Rozhodnutí: S0754/2015/VZ-44981/2015/531/JDo

Instance I.
Věc Komplexní řešení nákupního systému
Účastníci
  1. Olomoucký kraj
  2. TESCO SW a.s.
  3. Tender systems s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 1. 1. 2016
Dokumenty file icon dokument ke stažení 567 KB

Č. j.: ÚOHS-S0754/2015/VZ-44981/2015/531/JDo

 

16. prosince 2015

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23.10.2015, na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany,
  • navrhovatel – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany,
  • vybraný uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6,

 

ve věci veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a dne 9.6.2015,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a dne 9.6.2015, postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že provedl posouzení prokázání splnění kvalifikace vybraného uchazeče – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 – v rozporu se zásadou transparentnosti, když posoudil prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) citovaného zákona uvedeného v bodu 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace v případě shora jmenovaného vybraného uchazeče jako splněné, ačkoli z obsahu dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, zda tento uchazeč předmětný technický kvalifikační předpoklad v zadavatelem požadovaném rozsahu splňuje či nikoli, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkony zadavatele – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – spojené s posouzením splnění technických kvalifikačních předpokladů uchazeče – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 – zaznamenané v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, a současně ruší i všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015 v předmětném zadávacím řízení.

III.

Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany – ukládá:

 

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] do Věstníku veřejných zakázek dne 11.5.2015 a uveřejnil dne 12.5.2015, pod ev. č. 511161, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V bodu II.1.5) oznámení o zakázce zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky jako „zavedení komplexního řešení nákupního systému v prostředí Olomouckého kraje a jeho příspěvkových organizací. Základním principem řešení nákupního systému je možnost nakupování komodit a služeb ve třech základních kategoriích – nakupování strategických komodit, nakupování soutěžených komodit a volné nákupy. Komplexní nákupní systém musí dále umožňovat generování controllingových sestav, reportingu a dalších provozních analýz. Předmětem veřejné zakázky je v neposlední řadě poskytování technické a konzultační podpory.

3. Zadavatel stanovil v bodu II.2.1) oznámení o zakázce předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 4 000 000,- Kč bez DPH.

4. Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zakázce dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž v bodu IV.3.4) oznámení o zakázce určil lhůtu pro podání nabídek, a to do 4.6.2015. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem následně změněna na 23.6.2015.

5. Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky stanoveným v bodu IV.2.1) oznámení o zakázce byla ekonomická výhodnost nabídky. Dílčími hodnotícími kritérii byly podle čl. 11.1. „ZÁKLADNÍ HODNOTÍCÍ KRITÉRIUM PRO ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ zadávací dokumentace:

  • celková nabídková cena (váha 40 %),
  • kvalita navrhovaného řešení (váha 60 %) s níže uvedenými subkritérii

§ popis řešení komplexního nákupního systému (váha 50 %),

§ vhodnost návrhu řešení komplexního nákupního systému (váha 50 %).

6. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 24.6.2015 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel celkem pět nabídek na plnění předmětné veřejné zakázky, a to včetně nabídky podané uchazečem – TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany (dále jen „navrhovatel“) – přičemž všechny podané nabídky vyhověly požadavkům zadavatele podle § 71 odst. 9 zákona. Do další fáze šetřeného zadávacího řízení tudíž postoupilo všech pět nabídek.

7. Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 vyplývá, že uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6 (dále jen „vybraný uchazeč“) – splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu.

8. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015, v rámci posouzení nabídek nedošlo k vyřazení nabídky žádného z uchazečů. Z předmětné zprávy rovněž plyne, že hodnotící komise po provedeném hodnocení doporučila zadavateli jako nejvhodnější nabídku nabídku podanou vybraným uchazečem.

9. Zadavatel se s doporučením hodnotící komise ztotožnil, když svým rozhodnutím ze dne 18.9.2015 vybral jako nejvhodnější nabídku, nabídku podanou vybraným uchazečem. Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obdržel navrhovatel dne 18.9.2015. 

10. Dne 5.10.2015 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne.

Obsah námitek

11. Navrhovatel námitkami brojí zejména proti splnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem a v dalším proti posouzení a hodnocení nabídek zadavatelem.

12. Navrhovatel v námitkách předně uvádí, že vybraný uchazeč předložil ve své nabídce osvědčení o referenční službě realizované pro České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „České dráhy, a.s.“), přičemž plnění spočívající v implementaci bylo vybraným uchazečem realizováno v období od 06/2011 do 01/2012, a plnění spočívající v provozu v období od 01/2012 do 12/2014. Navrhovatel je přesvědčen, že u předmětné referenční služby nebyla splněna rozhodná doba požadovaná zadavatelem v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, neboť značná část realizace plnění referenční služby probíhala před začátkem rozhodné doby (tj. skončením lhůty pro podání nabídek). Navrhovatel dále s ohledem na fakt, že na referenčním listu v řádku „označení osoby, která doklad vyhotovila“ nelze identifikovat osobu vyhotovující uvedený referenční list, usuzuje, že takové osvědčení o řádném plnění referenční služby není způsobilé k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů.

13. Dále se navrhovatel v námitkách vyjadřuje k nabídkové ceně vybraného uchazeče, přičemž předesílá, že postup zadavatele při posuzování nabídkové ceny vybraného uchazeče je nepřezkoumatelný, neboť zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pouze konstatoval, že nabídková cena vybraného uchazeče ve výši 45 % z přepokládané hodnoty veřejné zakázky není mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Navrhovatel uvádí, že zadavatel se nikterak nezabýval stanovisky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) uvedenými v rozhodnutích č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20.1.2015 a č. j. ÚOHS-S0405,0417/2015/VZ-26435/2015/532/ZČa ze dne 4.9.2015, jakož ani se stanoviskem Krajského soudu v Brně vyjádřeném v rozsudku č. j. 62 Af 88/2012-75 ze dne  21.11.2013, podle nichž je, obecně řečeno, zadavatel při posuzování nabídkových cen z hlediska výskytu mimořádně nízké nabídkové ceny povinen postupovat obezřetně, přičemž jej stíhá povinnost přezkoumatelným způsobem zdůvodnit, proč žádnou z nabídkových cen neshledal mimořádně nízkou.

14. Navrhovatel má v námitkách dále za to, že hodnotící komise v rámci dílčího hodnotícího kritéria „kvalita navrhovaného řešení“ přidělovala odlišné počty bodů nabídkám, jejichž slovní hodnocení se většinou shodovala. Za účelem podpory právě řečeného navrhovatel provádí zevrubnou komparaci slovních hodnocení jednotlivých nabídek, jež byla učiněna hodnotící komisí. Vzhledem k výše řečenému je tak navrhovatel přesvědčen, že hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „kvalita navrhovaného řešení“ je zpětně nepřezkoumatelné, a tudíž netransparentní.

Rozhodnutí zadavatele o námitkách

15. O námitkách navrhovatele rozhodl zadavatel svým rozhodnutím ze dne 14.10.2015, které bylo navrhovateli doručeno dne 15.10.2015, tak, že jim nevyhověl, a to z dále popsaných důvodů. 

16. Pokud jde o námitku navrhovatele vůči nesplnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, pak zadavatel v předmětném rozhodnutí konkrétně uvedl: „Komise pro posouzení kvalifikace zapsala obě zakázky (referenční zakázky předložené vybraným uchazečem, pozn. Úřadu)  do protokolu o posouzení kvalifikace v souladu s § 59 odst. 5 zákona. (…) V položce „Fin. hodnota nákupů v Kč bez DPH“ byl u druhé referenční zakázky omylem uveden finanční objem zakázky namísto požadované finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému. (…) K prokázání kvalifikace postačovalo předložení jedné služby zahrnující implementaci komplexního nákupního systému. Na základě předložených dokladů uznala komise pro posouzení kvalifikace referenční zakázku pro ČR – Ministerstvo průmyslu o obchodu a v protokolu označila tuto část kvalifikace za prokázanou. Zadavatel má za to, že kvalifikace byla prokázaná a následně posouzená v souladu se zákonem a tedy nedošlo k diskriminaci ostatních uchazečů ani k porušení rovného zacházení.“

17. Ve vztahu k námitce navrhovatele týkající se údajné mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného uchazeče zadavatel uvedl, že v porovnání s předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, tj. částkou 4 000 000 Kč, vybraný uchazeč nabídl cenu ve výši 1 800 000 Kč bez DPH (tj. 45 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky) a navrhovatel nabídl cenu ve výši 2 335 000 Kč bez DPH (tj. 58,35 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky), což představuje rozdíl cca 13 %, jenž podle názoru zadavatele není zásadní. Podle slov zadavatele se hodnotící komise otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny řádně zabývala, avšak neshledala, že by některá z podaných nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahovala.

18. K námitce navrhovatele, která se týkala hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „kvalita navrhovaného řešení“, zadavatel sdělil, že hodnocení nabídek bylo srovnatelné a transparentní, čehož důkazem je, mimo jiného, popis hodnocení jednotlivých uchazečů uvedený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015. Zadavatel má za to, že hodnotící komise dostatečným způsobem odůvodnila počet přidělených bodů, tak, aby hodnocení bylo zpětně přezkoumatelné. Pokud jde o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, zadavatel konstatuje, že předmětná zpráva splňuje veškeré náležitosti požadované zákonem a hodnotící komise v ní uvedla veškeré relevantní skutečnosti.

19. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 23.10.2015 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu.

II. OBSAH NÁVRHU

20. Z návrhu navrhovatele vyplývá, že je podán proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015 a úkonům zadavatele souvisejících s hodnocením nabídek a posouzením prokázání kvalifikace vybraného uchazeče.

21. Navrhovatel se v úvodu návrhu primárně věnuje posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, který technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona prokazoval referenční službou, jež podle navrhovatele nebyla realizována v rozhodném období. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel se uvedenou námitkou v rozhodnutí o námitkách věcně nezabýval, pouze v obecné rovině konstatoval, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona prokázal více referenčními zakázkami, přičemž hodnotící komise uznala pro posouzení kvalifikace vybraného uchazeče referenční službu realizovanou pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Navrhovatel však podotýká, že finanční hodnota nákupů předmětné referenční služby činila pouze 224 000 Kč bez DPH, tudíž nesplňovala požadavek zadavatele vymezený v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, aby souhrnná hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému dosahovala alespoň v jednom referenčním roce minimálně 10 mil. Kč bez DPH.

22. Ve světle shora řečeného má navrhovatel za to, že vybraný uchazeč nemohl prokázat splnění daného technického kvalifikačního předpokladu prostřednictvím referenční služby realizované pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud zadavatel při posuzování splnění kvalifikace vybraným uchazečem přihlédl k referenční službě realizované pro České dráhy, a.s., pak se měl v rozhodnutí o námitkách ze dne 14.10.2015 vypořádat s argumentem navrhovatele, že tato referenční služba nebyla realizována v rozhodném období, což však zadavatel neučinil.

23. Navrhovatel se v další části návrhu vyjadřuje k otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny hodnotící komisí, přičemž předesílá, že se zadavatel v rozhodnutí o jím podaných námitkách nijak nevypořádal se stanovisky Úřadu, resp. Krajského soudu v Brně, vztahujícími se k problematice mimořádně nízké nabídkové ceny, na něž zadavatele v námitkách upozornil (viz bod 13. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

24. V poslední části návrhu se navrhovatel věnuje hodnocení nabídek z hlediska dílčího hodnotícího kritéria „kvalita navrhovaného řešení“, přičemž podotýká, že jeho argumenty týkající se nepřezkoumatelnosti hodnocení podaných nabídek v rámci shora jmenovaného hodnotícího kritéria, jež vznesl v námitkách, nebyly zadavatelem v rozhodnutí o námitkách přesvědčivě vyvráceny.

25. Na základě všech výše uvedených argumentů proto navrhovatel v závěru jeho návrhu Úřadu navrhuje vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky zadavateli. Dále navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. Pokud Úřad neshledá důvody pro zrušení celého zadávacího řízení, pak navrhovatel navrhuje uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o splnění kvalifikace vybraným uchazečem, ve zrušení zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, jakož i ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

26. Podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 23.10.2015, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen taktéž dne 23.10.2015.

27. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:

  • zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč.

28. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-S0754/2015/VZ- 36395/2015/531/VNe ze dne 27.10.2015.

29. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S0754/2015/VZ-38702/2015/531/JDo ze dne 10.11.2015 o předběžném opatření Úřad zadavateli uložil na návrh navrhovatele zákaz uzavřít smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku. 

30. Usnesením č. j. ÚOHS-S0754/2015/VZ-40517/2015/531/JDo ze dne 25.11.2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu pro vyjádření k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2.11.2015

31. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 2.11.2015, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.

32. Zadavatel se v úvodu svého stanoviska vyjadřuje k námitce navrhovatele týkající se posouzení kvalifikace vybraného uchazeče. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí o námitkách ze dne 14.10.2015, a dále uvádí, že vybraný uchazeč v nabídce předložil dvě osvědčení o realizaci referenčních služeb, a to osvědčení o referenční službě realizované pro České dráhy, a.s., a osvědčení o referenční službě realizované pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu, přičemž obě referenční služby byly zapsány do protokolu o posouzení kvalifikace. V položce „Finanční hodnota nákupů v Kč bez DPH“ byl u referenční zakázky realizované pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu omylem uveden finanční objem veřejné zakázky, namísto v zadávacích podmínkách vyžadované finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím nákupního a evidenčního systému. Zadavatel poznamenává, že uvedená nesprávnost byla opravena v rozhodnutí o námitkách ze dne 14.10.2015. Zadavatel uvádí, že k prokázání předmětného kvalifikačního předpokladu postačovalo předložení jedné referenční zakázky (významné služby) zahrnující implementaci komplexního nákupního systému, přičemž vzhledem k tomu, že vybraným uchazečem předložená referenční zakázka realizovaná pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu splňovala všechny požadavky zadavatele, a to včetně souhrnné finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému ve výši 10 mil. Kč bez DPH, byla kvalifikace vybraného uchazeče posouzena jako splněná.

33. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, že nabídková cena vybraného uchazeče je mimořádně nízká, pak zadavatel uvádí, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně přesně definován, přičemž posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky náleží výlučně do kompetence hodnotící komise. Hodnotící komise se posouzením výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zabývala na svém druhém jednání, což je zaznamenáno v bodě 5.1. „Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny“ protokolu o 2. jednání hodnotící komise ze dne 3.9.2015. Zadavatel poukazuje na to, že nabídkové ceny jednotlivých uchazečů se liší především podle toho, zda tito disponují požadovaným softwarem, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise neshledala u žádného z uchazečů mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebylo třeba si vyžádat písemné zdůvodnění nabídkové ceny dle § 77 zákona.

34. Ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu „kvalita navrhovaného řešení“ zadavatel konstatuje, že všechny nabídky byly v rámci daného kritéria hodnoceny zcela v souladu se zadávacími podmínkami, jakož i v souladu se zákonem, přičemž za účelem podpory právě řečeného zadavatel předkládá podrobnou argumentaci.

35. Závěrem svého stanoviska zadavatel opakuje, že v celém zadávacím řízení postupoval plně v souladu se zákonem.

Vyjádření vybraného uchazeče ze dne 9.11.2015

36. Vybraný uchazeč se k oznámení o zahájení správního řízení č. j.  ÚOHS-S0754/2015/VZ- 36395/2015/531/VNe ze dne 27.10.2015 vyjádřil přípisem ze dne 9.11.2015, který Úřad obdržel dne 10.11.2015.

37. Vybraný uchazeč v úvodu svého stanoviska uvádí, že v postupu zadavatele v zadávacím řízení neshledává rozpor se zákonem ani jinými právními předpisy, jakož ani rozpor s judikatorní činností Úřadu a příslušných soudů.

38. Pokud se jedná o posouzení jeho kvalifikace na šetřenou veřejnou zakázku, pak vybraný uchazeč konstatuje, že technický kvalifikační předpoklad vymezený v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace jednoznačně prokázal. K referenční zakázce realizované pro České dráhy, a.s., kterou navrhovatel označil za veřejnou zakázku nerealizovanou v rozhodném období, tj. v posledních 3 letech před skončením lhůty pro podání nabídek, vybraný uchazeč uvádí, že ze strany 39 jeho nabídky jednoznačně vyplývá, že předmětná referenční služba byla realizována v rozhodném období. Pokud jde o referenční zakázku realizovanou pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu, pak má vybraný uchazeč za to, že navrhovatel zaměnil hodnotu finančního objemu veřejné zakázky (tj. částku 224 000 Kč bez DPH) se souhrnnou finanční hodnotou nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému (tj. částku minimálně 10 mil. Kč bez DPH). Z výše uvedeného tak vybraný uchazeč dovozuje, že obě referenční zakázky byly způsobilé, a to i jednotlivě, splnit zadavatelem požadovaný technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona.

39. K otázce mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný uchazeč konstatuje, že z pouhé komparace nabídkových cen jednotlivých uchazečů nelze vyvodit závěr o mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného uchazeče. V situaci, kdy hodnotící komise nepovažovala žádnou nabídkovou cenu za mimořádně nízkou, nebylo nutné, aby svůj závěr blíže zdůvodňovala. Vybraný uchazeč poukazuje na fakt, že ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky byla jeho nabídková cena ve výši 58 % a nabídková cena jednoho z dalších uchazečů ve výši 57 %. Pouze jedna nabídková cena se přiblížila předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Vybraný uchazeč má za to, že jeho nabídková cena je cenou obvyklou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, což zdůvodňuje také tím, že jeho pracovníci disponují značnými zkušenostmi a know how, a dále skutečností, že nabídková cena vychází z podrobné kalkulace nákladovosti, včetně uvedení kalkulované ziskovosti. Vybraný uchazeč v dalším konstatuje, že obdobný předmět plnění již realizoval pro jiné zadavatele, přičemž nabídnutá cena byla i v těchto případech stejná nebo dokonce nižší než v posuzovaném případě, což dokládá konkrétními osvědčeními. S ohledem na shora uvedené má vybraný uchazeč za to, že jeho nabídková cena je zcela standardní.

40. Pokud jde o dílčí hodnotící kritérium „kvalita navrhovaného řešení“, pak vybraný uchazeč odmítá názor navrhovatele, že hodnotící komise přidělovala odlišné body u nabídek, které vykazovaly shodnost popisu. Vybraný uchazeč vyjadřuje názor, že hodnotící komise postupovala při hodnocení výše uvedeného hodnotícího kritéria zcela podle zákona, což v dalším rozsáhle zdůvodňuje.

41. Závěrem svého vyjádření vybraný uchazeč konstatuje, že zadavatel postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky v souladu se zákonem, a proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Vyjádření navrhovatele ze dne 1.12.2015

42. Navrhovatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-S0754/2015/VZ-40517/2015/531/JDo ze dne 25.11.2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 1.12.2015, které Úřad obdržel téhož dne. Navrhovatel setrvává na svých předchozích závěrech, přičemž doplňuje následující skutečnosti.

43. Konkrétně navrhovatel uvádí, že v osvědčení vybraného uchazeče na referenční zakázku realizovanou pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu nejsou uvedeny údaje o finančním objemu v Kč bez DPH, přestože tento požadavek vyplývá z čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace. Daný údaj, tj. finanční objem v Kč bez DPH, je uveden až na společném dokumentu shrnujícím osvědčení o realizaci referenčních zakázek, který je podepsán jednatelem vybraného uchazeče, tudíž podle navrhovatele nejsou splněny zákonné náležitosti kladené na osvědčení o realizaci významné služby. V návaznosti na výše řečené navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí o splnění kvalifikace vybraným uchazečem.

44. Zadavatel ani vybraný uchazeč se ve lhůtě určené usnesením č. j. ÚOHS-S0754/2015/VZ-40517/2015/531/JDo ze dne 25.11.2015 k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

45. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o předmětné veřejné zakázce, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

46. Podle § 2 odst. 1 zákona se za zadavatele veřejné zakázky pro účely tohoto zákona považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

47. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

48. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49. Podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby může veřejný zadavatel požadovat

a) seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně.

50. Podle § 59 odst. 1 zákona posoudí veřejný zadavatel prokázání splnění kvalifikace dodavatele z hlediska požadavků stanovených v souladu s tímto zákonem.

51. Podle § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout.

52. Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

53. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

54. Podle čl. 1, bod 12., ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů (dále jen „ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků“), se na území České republiky vytvářejí tyto vyšší územní samosprávné celky: Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

55. Zadavatel v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace stanovil, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splní dodavatel, který „předloží seznam významných zakázek realizovaných v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí.

Přílohou seznamu musí být doklady ve smyslu § 56 odst. (1), písm. a) zákona: 

  • osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud bylo zboží dodáno veřejnému zadavateli, nebo 

- osvědčení vydané jinou osobou, pokud bylo zboží dodáno jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení vydané jinou osobou získat z důvodů spočívajících na její straně.

Z osvědčení dle § 56 odst. (1) písm. a) Zákona musí vyplývat minimálně:

  • označení osoby, která doklad vyhotovila včetně kontaktu,
  • datum vyhotovení,
  • popis (rozsah) a předmět významné služby,
  • název objednatele a kontakt,
  • finanční objem v Kč bez DPH,
  • doba služeb (zahájení a ukončení)
  • místo plnění.

Z osvědčení a seznamu významných zakázek musí jednoznačně vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval významné zakázky (služby) s následujícím předmětem plnění:

alespoň v jednom případě (i pro jiného objednatele než dle bodu 1.) dodávka a implementace komplexního nákupního systému sloužícího k realizaci sdružených či centrálních nákupů, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím komplexní nákupní systém musí alespoň v jednom referenčním roce činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH,

alespoň v jednom případě byla referenční zakázka dle písm. a) či b) realizována pro zadavatele veřejných zakázek a týkala se sdruženého či centralizovaného zadávání (nákupu) nejméně pro 5 subjektů, které jsou tímto zadavatele ovládány/řízeny/podřízeny (např. dceřiné společnosti, organizační složky).“

56. Vybraný uchazeč do nabídky podané v zadávacím řízení na veřejnou zakázku ke splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vymezených v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace začlenil dvě osvědčení o realizaci následujících významných služeb:

  • osvědčení týkající se dodávky a implementace nákupního software sloužícího k realizaci centrálních nákupů, přičemž část týkající se dodávky a implementace byla realizována v období od 06/2011 do 01/2012 a část týkající se provozu byla realizována v období od 01/2012 do 12/2014; z tohoto osvědčení je zřejmé, že vybraný uchazeč taktéž realizoval komplexní analýzu nákupních procesů v oblasti centrálního nákupu (tato část byla realizována v období od 09/2013 do 11/2013). Uvedené osvědčení bylo vystaveno dne 5.12.2014 objednatelem – České dráhy, a.s. (dále jen „referenční služba č. 1“),
  • osvědčení týkající se provozování komplexního SW nástroje eGordion v.3.3 – Tender arena s dobou realizace od 1.9.2014. Uvedené osvědčení bylo vystaveno dne 16.12.2014 objednatelem –  Česká republika – Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČO 47609109, se sídlem Na Františku 1039/32, 110 00 Praha - Staré Město (dále jen „referenční služba č. 2“).

57. Úřad opakuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 4 000 000,- Kč bez DPH.

58. Z dokumentace o veřejné zakázce (zejména ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015) vyplývá, že hodnotící komise posuzovala nabídky těchto uchazečů (uvedeno vč. jejich nabídkových cen bez DPH):

  • eCENTRE, a.s., IČO 27149862, se sídlem Argentinská 286/38, 170 00 Praha 7 (dále jen „eCENTRE, a.s.“) – 3 936 846 Kč bez DPH,
  • QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Bellova 370/40, 623 00 Brno (dále jen „QCM, s.r.o.“) – 2 900 000 Kč bez DPH,
  • vybraný uchazeč – 1 800 000 Kč bez DPH,
  • navrhovatel – 2 335 000 Kč bez DPH,
  • KRC partners s.r.o., IČO 24147591, se sídlem Na dolinách 150/4, 147 00 Praha 4 (dále jen „KRC partners s.r.o.“) – 2 290 000 Kč bez DPH.

59. Z protokolů o jednání hodnotící komise, ani ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015, nevyplývá, že by hodnotící komise shledala nabídkovou cenu některého z uchazečů za mimořádně nízkou ve smyslu § 77 odst. 1 zákona. Rovněž ve vyjádření zadavatele ze dne 2.11.2015 je uvedeno, že hodnotící komise neshledala, že by nabídkové ceny byly mimořádně nízké. Zadavatel si od žádného z uchazečů nevyžádal zdůvodnění podle § 77 odst. 1 zákona.

K postavení zadavatele

60. V šetřeném případě se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda je splněn předpoklad stanovený v § 2 odst. 1 zákona, tedy zda je vůbec dána osoba zadavatele veřejné zakázky. Ustanovení § 2 odst. 2 zákona taxativně vymezuje čtyři skupiny subjektů, které spadají pod definici „veřejného zadavatele“. Jedním z těchto subjektů je podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona také územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

61. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

62. Jak je zřejmé z čl. 1, bodu 12., ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (viz bod 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí), je zadavatel, tj. Olomoucký kraj, vyšším územním samosprávným celkem. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel je veřejným zadavatelem podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž prokazatelně dána. 

K výroku I. tohoto rozhodnutí

63. Navrhovatel v podaném návrhu primárně uvádí, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu se zákonem, neboť z dokumentace o veřejné zakázce, resp. z žádného úkonu zadavatele, není seznatelné, na základě kterého osvědčení (referenční zakázky) vybraný uchazeč prokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, jenž byl zadavatelem vymezen v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace.

64. Úřad v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku v praxi splnit. Technickou kvalifikací, tzn. splněním technických kvalifikačních předpokladů, pak dodavatel prokazuje, že má pro realizaci konkrétní veřejné zakázky potřebnou technickou kapacitu, čili že disponuje potřebnými zkušenostmi, dostatečným technickým vybavením, materiálním a personálním zázemím, čímž je schopen zaručit určitou úroveň plnění.

65. Zadavatel v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace určil, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splní dodavatel, který předloží seznam významných služeb realizovaných v posledních 3 letech. Zadavatel současně ve shora uvedeném článku zadávací dokumentace stanovil, že přílohou daného seznamu musí být osvědčení, z něhož musí, mimo jiného, vyplývat, že dodavatel v posledních 3 letech realizoval alespoň jednu významnou službu (referenční zakázku), jejímž předmětem plnění byla dodávka a implementace komplexního nákupního systému sloužícího k realizaci sdružených či centrálních nákupů, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému musela alespoň v jednom, slovy zadavatele, referenčním roce (tj. alespoň v 1 roce za poslední 3 roky před datem skončení lhůty pro podání nabídek na veřejnou zakázku) činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

66. Úřad na tomto místě opakuje, že navrhovatel za účelem prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona začlenil do jeho nabídky osvědčení o realizaci dvou významných služeb, a sice osvědčení o realizaci referenční služby č. 1 a osvědčení o realizaci referenční služby č. 2. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 komise pro posouzení kvalifikace jmenovaná zadavatelem podle § 59 odst. 2 zákona konstatovala, že vybraný uchazeč splnil kvalifikaci v požadovaném rozsahu. Úřad přitom zdůrazňuje, že v předmětném protokolu není uvedeno, zda komise pro posouzení kvalifikace považuje splnění technických kvalifikačních předpokladů podle shora citovaného ustanovení zákona, specifikovaných zadavatelem v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, vybraným uchazečem za prokázané na základě referenční služby č. 1 či referenční služby č. 2, nebo snad na základě obou těchto referenčních služeb. Komise pro posouzení kvalifikace se v příslušné části protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, týkající se splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem, omezila na prosté „zanesení“ předložených osvědčení o realizaci referenčních služeb č. 1 a č. 2 v nabídce vybraného uchazeče do předmětného protokolu a na již výše zmíněné konstatování, že vybraný uchazeč splnil kvalifikaci, tj. včetně technických kvalifikačních předpokladů, v požadovaném rozsahu. Výše uvedené ostatně konstatoval sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách, kde výslovně uvedl „Komise pro posouzení kvalifikace zapsala obě zakázky do protokolu o posouzení kvalifikace v souladu s § 59 odst. 5 zákona.“.

67. Navrhovatel v jím podaných námitkách ze dne 5.10.2015 namítal, že prostřednictvím referenční služby č. 1 vybraný uchazeč nemohl prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, a to vzhledem k tomu, že značná část realizace dané referenční služby probíhala před začátkem rozhodné doby, tzn. více než 3 roky před skončením lhůty pro podání nabídek na posuzovanou veřejnou zakázku (viz bod 12. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že u referenční služby č. 2 byl u položky „Fin. hodnota nákupů v Kč bez DPH“ omylem uveden finanční objem zakázky, namísto požadované finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému. Zadavatel dále sdělil, že jelikož k prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona postačovalo předložení jedné významné služby (referenční zakázky), uznala komise pro posouzení kvalifikace ke splnění kvalifikace referenční zakázku realizovanou vybraným uchazečem pro Českou republiku – Ministerstvo průmyslu a obchodu, tzn. referenční službu č. 2 (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze shora řečeného tak vyplývá, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách „nechal bez povšimnutí“ argument navrhovatele, že na základě referenční služby č. 1, tj. referenční služby realizované vybraným uchazečem pro České dráhy, a.s., nemohlo být, z výše uvedeného důvodu, prokázáno splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. S ohledem na zadavatelem předestřenou argumentaci v rozhodnutí o námitkách, kde zadavatel výslovně uvedl, že „Na základě předložených dokladů uznala komise pro posouzení kvalifikace referenční zakázku pro ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu a v protokolu označila tuto část kvalifikace za prokázanou“, lze učinit i dílčí závěr kvalifikaci vybraný uchazeč skutečně prokázal výlučně na základě referenční služby č. 2 a referenční službu č. 1 nebylo možno považovat za způsobilou k prokázání tohoto technického kvalifikačního předpokladu, kdy důvodem uvedení referenční služby do protokolu bylo pouze z důvodu uvedení výčtu předložených referencí vybraným uchazečem v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách předkládá argumentaci pouze ve vztahu k referenční službě č. 2, prostřednictvím které vybraný uchazeč prokázal dle zadavatele požadovaný kvalifikační předpoklad, když uvedl, že právě na základě ní komise pro posouzení kvalifikace uznala splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem za prokázané. K tomu však Úřad podotýká, že, jak bylo podrobně popsáno v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí, v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 není řečeno, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady dle shora citovaného ustanovení zákona splnil prostřednictvím referenční služby č. 2.

68. Navrhovatel v návrhu reagoval na tvrzení zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách, když uvedl, že finanční hodnota nákupů u referenční služby č. 2 činila toliko 224 000,- Kč bez DPH, a tudíž nemohla splňovat požadavek zadavatele specifikovaný v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, aby souhrnná hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému dosahovala alespoň 10 mil. Kč bez DPH, čili referenční službou č. 2 vybraný uchazeč nemohl splnit technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69. Zadavatel v jeho vyjádření k návrhu opětovně konstatoval, že u referenční služby č. 2 byl v položce „Finanční hodnota nákupů v Kč bez DPH“ omylem uveden finanční objem veřejné zakázky (tzn. finanční objem této referenční zakázky), namísto v zadávacích podmínkách vyžadované finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím nákupního a evidenčního systému, přičemž tato nesprávnost byla z jeho strany opravena v rozhodnutí o námitkách navrhovatele. Zadavatel současně uvedl, že s ohledem na fakt, že k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona v šetřeném případě postačovalo předložení jedné významné služby, a vzhledem k tomu, že referenční služba č. 2 splňovala všechny požadavky zadavatele, včetně souhrnné finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému ve výši 10 mil. Kč, byla kvalifikace vybraného uchazeče posouzena jako splněná (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad předesílá, že z výše uvedeného je patrné, že zadavatel se v jeho stanovisku k návrhu, obdobně jako tomu bylo v rozhodnutí o námitkách, nikterak nevyjadřuje k referenční službě č. 1, tzn. neuvádí, zda daná referenční služba splňovala technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona či nikoliv a jak již Úřad uvedl v bodu 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí, je možno v kontextu informací poskytnutých zadavatelem, zejména v rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu, na situaci nahlížet tak, že zadavatel považuje splnění daného technického kvalifikačního předpokladu vybraným uchazečem pouze prostřednictvím referenční služby č. 2. Zadavatel totiž splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem vztahuje výlučně k referenční službě č. 2.

70. Úřad uvádí, že jak vyplývá např. ze stanoviska generální advokátky Stix-Hackl ze dne 12.4.2005 ve věci C-231/03, Coname, konkrétně z bodu 90 tohoto stanoviska, zadavatel musí v zadávacím řízení postupovat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího procesu učiní, byly přezkoumatelné. Jednou z podmínek nutných k tomu, aby bylo možné úkon zadavatele považovat za přezkoumatelný, je dodržení zásady transparentnosti.

71. Úřad konstatuje, že zásada transparentnosti, vyjádřená v § 6 odst. 1 zákona, je vedle zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Otázkou zásady transparentnosti se ve své judikatorní činnosti již opakovaně zabývaly soudy a taktéž Úřad. Např. v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15.2.2012 bylo řečeno, že „úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“

72. K dané problematice se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15.9.2010, ve kterém uvedl, že význam zásady transparentnosti v prvé řadě směřuje k cíli samotného práva veřejných zakázek, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě k zajištění konkurence mezi dodavateli slouží rovněž zásada transparentnosti. Nejvyšší správní soud dále zdůraznil, že požadavek transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Podle názoru Nejvyššího správního soudu ke konstatování netransparentnosti plně postačuje, že v průběhu zadávacího řízení prokazatelně vyvstanou pochybnosti odporující požadavkům zákona na průhlednost a transparentnost zadávacího řízení. Cílem zásady transparentnosti je tedy v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Transparentním postupem je v souladu s citovaným rozsudkem Nejvyššího správního soudu takový postup, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Nejvyšší správní soud dále připomíná, že tento závěr je rovněž v plném souladu s výkladem zásady transparentnosti ze strany Soudního dvora Evropské unie a zmiňuje stanovisko generální advokátky Christine Stix-Hackl uvedené v bodě 70 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

73. Ve světle shora řečeného se tudíž Úřad v šetřeném případě zabýval tím, zda postup zadavatele při posouzení splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, vymezených v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVLIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, vybraným uchazečem byl v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 zákona, a zda rovněž naplnil základní zásady zadávacího řízení zakotvené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona.

74. Navrhovatel v námitkách zadavatele upozornil, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona nemůže splňovat ani referenční služba č. 1, neboť podstatná část jejího plnění nebyla realizována v rozhodném období, ani referenční služba č. 2, neboť tato nedosahuje zadavatelem vyžadované minimální souhrnné finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách, Úřad opakuje, nijak nereagoval na tvrzení navrhovatele vztahující se k referenční službě č. 1, přičemž uvedl, že technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraný uchazeč prokázal na základě referenční služby č. 2. S odkazem na výše řečené tak Úřad konstatuje, že v šetřeném případě není najisto postaveno, zda referenční služba č. 1 byla při posuzování splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraného uchazeče ze strany zadavatele, resp. komise pro posouzení kvalifikace (hodnotící komise) vůbec brána v potaz, a pokud ano, pak s jakým výsledkem. A jak již bylo opakovaně Úřadem konstatováno, vzhledem k argumentaci zadavatele lze na posouzení kvalifikace vybraného uchazeče nazírat tím způsobem, že vybraný uchazeč předmětný technický kvalifikační předpoklad prokázal pouze díky předložené referenční službě č. 2, tedy, že zadavatel za relevantní podklad k prokázání citovaného kvalifikačního předpokladu považuje výlučně referenční službu č. 2, jelikož jak vyplývá např. z bodu 67 či 69 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel de facto svými vyjádřeními negoval skutečnost, že by vybraný uchazeč prokázal splnění technického kvalifikačního předpokladu prostřednictvím referenční služby č. 1. Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách k předmětné referenční službě nijak nevyjádřil, tzn., zejména nevyvrátil (nesnažil se vyvrátit) argumenty navrhovatele vztahující se k referenční službě č. 1 bylo by možné usuzovat na to, že tuto referenční službu nepovažuje za způsobilou k prokázání splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Úřad nicméně zdůrazňuje, že jednoznačný závěr, že referenční služba č. 1 (ne)splňuje technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, v žádném úkonu zadavatele v celém průběhu zadávacího řízení učiněn nebyl. V protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 je totiž obsažen fakticky „nicneříkající“ závěr komise pro posouzení kvalifikace, že vybraný uchazeč kvalifikaci splňuje v požadovaném rozsahu, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k v protokolu dvěma uvedeným referenčním službám uvádí, že se jedná pouze o sepis referenčních listin obsažených v nabídce vybraného uchazeče (blíže viz např. bod 16 odůvodnění tohoto rozhodnutí). V předmětném protokolu však již zcela chybí úvaha, resp. postup, komise pro posouzení kvalifikace, z něhož by bylo možné dovodit, že se komise pro posouzení kvalifikace náležitě zabývala z hlediska splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem i referenční službou č. 1, a k jakému dospěla závěru. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyvrátil pochybnosti týkající se referenční služby č. 1 a její „způsobilosti“ prokázat technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, které do zadávacího řízení prostřednictvím námitek vnesl navrhovatel, neboť neosvětlil, zda danou referenční službu považuje (nebo naopak nepovažuje) za splňující technický kvalifikační předpoklad dle shora citovaného ustanovení zákona, a případně z jakého důvodu, je vyloučeno, aby Úřad vyslovil závěr, zda referenční službou č. 1 vybraný uchazeč mohl prokázat technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, které byly zadavatelem vymezeny v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace.

75. Jelikož z dokumentace o posuzované veřejné zakázce nelze s ohledem na netransparentní postup zadavatele při posuzování kvalifikace ověřit a tedy postavit najisto, zda byla referenční služba č. 1 zadavatelem vůbec zohledněna při posuzování splnění kvalifikace vybraným uchazečem, a pokud ano, pak s jakým výsledkem, nemůže Úřad přezkoumat, zda daná referenční služba byla či nebyla způsobilá k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, tedy ve svém důsledku v tomto ohledu přezkoumat postup zadavatele při posuzování kvalifikace. V důsledku toho, že v rozhodnutí o námitkách absentuje jakákoliv argumentace zadavatele vztahující se k referenční službě č. 1, přetrvávají zde nadále pochybnosti, které do zadávacího řízení vnesl námitkami navrhovatel, a sice že referenční službou č. 1 nebylo možné prokázat technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, jelikož značná část plnění této referenční služby nebyla realizována v rozhodném období, avšak ani z žádné části zadávací dokumentace, která byla Úřadu zadavatelem v rámci tohoto správního řízení předložena jednoznačným způsobem nevyplývá, jaký závěr komise pro posouzení kvalifikace, resp. zadavatel k referenční službě č. 1 zaujal. Úřad podotýká, že postup zadavatele při posouzení kvalifikace i v kontextu s jím následně předloženým vyjádřením je stižen vysokou měrou netransparentnosti, kdy je na místě i konstatovat, že sám zadavatel nemá na jisto postaveno, jakým způsobem při posuzování kvalifikace postupoval a k jakému závěru dospěl. 

76. Úřad v dalším podotýká, že odpovědnost za celý průběh zadávacího řízení nese výlučně zadavatel. K tomu, aby bylo možné konkrétní zadávací řízení označit za zpětně přezkoumatelné, musí zadavatel dbát na to, aby všechny úkony, jež v celém průběhu zadávacího řízení učiní, byly „zachyceny“ (měly oporu) v dokumentaci o veřejné zakázce. Ačkoliv tedy vybraný uchazeč v jeho vyjádření ke správnímu řízení uvádí, že referenční služba č. 1 bez dalšího prokazovala splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, neboť předmětná referenční služba byla realizována v rozhodném období (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nelze než konstatovat, že tato argumentace je pro rozhodnutí věci irelevantní, jelikož zadavatel takový závěr v žádném dokumentu vztahujícímu se k posouzení kvalifikace nezachytil a Úřadu tedy není dán prostor k takovému přezkumu úkonu zadavatele. Úřad zdůrazňuje, že jeho úkolem není nahrazovat činnost zadavatele v případech, kdy tento na jeho činnost fakticky zcela rezignuje. Úřad proto nemůže jakkoliv vstupovat do myšlenkových úvah zadavatele a dovozovat, zda zadavatel pokládal referenční službu č. 1 za způsobilou k prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona či nikoliv. Teprve za situace, pokud by zadavatel na tvrzení navrhovatele obsažené v námitkách, že referenční služba č. 1 nesplňuje předmětné technické kvalifikační předpoklady, „nějak“ reagoval, čili pokud by v rozhodnutí o námitkách kupříkladu uvedl, že danou referenční službu pokládá za plně způsobilou pro prokázání technických kvalifikačních předpokladů vymezených v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, přičemž by svůj závěr „opřel“ o konkrétní argumenty, byl by dán prostor pro to, aby Úřad přezkoumal, zda tvrzení zadavatele má oporu v zákoně, resp. zda se zakládá na pravdě či nikoliv. V takovém případě by současně mohly být brány do úvahy i argumenty přednesené vybraným uchazečem. Jak však Úřad opakovaně v odůvodnění tohoto rozhodnutí (např. opětovně bod 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, ze zadavatelem poskytnutých informací obsažených zejména v rozhodnutí o námitkách či vyjádření k návrhu, lze dovozovat i závěr, že referenční služba č. 1 nebyla tou, kterou vybraný uchazeč prokázal splnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu. Výše uvedené je tedy možno shrnout následovně. Vzhledem k tomu, že z dokumentace o veřejné zakázce není seznatelné, zda zadavatel, resp. příslušná komise jmenovaná zadavatelem, posuzovala splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem i ve vztahu k referenční službě č. 1, a pokud tomu tak bylo, tak s jakým závěrem (výsledkem), jeví se v současné době jako zcela irelevantní zabývat se tím, zda podstatná část referenční služby č. 1 skutečně nebyla realizována v rozhodném období, jak tvrdí navrhovatel, tj. jeví se irelevantním přezkoumávat náležitosti (obsah) předmětné referenční služby z hlediska toho, zda tyto vyhovují požadavkům uvedeným v § 56 odst. 2 písm. a) zákona, potažmo požadavkům zadavatele vyjádřeným v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace. Tato otázka by mohla být předmětem posouzení Úřadem až tehdy, jestliže by z dokumentace o veřejné zakázce bylo zřejmé, že referenční služba č. 1 byla při posuzování splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona ze strany zadavatele (příslušné komise) zohledněna.

77. Ve světle shora řečeného proto nelze konstatovat jinak, než že postup zadavatele při posouzení splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem ve vztahu k referenční službě č. 1 nebyl učiněn v souladu s § 59 odst. 1 zákona, neboť v dokumentaci o veřejné zakázce není přezkoumatelným a tudíž transparentním způsobem zachyceno, zda předmětná referenční služba shora specifikovaný technický kvalifikační předpoklad splňuje. Jinými slovy řečeno, z dokumentace o šetřené veřejné zakázce nevyplývá, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, které byly zadavatelem vymezeny v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace, byl schopen splnit prostřednictvím referenční služby č. 1.

78. V předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí bylo řečeno, že z dokumentace o veřejné zakázce není seznatelné, zda byl vybraný uchazeč schopen referenční službou č. 1 prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, jež byly zadavatelem blíže specifikovány v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace. Jak je zřejmé z předmětného článku zadávací dokumentace, ke splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona zadavateli postačovalo předložení osvědčení o realizaci 1 významné služby (viz bod 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z právě řečeného tudíž vyplývá, že k prokázání shora uvedeného kvalifikačního předpokladu by byla hypoteticky dostačující samotná referenční služba č. 2, tedy bez ohledu na referenční službu č. 1. Úřad se proto v dalším zaměřil na zjištění, zda z dokumentace o veřejné zakázce prokazatelně a bez nejmenších pochyb vyplývá, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splnil na základě referenční služby č. 2.

79. Jak bylo Úřadem popsáno na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz bod 66. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 komise pro posouzení kvalifikace toliko uvedla, že vybraný uchazeč kvalifikaci, tzn. včetně technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, splňuje v požadovaném rozsahu. Komise pro posouzení kvalifikace však, Úřad opakuje, v předmětném protokolu neprovedla „rozbor“ tohoto závěru, tzn. rozbor toho, že jednotlivé náležitosti referenční služby č. 2 považuje za vyhovující požadavkům zadavatele konkretizovaným v čl. 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace. Jinak řečeno, v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 není obsažena „příčinná souvislost“ mezi úvahou komise pro posouzení kvalifikace „proč“ pokládá technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona na základě referenční služby č. 2 za prokázané, a závěrem komise pro posouzení kvalifikace, že vybraný uchazeč tyto technické kvalifikační předpoklady splňuje. K tomu Úřad doplňuje, že ani z žádného jiného protokolu, jež byly komisí pro posouzení kvalifikace, potažmo hodnotící komisí, vyhotoveny v průběhu zadávacího řízení, nevyplývá, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, vymezené zadavatelem ve výše uvedeném článku zadávací dokumentace, splňuje prostřednictvím referenční služby č. 2.

80. Úřad opětovně konstatuje, že navrhovatel námitkami zpochybnil splnění kvalifikace vybraným uchazečem, když uvedl, že podstatná část referenční služby č. 1 nebyla realizována v rozhodném období, a tudíž nemůže osvědčovat splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Zadavatel na předmětné tvrzení navrhovatele v rozhodnutí o námitkách nijak konkrétním způsobem nereagoval (tzn. nepotvrdil je, ani nevyvrátil), avšak z obsažené argumentace je možno dovodit, jak již Úřad opakovaně uvedl, že způsobilou k prokázání daného kvalifikačního předpokladu byla pouze referenční služba č. 2, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele uvedl „K prokázání kvalifikace postačovalo předložení jedné služby zahrnující implementaci komplexního nákupního systému. Na základě předložených dokladů uznala komise pro posouzení kvalifikace referenční zakázku pro ČR – Ministerstvo průmyslu a obchodu (tj. referenční službu č. 2, pozn. Úřadu) a v protokolu označila tuto část kvalifikace za prokázanou.“ Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že zadavatel pro splnění kvalifikace vybraného uchazeče fakticky uznal referenční službu č. 2, přičemž se odkázal na závěr, jenž měl být údajně učiněn komisí pro posouzení kvalifikace.

81. Úřad nicméně zdůrazňuje, že, jak bylo ostatně uvedeno již výše, v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, jakož ani v žádném jiném protokolu vyhotoveném příslušnou komisí v celém průběhu zadávacího řízení, není obsažen jednoznačný závěr, a sice že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splnil prostřednictvím referenční služby č. 2. Závěr zadavatele vyjádřený v rozhodnutí o námitkách, že komise pro posouzení kvalifikace uznala pro splnění kvalifikace vybraným uchazečem referenční službu č. 2, je tak do značné míry závěrem novým, který nemá výslovnou oporu v konkrétním dokumentu vyhotoveném zadavatelem v předchozí fázi zadávacího řízení.

82. Jak bylo popsáno již shora, zadavatel má povinnost si v zadávacím řízení počínat tak, aby veškeré úkony, jež v průběhu zadávacího řízení učiní, byly zpětně přezkoumatelné. Jedině tak lze totiž postup zadavatele označit za souladný se zásadou transparentnosti, a tedy i za souladný se zákonem. Úřad předesílá, že smyslem kvalifikace je vyeliminovat z účasti v soutěži o veřejnou zakázku ty dodavatele, kteří nejsou z určitého důvodu způsobilí předmět plnění veřejné zakázky v praxi perfektně zrealizovat, příp. ačkoliv by způsobilí byli, tuto skutečnost zákonným způsobem v průběhu zadávacího řízení neprokáží. S ohledem na shora popsané proto Úřad uvádí, že zadavatel musí posouzení splnění kvalifikace jednotlivými potenciálními dodavateli věnovat náležitou míru pozornosti, přičemž je třeba, k zajištění zásady transparentnosti, aby v úkonech zadavatele, jež se týkají posuzování kvalifikace, bylo řádně zdokumentováno, zda konkrétní dodavatel kvalifikaci splnil či nesplnil, a současně, z jakých podkladů zadavatel při svém závěru vycházel. Úřad v dalším konstatuje, že zákon zadavateli sice výslovně nepřikazuje, aby v protokolu o posouzení kvalifikace bylo uvedeno, na základě jakých referenčních zakázek daný dodavatel prokázal splnění kvalifikace. Nicméně je třeba podotknout, že pokud zadavatel v protokolu o posouzení kvalifikace výslovně neurčí, která z referenčních zakázek „vedla“ k prokázání kvalifikace a která nikoliv, vystavuje se nutně riziku, že jeho postup při posouzení kvalifikace může být označen za zpětně nepřezkoumatelný, tzn. netransparentní, orgánem dohledu, čili Úřadem, přičemž k této situaci došlo i ve zde posuzovaném případě.

83. Úřad sděluje, že jestliže se komise pro posouzení kvalifikace, resp. zadavatel v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 omezil na prosté konstatování, že vybraný uchazeč prokázal splnění kvalifikace, aniž by konkretizoval, prostřednictvím které z významných služeb (referenčních služeb) kvalifikaci prokázal, přičemž však v rozhodnutí o námitkách ze dne 14.10.2015 v reakci na námitky navrhovatele, že vybraný uchazeč nemohl prokázat splnění kvalifikace prostřednictvím referenční služby č. 1, uvedl, že vybraný uchazeč prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů referenční službou č. 2, pak takovýto postup zadavatele bezpochyby nelze považovat vzhledem k okolnostem šetřeného případu za transparentní a čitelný, neboť není zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel ke svému závěru dospěl. Jinými slovy řečeno, závěr zadavatele vyjádřený v rozhodnutí o námitkách (a následně pak zopakovaný ve vyjádření k návrhu), že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona splnil na základě referenční služby č. 2, z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, na nějž se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odvolává (viz bod 80. odůvodnění tohoto rozhodnutí), nevyplývá.

84. Úřad uvádí, že z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 je zřejmé, že komise pro posouzení kvalifikace přijala dvě referenční služby, jimiž vybraný uchazeč prokazoval technické kvalifikační předpoklady podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona. Z tohoto protokolu rovněž vyplývá, že vybraný uchazeč kvalifikaci jako celek, tj. včetně technických kvalifikačních předpokladů, v požadovaném rozsahu splnil. V předmětném protokolu však již není řečeno, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady splnil prostřednictvím referenční služby č. 2, a to ať už výlučně touto referenční službou, či vedle referenční služby č. 1. Závěr zadavatele obsažený v rozhodnutí o námitkách, že vybraný uchazeč technické kvalifikační předpoklady splnil na základě referenční služby č. 2, tak nelze „propojit“ se závěrem komise pro posouzení kvalifikace vyjádřeném v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, jelikož takovýto závěr v daném protokolu explicitně uveden není. V důsledku toho, že protokol o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 „mlčí“ o tom, prostřednictvím konkrétně které referenční služby splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraný uchazeč prokázal, nelze dle názoru Úřad s určitostí vyloučit, že komise pro posouzení kvalifikace posoudila splnění předmětných kvalifikačních předpokladů za prokázané výlučně na základě referenční služby č. 1, přičemž referenční službu č. 2 shledala za nezpůsobilou k prokázání splnění kvalifikace, což by pak nekorespondovalo s výše uvedeným závěrem zadavatele, jenž byl obsažen v rozhodnutí o námitkách.

85. Ve světle shora popsaného tak Úřad konstatuje, že pokud komise pro posouzení kvalifikace v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015 neuvedla, z jakých objektivních příčin seznala za relevantní k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů vybraného uchazeče pouze referenční službu č. 2, když tento závěr předkládá „nově“ až zadavatel v rozhodnutí o námitkách, vyvolává nastíněná situace pochybnosti o zákonném postupu zadavatele při posuzování kvalifikace vybraného uchazeče. Z dokumentace o veřejné zakázce totiž nelze zpětně přezkoumat, zda ke splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona vybraným uchazečem prokazatelně „vedla“ referenční služba č. 2, jak v rozhodnutí o námitkách tvrdí zadavatel. Postup zadavatele při posouzení splnění kvalifikace vybraným uchazečem proto nelze označit za postup „čitelný“, nýbrž se naopak jedná o postup nesouladný se zásadou transparentnosti, tedy o postup ve svém výsledku nezákonný.

86. V šetřeném případě tak sice zadavatel, resp. komise pro posouzení kvalifikace provedla posouzení kvalifikace vybraného uchazeče, avšak nikde v dokumentaci o veřejné zakázce již není transparentním a přezkoumatelným způsobem uvedeno, kterou referenční službou vybraný uchazeč „vlastně“ prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, tzn. z dokumentace o veřejné zakázce není zřejmé, která referenční služba byla komisí pro posouzení kvalifikace k prokázání jeho kvalifikace akceptována.

87. K tomu Úřad pokládá za vhodné v dalším podotknout, že zadavatel ve vyjádření k návrhu konstatoval, že u referenční služby č. 2 byl v protokolu o posouzení kvalifikace v položce „Fin. hodnota nákupů v Kč bez DPH“ omylem uveden finanční objem veřejné zakázky (tj. referenční služby č. 2), namísto v zadávacích podmínkách vyžadované finanční hodnoty nákupů realizovaných prostřednictvím komplexního nákupního systému, přičemž tuto nesprávnost zadavatel v rozhodnutí o námitkách opravil (odstranil) (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ze slov zadavatele tudíž vyplývá, že komise pro posouzení kvalifikace vycházela při posuzování splnění kvalifikace vybraného uchazeče v případě referenční služby č. 2 z nesprávného údaje. Tato skutečnost podle názoru Úřadu jen zesiluje netransparentnost postupu zadavatele při posuzování kvalifikace vybraného uchazeče. Na tuto informaci obsaženou v rozhodnutí o námitkách rovněž ve svém návrhu reaguje navrhovatel, který uvádí: „Pokud zadavatel tvrdí, že k prokázání technických kvalifikačních předpokladů uchazeče Tender Systems s. r. o. postačila pouze Referenční zakázka č. 2, pak navrhovatel poukazuje na skutečnost, že finanční hodnota nákupů dle této Referenční zakázky činila pouze 224.000,-- Kč bez DPH, což nesplňuje požadavek zadávací dokumentace, aby „finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému musela alespoň v jednom referenčním roce činit minimálně 10 mil. Kč bez DPH.““. K právě uvedenému lze doplnit, že z osvědčení objednatele k referenční službě č. 2, jež bylo obsaženo na straně 40 nabídky vybraného uchazeče, nevyplývá hodnota, v jaké byly služby objednateli poskytovány. Vybraný uchazeč pouze v seznamu referenčních zakázek, který je podepsán jednateli vybraného uchazeče, (strana 38 nabídky vybraného uchazeče) uvádí v kolonce „Finanční objem zakázky“ následující údaj „224 tis. Bez DPH“ a v kolonce „Popis významné služby, z něhož bude patrné splnění vymezené úrovně kvalifikačního předpokladu“ poskytuje následující informaci „služba zahrnující implementaci komplexního nákupního systému, přičemž souhrnná finanční hodnota nákupů realizovaných prostřednictvím tohoto systému alespoň v jednom referenčním roce činila minimálně 10 mil. Kč bez DPH“, kdy se de facto jedná o opis části textu zadávací dokumentace obsaženého v čl. 6.6 zadávací dokumentace. A je tedy otázkou, zda skutečně vybraný uchazeč byl schopen referenční službou č. 2 prokázat splnění technického kvalifikačního předpokladu, jak uvádí zadavatel.

88. Vzhledem k tomu, že protokol o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, jakož ani žádný jiný protokol vyhotovený příslušnou komisí zadavatele v průběhu zadávacího řízení, případně ani zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, neobsahuje informaci, kterou referenční službou vybraný uchazeč fakticky prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona, nezbývá Úřadu než konstatovat, že postup zadavatele při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče je netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť nelze zjistit, jakým způsobem komise pro posouzení kvalifikace dospěla k závěru, jenž byl uveden v rozhodnutí zadavatele o námitkách, totiž, že komise pro posouzení kvalifikace uznala pro splnění kvalifikace vybraným uchazečem pouze referenční službu č. 2, resp. zda komise pro posouzení kvalifikace k tomuto závěru vůbec dospěla. Za takového stavu věci Úřad není schopen zjistit, kterou referenční službu komise pro posouzení kvalifikace vzala jako relevantní pro posouzení splnění kvalifikace vybraného uchazeče. Takové chybějící zdůvodnění vede k nepřezkoumatelnosti tohoto postupu a v konečném důsledku i k porušení principu transparentnosti zadávacího řízení. Lze tedy jen usuzovat, na základě „čeho“ hodnotící komise dospěla k závěru, že vybraný uchazeč prokázal splnění kvalifikace v plném rozsahu. 

89. Podle názoru Úřadu je vyjasnění shora uvedených skutečností (včetně toho, která referenční služba byla způsobilá k prokázání kvalifikace) podstatné pro posouzení, zda vybraný uchazeč prokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů stanovených zadavatelem v zadávací dokumentaci. Vzhledem k tomu, že toto posouzení je podle § 59 odst. 1 zákona výhradně v kompetenci zadavatele, resp. hodnotící komise (případně komise pro posouzení kvalifikace podle § 59 odst. 2 zákona), Úřad se již blíže nezabýval kupříkladu tím, zda podstatná část referenční služby č. 1 byla či nebyla realizována v rozhodném období, či finanční hodnotou uvedenou v referenční službě č. 2, a to zejména s ohledem na to, že zrušil úkony zadavatele související s posouzením prokázání splnění kvalifikace vybraného uchazeče, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí (v podrobnostech viz níže). Není totiž zcela vyloučeno, že nové posouzení kvalifikace vybraného uchazeče povede k jiným závěrům, než k těm, k nimž dospěla komise pro posouzení kvalifikace v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, a tudíž by zjišťování toho, zda referenční služby předložené vybraným uchazečem měly všechny požadované náležitosti, o čemž je ostatně mezi účastníky řízení sporu, bylo za současného stavu věci nadbytečné. 

90. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 59 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když provedl posouzení prokázání splnění kvalifikace vybraného uchazeče v rozporu se zásadou transparentnosti, jelikož posoudil prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona uvedeného v bodu 6.6. „TECHNICKÉ KVALIFIKAČNÍ PŘEDPOKLADY:“ zadávací dokumentace v případě vybraného uchazeče jako splněné, ačkoliv z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, zda vybraný uchazeč předmětný technický kvalifikační předpoklad v zadavatelem požadovaném rozsahu splňuje, čímž se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatným způsobem ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Nelze totiž zcela vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohla být jako nejvhodnější vybrána nabídka jiného uchazeče.

91. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším namítaným skutečnostem

92. Úřad na tomto místě v prvé řadě konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že postup zadavatele, resp. komise pro posouzení kvalifikace, uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, v důsledku čehož Úřad zrušil úkony zadavatele související s posouzením prokázání splnění kvalifikace vybraného uchazeče (v podrobnostech viz dále), považuje za nadbytečné zabývat se ostatními argumenty navrhovatele. Úřad má za to, že šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s konstantní rozhodovací praxí, dle níž zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně pozdrží průběh zadávacího řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné. Jelikož Úřad dospěl k závěru, že zadavatel při posouzení splnění kvalifikace vybraného uchazeče nepostupoval v souladu se zákonem, a proto jako nápravné opatření zrušil konkrétní úkony zadavatele, přičemž zákonné posouzení kvalifikace všech potenciálních dodavatelů je předpokladem pro následné posouzení a hodnocení nabídek, je nadbytečné se v současné době vyjadřovat k otázce údajné mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného uchazeče, neboť nelze za daného stavu předvídat, zda vybraný uchazeč na základě nového posouzení kvalifikace zadavatelem svoji kvalifikaci prokáže či nikoliv. Stejně tak je za současného stavu věci irelevantní, aby se Úřad zabýval hodnocením nabídek z hlediska dílčího hodnotícího kritéria „kvalita navrhovaného řešení“, a to z toho důvodu, že výsledek hodnocení nabídek může být po novém posouzení kvalifikace vybraného uchazeče zcela odlišný, než tomu bylo původně.

93. Úřad však, s ohledem na obsah ostatních námitek uvedených v návrhu, pro úplnost konstatuje, že považuje za vhodné vyjádřit se k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině.

94. Úřad uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že dodavatel nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem nekontrolovatelného navyšování původní nabídkové ceny uchazeče. Otázkou účelu institutu mimořádné nízké nabídkové ceny se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 42/2012-57 ze dne 17.10.2012, v němž uvedl, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“

95. Jak vyplývá z ustanovení § 77 zákona, je zkoumání, zda konkrétní nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, obligatorní součástí procesu posuzování nabídek hodnotící komisí. Hodnotící komise je, jak mj. vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6.11.2009, zákonem konstruována „(…) jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. Posouzení přiměřenosti či nepřiměřenosti údajů v nabídkách mezi takové odborné otázky bezpochyby náleží (…).“ Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky tedy náleží do kompetence hodnotící komise, která má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky a disponuje tak podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. Hodnotící komise tedy musí posoudit, zda nabídková cena uchazečů je reálná nebo zda je ve vztahu k předmětu veřejné zakázky mimořádně nízká. Pokud nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je povinností hodnotící komise vyžádat si od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné. Z povahy ustanovení § 77 odst. 2 zákona tedy vyplývá, že hodnotící komise, resp. zadavatel, může vzít v úvahu taková zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, která jsou odůvodněna objektivními příčinami.

96. Ve zde posuzovaném případě Úřad zjistil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na částku 4 000 000 Kč bez DPH (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z dokumentace o veřejné zakázce (zejména ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015) vyplývá, že nabídkové ceny bez DPH jednotlivých uchazečů činily částky 1 800 000 Kč, 2 290 000 Kč, 2 335 000 Kč, 2 900 000 Kč a 3 936 846 Kč (viz bod  58. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V přezkoumávaném případě Úřad tedy dovodil, že nabídkové ceny uchazečů o veřejnou zakázku se pohybovaly v cenové úrovni od cca 45 % do 98 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad dále dovodil, že průměrná nabídková cena činila částku ve výši 2 652 369 Kč bez DPH, přičemž např. nabídková cena vybraného uchazeče byla o 2 136 846 Kč nižší než nabídková cena uchazeče eCENTRE, a.s., a současně o 852 369 Kč nižší, než jaká byla průměrná nabídková cena.

97. Úřad v dalším odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S541/2014/VZ-1903/2015/541/JCh ze dne 20.1.2015, kde Úřad konstatoval, „že pokud je shledán značný rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovými cenami uchazečů, případně mezi průměrnou nabídkovou cenou uchazečů a posuzovanou nabídkovou cenou, indikuje výše uvedené existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce posuzovaného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. V těchto případech je nezbytné, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení naplnil požadavek transparentnosti a učinil vše pro to, aby byl proces posouzení mimořádně nízkých nabídkových cen přezkoumatelný. Je tedy nutné, aby zadavatel učinil všechny nezbytné kroky, aby bylo z jeho postupu zřejmé, že se problematikou mimořádně nízkých nabídkových cen opravdu zabýval. I v případě, že neshledá v žádné z posuzovaných nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ačkoli lze objektivně shledat existenci výše uvedených významných odchylek (tak jako je tomu ve zde přezkoumávaném případě), je povinen svůj závěr objektivně a transparentně zdůvodnit, resp. uvést, co jej vedlo k tomu, že v daném případě nabídkové ceny uchazečů nelze považovat za mimořádně nízké a že není na místě od uchazečů vyžadovat zdůvodnění výše jejich nabídkových cen.“

98. Dále Úřad odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0405,0417/2015/VZ-26435/2015/532/ZČa ze dne 4.9.2015, v němž Úřad uvedl: „Úřad konstatuje, že, jak je uvedeno výše, aby mohla být naplněna zásada transparentnosti v § 6 odst. 1 zákona, měl zadavatel, resp. hodnotící komise, ve zprávě o posouzení a hodnocení (případně i v protokolech z jednání hodnotící komise, případně v jiném dokumentu vyhotoveném zadavatelem, resp. hodnotící komisí v rámci posouzení nabídek) uvést, proč v nabídkových cenách výše uvedených uchazečů, které se výrazným způsobem lišily od předpokládané hodnoty veřejné zakázky a existoval i markantní rozdíl mezi cenami uvedenými v jednotlivých nabídkách navzájem, mimořádně nízkou nabídkovou cenu neshledal a neshledal tedy ani důvod pro to, aby tyto uchazeče vyzval ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Jak vyplývá z předložené dokumentace o veřejné zakázce, to však zadavatel neučinil a svojí zákonné povinnosti tudíž nedostál.“

99. S ohledem na shora popsané tak vyvstává otázka, zda zadavatel tím, že ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015 ve stručnosti uvedl, že „Hodnotící komise posoudila nabídkové ceny všech uchazečů ve smyslu § 77 odstavce (1) Zákona a žádnou z nabídkových cen neoznačila jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu.“, naplnil dostatečně požadavek § 77 odst. 1 zákona, resp. zda by bylo možné jeho postup v tomto ohledu označit za souladný s rozhodovací praxí Úřadu. Úřad nicméně podotýká, že tato otázka by mohla být zodpovězena, tzn. mohla by být předmětem přezkumu, jestliže by zadavatel provedl posouzení splnění kvalifikace vybraného uchazeče v souladu se zákonem, což se však v šetřeném případě nestalo.

V. K ULOŽENÍ NÁPRAVNÉHO OPATŘENÍ

100. Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky nebo pro soutěž o návrh, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh, nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

101. Při rozhodování podle § 118 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Zadavatel závažně pochybil až při posouzení kvalifikace vybraného uchazeče. V šetřeném případě tedy není nutné rušit celé zadávací řízení. Nápravu lze sjednat tím, že budou zrušeny úkony zadavatele spojené s posouzením kvalifikace vybraného uchazeče zdokumentované v protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 30.6.2015, a současně všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení, a to včetně rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015. Zadávací řízení se tak opětovně vrací do fáze posouzení kvalifikace.

102. Úřad na tomto místě upozorňuje na to, že zadavatel musí věnovat maximální péči nejen novému posouzení prokázání splnění kvalifikačních předpokladů vybraným uchazečem, ale i institutu mimořádně nízké nabídkové ceny, přičemž musí v celém dalším průběhu zadávacího řízení dbát na dodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace uvedených v § 6 odst. 1 zákona.

103. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

VI. K ULOŽENÍ ÚHRADY NÁKLADŮ ŘÍZENÍ

104. Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 zákona také rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady správního řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpis, vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo soutěže o návrhu nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.

105. Vzhledem k tomu, že ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil konkrétní úkony zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

106. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2015000754.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Olomoucký kraj, Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany

2. TESCO SW a.s., tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc - Hodolany  

3. Tender systems s.r.o., náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz