číslo jednací: S0706/2015/VZ-34072/2015/521/ZKu

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se dopustil zadavatel

 

• J.K.R. spol. s r.o., IČO 18608001, se sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II,

při zadávání veřejné zakázky „J.K.R. spol. s r.o. – učící se organizace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 13. 9. 2013 uveřejněné na profilu zadavatele dne 16. 9. 2013, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 12. 2013 pod ev. č. zakázky 375917, vydává podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I. 

Zadavatel – J.K.R. spol. s r.o., IČO 18608001, se sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „J.K.R. spol. s r.o. – učící se organizace“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 13. 9. 2013 uveřejněné na profilu zadavatele dne 16. 9. 2013, přičemž oznámení o zadání zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 11. 12. 2013 pod ev. č. zakázky 375917, nedodržel postup stanovený v ust. § 79 odst. 1 citovaného zákona, když v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče – Profit management ČR s.r.o., IČO 25589067, se sídlem Skřivanova 334/4, 602 00 Brno – dle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“ stanoveného v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace hodnotil i zkušenosti cit. uchazeče s obdobnými službami (referenční zakázky), jakožto i jeho dispozici s mezinárodní akreditací BELBIN, tedy doklady, které nebyly předmětem zadavatelem stanovených hodnotících kritérií a které vybraný uchazeč předložil k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 citovaného zákona stanovených v bodu 4. „Kvalifikace uchazečů“ zadávací dokumentace, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 2. 12. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem – Profit management ČR s.r.o., IČO 25589067, se sídlem Skřivanova 334/4, 602 00 Brno – smlouvu na plnění veřejné zakázky.

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se zadavateli –J.K.R. spol. s r.o., IČO 18608001, se sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

ODŮVODNĚNÍ

1. Zadavatel – J.K.R. spol. s r.o., IČO 18608001, se sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 17. 9. 2013 odesláním výzvy k podání nabídek ze dne 13. 9. 2013 zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „J.K.R. spol. s r.o. – učící se organizace“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. V bodu 2.2 „Popis předmětu plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky tak, že „[p]ředmět veřejné zakázky je tematicky rozdělen na 3 části. Jedná se o vzdělávací kurzy v oblasti měkkých dovedností a IT projektového řízení, odborné vzdělávací IT kurzy, včetně dodání odborných příruček potřebných k certifikaci absolventů a odborné IT kurzy pro oddělení aplikačního vývoje. Předmětem zakázky je dodání vzdělávacích služeb pro vybran[é] zaměstnanc[e] společnosti J.K.R. spol. s r.o., s místem výkonu práce v Příbrami, Teplicích a Brně. Součástí dodávky bude rovněž dodání dokumentace ke vzdělávání, a to prezenčních listin, pozvánek na školení, studijních materiálů, osvědčení o absolvování kurzů a zajištění certifikátů“.

3. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 10. 2013 vyplývá, že zadavatel obdržel nabídky od dvou uchazečů, přičemž jako nejvhodnější byla vybrána nabídka uchazeče Profit management ČR s.r.o., IČO 25589067, se sídlem Skřivanova 334/4, 602 00 Brno (dále jen „vybraný uchazeč“), se kterým zadavatel následně dne 2. 12. 2013 uzavřel smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky.

K postavení zadavatele

4. Před zkoumáním samotného postupu zadavatele v zadávacím řízení se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nejprve zabýval otázkou, zda společnost J.K.R. spol. s r.o., IČO 18608001, se sídlem Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II, naplňuje definici zadavatele podle zákona.

5. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), je dotovaným zadavatelem právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo pokud peněžní prostředky poskytnuté na veřejnou zakázku z těchto zdrojů přesahují 200 000 000 Kč; peněžní prostředky jsou poskytovány z veřejných zdrojů i v případě, pokud jsou poskytovány prostřednictvím jiné osoby.

6. Podle ust. § 2 odst. 5 zákona dotovaný zadavatel postupuje při zadávání veřejné zakázky podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejné zadavatele; tím není dotčeno ustanovení § 2 odstavce 7 zákona. Dotovaný zadavatel nepostupuje podle ustanovení tohoto zákona v případě zadávání veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

7. Z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána v rámci realizace projektu „J.K.R. spol. s r.o. – učící se organizace“ s registračním číslem projektu CZ.1.04/1.1.02/94.00054, a je financována z veřejných zdrojů.

8. Z „Rozhodnutí o poskytnutí dotace č.: OPLZZ/1.1/94/1/00054“ ze dne 24. 6. 2013 vyplývá, že zadavateli byla poskytnuta dotace v maximální výši 3 797 205,75 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost na realizaci projektu „J.K.R. spol. s r.o. – učící se organizace“ s registračním číslem projektu CZ.1.04/1.1.02/94.00054, přičemž celkové způsobilé výdaje daného projektu budou financovány z veřejných zdrojů (85 % z Evropského sociálního fondu a 15 % z ostatních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na část národního spolufinancování).

9. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel byl při zadávání předmětné veřejné zakázky dotovaným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 3 zákona, neboť předmětná veřejná zakázka byla hrazena z více než 50 % z peněžních prostředků z veřejných zdrojů.

Závěry Úřadu

10. Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad postupy zadavatelů při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti se zadáváním předmětné veřejné zakázky, přičemž v rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele vyjádření k podnětu a dále dokumentaci o předmětné veřejné zakázce. Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu v této věci vedeného pod sp. zn. S0706/2015/VZ Úřad dospěl k závěru, že zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

11. Podle ust. § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky

a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo

b) nejnižší nabídková cena.

12. Podle ust. § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

13. Podle ust. § 78 odst. 6 zákona zadavatel uvede dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.

14. Podle ust. § 79 odst. 1 zákona hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.

15. Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zadavatel uvedl v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace ekonomickou výhodnost nabídky, a to v členění dle následujících dílčích hodnotících kritérií:

• Celková nabídková cena bez DPH váha 50 %
• Kvalita metodiky realizace kurzů váha 40 %
• Flexibilita dodavatele při zrušení kurzu váha 10 %

16. V bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel rovněž uvedl následující popis způsobu hodnocení jednotlivých dílčích hodnotících kritérií:

„Dílčí hodnotící kritérium Nabídková cena

Nabídky budou v tomto kritériu hodnoceny podle výše celkové nabídkové ceny bez DPH. Hodnocení bude provedeno matematicky, přičemž nabídka obsahující nejnižší nabídkovou cenu obdrží 100 bodů. [...]

Dílčí hodnotící kritérium Kvalita metodiky realizace kurzů

V rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude hodnoceno následující: Kvalita a komplexnost metodiky pro realizaci kurzů. Uchazeč musí mít metodiku logicky nastavenou a navazující na předmět zakázky, používá pestré a interaktivní metody a formy výuky a školicích pomůcek, používá propracovaný systém nástrojů pro zacílení tréninků, má kurzy detailně popsány, logicky provázány a v souladu s vymezenými cíli a předmětem veřejné zakázky má nastavené efektivní komunikační kanály jak s cílovou skupinou vzdělávaných osob, tak se zadavatelem. Způsob práce s cílovou skupinou je motivační a flexibilní ve vztahu k potřebám školených osob. Způsob ověřování znalostí a pokroku účastníků. Uchazeč musí navrhnout obsahovou náplň školení s vyváženým podílem teoretických a praktických částí. Za vyvážený považuje zadavatel poměr 50:50. Bude hodnocena pestrost, šíře a odbornost. Konkrétní návrh školicích technik a metod, které budou použity. Zda a v jaké míře jsou školicí techniky a metody přizpůsobeny předmětu školení, zda a jak školící techniky a metody zapojí cílovou skupinu (interaktivita), míra praktického využití. V rámci efektivity školení musí být navržena metoda hodnocení efektivity poskytnutých školení, tj. metody, která poskytne zadavateli přesně definovaný, jasný, věrný, ucelený a měřitelný výsledek. Způsob ověřování znalostí a pokroku účastníků. Poskytování zpětné vazby cílové skupiny a zadavateli, včetně doporučení pro další rozvoj. Jakým budou vyhodnocovány výsledky vzdělávacích kurzů a způsobu, jakým bude poskytována zpětná vazba účastníkům a zadavateli.

Dílčí hodnotící kritérium Flexibilita dodavatele při zrušení kurzu

V rámci tohoto dílčího hodnotícího kritéria bude hodnocena schopnost pružně řešit změny, které mohou nastat v průběhu realizace projektu. [...]“.

17. V bodu 4 „Kvalifikace uchazečů“ zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona, a to sice tak, že technické kvalifikační předpoklady prokáže uchazeč předložením seznamu významných služeb realizovaných v posledních 3 letech a uvedením jejich rozsahu a doby plnění, přičemž z předloženého seznamu musí vyplývat, že uchazeč realizoval v uvedeném období nejméně 5 významných služeb obdobného charakteru, jako je předmět veřejné zakázky, tj. zejména vzdělávací kurzy v oblasti měkkých dovedností a IT projektového řízení v hodnotě min. 500 000,- Kč bez DPH za každou zakázku; předložením seznamu osob, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a dále musí uchazeč prokázat, že jím nabízený vzdělávací proces prošel mezinárodním akreditačním řízením.

18. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 10. 2013 vyplývá, že po provedeném hodnocení nabídek se jako první v pořadí umístila nabídka vybraného uchazeče s celkovým počtem 100 bodů a jako druhá v pořadí nabídka uchazeče Great Cape s.r.o., IČO 28065000, se sídlem Jana Přibíka 925/13, 190 00 Praha 9 (dále jen „Great Cape s.r.o.“), s celkovým počtem 74,54 bodů.

19. Při hodnocení nabídky vybraného uchazeče v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“ hodnotící komise, jak vyplývá z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 17. 10. 2013 i zprávy o posouzení a hodnocení nabídek z téhož dne, uvedla následující: „[p]opis analytické a přípravné fáze: popis analytické a přípravné fáze je podrobný, přehledný a konkrétní. Uchazeč předložil referenční listy z oblasti vzdělávání, ze kterých vyplývá dlouholetá školící zkušenost i v oblasti IT. Vysoce je hodnocena přípravná fáze, která předchází samotné školení. Z nabídky vyplývá, že uchazeč je zaměřen na detailní zjištění rozvojových potřeb. Uchazeč disponuje mezinárodní akreditací BELBIN. Dále plánuje využít dotazník na očekávání, díky kterému dojde k dalšímu zpřesnění potřeb a očekávání pro každou skupinu účastníků zvlášť. Popis a obsah jednotlivých školení je velmi detailní, uchazeč předkládá velmi detailní rozpis témat včetně harmonogramu, každé téma má identifikovaný konkrétní cíl, včetně čistého času na školení. Metody výuky: Uchazeč uvádí metody a nástroje, které v průběhu kurzů využije. Tuto část nabídky považujeme za velmi kvalitní. Samotné tréninky jsou popsány detailně, lze si vytvořit jasnou představu o obsahu každého kurzu. Předložené ukázky školicích materiálů jsou kvalitně zpracované. Komise konstatuje, že hodnocení této nabídk[y] je v tomto kritériu označeno jakovynikající“.

20. Úřad v obecné rovině předně uvádí, že hodnocení nabídek je stěžejní fází zadávacího řízení, při které je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky uchazečů pouze dle zadavatelem definovaných hodnotících kritérií a subkritérií a v souladu se způsobem stanoveným zadavatelem v zadávacích podmínkách, přičemž je rovněž povinna zohlednit váhu jednotlivých subkritérií. Z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele, resp. hodnotící komise při hodnocení nabídek je pak jedním z klíčových dokumentů zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, ve které musí zadavatel celý proces hodnocení nabídek podrobně popsat. V souvislosti s výše uvedeným se vyjádřil i Krajský soud v Brně např. v rozsudku č. j. 30 Af 104/2012-51 ze dne 27. 11. 2014, kde mj. uvedl, že „je nutno zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k tomu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. [...] Nepochybně je zde nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise. Uvedené hodnocení ovšem musí jednotlivé nabídky zhodnotit takovým způsobem, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle a aby bylo možné toto hodnocení přezkoumat“.

21. V šetřeném případě zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 17. 10. 2013 ohledně hodnocení nabídky vybraného uchazeče v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“, ve kterém měla být dle zadávací dokumentace hodnocena zejm. kvalita a komplexnost metodiky, způsob práce s cílovou skupinou, způsob ověřování znalostí a pokroku účastníků apod.,mj. uvedl, že „[u]chazeč předložil referenční listy z oblasti vzdělávání, ze kterých vyplývá dlouholetá školící zkušenost i v oblasti IT“ a že „[u]chazeč disponuje mezinárodní akreditací BELBIN“. Výše uvedené skutečnosti (předložení seznamu významných realizovaných služeb včetně osvědčení či smlouvy a dokladu o uskutečnění plnění a prokázání, že uchazečem nabízený vzdělávací proces prošel mezinárodním akreditačním řízením), však byly předmětem prokazování splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona stanovených zadavatelem v bodu 4. „Kvalifikace uchazečů“ zadávací dokumentace (viz bod 17. odůvodnění tohoto příkazu) a jako takové již byly zadavatelem posuzovány ve fázi posuzování kvalifikace ve smyslu ust. § 59 a násl. zákona, jak vyplývá mj. i z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 17. 10. 2013. Posouzení kvalifikace uchazečů je přitom i v případě zjednodušeného podlimitního řízení předpokladem pro následné posouzení a hodnocení nabídek a slouží především k zajištění toho, aby veřejné zakázky byly realizovány dodavateli, kteří k tomu mají dostatečnou technickou způsobilost, přičemž tyto fáze (posuzování kvalifikace uchazečů a posuzování a hodnocení nabídek uchazečů) zadávacího řízení nelze směšovat.

22. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, která je, jak již bylo uvedeno výše, jedním ze základních dokumentů z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, neboť zachycuje myšlenkové pochody členů hodnotící komise při hodnocení nabídek, tedy vyplývá, že zadavatel v rámci hodnocení nabídek dle ust. § 79 odst. 1 zákona dle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“, za které udělil vybranému uchazeči plný počet bodů, nehodnotil nabídku vybraného uchazeče pouze dle uvedeného dílčího hodnotícího kritéria, které (jakož i specifikaci toho, co v jeho rámci bude hodnoceno) závazně stanovil v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace, ale přihlédl rovněž ke skutečnostem (dokladům) předloženým vybraným uchazečem k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona. Vzhledem k tomu, že hodnotící komise při hodnocení nabídek udělovala i jednotky bodů (uchazeč Great Cape s.r.o. obdržel za dílčí hodnotící kritérium „Kvalita metodiky realizace kurzů“ 59 bodů), je zřejmé, že pečlivě vážila každý aspekt nabízeného plnění, tudíž nelze vyloučit, že právě i hodnotící komisí zohledněné skutečnosti vztahující se k prokazování technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona, měly vliv na celkový počet 100 bodů, které za dílčí hodnotící kritérium „Kvalita metodiky realizace kurzů“ vybranému uchazeči přidělila. Uvedeným postupem zadavatele, resp. hodnotící komise[1] tak mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

23. Úřad považuje na základě výše uvedeného za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ust. § 79 odst. 1 zákona, když v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče dle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“ stanoveného v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace hodnotil i zkušenosti vybraného uchazeče s obdobnými službami (referenční zakázky), jakožto i jeho dispozici s mezinárodní akreditací BELBIN, tedy doklady, které nebyly předmětem zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií a které vybraný uchazeč předložil k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona stanovených v bodu 4. „Kvalifikace uchazečů“ zadávací dokumentace, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel dne 2. 12. 2013 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky. Tímto postupem zadavatel naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

24. Pro úplnost Úřad dodává, že vzhledem k tomu, že zadavatel výše uvedené skutečnosti, resp. doklady (předložení seznamu významných realizovaných služeb včetně osvědčení či smlouvy a dokladu o uskutečnění plnění a prokázání, že uchazečem nabízený vzdělávací proces prošel mezinárodním akreditačním řízením), jež byly v zadávací dokumentaci stanoveny k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona a které v rozporu s ust. § 79 odst. 1 zákona hodnotil v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče, nestanovil v zadávací dokumentaci jako předmět hodnotících kritérií ve smyslu ust. § 78 zákona, Úřad neposuzoval soulad postupu zadavatele s ust. § 50 odst. 5 zákona, podle kterého kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnotících kritérií.

K vydání příkazu

25. Podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

26. Úřad považuje ve smyslu ust. § 150 odst. 1 správního řádu skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se zadavatel dopustil správního deliktu uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

27. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

K uložení sankce

28. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.

29. Podle § 121 odst. 3 zákona ve znění účinném v době spáchání správního deliktu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad dodává, že předmětné ustanovení bylo s účinností ode dne 6. 3. 2015 novelizováno, přičemž podle § 121 odst. 3 zákona účinného v době vydání tohoto příkazu odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil správní řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

30. Úřad v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ust. čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době vydání tohoto příkazu), neboť dospěl k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení (resp. v době spáchání správního deliktu) umožňoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s větším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona proto Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto příkazu). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 21. 7. 2015, přičemž správní řízení ve věci spáchání správního deliktu je zahájeno doručením tohoto příkazu. Vzhledem k tomu, že k uzavření smlouvy na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem, a tedy ke spáchání správního deliktu, došlo dne 2. 12. 2013, lze konstatovat, že k uplynutí lhůty vymezené zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo.

31. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

32. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za jeho spáchání lze podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona zadavateli uložit pokutu do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

33. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, byla ve smlouvě uzavřené s vybraným uchazečem na plnění předmětné veřejné zakázky stanovena jako nejvýše přípustná ve výši 2 939 622,- Kč včetně DPH, a dle zadavatelem předložených daňových dokladů (faktur) činila 2 938 500,- Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 293 850,- Kč.

34. Podle ust. § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

35. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.

36. Při posuzování stupně závažnosti spáchaného správního deliktu vzal Úřad v úvahu skutečnost, že v daném případě došlo k porušení zákona zadavatelem ve stěžejní fázi zadávacího řízení, a to sice při hodnocení nabídek uchazečů, kdy zadavatel v rámci hodnocení nabídky vybraného uchazeče dle dílčího hodnotícího kritéria „Kvalita metodiky realizace kurzů“ stanoveného v bodu 7. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace hodnotil i zkušenosti vybraného uchazeče s obdobnými službami (referenční zakázky), jakožto i jeho dispozici s mezinárodní akreditací BELBIN, tedy doklady, které nebyly předmětem zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií a které vybraný uchazeč předložil k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dle ust. § 56 odst. 2 zákona. Dále Úřad přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu, zejm. k tomu, že zadavatel kladným hodnocením skutečností nespadajících do rámce hodnotících kritérií stanovených v zadávací dokumentaci v podstatě popřel smysl stanovených dílčích hodnotících kritérií a vnesl tak do zadávacího řízení prvek libovůle, která však v tak vysoce formalizovaném procesu, jakým je právě zadávací řízení, a to navíc v jeho stěžejní fázi při hodnocení nabídek uchazečů, není přípustná. Jednalo se tedy o správní delikt závažného charakteru, avšak nelze konstatovat, že by zadavatel zcela ignoroval existenci zákona, tudíž se v tomto případě jednalo o správní delikt nedosahující nejvyšší intenzity závažnosti.

37. Co se týče okolností, za nichž byl správní delikt spáchán, Úřad po posouzení šetřeného případu ve všech vzájemných souvislostech při zvažování výše pokuty přihlédl jako k polehčující okolnosti k povaze zadavatele (společnost s ručením omezeným), který byl v šetřeném případě v postavení dotovaného zadavatele ve smyslu ust. § 2 odst. 3 zákona (viz bod 9. odůvodnění tohoto příkazu), jemuž povinnost zadávat i podlimitní veřejné zakázky byla do zákona inkorporována až v rámci tzv. transparentní novely č. 55/2012[2], z čehož se dá (mj. i s ohledem na datum zahájení zadávacího řízení) usuzovat na nižší míru zkušeností se zadáváním veřejných zakázek. Žádné přitěžující okolnosti Úřad při zvažování výše výměry pokuty neshledal.

38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž pokuty, jež mají likvidační charakter, jsou nepřípustné. V této souvislosti Úřad přihlédl i k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z účetní závěrky zadavatele za rok 2014[3]  vyplývá, že výsledek hospodaření zadavatele v tomto roce činil 10 622 000,- Kč. Z výše uvedeného Úřad naznal, že s ohledem na objem finančních zdrojů, jimiž zadavatel disponuje, nepředstavuje pokuta ve výši 30 000,- Kč pokutu likvidační.

39. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.

40. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

41. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto příkazu je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

v z. Mgr. Mojmír Florian

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

J.K.R. spol. s r.o., Žižkova 708, 261 01 Příbram - Příbram II

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy