel námitkami napadá, je stav existující v daném čase a daném místě, v kontextu dané množiny ostatních softwarových řešení a při daných personálních a finančních možnostech konkrétního úřadu.

22.         Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel napadá část zadávací dokumentace, která na základě zmapování a posouzení popisuje a hodnotí současný stav informačního systému v podmínkách konkrétního úřadu. Přitom smyslem popisu existujícího stavu má být odhalení slabých míst aktuálního informačního systému jako celku, které umožní soutěžitelům ve veřejné zakázce svá řešení přizpůsobit tak, aby zadavateli v nejvyšší možné míře vyhovovala. Zadávací dokumentace tak dle zadavatele v příslušných částech nekonstatuje, že systém Přestupky VITA není s jinými softwary kompatibilní, pouze popisuje, že propojení v daných podmínkách nebylo pro zadavatele optimální.

23.         Zadavatel konstatuje, že z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel nedostatečně chápe smysl a účel jím napadaných částí zadávací dokumentace. Tomuto závěru svědčí i to, že identický popis fungování v podmínkách magistrátu obsahovala zadávací dokumentace i ve vztahu ke všem ostatním používaným softwarovým řešením, přičemž žádný jiný subjekt podobnou námitku jako navrhovatel nevznesl, byť se mohl cítit hodnocením dotčen.

24.         Zadavatel se dále domnívá, že je-li povinnou součástí zadávací dokumentace popis současného stavu informačního systému, měl by být pravdivý a objektivní. Pro posouzení předmětné věci je tedy klíčovou otázkou, zda zadavatel uvedl o navrhovateli nepravdivé informace, když v zakázce uvedl, že propojení s jinými systémy nefunguje k jeho plné spokojenosti, namísto aby konstatoval, že v obcích Bechyně, Blovice, Bohumín, Havlíčkův Brod, Hlinsko atd. je toto propojení plně funkční.

25.         Zadavatel je přesvědčen, že jeho subjektivní hodnocení nemůže být v tomto kontextu vyhodnoceno jako nepravdivé. Zadavatel nezkoumal, zda je problém na straně jednoho či druhého systému, neboť zvýšení jejich kompatibility by pro něj představovalo náklady, nehospodárně vynaložené s ohledem na zamýšlené pořízení nového řešení souhrnně pro veškeré úřadem zajišťované agendy.

26.         K další námitce navrhovatele, že na základě existujícího stavu zadavatel dospěl k chybnému závěru, že systém Přestupky VITA je nutné nahradit, a nezabýval se možností jej integrovat, zadavatel uvádí, že ze zadávací dokumentace je jasně patrné, že úmyslem zadavatele je vytvořit softwarově homogenní prostředí, které bude uživatelsky srozumitelnější a příjemnější, než současný systém mnoha řešení od různých dodavatelů. Z tohoto důvodu zadavatel kvalitativně upřednostnil řešení komplexní. Pokud by však byla nabídnuta nejnižší cena, mohl ve výběrovém řízení zvítězit i subjekt, který systém Přestupky VITA používá jako subdodávku systému vlastního. Systém Přestupky VITA tedy může být integrován, pokud by vítěz soutěže nabídl v rámci svého řešení tento systém formou subdodávky.

27.         Dle zadavatele z uvedeného vyplývá, že navrhovatel nebyl ve výběrovém řízení jakkoliv diskriminován a že skutečnost, zda bude systém Přestupky VITA nahrazen či integrován, závisí na výsledku výběrového řešení a je tedy zcela mimo sféru vlivu zadavatele.

28.         Zadavatel považuje závěr navrhovatele o pochybení zadavatele, pokud zadavatel vůbec požaduje náhradu za jím (pozn. Úřadu – navrhovatelem) dodávané řešení, za absurdní, jelikož ve své podstatě zcela vylučuje soutěžení komplexního systému, který by nahradil veškerý stávající software ve vybraných oblastech. Zadavatel dále uvádí, že konstatovat již v průběhu zadávacího řízení, že konkrétní řešení je pro daný úřad nejlepší možné a nemá být vůbec soutěženo, odporuje pravidlům hospodářské soutěže, stejně jako zdravému rozumu. Pokud by stejnou argumentaci použil každý z dodavatelů současných systémů, byla by soutěž o dodávku systému nového zcela vyloučena. Navrhovatel ovšem zcela přehlíží i to, že jedním z hodnotících kritérií je i podpora a servis systému. Náklady na ně přitom mohou být pro zadavatele nižší, než náklady na provoz stávajícího systému.

29.         Zadavatel dále nesouhlasí s právním výkladem nesplnění podmínek Výzvy č. 09 IOP, na které navrhovatel poukazuje v návrhu, a k tomu uvádí, že navrhovatel není v žádném případě oprávněn hodnotit splnění podmínek výzvy. Dále není pravdou, že se zadavatel nezabýval výhradou navrhovatele, že výdaj na náhradu systému není pro projekt nezbytný. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tuto námitku je třeba odmítnout jako zcela nepřípustnou, když se stěžovatel fakticky domáhá, aby jím dodaný systém nebyl v rámci výběrového řízení vůbec nahrazován, neboť takový postup má být v každém případě nehospodárný. Tato premisa je neudržitelná, neboť smyslem soutěže je právě snaha nalézt nejhospodárnější možné řešení a v tuto chvíli neexistuje legitimní podklad pro závěr, že je jím právě systém navrhovatele.

30.         Poslední uvedený závěr navrhovatele, že ponechání jím dodávaného řešení je nejhospodárnější variantou, zadavatel rozporuje také tím, že vítěz výběrového řešení může nabídnout v rámci svého řešení náhradu za systém Přestupky VITA zcela zdarma. Je proto zřejmé, že ani tento závěr navrhovatele nemůže obstát.

31.         Zadavatel upozorňuje, že navrhovatel podal námitku bezprostředně před skončením lhůty pro podání nabídek, byť mu obsah zadávací dokumentace byl znám již od jejího zveřejnění, a tedy mohl po zadavateli požadovat dodatečné informace dle § 49 ZVZ.

32.         Závěrem zadavatel konstatuje, že navrhovatelem tvrzená pochybení z jeho pohledu nezakládají důvod pro vyhovění návrhu a zrušení zadávacího řízení, a vnímá návrh jako obstrukční a účelový.

Dodatečné vyjádření zadavatele ze dne 28. 5. 2015

33.         Dodatečným vyjádřením, které Úřad obdržel dne 1. 6. 2015, zadavatel opětovně reaguje na navrhovatelem tvrzenou diskriminaci, ke které mělo dojít v průběhu zadávacího řízení.

34.         Zadavatel úvodem konstatuje, že jeho postup, v němž navrhovatel spatřuje porušení principů rovného zacházení a zákazu diskriminace zakotvených v § 6 ZVZ, není způsobilý tvrzený následek způsobit. Pokud navrhovatel usuzuje, že byl diskriminován tím, že v rámci popisu „současného stavu“ byly o něm zadavatelem šířeny nepravdivé informace, je třeba zdůraznit, že popisná část zadávací dokumentace je sice součástí zadávacích podmínek, nicméně neobsahuje jakékoliv požadavky zadavatele.

35.         Zadavatel na základě definice diskriminace uvedené v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 konstatuje, že v průběhu zadávacího řízení nedošlo ve vztahu k navrhovateli ani k jednotlivým soutěžitelům k odlišnému zacházení ani ke skryté diskriminaci, která by deformovala soutěž o veřejnou zakázku. Hodnocení byly podrobeny veškeré informační systémy, v danou chvíli implementované u zadavatele, přístup k navrhovateli tedy nebyl odlišný ve vztahu k ostatním dodavatelům.

36.         Dále zadavatel uvádí, že předmětem kritiky navrhovatele nejsou kvalifikační předpoklady, jejichž nastavení bývá nezřídka problematické. Navrhovatel nerozporuje, že soutěž byla otevřená pro každého, hodnotící kritéria byla dostatečně určitá a transparentní, bylo zřejmé, jaké údaje či parametry z nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno.

37.         Dle zadavatele tak navrhovatel diskriminaci dovozuje pouze z vlastní nespokojenosti s popisem fungování jím dodávaného systému, přičemž ale relevanci takového hodnocení není schopen posoudit.

38.         Zadavatel kategoricky odmítá, že by hodnocením systému navrhovatele tomuto jakkoliv ztížil účast v zadávacím řízení, a zdůrazňuje, že diskriminace navrhovatele je vyloučena i z povahy věci, neboť navrhovatel není uchazečem o předmětnou veřejnou zakázku a v jeho nabídce není zahrnuto komplexní softwarové řešení, které je v zadávacím řízení poptáváno.

39.         Zadavatel uzavírá, že ke všem potenciálním uchazečům o veřejnou zakázku přistupoval obsahově i procedurálně shodně, což navrhovatel není schopen vyvrátit, a dodává, že pokud by čistě hypoteticky byly v rámci hodnocení o navrhovateli uvedeny skutečně nepravdivé informace, mohlo dojít k poškození navrhovatele na jeho dobrém jméně, v žádném případě však nemohlo dojít k jeho diskriminaci.

Další průběh správního řízení

40.         Usnesením č. j. ÚOHS-S295/2015/VZ-13298/2015/522/PKř ze dne 4. 6. 2015 Úřad stanovil zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o veřejné zakázce.

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-S295/2015/VZ-14444/2015/522/PKř ze dne 18. 6. 2015 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

42.         Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu správního řízení již nevyjádřili.

IV.         ZÁVĚRY ÚŘADU

43.         Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K právnímu postavení zadavatele

44.         Úřad v úvodu posoudil otázku právního postavení Statutárního města Jihlava jakožto zadavatele.

45.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

46.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se jedná o veřejného zadavatele ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona, jelikož Statutární město Jihlava je územním samosprávným celkem.

Relevantní ustanovení zákona

47.         Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

48.         Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace

49.         V bodu 4.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „předmětem veřejné zakázky je pořízení a implementace informačního systému a jeho integrace s ostatními informačními systémy města. Informační systém bude složen z ekonomického subsystému, registrů města, agendového subsystému a subsystému workflow, který nahradí nebo rozšíří stávající agendové aplikace a bude integrován do zbytku informačního systému města. Informační systém bude plně napojen na základní registry a umožní integraci s dalšími systémy veřejné správy.“ V tomtéž bodě je dále uvedeno, že „podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky je obsažena v Příloze č. 7 této zadávací dokumentace a je její nedílnou součástí“ (dále jen „Příloha č. 7 ZD“).

50.         V bodu 8.1 zadávací dokumentace si zadavatel ve smyslu § 44 odst. 6 zákona vyhradil „požadavek na omezení rozsahu případných subdodávek. Ekonomický subsystém (agendy Výkaznictví a účetnictví, Rozpočet, Kniha došlých faktur, Kniha vydaných faktur, DPH, Objednávky, Pokladna, Banka a Majetková evidence) nesmějí být dodány subdodavatelsky.“

51.         V bodu 3.1.4 Přílohy č. 7 ZD zadavatel uvedl systémy a firmy, jejichž agendy budou nahrazeny dodávaným informačním systémem, a z jejichž agend je nutno převést data do dodaného informačního systému města.

č.	Aplikace	Firma
1	Helios Fenix	Asseco Solutions, a.s.
2	CityWare	Geovap, spol. s r.o.
3	Pohoda	STORMWARE s.r.o.
4	Přestupky	VITA software s.r.o.
5	SSB	STARLIT s.r.o.
6	Evidence smluv	Vlastní aplikace nadSharePoint Portal Server 2003

           

Následně zadavatel uvedené systémy popsal z hlediska jejich funkčnosti. V rámci této charakteristiky zadavatel popsal rovněž stávající systémnavrhovatele -Přestupky VITA,a to následujícím způsobem:

Přestupky VITA

Program řešící agendu přestupků se vším, co obnáší - zaznamenání předané / postoupené věci, odložení věci, zahájení řízení, zastavení řízení, uložení blokové pokuty, vytvoření příkazu, rozhodnutí, zaznamenání data doručení, nabytí právní moci atd.

Program je určen pro pracovníky správních úřadů, kteří řeší problematiku přestupků a vedou přestupková řízení. Má vytvořenou vazbu na spisovou službu EZOP, která není plnohodnotná (není podporován přenos čísel jednacích dle pravidel pro číslování správních spisů ve spisové službě, zápisy a protokoly, které nejsou odesílány, nejsou zaevidovány do spisové služby, a nedochází k předávání elektronických dokumentů do spisové služby EZOP).

52.         Dále je součástí dokumentace o veřejné zakázce dokument Analýza současného stavu informačního systému statutárního města Jihlavy, která tvoří Přílohu č. 11 zadávací dokumentace (dále jen „Analýza současného stavu“). Předmětná analýza byla dle bodu 1 uvedeného dokumentu vytvořena na základě informací a podkladových materiálů dodaných vedením Magistrátu města Jihlavy, s využitím součinnosti klíčových zaměstnanců odboru informatiky, kteří odborně zastřešují provoz a rozvoj informačního systému, a know-how společnosti Equica, a.s. Jejím cílem bylo zmapování a následné posouzení současného stavu informačního systému statutárního města Jihlavy, především jeho ekonomické a agendové části, v rozsahu přípravy podkladů pro výběrové řízení na pořízení nových částí informačního systému města.

53.         V bodu 3.6.2 Analýzy současného stavu jsou shrnuty slabé stránky stávajícího informačního systému, ze kterých Úřad pro potřeby šetřeného případu vybírá následující:

• „Nedostatečné využívání moderních ICT v rámci MMJ.“
• „Nedostatečná podpora některých agend / procesů MMJ - výkon a kapacita některých subsystémů IS nevyhovuje aktuálním požadavkům uživatelů, subsystémy jsou technologicky zastaralé a jejich integraci brání jejich technická architektura a/nebo nedostatečná podpora dodavatele.“
• „Velká roztříštěnost, nekompatibilita subsystémů IS - neprovázanost některých agentových subsystémů na ekonomiku a spisovou službu EZOP.“
• „Klíčové registry a evidence města jsou provozovány duplicitně kvůli nemožnosti propojit subsystémy jednotlivých dodavatelů.“
• „Existence velkého množství IT aplikací podporujících výkon agend / procesů MMJ, které nejsou pokryty stávajícím IS.“
• „Chybí informační podpora pro tvorbu a řízení úkolů a požadavků (především interních) mimo spisovou službu EZOP.“

• „Rozdílné hodnocení spolehlivosti provozu některých subsystémů IS uživateli a zástupci odboru informatiky (např. hodnocení spisové služby EZOP).“

• „Nedostatečná dokumentace subsystémů IS.“
• „Neexistence helpdesku - komplexní evidence provozních problémů, nestandardních událostí a požadavků uživatelů.“

54.         V bodu 3.7 Analýzy současného stavu je v rámci zhodnocení současného stavu uvedeno, že „stávající informační systém je nejednotný a z pohledu požadavků uživatelů a potřeb Magistrátu města Jihlavy nevyhovující - stěžejní ekonomický subsystém Fenix je postavený na zastaralých technologiích, má špatnou úroveň technické i legislativní podpory a je téměř neintegrovatelný s ostatními subsystémy.“

55.         V témže bodě Analýzy současného stavu je rovněž shrnutí konkrétních slabých míst subsystémů informačního systému, ze kterých Úřad pro potřeby šetřeného případu vybírá následující:

• „Workflow je realizováno pouze v rámci spisové služby EZOP, není realizována informační podpora procesu tvorby a řízení úkolů a informační podpora pro řízení požadavků.“
• „Systém Přestupky (VITA) nekomunikuje s ekonomickým systémem Fenix a špatně komunikuje se spisovou službou EZOP.“
• „Existence velkého množství IT aplikací podporující agendy / procesy MMJ, které nejsou pokryty stávajícím IS.“

56.         V bodu 4 Analýzy současného stavu je konstatováno, že „stávající stav jednotlivých subsystémů IS je vzhledem k současné úrovni dostupných ICT služeb a potřebám uživatelů nevyhovující, některé subsystémy nelze navzájem integrovat, a proto je nezbytné informační systém optimalizovat.“ V tomtéž bodu je rovněž uvedeno, že na základě posouzení současného stavu informačního systému se jeví jako optimální varianta řešení stávajícího stavu pořízení a implementace nového informačního systému nebo příp. alespoň pořízení či výměna:

• „ekonomického subsystému - nahrazení stávajícího systému Fenix, pokrývajícího zejména ekonomické a majetkové agendy, a doplňkových aplikací pro účetnictví;
• agendového subsystému - plná elektronizace agend MMJ;
• registrů a evidencí města - nahrazení všech současných registrů a společných evidencí jedním konsolidovaným řešením, které bude bez problémů komunikovat s ostatními subsystémy IS a se základními registry;
• subsystému workflow - implementace informační podpory pro řízení toku interních požadavků mimo spisovou službu EZOP nebo specializované agendy.“

57.         Závěrem Analýzy současného stavu je uvedeno, že „rozsah a požadavky na jednotný integrovaný informační systém statutárního města Jihlavy jsou dány popisem současného stavu a směřováním rozvoje ICT města (informační strategií). Cílem optimalizace je zefektivnění činností a snížení finančních nároků na chod administrativy města. Je tedy třeba dosáhnout potřebné technologické úrovně a vybavenosti a propojení jednotlivých subjektů veřejné správy a zajistit tak adekvátní využívání ICT.“

 

K postupu zadavatele

58.         Úřad předně uvádí, že zásada zákazu diskriminace patří mezi základní zásady zadávacího řízení společně se zásadou transparentnosti a zásadou rovného zacházení. Uvedené základní zásady v § 6 odst. 1 zákona (dříve § 6 zákona) je zadavatel povinen dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení, tj. při všech činnostech souvisejících se zadáváním veřejné zakázky. K významu zásady zákazu diskriminace se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž uvedl, že její zakotvení v zákoně především „směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“

59.         Dosažení tohoto cíle je způsobilé znemožnit jak porušení zákazu diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme odlišný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak porušení zákazu diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

60.         Z výše uvedené judikatury vyplývá, že zákon zakazuje jak diskriminaci zjevnou, tak diskriminaci skrytou.

61.         V posuzovaném případě se Úřad zabýval tím, zda postup zadavatele v zadávacím řízení spočívající v  konkrétní specifikaci a popisu stávajícího stavu informačního systému v zadávací dokumentaci, mohl potenciálně ohrozit zachování zásady zákazu diskriminace ve své přímé, případně nepřímé podobě, a zda tedy postup zadavatele byl v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona.

62.         Navrhovatel dovozuje diskriminaci ze skutečnosti, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl nepravdivé a zavádějící informace o systému, který je navrhovatelem v současné době Statutárnímu městu Jihlavě poskytován (pozn. Úřadu – systém Přestupky VITA), když v zadávací dokumentaci v dokumentu Analýzy současného stavu uvedl, že „systém Přestupky (VITA) nekomunikuje s ekonomickým systémem Fenix a špatně komunikuje se spisovou službou EZOP“ (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí) případně z dalších konkrétních nedostatků zadavatelem uvedených v bodu 3.1.4 Přílohy č. 7 ZD (viz bod 51. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

63.         Úřad předně uvádí, že vymezení předmětu veřejné zakázky je v kompetenci zadavatele, který je v zásadě jediný schopen přesně definovat svoje potřeby, přičemž zadavatel současně nese odpovědnost za jeho jednoznačné, správné a úplné vymezení. Předmětem plnění šetřené veřejné zakázky bylo pořízení a implementace informačního systému a jeho integrace s ostatními informačními systémy města. Z této skutečnosti Úřad dovozuje, že předmětem plnění není informační systém navrhovatele, resp. samostatná dodávka a provoz jednoho informačního systému, ani integrace pouze jednoho informačního systému, nýbrž globální řešení, jež mělo za cílintegrovat data a agendy vícero informačních systémů do jednoho řešení.V této souvislosti lze uvést, že je plně v kompetenci zadavatele, zda se rozhodne některé stávající informační systémy vylepšit, tzv. „upgradovat“ o další funkcionality, nebo zda shledá, že daný informační systém je pro něj z určitých důvodu nedostačující a rozhodne se jej plně nahradit. V této souvislosti lze odkázat na např. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S326/2011/VZ-2436/2012/550/SWa ze dne 2. 5. 2012, ze kterého mimo jiné vyplývá, že „Zadavatel není povinen a ze zákona také nevyplývá, že by měl stanovovat, resp. přizpůsobovat, předmět veřejné zakázky nikoliv svým potřebám, ale nárokům nebo možnostem jednotlivých dodavatelů (navrhovatele).“

64.         Z pohledu dodržení zákonem předvídatelného postupu tedy není stěžejní otázkou to, zda zadavatel skutečně potřebuje zcela nový informační systém, případně zda zadavateli postačí stávající informační systémnavrhovatele částečně doplněný o funkcionality, které jsou nutné pro zajištění komplexní integrace, nýbrž skutečnost, zda samotný výběr dodavatele nového informačního systému, který bude integrován s ostatními informačními systémy zadavatele, proběhne v souladu se zákonem. V šetřeném případě je tedy z pohledu přezkumu zákonnosti zadávacích podmínek irelevantní, co vedlo zadavatele ke způsobu vymezení předmětu veřejné zakázky, případně na základě jakých okolností a informací se zadavatel při specifikaci předmětu veřejné zakázky rozhodoval, zda tedy z vlastních, byť subjektivních, zkušenosti, případně z odborné analýzy externího subjektu, nýbrž to, zda výše uvedené konkrétní vymezení bylo způsobilé neodůvodněně omezit účast navrhovatele v zadávacím řízení.

65.         Ústřední myšlenkou, která se prolíná návrhem navrhovatele, je diskriminační vymezení zadávacích podmínek, které navrhovatel dovozuje z faktu, že zadavatel se chystá nahradit stávající systém navrhovatele, ačkoli to není pro naplnění účelů veřejné zakázky nezbytné. Dle navrhovatele měl zadavatel místo toho umožnit navrhovateli doplnění vhodných funkcionalit tak, aby byl systém navrhovatele schopen dostatečně komunikovat s ostatními systémy, resp. aby byl schopen integrace do globálního systému.

66.         V dokumentu Analýza současného stavu, která je součástí zadávací dokumentace a která byla zpracována externí firmou ve spolupráci se zadavatelem, jsou uvedeny informace vztahující se k posouzení stávajícího stavu informačního systému zadavatele, což ostatně zadavatel uvedl v úvodu dokumentu (viz bod 52. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž dokument obsahuje popis fungování všech softwarových systémů používaných zadavatelem ve stávajících podmínkách Statutárního města Jihlavy (viz bod 53. a dále odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného je zřejmé, že v souvislosti se vznikem předmětného dokumentu byly hodnoceny veškeré informační systémy používaných zadavatelem.

67.         Co se týče charakteru informací uvedených v zadávací dokumentaci, které navrhovatel ve vztahu k posouzení jím poskytovaného systému považuje za nepravdivé a zavádějící, Úřad uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci, konkrétně v dokumentu Analýza stávajícího stavu, konstatuje, že „systém Přestupky (VITA) nekomunikuje s ekonomickým systémem Fenix a špatně komunikuje se spisovou službou EZOP“, lze dovodit, že zadavatel svým popisem hodnotí stávající stav informačního systému poskytovaného navrhovatelem, resp. reálnou funkčnost informačního systému v podmínkách zadavatele, nikoliv reálné možnosti daného informačního systému. Pokud tedy zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že systém Přestupky VITA v daných podmínkách nefunguje optimálně, jedná se o posouzení stávajícího stavu zadavatelem a nelze jej shledat bez dalšího nepravdivým. V šetřeném případě je dále zcela zásadní skutečnosti to, že se v této části jedná toliko o popisnou, resp. informativní část zadávací dokumentace, která sama o sobě nemá žádný podmiňující charakter. S ohledem na uvedené pak nelze dovodit, že by předmětné posouzení stávajícího stavu informačního systému bylo způsobilé vytvořit konkrétní překážku v účasti navrhovatele v zadávacím řízení, případně její úplné znemožnění, tedy způsobit diskriminaci navrhovatele v zadávacím řízení

68.         Rovněž ze skutečnosti, že v zadávací dokumentaci není nijak omezena účast dodavatelů nahrazovaných informačních systémů v zadávacím řízení a zadavatel omezil rozsah případných subdodávek pouze ve vztahu k ekonomickému subsystému (viz bod 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze dovodit, že by navrhovatel mohl být diskriminován tak, aby mu byla jakkoliv ztížena účast v zadávacím řízení.

69.         S ohledem na zadávací podmínky rozporované navrhovatelem tedy Úřad uzavírá, že v rovině navrhovatelem uváděných skutečností nelze identifikovat konkrétní omezení, které by navrhovateli fakticky bránilo ucházet se o předmětnou veřejnou zakázku. Z konkrétního změní zadávacích podmínek lze dovodit, že jak systém Přestupky VITA, tak stejně i jiné informační systémy mohou být plně integrovány do nového informačního systému za předpokladu dodržení dalších zadávacích podmínek, které v předmětném správním řízení nebyly rozporovány. Jinými slovy vyjádřeno, pokud by některý z uchazečů v rámci svého řešení nabídl jako dílčí subsystém Přestupky VITA, nic nenasvědčuje tomu, že by byl ze zadávacího řízení a priori (jen z tohoto důvodu bez dalšího) vyloučen. Z pohledu zadavatele by bylo třeba zkoumat splnění konkrétních funkcionalit nabízeného informačního systému dle požadavků zadavatele. Obdobně lze předpokládat, že vybraným uchazečem může být rovněž dodavatel, který by systém navrhovatele využil jako subdodávku systému vlastního. 

70.         Jak Úřad dovodil výše, vymezení předmětu veřejné zakázky je záležitosti zadavatele, který nejlépe zná své potřeby. Při formulaci zadávacích podmínek je zadavatel povinen dodržovat obecné zásady zadávání veřejných zakázek, a tedy mimo jiné i zásadu nediskriminace. Nevhodné stanovení technických podmínek totiž může způsobit zvýhodnění některého z dodavatelů, případně omezit účast dodavatele, který by předmětnou zakázku byl jinak schopen plnit. Diskriminační povaha zadávacích podmínek, resp. újma navrhovatele nicméně nemůže být dovozována toliko ze samotného faktu, že zadavatel se rozhodne nahradit stávající systém za jiný systém, jak se mylně snaží dovodit navrhovatel (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě tedy dle Úřadu nedošlo k diskriminačnímu vymezení konkrétních zadávacích podmínek, jelikož jak bylo dovozeno výše, zadavatel v rozporovaných zadávacích podmínkách toliko popsal z jeho pohledu nevyhovující stav systému, přičemž účast navrhovatele nebyla či už jako dodavatele, případně jako subdodavatele, v rovině rozporovaných zadávacích podmínek nikterak omezena.

71.         Toliko pro úplnost Úřad uvádí, že kdyby přistoupil na argumentaci navrhovatele ve smyslu, že je nutné zabývat se tím, zda je konkrétní informační systém z hlediska potřeb zadavatele skutečně nutné obměnit, přičemž k obměně by nemělo dojít v situaci, kdy systém může nabídnout zadavatelem požadovanou funkcionalitu, vedlo by to jedině k „zakonzervování“ stávajícího stavu, přičemž z pohledu zadavatel by prakticky nebyl dán prostor k obměně systému za například levnější alternativu. Taková situace nicméně není zákonem předvídaná a právě naopak, lze ji shledat i v rozporu s výše uvedeným účelem zákona, jelikož rozporuje požadavek na zajištění hospodářské soutěže a co nejširšího konkurenčního prostředí mezi dodavateli.

72.         Na základě výše uvedeného nelze konstatovat, že by zadavatel porušil zásadu zákazu diskriminace, a to ani diskriminace skryté, tedy že by zadavatel jednal vůči navrhovateli odlišně v porovnání s ostatními potenciálními dodavateli; podstatou zásady zákazu diskriminace přitom je pravidlo, že žádný z dodavatelů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo nevědomě zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení.

73.         K námitce navrhovatele, že zadávací dokumentace není v souladu s Výzvou č. 09 IOP Úřad sděluje, že v jím regulované oblasti je v oblasti práva veřejných zakázek relevantním právním předpisem zákon o veřejných zakázkách a související prováděcí předpisy, přičemž zadavatel musí plně respektovat ustanovení tohoto zákona. Skutečnost, zdali zadávací dokumentace je nebo není v souladu s Výzvou č. 09 IOP, posuzuje poskytovatel dotace a není v kompetenci Úřadu tuto skutečnost jakkoliv posuzovat. Z uvedeného důvodu Úřad považuje tuto námitku navrhovatele za irelevantní. 

74.         S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

                                                          otisk úředního razítka

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda                                                                     

 

 

Obdrží:

1. Statutární město Jihlava, Masarykovo nám. 97/1, 586 01 Jihlava

2. JUDr. Dušan Ružič, Ph.D., Kubišova 919/19, 182 00 Praha 8

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy