číslo jednací: S149/2014/VZ-13985/2014/524/MKd

Instance I.
Věc Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách
Účastníci
  1. Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 4. 12. 2015
Související rozhodnutí S149/2014/VZ-13985/2014/524/MKd
R261/2014/VZ-41984/2015/323/EBr
Dokumenty file icon dokument ke stažení 448 KB

 

Č. j.: ÚOHS-S149/2014/VZ-13985/2014/524/MKd

 

2. července 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 4. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • zadavatel – Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Horova 28, 616 00 Brno,

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona o veřejných zakázkách zadavatelem – Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Horova 28, 616 00 Brno – při zadávání veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“ v  otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod ev. č. 351920, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 162-281933, a dále při zadávání veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“ v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno na základě výzvy k jednání ze dne 23. 9. 2013, odeslané zájemcům téhož dne,

 

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Horova 28, 616 00 Brno – se při zadávání veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“ v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno na základě výzvy k jednání ze dne 23. 9. 2013, odeslané zájemcům téhož dne, dopustil správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že zahájil předmětné jednací řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v  § 23 odst. 2 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 18. 10. 2013 se společností OKNOSERVIS s.r.o., IČO 25519760, se sídlem Tuřanka 115, 627 00 Brno, smlouvu na veřejnou zakázku.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Horova 28, 616 00 Brno – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 200 000,- Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

III.

Správní řízení v části vedené ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“ v  otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 20. 8. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod ev. č. 351920, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 162-281933, se podle § 117a písm. d) citovaného zákona zastavuje, neboť v této věci nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 120 citovaného zákona.

 

Odůvodnění

 

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, IČO 44992785, se sídlem Horova 28, 616 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), do Věstníku veřejných zakázek dne 20. 8. 2013 oznámení o zakázce „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně - Žabovřeskách“ zadávané v otevřeném řízení, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 8. 2013 pod ev. č. 351920 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 8. 2013 pod ev. č. 2013/S 162-281933  (dále jen „veřejná zakázka zadávaná v otevřeném řízení“). Dne 19. 9. 2013 rozhodl zadavatel o zrušení výše specifikovaného zadávacího řízení s odůvodněním, že ve stanovené lhůtě pro podání nabídek nebyly podány žádné nabídky. Následně zadavatel oznámil dvěma zájemcům svůj úmysl zadat veřejnou zakázku „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně - Žabovřeskách“ v jednacím řízení bez uveřejnění, které bylo zahájeno na základě výzvy k jednání ze dne 23. 9. 2013, odeslané zájemcům téhož dne (dále jen „veřejná zakázka zadávaná v jednacím řízení bez uveřejnění“).

2. V obou zadávacích řízeních se zadavatel ve smyslu ust. § 151 odst. 1 zákona nechal při výkonu práv a povinností souvisejících se zadávacím řízením zastoupit společností ikis, s.r.o., IČO 63485290, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno.

3. Ve věci výše uvedených veřejných zakázek obdržel Úřad podnět, jehož obsahem byla žádost o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek, a proto si Úřad od zadavatele vyžádal vyjádření a dokumentaci o předmětných veřejných zakázkách.

4. Předmětem plnění veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení je podle oznámení o zakázce „výměna stávajících dřevěných oken a převážně ocelohliníkových vstupních dveří za nové plastové a hliníkové prvky, včetně souvisejících stavebních prací, výměna nutných klempířských výrobků, zednická oprava okenních a dveřních špalet, výmalba dotčených stavebních celků“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 7 840 000 Kč bez DPH. Předmětem plnění veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění je podle zadávací dokumentace uzavření smlouvy o dílo na komplexní zhotovení stavby zahrnující instalaci a montáž dveří a oken a souvisejících výrobků a okna. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena na 7 840 000 Kč bez DPH.

5. Po přezkoumání obsahu dokumentace získal Úřad pochybnosti, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a v souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, tedy zda vymezil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. V průběhu správního řízení dále získal Úřad pochybnosti, zda byly splněny podmínky podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona a zda mohl zadavatel předmět plnění zadat v jednacím řízení bez uveřejnění, když zadavatel v tomto zadávacím řízení nestanovil požadavky na prokázání splnění kvalifikace.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

6. Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona je zadavatel.

7. Zahájení správního řízení ve věci veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S149/2014/VZ-8346/2014/524/MKd ze dne 17. 4. 2014, který byl zadavateli doručen dne 18. 4. 2014, přičemž tímto dnem bylo zahájeno správní řízení. Úřad dále zadavateli usnesením č. j. ÚOHS-S149/2014/VZ-8365/2014/524/MKd z téhož dne stanovil lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko. Dopisem č. j. ÚOHS-S149/2014/VZ-9948/2014/524/MKd ze dne 27. 5. 2014 seznámil Úřad zadavatele se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení a rozšířil předmět správního řízení o možné spáchání správního deliktu ve veřejné zakázce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění. Usnesením č. j. ÚOHS-S149/2014/VZ-9769/2014/524/MKd z téhož dne a usnesením č. j. ÚOHS-S149/2014/VZ-11514/2014/524/MKd ze dne 30. 5. 2014 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí.

 

 

Vyjádření zadavatele ze dne 29. 4. 2014

8. Dne 29. 4. 2014 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele z téhož dne. Zadavatel ve svém stanovisku uvedl, že zvolil nejvyšší možný stupeň otevřenosti zadávacího řízení (u veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení), když nad rámec zákonem stanovených povinností uveřejnil pro maximální naplnění zásad uvedených v § 6 odst. 1 zákona oznámení o zakázce i v Úředním věstníku Evropské unie.  Zároveň připomněl, že žádný soutěžitel nepožadoval jakékoliv vysvětlení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace. Zadavatel vyjádřil své přesvědčení, že v případě všech řešených technických kvalifikačních předpokladů vymezil jejich minimální úroveň odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky a nedopustil se porušení žádné ze zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona.

9. K požadavku na referenční zakázky zadavatel uvedl, že svůj požadavek na obdobné stavební práce spočívající v dodávce a výměně otvorových prvků na školních zařízeních prováděných za provozu zařízení stanovil s ohledem na skutečnost, že předmětem veřejné zakázky bude provedení veškerých prací za běžného provozu školních zařízení. Připomněl také, že jeho požadavek na hodnotu jednotlivých referenčních zakázek ve výši 3 mil. Kč zdaleka nepřesáhl 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. K množství požadovaných referenčních zakázek zadavatel dovodil, že vzhledem k předpokládané době plnění veřejné zakázky cca 1,5 měsíce mohl požadovat celkem až 40 referenčních zakázek za 5 let a při postupu vycházejícím z celkového finančního objemu zakázek v jednom roce by byl oprávněn požadovat až 100 zakázek realizovaných za posledních 5 let.

10. K požadavku na doložení praxe a referencí vedoucího zakázky zadavatel uvedl, že při vymezení tohoto požadavku aplikoval příslušná ustanovení stavebního zákona a živnostenského zákona upravující požadavky na osobu stavbyvedoucího. Při stanovení požadované délky praxe vedoucího zakázky vycházel ze skutečnosti, že předmětem veřejné zakázky je provádění prací po dobu 1,5 měsíce za běžného provozu školního zařízení, přičemž práce lze provádět současně na všech školských objektech. Z požadavků na organizační zabezpečení plnění předmětu veřejné zakázky jsou dle zadavatele zřejmé extrémně vysoké nároky na odbornou kvalifikaci vedoucího zakázky, který bude zajišťovat koordinaci prací s vedením jednotlivých mateřských škol a koordinaci dodávek a prací jednotlivých pracovních čet při extrémních požadavcích na zajištění bezpečnosti práce na 4 samostatných pracovištích v zadavatelem omezené pracovní době při zachování provozu všech mateřských škol se značným pohybem malých dětí.  Zadavatel tak měl za to, že takto organizačně a časově náročná zakázka vyžaduje dlouhodobé zkušenosti s organizací zakázek obdobného charakteru, přičemž takové zkušenosti lze dle zadavatele získat jen v průběhu odborné praxe. Požadavky na finanční objem referencí vedoucího zakázky zadavatel dle svého vyjádření stanovil v počtu a objemu korespondujícím s požadavky na reference dodavatele, přičemž vedoucí zakázky je mohl získat kdykoliv během 10 let odborné praxe stavbyvedoucího.

11. K požadavku na doložení průměrného ročního počtu zaměstnanců zadavatel tento svůj požadavek odůvodnil tak, že vzhledem k požadovanému provádění předmětu plnění současně na všech 4 mateřských školách a dokončení ve lhůtě cca 1,5 měsíce vychází prostým výpočtem jedna pracovní četa v počtu 3 osob na jeden dotčený školský objekt s tím, že 1 vedoucí pracovník bude mít na starosti 2 dotčené školské subjekty. Zadavatel tak považuje svůj požadavek za stanovený na absolutně minimální hranici (4 pracovní čety po 3 osobách, tj. 12 pracovníků + 2 vedoucí pracovníci, celkem tedy 14 zaměstnanců dodavatele, a to bez sekretářky, účetní či skladníka), a to při stoprocentním nasazení všech zaměstnanců dodavatele na této jediné zakázce.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 6. 2014

12. Dne 6. 6. 2014 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Zadavatel uvedl, že se obával, že by při opětovném vypsání otevřeného řízení i při vynechání technických kvalifikačních předpokladů nestihl veřejnou zakázku realizovat, a proto se rozhodl pro její zadání v jednacím řízení bez uveřejnění. Zadavatel dále uvedl, že po jím provedeném telefonickém průzkumu zjistil, že uchazeči v původním otevřeném řízení neměli o účast v dalším řízení zájem z důvodu vyčerpání výrobních kapacit v termínu požadovaném zadavatelem. Problém tedy nebyl podle zadavatele v technických kvalifikačních předpokladech. Dva dodavatelé projevili zájem o případnou účast v dalším zadávacím řízení, zadavatel proto již technické kvalifikační předpoklady nestanovil a oslovil ty dodavatele, o kterých věděl, že by je v předchozím (otevřeném) řízení splnili a zároveň mají zájem zakázku realizovat. Závěrem zadavatel uvedl, že pokud by jeho postup byl považován za změnu zadávacích podmínek, jednalo se o změnu jedinou, navíc vyvolanou složitými okolnostmi případu.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

13. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejných zakázkách, vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění nepostupoval v souladu se zákonem, a ve věci postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky v otevřeném řízení neshledal Úřad důvody pro uložení sankce podle § 120 zákona. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Ke spáchání správního deliktu při zadávání veřejné zakázky zadané v jednacím řízení bez uveřejnění

14. Podle ustanovení § 84 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast.

15. Podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, jestliže v předchozím otevřeném řízení, užším řízení, zjednodušeném podlimitním řízení či jednacím řízení s uveřejněním a v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti rovněž v předchozím soutěžním dialogu nebyly podány žádné nabídky.

16. Podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona při splnění podmínek uvedených v ust. § 23 odst. 1 může zadavatel zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění za předpokladu, že podstatně nezmění zadávací podmínky a zahájí jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení předchozího zadávacího řízení.

17. Podle ustanovení § 17 písm. l) zákona se pro účely zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

18. Z obdržené dokumentace zjistil Úřad následující skutečnosti.

19. Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek s nabídkami v případě veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení ze dne 13. 9. 2013 vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek nebyly zadavateli doručeny žádné nabídky. Na základě uvedeného rozhodl zadavatel dne 19. 9. 2013 s odkazem na ustanovení § 84 odst. 1 písm. a) zákona o zrušení zadávacího řízení s odůvodněním, že ve lhůtě pro podání nabídek neobdržel žádnou nabídku.

20. Následně zadavatel zahájil na základě výzvy k účasti na jednání ze dne 23. 9. 2013 jednací řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona. Zadavatel vyzval touto výzvou k účasti na jednání společnosti OKNOSERVIS s.r.o., IČO 25519760, se sídlem Tuřanka 115, 627 00 Brno, a PRAMOS, a.s., IČO 63479087, se sídlem Brněnská 577, 691 76 Šitbořice.

21. V článku 1. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení zadavatel uvedl následující:

Kvalifikaci splní dodavatel, který prokáže:

a) splnění základních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 Zákona,

b) splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 54 Zákona,

c) ekonomickou a finanční způsobilost splnit veřejnou zakázku podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) Zákona,

d) splnění technických kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 Zákona.“

22. Z článku 3. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení vyplývá, že k prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 53 zákona požadoval zadavatel předložení čestného prohlášení [eventuálně výpisu z rejstříku trestů v případě základního kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 53 odst. a) a b) zákona, či potvrzení příslušného finančního úřadu v případě základního kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 53 odst. f) zákona, či potvrzení příslušného orgánu či instituce v případě základního kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 53 odst. h) zákona], potvrzujícího skutečnost, že dodavatel:

a) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch organizované zločinecké skupiny, trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijetí úplatku, podplacení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

b) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání dodavatele podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu, a je-li statutárním orgánem dodavatele či členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat jak tato právnická osoba, tak její statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí dodavatel splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště,

c) v posledních 3 letech nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle § 49 obchodního zákoníku,

d) vůči jeho majetku neprobíhá nebo v posledních 3 letech neproběhlo insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních právních předpisů,

e) není v likvidaci,

f) nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

g) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

h) nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště dodavatele,

i) nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle § 54 písm. d) zákona požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud dodavatel vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost dodavatele, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby,

j) není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek,

k) nebyla mu v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zvláštního právního předpisu.

23. Z článku 4. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení vyplývá, že k prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 54 zákona požadoval zadavatel předložení:

a) výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm dodavatel zapsán, či výpisu z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,

b) dokladu o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladu prokazujícího příslušné živnostenské oprávnění či licenci.

24. Z článku 5. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení vyplývá, že k prokázání splnění kvalifikace podle ustanovení § 50 odst. 1 písm. c) zákona požadoval zadavatel předložení čestného prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

25. Z článku 6. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení vyplývá, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 zákona požadoval zadavatel předložení následujících dokumentů: 

a) podle článku 6.1 kvalifikační dokumentace s odkazem na ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona seznam obdobných stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let, a to formou vyplněné tabulky „Přehled realizovaných zakázek“, a osvědčení objednatelů o řádném plnění obdobných stavebních prací. Obdobnou stavební prací se rozumí dodávka a výměna otvorových prvků na školních zařízeních prováděných za provozu zařízení, jejichž finanční objem byl alespoň 3 mil. Kč bez DPH, přičemž zadavatel požadoval prokázat minimálně 3 obdobné stavby dokončené za posledních 5 let,

b) podle článku 6.2 kvalifikační dokumentace s odkazem na ustanovení § 56 odst. 3 písm. b) zákona jméno technika, který se bude podílet na plnění veřejné zakázky ve funkci vedoucí zakázky, a to formou vyplnění tabulky „Realizační tým“,

c) podle článku 6.3 kvalifikační dokumentace s odkazem na ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucího zakázky, a to formou dokladu o vzdělání a dokladu o odborné kvalifikaci (délce praxe a referencích), přičemž zadavatel požadoval, aby vedoucí zakázky prokázal minimálně středoškolskou úroveň vzdělání a minimální odbornou kvalifikaci spočívající v délce praxe minimálně 10 let při realizaci dodávky a výměny otvorových prvků, s referencí alespoň 3 staveb, na kterých působil ve funkci vedoucího zakázky (stavbyvedoucího) a jejichž náklady byly alespoň 3 mil. Kč za každou stavbu,

d) podle článku 6.4 kvalifikační dokumentace s odkazem na ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) zákona přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek a z toho počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek za poslední 3 roky, a to formou tabulky „Počet zaměstnanců“. Zadavatel požadoval, aby minimální průměrný roční počet zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek byl 15 osob, z toho minimálně 2 osoby vedoucí zaměstnanci dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek v každém roce za poslední 3 roky.

26. V článku 5. zadávací dokumentace vztahující se k jednacímu řízení bez uveřejnění zadavatel uvedl, že v tomto jednacím řízení bez uveřejnění prokázání kvalifikace nepožaduje.

27. Na základě jednání s oběma zájemci rozhodl zadavatel na základě hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena o výběru nejvhodnější nabídky, a to nabídky zájemce OKNOSERVIS s.r.o., IČO 25519760, se sídlem Tuřanka 115, 627 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), s nímž uzavřel dne 18. 10. 2013 smlouvu o dílo, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 11. 2013 pod ev. č. 373398. Následně uzavřel dne 28. 11. 2013 zadavatel s vybraným uchazečem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo, jehož předmětem byla změna termínů plnění předmětu veřejné zakázky.

28. Obecně Úřad uvádí, že jednací řízení bez uveřejnění je výjimečný způsob zadání veřejné zakázky, kdy zadavatel sice postupuje podle zákona v zadávacím řízení, ale s ohledem na povahu tohoto řízení je značně omezena či přímo vyloučena hospodářská soutěž o takovou zakázku. Zákon proto zadavateli dává možnost použít jednací řízení bez uveřejnění pouze z důvodů zvláštních okolností zapříčiněných buď přímo předmětem veřejné zakázky či podmínkami vzniklými v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky. Jednací řízení bez uveřejnění tak může zadavatel použít pouze z taxativně vymezených důvodů, a to pouze ve výjimečných případech. Zároveň zadavatel nese důkazní břemeno, že byly splněny podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení. Důvody, které vedou zadavatele k použití jednacího řízení bez uveřejnění, by pak měly být v dokumentaci o veřejné zakázce zadavatelem náležitě a průkazně doloženy.

29. V šetřeném případě zadavatel přistoupil s odkazem na ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona k použití jednacího řízení bez uveřejnění poté, co v předchozím otevřeném řízení na stejný předmět plnění neobdržel žádné nabídky.

30. Vzhledem k výše uvedenému se Úřad zabýval posouzením, zda byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 23 odst. 2 zákona pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona, tedy že zadavatel neprovedl podstatnou změnu zadávacích podmínek oproti původním podmínkám stanoveným v otevřeném řízení, a zda zahájil jednací řízení bez uveřejnění bezodkladně po zrušení otevřeného zadávacího řízení.

31. Pojem „bezodkladně“ není v zákoně nijak definován a k posouzení bezodkladnosti je tak třeba přistupovat v kontextu každého jednotlivého případu a vzít v úvahu průběh procesů vztahujících se k zadávání veřejných zakázek v rámci každého zadavatele a k možnostem jeho operativního rozhodování. V daném případě má Úřad za to, že dobu mezi zrušením otevřeného zadávacího řízení (19. 9. 2013) a zahájením jednacího řízení bez uveřejnění (23. 9. 2013) lze jednoznačně považovat za naplňující znaky bezodkladnosti.

32. Dále Úřad přistoupil k posouzení splnění podmínky neprovedení podstatné změny zadávacích podmínek oproti původní veřejné zakázce. Ani v tomto případě nelze v zákoně nalézt přesnou definici podstatné změny zadávacích podmínek. Především je třeba vyjít z definice zadávacích podmínek v ustanovení § 17 písm. l) zákona, z nějž vyplývá, že zadávacími podmínkami jsou veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky. Zadávací podmínky jsou tak širším a obecnějším pojmem než je pojem zadávací dokumentace. Zadávacími podmínkami se tak rozumí veškeré požadavky zadavatele obsažené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, případně dále upřesněné v zadávací dokumentaci či v ostatních dokumentech souvisejících se zadávacím řízením, které musí být uchazečem v nabídce splněny. Jednoznačně tak mezi zadávací podmínky patří i zadavatelem požadovaná kvalifikace. Vodítkem pro posouzení podstatné změny pak může být ustanovení § 82 odst. 7 zákona definující podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem. Zde se za podstatnou změnu považuje taková změna, která by rozšířila předmět veřejné zakázky, za použití v původním zadávacím řízení by umožnila účast jiných dodavatelů a mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky nebo by měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. V kontextu uvedeného je zřejmé, že za podstatnou změnu zadávacích podmínek je třeba považovat změnu nastavení kvalifikace vedoucí ke změně okruhu potenciálních dodavatelů.

33. V daném případě lze předpokládat, že právě zmírnění, resp. upuštění od kvalifikačních požadavků v jednacím řízení bez uveřejnění oproti otevřenému zadávacímu řízení vedlo s nejvyšší pravděpodobností k rozšíření okruhu možných dodavatelů a obdržení nabídek na veřejnou zakázku. Pokud by zadavatel teoreticky v původním otevřeném zadávacím řízení požadoval kvalifikaci v takové podobě, jako ji vyžadoval v jednacím řízení bez uveřejnění (což mu však zákon neumožňuje), či ji alespoň zmírnil, mohl obdržet nabídky od dodavatelů a nebyl by nucen zadávací řízení rušit. Na podporu tohoto závěru lze doplnit, že vybraný uchazeč stejně jako další 3 dodavatelé v otevřeném zadávacím řízení požádal zadavatele o poskytnutí zadávací dokumentace, avšak nabídku nepodal.

34. Zadavatelův argument o tom, že žádný ze soutěžitelů nepožadoval jakékoliv vysvětlení požadavků zadavatele na prokázání splnění kvalifikace, nelze v žádném případě akceptovat jako důkaz toho, že uchazeči nepovažovali požadovanou kvalifikaci za neodpovídající rozsahu, druhu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

35. Úřad tedy uzavírá, že má za nepochybné, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 23 odst. 1 písm. a) zákona, když zahájil v návaznosti na zrušení předchozího otevřeného řízení s odkazem na ust. § 84 odst. 1 písm. a) předmětné jednací řízení bez uveřejnění se stejným předmětem plnění, aniž by byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 2 zákona (zadavatel v původním otevřeném řízení požadoval prokázání kvalifikace, avšak v jednacím řízení bez uveřejnění nikoli), přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

K uložení sankce

36. Podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

37. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad uvedl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že zahájil předmětné jednací řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odst. 1 písm. a) zákona, aniž by byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 23 odst. 2 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 18. 10. 2013 s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku.

38. Pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení, mohl obdržet více nabídek a následně vybrat jinou nabídku, která by mohla být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče. Výše uvedený postup zadavatele tedy měl vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

39. Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

40. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

41. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 11. 11. 2013. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 18. 10. 2013, kdy zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž správní řízení bylo zahájeno dne 18. 4. 2014. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

42. Podle ustanovení § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) zákona.

43. V posuzovaném případě se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 10 % ceny zakázky. V daném případě cena veřejné zakázky, z níž je počítána horní hranice možné pokuty, činí částku 9 256 500 Kč včetně DPH, přičemž horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) činí částku ve výši 925 650 Kč.

44. Podle ustanovení § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

45. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci, tedy především skutečnost, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění bez naplnění zákonných podmínek nezákonně vyloučil princip soutěže, na němž je zadávání veřejných zakázek založeno, a jde tedy o jedno z nejzávažnějších porušení zákona.

46. Z hlediska následků vzal Úřad při stanovení výše pokuty v úvahu tu skutečnost, že je zřejmé, že neoprávněné použití jednacího řízení bez omezení omezilo okruh potenciálních dodavatelů. Došlo tak k popření samotného cíle a účelu zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Právě neoprávněné použití jednacího řízení bez uveřejnění zabránilo vytvoření zmíněných příznivých podmínek pro zajištění hospodářské soutěže. Rovněž byla vzata v úvahu skutečnost, že zadavatel značně eliminoval soutěžní prostředí, když oslovil pouze dva zájemce. 

47. Při posouzení okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, neshledal Úřad žádnou polehčující okolnost.

48. Jelikož zadavatel zadával veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, které se i v případě splnění všech zákonných podmínek vyznačuje podle konstantní judikatury nejnižší mírou transparentnosti ze všech druhů zadávacích řízení, jedná se v posuzovaném případě o správní delikt velmi závažného charakteru.

49. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci zadavatele, neboť Úřad je v rámci určení výše pokuty povinen vždy přihlédnout k individuálním okolnostem daného případu tak, aby dostál své povinnosti řádné a odůvodněné aplikace správního uvážení. V určitém případě se totiž pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Při stanovení výše pokuty vzal tedy Úřad v úvahu i finanční možnosti zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje.

50. Ze závěrečného účtu za rok 2013 dostupného na webových stránkách zadavatele (http://www.zabovresky.cz) vyplývá, že zadavatel ve sledovaném období hospodařil s příjmy ve výši 156 168 000 Kč. Úřad k této skutečnosti konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

51. Úřad při stanovení výše pokuty dále zohlednil skutečnost, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání.

52. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k  předcházení porušování zákona, resp. k  jednání, které je v souladu se zákonem. Výše uložené pokuty je vzhledem k okolnostem případu přiměřená a naplňuje dostatečně obě funkce právní odpovědnosti.

53. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, neboť smlouva na realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

54. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

K možnému spáchání deliktu při zadávání veřejné zakázky zadávané v otevřeném řízení

55. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

56. Podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

57. Podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací.

58. Podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) zákona k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky.

59. Podle ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

60. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem této veřejné zakázky je výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně – Žabovřeskách, konkrétně na MŠ a PPP Voroněžská, Mateřské škole Plovdivská, Mateřské škole Gabriely Preissové a Mateřské škole Náměstí Svornosti v Brně. Zadavatel požadoval provádění stavebních prací za běžného provozu školního zařízení, přičemž práce lze provádět současně na všech dotčených školských objektech, a to jak v pracovní dny (od 6 hod do 22 hod), tak ve dnech pracovního volna (od 9 hod do 20 hod).

61. Z článku 6. kvalifikační dokumentace vztahující se k otevřenému zadávacímu řízení vyplývá, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 zákona požadoval zadavatel, aby dodavatel předložil dokumenty uvedené v bodu 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

62. Úřad ve vztahu k výše uvedenému zkoumal, zda zadavatel vymezil minimální úroveň technických kvalifikačních předpokladů podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona, § 56 odst. 3 písm. c) zákona a § 56 odst. 3 písm. e) zákona v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona, tedy odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. 

63. Úřad předně uvádí, že obecně je účelem požadavků na prokázání kvalifikace objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu takových subjektů, které poskytují záruku svých schopností veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Požadavek na splnění minimálních kvalifikačních předpokladů tak má zajistit, že se soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze takoví dodavatelé, kteří jsou skutečně schopni po stránce technické a materiální zakázku případně také plnit.

64. Při definování požadavků na rozsah a způsob prokázání kvalifikace je zadavatel povinen postupovat v rámci limitů stanovených v zákoně za současného respektování zásad nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení stanovených v § 6 odst. 1 zákona, musí tedy vymezit své požadavky na kvalifikační předpoklady tak, aby bezdůvodně neomezil možnost dodavatelů zúčastnit se zadávacího řízení a naopak umožnil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit. Zadavatel musí mít na zřeteli, že stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele může omezit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat, přičemž nesmí tak činit v žádném případě bezdůvodně. Rovněž byla vzata v úvahu skutečnost, že zadavatel značně eliminoval soutěžní prostředí, když oslovil pouze dva zájemce.

65. Zadavatel je tedy zcela jistě oprávněn využít prostor daný mu zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně kvalifikačních předpokladů de facto znemožnit účast některých dodavatelů v zadávacím řízení, avšak pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, a pouze v nezbytně nutném rozsahu. V této souvislosti je třeba vzít v potaz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, který konstatoval, že: „zákaz diskriminace uvedený v § 6 ZVZ zahrnuje jednak formu zjevnou, jednak formu skrytou. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacích řízeních je třeba považovat i takový postup, pokud zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením takových technických kvalifikačních předpokladů, které jsou zjevně nepřiměřené ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku mohou splnit toliko někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými. Někteří z dodavatelů totiž mají v takovém případě a priori znemožněnu účast v zadávacím řízení, byť by předmět veřejné zakázky mohli realizovat stejně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Tím se znemožňuje dosažení cíle zákona o veřejných zakázkách, tedy zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“

66. Zásada nediskriminace se při vymezení požadavků zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů dodavatelů promítá do § 56 odst. 5 písm. c) zákona, podle kterého je zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů tak, aby odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky. Technické kvalifikační předpoklady tedy zadavatel musí stanovit přiměřeně s ohledem na předmět veřejné zakázky.

67. K vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona uvádí Úřad následující. Jak již bylo zmíněno, ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona přiznává zadavateli právo vyžadovat po potenciálních dodavatelích veřejné zakázky splnění technického kvalifikačního předpokladu spočívajícího v předložení seznamu stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let. Právní úprava ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona tedy vkládá do rukou zadavatelů možnost prověřit si zkušenosti a odbornost případných dodavatelů v rozsahu předmětu veřejné zakázky, a to prostřednictvím doložení jejich předešlých zkušeností s realizací obdobných zakázek v období posledních 5 let.

68. V kontextu uvedeného se Úřad zabýval posouzením, zda zadavatel omezením možnosti prokázat technickou způsobilost pouze významnými stavebními pracemi provedenými na školních zařízeních prováděnými za provozu zařízení dodržel ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

69. Úřad má za to, že obecně lze akceptovat snahu zadavatele zajistit si prostřednictvím referencí, aby měl potenciální dodavatel zkušenosti s prováděním staveb podobného rozsahu ve srovnatelném prostředí, a to zejména v případech, kdy stavba bude probíhat za plného provozu daného objektu, tedy s pohybem personálu, případně dalších osob, bez možnosti přerušení provozu. Je zřejmé, že stavební práce v takovém případě jsou náročné z hlediska organizace práce a kladou extrémní požadavky na bezpečnost prováděné akce, eliminaci hluku a znečištění okolí stavby a logistické přesouvání osob či zařízení.

70. Úřad nerozporuje tvrzení zadavatele, že předmětná veřejná zakázka má určitá specifika odlišná od stavebních prací prováděných na objektech bez nutnosti zachování běžného provozu.

71. Z vyjádření zadavatele ani z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývá, že by existovala objektivní specifika technologických postupů či bezpečnostních předpisů používaných při stavebních pracích právě v případě školních zařízení. Pakliže si tedy chtěl zadavatel zajistit dodavatele zkušeného v oblasti realizací výměny oken za plného chodu rekonstruovaného objektu, nebyl důvod k restriktivnímu omezení požadované reference výhradně na školní zařízení.

72. Úřad tedy k vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona uzavírá, že má za nepochybné, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když požadoval k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona předložení seznamu alespoň 3 obdobných stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let, přičemž obdobné stavby omezil pouze na dodávku a výměnu otvorových prvků na školních zařízeních prováděných za provozu zařízení, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v šetřeném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky od dodavatelů a nebyl by nucen rušit předmětné zadávací řízení podle ustanovení § 84 odst. 1 písm. a) zákona.

73. K vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona uvádí Úřad následující. Úřad připomíná, že ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona umožňuje, aby zadavatel požadoval po potenciálních dodavatelích veřejné zakázky předložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vedoucích zaměstnanců dodavatele odpovědných za vedení realizace příslušných stavebních prací, a to za účelem prověření zkušeností a odbornosti osob vykonávajících u dodavatele fakticky realizaci předmětu veřejné zakázky a majících tak rozhodující podíl na úspěšnosti dodavatele při provádění stavby.

74. S ohledem na uvedené se Úřad zabýval posouzením, zda požadavkem na doložení praxe v délce 10 let osoby vedoucího zakázky zadavatel dodržel ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

75. Úřad obecně nerozporuje snahu zadavatele vytvořit určitý filtr mezi osobami bez patřičných zkušeností v daném oboru a těmi, u nichž podílení se na obdobných zakázkách nasvědčuje tomu, že se v dané problematice orientují a jsou schopny realizaci stavebních prací řádně a v požadované kvalitě zvládnout.  Je nepochybné, že předmět šetřené veřejné zakázky je náročný z hlediska zajištění hladkého průběhu prací za plného provozu dotčených objektů a vyžaduje realizační tým a zejména vedoucího týmu, který má zkušenosti se zakázkami obdobného charakteru.

76. Ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, jímž je osoba, která zabezpečuje odborné provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

77. Z uvedeného lze tedy dovodit, že osoba zastávající pozici vedoucího zakázky, resp. stavbyvedoucího musí disponovat příslušným oprávněním vydávaným na základě prokázání odborných znalostí a zkušeností, což by mělo být i pro zadavatele podstatnou zárukou kvalit dané osoby. Pakliže si zadavatel chtěl zajistit dodavatele disponujícího osobou vzdělanostně a profesně způsobilou v pozici vedoucího zakázky, byl zcela jistě oprávněn žádat dodavatele o doložení osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci takovéto osoby tak, jak mu to zákon umožňuje. V této souvislosti je však třeba uvést, že pokud už zadavatel ve snaze získat zkušeného dodavatele se stavbyvedoucím s dlouhodobou praxí rozšířil tento požadavek o další způsoby prokázání kvalit takové osoby, měl postupovat alespoň přiměřeně s ohledem na předmět, rozsah a složitost zakázky. A to i s ohledem na skutečnost, že hlavním účelem kvalifikace má být prokázání způsobilosti samotného dodavatele (tedy dodavatele jako takového) a ne jeho jednotlivých zaměstnanců.

78. Z vyjádření zadavatele ani z dokumentace o veřejné zakázce nevyplývají žádné objektivní skutečnosti na straně zadavatele, které by odůvodňovaly jeho požadavek na praxi vedoucího zakázky v délce právě minimálně 10 let při realizaci dodávky a výměny otvorových prvků. I přes vědomí nutnosti současného provádění stavebních prací za chodu na více školních zařízeních a organizační náročnosti celé veřejné zakázky Úřad považuje předmět šetřené veřejné zakázky za běžné, nikterak natolik specifické stavební práce vyžadující praxi právě 10 let a nikoliv méně, jež by měla být schopna poskytnout každá osoba disponující příslušným oprávněním od autorizačního orgánu.

79. Úřad tedy k vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. c) zákona uzavírá, že má za to, že zadavatel postupoval v rozporu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona a v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když požadoval k prokázání technického kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona doložení praxe vedoucího zakázky o délce minimálně 10 let při dodávce a výměně otvorových prvků, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit, že pokud by zadavatel v šetřeném případě postupoval v souladu se zákonem, mohl by obdržet nabídky od dodavatelů a nebyl by nucen rušit předmětné zadávací řízení podle ustanovení § 84 odst. 1 písm. a) zákona.

80. K vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona uvádí Úřad následující. Úřad i v této souvislosti poznamenává, že ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) zákona dává zadavateli možnost prověřit si kvalifikaci potenciálního dodavatele formou doložení přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru, resp. vedoucích zaměstnanců, za poslední 3 roky.

81. Úřad proto přistoupil k posouzení, zda zadavatelův požadavek na doložení minimálního průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek v počtu 15 osob, z toho minimálně 2 osob vedoucích zaměstnanců v každém roce za poslední 3 roky, lze považovat za souladný s ustanovením § 56 odst. 5 písm. c) zákona.

82. Obecně Úřad konstatuje, že zadavatel je zcela jistě oprávněn požadovat prokázání stability a spolehlivosti potenciálního dodavatele, o níž může vypovídat právě vývoj počtu jeho zaměstnanců, a to za účelem zajištění bezproblémové, kvalitní a včasné realizace veřejné zakázky. Lze tak najít pochopení pro požadavek zadavatele, aby stavební práce byly prováděny zavedeným subjektem, jenž je schopen podílet se souběžně na více zakázkách a jehož existence a fungování nebude tedy výlučně vázána na plnění předmětné veřejné zakázky, tj. že dodavatel veškeré své zdroje a prostředky nebude používat pouze na plnění jediné zakázky. Fakticky tak může dojít k upřednostnění větších dodavatelů. Toto omezení je však přípustné pouze při zachování jeho přiměřenosti ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti dané zakázky, přičemž právě složitost a rozsah takové zakázky by měli být značné.

83. Z vyjádření zadavatele vyplývá, že svůj požadavek na počet zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců stanovil s ohledem na skutečnost, že zamýšlel nasazení jedné pracovní čety v počtu 3 osob na každý ze 4 školských objektů při současném provádění prací a dále 1 vedoucího pracovníka na každé 2 školské objekty, přičemž daný výpočet navíc předpokládá, že potenciální dodavatel využije veškerou svou kapacitu na plnění této zakázky.

84. V kontextu právě uvedeného se Úřad přiklonil k závěru, že požadavek zadavatele podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. e) zákona na doložení průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek minimálně ve výši 15 osob, z toho minimálně 2 vedoucích zaměstnanců dodavatele podílejících se na plnění stavebních zakázek v každém roce za poslední 3 roky, lze s ohledem na rozsah předmětu plnění veřejné zakázky a předpokládanou dobu plnění považovat za oprávněný a stanovený v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 písm. e) zákona.

85. K výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad uzavírá, že sice shledal v postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“ v  otevřeném řízení při stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona a dále při stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle ustanovení § 56 odst. 3 písm. c) zákona pochybení, avšak s ohledem na skutečnost, že zadavatel předmětné zadávací řízení zrušil, neboť neobdržel žádné nabídky, a neuzavřel v tomto zadávacím řízení smlouvu, nebyly naplněna skutková podstata správního deliktu zadavatele podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

86. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle ustanovení § 120 zákona, a proto Úřad rozhodl o zastavení správního řízení v části týkající se veřejné zakázky „Výměna otvorových prvků na školních zařízeních v Brně-Žabovřeskách“, zadávané v  otevřeném řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

 

Poučení

 

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Statutární město Brno, městská část Brno-Žabovřesky, Horova 28, 616 00 Brno

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz