číslo jednací: S0855/2015/VZ-01921/2016/532/KSt

Instance	I.
Věc	Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013
Účastníci	Česká republika - Úřad vlády České republiky
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok	2015
Datum nabytí právní moci	2. 2. 2016
Dokumenty	2015_S0855.pdf 689 KB

Č. j.: ÚOHS-S0855/2015/VZ-01921/2016/532/KSt

15. ledna 2016

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 30. 11. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

zadavatel – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana,

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, při zadávání veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání části 2 „Asistence v lokálních partnerstvích – Odry“ veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521, nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, vč. jeho subkritérií „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 24. 6. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem Charita Odry, IČO 62351052, se sídlem Hranická 162/36, 742 35 Odry, Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0).

II.

Zadavatel – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání části 3 „Asistence v lokálních partnerstvích – Osoblaha“ veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521, nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, vč. jeho subkritérií „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 30. 6. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem obec Osoblaha, IČO 00296279, se sídlem Na Náměstí 106, 793 99 Osoblaha, Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/078-0).

III.

Zadavatel – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání části 13 „Asistence v lokálních partnerstvích – Krnov“ veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521, nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, vč. jeho subkritérií „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 29. 6. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona, IČO 22717005, se sídlem Vodní 118/14, 794 01 Krnov, Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/076-0).

IV.

Zadavatel – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění, tím, že při zadávání části 17 „Asistence v lokálních partnerstvích – Štětí“ veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521, nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) citovaného zákona ve spojení s § 6 odst. 1 citovaného zákona tím, že nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, vč. jeho subkritérií „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dne 1. 7. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí, Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/079-0).

VI.

VII.

VIII.

IX.

XI.

XII.

XIII.

XIV.

XV.

XVI.

XVII.

XVIII.

XIX.

XX.

XXI.

XXII.

XXIII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až XXII. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění,

pokuta ve výši 25 000,- Kč(dvacetpět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

ODŮVODNĚNÍ

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel dne 26. 10. 2015 podnět k přezkoumání postupu zadavatele – Česká republika - Úřad vlády České republiky, IČO 00006599, se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Asistence v lokálních partnerstvích pro lokality vybrané v roce 2012 a 2013“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zakázce bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 3. 2013 a uveřejněno dne 12. 3. 2013 pod evidenčním číslem zakázky 347750 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2013 pod ev. č. 2013/S 052-085521 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Nejprve Úřad k šetřené veřejné zakázce uvádí, že z přílohy B „Informace o částech zakázky“ oznámení o zakázce vyplývá, že zadavatel rozdělil šetřenou veřejnou zakázku na tyto části:

část 1 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Nové Sedlo“ (dále jen „část 1: Nové Sedlo“),

část 2 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Odry“ (dále jen „část 2: Odry“),

část 3 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Osoblaha“ (dále jen „část 3: Osoblaha“),

část 4 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Ralsko“ (dále jen „část 4: Ralsko“),

část 5 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Rumburk/Staré Křečany“ (dále jen „část 5: Rumburk/Staré Křečany“),

část 6 - „Asistence v lokálních partnerstvích – Šternberk“ (dále jen „část 6: Šternberk“),

část 7 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Velké Hamry“ (dále jen „část 7: Velké Hamry“),

část 8 - „Asistence v lokálních partnerstvích – Žlutice“ (dále jen „část 8: Žlutice“),

část 9 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Dubí“ (dále jen „část 9: Dubí“),

část 10 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Frýdek-Místek“ (dále jen „část 10: Frýdek-Místek“),

část 11 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Jaroměř“ (dále jen „část 11: Jaroměř“),

část 12 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Kraslice“ (dále jen „část 12: Kraslice“),

část 13 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Krnov“ (dále jen „část 13: Krnov“),

část 14 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Mikulovice“ (dále jen „část 14: Mikulovice“),

část 15 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Moravský Beroun“ (dále jen „část 15: Moravský Beroun“),

část 16 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Poběžovice“ (dále jen „část 16: Poběžovice“),

část 17 – „Asistence v lokálních partnerstvích – Štětí“ (dále jen „část 17: Štětí“).

3. Posouzením obsahu podání, na základě materiálů zaslaných zadavatelem a vlastního šetření, získal Úřad pochybnosti o správnosti postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky, a to, zda zadavatel nepostupoval v části 2: Odry, v části 3: Osoblaha, v části 13: Krnov a v části 17: Štětí veřejné zakázky v rozporu s § 6 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), ve spojení s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) zákona, resp. zda stanovil v zadávací dokumentaci šetřené veřejné zakázky transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení uvedeného kritéria v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku mohli udělat představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, což mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel v uvedených částech veřejné zakázky uzavřel smlouvy. Dále Úřad získal pochybnost, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele uveřejnil na svém profilu až dne 15. 7. 2013, tedy po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení v části 1: Nové Sedlo, v části 2: Odry, v části 4: Ralsko, v části 5: Rumburk/Staré Křečany, v části 6: Šternberk, v části 7: Velké Hamry, v části 8: Žlutice, v části 9: Dubí, v části 10: Frýdek-Místek, v části 11: Jaroměř, v části 12: Kraslice, v části 14: Mikulovice, v části 15: Moravský Beroun a v části 16: Poběžovice šetřené veřejné zakázky. Současně získal Úřad pochybnost, zda zadavatel nepostupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona, když smlouvy uzavřené na část 2: Odry, část 3: Osoblaha, část 13: Krnov a část 17: Štětí šetřené veřejné zakázky uveřejnil na svém profilu až dne 20. 4. 2015, tedy po uplynutí lhůty 15 dnů ode dne uzavření smluv.

4. Z uvedeného důvodu zahájil Úřad správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona z moci úřední.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

5. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníku řízení oznámením č. j. ÚOHS-S0855/2015/VZ-41754/2015/532/KSt ze dne 30. 11. 2015, v němž seznámil účastníka řízení se skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí.

7. Dne 30. 11. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení zadavateli doručeno, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem.

8. Usnesením č. j. ÚOHS-S0855/2015/VZ-41769/2015/532/KSt ze dne 1. 12. 2015 stanovil Úřad účastníku řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

9. Úřad dále usnesením č. j. ÚOHS-S0855/2015/VZ-43963/2015/532/KSt ze dne 15. 12. 2015 stanovil účastníku řízení lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele ze dne 10. 12. 2015

10. Dne 10. 12. 2015 obdržel Úřad stanovisko zadavatele z téhož dne, k důvodům, na základě kterých Úřad zahájil správní řízení. Nejprve zadavatel ve vyjádření uvedl, že se ohrazuje proti postupu Úřadu, který již v oznámení o zahájení správního řízení dovodil závěr, že dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ nebylo dostatečně konkrétní a podrobné, když tento závěr by měl být učiněn až ve správním řízení, které bylo oznámením pouze zahájeno.

11. K pochybení při stanovení hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ zadavatel uvedl, že vymezení hodnotících kritérií tak, jak je vymezil v čl. 3.2. a 14. zadávací dokumentace, považuje za dostatečně konkrétní a podrobné, když v čl. 3.2. zadávací dokumentace nastavil základní povinný rámec k zajištění odborné činnosti i administrativního chodu. Proto bylo zřejmé, že bude hodnotit návrhy jdoucí nad rámec stanovených minimálních požadavků, dále požadavky nejlépe rozvíjející a prokazující, že způsob realizace předmětu veřejné zakázky bude vykazovat vyšší odbornost a znalost místních poměrů a schopnost tyto znalosti uplatnit při plnění předmětu veřejné zakázky. Ke skutečnosti, že Úřad v oznámení o zahájení správního řízení citoval rovněž přílohu č. 4 zadávací dokumentace, ve které je popsán způsob hodnocení nabídek, zadavatel uvedl, že citovaná příloha zadávací dokumentace je pouze vzorem pro předložení údajů relevantních pro hodnocení.

12. V případě subkritéria „Popis zajištění odborné činnosti“ se jedná o subkritérium kvalitativní a nelze po zadavateli požadovat, aby předem stanovil definované kategorie s přesnou bodovací stupnicí. V případě takového subkritéria lze pouze porovnávat nabídky mezi sebou a srovnávat, nakolik je nabídka odborná, relevantní a žádoucí pro splnění cílů veřejné zakázky. Při hodnocení nabídek v tomto subkritériu hrála roli míra odborné znalosti specifických problémů a procesů, které v sociálně vyloučených lokalitách probíhají a mají vliv na úspěšnost činností, které v těchto lokalitách probíhají. Rozhodujícím měřítkem byl způsob a metoda zjišťování údajů od formálních a neformálních autorit a jejich identifikace, způsob ověřování informací, jaká opatření uchazeč zvolí jako relevantní a jaká bude považovat za podpůrná pro své závěry. Tyto úvahy nelze podle zadavatele kategorizovat a předem deklarovat jejich bodovou hodnotu pro hodnocení.

13. V případě subkritéria „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství“ lze podle zadavatele uvést obdobné argumenty, jako výše. V hypotetické rovině lze v případě uvedeného subkritéria uvažovat o určité bodové stupnici, která by např. hodnotila velikost administrativní místnosti, ovšem takové hodnocení by neodráželo všechny ne vždy kvantifikovatelné požadavky.

14. Zadavatel v šetřené veřejné zakázce očekával doložení odlišných odborných nabídek, které bodoval podle čl. 14. zadávací dokumentace vzájemným porovnáváním, neboť kvalitu návrhu způsobu plnění nelze kvantifikovat jako číselně vyjádřitelná kritéria. Zadavatel považuje vymezení hodnotících kritérií za tak určitá, že nebránila uchazečům v podání nabídek, včetně předložení požadovaných podkladů pro nediskriminační hodnocení nabídek. Kvalitu plnění nelze hodnotit izolovaně bez kontextu s předmětem veřejné zakázky, a bylo zřejmé i to, že bude hodnotit předložené nabídky s ohledem na předmět veřejné zakázky.

15. Zadavatel dále ve vyjádření uvedl, že pokud je výkladová praxe zákona taková, že když není do každého detailu rozepsáno kvalitativní kritérium, je takový postup netransparentní a v rozporu se zákonem, pak se tím pro zadavatele vytváří neřešitelná situace, neboť míru konkrétnosti a podrobnosti lze zpochybňovat vždy tam, kde nejsou kvantifikovatelné prvky kvality.

16. Pro úplnost zadavatel dodal, že žádný z uchazečů nenapadl zadávací podmínky pro jejich neurčitost, nesrozumitelnost či nekonkrétnost. Potenciální uchazeči tak podle zadavatele s ohledem na odbornost a znalost problematiky dostatečně chápali, co se od nich očekává.

17. Zadavatel se tedy domnívá, že se nedopustil správního deliktu, že zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ a proto nejsou dány důvody k uložení sankce a tudíž navrhuje, aby Úřad správní řízení v této části zastavil.

18. Dále se zadavatel ve vyjádření vyjádřil k pozdnímu uveřejnění písemných zpráv, když uvedl, že výkladem zákona nelze vyloučit, že zhotovení písemné zprávy lze učinit až souhrnně, po skončení celého zadávacího řízení, neboť § 98 odst. 4 zákona k veřejným zakázkám rozděleným na části konstatuje pouze to, že ke každé části je nutno přistupovat samostatně. K tomu zadavatel doplnil, že v současné době v případě zadávání veřejných zakázek rozdělených na části postupuje samostatně, nicméně podle jeho názoru ze zákona nevyplývá povinnost činit všechny úkony pro všechny části veřejné zakázky samostatně a není tudíž vyloučena možnost vztahovat příslušné lhůty k zadávacímu řízení jako celku. Jelikož celé zadávací řízení bylo ukončeno až uzavřením poslední smlouvy, tedy dne 1. 7. 2013, zadavatel dodržel lhůtu k uveřejnění písemné zprávy.

19. Zadavatel se domnívá, že se nedopustil uvedeného správního deliktu, tudíž není důvod k uložení sankce a navrhuje zastavení správního řízení i v této části. Pokud by však Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel dopustil správního deliktu, nechť při uložení sankce zohlední závažnost pochybení a jeho příčiny. Podle zadavatele by v šetřené veřejné zakázce byla funkce sankce jako trestu naplněna i nízkou sazbou pokuty, neboť již od druhé poloviny roku 2013 přijal personální a organizační opatření, aby se podobná situace neopakovala. Základní funkce sankce jsou podle zadavatele rovněž oslabeny časovým odstupem mezi jednáním a uložení případného trestu.

20. Zadavatel se dále vyjádřil k pozdnímu uveřejnění smluv na profilu zadavatele, k čemuž uvedl, že odmítá, že by smlouvy uveřejnil až v roce 2015. Všechny smlouvy byly uveřejněny na profilu zadavatele ve formátu MS Word Document (dále jen „ve formátu doc“) již dne 15. 7. 2013, když tento formát je přípustný formát i podle Metodiky k vyhlášce o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona a náležitostech profilu zadavatele. K tomu zadavatel dodal, že poskytovatel dotace při provádění kontroly projektu v roce 2015 požádal zadavatele, aby na svém profilu uveřejnil smlouvy ve formátu pdf, což zadavatel učinil dne 20. 4. 2015. Toto dodatečné uveřejnění smluv je nyní označováno jako „první“ uveřejnění smluv a opomíjí, že smlouvy byly uveřejněny již dne 15. 7. 2013. V takovém případě by smlouva u části 3: Osoblaha veřejné zakázky byla uveřejněna bez prodlení, u části 13: Krnov a části 17: Štětí veřejné zakázky by smlouvy byly uveřejněny s jednodenním prodlením a u části 2: Odry veřejné zakázky by se jednalo o šestidenní prodlení s uveřejněním smlouvy.

21. Pro úplnost zadavatel dodal, že smlouvy uveřejněné dne 15. 7. 2013 jsou sice označeny jako „návrh“, avšak se jedná o smlouvy, které jsou obsahově shodné s následně uveřejněnými smlouvami ve formátu pdf. Ze znění smluv je zřejmé, s kým byly uzavřeny a za jakou smluvní cenu, čímž došlo tak naplnění účelu ustanovení § 147a zákona. Zadavatel tak porušil § 147a zákona pouze v části 13: Krnov, části 17: Štětí veřejné zakázky o 1 den a v části 2: Odry šetřené veřejné zakázky o 6 dní.

22. Zadavatel současně Úřad upozornil na správní řízení vedené pod sp. zn. S0824/2015, ve kterém je řešena skutkově shodná situace a to uveřejnění smluv ve formátu doc v roce 2013 a následně ve formátu pdf v roce 2015, přičemž Úřad zahájil uvedené správní řízení ve věci spáchání správních deliktů za pozdní uveřejnění smluv v roce 2013.

23. Zadavatel tedy shrnuje, že smlouvy byly k části 2: Odry, části 3: Osoblaha, části 13: Krnov a části 17: Štětí veřejné zakázky uveřejněny již dne 15. 7. 2013 a žádá, aby Úřad zohlednil vše výše uvedené.

II. ZÁVĚRY ÚŘADU

24. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

25. Úřad nejprve ověřil postavení zadavatele podle § 2 zákona.

26. Podle § 2 odst. 2 zákona veřejným zadavatelem je

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

27. Z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o majetku České republiky“), vyplývá, že organizačními složkami státu (dále jen "organizační složka") jsou ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu.

28. Podle § 3 odst. 2 zákona o majetku České republiky není organizační složka právnickou osobou. Tím není dotčena její působnost nebo výkon předmětu činnosti podle zvláštních právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu.

29. Na základě uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel, tj. Úřad práce České republiky, jakožto organizační složka státu podle § 3 odst. 1 zákona o majetku České republiky, tedy organizační složka České republiky, je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona.

Relevantní ustanovení zákona

30. Zadavatel je podle § 6 odst. 1 zákona povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

31. Zadávací dokumentace je podle § 44 odst. 1 zákona soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

32. Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

33. Zadavatel podle § 85 odst. 1 zákona vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

34. Podle § 85 odst. 4 zákona uveřejní zadavatel písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

35. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona uveřejní veřejný zadavatel na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

36. Veřejný zadavatel podle § 147a odst. 2 zákona uveřejní podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejnění informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle § 147a odst. 1 písm. a) se nevztahuje na

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH,

b) smlouvy na veřejné zakázky, u nichž veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 18 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a c), odst. 3 písm. e) a odst. 4 písm. d) zákona.

37. Podle § 120 odst. 1 zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že

a) nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku,

b) nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

38. Za správní delikt se podle § 120 odst. 2 zákona uloží pokuta do

a) 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona,

b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

39. V bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že: „Základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky. Hodnocení bude provedeno následujícím způsobem:

Pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria.“

40. Dále zadavatel v citovaném bodu zadávací dokumentace uvedl, že „Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné, nejvhodnější nabídce přiřadí 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.

Bude-li hodnotící komise považovat hodnotu jiného dílčího kritéria, než je cena, za zjevně nepřiměřenou, výše uvedený postup nepoužije a nabídce v rámci tohoto kritéria přiřadí 0 bodů. Tento postup je hodnotící komise povinna odůvodnit ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.

Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem stanoveny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. Jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí hodnotící komise příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší bodové hodnoty.

Hodnotící kritéria:

1. Výše nabídkové ceny vč. DPH (bez nákladů na kancelář, aktivity 1 a 6) 40%

2. Způsob zajištění plnění veřejné zakázky 60%

V rámci dílčího kritéria 2 bude komise hodnotit tato subkritéria:

2.1 Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8) 50%

2.2 Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7) 50%.“

41. V bodě 3.2. „Podrobný popis činností dodavatele“ zadávací dokumentace stanovil zadavatel, jaké aktivity bude pro něho dodavatel zajišťovat v prvních 9 měsících (aktivity 1 až 5), a jaké aktivity v dalších 12 měsících (aktivity 6 až 8).

42. V rámci dílčího subkritéria 2.1. „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ měly být hodnoceny aktivity č. 4 a 8, které podle bodu 3.2. zadávací dokumentace zahrnovaly tyto činnosti:

„4. odborná činnost v rozsahu zadaném lokálním konzultantem

podpora lokálního asistenta při vyjednávání a síťování (nutná znalost situace v místních sociálně vyloučených lokalitách a opatření na podporu sociální integrace)
podíl na pravidelném pololetním monitoringu situace (vedení a aktualizace databáze kvantitativních indikátorů týkajících se sociálně vyloučené populace)
zjišťování odborných informací z oblasti sociálního vyloučení (na základě znalosti situace v místních sociálně vyloučených lokalitách a opatření na podporu sociální integrace)
příprava relevantních podkladů, analýz, dokumentů a materiálů v oblasti podpory sociální integrace
monitoring lokálních médií a zpracování měsíčních zpráv,
podíl na PR akcích (zpracování podkladů pro tiskové zprávy, zajištění kontaktů s místními médii)
další úkoly dle dohody s lokálním konzultantem

8. odborná činnost v rozsahu zadaném lokálním konzultantem

podpora lokálního asistenta při vyjednávání a síťování
podíl na pravidelném pololetním monitoringu situace (vedení a aktualizace databáze kvantitativních indikátorů týkajících se sociálně vyloučené populace)
zjišťování odborných informací z oblasti sociálního vyloučení
vyhledávání relevantních aktivit a dokumentů pro potřeby lokálního konzultanta.“

43. V rámci dílčího subkritéria 2.2. „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“ měly být hodnoceny aktivity č. 2., 3. a 7, které podle bodu 3.2. zadávací dokumentace zahrnovaly tyto činnosti:

„2. administrativní zajištění chodu lokálního partnerství, max. 10 jednání[1](agenda je vedena převážně elektronicky)

zajištění adekvátní místnosti pro jednání lokálního partnerství
organizace a příprava jednání, včetně dopravy
zpracování a rozeslání pozvánek
příprava podkladů pro jednání
zpracování a rozeslání zápisu
vedení dokumentace
vedení databáze kontaktů
vedení kalendáře aktivit lokálního partnerství
zajištění občerstvení

3. administrativní zajištění činnosti pracovních skupin lokálního partnerství (agenda je vedena převážně elektronicky)

zajištění adekvátní místnosti pro jednání pracovních skupin
organizace a příprava jednání, včetně dopravy
zpracování a rozeslání pozvánek
příprava podkladů pro jednání
zpracování a rozeslání zápisu
pracovních skupin lokálního partnerství je max. 4 a každá z nich jedná max. 5krát; max. počet členů pracovní skupiny je 5

7. administrativní zajištění chodu lokálního partnerství, max. 4 jednání za rok[2](agenda je vedena převážně elektronicky)

zajištění jednací místnosti
organizace a příprava jednání, včetně dopravy
zpracování a rozeslání pozvánek
příprava podkladů pro jednání
zpracování a rozeslání zápisu
vedení dokumentace
vedení databáze kontaktů
vedení kalendáře aktivit lokálního partnerství
zajištění občerstvení“

44. Příloha č. 4. „Podklady pro hodnocení nabídky“ zadávací dokumentace obsahuje bod 2. „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, v rámci kterého je v bodu 2.1. uveden „Popis zajištění odborné činnosti v rámci aktivit 4 a 8“, tedy je v něm stanoveno, jaké skutečnosti mají být popsány v rámci dílčího subkritéria 2.1. za účelem hodnocení.

„Uchazeč uvede, jakým způsobem bude probíhat odborná podpora lokálního asistenta či lokálních asistentů při vyjednávání s místními partnery, jaké odborné informace bude v místě realizace zakázky v oblasti sociálního začleňování schopen získávat a z jakých zdrojů. Popíše zároveň, jakou formou a v jakém rozsahu bude probíhat kontakt s místními médii, popř. jaké jiné PR akce bude navrhovat k propagaci práce lokálního partnerství.“

45. Dále je v bodu 2 citované přílohy č. 4 zadávací dokumentace obsažen bod 2.2. „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství v rámci aktivit 2, 3 a 7“, který stanoví, jaké skutečnosti mají být popsány v rámci dílčího subkritéria 2.2. za účelem hodnocení.

„Uchazeč popíše personální zabezpečení (počet osob, které se budou podílet na administrativních částech plnění, včetně jejich předpokládaných úvazků) a dále popíše organizaci administrativně-provozních aktivit při realizaci veřejné zakázky (přepokládaný způsob vedení dokumentace, zajišťování servisu pro jednání lokálního partnerství a pracovních skupin, tj. zajištění prostor, občerstvení, rozesílání pozvánek, pořizování zápisů apod.).

Pozn.:

Popis provozního zařízení a technického vybavení prostor pro zajištění chodu lokálního partnerství a jednání pracovních skupiny není předmětem hodnocení, ale technickým kvalifikačním předpokladem.

Výše dosaženého vzdělání a profesní zkušenosti administrativních pracovníků rovněž nejsou předmětem hodnocení, ale technickým kvalifikačním předpokladem.“

46. Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel v obou bodech 2.1. a 2.2. Přílohy č. 4 zadávací dokumentace shodně uvedl, že: „Dle potřeby využije uchazeč tolik textu, kolik je nezbytné pro popis dostatečně konkrétní a zároveň přehledný.“

47. Dne 3. 5. 2013 zadavatel rozhodl o zrušení následujících částí veřejné zakázky:

část 1: Nové Sedlo,

část 4: Ralsko,

část 5: Rumburk/Staré Křečany,

část 8: Žlutice,

část 10: Frýdek-Místek,

část 11: Jaroměř,

část 14: Mikulovice.

48. Dále zadavatel rozhodl dne 21. 5. 2013 o zrušení následujících částí veřejné zakázky:

část 6: Šternberk,

část 7: Velké Hamry,

část 9: Dubí,

část 12: Kraslice,

část 15: Moravský Beroun,

část 16: Poběžovice.

49. Zadavatel dne 23. 5. 2013 rozhodl, že nejvhodnější nabídky v následujících částech veřejné zakázky podali tito uchazeči:

část 2: Odry – uchazeč Charita Odry, IČO 62351052, se sídlem Hranická 162/36, 742 35 Odry (dále jen „Charita Odry“),

část 3: Osoblaha – uchazeč obec Osoblaha, IČO 00296279, se sídlem Na Náměstí 106, 793 99 Osoblaha (dále jen „obec Osoblaha“),

část 13: Krnov – uchazeč Občanské sdružení Lexikona, IČO 22717005, se sídlem Vodní 118/14, 794 01 Krnov (dále jen „Občanské sdružení Lexikona“),

část 17: Štětí – uchazeč město Štětí, IČO 00264466, se sídlem Mírové nám. 163, 411 08 Štětí (dále jen „město Štětí“).

50. Dne 24. 6. 2013 uzavřel zadavatel na část 2: Odry šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) s vybraným uchazečem Charita Odry.

51. Dále uzavřel zadavatel dne 29. 6. 2013 na část 13: Krnov šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/076-0) s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona.

52. Zadavatel dále uzavřel dne 30. 6. 2013 na část 3: Osoblaha šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/078-0) s vybraným uchazečem obec Osoblaha.

53. Dne 1. 7. 2013 zadavatel uzavřel Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/079-0) s vybraným uchazečem město Štětí na část 17: Štětí šetřené veřejné zakázky.

Právní posouzení – výroky I. až IV. rozhodnutí

54. Úřad nejprve uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky je základním dokumentem zadávacího řízení a nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, a proto zákon zadavateli ukládá povinnost vymezit jejím prostřednictvím veškeré podrobnosti předmětu veřejné zakázky nezbytné k tomu, aby dodavatelé mohli zpracovat své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele.

55. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení podle stanovených hodnotících kritérií. V tomto ohledu je pak nejvýznamnější částí zadávací dokumentace přesné vymezení předmětu veřejné zakázky, které v podaných nabídkách ovlivní též další aspekty, zejména výši nabídkové ceny.

56. V této souvislosti Úřad pro úplnost odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“

57. K samotnému vymezení hodnotících kritérií a jejich způsobu hodnocení Úřad uvádí, že způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií je obligatorní součástí zadávací dokumentace podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Na základě stanovených hodnotících kritérií probíhá samotný proces hodnocení nabídek, jehož výsledkem je výběr nejvhodnější nabídky.

58. Zákon zadavateli umožňuje zvolit jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky buď nejnižší nabídkovou cenu, nebo ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž v případě ekonomické výhodnosti nabídky je zadavatel vždy povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria, a to tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny a vztahovala se k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, apod. (viz § 78 odst. 4 zákona).

59. S ohledem na to, že samotné pojmenování dílčího hodnotícího kritéria (či subkritéria) nemusí být dostatečným vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, jsou na zadavatele v souvislosti s nimi kladeny vyšší nároky na jejich specifikaci v zadávací dokumentaci, tj. zadavatel musí v zadávací dokumentaci blíže vymezit, co bude v rámci těchto dílčích kritériích hodnoceno, a to tak, aby každý uchazeč věděl, jaké údaje má ve své nabídce uvádět a v jakém případě bude jeho nabídka hodnocena lépe než nabídky ostatních uchazečů.

60. Zadavatel tak musí (s ohledem na povinnost dodržovat mj. zásadu transparentnosti v průběhu celého zadávacího řízení) dbát na to, aby dílčí hodnotící kritéria a jejich způsob hodnocení byl stanoven jednoznačně, srozumitelně a transparentně, aby uchazeči o veřejnou zakázku měli již při zpracovávání svých nabídek jednoznačnou představu o tom, jaké aspekty jejich nabídek budou pro zadavatele při jejich hodnocení určující (kterou nabídku bude považovat zadavatel za nejvhodnější) a na co se tedy při jejich zpracování zaměřit.

61. Účelem výše zmíněné zásady transparentnosti, zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, je zajištění toho, aby zadávání veřejné zakázky proběhlo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady je pak jakékoliv jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek (na straně uchazečů může vzniknout interpretační nejistota ohledně údajů uvedených zadavatelem v zadávací dokumentaci). S ohledem na uvedené musí zadavatel zpracovat zadávací dokumentaci dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí, aby uchazeči mohli podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

62. Výše uvedené lze rovněž seznat z již citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž soud judikoval, že „[z]e zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky ‚soutěžit‘. V případě, že zadavatel pro zadání veřejné zakázky zvolil kritérium ekonomické výhodnosti nabídky a pokud stanovil jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musel popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu – a aby následně bylo zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách – zejména pak v dostatečně konkrétní míře právě v zadávací dokumentaci. Už při zpracování nabídky musí být jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení „úspěšnými“.“

63. Aby mohl být i navazující proces hodnocení nabídek považován za transparentní, musí hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií reflektovat předem stanovené vymezení těchto kritérií, přičemž nelze připustit situaci, aby se zadavatel, resp. hodnotící komise, jakkoliv odchýlil od způsobu hodnocení nabídek stanoveného v zadávací dokumentaci. Hodnocení číselně nevyjádřených kritérií musí být dostatečně podrobně zdůvodněno a musí obsahovat údaje, proč je určitá nabídka hodnocena lépe než ostatní. Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky, a proto má stěžejní význam, a to nejen ze strany dodržení formálního postupu, ale i co do objektivity hodnocení.

64. Zadavatel v šetřené veřejné zakázce v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil, že základním kritériem hodnocení je ekonomická výhodnost nabídky, přičemž stanovil, že dílčími hodnotícími kritérii jsou „Výše nabídkové ceny vč. DPH (bez nákladů na kancelář, aktivity 1 a 6)“ s váhou 40% a „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ s váhou 60%.

65. Dále zadavatel stanovil, že v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ bude shodně s váhou 50% hodnotit subkritérium „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a subkritérium „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“ (viz body 39. - 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

66. Jak vyplývá z obsahu dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, měla v jeho rámci hodnotící komise hodnotit jednak způsob, jakým uchazeči v nabídkách popíší zajištění odborné činnosti týkající se aktivit č. 4 a 8 a dále měla hodnotící komise hodnotit způsob, jakým uchazeči v nabídkách popsali administrativní zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství, tedy aktivity č. 2, 3 a 7.

67. Popis aktivit č. 2, 3, 4, 7 a 8, které měly být hodnotící komisí hodnoceny, byly zadavatelem popsány v bodě 3.2. „Podrobný popis činností dodavatele“ zadávací dokumentace, ve kterých zadavatel stanovil, jaké veškeré aktivity bude pro něho dodavatel zajišťovat v prvních 9 měsících (aktivity č. 1 až 5), a jaké aktivity v dalších 12 měsících (aktivity č. 6 až 8).

68. V rámci dílčího subkritéria 2.1. „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ měly být hodnotící komisí podle bodu 3.2. zadávací dokumentace hodnoceny aktivita č. 4 nazvaná „Odborná činnost v rozsahu zadaném lokálním konzultantem“ a aktivita č. 8 nazvaná zadavatelem „Odborná činnost v rozsahu zadaném lokálním konzultantem“ (podrobněji viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69. V rámci dílčího subkritéria 2.2. „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“ pak měly být hodnotící komisí podle bodu 3.2. zadávací dokumentace hodnoceny aktivita č. 2. nazvaná „Administrativní zajištění chodu lokálního partnerství, max. 10 jednání“, aktivita č. 3. nazvaná zadavatelem „Administrativní zajištění činnosti pracovních skupin lokálního partnerství“ a aktivita č. 7 nazvaná „Administrativní zajištění chodu lokálního partnerství, max. 4 jednání za rok“ (podrobněji viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

70. Jak vyplývá z obsahu bodu 3.2. zadávací dokumentace, jsou v něm heslovitě popsány aktivity, které zadavatel požadoval v rámci plnění předmětu veřejné zakázky po uchazečích realizovat, jako např. podpora lokálního asistenta při vyjednávání a síťování, podíl na pravidelném pololetním monitoringu situace (vedení a aktualizace databáze kvantitativních indikátorů týkajících se sociálně vyloučené populace), zjišťování odborných informací z oblasti sociálního vyloučení (na základě znalosti situace v místních sociálně vyloučených lokalitách a opatření na podporu sociální integrace), příprava relevantních podkladů, analýz, dokumentů a materiálů v oblasti podpory sociální integrace, organizace a příprava jednání, včetně dopravy, příprava podkladů pro jednání, vedení databáze kontaktů, vedení kalendáře aktivit lokálního partnerství, atd.

71. K obsahu bodů 2.1. a 3.2. zadávací dokumentace, které podle zadavatele obsahují informace podstatné pro potenciální uchazeče o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v dílčím hodnotícím kritériu „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ Úřad uvádí, že z popisu hodnocení tak, jak jej vymezil zadavatel v zadávací dokumentaci, nelze jednoznačně, srozumitelně a transparentně seznat, jaké konkrétní aspekty nabídek uchazečů o veřejnou zakázku bude hodnotící komise hodnotit.

72. K tomu Úřad dodává, že z obsahu zadávací dokumentace vyplývá, že uchazeči měli ve svých nabídkách popsat způsob, jakým budou předmět plnění veřejné zakázky realizovat, a že hodnotící komise bude hodnotit způsob zajištění plnění veřejné zakázky a to jednak zajištění odborných činností odpovídajících aktivitám č. 4 a 8, a dále bude hodnotit administrativní zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství, tedy aktivity č. 2, 3 a 7.

73. Jako vzor, jakým způsobem by měla být nabídka vypracována, tedy, co měl popis plnění veřejné zakázky obsahovat, měla podle zadavatele sloužit příloha č. 4 zadávací dokumentace, ve které byl uveden příklad obsahu nabídky.

74. Nicméně z žádného výše citovaného bodu zadávací dokumentace podle Úřadu nevyplývá, v jakém případě bude nabídka jednotlivého uchazeče hodnocena lépe oproti nabídkám ostatních uchazečů.

75. K argumentu zadavatele, že v šetřeném případě nebylo možné stanovit předem definované kategorie s přesnou bodovací stupnicí, ale že bylo možné pouze srovnávat jednotlivé nabídky mezi sebou, nakolik jsou návrhy v nich obsažené odborné a relevantní pro realizaci předmětu veřejné zakázky, uvádí Úřad následující.

76. Povinností zadavatele je podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek z hlediska jednotlivých dílčích hodnotících kritérií tak, aby si uchazeči o veřejnou zakázku mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny. Zadavatel v bodu 14 „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace sice vymezil, jaký rozsah bodového ohodnocení bude přidělovat každé jednotlivé nabídce v kritériu, které nelze vyjádřit číselně, ovšem ani v citovaném bodu zadávací dokumentace, ani na žádném jiném místě zadávací dokumentace, již blíže neupřesnil a nekonkretizoval, jaký uchazeči nabízený způsob zajištění plnění veřejné zakázky v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, potažmo v jeho obou subkritériích, bude považovat pro něj za nejpřínosnější, a které způsoby zajištění plnění veřejné zakázky tak budou v jejich výsledku hodnoceny vyšším bodovým ohodnocením. Pouhé přidělení procentní váhy dílčímu hodnotícímu kritériu „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, resp. jeho subkritériím, a určení způsobu přiřazování bodového hodnocení na základě úspěšnosti předmětné nabídky v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria, resp. jeho subkritérií, není dostačujícím vymezením způsobu hodnocení podle hodnotících kritérií. Úřad zdůrazňuje, že uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem, tj. již před podáním nabídky, obeznámeni s preferencemi zadavatele, na jejichž základě budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií tak, aby mohli podat konkurenceschopné nabídky. Dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, jakož i jeho subkritéria „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“ a „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“, nelze označit za srozumitelná a čitelná, nýbrž naopak tato musí být považována za hodnotící kritéria netransparentní a ve svém důsledku nepřezkoumatelná.

77. Pro ilustraci výše popsaného nezákonného postupu zadavatele Úřad uvádí, že v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“, zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že v rámci dílčího subjektivního hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ bude hodnotit i subkritérium „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“, přičemž aktivity č. 4 a 8, které měly být v rámci citovaného subkritéria hodnoceny, byly zadavatelem popsány v bodě 3.2. „Podrobný popis činností dodavatele“ zadávací dokumentace. V rámci citovaného subkritéria tak měly být hodnotící komisí hodnoceny mimo jiné i aktivity uvedené pod č. 4 (podrobněji viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které jsou však v zadávací dokumentaci popsány pouze heslovitě.

78. Takto vymezený způsob hodnocení nabídek však Úřad považuje za nedostatečný a netransparentní. Zadavatel totiž nikterak blíže nespecifikoval, jaký druh podpory lokálního asistenta při vyjednávání a síťování bude hodnocen vyšším bodovým ohodnocením, tedy jaký druh podpory bude zadavatel preferovat oproti jiným druhům podpory, dále zadavatel nekonkretizoval, jaké zjištěné odborné informace z oblasti sociálního vyloučení bude hodnotící komise hodnotit vyšším bodovým ohodnocením, resp. jaký druh odborných informací bude zadavatel preferovat oproti jiným odborným informacím. Zadavatel nekonkretizoval ani jakým např. minimálním podílem by se měl uchazeč podílet na pravidelném pololetním monitoringu situace, přičemž vyšší podílení se na pravidelném monitoringu mohlo být ohodnoceno vyšším bodovým ohodnocením. Zadavatel rovněž nekonkretizoval jaké podklady, analýzy, dokumenty a materiály v oblasti sociální integrace požaduje připravovat, tedy alespoň v jakém minimálním rozsahu či jaké připravované podklady, analýzy, dokumenty a materiály jsou pro realizaci veřejné zakázky potřebnější a tudíž jim bude přiděleno vyšší bodové ohodnocení. Zadavatel také nekonkretizoval ani jaká lokální média požaduje monitorovat a zpracovávat z nich měsíční zprávy a uchazeči si tak nemohli učinit představu, zda je třeba monitorovat všechny druhy lokálních médií, či zda zadavatel některý druh lokálních médií upřednostňuje před ostatními druhy lokálních médií. Současně zadavatel nekonkretizoval, jakým podílem by se měl uchazeč podílet na zpracování podkladů pro tiskové zprávy a zajištění kontaktů s místními médii, tedy neuvedl, jaký rozsah činnosti uchazeče při zpracování podkladů pro tiskové zprávy bude hodnocen vyšším bodovým ohodnocením a jakým způsobem si zadavatel představuje, že se uchazeč bude podílet na zajišťování kontaktů s místními médii.

79. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že uchazeči o veřejnou zakázku v době podání jejich nabídek nemohli mít reálnou představu, podle jakých pravidel bude zadavatel přidělovat body v rámci shora uvedené aktivity č. 4, která měla být hodnocena v rámci subkritéria „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“. Uchazeči tudíž nemohli vědět, „co“ konkrétně je ještě minimální a pro zadavatele přijatelná hranice pro naplnění předmětné aktivity, jakož nemohli ani vědět, „co“ konkrétně mají zadavateli nabídnout, aby mohli obdržet více bodů, než jejich konkurenti v soutěži o veřejnou zakázku. S ohledem na výše popsané je třeba citované subkritérium, v rámci kterého měla být hodnocena i aktivita č. 4, a ve svém důsledku i samotné subjektivní dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, označit za rozporné s § 44 odst. 3 písm. h) zákona a s § 6 odst. 1 zákona.

80. Úřad dále uvádí, že stanovení způsobu hodnocení nabídek v šetřené veřejné zakázce shledává nezákonným i v dalších aktivitách, konkrétně v aktivitě č. 8, která měla být společně s aktivitou č. 4 hodnocena v rámci subkritéria „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“, jakož i v aktivitách č. 2, 3 a 7, které měly být společně hodnoceny v subkritériu „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“. Ani z popisu uvedených aktivit si uchazeči o veřejnou zakázku v době podání jejich nabídek nemohli udělat reálnou představu, podle jakých kritérií bude zadavatel přidělovat body v rámci citovaných aktivit.

81. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval své požadavky jednotlivých aktivit, resp. neuvedl „jak konkrétně“ se mají tyto požadavky na aktivity v podaných nabídkách projevit, neboť u aktivit č. 4 a 8, které tvořily obsah subkritéria „Popis zajištění odborné činnosti (aktivity 4 a 8)“, a u aktivit č. 2, 3 a 7, které tvořily obsah subkritéria „Popis administrativního zajištění chodu lokálního partnerství a pracovních skupin lokálního partnerství (aktivity 2, 3 a 7)“ neuvedl, nakolik důležité pro něj bude splnění jednotlivých aktivit, resp. kolik bodů za splnění jednotlivých aktivit bude nabídce v rámci předmětných subkritérií přiděleno. Z uvedeného důvodu uchazeči o veřejnou zakázku nemohli při tvorbě nabídek vědět, jaké aktivity tvořící obsah výše jmenovaných subkritérií měli zadavateli nabídnout, aby jejich nabídka obdržela vyšší počet bodů, než nabídka konkurenčního uchazeče. V důsledku nezákonně stanovených citovaných subkritérií se logicky nezákonným stalo i dílčí hodnotící kritérium „Popis zajištění plnění veřejné zakázky“. Úřad tudíž uvádí, že nedostatečně, tj. netransparentně stanovený způsob hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Popis zajištění plnění veřejné zakázky“ vyvolal nepřezkoumatelnost hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria, a tím i nezákonnost celého zadávacího řízení.

82. K tomu Úřad dodává, že pokud tedy zadavatel zvolí pro zadání veřejné zakázky subjektivní dílčí hodnotící kritéria, přičemž zároveň stanoví jejich váhy, pak tato kritéria a způsob jejich hodnocení musí v zadávací dokumentaci popsat natolik konkrétně, přesně a jednoznačně, aby bylo každému uchazeči už při zpracování nabídky zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, aby mohly být nabídky uchazeči zpracovány tak, aby byly při hodnocení „úspěšnými“.

83. Z výše uvedených skutečností však vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě neformuloval dostatečně přesně a jednoznačně pravidla pro hodnocení nabídek. Je tak zřejmé, že uchazeči o veřejnou zakázku neměli již ve fázi přípravy svých nabídek jednoznačnou představu o preferencích zadavatele a ohledně takto vymezeného dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ tedy mohla vzniknout na straně uchazečů o veřejnou zakázku jistá interpretační nejistota, neboť, jak již Úřad uvedl výše, není jednoznačné, které aspekty nabídek budou pro zadavatele určující, resp. které údaje uvedené v nabídkách uchazečů bude zadavatel upřednostňovat (např. jaký zdroj pro získávání informací, jaké odborné informace, apod.).

84. K argumentu zadavatele, že Úřad již v oznámení o zahájení správního řízení dovodil, že dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ nebylo dostatečně konkrétní a podrobné, Úřad uvádí, že v oznámení o zahájení správního řízení nekonstatoval, že by citované dílčí hodnotící kritérium bylo nedostatečně konkrétní a podrobné a tudíž v rozporu se zákonem. Úřad v oznámení o zahájení správního řízení pouze konstatoval pochybnost, zda se zadavatel nedopustil správních deliktů a popsal, jakým jednáním ke spáchání správního deliktu mohlo dojít. Bez takového popisu by bylo oznámení o zahájení správního řízení v rozporu se zákonem, neboť by zadavatel nevěděl, o jakém skutku se řízení vede. Konkrétní závěry ohledně spáchání správních deliktů vzniklých v souvislosti s nedostatečnou konkretizací citovaného dílčího hodnotícího kritéria, jakož i úvahy Úřadu, jsou výsledkem vedeného správního řízení a následně tedy součástí odůvodnění tohoto rozhodnutí.

85. Dále zadavatel ve vyjádření uvedl, že pro zadavatele může být stanovení subjektivních hodnotících kritérií neřešitelnou situací, když míru konkrétnosti a podrobnosti lze v takových kritériích vždy zpochybnit a když podle výkladové praxe musí být takové hodnotící kritérium popsáno do každého detailu, aby bylo transparentní.

86. K uvedenému Úřad uvádí, že si je vědom skutečnosti, že nastavení subjektivního hodnotícího kritéria je obtížné a vyžaduje precizní nastavení takového kritéria. Takto to ostatně vnímá i rozhodovací praxe soudů, která primárně akcentovala nastavení jiných než subjektivních hodnotících kritérií (např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 77/2008-45 ze dne 4. 11. 2010 potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 8/2011-117 ze dne 30. 3. 2011 je uvedeno, že: „(…) je zásadně třeba upřednostňovat objektivní hodnotící kritéria před subjektivními (…)“). To ovšem nic nemění na závěru, že subjektivní hodnotící kritéria (resp. jejich využití) možná jsou. O to více pečlivosti však musí zadavatel věnovat jejich formulaci, což zadavatel v posuzovaném případě neučinil; ostatně o jeho pečlivosti v rámci zadávacího řízení a po jeho skončení svědčí i množství opomenutí uveřejňovacích povinností (celkem 18). Pro jistotu účastníka řízení však Úřad považuje za vhodné doplnit, že by bylo možné uvažovat o legitimitě postupu zadavatele v případě volby subjektivních hodnotících kritérií, pokud by z jejich nastavení mohli uchazeči získat představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat. Avšak ani toto minimum podle názoru Úřadu nebylo splněno (viz dále).

87. Aby zadavatel vyhověl požadavkům zákona, zejména dodržení zásady transparentnosti, musí výše popsané povinnosti dostát. K citované námitce zadavatele dále Úřad odkazuje na odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ bylo nastaveno zcela nedostatečně, když bylo stanoveno pouze heslovitě a bez jakýchkoliv bližších konkretizací. Z výše uvedených skutečností je tedy zřejmé, že zadavatel svou povinnost precizního nastavení citovaného dílčího hodnotícího kritéria nenaplnil podle názoru Úřadu ani v minimálním rozsahu.

88. Úřad dále uvádí, že nejednoznačné vymezení způsobu hodnocení dílčích kritérií má kromě vlivu na sestavení nabídek uchazeči o veřejnou zakázku rovněž vliv na samotné hodnocení nabídek hodnotící komisí, neboť ta má povinnost provést hodnocení nabídek přesně podle hodnotících kritérií stanovených zadavatelem v zadávacích podmínkách a nesmí se za účelem dodržení transparentnosti zadávacího řízení jakkoliv odchýlit od daného způsobu hodnocení, neboť jednoznačné vymezení způsobu hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií a následné hodnocení podle těchto kritérií zaručuje objektivní přezkoumání postupu zadavatele, resp. hodnotící komise, směřující k výběru nejvhodnější nabídky.

89. V šetřeném případě tak nejen, že uchazeči neměli jasnou představu o tom, co bude konkrétně hodnoceno v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ (která nabídka bude hodnocena lépe oproti ostatním), ale následně mohla mít i hodnotící komise ztíženou situaci při hodnocení jednotlivých nabídek, jelikož neměla najisto postaveno, které aspekty nabídek a jakým způsobem požaduje zadavatel hodnotit.

90. Jestliže zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci dostatečně jednoznačně a srozumitelně vymezení způsobu hodnocení dílčího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, pak nelze najisto postavit, že v šetřeném zadávacím řízení byla vybrána nejvhodnější nabídka v části 2: Odry, v části 3: Osoblaha, v části 13: Krnov a části 17: Štětí veřejné zakázky, a postup zadavatele tak mohl mít vliv na jejich výběr.

91. Současně také nelze vyloučit, že skutečnost, že zadavatel v rámci popisu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ neuvedl své preference, tedy jaké hodnoty považuje co do splnění jeho potřeb za nejpřínosnější, čímž dodavatelé nemohli získat konkrétní představu o tom, podle čeho a ve vztahu k jakým konkrétním parametrům či aspektům bude jejich nabídka v rámci uvedeného dílčího hodnotícího kritéria hodnocena, mohla vést k tomu, že se někteří potenciální uchazeči rozhodli nepodat nabídku do zadávacího řízení, ačkoliv by jinak byli schopni předmět šetřené veřejné zakázky reálně plnit. Vzhledem k právě řečenému Úřad uvádí, že nezákonný postup zadavatele byl prokazatelně způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zákonné nastavení hodnotících kritérií představuje jeden ze základních prvků soutěže v rámci zadávacího řízení. Jejich nezákonnost má velký odrazující potenciál pro řadu uchazečů, jež by mohli nabídku podat, přitom současně hodnocení podle takto nezákonně vymezených hodnotících kritérií se projevuje ve faktické nepřezkoumatelnosti postupů zadavatele, což má v konečném důsledku vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

92. K tomu Úřad dodává, že nezákonný postup zadavatele, spočívající v netransparentně nastaveném způsobu hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, byl způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky i pokud jde o uchazeče, jejichž nabídky byly hodnoceny. Jelikož zadavatel přiřazoval body za splnění požadavků tvořících obsah dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, resp. jeho subkritérií, podle předem neznámých preferencí, způsobil, že hodnocení nabídek je v této části zcela nečitelné a neprůhledné. Není možné zpětně ověřit, že nabídky hodnocených uchazečů ne/naplňovaly představy zadavatele tak, že získaly vždy konkrétní počet bodů. Tím, že zadavatel při stanovení způsobu hodnocení shora jmenovaného kritéria postupoval v rozporu s požadavky zákona, nelze zpětně přezkoumat, zda byla jako nejvhodnější skutečně vybrána nabídka, tzn. nabídka vybraného uchazeče, která pro zadavatele skýtala, na základě hodnotících kritérií jako celku, nejvýhodnější podmínky plnění. Nezákonný postup zadavatele proto byl bez nejmenších pochyb způsobilý ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

93. Úřad konstatuje, že tím, že se zadavatel dopustil primárního pochybení již při nastavení zadávacích podmínek, resp. při stanovení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, je zřejmé, že nesprávně a netransparentně nastavený způsob hodnocení měl vliv i na následné hodnocení nabídek, čímž došlo ke kumulaci chyb zadavatele v návaznosti na výše popsané primární pochybení zadavatele. Úřad uvádí, že detailně nepřezkoumával hodnocení jednotlivých nabídek, neboť tím, že zadavatel pochybil již v nastavení způsobu hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách, nelze, s ohledem na výše učiněné závěry, postup hodnotící komise, potažmo zadavatele, v šetřeném případě přezkoumat, což bylo Úřadem popsáno v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

94. Jak již uvedl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí sp. zn. R128/2014, zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Jak rovněž konstatoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012 „Pro naplnění skutkové podstaty deliktu je přitom takováto možnost zcela postačující a soudu tedy nezbývá než uzavřít s tím, že žalobce nevyvrátil, že by existovala možnost, že by v případě řádného zadání veřejné zakázky byla podána nabídka další, přičemž nelze vyloučit alespoň potenciální možnost, že by se taková nabídka stala nabídkou vítěznou…K tomu je třeba poukázat na to, že se jedná toliko o možnost (hypotézu), kterou není možné jakkoli prokazovat.“ Zadavatel svým jednáním tak naplnil všechny znaky skutkové podstaty správního deliktu. Obdobně pak v rozhodnutí sp. zn. R406/2013 předseda Úřadu konstatoval, že „v tomto kontextu je třeba poukázat na znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož postačuje pouhá možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, což vyplývá z formulace tohoto ustanovení zákona, cit.: „…nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku“. V rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009 již předseda konstatoval, že „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. …k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“ Je tedy zřejmé, že není nezbytné prokázat, že ke skutečnému podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky fakticky došlo, ale postačí „pouhá“ eventualita, resp. potencialita, podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7. 10. 2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.

95. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu….již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.

96. S ohledem na vše výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 2: Odry, části 3: Osoblaha, části 13: Krnov a části 17: Štětí šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 zákona tím, že nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“ , vč. jeho dílčích subkritérií, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel s vybranými uchazeči v uvedených částech veřejné zakázky Smlouvy o poskytování lokální asistence, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení – výroky V. až XVIII. rozhodnutí

97. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel rozhodl dne 3. 5. 2013 o zrušení části 1: Nové Sedlo, části 4: Ralsko, části 5: Rumburk/Staré Křečany, části 8: Žlutice, části 10: Frýdek-Místek, části 11: Jaroměř a části 14: Mikulovice šetřené veřejné zakázky.

98. Dnem 3. 5. 2013 tedy došlo k ukončení zadávacího řízení ve výše uvedených částech veřejné zakázky.

99. V uvedených částech veřejné zakázky tak lhůta k uveřejnění písemných zpráv zadavatele na profilu zadavatele podle § 85 odst. 4 zákona uplynula dne 20. 5. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacího řízení, tedy od zrušení uvedených částí šetřené veřejné zakázky. K uvedenému Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že patnáctý den pro uveřejnění písemných zpráv na profilu zadavatele připadl na sobotu 18. 5. 2013, posunul se termín splnění na nejbližší pracovní den, tzn. na den 20. 5. 2013.

100. Dále Úřad z dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel rozhodl dne 21. 5. 2013 o zrušení části 6: Šternberk, části 7: Velké Hamry, části 9: Dubí, části 12: Kraslice, části 15: Moravský Beroun a části 16: Poběžovice šetřené veřejné zakázky.

101. K ukončení zadávacího řízení v uvedených částech veřejné zakázky tak došlo dne 21. 5. 2013.

102. Lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele podle § 85 odst. 4 zákona v uvedených částech veřejné zakázky tedy uplynula dne 5. 6. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacího řízení, tedy od zrušení uvedených částí veřejné zakázky.

103. Dne 24. 6. 2013 uzavřel zadavatel na část 2: Odry šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) s vybraným uchazečem Charita Odry.

104. Zadávací řízení tedy bylo v uvedené části veřejné zakázky ukončeno dne 24. 6. 2013.

105. V části 2: Odry veřejné zakázky tak lhůta k uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele podle § 85 odst. 4 zákona uplynula dne 9. 7. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacího řízení, tedy od uzavření smlouvy na realizaci předmětu 2. části veřejné zakázky.

106. Zadavatel dne 15. 7. 2013 uveřejnil na svém profilu souhrnnou písemnou zprávu zadavatele ze dne 8. 7. 2013, která obsahuje údaje vztahující se ke všem částem šetřené veřejné zakázky.

107. Tím, že zadavatel uveřejnil souhrnnou písemnou zprávu zadavatele na svém profilu až dne 15. 7. 2013, uveřejnil písemnou zprávu po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a to o

56 dnů později v části 1: Nové Sedlo, části 4: Ralsko, části 5: Rumburk/Staré Křečany, části 8: Žlutice, části 10: Frýdek-Místek, části 11: Jaroměř a části 14: Mikulovice veřejné zakázky,
40 dnů později v části 6: Šternberk, části 7: Velké Hamry, části 9: Dubí, části 12: Kraslice, části 15: Moravský Beroun a části 16: Poběžovice veřejné zakázky a
6 dnů později v části 2: Odry veřejné zakázky.

108. K argumentu zadavatele, že ze zákona nevyplývá povinnost uveřejňovat písemnou zprávu ke každé části veřejné zakázky zvlášť, a že tudíž není vyloučena možnost vztahovat příslušné lhůty k zadávacímu řízení jako celku, Úřad uvádí, že zadávací řízení je považováno za ukončené, pokud dojde k uzavření smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky nebo pokud dojde ke zrušení zadávacího řízení. V případě, že je veřejná zakázka rozdělena na více částí, jako je tomu např. v šetřené veřejné zakázce, může nastat situace, že zadavatel některé části veřejné zakázky zruší a v dalších částech veřejné zakázky uzavře smlouvy na jejich realizaci. Nicméně k ukončení zadávacího řízení jednotlivých částí veřejné zakázky může docházet průběžně a to v řádu i několika měsíců. Obsahem písemné zprávy je souhrn nejdůležitějších bodů průběhu zadávacího řízení a její uveřejnění napomáhá zvýšit transparentnost zadávacího řízení, přičemž zákon v § 85 odst. 4 stanoví lhůtu 15 dnů k jejímu uveřejnění na profilu zadavatele od okamžiku ukončení zadávacího řízení. Dále z ustanovení § 98 odst. 4 zákona vyplývá, že pokud je veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení zákona týkající se postupu zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Každá část veřejné zakázky tak může mít svůj vlastní průběh zadávacího řízení.

109. Právě s ohledem na zajištění transparentnosti zadávacího řízení, s ohledem na rozdílné okamžiky ukončení zadávacích řízení jednotlivých částí veřejné zakázky a s ohledem na ustanovení § 98 odst. 4 zákona, by měla být ke každému zadávacímu řízení týkajícímu se části veřejné zakázky vyhotovena písemná zpráva a ta následně uveřejněna ve lhůtě stanovené § 85 odst. 4 zákona.

110. Na základě výše uvedených skutečností považuje Úřad za prokázané, že zadavatel v části 1: Nové Sedlo, části 4: Ralsko, části 5: Rumburk/Staré Křečany, části 8: Žlutice, části 10: Frýdek-Místek, části 11: Jaroměř, části 14: Mikulovice veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 85 odst. 4 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o uvedených částech veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím zadavatele o zrušení uvedených částí předmětné veřejné zakázky ze dne 3. 5. 2013, tedy nejpozději do dne 20. 5. 2013, ale až dne 15. 7. 2013.

111. Dále má Úřad na základě výše uvedených skutečností za prokázané, že zadavatel v části 6: Šternberk, části 7: Velké Hamry, části 9: Dubí, části 12: Kraslice, části 15: Moravský Beroun, části 16: Poběžovice veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 85 odst. 4 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o uvedených částech veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím zadavatele o zrušení uvedených částí předmětné veřejné zakázky ze dne 21. 5. 2013, tedy nejpozději do dne 5. 6. 2013, ale až dne 15. 7. 2013.

112. Současně má Úřad na základě výše uvedených skutečností za prokázané, že zadavatel v části 2: Odry veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 85 odst. 4 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o uvedené části veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno uzavřením Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Charita Odry ze dne 24. 6. 2013, tedy do dne 9. 7. 2013, ale až dne 15. 7. 2013.

113. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích V. až XVIII. tohoto rozhodnutí.

Právní posouzení – výroky XIX. až XXII. rozhodnutí

114. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona má veřejný zadavatel uveřejnit na profilu zadavatele také smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů ode dne jejího uzavření podle § 147a odst. 2 zákona.

115. K problematice uveřejňování smluv uzavřených na veřejnou zakázku včetně všech jejich změn a dodatků podle § 147a odst. 2 zákona Úřad nejprve uvádí, že povinnost uveřejnění v něm stanovená se vztahuje pouze na veřejného zadavatele.

116. Jak však již Úřad dovodil výše, je zadavatel veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona, neboť je organizační složkou České republiky (podrobněji viz bod 25. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného důvodu byl zadavatel povinen postupovat v šetřené veřejné zakázce v souladu s § 147a odst. 2 zákona.

117. Jak již bylo uvedeno výše, uzavřel zadavatel dne 24. 6. 2013 na část 2: Odry veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) s vybraným uchazečem Charita Odry.

118. Zadávací řízení tedy bylo v uvedené části veřejné zakázky ukončeno dne 24. 6. 2013.

119. Lhůta k uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele podle § 147a odst. 2 zákona v uvedené části veřejné zakázky tak uplynula dne 9. 7. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacího řízení, tedy od uzavření smlouvy na realizaci předmětu uvedené části veřejné zakázky.

120. Dále uzavřel zadavatel dne 29. 6. 2013 na část 13: Krnov šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/076-0) s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona.

121. Zadávací řízení tak bylo v uvedené části veřejné zakázky ukončeno dne 29. 6. 2013.

122. Zadavatel dále uzavřel dne 30. 6. 2013 na část 3: Osoblaha šetřené veřejné zakázky Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/078-0) s vybraným uchazečem obec Osoblaha.

123. Zadávací řízení tedy bylo v uvedené části veřejné zakázky ukončeno dne 30. 6. 2013.

124. Lhůta k uveřejnění uzavřených smluv na profilu zadavatele podle § 147a odst. 2 zákona v uvedených částech veřejné zakázky tak uplynula dne 15. 7. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacích řízení, tedy od uzavření smluv na realizaci předmětu uvedených částí veřejné zakázky. K uvedenému Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že v případě lhůty pro uveřejnění uzavřené smlouvy na část 13: Krnov šetřené veřejné zakázky připadl patnáctý den na neděli 14. 7. 2013, posunul se termín splnění na nejbližší pracovní den, tzn. na den 15. 7. 2013.

125. Dne 1. 7. 2013 zadavatel uzavřel Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/079-0) s vybraným uchazečem město Štětí na část 17: Štětí šetřené veřejné zakázky.

126. Zadávací řízení tak bylo v uvedené části veřejné zakázky ukončeno dne 1. 7. 2013.

127. Lhůta k uveřejnění uzavřené smlouvy na profilu zadavatele podle § 147a odst. 2 zákona v uvedené části veřejné zakázky tak uplynula dne 16. 7. 2013, tj. patnáctý den od ukončení zadávacího řízení, tedy od uzavření smlouvy na realizaci předmětu uvedené části veřejné zakázky.

128. Zadavatel uveřejnil uzavřené smlouvy k výše uvedeným částem veřejné zakázky na svém profilu až dne 20. 4. 2015.

129. Tím, že zadavatel uveřejnil uzavřené smlouvy na svém profilu až dne 20. 4. 2015, uveřejnil tyto smlouvy po uplynutí zákonem stanovené lhůty, a to o

650 dnů později v části 2: Odry veřejné zakázky,
644 dnů později v části 3: Osoblaha a části 13: Krnov veřejné zakázky a
643 dnů později v části 17: Štětí veřejné zakázky.

130. K výše uvedeným skutečnostem Úřad dále uvádí, že zadavatel ve vyjádření ze dne 10. 12. 2015 mimo jiné uvedl i to, že všechny smlouvy uveřejnil na svém profilu již dne 15. 7. 2013 a to ve formátu doc, a dále že tyto smlouvy jsou sice označeny jako „návrh“, ale jedná se o smlouvy, které jsou obsahově shodné se smlouvami uveřejněnými dne 20. 4. 2015 ve formátu pdf.

131. K uvedenému Úřad uvádí, že zadavatel na svém profilu opravdu dne 15. 7. 2013 uveřejnil výše uvedené smlouvy, a to ve formátu doc, přičemž z obsahu smluv je zřejmé, kdo je smluvní stranou, co je předmětem smlouvy, i to, za jakou částku má být předmět smlouvy realizován. Nicméně z obsahu smluv dále vyplývá, že nabývají platnosti a účinnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami. Smlouvy uveřejněné na profilu zadavatele v roce 2013 však neobsahují ani datum podpisu smluv, ani podpisy smluvních stran. Z uvedených skutečností vyplývá, že ze smluv uveřejněných na profilu zadavatele nelze zjistit, zda se jedná o smlouvy, které byly skutečně uzavřeny, či zda se jedná pouze o návrhy smluv, které byly součástí nabídek vybraných uchazečů.

132. Jelikož smlouvy nabývají platnosti a účinnosti až dnem jejich podpisu oběma smluvními stranami, tedy k jejich uzavření dochází až dnem podpisu oběma smluvními stranami a podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona má zadavatel na svém profilu uveřejnit uzavřenou smlouvu, je zřejmé, že na profilu zadavatele mají být uveřejněny takové smlouvy, které splňují uvedené požadavky. Smlouvy uveřejněné zadavatelem na profilu již dne 15. 7. 2013 tyto požadavky nesplňují a tudíž jejich uveřejnění nelze považovat za uveřejnění v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu Úřad považuje za smlouvy uveřejněné podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 174a odst. 2 zákona až smlouvy uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 4. 2015.

133. Zadavatel dále ve vyjádření ze dne 10. 12. 2015 uvedl, že Úřad vede správní řízení pod sp. zn. S0824/2015, jehož je účastníkem, a ve kterém je řešena skutkově shodná situace, a to uveřejnění smluv ve formátu doc v roce 2013 a následně ve formátu pdf v roce 2015, avšak citované správní řízení zahájil Úřad ve věci spáchání správních deliktů za pozdní uveřejnění smluv ve formátu doc v roce 2013.

134. K uvedenému Úřad uvádí, že je mu z úřední činnosti známo, že vede správní řízení pod sp. zn. S0824/2015, jehož účastníkem je zadavatel. Současně je Úřadu známo, že byl zadavatel přípisem č. j. ÚOHS-S0824/2015/VZ-44241/2015/543/MPr ze dne 17. 12. 2015 seznámen s novými skutečnostmi, které budou předmětem uvedeného správního řízení, přičemž z citovaného přípisu vyplývá, že Úřad v oznámení o zahájení uvedeného správního řízení ze dne 26. 11. 2015 uvedl chybné datum uveřejnění uzavřených smluv na profilu zadavatele a to den 24. 7. 2013 namísto data uveřejnění uzavřených smluv dne 3. 6. 2015, a že tudíž Úřad považuje za rozhodný den uveřejnění smluv na profilu zadavatele den 3. 6. 2015. Z uvedených skutečností je zřejmé, že Úřad v obou správních řízeních posuzuje uveřejnění smluv ve formátu doc v roce 2013 a následně ve formátu pdf v roce 2015 shodně.

135. Na základě výše uvedených skutečností považuje Úřad za prokázané, že zadavatel v části 2: Odry veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) uzavřenou dne 24. 6. 2013 s vybraným uchazečem Charita Odry ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 9. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015.

136. Dále má Úřad na základě výše uvedených skutečností za prokázané, že zadavatel v části 3: Osoblaha a části 13: Krnov veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/078-0) uzavřenou dne 30. 6. 2013 s vybraným uchazečem obec Osoblaha a Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/076-0) uzavřenou dne 29. 6. 2013 s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona ve lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření, tedy nejpozději do dne 15. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015.

137. Současně má Úřad na základě výše uvedených skutečností za prokázané, že zadavatel v části 17: Štětí veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/079-0) uzavřenou dne 1. 7. 2013 s vybraným uchazečem město Štětí ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 16. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015.

138. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích XIX. až XXII. tohoto rozhodnutí.

Uložení sankce – výrok XXIII. rozhodnutí

139. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

140. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

141. Ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání části 2: Odry, části 3: Osoblaha, části 13: Krnov a části 17: Štětí šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu s § 44 odst. 1 a odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když nestanovil v bodě 14. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace transparentně dílčí hodnotící kritérium „Způsob zajištění plnění veřejné zakázky“, vč. jeho dílčích subkritérií, a způsob jeho hodnocení v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky tak, aby si uchazeči o předmětnou část veřejné zakázky mohli udělat jasnou představu o tom, jaké řešení bude zadavatel preferovat, když zde pouze heslovitě vymezil obsah jednotlivých hodnocených činností bez jakýchkoliv bližších konkretizací a bez uvedení svých priorit a požadavků, které budou hodnoceny lépe než ostatní, přičemž tímto postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavřel s vybranými uchazeči v uvedených částech veřejné zakázky Smlouvy o poskytování lokální asistence.

142. Ve výrocích V. až XVIII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 85 odst. 4 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemné zprávy v části 1: Nové Sedlo, části 4: Ralsko, části 5: Rumburk/Staré Křečany, části 8: Žlutice, části 10: Frýdek-Místek, části 11: Jaroměř, části 14: Mikulovice veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím zadavatele o zrušení uvedených částí veřejné zakázky ze dne 3. 5. 2013, tedy nejpozději do dne 20. 5. 2013, ale až dne 15. 7. 2013, dále že neuveřejnil na profilu zadavatele písemné zprávy v části 6: Šternberk, části 7: Velké Hamry, části 9: Dubí, části 12: Kraslice, části 15: Moravský Beroun, části 15: Poběžovice veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím zadavatele o zrušení uvedených částí veřejné zakázky ze dne 21. 5. 2013, tedy nejpozději do dne 5. 6. 2013, ale až dne 15. 7. 2013, a že neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu v části 2: Odry veřejné zakázky ve lhůtě do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, které bylo ukončeno uzavřením Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) mezi zadavatelem a vybraným uchazečem Charita Odry, tedy do dne 9. 7. 2013, ale až dne 15. 7. 2013.

143. Ve výrocích XIX. až XXII. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele Smlouvu o poskytování lokální asistence uzavřenou v části 2: Odry veřejné zakázky dne 24. 6. 2013 s vybraným uchazečem Charita Odry ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 9. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015. Dále zadavatel v části 3: Osoblaha a části 13: Krnov veřejné zakázky neuveřejnil Smlouvy o poskytování lokální asistence uzavřené dne 30. 6. 2013 s vybraným uchazečem obec Osoblaha a dne 29. 6. 2013 s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona ve lhůtě do 15 dnů od jejich uzavření, tedy nejpozději do dne 15. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015. V části 17: Štětí veřejné zakázky neuveřejnil zadavatel Smlouvu o poskytování lokální asistence uzavřenou dne 1. 7. 2013 s vybraným uchazečem město Štětí ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději do dne 16. 7. 2013, ale až dne 20. 4. 2015.

144. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správních deliktů odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

145. K uvedenému Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

146. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto rozhodnutí), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.

147. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona ve znění pozdějších předpisů. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 26. 10. 2015, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 30. 11. 2015.

148. Ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí došlo ve dnech 24. 6. 2013, 29. 6. 2013, 30. 6. 2013 a 1. 7. 2013, kdy zadavatel uzavřel s vybranými uchazeči v části 2: Odry, části 3: Osoblaha, části 13: Krnov a části 17: Štětí smlouvy na realizaci předmětu veřejné zakázky uvedených částí.

149. Ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích V. až XVIII. tohoto rozhodnutí došlo v části 1: Nové Sedlo, části 4: Ralsko, části 5: Rumburk/Staré Křečany, části 8: Žlutice, části 10: Frýdek-Místek, části 11: Jaroměř, části 14: Mikulovice veřejné zakázky dne 21. 5. 2013, v části 6: Šternberk, části 7: Velké Hamry, části 9: Dubí, části 12: Kraslice, části 15: Moravský Beroun, části 16: Poběžovice veřejné zakázky dne 6. 6. 2013, a v části 2: Odry veřejné zakázky dne 10. 7. 2013, tedy den následující po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění písemných zpráv zadavatele vztahujících se k uvedeným částem veřejné zakázky na profilu zadavatele.

150. Ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích XIX. až XXII. tohoto rozhodnutí došlo v části v části 2: Odry veřejné zakázky dne 10. 7. 2013, v části části 3: Osoblaha a části 13: Krnov veřejné zakázky dne 16. 7. 2013 a v části 17: Štětí veřejné zakázky dne 17. 7. 2013, tedy den následující po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění uzavřených smluv na realizaci předmětu uvedených částí veřejné zakázky na profilu zadavatele.

151. Vzhledem k uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že k zániku odpovědnosti za spáchání správních deliktů nedošlo.

152. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

153. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt se uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

154. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až XXII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a sp. zn. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

155. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl „varován“ odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

156. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

157. V daném případě se zadavatel dopustil dvaceti dvou správních deliktů, a to čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a osmnácti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V případě správního deliktu spáchaného podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona lze uložit pokutu do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000,- Kč, pokud celkovou cenu zakázky nelze zjistit. V případě správního deliktu spáchaného podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč.

158. Cena části 2: Odry veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, je uvedena v článku III. „Cena za plnění veřejné zakázky“ Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/077-0) uzavřené dne 24. 6. 2013 s vybraným uchazečem Charita Odry a činí 447 000,- Kč. Horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. částku ve výši 44 700,- Kč.

159. Cena části 3: Osoblaha veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, je uvedena v článku III. „Cena za plnění veřejné zakázky“ Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/078-0) uzavřené dne 30. 6. 2013 s vybraným uchazečem obec Osoblaha a činí 567 900,- Kč s DPH. Horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. částku ve výši 56 790,- Kč.

160. Cena části 13: Krnov veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, je uvedena v článku III. „Cena za plnění veřejné zakázky“ Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/076-0) uzavřené dne 29. 6. 2013 s vybraným uchazečem Občanské sdružení Lexikona a činí 450 000,- Kč. Horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. částku ve výši 45 000,- Kč.

161. Cena části 17: Štětí veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, je uvedena v článku III. „Cena za plnění veřejné zakázky“ Smlouvy o poskytování lokální asistence (č. smlouvy 13/079-0) uzavřené dne 1. 7. 2013 s vybraným uchazečem město Štětí a činí 557 400,- Kč s DPH. Horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona činí 10 % z této částky, tj. částku ve výši 55 740,- Kč.

162. Naproti tomu horní hranice pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona je stanovena částkou ve výši 20 000 000,- Kč.

163. Jako závažnější Úřad tudíž shledal správní delikty podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jichž se zadavatel dopustil jednáním popsaným ve výrocích V. až XXII. tohoto rozhodnutí, neboť horní hranice možné pokuty, kterou lze zadavateli za spáchání každého z těchto správních deliktů uložit, je 20 000 000,- Kč.

164. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných správních deliktů a k dalším správním deliktům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. Úřad tedy přistoupil k uložení pokuty za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona uvedeného ve výroku XIX. tohoto rozhodnutí a ke zbývajícím správním deliktům přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

165. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

166. Hlavním kritériem, které je podle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

167. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného správního deliktu, Úřad konstatuje, že závažnost spáchaného správního deliktu spatřuje právě ve způsobeném následku, neboť postupem zadavatele došlo v části 2: Odry šetřené veřejné zakázky k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu zadavatele ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Pouze za předpokladu, že zadavatel na svém profilu bude zákonem stanovené údaje uveřejňovat včas, budou takové informace uvedené na profilu zadavatele úplné a spolehlivé, což je nezbytnou podmínkou transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, jíž jsou informace uvedené na profilu zadavatele určeny.

168. Zadavatel svým protiprávním postupem omezil možnost veřejnosti seznámit se s obsahem příslušné smlouvy, čímž de facto eliminoval veřejnou kontrolu vynakládání veřejných prostředků. V případě neuveřejnění uzavřené smlouvy v zákonné lhůtě se sice jedná o nesplnění povinnosti uveřejnění stanovené zákonem a naplnění této zákonné povinnosti nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, nicméně na stupnici závažnosti stojí na jednom z nižších stupňů například oproti situaci, kdy zadavatel podle zákona vůbec nepostupuje, nebo kdy eliminuje či narušuje soutěžní prostředí, neboť nesplnění povinnosti uveřejnění uzavřené smlouvy v zákonné lhůtě samo o sobě není způsobilé ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, čímž se závažnost tohoto správního deliktu snižuje.

169. Jde-li o způsob spáchání správního deliktu, Úřad po posouzení případu neshledal žádné relevantní skutečnosti, které by měly být v rámci posouzení výše pokuty v tomto směru zohledněny.

170. Jak je uvedeno v bodě 164. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke správním deliktům uvedeným ve výrocích I. až XVIII. a XX. až XXII. tohoto rozhodnutí Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

171. Jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že v případě „uveřejňovacích“ povinností podle § 85 odst. 4 zákona a § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona došlo k napravení závadného stavu ze strany zadavatele. Zadavatel napravil své pochybení ještě předtím, než se Úřad o již v té době napraveném pochybení zadavatele dozvěděl na základě podnětu a zahájil v této věci správní řízení z moci úřední.

172. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k době spáchání správního deliktu, neboť jak Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

173. K otázce doby spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že ke spáchání správního deliktu zadavatelem došlo před více než dvěma lety. Prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který je za spáchání správního deliktu ukládán, Úřad posoudil v šetřené veřejné zakázce v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015 jako polehčující okolnost.

174. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. Ze schváleného rozpočtu zadavatele na rok 2015 uveřejněného na internetových stránkách http://www.vlada.cz/cz/urad-vlady/rozpocet/schvaleny-rozpocet-kapitoly-304-urad-vlady-cr-29180/ Úřad zjistil, že příjmy zadavatele za rok 2015 byly stanoveny ve výši 26 789 443,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje, považovat za likvidační.

175. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

176. Úřad nad rámec uvedeného doplňuje, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Kromě toho může zadavatel, nemůže-li uhradit pokutu z rozpočtových zdrojů, využít jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

177. Vzhledem k výše uvedenému přistoupil Úřad k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku XXIII. tohoto rozhodnutí.

178. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

otisk úředního razítka

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

Obdrží

Česká republika - Úřad vlády České republiky, nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1 - Malá Strana

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Minimální počet hodin pro administrativní a odborné práce je 120 hodin měsíčně. Přesné zadání a poměr odborných a administrativních prací v daném měsíci určí lokální konzultant.

[2] Minimální počet hodin pro administrativní a odborné práce je ve druhém roce plnění 50 hodin měsíčně. Přesné zadání a poměr odborných a administrativních prací v daném měsíci určí lokální konzultant.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: