číslo jednací: S0419/2015/VZ-35804/2015/551/SPo

Instance I.
Věc Ruční systém pro měření pohltivosti materiálů
Účastníci
  1. Vysoké učení technické v Brně
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 1 písm. a) zákona
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 10. 11. 2015
Dokumenty file icon dokument ke stažení 455 KB

Č. j.: ÚOHS-S0419/2015/VZ-35804/2015/551/SPo

 

23. října 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 7. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno - Veveří,

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Ruční systém pro měření pohltivosti materiálů“, v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 13. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 375615, na kterou byla dne 11. 8. 2014 uzavřena kupní smlouva č. j. VZ044/12500/2014 se společností Spectris Praha spol. s r.o., IČO 186 27 714, se sídlem Počernická 96, 108 00 Praha 10,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel - Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno - Veveří, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Ruční systém pro měření pohltivosti materiálů“, v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 13. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 375615, nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) citovaného zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v dílčích hodnotících kritériích „Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení“ a „Technická úroveň řešení nad doplňující požadavky na zařízení“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 11. 8. 2014 uzavřel s vybraným uchazečem Spectris Praha spol. s r.o., IČO 186 27 714, se sídlem Počernická 96, 108 00 Praha 10, smlouvu na veřejnou zakázku.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se zadavateli - Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno - Veveří, podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení, ukládá

 

pokuta ve výši 15.000,- Kč (patnáct tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k  dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět týkající se postupu zadavatele - Vysoké učení technické v Brně, IČO 002 16 305, se sídlem Antonínská 548/1, 602 00 Brno - Veveří (dále jen „zadavatel“), při zadávání veřejné zakázky „Ruční systém pro měření pohltivosti materiálů“, v otevřeném řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 13. 2. 2014 pod evidenčním číslem zakázky 375615 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V podnětu bylo zadavateli vytýkáno, že v zadávacích podmínkách nevymezil transparentním způsobem dílčí hodnotící kritéria vztahující se k technické úrovni řešení a způsob hodnocení a dále, že zadavatel provedl následné hodnocení nabídek netransparentním a tudíž nepřezkoumatelným způsobem.

3. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o předmětné veřejné zakázce a vyjádření zadavatele k obsahu podnětu, přičemž z obdržené dokumentace zjistil následující skutečnosti.

4. Zadavatel zahájil zadávací řízení dne 12. 2. 2014 odesláním formuláře „Oznámení o zakázce“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

5. Dle bodu II.1.5) Oznámení o zakázce „Stručný popis zakázky nebo nákupu(ů)“ a bodu 2.1.1 zadávací dokumentace „Předmět plnění veřejné zakázky“ byla předmětem veřejné zakázky „dodávka přístroje – ručnísystém pro měření pohltivosti materiálů, a to včetně příslušenství a dopravy do místa plnění“ s tím, že podrobná specifikace a minimální technické parametry, které musely být v rámci dodávky splněny, byly stanoveny v příloze č. 2 zadávací dokumentace.

6. Podle bodu II.1.2) Oznámení o zakázce „Druh zakázky a místo provedení stavebních prací, místo dodávky nebo plnění“ šlo o veřejnou zakázky na dodávky podle § 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v okamžiku zahájení zadávacího řízení (dále jen „zákon“).

7. Z bodu II. 2.1) Oznámení o zakázce „Celkové množství nebo rozsah“ a bodu 2.2 zadávací dokumentace „Klasifikace a předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 1.000.000,- Kč bez DPH.

8. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel zvolil pro zadání předmětné nadlimitní veřejné zakázky na dodávky otevřené řízení ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) zákona ve spojení s § 27 zákona.

9. V příloze č. 2 zadávací dokumentace nazvané „Příloha č. 2 – Technická specifikace předmětu veřejné zakázky „Ruční přístroj pro měření pohltivosti materiálů““ (dále jen „příloha č. 2“) byly pro předmětné zařízení stanovené následující parametry:

1. Základní požadavky na měřící zařízení

  • zařízení bude plně kompatibilní se softwarem PULSE Material Testing a PULSE FTT&CPB Analysis, 1-2 Chanel Node-locked Licences,
  • zařízení bude kompatibilní s mikrofony 4187 (1/4“ Pressure-fielt Microphone),
  • zařízení bude vyhovovat standardům ISO 10534-2 a STM 1050-98,
  • dodané zařízení bude kompatibilní s měřícím systémem Pulse 3560 D,
  • zařízení bude pracovat na základě 2 mikrofonové metody měření přenosových funkcí,
  • měřenými parametry budou akustický součinitel pohltivosti, akustický koeficient odrazu, normalizovaná impedance a admitance, akustická rychlost jako funkce frekvence,
  • frekvenční rozsah měření bude v intervalu 500 Hz a 6400 Hz,
  • testovací budící signál bude zahrnovat následující možnosti – Sine, Random a Psudo-random,
  • parametry FFT analýzy budou následující počet frekvenčních čar 50 - 6400 lines, frekvenční rozpětí 1,56 Hz – 25,6 kHz, rozlišení stření frekvence 1 mHz, průměrování lineární, exponenciální a peak hold, počet průměru 1 – 100000,
  • rozměry měřící trubice v rozsahu vnitřní průměr 29 mm, délka 320 mm, dvě madla.

2. Doplňující vlastnosti a požadavky

  • snadná kalibrace mikrofonů, přenosových funkcí, coherence,
  • možnost průměrování naměřených dat,
  • systém umožní tvorbu automatických reportů do MS Office,
  • rychlá a jednoduchá instalace při měření v terénu,
  • okamžité vyhodnocení naměřených dat,

  • snadná transportovatelnost osobním automobilem,
  • maximální hmotnost do 10 kg, rozměry transportního kufru max 600 x 400 x 300 mm,

  • možnost bateriového provozu,
  • ukazatel spuštění reproduktoru na měřící rukojeti sondy,
  • měřící sonda bude vybavena integrovanými snímači teploty a relativní vlhkostí.

10.  V příloze č. 2, pod bodem „Parametry nabízené uchazečem“ se dále nachází tabulka, ve které jsou vyjmenovány všechny výše uvedené požadavky zadavatele (jak základní, tak doplňující), přičemž u každého z těchto parametrů musel potenciální uchazeč zakroužkovat jednu z možností ANO/NE v závislosti na tom, zda jím nabízený přístroj předmětný požadavek obsahuje.

11.  V příloze č. 2 zadávací dokumentace zadavatel dále ve vztahu k předchozímu bodu 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí uvádí, že: „V případě, že uchazeč uvede „ANO“ (což je podmínkou pro možnost hodnocení – v případě „NE“ je uchazeč vyloučen pro nesplnění požadavků zadavatele na předmět plnění), je povinen podrobně uvést jím nabízené parametry…..“

12.  Dle článku 10 zadávací dokumentace „Kritéria pro zadání veřejné zakázky“ byla základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky ve smyslu § 78 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž dílčími hodnotícími kritérii pro zadání veřejné zakázky byla:

a) Celková výše nabídkové ceny bez DPH s váhou 60 % (dále jen „dílčí kritérium 1“)

b) Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení s váhou 20 % (dále jen „dílčí kritérium 2“)

c) Technická úroveň řešení nad doplňující požadavky na zařízení s váhou 20 % (dále jen „dílčí kritérium 3“)

13.  K metodě hodnocení zadavatel v bodě 10.3.1. zadávací dokumentace „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“ ve vztahu k dílčímu kritériu 1 uvedl, že nejnižší hodnotě v rámci tohoto kritéria bude přiřazeno 100 bodů. Každá další hodnocená nabídka získá bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nevhodnější – nejnižší nabídky (tato obdrží 100 bodů) k hodnocené nabídce.

14.  Ve vztahu k dílčímu kritériu 2 a 3 zadavatel v bodech 10.3.2. zadávací dokumentace „Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení“ a 10.3.3. zadávací dokumentace „Technická úroveň nad doplňující požadavky na zařízení“ uvedl, že „tyto dílčí kritéria budou hodnoceny po jednotlivých parametrech dodávky, které zadavatel vyspecifikoval v závazném textu přílohy č. 2 a to v rozsahu 0 až maximálně 100 bodů (pro nejvhodnější parametry). Po přidělení pomocných bodů ke všem parametrům navrhovaným uchazečem bude proveden jejich součet za celé dílčí kritérium 2 a 3. Nabídce s nejvyšším počtem pomocných bodů bude přiděleno celkových 100 bodů za celé dílčí kritérium 2 a 3 a dalším nabídkám bude přiděleno vždy takové celkové bodové ohodnocení za tato dílčí kritéria, které bude vyjadřovat matematický poměr bodů hodnocené nabídky k bodům nejvhodnější nabídky.“ Zadavatel dále uvedl, že pokud bude hodnotící komise považovat některou z termínových hodnot v těchto dílčích hodnotících kritérií za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí takové nabídce 0 bodů.

15.  Dle bodu 10.4. zadávací dokumentace „Sestavení celkového pořadí“ měla být následně bodová hodnota nabídky vypočtena podle výše popsaného způsobu a násobena vahou dílčího kritéria a v každém dílčím kritériu měla být takto vypočtena redukovaná bodová hodnota dílčího kritéria pro každou nabídku. Součet redukovaných bodových hodnot ze všech dílčích hodnotících kritérií měl určit výslednou bodovou hodnotu nabídky. Celkové pořadí nabídek pak mělo být dáno absolutní hodnotou bodového ohodnocení nabídky tak, že nejvýhodnější měla být nabídka, která získala nejvyšší celkový počet bodů. V případě rovnosti bodových hodnot dvou či více nabídek mělo rozhodovat o celkovém pořadí nabídek pořadí v dílčím kritériu 1.

16.  Z protokolu o otevírání obálek ze dne 4. 9. 2014 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel 2 nabídky, které komise pro otevírání obálek shledala úplné ve smyslu § 71 odst. 8 zákona, přičemž šlo o nabídky těchto uchazečů:

  • uchazeč č. 1 – společnost Spectris Praha spol. s r.o., IČO 186 27 714, se sídlem Počernická 96, 108 00 Praha 10,
  • uchazeč č. 2 – společnost Ekosoftware s.r.o., IČO 287 42 869, se sídlem Strakonická 114/2, 460 07 Liberec 7.

17.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2014 vyplývá, že po posouzení nabídek zadavatel nevyloučil z účasti v zadávacím řízení žádného uchazeče. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2014 ve vztahu k hodnocení dílčího kritéria 2 a 3 zadavatel uvedl, že „Hodnotící komise se pečlivě zabývala posouzením uchazeči uvedenou technickou úrovní řešení nad základní požadavky na měřící zařízení. Použila přitom části nabídek uchazečů, „Parametry nabízené uchazečem“. Po posouzení konstatuje:

Oba uchazeči nabízení technické řešení nad základní požadavky, a to na stejné úrovni. Z tohoto důvodu hodnotící komise přidělila oběma uchazečům stejný – plný počet bodů.“

18.  Dne 3. 6. 2014 zadavatel rozhodl na základě doporučení hodnotící komise o výběru nejvhodnější nabídky, předložené uchazečem Spectris Praha spol. s r.o., IČO 186 27 714, se sídlem Počernická 96, 108 00 Praha 10 (dále jen „vybraný uchazeč“).

19.  Dne 11. 8. 2014 uzavřel zadavatel s vybraným uchazečem kupní smlouvu č. j. VZ044/12500/2014 (dále jen „smlouva“). Cena veřejné zakázky dle této smlouvy činila 1.046.140,- Kč bez DPH.

20.  Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnosti o tom, zda nedošlo ze strany zadavatele ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona,když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v dílčích hodnotících kritériích „Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení“ a „Technická úroveň řešení nad doplňující požadavky na zařízení“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Z tohoto důvodu Úřad zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S0419/2015/VZ, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce.

I. Řízení před správním orgánem

21.  Účastníkem správního řízení podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je:

  • zadavatel.

22.  Zahájení správního řízení Úřad oznámil zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S0419/2015/VZ-18511/2015/551/SPo ze dne 23. 7. 2015, ve kterém účastníka řízení seznámil se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S0419/2015/VZ-18512/2015/551/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

23.  Dne 23. 7. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

II. Vyjádření zadavatele ze dne 10. 8. 2015

24.   Zadavatel ve svém vyjádření, které bylo Úřadu doručeno dne 11. 8. 2015, úvodem sděluje, že je přesvědčen, že při zadávání veřejné zakázky postupoval zcela v souladu s platnou právní úpravou, když stanovil jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž v souladu s § 44 odst. 3 písm. h) zákona v zadávací dokumentaci jasně a určitě vymezil dílčí hodnotící kritéria a přidělil jim váhy vyjádřené v procentech. Zadavatel dále uvádí, že jednotlivé základní a doplňující vlastnosti zařízení vymezil v příloze č. 2 zadávací dokumentace, která současně sloužila jako podklad pro vyplnění hodnot jednotlivých parametrů zařízení nabízených uchazeči.

25.  Zadavatel dále uvádí, že vzhledem k tomu, že předmětem nákupu bylo unikátní přístrojové vybavení s mnoha specifickými vlastnostmi, byla hodnotící kritéria stanovena tak, aby zohledňovala jak nejvýhodnější nabídkovou cenu, tak kvalitativně výhodnější úroveň v souboru přesně definovaných vlastností (základních a doplňujících), shrnutých vždy do deseti bodů. Tyto vlastnosti vyplynuly z předpokládaného využití v rámci vědecko-výzkumných činností. Jednalo se zejména o metodu měření a zpracování, o parametry ovlivňující kvalitu naměřených dat, kompatibilitu s příslušnými předpisy a normami i slučitelnost s jinými typy snímačů a přístrojů, snadnou práci, kalibraci apod. Podle zadavatele je nutné podotknout, že na měření pohltivosti materiálů existuje několik metod, které disponují různými postupy a přesností. Požadovaná 2 mikrofonová metoda měření přenosových funkcí splňuje všechny požadavky v předpokládaných měřeních a analýzách. Vzhledem k předpokládaným měřením in-situ, byly součástí hodnocení také požadavky na základní rozměry, hmotnost a možnost měření doplňkových parametrů jako je teplota a vlhkost. Je vhodné podotknout, že ne všechny sestavy disponují těmito možnostmi. Dále byly součástí hodnocení bateriový provoz, rozměrové parametry a hmotnost. Tyto byly definovány tak, aby bylo možné přístroj přepravovat v osobním automobilu a snadno je v jedné osobě přemísťovat do místa měření.

26.  Dle zadavatele bylo možné očekávat, že „uchazeči nabídnou předmět plnění minimálně v rozsahu požadovaných parametrů a doplňujících požadavků s tím, že je věcí jejich možností a rozhodnutí, zda nabídnou předmět plnění vyšší kvalitativní úrovně. Vzhledem ke specifičnosti a technické náročnosti požadovaného plnění je nade vše zřejmé, že uchazeči musí disponovat vysokými znalostmi o předmětu plnění v daném, poměrně úzce vymezeném relevantním trhu. V souvislosti se stanovením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek tak muselo být uchazečům bez pochyby zřejmé, že zájmem zadavatele je, aby mu byl nabídnut předmět plnění nejvyšších kvalitativních parametrů a že v daných dílčích hodnotících kritériích bude kvalitativně vyšší parametr hodnocen lépe. Tomu také odpovídal v zadávací dokumentaci stanovený způsob hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.“.

27.  Zadavatel se dále domnívá, že jím stanovená hodnotící kritéria a způsob hodnocení byl vyvážený, srozumitelný a nediskriminující, o čemž svědčí mj. skutečnost, že v průběhu zadávacího řízení nebyl ze strany dodavatelů ke stanovenému způsobu hodnocení vznesen žádný dotaz a zadávací podmínky nebyly jakkoliv rozporovány, např. formou námitek, a to ani ze strany uchazečů, ani ze strany možných zájemců o zakázku. Z uvedeného je dle zadavatele tedy zřejmé, že ze strany dodavatelů nebylo ohledně stanovených hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek jakýchkoliv pochyb a že požadavkům zadavatele (resp. příslušným zadávacím podmínkám) porozuměli obdobně, neboť jim přisoudili stejný význam. V této souvislosti zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S590/2012/VZ-7718/2013/521/JHn ze dne 26. 4. 2013, ve kterém se dle zadavatele Úřad při posuzování určitosti resp. srozumitelnosti zadavatelem stanovené zadávací podmínky vyjádřil v tom smyslu, že nelze považovat požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách za nejasný či nejednoznačný pokud „uchazeči o veřejnou zakázku přisoudili tomuto požadavku zadavatele stejný význam“. Zadavatel se domnívá, že ačkoliv se v šetřeném případě jednalo o požadavek na předmět požadovaného plnění, je tento výklad možné považovat za obecně aplikovatelný na všechny požadavky zadavatele.

28.  Zadavatel v závěru svého vyjádření uvádí, že uchazeči nabídly zařízení se srovnatelnými vlastnostmi, a jak vyplývá z protokolů o jednání hodnotící komise a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, hodnotící komise v souladu se způsobem hodnocení stanoveným v zadávací dokumentaci oběma nabídkám přidělila v dílčích kritériích „Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení“ i „Technická úroveň řešení nad doplňující požadavky na zařízení“ stejný vážený počet bodů (20 a 20). O výběru nejvhodnější nabídky tak fakticky rozhodla výše nabídkové ceny. Zadavatel považuje za vhodné uvést, že hodnocení prováděla hodnotící komise složená převážně z osob s vysokou technickou odborností ve vztahu k předmětu zakázky, a to jak po teoretické, tak i po praktické stránce.

29.  Zadavatel je přesvědčen, že při stanovení dílčích hodnotících kritérií postupoval tak, aby se zvolená kritéria vztahovala k předmětu veřejné zakázky a současně zajišťovala, aby vynaložené zdroje byly použity hospodárně účelně a efektivně. S ohledem  na uvedené, zadavatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 117a písm. f) zákona řízení zastavil.

III. Závěry Úřadu

30.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání výše specifikované veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce uvedená ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

IV. K výroku I. tohoto rozhodnutí

31.  Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

32.  Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

33.  Podle § 44 odst. 3 písm. h) zákona musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií.

34.  Podle § 76 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Jestliže nedošlo k vyřazení všech variant nabídky, nepovažuje se nabídka za vyřazenou. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěným při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V případě veřejné zakázky na stavební práce, jejíž zadávací dokumentace obsahuje příslušnou dokumentaci podle § 44 odst. 4 písm. a) zákona, posoudí hodnotící komise nabídky v podrobnostech soupisu stavebních prací, dodávek a služeb a výkazu výměr.

35.  Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

36.  Podle § 79 odst. 1 věty první zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

37.  Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise písemnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6 zákona, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.

38.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

39.  Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že k problematice vymezení způsobu hodnocení nabídek v zadávacích podmínkách veřejné zakázky se vyjadřuje Krajský soud v Brně v rozsudku  č. j. 62 Af 19/2011 ze dne 2.8.2012, kde soud mj. uvádí, že „podle § 17 písm. l) zákona se musí veškeré zadavatelovy požadavky, které je zapotřebí splnit osobami, jež se hodlají zadávacího řízení zúčastnit, promítnout v zadávacích podmínkách. Ty jsou tvořeny podmínkami obsaženými v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci (popř. jiných dokumentech vymezujících předmět veřejné zakázky). Zejména zadávací dokumentace pak musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat nabídky, neboť zadávací dokumentace podle § 44 odst. 1 zákona vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky… Tyto požadavky však neslouží pouze ke zpracování nabídek, jak by mohl text § 44 odst. 1 zákona nasvědčovat. Z těchto požadavků totiž následně, nad rámec samotných kritérií pro hodnocení nabídek… vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější… Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl… Ze zadávací dokumentace tedy musí být zcela jednoznačně patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou nabídky „soutěžit“... Už při zpracování nabídky musí být tedy jednotlivým uchazečům zřejmé, podle jakých hodnotících kritérií a jakým konkrétním způsobem budou nabídky hodnoceny, a tedy jak mají být jednotlivé nabídky zpracovány, aby byly při hodnocení „úspěšnými“... Má-li totiž zpráva o hodnocení nabídek podle § 80 odst. 1 zákona obsahovat odůvodnění hodnocení těch nabídek, které byly hodnoceny, a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a má-li být postup při hodnocení zpětně přezkoumatelným z toho pohledu, zda bylo hodnocení provedeno tak, jak zadavatel předem stanovil, pak konkrétní způsob hodnocení musí být dostatečně podrobně specifikován už v zadávací dokumentaci, v té její části, která stanoví pravidla pro hodnocení, a sice podle požadavku obsaženého v § 44 odst. 3 písm. h) zákona.“

40.  Úřad uvádí, že zásada transparentnosti vymezená v § 6 odst. 1 zákona v sobě zahrnuje i požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Společně se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace musí být zadavatelem dodržována v průběhu celého zadávacího řízení. Ze stanoviska generální advokátky Stix-Hackl ve věci Coname, které shrnuje dosavadní judikaturu Soudního dvora Evropské unie, k problému zásady transparentnosti mimo jiné vyplývá, že princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem, za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 4. 11. 2010, č. j. 62 Ca 77/2008-45). Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla pro hodnocení nabídek. Z uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel by měl zadávací dokumentaci zpracovat dostatečně kvalitně a s náležitou pečlivostí tak, aby na jejím základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky.

41.  Hodnocení nabídek je klíčovým prvkem v procesu přidělení veřejné zakázky, proto je na stanovení hodnotících kritérií kladen značný význam. Jestliže se zadavatel rozhodne pro způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídky, jak tomu je v šetřeném případě, měl by především dbát na vymezení obsahu dílčích kritérií hodnocení. Zadavatel je tedy povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby zájemci, kteří se rozhodnou pro účast ve veřejné zakázce, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu. Obecně vymezené hodnotící kritérium je tedy nutné dále jednoznačně specifikovat.

42.  Při posouzení věci Úřad vycházel z ustanovení § 44 odst. 1 zákona, podle kterého za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona pak plyne požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace. Zákon zadavateli umožňuje volbu ze dvou základních hodnotících kritérií, tj. nejnižší nabídkové ceny [§ 78 odst. 1 písm. b) zákona] a ekonomické výhodnosti nabídky [§ 78 odst. 1 písm. a) zákona]. Zákonná úprava pak při volbě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky dává zadavateli možnost uplatnit při hodnocení nabídek i další parametry a aspekty, které mohou být pro zadavatele stejně důležité nebo důležitější než pouze výše nabídkové ceny. Zákon v takovém případě (vzhledem k tomu, že ustanovení § 78 odst. 4 zákona obsahuje pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií) umožňuje zadavateli stanovit dílčí hodnotící kritéria podle vlastní úvahy (s výjimkou zákonného požadavku, že dílčí hodnotící kritéria musí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny).

43.  Vzhledem k tomu, že dílčí hodnotící kritéria sama o sobě nemusí být vždy dostatečně určitým vodítkem pro dodavatele pro zpracování nabídek, je nutné právě s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení uvedených v § 6 odst. 1 zákona stanovit, jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Údaje uvedené zadavatelem v zadávací dokumentaci musí být dostatečně konkrétní, jednoznačné a přesné, aby se každému z dodavatelů dostalo informací téhož materiálního obsahu a na straně uchazečů tak nevznikla jakákoliv interpretační nejistota. Tento požadavek lze nepochybně vztáhnout i na vymezení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a vymezení samotného způsobu hodnocení. Každý z uchazečů musí být předem informován o preferencích zadavatele a o skutečnosti, jaké aspekty jeho nabídky a jakým způsobem budou zadavatelem hodnoceny. Pro dodržení zásad rovného zacházení a transparentnosti je důležité, aby veškeré skutečnosti, k nimž přihlíží zadavatel při určení ekonomicky nejvýhodnější nabídky, a jejich význam, byly potenciálním uchazečům známy již v okamžiku přípravy jejich nabídek. Řádné vymezení hodnotících kritérií a způsobu hodnocení je rovněž základním předpokladem pro následnou přezkoumatelnost provedeného hodnocení ze strany správního orgánu.

44.  K uvedené problematice (tj. k hodnotícím kritériím) se také vyjadřuje Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 26. 9. 2012, č. j. 31 Af 23/2012, kdy zdejší soud mj. uvádí, že „pokud jde o hodnotící kritéria, poskytuje zákon pouze demonstrativní výčet možných dílčích hodnotících kritérií, která lze rozdělit na kritéria vyjádřitelná číselně (kvantitativní kritéria, nejčastěji vyjádřitelné přímo v penězích) a kritéria, která ze samé podstaty věci číselně vyjádřit nelze (kvalitativní kritéria, např. estetické vlastnosti). Je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnávány. Stejně tak u kvantitativních kritérií je nutné určit, pokud to vyplývá z podstaty věci, v jakých jednotkách budou měřeny.“

45.  Jak tedy uvedl Krajský soud Brně ve svém rozsudku ze dne 26. 9. 2012, č.j. 31 Af 23/2012 (viz bod 44 odůvodnění tohoto rozhodnutí), je povinností zadavatele, aby u kvalitativních kritérií uvedl postup a způsob, jakým budou jednotlivé nabídky hodnoceny a porovnávány. To se ale v šetřeném případě nestalo. Úřad po přezkoumání obdržené dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel v článku 10 zadávací dokumentace „Kritéria pro zadání veřejné zakázky“ vymezil jednotlivá dílčí hodnotící kritéria, tj. dílčí hodnotící kritérium „Celková výše nabídkové ceny bez DPH“, „Technická úroveň řešení nad základní požadavky na měřící zařízení“ a „Technická úroveň řešení nad doplňující požadavky na zařízení“, přičemž ke každému kritériu stanovil jeho váhu (viz bod 12 odůvodnění tohoto rozhodnutí), stejně jako metodu hodnocení (viz bod 13 - 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak nestanovil zde způsob (postup) hodnocení nabídek podle dílčích kritérií 2 a 3. V příloze č. 2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl bližší parametry (viz bod 9 odůvodnění tohoto rozhodnutí), které hodlal hodnotit, avšak ani v této příloze č. 2 neuvedl způsob (postup) jejich hodnocení. Zadavatel pouze v příloze č. 2 uvedl, že „v případě, že uchazeč uvede „ANO“ (což je podmínkou pro možnost hodnocení – v případě „NE“ je uchazeč vyloučen pro nesplnění požadavků na předmět plnění), je povinen podrobně uvést jím nabízené parametry…“ Z vymezení dílčích kritérií, tak, jak je uvedeno zadavatelem v zadávací dokumentaci, uchazeči měli představu o tom, co mají ve své nabídce popsat, nicméně ze zadávacích podmínek nebyly zřejmé hranice, tj. jaké parametry nabídnuté nad rámec parametrů uvedených v příloze č. 2 budou pro zadavatele ještě vhodné a které již ne, a nebude k nim tudíž v rámci hodnocení nabídek již zadavatel přihlížet. Ze zadávacích podmínek nebylo uchazečům zřejmé ani to, jakým způsobem bude zadavatel hodnotit a přidělovat body. V šetřeném případě tedy zadavatel selhal při stanovení konkrétního způsobu, jakým bude uvedená dílčí kritéria hodnotit, resp. porovnávat. Pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérii, které není doplněno o popis způsobu hodnocení, není dostačujícím popisem způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií, které vyžaduje § 44 odst. 3 písm. h) zákona. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií a to včetně možnosti podat námitky proti vymezení způsobu hodnocení, pokud by se domnívali, že je zadavatelem stanoven v rozporu se zákonem. Lze tedy konstatovat, že v šetřeném případě kvalitativní dílčí hodnotící kritéria 2 a 3 a jejich hodnocení nebylo konkrétní, přesné a jednoznačné natolik, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách.

46.  Fakt, že zvolená dílčí hodnotící kritéria a jejich popis hodnocení je netransparentní a tedy i nepřezkoumatelný, dokládá i zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2014. K tomu Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, resp. zadavatele. Hodnotící komise uvede v této zprávě zákonem požadované náležitosti, přičemž je nezbytné, aby zpráva o posouzení o hodnocení nabídek obsahovala podle § 80 odst. 1 zákona mimo jiné popis způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s náležitým odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií. Je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost zejména údajům o hodnocení nabídek v rámci dílčích hodnotících kritérií, která nejsou matematicky vyjádřitelná. Tento dokument slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, kteří mají podle § 80 odst. 3 zákona oprávnění nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a to na základě jejich předchozí žádosti, a mají možnost pořizovat z této zprávy výpisy, kopie nebo její opisy. Pro uchazeče je tento dokument základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodu je zpráva o posouzení a hodnocení nabídek stěžejním dokumentem.

47.   Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2014 je ve vztahu k dílčímu hodnotícímu kritériu 2 a 3 pouze uvedeno, že „Hodnotící komise se pečlivě zabývala posouzením uchazeči uvedenou technickou úrovní řešení nad základní požadavky na měřící zařízení. Použila přitom části nabídek uchazečů, „Parametry nabízené uchazečem“. Po posouzení konstatuje: Oba uchazeči nabízejí technické řešení nad základní požadavky, a to na stejné úrovni. Z tohoto důvodu hodnotící komise přidělila oběma uchazečům stejný – plný počet bodů.“ Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek je dále uveden pouze počet bodů, který byl každému z uchazečů přidělen v rámci hodnotícího kritéria 2 a 3. Dle názoru Úřadu není z odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek, které je obsaženo ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, patrné, jakým způsobem hodnotící komise informace obsažené v nabídkách vztahující se k těmto dílčím hodnotícím kritériím hodnotila. Zadavatel ve svém vyjádření (bod 23 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvádí, že: „V souvislosti se stanovením dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek tak muselo být uchazečům bez pochyby zřejmé, že zájmem zadavatele je, aby mu byl nabídnut předmět plnění nejvyšších kvalitativních parametrů a že v daných dílčích hodnotících kritériích bude kvalitativně vyšší parametr hodnocen lépe. Tomu také odpovídal v zadávací dokumentaci stanovený způsob hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích.“ Úřad k tomuto uvádí, že z výše uvedeného popisu hodnocení nabídek však není zřejmé, jakým způsobem proběhlo hodnocení nabídek v uvedených dílčích hodnotících kritériích s odůvodněním přiděleného počtu bodů jednotlivým nabídkám. Vypracovaná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 2. 6. 2014 neobsahuje údaje, z nichž by vyplývalo, které konkrétní skutečnosti obsažené v nabídkách uchazečů rozhodly o počtu obdržených bodů v uvedených kritériích, ani neobsahuje údaje, z nichž by vyplývalo, zda a jakým způsobem se zadavatel zabýval posouzením jednotlivých kvalitativních parametrů. Úřad uvádí, že uvedení pořadí nabídek jednotlivých uchazečů a počtu bodů, které byly těmto nabídkám přiděleny, bez patřičného písemného odůvodnění udělených počtů bodů, je v šetřeném případě nedostatečné.

48.  Z přílohy č. 2 zadávací dokumentace je navíc zřejmé, že zadavatel stanovil předmětné parametry, které měly sloužit pro účely hodnocení, a byly uvedeny v příloze č. 2, v podstatě jako minimální požadavky na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kdy v případě jejich nesplnění by musela být nabídka daného uchazeče vyřazena (viz bod 10 a 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného vyplývá, že zadavatel v podstatě ani nemohl postupovat jinak než v případě splnění všech zadavatelem požadovaných parametrů přiřadit každému z uchazečů plný počet bodů, nebo v případě jejich nesplnění danou nabídku ze zadávacího řízení vyřadit. Uvedené požadavky tedy fakticky zadavateli nesloužily jako hodnotící kritéria, nýbrž jako závazné předpoklady, které museli potenciální uchazeči o veřejnou zakázku splnit, aby jejich nabídka mohla být vůbec hodnocena.

49.  Ve vztahu k výše uvedenému Úřad sděluje, že argument zadavatele, že při posouzení splnění kritéria 2 a 3 hodnotící komise vycházela zejména z technické specifikace, je nutno kategoricky odmítnout, neboť technická specifikace uvedená v příloze č. 2 zadávací dokumentace pouze blíže definovala předmět veřejné zakázky, když obsahovala definice technických parametrů jednotlivých systémů a přístrojů, které měly být v rámci splnění předmětu veřejné zakázky dodány. Zadavatel přímo v příloze č. 2 (viz bod 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí) uvedl, že nesplnění minimálních zadavatelem stanovených technických parametrů bude důvodem pro vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.

50.  K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že fáze posuzování nabídek a fáze jejich hodnocení jsou dvě odlišné fáze zadávacího řízení, které jsou od sebe formálně odděleny, jsou vedeny za odlišným účelem a jejich hranice by se v rámci zadávacího řízení neměly stírat. Zatímco účelem fáze posouzení je selekce nabídek, jež nesplňují buď zákonné požadavky, nebo požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, účelem hodnocení, které je klíčovou etapou celého zadávacího řízení, je výběr nejvhodnější nabídky podle předem stanovených hodnotících kritérií, přičemž výběr je prováděn pouze z nabídek, jež naopak všechny zákonné požadavky, jakož i požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách, bezpodmínečně splňují. Fáze posouzení nabídek tedy představuje mechanismus směřující k vyřazení „nevyhovujících nabídek“ a zajišťující, aby byly skutečně hodnoceny pouze ty nabídky, jež splňují všechny zákonné požadavky a požadavky zadavatele. V posuzovaném případě ovšem k oddělení jednotlivých fází nedošlo, neboť pokud by zadavatel dospěl k závěru, že některá z nabídek obsahuje zařízení, jež nesplňuje byť jen jediný parametr vymezený v příloze č. 2 zadávací dokumentace, musel by tuto nabídku pro nesplnění požadavku zadavatele vyřadit a uchazeče vyloučit z další účasti v zadávacím řízení.

51.  K argumentu zadavatele, že hodnotící kritéria byla stanovena tak, aby zohledňovala jak nejvhodnější nabídkovou cenu, tak kvalitativně výhodnější úroveň (bod 25 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že zvolené hodnotící kritérium, tj. ekonomická výhodnost nabídky, bylo zadavatelem bezpochyby zvoleno vhodně, ovšem pokud jde o dílčí hodnotící kritérium 2 a 3, měl zadavatel v zadávacích podmínkách přesně stanovit způsob hodnocení těchto dílčích kritérií, neboť z údajů dostupných v zadávací dokumentaci a v příloze č. 2 nevyplývá, jak budou parametry hodnoceny (porovnávány), a jaké parametry, které budou nabídnuty uchazeči nad rámec parametrů uvedených v příloze č. 2, budou pro zadavatele vhodné a potřebné.

52.  Rovněž skutečnost, kterou uvedl zadavatel ve svém vyjádření (bod 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí), že žádný z uchazečů se proti průběhu zadávacích řízení a výběru nejvhodnější nabídky neodvolal, na posouzení věci ničeho nemění. Úřad podotýká, že skutečnost, že proti postupu zadavatele v šetřeném zadávacím řízení nebyly ze strany zájemců o tyto veřejné zakázky podány námitky, neznamená, že zadavatel nepostupoval při zadávání předmětných veřejných zakázek v rozporu se zákonem. Úřadem bylo bez nejmenších pochyb prokázáno, že zadavatel vymezil způsob hodnocení předmětných dílčích hodnotících kritérií netransparentně. Vzhledem k této skutečnosti Úřad tudíž shledává výše nastíněný argument zadavatele za argument zcela irelevantní.

53.  Zadavatel dále ve svém vyjádření (bod 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí) odkazuje na rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S590/2012/VZ-7718/2013/521/JHn ze dne 26. 4. 2013, které bylo potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R141/2013/VZ-7706/2014/310/RBu ze dne 10. 4. 2014, ve kterém Úřad mj. posuzuje určitost, resp. srozumitelnost zadavatelem stanovených zadávacích podmínek, přičemž dle zadavatele, s odkazem na předmětný závěr Úřadu, nelze v šetřeném případě považovat požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách za nejasný či nejednoznačný, pokud „uchazeči o veřejnou zakázku přisoudili tomuto požadavku zadavatele stejný význam“. Nicméně v šetřeném případě Úřad nevytýká zadavateli interpretační nejasnost stanovených dílčích hodnotících kritérií, nýbrž skutečnost, že zadavatel zcela rezignoval na popis způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k těmto dílčím hodnotícím kritériím, v důsledku čehož si uchazeči nemohli vytvořit jasnou představu o tom, jaké skutečnosti zadavatel považuje či nepovažuje za důležité pro hodnocení podaných nabídek. Uchazeči v šetřeném případě sice měli představu o tom, co musí jejich nabídka obsahovat (viz bod 10 odůvodnění tohoto rozhodnutí), a bylo jim zřejmé, že v případě nedodržení těchto požadavků zadavatele bude jejich nabídka ze zadávacího řízení vyřazena, nicméně z ní nemohli dovodit, co zadavatel požaduje za rozhodující faktory ovlivňující kvalitu předložené nabídky a zejména jakým způsobem bude zadavatel, resp. hodnotící komise dosažení požadované kvality hodnotit. Zadavatel neuvádí žádné bližší parametry, které bude hodnotit a jakým způsobem, a které by měli uchazeči zohlednit při tvorbě nabídky na veřejnou zakázku, neboť neví, co považuje zadavatel za kvalitnější či méně kvalitní postupy plnění předmětu zakázky. Na základě uvedeného považuje odkaz zadavatele na výše uvedené rozhodnutí Úřadu za irrelevantní, jelikož Úřad nezpochybňuje interpretační srozumitelnost stanovených dílčích hodnotících kritérií, nýbrž úplnou absenci popisu jejich hodnocení.

54.  Zadavatel popsal hodnocení zmíněných dílčích hodnotících kritérií velice obecně a bez představy, co vlastně a jakým způsobem bude hodnotit. Takto vymezený způsob hodnocení je netransparentní, neboť uchazeči nemohou při tvorbě své nabídky předem odhadnout, na co se v nabídce spíše soustředit, aby zvýšili své šance na úspěch v zadávacím řízení a v důsledku toho je i provedené hodnocení nepřezkoumatelné. Úřad zastává názor, že při takovémto nastavení způsobu hodnocení nabídek není možné dosáhnout transparentního provedení hodnocení. Hodnotitelé tak mohli v tomto případě postupovat zcela libovolně, subjektivně a tedy i netransparentně a nepřezkoumatelně.

55.  Ze stanoveného způsobu hodnocení dílčího hodnotícího kritéria 2 a 3, které bylo obsaženo v zadávacích podmínkách, nemohlo být uchazečům zřejmé, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz a co považuje zadavatel za optimální. Zadavatel u těchto dílčích hodnotících kritérií nevymezil žádné hranice a uchazeči o veřejnou zakázku tak neznali preference zadavatele, mohli tedy jen odhadovat, jaké jsou představy zadavatele a nemohli tak své nabídky přizpůsobit potřebám zadavatele.

56.  S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci k dílčímu hodnotícímu kritériu 2 a 3 způsob hodnocení nabídek, přičemž tento postup mohl mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Dostatečné vymezení způsobu hodnocení jednotlivých kritérií je důležité pro rozhodování potenciálních uchazečů o jejich účasti v zadávacím řízení a dále i pro zpracování jejich (porovnatelných) nabídek, neboť nelze vyloučit, že při řádném stanovení způsobu hodnocení nabídek podle předmětných dílčích kritérií by zadavatel mohl obdržet nabídky i jiných uchazečů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč, a nabídky jednotlivých uchazečů mohly být zpracovány odlišně než nabídky než nabídky podané v šetřeném zadávacím řízení.

57.  Vzhledem k tomu, že se zadavatel primárního pochybení dopustil při nastavení zadávacích podmínek, resp. hodnotících kritériích uvedených v zadávací dokumentaci, Úřad dále nepřezkoumával v šetřeném případě hodnocení jednotlivých nabídek, nebo postup hodnotící komise. Tím, že zadavatel pochybil již v této fázi zadávacího řízení, je zřejmé, že nesprávně a netransparentně nastavený způsob hodnocení má vliv i na následné hodnocení nabídek a dochází k řetězení chyb v návaznosti na výše popsané primární pochybení zadavatele.

58.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V. K výroku II. tohoto rozhodnutí

59.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

60.  Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel § 44 odst. 3 písm. h) zákona v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když zadávací dokumentace neobsahovala způsob hodnocení nabídek v dílčích hodnotících kritériích 2 a 3, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, neboť hodnocení nabídek tak nemohlo být určité a jasné, přičemž uvedený postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel dne 11. 8 2014 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.

61.  Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění zákona č. 40/2015 Sb., který je nutno na posuzovaný případ aplikovat, neboť je pro pachatele správního deliktu příznivější, odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

62.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání správního deliktu dne 11. 8. 2014, kdy zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel smlouvu. Úřad se o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 30. 4. 2015. Správní řízení bylo zahájeno dne 23. 7. 2015. Z uvedeného vyplývá, že v daném případě nedošlo k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení a zároveň též nedošlo k zániku odpovědnosti zadavatele za správní delikt.

63.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20.000.000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí celkem 1.265.829,50 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 126.582,95 Kč.

64.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě, přihlédne k závažnosti správního deliktu, přičemž zákon demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Při zvažování závažnosti správního deliktu pak Úřad zohlednil následující skutečnosti.

65.  Pokud jde o způsob, resp. okolnosti, spáchání správního deliktu Úřad konstatuje, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem již při vymezení zadávacích podmínek, kdy blíže nespecifikoval, co přesně bude obsahem hodnocení dílčího kritéria 2 a 3. Tím nebyl v zadávací dokumentaci stanoven základní standart pro hodnocení nabídek, na jehož základě by bylo zřejmé, co bude zadavatelem následně hodnoceno v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 a 3. Zadavatel společně s tím porušil také jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu transparentnosti zadávacího řízení. Zásada transparentnosti byla narušena znemožněním přezkoumání postupu zadavatele, neboť zadavatel v zadávací dokumentaci nedostatečně specifikoval způsob, jakým bude kvalitativní hodnotící kritéria hodnotit, a uchazeči tak nemohli zjistit, jaké skutečnosti zadavatel považuje či nepovažuje za důležité pro hodnocení podaných nabídek. Zadavatel svým jednáním nedodržel postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. h) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona.

66.  Z hlediska následků spáchání správního deliktu vzal Úřad v úvahu, že postup zadavatele se mohl projevit na rozhodnutí potenciálních uchazečů nepodat v předmětném zadávacím řízení nabídku, neboť si nedokázali udělat jasnou představu o tom, jak nabídku zpracovat, což mohlo vést k omezení hospodářské soutěže. Omezení soutěžního prostředí je přitom považováno za jedno z  nejzávažnějších pochybení v procesu zadávání veřejných zakázek. V důsledku uvedeného postupu zadavatele nelze vyloučit, že v případě, kdy by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky od jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný uchazeč, s nímž zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu. Rovněž nelze vyloučit, že uchazeči, kteří podali nabídky, by při vědomí preference zadavatele podali jiné nabídky, které by se nakonec mohly v rámci hodnocení umístit v jiném pořadí. Uvedený postup zadavatele tedy mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Následkem nedostatečného definování způsobu hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu 2 a 3 v zadávací dokumentaci zadavatelem nebylo možné zpětně ověřit (ať již ze strany uchazečů, nebo ze strany Úřadu), zda zadavatel při hodnocení postupoval tak, jak předem stanovil v zadávacích podmínkách. V tomto smyslu tak vlastně postup a způsob hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria 2 a 3 objektivní, resp. přezkoumatelný nemohl být.

67.  Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz i skutečnost, že se pochybení zadavatele nevyhnutelně projevilo rovněž ve fázi hodnocení nabídek uchazečů, když předmětná dílčí hodnotící kritéria nebylo možno v důsledku absence vymezení obsahu těchto kritérií transparentně hodnotit, přičemž důsledkem je znemožnění zpětného přezkumu hodnocení nabídek.

68.  Úřad dále jako polehčující okolnost zohlednil rovněž dobu, která od spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do doby jeho potrestání uplynula, neboť s prodlužujícím se okamžikem potrestání (s ohledem na kritérium přiměřenosti) se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí, kdy doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.

69.  Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele. V některých případech se pokuta, byť uložená v minimální výši, jeví jako „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. Pl. ÚS 3/02 ze dne 13. 8. 2002. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Pokuty mající likvidační charakter jsou nepřípustné. Na základě hospodářských výsledků zadavatele obsažených ve výročních zprávách za roky 2013 a 2014, které jsou dostupné na jeho internetových stránkách (http://www.vutbr.cz/o-univerzite/vyrocni-zpravy), Úřad konstatuje, že jím stanovenou pokutu nelze s ohledem na její výši považovat za likvidační.

70.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Je tedy třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů proto úřad uložil pokutu v dolní polovině možné sazby ve výši 15.000,- Kč (patnáct tisíc korun českých), přičemž ji posoudil vzhledem k souvislostem případu jako dostačující a možnostem zadavatele přiměřenou. 

71.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu  pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

72.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1927/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

otisk úředního razítka

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Vysoké učení technické v Brně, Antonínská 548/1, 602 00 Brno - Veveří

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

 

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz