číslo jednací: S0729/2015/VZ-37149/2015/531/JDo

Instance I.
Věc Komplexní řešení nákupního systému
Účastníci
  1. Olomoucký kraj
  2. KRC partners s.r.o.
  3. Tender systems s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb. - zastavení SŘ
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 19. 11. 2015
Dokumenty file icon 2015_S0729.pdf 381 KB

Č. j.: ÚOHS-S0729/2015/VZ-37149/2015/531/JDo

 

2. listopadu 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19.10.2015, na návrh ze dne 16.10.2015, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany,
  • navrhovatel – KRC partners s.r.o., IČO 24147591, se sídlem Na dolinách 150/4, 147 00 Praha 4,
  • vybraný uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6,

 

ve věci veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a 9.6.2015,

rozhodl takto:

 

Správní řízení se podle § 117a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť k návrhu ze dne 16.10.2015 zaslanému Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a 9.6.2015, nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli.

 

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ustanovení § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 19.10.2015 návrh navrhovatele – KRC partners s.r.o., IČO 24147591, se sídlem Na dolinách 150/4, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem – Olomoucký kraj, IČO 60609460, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „Komplexní řešení nákupního systému“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11.5.2015 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 12.5.2015 pod ev. č. 511161, ve znění oprav uveřejněných dne 25.5.2015 a 9.6.2015 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dnem 19.10.2015, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení.

3. Navrhovatel se ve svém návrhu domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015. Návrh navrhovatele obsahuje současně i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v nařízení zákazu uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky zadavateli.

4. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 116 zákona jsou:

  •  zadavatel,
  • navrhovatel,
  • vybraný uchazeč – Tender systems s.r.o., IČO 29145121, se sídlem náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6.

5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S0729/2015/VZ-34874/2015/531/JDo ze dne 21.10.2015.

ZÁVĚRY ÚŘADU

6. Úřad přezkoumal náležitosti návrhu a na základě zjištěných skutečností konstatuje, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky nesplňuje podmínky stanovené v § 114 odst. 3 zákona, a proto mu nezbylo než správní řízení zastavit. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

7. Podle § 114 odst. 3 zákona návrh vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o veřejné zakázce. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

8. Z dikce § 114 odst. 3, věty třetí, zákona vyplývá, že součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku je mj. doklad o doručení námitek zadavateli.

9. Podle § 117a písm. d) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže k návrhu zasílanému Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku není připojen doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.

10. Úřadu byl dne 19.10.2015 doručen prostřednictvím datové schránky návrh navrhovatele ze dne 16.10.2015, přičemž  k návrhu navrhovatel připojil následující přílohy:

  • oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 18.9.2015,
  • zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 3.9.2015,
  • rozhodnutí zadavatele o námitkách dodavatele (navrhovatele, pozn. Úřadu) ze dne 8.10.2015 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“),
  • potvrzení o provedení platby ze dne 19.10.2015.

11. Úřad na tomto místě předesílá, že zákonodárce v ustanovení § 114 odst. 3 zákona výslovně uvedl požadavek, že přílohou návrhu má, resp. musí, být doklad o doručení námitek. Z právě řečeného vyplývá, že povinnou náležitostí návrhu není např. text námitek, nýbrž doklad o doručení těchto námitek zadavateli. Úřad přitom podotýká, že navrhovatel v šetřeném případě součástí (přílohou) jeho návrhu neučinil ani samotné námitky, byť na straně 2 jeho návrhu uvedl, že jako důkaz předkládá námitky ze dne 29.9.2015. Úřad tudíž shrnuje, že návrh navrhovatele ze dne 16.10.2015 neobsahoval nejen doklad o doručení námitek zadavateli, jehož absence je pro posouzení věci stěžejní, nýbrž ani text námitek.

12. Jak bylo řečeno již shora, jednu z příloh návrhu tvořilo i rozhodnutí o námitkách ze dne 8.10.2015. Na titulní straně předmětného rozhodnutí je, mimo jiné, uvedeno, že „Zadavatel obdržel dne 29.9.2015 od [navrhovatele] (…) námitky proti oznámení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (…).“ V daném rozhodnutí zadavatel sice uvedl, že mu byly námitky navrhovatele doručeny dne 29.9.2015, Úřad nicméně zdůrazňuje, že toto tvrzení nemůže (není způsobilé) nahradit zákonem požadovaný doklad o doručení námitek. Doklad o doručení námitek má osvědčit (doložit) tvrzení o okamžiku doručení námitek, což je stěžejní s ohledem na § 111 odst. 5 zákona na blokační lhůtu, tzn. mj. má významný dosah pro další úkony Úřadu. Proto zákonodárce stanovil, že součástí návrhu musí být též tento doklad, a v případě jeho nedoložení s návrhem toto „sankcionuje“ zastavením správního řízení. Zákon toto výslovně uvádí, a proto musel navrhovatel vědět o této povinnosti předložit doklad o doručení námitek. Pakliže totiž navrhovatel součástí jeho návrhu sice učinil rozhodnutí o námitkách, v němž zadavatel uvedl den, kdy mu byly námitky doručeny, avšak žádnou z dalších navrhovatelem přiložených příloh návrhu není možné považovat za doklad o doručení námitek, nenaplňuje návrh podaný navrhovatelem požadavek zákona na doložení dokladu o doručení námitek zadavateli. Z rozhodnutí o námitkách, které tvořilo přílohu návrhu, se nepodává informace, zda námitky byly řádně a včas doručeny zadavateli, a zda tedy byly v tomto ohledu splněny zákonné požadavky, které jsou kladeny na navrhovatele v souvislosti s podáním námitek, a jež mají vliv na řádnost podání návrhu k Úřadu. K tomu je třeba dodat, že Úřad má povinnost z moci úřední při přijetí návrhu ověřit, zda návrh splňuje všechny zákonem vyžadované náležitosti, kdy jak vyplývá z odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel nesplnil všechny požadavky, jež jsou na něj ustanovením § 114 odst. 3 zákona kladeny, neboť k jeho návrhu nepřipojil doklad o doručení námitek zadavateli.

13. V souvislosti se zde řešenou problematikou je možno ještě nad rámec uvedeného doplnit, že v případech, kdy je požadováno prokázání způsobu a doby doručení, tedy kdy je třeba, aby bylo doručení doloženo, jako je tomu ve zde posuzovaném případě, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána, včetně dne, kdy se tak stalo. Ke splnění tohoto požadavku je např. v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence zapotřebí požádat v daném případě Českou poštu o službu „DODEJKA“. Pod pojmem dodejka je na místě vnímat písemný doklad stvrzující předepsané skutečnosti, který je se všemi potřebnými údaji následně vrácen subjektu, jenž písemnost takovým způsobem zasílal. V případě užití elektronických komunikací je možno za doklad o doručení považovat záznam (informaci), které jednotlivé elektronické prostředky umožňují, ze kterého je zřejmé datum a způsob doručení. V šetřeném případě ani z příloh, které byly součástí návrhu, není zřejmé, jakým způsobem navrhovatel námitky podal.

14. K uvedenému Úřad uvádí, že v dané věci by nebylo možno přijmout ani případnou argumentaci navrhovatele vycházející z ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu. Na šetřený případ nelze výše uvedená ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kde je v těchto ustanoveních in fine uvedeno „… písemnost se považuje za doručenou jen v případě, že adresát písemnosti její převzetí od příjemce uzná nebo že je z jeho postupu v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“ a dále, že „Písemného dokladu o doručení nebo dodání však není zapotřebí, je-li z postupu účastníka řízení v řízení zjevné, že mu bylo doručeno.“, neboť zákon je v tomto ohledu ve vztahu ke správnímu řádu lex specialis, a tedy se užije ustanovení zákona, nikoliv obecného právního předpisu, v daném případě správního řádu. Ustanovení § 114 odst. 3 zákona v tomto ohledu (výslovného požadavku na doložení dokladu o doručení námitek) má tedy přednost před ustanovením správního řádu a požadavek na doložení dokladu o doručení námitek je tedy povinnou přílohou návrhu a ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu na výše specifikované povinnosti navrhovatele ničeho nemění. V této souvislosti je na místě možno zmínit i ustanovení § 149 odst. 4 zákona, které uvádí, že „Podává-li dodavatel … námitky proti úkonům zadavatele … elektronickými prostředky ..., musí být datová zpráva podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Zadavatel je oprávněn požadovat podepsání datové zprávy uznávaným elektronickým podpisem nebo označení datové zprávy uznávanou elektronickou značkou u jakýchkoliv datových zpráv zasílaných elektronickými prostředky.“, přičemž povinností Úřadu je zároveň ověřit, zda došlo i ke splnění těchto zákonných náležitostí při podání námitek, resp. Úřad zjišťuje, zda byly námitky podány řádně, tedy např. zda byly opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, což rovněž činí ze zákona lex specialis v tomto ohledu ve vztahu k citovaným ustanovením správního řádu.

15. Úřad v návaznosti na výše uvedené dodává, že účelem doložení dokladu o doručení námitek tedy není pouze ověření skutečnosti, že námitky byly zadavateli doručeny, a zadavatel se s nimi mohl seznámit, což je právě účelem ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, kdy je v komentáři k těmto ustanovením uvedeno „jedná-li účastník v řízení tak, že je z jeho jednání zřejmé, že je mu obsah písemnosti znám, není písemného dokladu zapotřebí[1], nýbrž i posouzení toho, zda byly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti (viz § 149 odst. 4 zákona), tedy např. zda byly námitky opatřeny uznávaným elektronickým podpisem, jak již bylo uvedeno výše. Doklad o doručení námitek zadavateli má pro Úřad význam taktéž z hlediska zjištění počátku běhu blokační lhůty ve smyslu § 111 odst. 5 zákona, tedy pro zajištění efektivního průběhu správního řízení. Pro Úřad je tedy nezbytné mít na jisto postaveno přesné datum, kdy byly námitky zadavateli doručeny, nikoliv tedy pouze mít potvrzení, že se s námitkami zadavatel seznámil; pro Úřad není v této věci rozhodující pouze to, že námitky byly doručeny.

16. Závěrem Úřad konstatuje, že uvedení data „29.9.2015“ v rozhodnutí zadavatele o námitkách nemůže být pro Úřad dostačující, a dle Úřadu nelze ani na daný případ aplikovat ustanovení § 19 odst. 5 a 6 správního řádu, neboť Úřadu nepostačuje, že zadavatel uvádí, že mu byla písemnost obsahující námitky doručena, nýbrž Úřad zároveň potřebuje ověřit i její náležitosti a prokazatelně, na základě relevantních podkladů, zjistit přesné datum jejího doručení.

17. Pro úplnost Úřad předesílá, že i na svých webových stránkách www.uohs.cz výslovně uvádí, že doklad o doručení námitek zadavateli musí být součástí návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy.

18. Úřad dodává, že v případě absence dokladu o doručení námitek zadavateli není oprávněn (na rozdíl od důvodu uvedeného v § 117a písm. a) zákona) v případě zjištění takového nedostatku návrhu dodatečně vyzvat navrhovatele k nápravě, nýbrž je povinen správní řízení bez dalšího zastavit. Zákon tedy neumožňuje Úřadu, aby například zkoumal, na základě jakých skutečností navrhovatel zákonem požadovaný doklad nedoložil, či řádnost a včasnost doručení námitek zadavateli ověřoval z jiných podkladů, než právě z dokladu o doručení námitek zadavateli, který je podle § 114 odst. 3 zákona obligatorní součástí návrhu.

19. Jelikož k návrhu navrhovatele ze dne 16.10.2015 nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 117a písm. d) zákona bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

Obdrží

1. Olomoucký kraj, Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc - Hodolany

2. KRC partners s.r.o., Na dolinách 150/4, 147 00 Praha 4

3. Tender systems s.r.o., náměstí Před bateriemi 692/18, 162 00 Praha 6

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] JUDr. Josef Vedral, Ph. D. Správní řád. Komentář. Praha: BOVA POLYGON, 2012. s. 254. ISBN 978-80-7273-166-4.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz