číslo jednací: S572/2014/VZ-23850/2014/552/SPo

Instance I.
Věc Rozšíření kapacity ZŠ Hostivice“ Základní škola Hostivice, objekt „B“ Hostivice
Účastníci
  1. Město Hostivice
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. a) zák. č. 137/2006 Sb. - pokuta
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 2. 10. 2015
Související rozhodnutí S572/2014/VZ-23850/2014/552/SPo
R411/2014/VZ-31194/2015/323/RBu
Dokumenty file icon dokument ke stažení 437 KB

Č. j.:ÚOHS-S572/2014/VZ-23850/2014/552/SPo

 

10. listopadu 2014

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 8. 2014 z moci úřední, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – Město Hostivice, IČO 002 41 237, se sídlem Husovo náměstí 13, 253 01 Hostivice,

 

ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, zadavatelem při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření kapacity ZŠ Hostivice“ Základní škola Hostivice, objekt „B“ Hostivice v užším řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému veřejných zakázek uveřejněn dne 19. 7. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60047480,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel Město Hostivice, IČO 002 41 237, se sídlem Husovo náměstí 13, 253 01 Hostivice – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Rozšíření kapacity ZŠ Hostivice“ Základní škola Hostivice, objekt „B“ Hostivice nedodržel postup stanovený v  § 76 odst. 1 a 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ve spojení s § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, když hodnotící komise nevyřadila nabídky všech uchazečů zadávacího řízení

 

  • AVERS, spol. s r.o., IČO 411 90 840, se sídlem Michelská 240/49, Michle, 141 00 Praha 4,
  • Konstruktiva Branko, a.s., IČO 186 29 628, se sídlem Mikuleckého 1308, Praha 4,
  • Sdružení „Základní škola Hostivice“, jehož účastníky byly společnost PP 53, a.s., IČO 290 11 299, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10 – Dolní Měcholupy a společnost BAU plus, a.s., IČO 256 07 618, se sídlem Na Zlíchově 228/4, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy,
  •  S u b t e r r a a.s., IČO 453 09 612, se sídlem Koželužská 2246/5, Libeň, 180 00 Praha 8,
  • CGM Czech a.s., IČO 499 73 215, se sídlem Pražská třída 184/65, Kukleny, 500 04 Hradec Králové,

 

a následně zadavatel nevyloučil tyto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení, když cena jejich nabídek překračovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která byla zadavatelem stanovena jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo, čímž nesplnili požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 16. 11. 2010 smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky.

 

II.

Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku I. se zadavateli – Město Hostivice, IČO 002 41 237, se sídlem Husovo náměstí 13, 253 01 Hostivice – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení, ukládá

 

pokuta ve výši 150.000,- Kč (sto padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

ODŮVODNĚNÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, příslušný k dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh a k projednání správních deliktů podle tohoto zákona, včetně ukládání sankce za jejich spáchání, obdržel podnět ze dne 25. 3. 2014 týkající se postupu zadavatele - Město Hostivice, IČO 002 41 237, se sídlem Husovo náměstí 13, 253 01 Hostivice (dále jen „zadavatel“) při zadávání veřejné zakázky

  • „Rozšíření kapacity ZŠ Hostivice“ Základní škola Hostivice, objekt „B“ Hostivice zadávané v užším řízení, jehož formulář „Oznámení o zakázce“ byl v Informačním systému veřejných zakázek uveřejněn dne 19. 7. 2010 pod evidenčním číslem zakázky 60047480 (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Zadavatel se v souladu s § 151 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném v době zahájení zadávacího řízení (dále jen „zákon“), nechal při výkonu práv a povinností podle zákona souvisejících se zadávacím řízením zastoupit jinou osobou, a to společností Executive Projekt Group, a.s., IČO 276 27 136, Revoluční 655/1, 110 00 Praha.

3. V podnětu ze dne 25. 3. 2014 bylo namítáno, že u předmětné veřejné zakázky došlo při posouzení a hodnocení nabídek k porušení § 76 odst. 1 zákona, když podané nabídky neodpovídaly požadavkům zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách.

4. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu ze dne 25. 3. 2014 vyžádal dopisem č. j. ÚOHS-P256/2014/VZ-6937/2014/531/SPo ze dne 1. 4. 2014 od zadavatele veškerou dokumentaci související se zadáním předmětné veřejné zakázky a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Zadavatel se k namítaným skutečnostem uvedeným v podnětu vyjádřil dopisem č. j. 03175/14/INV ze dne 14. 4. 2014.

5. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil následující skutečnosti.

6. Předmětné zadávací řízení bylo zadavatelem zahájeno uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení dne 19. 7. 2010 pod ev. č. formuláře 6004748002001.

7. Předmětem veřejné zakázky podle bodu II.1.5) Oznámení o zakázce a bodu 9.6 zadávací dokumentace byly „stavební práce spočívající ve vybudování (přístavba) školního pavilonu, ve kterém bude umístěno 9 učeben, dvě třídy pro družinu a požadovaný počet kabinetů, šaten a sociálního zařízení pro uvedený počet učeben.“. Součástí předmětu plnění bylo také zajištění publicity projektu v souladu s pravidly publicity Regionálního operačního programu NUTS II.

8. V bodě II.2.1) Oznámení o zakázce „Celkové množství nebo rozsah“ stanovil zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 47.500.000,- Kč bez DPH. V bodě 7.7 výzvy k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ a v bodě 9.7 zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 47,500.000,-- Kč bez DPH, tj. 57.000.000,-- Kč včetně DPH a byla stanovena v souladu s § 16 jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo.“.

9. V bodě 5.1 výzvy k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace a v bodě 5.2 zadávací dokumentace je dále uvedeno, že: „Informace a údaje uvedené v jednotlivých částech této zadávací dokumentace a v přílohách zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Tyto požadavky je uchazeč povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpravování své nabídky a ve své nabídce akceptovat. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci či změny obchodních podmínek budou považovány za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.“.

10.  Z předmětné dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že na základě výzvy k podání žádostí o účast a k prokázání splnění kvalifikace v užším řízení ze dne 15. 7. 2010 si vyžádalo kvalifikační dokumentaci 12 dodavatelů, přičemž posléze žádost o účast v užším řízení podalo osm zájemců o předmětnou veřejnou zakázku. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 9. 8. 2010 vyplývá, že komise při posouzení žádostí z hlediska splnění kvalifikace nevyřadila žádnou z těchto žádostí. Zadavatel posléze v souladu s § 61 odst. 1 zákona omezil počet zájemců o účast v užším řízení na pět, přičemž výběr provedl v souladu s § 61 odst. 4 zákona náhodným losem (vyloučeni byli tři zájemci).

11.  Na základě výzvy k podání nabídky ze dne 1. 9. 2010 podalo všech pět zbylých uchazečů svoji nabídku, přičemž žádná z těchto nabídek nebyla vyřazena a následně nebyl žádný uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Zadavatel obdržel tyto nabídky:

 

Číslo nabídky

 

Název dodavatele

 

IČO

 

Nabídková cena v Kč bez DPH

1

AVERS spol. s r.o.

411 90 840

49.984.140,26 Kč

2

Konstruktiva Branko, a.s.

186 29 628

54.095.098,90 Kč

3

Sdružení „Základní škola Hostivice“

290 11 299

48.830.295,94 Kč

4

S u b t e r r a a.s.

453 09 612

52.672.667,89 Kč

5

CGM Czech a.s.

499 73 215

52.091.044,76 Kč

 

12.  Z přehledu uvedeného v tabulce je zřejmé, že všech pět podaných nabídek překročilo předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která činila 47.500.000,- Kč bez DPH.

13.  Z protokolu o jednání hodnotící komise (posouzení a hodnocení nabídek) ze dne 5. 10. 2010 (dále jen „protokol o posouzení a hodnocení nabídek“) je zřejmé, že žádná z podaných nabídek nebyla z důvodu nesplnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách podle § 76 dost. 1 zákona ze zadávacího řízení vyřazena a také žádný z uchazečů nebyl proto poté podle § 76 odst. 6 zákona vyloučen z další účasti v zadávacím řízení.

14.  Z protokolu o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že hodnotící komise vyhodnotila jako nabídku s nejnižší nabídkovou cenu nabídku uchazeče Sdružení „Základní škola Hostivice“ jehož účastníky byly společnost PP 53, a.s., IČO 290 11 299, se sídlem Za zastávkou 373, 109 00 Praha 10 – Dolní Měcholupy a společnost BAU plus, a.s., IČO 256 07 618, se sídlem Na Zlíchově 228/4, 152 00 Praha 5 – Hlubočepy (dále jen „vybraný uchazeč“) a zadavatel následně dne 14. 10. 2010 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky tohoto uchazeče. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem dne 16. 11. 2010 smlouvu o dílo. Cena veřejné zakázky na základě smlouvy o dílo činila 48.830.295,94 Kč bez DPH (58.596.355,13 Kč s DPH).

15.  Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané zadavatelem získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel neporušil zákon tím, že při zadání veřejné zakázky „Rozšíření kapacity ZŠ Hostivice“ Základní škola Hostivice, objekt „B“ Hostivice nedodržel postup stanovený v  § 76 odst. 1 a 6 zákona ve spojení s § 6 zákona, když hodnotící komise nevyřadila nabídky všech uchazečů zadávacího řízení a následně zadavatel nevyloučil tyto uchazeče z další účasti v zadávacím řízení, když cena jejich nabídek překračovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která byla zadavatelem stanovena jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo, čímž nesplnili požadavky zadavatele, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel dne 16. 11. 2010 smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

16.  Z uvedených důvodů zahájil Úřad správní řízení z moci úřední vedené pod sp. zn. S572/2014/VZ.

I. Řízení před správním orgánem

17.  Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatel.

18.  Zahájení správního řízení ve věci možného spáchání správního deliktu oznámil Úřad zadavateli dopisem č. j. ÚOHS-S572/2014/VZ-14943/2014/552/SPo ze dne 8. 8. 2014, ve kterém seznámil Úřad zadavatele se zjištěnými skutečnostmi, které budou podkladem pro rozhodnutí. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS-S572/2014/VZ-16334/2014/552/SPo z téhož dne stanovil účastníkovi řízení lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy či činit jiné návrhy a lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

19.  Dnem 8. 8. 2014, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení.

20.  Ke zjištěním Úřadu uvedeným v oznámení o zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dopisem č. j. 06984/2014/INV, 06985/2014/INV ze dne 22. 8. 2014 doručeném Úřadu dne 25. 8. 2014.

Vyjádření zadavatele ze dne 25. 8. 2014

21.  Zadavatel ve svém vyjádření sděluje, že dle jeho názoru ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by stanovil maximální a nepřekročitelnou nabídkovou cenu, jejíž překročení uchazečem by znamenalo vyřazení jeho nabídky. Částka 47.500.000,- Kč byla dle zadavatele stanovena pouze jako předpokládaná hodnota veřejné zakázky, nikoliv jako nejvýše přípustná nabídková cena, jejíž překročení by měla za následek vyřazení nabídky.

22.  Zadavatel dále uvádí, že předpokládaná hodnota slouží zadavateli pouze jako ukazatel režimu, kterým se zadání veřejné zakázky řídí, tj. dle jaké kategorie bude zadavatel postupovat (veřejná zakázky malého rozsahu, podlimitní, nadlimitní). Předpokládaná hodnota má tak dle zadavatele pro uchazeče pouze informativní charakter a její překročení tak nemá za následek vyřazení nabídky uchazeče. Zadavatel dále zdůrazňuje, že on sám bral výši předpokládané hodnoty zakázky jako orientační finanční částku stanovenou projektantem.

23.  Skutečnost, že zadávací dokumentací určená předpokládaná hodnota veřejné zakázky neznamenala zároveň i maximální nepřekročitelnou nabídkovou cenu, lze dle zadavatele dovodit i z podaných nabídek uchazečů, kdy všechny nabídky uchazečů obsahovaly nabídkovou cenu, která překračovala předmětnou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, z čehož dle zadavatele vyplývá, že si sami uchazeči museli být vědomi toho, že uvedená hodnota 47.500.000,- Kč představuje pouze předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, nikoli maximální nabídkovou cenu, kterou nesmí překročit.

24.  Zadavatel je dále přesvědčen, že nebylo povinností hodnotící komise vyřadit nabídku uchazečů z důvodu, že obsahovaly nabídkovou cenu, která převyšovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Zadavatel se naopak domnívá, že kdyby hodnotící komise vyřadila nabídky z důvodu překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, porušila by tím své povinnosti, když v zadávacích podmínkách zadavatel nikde nestanovil, že nabídková cena nesmí překročit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky.

25.  Ve vyjádření zadavatele je dále uvedeno, že: „V případě striktního výkladu zadávací dokumentace tak, jak činí ÚOHS, tj. že předpokládaná hodnota veřejné zakázky znamená zároveň i maximální nabídkovou cenu, by musela hodnotící komise vyřadit nabídky všech uchazečů zadávacího řízení a následně vyloučit tyto uchazeče, což by mělo za následek zrušení zadávacího řízení dle ust. § 84 odst. 1 písm. b) Zákona, což by mělo negativní dopad a bylo by to zcela v rozporu se zásadou hospodárnosti.“.

26.  Zadavatel dále ve svém vyjádření sděluje, že i kdyby Úřad dospěl k závěru, že zadavatel porušil postup stanovený v § 76 odst. 1 zákona, tak se neztotožňuje s názorem Úřadu, že by tím byl porušen zároveň i § 6 zákona, nebo že by tím došlo k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.

27.  Zadavatel na základě uvedeného argumentuje, že dle „Oznámení o zakázce“ uveřejněném v Informačním systému veřejných zakázek byla v bodě II.2.1 uvedena jako odhadovaná hodnota částka 47.500.000,- Kč bez DPH. V oznámení nebylo uvedeno nic o tom, že by se mělo jednat o maximální nabídkovou cenu. Do zadávacího řízení se tak mohl přihlásit jakýkoliv dodavatel, který měl o veřejnou zakázku zájem. Zadavatel dále uvádí, že žádost o účast v užším řízení podalo osm zájemců, kdy žádná z těchto žádostí nebyla v rámci posouzení kvalifikace vyřazena. Vyloučeni byli následně tři zájemci na základě výběru náhodným losem. Všech pět zbylých uchazečů následně na základě výzvy k podání nabídky podalo svoji nabídku. Zadavatel dále dodává, že všechny tyto nabídky byly pak hodnotící komisí hodnoceny a byla vybrána nabídka uchazeče s nejnižší nabídkovou cenou.

28.  Zadavatel závěrem svého vyjádření dodává, že je přesvědčen, že neporušil žádnou ze zásad postupu zadavatele stanovenou v § 6 zákona, neboť všechny nabídky byly posuzovány stejným způsobem a žádného uchazeče neznevýhodnil oproti ostatním.

II. Závěry správního orgánu

29.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, případ ve všech vzájemných souvislostech, přičemž po zhodnocení všech podkladů, včetně obsahu zadávací dokumentace, smlouvy o dílo ze dne 16. 11. 2010, a na základě vlastního zjištění shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, za což mu v souladu s ustanovením § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložil pokutu ve výši 150.000,- Kč (sto padesát tisíc korun českých). Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

30.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

31.  Podle § 17 písm. l) zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky.

32.  Podle § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.

33.  Podle § 74 odst. 1 zákona činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.

34.  Podle § 76 odst. 1 zákona posoudí hodnotící komise nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele v uvedených zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.

35.  Podle § 76 odst. 6 zákona uchazeč, jehož nabídka byla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, vyloučí zadavatel bezodkladně z účasti v zadávacím řízení.

36.  Podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé.

37.  Úřad nejprve obecně uvádí, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je definována jako předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z požadovaného plnění veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen stanovit pro účely dalšího postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením.Teprve na základě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky je pak zadavatel schopen zvolit správný postup pro zadání takové veřejné zakázky, a rovněž samotný druh použitého zadávacího řízení se často odvíjí právě od stanovené předpokládané hodnoty. Na základě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky veřejný zadavatel poté zadává veřejnou zakázku jako veřejnou zakázku malého rozsahu, jako podlimitní veřejnou zakázku nebo jako nadlimitní veřejnou zakázku.

38.  Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky tedy musí zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení stanovit vždy u každé veřejné zakázky. Tuto předpokládanou hodnotu je zadavatel povinen stanovit v souladu s § 13 až § 16 zákona, přičemž § 13 zákona obsahuje obecná ustanovení o stanovení předpokládané hodnoty a je generálním ustanovením pro § 14 až § 16 zákona. Již ze samotného pojmu „předpokládaná hodnota“ je zřejmé, že se jedná o určitou míru předpokladu zadavatele, která nemusí být učiněna s absolutní přesností, ale měla by být učiněna kvalifikovaně a v souladu se zákonem. Předpokládaná hodnota tedy nemusí vždy zcela korespondovat s nabídkovými cenami uchazečů, což se zcela jasně projevilo v případě šetřené veřejné zakázky.

39.  Na základě výše uvedeného je zřejmé, že Úřad žádným způsobem nerozporuje tvrzení zadavatele v jeho vyjádření, že: „Předpokládaná hodnota tak slouží zadavateli pouze jako ukazatel režimu, kterým se zadání veřejné zakázky řídí, tj. dle jaké kategorie bude postupovat zadavatel (veřejná zakázka malého rozsahu, podlimitní, nadlimitní). Předpokládaná hodnota tak má pro uchazeče pouze informativní charakter a její překročení tak nemá za následek vyřazení nabídky uchazeče.“.Nicméně zadavatel v šetřeném případě, jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, stanovil v bodě 7.7 výzvy k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace a v bodě 9.7 zadávací dokumentace, že: „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je 47,500.000,-- Kč bez DPH, tj. 57.000.000,-- Kč včetně DPH a byla stanovena v souladu s § 16 jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo.“ Zadavatel tedy stanovil nejdříve v souladu s § 13 zákona ve spojení s § 16 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, kterou pak „povýšil“ na hodnotu maximální pro cenu předmětné veřejné zakázky, což je sice zcela v dispozici zadavatele, ale tím však současně určil jeden ze závazných „mantinelů“ zadávacího řízení.

40.  Zadavatel závaznost svého požadavku na maximální cenu zakázky ve vztahu k výše uvedenému ještě umocnil v bodě 5.2 zadávací dokumentace, ve kterém uvedl, že: „Informace a údaje uvedené v jednotlivých částech této zadávací dokumentace a v přílohách zadávací dokumentace vymezují závazné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. Tyto požadavky je uchazeč povinen plně a bezvýhradně respektovat při zpravování své nabídky a ve své nabídce akceptovat. Neakceptování požadavků zadavatele uvedených v této zadávací dokumentaci či změny obchodních podmínek budou považovány za nesplnění zadávacích podmínek s následkem vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.“.

41.  Právní jednání se vždy posuzuje podle svého obsahu, přičemž na základě jazykového a gramatického výkladu je dle názoru Úřadu z výše uvedeného zcela zřejmé, že zadavatel jednoznačně projevil svoji vůli stanovit požadavek v tom smyslu, že konečná cena předmětné veřejné zakázky nesmí překročit stanovenou přepokládanou hodnotu, přičemž zadavatel je tímto projevem vůle vázán. Na základě uvedeného Úřad nesouhlasí s názorem zadavatele v jeho vyjádření ze dne 25. 8. 2014, že v zadávacích podmínkách zadavatel nikde nestanovil, že nabídková cena nesmí překročit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Pokud však zadavatel ve svém vyjádření tvrdí, že on sám bral výši předpokládané hodnoty zakázky jako orientační finanční částku stanovenou projektantem, tzn., že v postupu zadavatele byl pravděpodobně rozpor mezi jeho vůli a tím, co projevil navenek, tak o to dříve měla být v této situaci sjednána náprava ať již ve formě dodatečných informací ve spojení s prodloužením lhůty pro podání nabídek, nebo měla být předmětné zadávací řízení po vyřazení všech nabídek a vyloučení všech dodavatelů ze zadávacího řízení zrušeno a zahájeno zadávací řízení nové, které by již reflektovalo skutečné požadavky zadavatele.

42.  V obecné rovině Úřad dále uvádí, že nelze připustit, aby zadavatel v průběhu zadávacího řízení po podání nabídek měnil zadávací podmínky, a to tak, že již nebude trvat na respektování všech požadavků uvedených v zadávací dokumentaci. Takový postup zadavatele by učinil zadávací řízení netransparentním, neboť by nebylo předem zřejmé, které požadavky zadavatele jsou závazné a které nikoliv. Pokud tedy zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo, nelze nedodržení tohoto požadavku při následném posouzení nabídky z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách tolerovat.

43.  Ze zadávací dokumentace předmětné zakázky jasně vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě požadoval, aby maximální konečná cena zakázky činila 47.500.000,-Kč bez DPH, přičemž tento požadavek zadavatele byl konečný a zavazující, jak mj. vyplývá i z bodu 5.2 zadávací dokumentace. Jelikož zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl pevně maximální hranici pro nabídkovou cenu, uchazeči tak neměli důvod domnívat se, že tento požadavek zadavatele nemusí být splněn. V případě, že tedy některý z uchazečů daný požadavek nesplnil, jedná se o nesplnění požadavku zadavatele uvedeného v zadávací dokumentaci a zadavatel je povinen nabídku takového uchazeče podle § 76 odst. 1 zákona vyřadit a následně podle § 76 odst. 6 zákona příslušného uchazeče vyloučit z účasti v zadávacím řízení.

44.  Porovnáním nabídkových cen všech uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku a požadavku zadavatele stanoveného v zadávací dokumentaci je zřejmé, že žádná z nabídek doručených zadavateli nesplnila v tomto směru požadavek zadavatele na maximální výši peněžitého závazku, a tedy, že všech pět podaných nabídek překročilo předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která činila 47.500.000,- Kč bez DPH (viz tabulka v bodu 11 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad tedy v souvislosti s uvedeným konstatuje, že zadavateli v šetřeném případě vznikla povinnost vyloučit všechny nabídky z další účasti v zadávacím řízení.

45.  Úřad na základě výše uvedeného nesouhlasí s argumentací zadavatele, že kdyby hodnotící komise vyřadila nabídky z důvodu překročení předpokládané hodnoty veřejné zakázky, porušila by tím své povinnosti, když v zadávacích podmínkách zadavatel nikde nestanovil, že nabídková cena nesmí překročit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Jak již Úřad výše uvedl, je zřejmé, že ze zadávací dokumentace jednoznačně plyne pro potenciální dodavatelé závazek, aby jejich nabídková cena nepřekročila předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a zároveň povinnost zadavatele na tomto požadavku trvat. Tato podmínka nevyplývá přímo ze zákona, ale naopak z inciativy zadavatele, který v rámci svého dispozičního práva tento požadavek závazně stanovil a proto byl povinen trvat na jeho dodržení. Z § 76 odst. 1 a 6 zákona vyplývá, že každá nabídka, která nesplňuje požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách, musí být bez dalšího vyřazena a posléze uchazeč, který podal tuto nabídku, musí být ze zadávacího řízení vyloučen. I sám zadavatel v bodě 5.2 zadávací dokumentace podmínil nesplnění všech požadavků zadavatele vyloučením z další účasti v zadávacím řízení (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z uvedeného tedy, v rozporu s tvrzením zadavatele, vyplývá, že zadavatel naopak porušil své povinnosti, resp. zákon, když nepostupoval podle § 76 odst. 1 a 6 zákona, přičemž nabídky nesplňující požadavky zadavatele dále hodnotil, na základě nejnižší nabídkové ceny vybral nejvhodnější nabídku a uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo.

46.  Úřad dále dodává, že jak je uchazeč vázán svou nabídkou, tak také zadavatel je vázán požadavky, které stanovil v zadávací dokumentaci, z čehož vyplývá, že je ve fázi po podání nabídek již nemůže jakkoli měnit či zmírňovat. Proto s ohledem na předmětnou situaci, kdy následkem toho, že zadavatel ve fázi po podání nabídek od požadavků na maximální cenu veřejné zakázky upustil, byla nezákonně vybrána jako nejvhodnější nabídka vybraného uchazeče, který nesplnil zadávací podmínky.

47.  Úřad dále v souvislosti s vymezením skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona zkoumal, zda nedodržení postupu stanoveného zákonem, kterého se zadavatel dopustil, podstatně ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

48.  Úřad nejprve obecně uvádí, že pro zadavatele musí být vždy prioritní posouzení nabídky z hlediska splnění zákonných požadavků a zadávacích podmínek, které je předpokladem pro provedení objektivního hodnocení porovnatelných nabídek. Hodnocením nabídky, která nerespektuje zadávací dokumentaci, dochází ke zvýhodnění oproti těm uchazečům, kteří nemuseli podat svoji nabídku právě z důvodu, že by nebyli schopni dostát požadavkům zadavatele v zadávacích podmínkách.

49.  V šetřeném případě zadavatel zadával předmětnou veřejnou zakázku v užším řízení podle § 28 zákona. Předmětné řízení bylo zahájeno uveřejněním oznámení užšího řízení v Informačním systému o veřejných zakázkách, na základě kterého byl neomezený okruh dodavatelů oprávněn ve lhůtě pro podání žádostí o účast podat (doručit) svou žádost o účast v užším řízení. V  „Oznámení o zakázce“ byl stručně popsán předmět veřejné zakázky a stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky bez bližší specifikace (viz bod 7 a 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Na základě příslušného oznámení a informací v něm uvedených si vyžádalo 12 dodavatelů kvalifikační dokumentaci (dokument byl zadavatelem označen jako „Výzva k podání žádosti o účast a k prokázání splnění kvalifikace v užším řízení“).

50.  V předmětné výzvě byla sice v bodě 7.7 stanovena podmínka zadavatele, že stanovená předpokládaná hodnota veřejné zakázky je zároveň maximální hranice pro nabídkovou cenu, avšak v bodě 7.6 obsahuje pouze obecný popis předmětu plnění veřejné zakázky bez bližší specifikace, na jehož základě si potenciální dodavatelé nemohli dle názoru Úřadu udělat představu, zda jsou schopni realizovat předmět veřejné zakázky za cenu v maximální výši 47.500.000,- bez DPH. Z uvedeného je tedy zřejmé, že v této fázi zadávacího řízení nemohla mít omezující podmínka zadavatele ohledně ceny zakázky vliv na rozhodování dodavatelů o jejich účasti v předmětném zadávacím řízení, jelikož ačkoliv jim byla tato podmínka známa, nebyli ji ještě s o hledem na poskytnuté informace ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky schopni vyhodnotit jako pro ně splnitelnou, či nikoliv.

51.  Žádost o účast v rámci předmětného zadávacího řízení si poté podalo osm zájemců o předmětnou veřejnou zakázku, z kterých pak tři, na základě náhodného losu, zadavatel vyloučil. Zbylých pět zájemců o předmětnou veřejnou zakázku vyzval zadavatel k podání nabídky, přičemž až těmto pěti zájemcům byla poskytnuta zadávací dokumentace, jejíž přílohou byla mj. projektová dokumentace včetně výkazu výměr. Až v této fázi zadávacího řízení, na základě komplexních informací ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, mohli dle názoru Úřadu, dodavatelé kvalifikovaně posoudit, nakolik jsou nebo nejsou schopni dostát požadavku zadavatele na maximální nabídkovou cenu.

52.  Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel pak obdržel nabídky všech pěti zbylých zájemců o předmětnou veřejnou zakázku, přičemž žádná z podaných nabídek nerespektovala požadavek zadavatele na maximální cenu zakázky, tzn., všech pět podaných nabídek překročilo předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která činila 47.500.000,- Kč bez DPH. Zadavatel žádnou z podaných nabídek nevyřadil, ačkoliv tak podle § 76 odst. 1 zákona učinit měl. V rozporu se zákonem poté zadavatel přistoupil k hodnocení všech vadných nabídek, na základě nejnižší nabídkové ceny vybral nejvhodnější nabídku a posléze uzavřel smlouvu o dílo s vybraným uchazečem. V důsledku protiprávního jednání zadavatele tak byla uzavřena smlouva o dílo s uchazečem, jehož nabídka nesplňovala požadavek zadavatele stanovený v zadávacích podmínkách.

53.  S ohledem na výše uvedená specifika zadávání veřejné zakázky v užším řízení a na skutečnost, že všechny nabídky doručené zadavateli vykazovaly stejný nedostatek, přičemž žádná z těchto nabídek nebyla zadavatelem vyřazena, by se mohlo jevit, že jednání zadavatele v rozporu s § 76 odst. 1 a 6 zákona nemohlo mít vliv na konečný výběr nabídky. V této souvislosti je však potřebné opětovně zdůraznit, že jediným možným vyústěním nesplnění požadavků zadavatele v zadávacích podmínkách, je vyloučení ze zadávacího řízení podle § 76 odst. 6 ve spojení s § 76 odst. 1 zákona a s ohledem na skutečnost, že všechny obdržené nabídky vykazovaly stejný nedostatek, byl zadavatel povinen vyřadit všechny nabídky a posléze vyloučit všechny uchazeče ze zadávacího řízení.

54.  Úřad na základě výše uvedeného dále konstatuje, že zadavatel byl povinen po vyloučení všech pěti uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku zrušit zadávací řízení podle § 84 odst. 1 písm. b) zákona a následně mohlo být ze strany zadavatele zahájeno nové zadávací řízení. Pokud by  tedy zadavatel postupoval v souladu se zákonem, nelze vyloučit, že by neobdržel nabídky i od  „nových“ potenciálních dodavatelů v rámci „nového“ zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, při jejichž konkurenci by zadavatel mohl obdržet pro něj výhodnější nabídky, než tu, kterou obdržel od vybraného uchazeče. V případě, že by zadavatel i v novém zadávacím řízení trval na svém požadavku na maximální cenu předmětné veřejné zakázky, nelze také vyloučit, že by zadavatel obdržel nabídky s nabídkovou cenou odpovídající požadavkům zadavatele v zadávací dokumentaci, a tedy opět nabídku ekonomicky výhodnější, než tomu bylo v šetřeném případě. Na základě výše uvedeného je dle Úřadu zcela zřejmé, že nezákonný postup zadavatele měl potenciál podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

55.  Úřad pro úplnost v souvislosti s uvedeným v předchozím odstavci odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 58/2010-159 ze dne 20. 3. 2012, v němž Krajský soud zdůraznil, že: „…k naplnění deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ není nezbytně třeba, aby porušení ZVZ podstatně ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, nýbrž zcela postačí, že k takovému ovlivnění mohlo dojít. Delikt je tedy naplněn i tehdy, pokud existuje pouhá možnost, že by v případě zadání zakázky v souladu se ZVZ byla podána další nabídka, která by mohla být výhodnější.“. Z výše citovaného rozsudku tak vyplývá, že zákonná konstrukce správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona v sobě zahrnuje prvek jisté pravděpodobnosti, kdy za správní delikt označuje nejen jednání, jehož důsledkem je skutečně prokazatelné ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, ale i jednání, které zakládá pouze potenciální možnost takového ovlivnění.

56.  V souvislosti s argumentací zadavatele, že dle jeho názoru nedošlo porušením postupu stanoveného v zákoně v § 76 odst. 1 zákona i k porušení § 6 zákona, Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 131/2007-131 ze dne 12. 5. 2008, ve kterém Nejvyšší správní soudu konstatuje, že cílem zásady transparentnosti je v zásadě vyloučit existenci rizika upřednostňování a svévole zadavatele. Implikuje, že všechny podmínky a pravidla zadávacího řízení jsou jasně, přesně a jednoznačně stanoveny ve vyhlášení zakázky nebo v zadávací dokumentaci. Krajský soud v Brně i Nejvyšší správní soud interpretují požadavek transparentnosti tak, že tento není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2007, č.j. 31 Ca 166/2005-125, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č.j. 1 Afs 45/2010-159).

57.  Úkolem zásady transparentnosti je tedy zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Úřad na základě uvedeného konstatuje, že se zadavatel svým postupem dopustil rovněž porušení zásady transparentnosti, jelikož tím, že zadavatel akceptoval v podaných nabídkách nesplnění podmínky, kterou sám původně v zadávací dokumentaci stanovil, způsobil situaci, kdy nebylo předem zřejmé, které podmínky zadavatele v zadávací dokumentaci jsou závazné a které nikoliv.

58.  Vzhledem k tomu, že smlouva byla již uzavřena a vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil závažného porušení zákona, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

IV. K výroku II. tohoto rozhodnutí

59.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

60.  Zadavatel se při zadávání předmětné veřejné zakázky dopustil správního deliktu tím, že nedodržel postup stanovený v  § 76 odst. 1 a 6 zákona ve spojení s § 6 zákona, když hodnotící komise nevyřadila a následně zadavatel nevyloučil z další účasti v zadávacím řízení nabídky všech uchazečů zadávacího řízení, když cena jejich nabídek překračovala předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která byla zadavatelem stanovena jako maximální výše peněžitého závazku zadavatele za dobu účinnosti smlouvy o dílo, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a uzavřel dne 16. 11. 2010 smlouvu o dílo na plnění předmětné veřejné zakázky s vybraným uchazečem.

61.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

62.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 25. 3. 2014. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 16. 11. 2010, kdy zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo. Správní řízení bylo zahájeno dne 8. 8. 2014. Z výše uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.

63.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

64.  Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí celkem 58.596.355,13 Kč s DPH (48.830.295,94 Kč bez DPH). Horní hranice možné pokuty (5 % ceny veřejné zakázky) tedy činí 2.929.817,76 Kč.

65.  Vzhledem k zjištěnému správnímu deliktu zadavatele Úřad přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka je již realizována a nápravy nelze dosáhnout jinak. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

66.  Co se týče stupně závažnosti správního deliktu, vzal Úřad v úvahu skutečnost, že se zadavatel dopustil správního deliktu tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený zákonem. Podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona postup zadavatele spočívající v úplné ignoraci ustanovení zákona, neboť tento postup zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů zákona uvedených v § 6 zákona, tedy zásady rovného zacházení, zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti. V posuzovaném případě došlo postupem zadavatele k porušení zásady transparentnosti předmětného zadávacího řízení, tedy základního principu provázejícího postup zadavatele, ovšem nelze v žádném případě konstatovat, že by zadavatel ignoroval existenci zákona. V daném případě se tedy nejednalo o správní delikt svým charakterem nejzávažnější, neboť zadavatel zahájil zadávání veřejné zakázky v užším řízení postupem podle zákona, avšak tu nezadal řádným způsobem.

67.  Co se dále týče způsobu, resp. okolností za kterých byl správní delikt spáchán, Úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při posouzení nabídek, tedy i v případě vybraného uchazeče nezohlednil všechny svoje požadavky, které stanovil ve výzvě k podání žádosti o účast v zadávacím řízení a v zadávací dokumentaci. Přestože nabídky všech pěti uchazečů nesplňovaly všechny požadavky zadavatele, zadavatel tyto nabídky nevyřadil ze zadávacího řízení. Následkem uvedeného postupu zadavatele bylo, že v další fázi zadávacího řízení byly hodnoceny nabídky, které nesplňovaly požadavek zadavatele na maximální výši peněžitého závazku. Následkem protiprávného jednání zadavatele byl i dopad na hospodářskou soutěž, neboť v případě, že by zadavatel vyloučil všechny uchazeče ze zadávacího řízení, musel by dle § 84 dost. 1 písm. b) zákona zrušit zadávací řízení a předmětné plnění veřejné zakázky (za předpokladu potřebnosti ze strany zadavatele) vyhlásit znovu a v novém zadávacím řízení mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než vybraný dodavatel, s nímž zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu. Uvedený postup zadavatele tedy mohl mít podstatný vliv na výběry nejvhodnější nabídky.

68.  Vzhledem k danému případu Úřad nenalézá žádné jiné přitěžující ani polehčující okolnosti, které by mohl při stanovení výše pokuty zohlednit.

69.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad přihlédl k finančním možnostem zadavatele a stanovenou pokutu posoudil vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel disponuje. Z výsledků hospodaření zadavatele, které jsou dostupné na internetových stránkách zadavatele (www.hostivice.eu) Úřad zjistil, že příjmy zadavatele za rok 2013 včetně přebytku hospodaření činily 158.032.672,81 Kč, přičemž rozdíl mezi jeho příjmy a výdeji činil 48.441.921,18 Kč, proto stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.

70.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Uložena pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednaní. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2112, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represívní funkce, aniž by byla pro zadavatele likvidační. S přihlédnutím k následkům spáchání správního deliktu a k nutnosti naplnění sankčních účinků nelze zcela minimalizovat výši sankčního postihu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad preferoval při stanovení pokuty preventivní charakter sankce, a proto zadavateli uložil pokutu u dolní hranice zákonné sazby.

71.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve II. tohoto rozhodnutí.

72.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže - sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Město Hostivice, Husovo náměstí 13, 253 01 Hostivice

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz