číslo jednací: S45/2015/VZ-9146/2015/532/IBu/MOn

Instance I.
Věc Elektronický odbavovací systém pro cestující
Účastníci
  1. Statutární město Ústí nad Labem
  2. BUSE s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 16. 10. 2015
Související rozhodnutí S45/2015/VZ-9146/2015/532/IBu/MOn
R121/2015/VZ-33215/2015/321/TNo
Dokumenty file icon dokument ke stažení 713 KB

Č. j.:ÚOHS-S45/2015/VZ-9146/2015/532/IBu/MOn

 

 Brno 13. dubna 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 1. 2015 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

 

  • zadavatel – Statutární město Ústí nad Labem, IČO 00081531, se sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem,
  • navrhovatel – BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 9, 678 01 Blansko,

 

ve věci veřejné zakázky „Elektronický odbavovací systém pro cestující“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 10. 2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2014, pod ev. č. 495115, ve znění opravy uveřejněné dne 5. 12. 2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 200-352886, ve znění opravy uveřejněné dne 10. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 238-418421,

rozhodl takto:

 

Návrh navrhovatele – BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 9, 678 01 Blansko – ze dne 19. 1. 2015 se podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 citovaného zákona.

 

ODŮVODNĚNÍ

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Statutární město Ústí nad Labem, IČO 00081531, se sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) – odeslal podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 14. 10. 2014 oznámení o zakázce, které bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 10. 2014 pod ev. č. 495115, ve znění opravy uveřejněné dne 5. 12. 2014 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17. 10. 2014 pod ev. č. 2014/S 200-352886, ve znění opravy uveřejněné dne 10. 12. 2014 pod ev. č. 2014/S 238-418421, za účelem zadání veřejné zakázky „Elektronický odbavovací systém pro cestující“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 29. 12. 2014 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele BUSE s.r.o., IČO 46972552, se sídlem Masarykova 9, 678 01 Blansko (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne proti zadávacím podmínkám. Zadavatel námitkám navrhovatele po přezkoumání jejich oprávněnosti rozhodnutím ze dne 8. 1. 2015 nevyhověl.

3. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 19. 1. 2015 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu.

II. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

4. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 1. 2015 a tímto dnem bylo podle § 113 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh téhož dne.

5. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou

  • zadavatel,
  • navrhovatel.

6. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem ze dne 22. 1. 2015 č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-2145/2015/532/IBu. Současně vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-2147/2015/532/IBu ze dne 22. 1. 2015, v němž stanovil navrhovateli lhůtu k doplnění náležitostí návrhu podle § 114 odst. 3 zákona o doklad o doručení námitek proti zadávacím podmínkám zadavateli, dále stanovil navrhovateli lhůtu k prokázání doručení stejnopisu návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí zadavatele o nevyhovění námitkám navrhovatele a zadavateli stanovil lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.

7. Navrhovatel dne 24. 1. 2015 doložil Úřadu dokumenty požadované Úřadem v usnesení č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-2147/2015/532/IBu ze dne 22. 1. 2015.

8. K zajištění účelu správního řízení vydal Úřad dne 3. 2. 2015 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-3355/2015/532/IBu o předběžném opatření, kterým zadavateli zakázal uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

9. Usnesením č.j. ÚOHS-S16,45/2015/VZ-3334/2015/532/IBu ze dne 9. 2. 2015 Úřad předmětné správní řízení spojil se správním řízením vedeným pod sp. zn. S16/2015/VZ, které bylo zahájeno dne 8. 1. 2015 na návrh navrhovatele eMoneyServices s.r.o., IČO 24187933, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10 – Vršovice ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Elektronický odbavovací systém pro cestující“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14.10.2014 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 10. 2014, pod ev. č. 495115, ve znění opravy uveřejněné dne 5.12.2014, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 17.10.2014 pod ev. č. 2014/S 200-352886, ve znění opravy uveřejněné dne 10.12.2014 pod ev. č. 2014/S 238-418421.

10. Usnesením č. j. ÚOHS-S16,S45/2015/VZ-3339/2015/532/IBu ze dne 9. 2. 2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a zároveň Úřad účastníky řízení informoval o spojení předmětných správních řízení.

11. Úřad obdržel dne 13. 2. 2015 dopis navrhovatele, ve kterém navrhovatel upozornil na možný střet zájmů, když uvedl, že jedna z osob, jež se podílela na přípravě zadávacích podmínek, v současné době působí jako zaměstnanec společnosti, která je jedním z dodavatelů.

12. Usnesením č. j.  ÚOHS-S16,45/2015/VZ-4494/2015/532/IBu ze dne 16. 2. 2015 Úřad opravil písařskou chybu při stanovení lhůty pro navrhování důkazů a vyjádření stanoviska v řízení ve výroku usnesení č. j. ÚOHS-S16, S45/2015/VZ-3339/2015/532/IBu ze dne 9. 2. 2015.

13. Úřad obdržel dne 16. 2. 2015 doplnění vyjádření zadavatele k návrhům, v němž uvádí další informace týkající se součinnosti dodavatelů se subdodavateli a uvádí, že namítané možné ovlivnění výsledku zadávacího řízení ze strany subdodavatele je nemožné, přičemž dokládá přípis, ze kterého vyplývá, že subdodavatel ERIKA a.s. byl přichystán poskytnout všem dodavatelům rovné podmínky plnění a znovu uvádí, že spolupráce se subdodavateli nebyla výslovně požadována, tudíž mohli dodavatelé nabídnout své vlastní řešení splňující požadavky zadavatele. Dále zadavatel doplňuje podrobnosti týkající se požadavku na akceptaci bezkontaktních platebních karet VISA a MasterCard a uvádí, že zadavatel neomezil realizaci služby pouze na prostředí dopravních prostředků, ale dodavatelé mohli tento požadavek prokázat jakoukoliv službou spočívající v akceptaci bezkontaktních platebních karet kdekoliv.

14. Úřad obdržel dne 16. 2. 2015 rozklad zadavatele proti rozhodnutí o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S45/2015/VZ-3355/2015/532/IBu ze dne 3. 2. 2015.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-S16,S45/2015/VZ-4908/2015/532/IBu ze dne 19. 2. 2015 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16. Úřad dne 27. 3. 2014 vydal usnesení č. j. ÚOHS-S16,S45/2015/VZ-7851/2015/532/MOn, kterým vyloučil část správního řízení vymezenou obsahem návrhu navrhovatele – eMoneyServices s.r.o., IČO 24187933, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10 – Vršovice – ze dne 8.1.2015 ze správního řízení vedeného pod sp. zn. S16,S45/2015 z důvodů zpětvzetí návrhu navrhovatele – eMoneyServices s.r.o., IČO 24187933, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10 – Vršovice – ze dne 8.1.2015, a kterým dále oznámil, že o návrhu navrhovatele – eMoneyServices s.r.o., IČO 24187933, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10 – Vršovice – ze dne 8.1.2015 bude rozhodnuto v samostatném správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S16/2015. Zároveň Úřad oznámil, že o návrhu navrhovatele bude rozhodnuto taktéž v samostatném správním řízení vedeném pod sp. zn. S45/2015.

III. OBSAH NÁVRHU

17. Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že zadavatel uveřejnil opravné oznámení o zakázce, kterým prodloužil lhůtu k podání nabídek do 19. 12. 2014 a zároveň jím změnil místo pro doručení nabídek. Navrhovatel namítá, že ve vztahu k zahraničním dodavatelům nedošlo ke splnění účelu uveřejnění oznámení, jelikož k uveřejnění oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek došlo dne 5. 12. 2014, přičemž původní lhůta končila následující pracovní den, tj. 8. 12. 2014 a k uveřejnění v TED došlo až 10. 12. 2014, čímž byl okruh zahraničních dodavatelů omezen. Dále uvádí, že oznámení o zakázce neobsahuje povinné údaje o kvalifikačních předpokladech, jelikož je zadavatel uveřejnil pouze formálně a pro veškeré bližší informace je nutné si vyhledat a stáhnout zadávací dokumentaci. Oznámení o zakázce tak podle navrhovatele neplní svou základní funkci, jelikož dodavatelům neposkytne dostatek informací pro zvážení účasti v zadávacím řízení. Navrhovatel také poukazuje na to, že zadavatel v průběhu lhůty pro podání nabídek obdržel celkem cca 100 dodatečných dotazů v 10 samostatných celcích, což podle navrhovatele dokladuje nedostatečnou kvalitu zadávací dokumentace. 

18. Navrhovatel uvádí, že zadavatel nahradil propracovanost zadávací dokumentace zbytečnými formálními požadavky na nabídku a výslovně uvedl, že „letmo lze upozornit na následující“:

  • neplatnou výkladovou praxi týkající se fikce doručování uvedenou v bodu 1. 2 zadávací dokumentace,
  • nejasné vymezení předmětu veřejné zakázky v bodu 2. 1 zadávací dokumentace,
  • nestanovení počátečního termínu zahájení plnění a jeho vztah ke konečnému termínu,
  • odkazy zadavatele na neexistující ustanovení § 51 odst. 7 zákona,
  • přehnaná administrativní zátěž uchazečů z důvodu požadavku zadavatele na kopie a zároveň elektronickou verzi nabídek,
  • nesmyslný požadavek na čitelnost nabídky,
  • požadavek v bodu 3. 1. odst. 12 zadávací dokumentace na schválení subdodavatelů, který je dle navrhovatele nad rámec zákona,
  • nesmyslný požadavek v bodu 3.1 odst. 13 zadávací dokumentace na přepočet cizích měn,
  • dále pak navrhovatel odkazuje na dle jeho názoru nesmyslné vymezení v bodech 5. 2, 5. 5 odst. 3, 5. 5 odst. 5 a 6 odst. 5 zadávací dokumentace a uvádí, že již výše uvedené skutečnosti jsou samy o sobě důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

19. Navrhovatel dále namítá nedostatečnost vymezení zadávacích podmínek a uvádí, že zadavatel porušil ustanovení § 44 odst. 1 zákona tím, že nevymezil v zadávací dokumentaci předmět zakázky tak, aby mohli uchazeči zpracovat nabídky. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel neposkytuje dostatečné informace, což dle navrhovatele vyplývá i z počtu žádostí o dodatečné informace. Dále navrhovatel uvádí, že se zadavatel dopustil porušení § 44 odst. 3 písm. b) zákona, když nevymezil v zadávací dokumentaci objektivně a jednoznačně technické podmínky a zároveň porušil ustanovení § 46 odst. 4 zákona a znemožnil tím uchazečům jednoznačně určit předmět veřejné zakázky a zpracovat porovnatelné nabídky. K problematice nejasnosti a transparentnosti zadávacích podmínek navrhovatel odkázal na rozhodovací praxi soudů a Úřadu v této věci.

20. Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky ve vztahu k funkcionalitě „Dispečink“. Zadavatel dle navrhovatele tak vnutil uchazečům subdodávku subjektu, jehož plnění je předmětem veřejné zakázky, s nímž musí uchazeči navázat vlastní smluvní vztah a plnění je na něm závislé.

21. Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách, aby čas na odbavení jakékoliv jízdenky byl 1, 5 – 2 sekundy. Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ovšem uvedl, že se do doby odbavení nezahrnuje doba manuálního zadání kódu řidičem, čímž podle navrhovatele změnil zadávací podmínky.  Zadavatel tedy podle navrhovatele dostatečně nevymezil „dobu odbavení“, která byla jedním z důvodů neúčasti navrhovatele v zadávacím řízení.

22. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel dostatečně nevymezil v čl. 4. 1.  „Popis nové funkcionality EOS pro cestující“ zadávací dokumentace své požadavky na NFC a bankomaty a není dle navrhovatele pak možné porovnat jednotlivé nabídky a ověřit, zda uvedenou vlastnost mají.

23. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel dostatečně nevymezil v zadávacích podmínkách své požadavky na IN-kartu. V zadávacích podmínkách zadavatel uvedl: „Zařízení musí umožnit akceptaci bezkontaktních čipových karet MIRAFE DESFire EV1 8k (MF3 IC D81) nebo novější (z přílohy č. 4 zadávací dokumentace vyplývá název bezkontaktní čipové karty  Mifare DESFire EV-1 8k (MF3 IC D41 D81), pozn. Úřadu) akceptaci bezkontaktních čipových karet ostatních provozovatelů zapojených do zónově relačního tarifu Ústeckého kraje (In-karta ČD). Výroba bezkontaktních čipových karet MIFARE DESFire EV1 8k musí probíhat v souladu s pravidly uvedenými v “Prilohasdo5©ertifikace pro výrobu čipové karty třetí stranou.“ Zadavatel dle navrhovatele blíže nespecifikoval popis této funkcionality.  Uchazeč dle navrhovatele není schopen za dobu určenou pro přípravu nabídky projednat s ČD (ČD – České dráhy, pozn. Úřadu) všechny aspekty nutné k zajištění součinnosti, bezpečnostní prvky datové komunikace, tak aby navrhl vhodné řešení pro zadavatele a náklady zahrnul do nabídkové ceny. Zadavatel v dodatečných informacích č. 7 uvádí, že implementace IN-karty není součástí nabídky, ale systém na ni musí být připraven z důvodu budoucí implementace. Zadavatel tak podle navrhovatele změnil zadávací podmínky, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek a váže plnění veřejné zakázky na součinnost vnuceného subdodavatele.

24. Dále navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel požaduje zachování funkčnosti řídicí jednotky ZJ-01, avšak dle navrhovatele zadavatel nevymezil, jak má toto opatření konkrétně vypadat a zda uvedené zařízení ve vozidlech je či není a zda vozidlová výbava funguje bez tohoto zařízení.

25. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval zajištění hostingu, později však tento požadavek v dodatečných informacích č. 3 vypustil, čímž změnil dle navrhovatele předmět veřejné zakázky, ovšem bez změny lhůty pro podání nabídky či provedení změny zadávací dokumentace.

26. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel dostatečně nespecifikoval, jakým způsobem má být zajištěn požadavek na zařízení NJ 24C.

27. Další námitka navrhovatele se týká skutečnosti, že zadavatel neposkytl potřebné informace ohledně volby jízdního dokladu řidičem, přičemž jednotlivé varianty mají bezprostřední vliv na technické provedení a tím i na cenu, čas odbavení, prostorové podmínky a další vlastnosti.

28. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel požaduje po uchazečích součinnost se subdodavatelem, který je dodavatelem SMS jízdenek, avšak zadavatel tuto informaci dle navrhovatele poskytl až před koncem lhůty dne 3. 12. 2014.

29. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel použil tzv. zakázanou značkovou specifikaci dle § 44 odst. 11 zákona a neumožnil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

30. Navrhovatel dále zadavateli vytýká stanovení požadavků na kvalifikaci uchazečů a tvrdí, že zadavatel porušil zákon vymezením kvalifikačních předpokladů, když v oznámení o zakázce neuvedl naprosto žádné údaje, na základě kterých by bylo možno z hlediska dodavatele zvážit, zda se zadávacího řízení zúčastní či nikoliv. Zadavatel v oznámení o zakázce uvedl pouze tento text: „zadavatel požaduje doložení prokázání technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 a 2 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb.“ Dále je uvedeno: „k § 56 odst. 1 a 2 písm. a) ZVZ – Tyto technické kvalifikační předpoklady splní uchazeč, který v posledních 3 letech realizoval významné dodávky a služby splňující požadavky ze zadávací dokumentace“, a dále „k § 56 odst. 1 a 2 písm. b) ZVZ – Dodavatel předloží seznam osob, které budou tvořit kvalifikovaný realizační tým dle níže uvedených požadavků. Požadavky tohoto seznamu jsou uvedeny v zadávací dokumentaci.“ V části „Minimální úroveň případně požadovaných standardů: (je-li to relevantní)“ tohoto bodu oznámení o zakázce je uveden text: „Blíže uvedeno v zadávací dokumentaci, která je k dispozici (na profilu zadavatele) zdarma na adrese uvedené výše.“ Dle navrhovatele tím zadavatel nesplnit povinnost uvedenou v § 50 odst. 2 zákona a uvádí, že pouhým odkazem na zákon nedošlo k řádnému vymezení požadavků na kvalifikaci. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. S66/2005 a dále na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 62 Af 29/2011.

31. Dále navrhovatel uvádí, že požadavek zadavatele na reference je neurčitý a nevyplývá z něj, kolik osvědčení zadavatel požaduje. Navrhovatel též poukazuje na to, že zadavatelův požadavek na praxi vedoucího týmu vymezenou na „minimálně 5 let“ je v rozporu se zákonem a zadavatel tento požadavek dle navrhovatele nijak neodůvodnil.

32. Navrhovatel taktéž namítá, že jako hodnotící kritérium bylo stanoveno kritérium ekonomické výhodnosti, které je dále děleno na kritérium nabídkové ceny a technického řešení. Dílčí kritérium je pak rozloženo na další subkritéria. Zadavatel dle navrhovatele používá pro hodnocení posouzení vzorků, tedy metodu a kritéria pro posouzení kvalifikace, nikoliv pro hodnocení podle § 50 odst. 5 zákona.

33. Navrhovatel dále tvrdí, že zadavatel změnil zadávací podmínky, avšak neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou dobu lhůty pro podání nabídek a dle navrhovatele porušil § 49 zákona, když dodatečné informace poskytované při prohlídce místa plnění neposkytl všem dodavatelům.

34. Navrhovatel na závěr uvádí, že všechny výše uvedené nedostatky vedou k netransparentnosti zadávacího řízení, neboť zadávací podmínky nejsou vymezeny jednoznačně. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu sp. zn. 62 Ca 33/2007, sp. zn. 62 Ca 34/2007, sp. zn. Ca 77/2008 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 87/2008 a sp. zn. 2 Afs 86/2007, ze kterých vyplývá že „jsou-li zadávací podmínky natolik nejasné, že objektivně připouštějí rozdílný výklad ohledně požadavků na zpracování nabídky nebo způsob hodnocení, je postup zadavatele fakticky nekontrolovatelným“. Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil § 44 odst. 1 zákona, § 6 zákona a § 45 zákona.

35. S odkazem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad dle § 117 odst. 1 písm. a) zákona nařídil zadavateli předběžné opatření, kterým zakáže zadavateli uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na plnění předmětné veřejné zakázky a zároveň navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

IV. Vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele

36. Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil dopisem ze dne 29. 1. 2015, v němž se nejprve vyjadřuje k návrhu navrhovatele na nařízení předběžného opatření, který zadavatel považuje za neoprávněný, neboť ve svém postupu neshledává rozpor se zákonem a uvádí, že jde ze strany navrhovatele pouze o snahu obstruovat zadávací řízení.

37. K námitce týkající se pojmu dispečink zadavatel uvádí, že v čl. 3 „Současný stav“ přílohy č. 4 zadávací dokumentace jednoznačně uvedl, že „Dopravce v současné době využívá ucelený systém pro plánování, řízení a statistiku dopravy SKELETON dodávaný firmou FS Software, s.r.o., Olomouc a obsahuje moduly: Graf, Jízdní řády, Služby, Dispečink, Technické prohlídky, Statistiky, Průzkum, Mapa a přepravní kontrola." Z uvedeného je dle zadavatele zcela zřejmé, že předmětem zakázky není dodávka komplexního systému dispečinku, nýbrž pouze zajištění dílčích funkčností s vazbou na stávající dispečink.

38. Dále se zadavatel ve svém vyjádření věnuje SMS jízdence, kde uvádí, že doba manuálního zadání kódu řidičem nemůže být pokládána za technickou vlastnost EOS, a nemůže být započítávána do požadované doby odbavení cestujících. Požadavek na dobu odbavení se jednoznačně týká procesu zpracovaného systémem EOS, tedy procesu „po“ zadání HASH kódu SMS jízdenky do terminálu. Zadavatel uvádí, že pokud o „odbavení“ hovořil jako o vlastnosti EOS, pak při měření délky tohoto odbavení se zjevně musí jednat o vlastnost tohoto systému a nikoliv všech vnějších skutečností a přesný smysl užití pojmu „odbavení“ je proto třeba dovodit z kontextu jeho užití. V daném případě byl dle zadavatele tento kontext zcela jasný, když se týkal pouze vlastností systému EOS. Zadavatel má za to, že tato část návrhu je zcela bezpředmětná, ne-li šikanózní, vznesená pouze účelově, bez bližší znalosti problematiky zadávacích podmínek.

39. Zadavatel k námitce týkající se technologie NFC a bankomatů uvádí, že mezi ním či dopravcem na jedné straně a kterýmkoli provozovatelem bankomatů neexistuje (ani nemůže existovat) smluvní vztah, na jehož základě by byly poskytovány služby nabíjení karet prostřednictvím bankomatů (a související). Proto dle zadavatele není důvod, proč by měl vázat zajištění požadovaných funkčností na konkrétní banku a konkrétní typ bankomatu. Dále zadavatel uvádí, že případné vázání požadavků na konkrétní banku či konkrétní typ bankomatu, aniž by k tomu existovaly jakékoli důvody, by představovalo porušení zásady zachování konkurenčního prostředí (ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 62/2010 - 367), když by kladlo nedůvodné překážky hospodářské soutěži. Zadavatel trvá na tom, že každý dodavatel si měl v souladu se zadávacími podmínkami vyjednat s jakýmkoliv jím zvoleným bankovním institutem takové podmínky, které by byly pro jeho návrh řešení a nabídku nejvhodnější. Tvrzení navrhovatele jsou tak dle zadavatele zcela bezpředmětná.

40. Zadavatel ve svém vyjádření k námitce týkající se IN-karty a ZJ-01 odkazuje na odůvodnění svého rozhodnutí o námitkách.

41. K námitce navrhovatele týkající se hostingu zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že hosting od samého počátku nebyl předmětem plnění veřejné zakázky, a tedy jakékoli dovozování a úvahy o jeho oceňování ze strany uchazečů byly od počátku nesprávné. Dále odkazuje na své rozhodnutí o námitkách a dodatečné informace č. 3.

42. K námitce navrhovatele týkající se požadavku na zařízení NJ 24C zadavatel uvádí, že způsob instalace byl ponechán na volbě uchazečů a dále opakuje, že prostor u řidiče poskytuje dostatečný prostor pro instalaci nově pořizovaných validátorů a zařízení NJ 24C v rámci zkušebního provozu vedle sebe.

43. Zadavatel dále ve svém vyjádření uvádí, že volba jízdního dokladu u řidiče byla jednoznačně ponechána od počátku na dodavatelích, jelikož zadavatel mezi možnými způsoby (řidičem či cestujícím či oběma) nevnímá zásadní funkční rozdíl. Dále uvádí, že nepožadoval konkrétní způsob volby jízdního dokladu u řidiče v tom smyslu, zda tuto volbu provede přímo cestující, či zda ji provede zprostředkovaně na základě pokynu daného řidiči vozidla. Totožné platí i u způsobu odbavení bezkontaktní platební kartou.

44. Dále se zadavatel vyjadřuje k SMS jízdenkám, kde uvádí, že dohoda zadavatele s dodavatelem SMS jízdenek o součinnosti garantovala všem uchazečům o zakázku rovné podmínky spolupráce s tímto dodavatelem SMS jízdenek. Dále zadavatel uvádí, že tam, kde zadávací podmínky obsahovaly značkovou specifikaci, vždy k ní bylo připuštěno alternativní řešení, přičemž tato značková specifikace byla odůvodněna předmětem zakázky a dle zadavatele byla v plném souladu s § 44 odst. 11 ZVZ.

45. K námitce týkající se kvalifikace zadavatel uvádí, že příslušný formulář Věstníku veřejných zakázek je technicky omezen co do rozsahu textu, jímž lze technické kvalifikační požadavky v příslušném poli popsat. Za tyto technické nedokonalosti přitom v žádném případě nemůže být postihován zadavatel. Zadavatel uvádí, že odkázal na upřesnění technických kvalifikačních předpokladů v zadávací dokumentaci, která byla bez omezení přístupná na profilu zadavatele, tedy přístupná stejně, jako příslušný formulář, jelikož adresu profilu zadavatele uváděl formulář. Zákon dle zadavatele namítaný stav výslovně připouští ve svém § 50 odst. 2 zákona, kdy stanoví, že „Požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci." Zadavatel dále uvádí, že minimální úroveň požadovaných významných zakázek vymezil v čl. 4.6 zadávací dokumentace zakázky plně v souladu s § 56 odst. 5 písm. c) ZVZ, a to požadavky na prokázání plnění věcně odpovídajícímu předmětu plnění zakázky. Tímto postupem zadavatel sledoval prokázání objektivní schopnosti uchazečů dodat určité věcně vymezené prvky, z pohledu druhu a složitosti zakázky však nebylo účelné tyto požadavky dále omezovat minimálním počtem požadovaných referencí či omezeními ohledně maximálního počtu věcných požadavků, které lze prokázat jednou referencí. Zadavatel zdůrazňuje, že povinnost stanovit takové požadavky mu zákon v žádném ze svých ustanovení neukládá.

46. Dále zadavatel za nedůvodnou pokládá námitku, dle níž je v rozporu se zákonem požadavek na prokázání praxe v délce alespoň 5 let. Dle zadavatele byl tento požadavek plně odůvodněn druhem a složitostí zakázky s ohledem na odpovědnost vedoucího týmu za řádné plnění zakázky. Při jeho formulaci zadavatel vycházel ze zřejmého účelu technické kvalifikace, jak byl později vyjádřen například v rozsudku Krajského soudu v Brně č.j.: 62 Af 29/2011 - 143, na jehož závěry zadavatel odkázal.

47. Dále se zadavatel vyjadřuje k námitce, že pro hodnocení využívá hodnocení vzorku a ve vyjádření uvádí, že k prokázání kvalifikace vůbec nepožadoval předložení vzorků, jak se snaží naznačit navrhovatel a dle zadavatele nedošlo k porušení § 50 odst. 5 zákona, zakazujícího hodnocení kvalifikace dodavatele.

48. Zadavatel k námitkám proti jeho postupu při poskytování dodatečných informací uvádí, že navrhovatel neuvádí žádné konkrétní případy neposkytnutí dodatečných informací či změny zadávacích podmínek, které by vyžadovaly prodloužení lhůty pro podání nabídek, a dle zadavatele se jedná o nepodložené tvrzení. Ohledně údajného neposkytnutí dodatečných informací sdělených na prohlídce místa plnění všem známým dodavatelům zadavatel uvádí, že zákon stanoví jedinou přípustnou formu poskytování dodatečných informací, a to v souladu s § 49 odst. 1 až 4 zákona a komunikace mezi zadavatelem a dodavateli na prohlídce místa plnění tak nemůže představovat dodatečné informace ve smyslu § 49 ZVZ.

49. Na závěr svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil, jelikož nezjistil důvody pro uložení opatření k nápravě a současně navrhuje, aby návrh na nařízení předběžného opatření zamítl.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

50. Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, stanovisek předložených zadavatelem a navrhovateli a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

51. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

52. Podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona je zadávací dokumentace soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

53. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona může zadávací dokumentace obsahovat podrobnou specifikaci údajů uvedených v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení.

54. Podle ustanovení § 44 odst. 6 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele

55. Podle ustanovení § 44 odst. 11 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky či nemá-li sektorový zadavatel na zboží či službu, která je součástí veřejné zakázky, uzavřenou rámcovou smlouvu dle tohoto zákona, nesmí zadávací podmínky, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 zákona dostatečně přesný a srozumitelný. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Zadavatel v takových případech vždy výslovně umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.

56. Podle ustanovení § 45 odst. 3 zákona nesmí být technické podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže. Odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky, zohlední zadavatel při stanovení technických podmínek požadavky přístupnosti osob se zdravotním postižením nebo dostupnosti pro všechny uživatele

57. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona stanoví požadavky na prokázání splnění kvalifikace veřejný zadavatel v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Podrobná specifikace těchto požadavků může být uvedena v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

58. Podle ustanovení § 56 odst. 2 zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na služby požadovat

a) seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby poskytnutí; přílohou tohoto seznamu musí být

1. osvědčení vydané veřejným zadavatelem, pokud byly služby poskytovány veřejnému zadavateli, nebo

2. osvědčení vydané jinou osobou, pokud byly služby poskytovány jiné osobě než veřejnému zadavateli, nebo

3. smlouva s jinou osobou a doklad o uskutečnění plnění dodavatele, není-li současně možné osvědčení podle bodu 2 od této osoby získat z důvodů spočívajících na její straně,

 

b) seznam techniků či technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména techniků či technických útvarů zajišťujících kontrolu jakosti, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli,

 

c) popis technického vybavení a opatření používaných dodavatelem k zajištění jakosti a popis zařízení či vybavení dodavatele určeného k provádění výzkumu,

 

d) provedení kontroly technické kapacity veřejným zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem, a je-li to nutné, také provedení kontroly opatření týkajících se zabezpečení jakosti a výzkumu, a to vše za předpokladu, že služby, které mají být poskytnuty, jsou složité nebo jsou požadovány pro zcela zvláštní účely,

 

e) osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci dodavatele nebo vedoucích zaměstnanců48) dodavatele nebo osob v obdobném postavení a osob odpovědných za poskytování příslušných služeb,

 

f) opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí), která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky,

 

g) přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců dodavatele či jiných osob podílejících se na plnění zakázek podobného charakteru a počtu vedoucích zaměstnanců) dodavatele nebo osob v obdobném postavení za poslední 3 roky, nebo

h) přehled nástrojů či pomůcek, provozních a technických zařízení, které bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

59. Podle ustanovení § 56 odst. 4 zákona je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odstavcích 1 až 3 zákona. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až 10 zákona, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odstavcích 1 až 3 zákona v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

60. Podle ustanovení § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

61. Podle ustanovení § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

VI. K výroku rozhodnutí

Oznámení o zakázce

62. Navrhovatel nejprve namítá, že zadavatel uveřejnil opravné oznámení o zakázce, kterým prodloužil lhůtu k podání nabídek do 19. 12. 2014 a zároveň jím změnil místo pro doručení nabídek. Navrhovatel namítá, že ve vztahu k zahraničním dodavatelům nedošlo ke splnění účelu uveřejnění oznámení, jelikož k uveřejnění oznámení o prodloužení lhůty pro podání nabídek došlo dne 5. 12. 2014, přičemž původní lhůta končila následující pracovní ten, tj. 8. 12. 2014 a k uveřejnění v TED došlo až 10. 12. 2014, čímž byl okruh zahraničních dodavatelů omezen.

63. V šetřeném případě zadavatel v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ oznámení o zakázce odeslaného do Věstníku veřejných zakázek dne 14. 10. 2014 stanovil lhůtu pro podání nabídek na 8. 12. 2014 10:00. V bodě IV.3.8) „Podmínky pro otevírání nabídek“ oznámení o zakázce zadavatel uvedl, že nabídky budou otevřeny dne 8. 12. 2014 v 10:01 a jako místo otevírání nabídek uvedl „Magistrát města Ústí nad Labem, zasedací místnost – 3 patro, č. dveří 382“. Dne 5. 12. 2014 zadavatel ve Věstníku veřejných zakázek uveřejnil opravné oznámení o zakázce, kde byla v bodě IV.3.4) „Lhůta pro doručení nabídek nebo žádostí o účast“ uvedena lhůta pro podání nabídek, a to 19. 12. 2014 10:00. V bodě IV.3.8) „Podmínky pro otevírání nabídek“ opravného oznámení o zakázce zadavatel uvedl, že nabídky budou otevřeny dne 19. 12. 2014 v 10:01 a jako místo otevírání nabídek uvedl „Magistrát města Ústí nad Labem, zasedací místnost – 6. patro, č. dveří 604“. Opravné oznámení zadavatel odeslal dne 5. 12. 2014 do Úředního věstníku Evropské unie, přičemž toto opravné oznámení bylo v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 10. 12. 2014. Úřad dále uvádí, že v zadávací dokumentaci zadavatel v části 7.1. „Lhůta pro podání nabídek“ stanovil, že tato lhůta je uvedena v Oznámení o zakázce.

64. Z výše uvedeného vyplývá, že v oznámení o zakázce, které bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 14. 10. 2014, zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek na 8. 12. 2014. Jelikož zadavatel následně provedl změnu zadávacích podmínek, a to změnu spočívající ve změně místa pro podání nabídek, prodloužil v souladu s § 40 odst. 3 zákona přiměřeně lhůtu pro podání nabídek, a to do 19. 12. 2014. Do Úředního věstníku Evropské unie zadavatel toto opravné oznámení odeslal sice dne 5. 12. 2014, nicméně bylo uveřejněno až dne 10. 12. 2014, tedy 2 dny po skončení původní lhůty pro podání nabídek. Z uvedeného vyplývá, že zahraniční dodavatelé se měli možnost dozvědět o změně lhůty pro podání nabídek až dva dny po uplynutí původně stanovené lhůty. 

65. V prvé řadě Úřad uvádí, že dle jeho názoru v této části návrhu navrhovatel neprokázal újmu, která mu byla postupem zadavatele, kdy k uveřejnění informace o změně lhůty pro podání nabídek v Úředním věstníku Evropské unie došlo až dne 10. 12. 2014, způsobena, přičemž dle § 114 odst. 3 zákona musí navrhovatel v návrhu uvést, jaká újma mu porušením zákona zadavatelem vznikla, popř. jaká újma mu hrozí. Úřad upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel je tuzemským dodavatelem a výše uvedeným postupem zadavatele nemohla navrhovateli vzniknout žádná újma, neboť ve Věstníku veřejných zakázek byla namítaná změna zadávacích podmínek uveřejněna řádně a včas a opožděné uveřejnění se týká výlučně uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, z něhož čerpají informace primárně zahraniční dodavatelé. Navrhovatel tedy nemohl být tímto postupem zadavatele nijak dotčen na svých právech. Nicméně pro úplnost Úřad k vytýkanému pochybení zadavatele uvádí následující.

66. Z výše nastíněných časových údajů (viz body 63. a 64. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je zřejmé, že zahraniční dodavatelé mohli být se změnou lhůty pro podání nabídek seznámeni později než tuzemští dodavatelé, v případě, že by informace čerpali pouze z Úředního věstníku Evropské unie. Skutečnost, že informace o změně termínu podání nabídek byla v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněna až po uplynutí původní lhůty pro podání nabídek, podle Úřadu nemohla mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a na možnost podat řádně nabídku, neboť ačkoliv změna termínu a místnosti v sídle zadavatele, kam měly být nabídky doručovány, byla uveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie až 10. 12. 2014, stále měl potencionální zahraniční dodavatel lhůtu 9 dnů k obeznámení se se situací, že nabídky mají být nově podány do 19. 12. 2014 v místnosti č. 604.

67. Z určitého úhlu pohledu by mohlo být pochybnosti o tom, zda nedošlo k porušení základních zásad procesu zadávání veřejných zakázek, zejména zásady zákazu diskriminace. Nicméně je nutno zdůraznit, že není výjimkou, naopak dalo by se říci, že je pravidlem, že informace uveřejňované v Úředním věstníku Evropské unie bývají dodavatelům zpřístupněny s určitou časovou prodlevou, tedy později než ty, které jsou uveřejňovány prostřednictvím Věstníku veřejných zakázek, o čemž svědčí např. již samotné oznámení o zahájení zadávacího řízení (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z úkonů zadavatele je zřejmé, že informace o změně termínu pro podání nabídek byla jak do Věstníku veřejných zakázek, tak do Úředního věstníku evropské unie odeslána ve stejný den, a to 5. 12. 2014.

68. Úřad považuje z pohledu porušení zákona, tedy z pohledu možného porušení zásady zákazu diskriminace, za rozhodnou tu skutečnost, že zahraniční dodavatelé měli možnost se s novou lhůtou k podání nabídek seznámit před jejím uplynutím. Diskriminační by Úřad shledával situaci, za které by se zahraniční dodavatel nedozvěděl před uplynutím nově stanovené lhůty pro podání nabídek o jejím skončení, tedy pokud by např. zadavatel lhůtu pro podání nabídek prodloužil pouze do 9. či 10. 12. 2014, v takovém případě by postup zadavatele byl vůči zahraničním dodavatelům diskriminační, neboť takový dodavatel by mohl v dobré víře v původně stanoveném termínu pro podání nabídek, tj. do 8. 12. 2014 podat nabídku v sídle zadavatele bez upozornění ze strany zadavatele, že nabídka nebyla doručena v souladu se zadávacími podmínkami do zasedací místnosti v 6. patře. Avšak i za situace, kdy by nabídka byla doručena v původně stanoveném termínu pro podání nabídek, z hlediska časového by byla doručena včas, tj. před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Otázkou zůstává místo doručení, avšak i po změně zadávacích podmínek jsou nabídky doručovány do sídla zadavatele s jediným rozdílem, že nabídky měly být původně doručovány do zasedací místnosti ve 3. patře, a následně došlo ke změně doručování nabídek do zasedací místnosti v 6. patře.

69. Vzhledem k výše uvedenému neshledává Úřad v jednání zadavatele pochybení, natož takové pochybení, které by mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky a nad rámec již uvedeného doplňuje, že k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, musí být kumulativně splněny tři zákonné podmínky, a to že zadavatel nedodrží postup pro zadání veřejné zakázky, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Z výše uvedeného je zřejmé, že tato navrhovatelem namítaná skutečnost, není důvodem k uložení nápravného opatření zadavateli.

Formální požadavky na nabídku

70. Navrhovatel uvádí, že zadavatel se dopustil pochybení ve formálních požadavcích týkajících se podání nabídek – konkrétní námitky navrhovatele Úřad specifikoval v bodě 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

71. Ustanovení § 44 odst. 3 písm. g) zákona stanoví, že zadávací dokumentace musí obsahovat alespoň podmínky a požadavky zadavatele na zpracování nabídky.

72. Obecně platí, že by se zadavatel při formulaci podmínek a požadavků na zpracování nabídky měl zaměřit zejména na věcnou stránku, tj. specifikovat, co má být obsahem nabídek a specifikovat údaje týkající se předmětu veřejné zakázky a jeho realizace, které jsou nezbytné pro kvalitní zpracování nabídky, aby mohl zadavatel nabídky vzájemně objektivně srovnávat a vyhodnotit soulad nabídky se zadavatelem vymezenými podmínkami. Není výjimkou, že zadavatelé své požadavky směřují vedle věcné stránky zpracování nabídek i na stránku formální, přestože formální stránka nabídek o kvalitě nabízeného předmětu plnění či jeho realizaci nevypovídá.

73. Lze konstatovat, že zákon upravuje formální postup zadavatelů při zadávání veřejných zakázek dostatečně a není nutno tuto stránku zákona ve smyslu kladení formálních požadavků na zpracování nabídek dále prohlubovat. Smyslem zákona je nastavit taková pravidla, aby byl zadavatel schopen získat ekonomicky nejvhodnější nabídku.

74. Přes výše uvedené platí, že jestliže se zadavatel rozhodne některé z formálních požadavků na zpracování nabídek v podmínkách zadávacího řízení uvést, je vhodné formulovat takové požadavky pouze jako doporučující, jejichž nesplnění nebude mít za následek vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení.

75. Co se týče námitky navrhovatele ohledně neplatného ustanovení týkajícího se fikce doručování stanoveného v bodu 1.2 zadávací dokumentace, uvádí Úřad následující. V bodu 1.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Za dobu doručení prostřednictvím elektronické pošty se považuje okamžik přijetí zprávy poštovním serverem dodavatele (uchazeče)“. Úřad uvádí, že jakékoliv ustanovení v této věci je bezpředmětné, neboť doručování písemností se obecně řídí zákonem, v tomto případě zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Zadavatel tedy i přesto, že uvedl v zadávací dokumentaci dané ustanovení, je povinen řídit se při doručování písemností zákonem, a dané ustanovení je tedy od počátku neúčinné. Nicméně samo o sobě Úřad nepovažuje uvedení takového ustanovení v zadávací dokumentaci za porušení zákona, neboť reálně nemůže způsobit žádné následky.

76. K nevymezení předmětu veřejné zakázky v bodu 2.1 zadávací dokumentace Úřad uvádí, že předmět veřejné zakázky je dle názoru Úřadu specifikován zcela dostatečně, přičemž uvedené vyplývá i z celého odůvodnění tohoto rozhodnutí.

77. K námitce navrhovatele, že zadavatel neuvedl počáteční termín zahájení plnění a jeho vztah ke konečnému termínu Úřad uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 2.2 „Doba a místo plnění veřejné zakázky“ zcela jasně uvedl, že „Doba zahájení plnění je závislá na ukončení zadávacího řízení“, z čehož dle Úřadu plyne, že tento termín nastane neprodleně po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Úřad tedy považuje tuto námitku navrhovatele za zcela bezpředmětnou.

78. V bodě 3.1 „Obecné požadavky“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „V případě dokumentu či dokladu v jiném než českém jazyce, musí být přiložen úředně ověřený překlad do českého jazyka, s výjimkou případů popsaných v § 51 odst. 7 zákona.“ Navrhovatel namítá nesmyslný odkaz na § 51 odst. 7 zákona. Úřad tuto námitku navrhovatele považuje za zavádějící, neboť § 51 odst. 7 zákona je v daném kontextu dle Úřadu uveden zcela smysluplně a Úřad nezjistil, že by došlo ke zrušení daného ustanovení, jak tvrdí navrhovatel.

79. K požadavku zadavatele na předložení kopie nabídky v listinné i elektronické podobě Úřad uvádí, že každý z účastníků zadávacího řízení, a to jak zadavatel, tak dodavatelé o veřejnou zakázku, nese své náklady v souvislosti se zadávacím řízením sám. Zadavatel by tudíž obecně neměl přenášet své náklady, které může případné kopírování nabídek přinést (za účelem získat více vyhotovení - kopií) na dodavatele.

80. Požadavek na více vyhotovení kopií nelze podřadit pod podmínky a požadavky na zpracování nabídky ve smyslu § 44 odst. 3 písm. g) zákona, neboť kopie nabídky není vlastní nabídkou k realizaci veřejné zakázky. Pokud i přes výše uvedené zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví požadavek na předložení kopie (kopií) nabídky, nemůže být nedoložení této kopie (kopií) oprávněným důvodem pro vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení.

81. Ačkoliv tedy zadavatel v zadávacích podmínkách požadavek na předložení kopie nabídky v listinné podobě uvedl, a jedná se tedy o požadavek stanovený, jak vyplývá z výše uvedeného, nad rámec zákona, odkazuje Úřad na bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí a uvádí, že ani v této části nemohl mít tento požadavek vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť Úřad nedovodil, že by byl tento požadavek způsobilý odradit některé uchazeče od podání nabídek. Nadto Úřad nezjistil, že by byl pro nesplnění tohoto požadavku některý z uchazečů vyloučen. V souvislosti s právě uvedeným Úřad odkazuje taktéž na stanovisko Úřadu uveřejněné na internetových stránkách Úřadu www.uohs.cz pod názvem „Požadavky zadavatele na formální zpracování nabídek a požadavky na kopie nabídek“ a zároveň na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S344/2009, kde Úřad uvedené pojetí této problematiky potvrdil.

82. Úřad považuje za nutné se dále vyjádřit k požadavku zadavatele uvedenému v čl. 3.1 odst. 12 zadávací dokumentace, kde zadavatel uvedl, že „Uchazeč v nabídce uvede, kterou část veřejné zakázky má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům……..Výměna subdodavatelů v rámci plnění zakázky podléhá schválení zadavatelem.“

83. Ustanovení § 44 odst. 6 zákona stanoví, že zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele. V souvislosti s tímto ustanovením zákona Úřad chápe požadavek zadavatele na schválení výměny subdodavatelů jako pouhý kontrolní mechanismus, který má zajistit, aby po celou dobu plnění veřejné zakázky byly dodržovány zadávací podmínky zadavatele v dané věci. Úřad tento požadavek zadavatele nepovažuje za protizákonný, neboť zadavatel si hodlá pouze zajistit, že veřejná zakázka bude plněna v souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci. Dle názoru Úřadu tento požadavek nesměřuje k tomu, že jestliže vybraný uchazeč, resp. dodavatel v předmětné veřejné zakázce, bude z nějakého důvodu měnit svého subdodavatele, bude zadavatel kontrolovat, o jakého subdodavatele se jedná apod., zadavatel má však bezesporu právo a potažmo i povinnost zajistit, aby rámec plnění, které poskytuje subdodavatel, zůstal po celou dobu plnění veřejné zakázky stejný.

84. V čl. 3.1 odst. 5 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Nabídka bude předložena v čitelné formě“, v čl. 3.1 odst. 13 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „V případě předložení dokladů či jiných údajů obsahující cizí měnu, bude pro přepočet na české koruny použit kurs ČNB ke dni lhůty podání nabídky. Připouští se pouze měny uvedené v kursovním lístku ČNB“, v čl. 5.2 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Dodavatel uzavírá smlouvu se zadavatelem jako logický krok následující po zadávacím řízení veřejné zakázky. Všechny podmínky uvedené v zadávacím řízení a skutečnosti uvedené v nabídce uchazeče jsou závazné pro plnění zakázky.“, v čl. 5.5 odst. 3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Uchazeči jsou povinni zacházet se všemi informacemi, které jim budou poskytnuty, jako s důvěrnými (s výjimkou informací, které byly veřejně publikované) a s výjimkou informací zveřejňovaných podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím“, v čl. 5.5 odst. 5 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že Podáním nabídky uchazeč souhlasí se zadávacími podmínkami této veřejné zakázky., v čl. 6 odst. 5 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „Všechny ceny musí být reálné, cena jakékoliv položky 0,- či cena jakékoliv položky záporná či uvedená rozpětím se nepřipouští“.

85. K výše uvedeným námitkám navrhovatele, týkajícím se požadavku zadavatele na čitelnost nabídky, přepočtu cizích měn a ustanovení 5.2, 5.5 odst. 3, 5.5 odst. 5 a 6 odst. 5 zadávací dokumentace, Úřad uvádí, že tyto námitky považuje za natolik obecné, nejasné, a bez jakéhokoliv potenciálního vlivu na zákonný průběh zadávacího řízení, až šikanózní, že považuje za zcela bezpředmětné se k nim dále vyjadřovat, neboť se jedná o požadavky zadavatele zajišťující regulérnost zadávacího procesu, nikterak uchazeče nad míru zatěžující a Úřad v jejich znění neshledal jakékoliv porušení zákona zadavatelem.  

Stanovení kvalifikačních předpokladů v oznámení o zakázce

86. Dále navrhovatel namítá, že oznámení o zakázce neobsahuje povinné údaje o kvalifikačních předpokladech, jelikož je zadavatel uveřejnil pouze formálně a pro veškeré bližší informace je nutné si vyhledat a stáhnout zadávací dokumentaci. Oznámení o zakázce tak podle navrhovatele neplní svou základní funkci, jelikož dodavatelům neposkytne dostatek informací pro zvážení účasti v zadávacím řízení.

87. V šetřeném případě zadavatel v bodu III.2.3) „Technická způsobilost“ oznámení o zakázce uvedl v části „Informace a doklady nezbytné k posouzení, zda byly požadavky splněny", že „Zadavatel požaduje doložení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 1 a 2 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb.“ Dále je uvedeno: „k § 56 odst. 1 a 2 písm. a) ZVZ – Tyto technické kvalifikační předpoklady splní uchazeč, který v posledních 3 letech realizoval významné dodávky a služby splňující požadavky ze zadávací dokumentace“, a dále „k § 56 odst. 1 a 2 písm. b) ZVZ – Dodavatel předloží seznam osob, které budou tvořit kvalifikovaný realizační tým dle níže uvedených požadavků. Požadavky tohoto seznamu jsou uvedeny v zadávací dokumentaci.“ V části „Minimální úroveň případně požadovaných standardů: (je-li to relevantní)“ tohoto bodu oznámení o zakázce uvedl text: „Blíže uvedeno v zadávací dokumentaci, která je k dispozici (na profilu zadavatele) zdarma na adrese uvedené výše“.

88. V zadávací dokumentaci v bodu 4. 6. „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadavatel v bodu 1) uvedl: „Zadavatel v rámci zadávacího řízení požaduje, aby uchazeči o Veřejnou zakázku splňovali technické kvalifikační předpoklady dle § 56 odst. 1 písm. a) ZVZ (resp. § 56 odst. 2 písm. a) ZVZ). Tyto technické kvalifikační předpoklady splní uchazeč, který v posledních 3 letech realizoval významné dodávky a služby splňující následující požadavky:

a. Dodávku terminálů pro odbavení cestujících pomocí bezkontaktní čipové karty, instalovaných v dopravních prostředcích veřejné dopravy, a to v celkovém minimálním množství 100 ks terminálů. Tyto terminály musely být uvedeny i do řádného provozu.

b. Zajištění systému on-line přenosu dat z i do dopravních prostředků osobní veřejné dopravy u minimálně 50 ks vozidel trvale po dobu minimálně 6 měsíců. Tento systém musel být uveden i do řádného provozu.

c. Minimálně 1 dodávku (poskytnutí) softwarového vybavení umožňující minimálně sledování provozního stavu vozidel veřejné osobní dopravy, rozesílání a práci s datovými soubory pro terminály a vyhodnocení transakcí odbavovacího systému v rámci veřejné dopravy. Softwarové vybavení muselo být uvedeno do řádného provozu a řádně funkční po dobu minimálně 6 měsíců.

d. Minimálně jednu službu na akceptaci bezkontaktních platebních karet minimálně asociací VISA a Mastercard.“

Dále zadavatel v bodu 2) uvedl: „Zadavatel požaduje předložení seznamu techniků nebo technických útvarů, jež se budou podílet na plnění veřejné zakázky, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Dodavatel předloží seznam osob, které budou tvořit kvalifikovaný realizační tým dle níže uvedených požadavků. Zadavatel požaduje, aby z tohoto seznamu vyplývalo, že:

a) Vedoucí realizačního týmu.

i. Dosáhl vysokoškolského vzdělání v informačních a komunikačních technologií, nebo technického zaměření.

ii. Minimálně 5 let praxe.

iii. Vedl alespoň tři projekty na pozici projektový manažer, jehož předmětem byly dodávky nebo služby v oblasti IT zaměřené na veřejnou osobní dopravu a to v posledních 5 letech.

iv. Má zkušenosti s vedením týmu minimálně 10 osob v rámci plnění projektů.

b) Zástupce vedoucího realizačního týmu.

i. Dosáhl minimálně úplně středoškolského vzdělání technického směru zakončené maturitou, a vedl nebo se aktivně podílel alespoň na 2 projektech, jehož předmětem byly dodávky softwarového vybavení nebo služby v oblasti IT zaměřené na veřejnou osobní dopravu a to v posledních 5 letech.

Zadavatel požaduje, aby uchazeč k prokázání splnění tohoto kvalifikačního předpokladu doložil.

  • Profesní životopis příslušné osoby (člena realizačního týmu), z něhož bude zřejmé splnění požadavků zadavatele, tzn., že budou uvedeny i příslušní objednatelé s kontaktními údaji, kde byla navrženým členem týmu prováděna požadovaná činnost, aby zadavatel měl možnost referenci ověřit.
  • Příslušný doklad (prostá kopie) o nejvyšším dosaženém vzdělání příslušné osoby (člena realizačního týmu).“

89. Z výše uvedeného vyplývá, že v oznámení o zakázce je v bodu III.2.3) v části věnované způsobu prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uveden pouze odkaz na znění zákona a dále odkaz na zadávací dokumentaci.  Zadavatel tedy v oznámení o zakázce své požadavky na prokázání technických kvalifikačních předpokladů nespecifikoval, resp. lze konstatovat, že v oznámení o zakázce zadavatel neuvedl žádné konkrétní požadavky na technické kvalifikační předpoklady, které by měli uchazeči splňovat, přičemž ze znění zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadoval. Vzhledem k tomu, že zadavatel uveřejnil nekompletní oznámení o zakázce, v němž neuvedl žádné informace, které by potenciálním uchazečům o předmětnou veřejnou zakázku sdělily požadavky zadavatele na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, posuzoval Úřad soulad tohoto postupu zadavatele se zákonem, a to zejména z hlediska dodržení § 50 odst. 2 zákona.

90. Úřad v této souvislosti nejprve v obecné rovině uvádí, že účelem oznámení o zakázce je, kromě zveřejnění záměru zadavatele zahájit zadávací řízení veřejné zakázky, mimo jiné i poskytnutí informací o tom, jaké má zadavatel požadavky na kvalifikační předpoklady možných uchazečů. Toto oznámení tedy uchazečům slouží jako základní informační zdroj, z něhož čerpají informace o tom, zda jsou vůbec schopni prokázat splnění kvalifikačních předpokladů stanovených zadavatelem, a zda tedy mohou, ať už samostatně nebo případně ve sdružení, uvažovat o podání nabídky v zadávacím řízení veřejné zakázky.

91. V první větě § 50 odst. 2 zákona je uvedeno, že požadavky na prokázání splnění kvalifikace stanoví veřejný zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení. V případě, kdy jsou zadavatelovy požadavky na prokázání splnění kvalifikace takového rozsahu a charakteru, že je není možno v úplném znění vymezit již v oznámení o zakázce, umožňuje věta druhá citovaného ustanovení zákona uvést jejich podrobnou specifikaci v kvalifikační či zadávací dokumentaci.

92. Z výše uvedeného vyplývá, že zákon sice umožňuje zadavateli údaje zveřejněné v oznámení o zakázce upřesnit v kvalifikační či zadávací dokumentaci, avšak neumožňuje je již měnit či rozšiřovat takovým způsobem, který by ve svém důsledku mohl vést k rozšíření okruhu možných uchazečů. Jak totiž vyplývá z textu § 50 odst. 2 zákona, kdy je zde uvedeno „… specifikace těchto požadavků …“, musí se jednat o podrobnou specifikaci požadavků, které již byly stanoveny v oznámení o veřejné zakázce a z určitého důvodu je nutná či vhodná jejich další specifikace. Není tak možné, aby zadávací dokumentace dále vymezovala takové požadavky, které nebyly již nastíněny v samotném oznámení zadávacího řízení, a nemohly tak být ani známy případným zájemcům o veřejnou zakázku již z tohoto oznámení.

93. V šetřeném případě zadavatel v oznámení o zakázce neuveřejnil žádný konkrétní požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů, jelikož se jednalo pouze o odkazy na znění zákona, ze kterých uchazeči nebyli schopni seznat nebo si udělat představu o skutečných požadavcích zadavatele. Zadavatel argumentuje tím, že v oznámení o zakázce uvedl, resp. neuvedl technické kvalifikační požadavky z technických důvodů, neboť to neumožňovalo technické omezení formuláře, přičemž je však poté blíže specifikoval v zadávací dokumentaci, na kterou odkázal ve formuláři, a tato zadávací dokumentace byla bez omezení přístupná na profilu zadavatele. 

94. Úřad konstatuje, že nelze akceptovat argument zadavatele, týkající se nemožnosti uvedení požadavků na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů v oznámení o zakázce z technických důvodů. Úřad v této souvislosti uvádí, že technické omezení elektronického formuláře oznámení o zakázce obecně nemůže být důvodem pro to, aby zadavatel možné uchazeče neinformoval o technických kvalifikačních předpokladech, které jsou poté v zadávací dokumentaci stanoveny a zadavatelem jako podmínka účasti v zadávacím řízení požadovány. Jak je uvedeno v druhé větě § 50 odst. 2 zákona, zadavatel může v kvalifikační či zadávací dokumentaci pouze upřesnit údaje uvedené v oznámení o zakázce, nikoliv je však nově stanovovat.  V konkrétním případě je však tento argument zadavatele zcela bezpředmětný, neboť zadavatel uvedl v oznámení o zakázce „požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ pouze odkazem na znění zákona, což představuje 525 znaků včetně mezer. Dle metodického pokynu týkajícího se oznámení o zakázce dostupného na internetové adrese http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/cs/Form je maximální počet znaků na vymezení požadavku zadavatele na technické kvalifikační předpoklady stanoven na 2000. Z uvedeného vyplývá, že argument zadavatele, že neuvedl požadavky na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů z technických důvodů je irelevantní, jelikož je zcela evidentní, že by se výčet požadavků na splnění technických kvalifikačních předpokladů, byť třeba ve zjednodušené formě, do příslušné kolonky vešel.

95. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel mohl v šetřeném případě, nebylo-li z technických důvodů možno, uvést v oznámení o zakázce, byť ve zjednodušené podobě, způsoby, kterými mohli uchazeči prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů, a odkázat v této věci dále na zadávací dokumentaci, ve které by pak byly všechny způsoby detailně uvedeny v souladu se zákonem. Jak vyplývá z dokumentace o veřejné zakázce, zadavatel v rozporu s § 50 odst. 2 zákona v oznámení o zakázce vůbec neupřesnil způsob prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, který by mohl poskytnout dodavatelům dostatek informací pro zvážení účasti v zadávacím řízení.

96. Úřad v souvislosti s výše uvedeným odkazuje stejně jako navrhovatel na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 62 Af 29/2011-143, ve kterém Nejvyšší správní soud konstatoval: „Z § 50 odst. 2 ZVZ přitom plyne, že zadavatel je povinen stanovit požadavky na prokázání splnění kvalifikace v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Tyto požadavky pak může v zadávací dokumentaci dále podrobně specifikovat. Povinnosti zveřejnění těchto údajů v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení se zadavatel nemůže zprostit; nemůže tedy tyto údaje zveřejnit jinou formou a na jiném místě, aniž by byly obsaženy v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Teprve pokud by byly požadavky zadavatele uveřejněné v oznámení či výzvě o zadávacím řízení takového charakteru, že je třeba je podrobněji specifikovat, může za tímto účelem zadavatele dále, tj. nad rámec toho, co již uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, specifikovat kvalifikační předpoklady buď v tzv. kvalifikační dokumentaci, jestliže se zadavatel rozhodne pro její vyhotovení, nebo v zadávací dokumentaci. Zadavatel tedy musí v oznámení či výzvě určit, zda bude požadovat prokázání splnění jednoho nebo více kvalifikačních předpokladů, o jaké předpoklady se bude jednat a jakým způsobem má být splnění předpokladů prokázáno. Seznam požadavků zadavatele, uvedený v oznámení či výzvě zadávacího řízení, je seznamem úplným a není možné ho později (např. právě v zadávací dokumentaci) rozšiřovat o další požadavky, a to ani kdyby zadavatel dospěl k závěru, že je jich k plnění veřejné zakázky třeba. V zadávací dokumentaci je pak zadavatel oprávněn požadavky stanovené v oznámení toliko podrobněji specifikovat.“

97. Z výše uvedeného vyplývá, že bezpochyby došlo k tomu, že zadavatel porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v § 50 odst. 2 zákona, když technické kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem neuveřejnil v oznámení o zahájení zadávacího řízení, přičemž se Úřad dále zabýval tím, jakým způsobem mohl tento postup zadavatele ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť tato skutečnost je jednou ze tří podmínek, které musí být kumulativně splněny, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona.

98. Jak již Úřad uvedl výše v bodě 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí, aby mohl uložit nápravné opatření ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 zákona, musí být kumulativně splněny tři zákonné podmínky, a to, že zadavatel nedodrží postup pro zadání veřejné zakázky, tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Podmínka nedodržení zákonného postupu, zejména nedodržení postupu stanoveného v § 50 odst. 2 zákona, byla splněna, jak je uvedeno výše v bodech 89. – 97. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z dokumentace o veřejné zakázce taktéž vyplývá, že k uzavření smlouvy dosud nedošlo. Úřad však neshledal naplnění poslední podmínky a to vlivu, popř. potenciálního vlivu na výběr nejvhodnější nabídky. Úřad dospěl k závěru, že uvedený postup zadavatele nemohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť zadavatel v oznámení o zakázce uvedl, že určité technické kvalifikační předpoklady požaduje, přičemž s těmito se mohou uchazeči seznámit v zadávací dokumentaci, která byla uveřejněna na profilu zadavatele. Potenciálním uchazečům tedy nic nebránilo v tom, aby se s požadavky zadavatele na jeho profilu, kde byla zadávací dokumentace uveřejněna, seznámili. Zadavatel zároveň svým postupem potenciální uchazeče žádným způsobem nezmátl, resp. nedošlo k tomu, že by uchazeči z oznámení o zakázce seznali, že nejsou schopni splnit požadavky zadavatele na technické kvalifikační předpoklady, neboť s jejich úplným zněním se mohli seznámit až v zadávací dokumentaci, která byla bezplatně dostupná na profilu zadavatele, kde mohli tyto informace zjistit. Úřad tedy konstatuje, že postup zadavatele nemohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť uvedeným postupem zadavatele dle Úřadu nedošlo k omezení okruhu uchazečů. V této souvislosti Úřad taktéž odkazuje na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. S433/2014 ze dne 17. 10. 2014, kde Úřad dospěl k témuž závěru.

Dodatečné informace

99. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel obdržel celkem cca 100 dodatečných dotazů, což prokazuje nedostatečnou kvalitu zadávací dokumentace.

100. K tomu Úřad uvádí, že poskytování dodatečných informací je upraveno v § 49 zákona, přičemž toto ustanovení zakotvuje právo uchazečů žádat o poskytnutí dodatečných informací a povinnost zadavatele tyto dodatečné dotazy zodpovědět, přičemž další možností podle tohoto ustanovení je poskytnutí dodatečných informací zadavatelem i bez předchozí žádosti.

101. Předmětné ustanovení žádným způsobem neomezuje maximální možný počet podaných dotazů a zároveň z daného ustanovení nevyplývá, že by vysoký počet dodatečných dotazů implikoval porušení zákona, popř. nejasné nastavení zadávacích podmínek. U složitých veřejných zakázek může být počet dotazů skutečně vysoký, přičemž tato skutečnost sama o sobě nemůže znamenat porušení zákona.

102. Navrhovatel dále uvádí, že na některé dotazy zadavatel odpověděl pouze formálně, popř. některé nezodpověděl vůbec a že poskytnutými odpověďmi došlo ke změně předmětu řízení. K této námitce navrhovatele Úřad uvádí, že navrhovatel nespecifikoval žádné konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, popř. žádnou konkrétní dodatečnou informaci, která by změnila předmět veřejné zakázky nebo která by nebyla zadavatelem zodpovězena. Úřad se zabýval dodatečnými informacemi zadavatele, jejich obsahem a podanými odpověďmi, avšak nedospěl k závěru, že by některé z nich způsobily následky uváděné navrhovatelem, přičemž pokud navrhovatel žádný konkrétní příklad neuvedl, nemůže se Úřad k této věci detailněji vyjádřit, a jak uvedl, v rámci obecného přezkumu dodatečných informací pochybení zadavatele neshledal.

Nejasnost zadávací dokumentace

103. Navrhovatel se dále obšírně vyjadřuje v tom smyslu, že zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce je nejasná a předmět veřejné zakázky nebyl vymezen tak, aby uchazeči mohli podat porovnatelné nabídky. Navrhovatel však neuvádí žádné konkrétní ustanovení zadávací dokumentace, které by bylo nejasné a pouze odkazuje na soudní rozhodnutí a rozhodnutí Úřadu týkající se problematiky určitosti zadávacích podmínek, Úřadu však z návrhu navrhovatele nevyplývá, jakým konkrétním způsobem nebo jakými ustanoveními zadávací dokumentace měl zadavatel způsobit nejasnost zadávacích podmínek, když předmět veřejné zakázce je definován, jak v oznámení o zakázce, tak v zadávací dokumentaci a jeho technické specifikace jsou dále podrobně obsaženy v Příloze č. 4 „Technická specifikace“. Jelikož navrhovatel v této části svého návrhu opět neuvedl žádné konkrétní námitky, nemůže se Úřad k navrhovatelem obecně proklamované nejasnosti a neurčitosti zadávacích podmínek blíže vyjádřit, přičemž o veškerých konkrétních vytýkaných skutečnostech Úřad v souladu s principem materiální pravdy, který správní řízení ovládá, rozhoduje na základě zjištěného stavu, pakliže navrhovatelem uvedená obecná proklamace nejednoznačnosti zadávacích podmínek se dotýká dále uvedených skutečností, konkrétní závěry Úřadu jsou poskytnuty v následujících bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí.

 Nejasnost funkcionality dispečink

104. Své námitky k nejasnosti zadávacích podmínek rozvádí navrhovatel dále v návrhu pouze k funkcionalitě „Dispečink“.

105. V příloze č. 4 technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Dopravce v současné době využívá ucelený systém pro plánování, řízení a statistiku dopravy SKELETON dodávaný firmou FS Software, s.r.o., Olomouc a obsahuje moduly: Graf, Jízdní řády, Služby, Dispečink, Technické prohlídky, Statistiky, Průzkum, Mapa a přepravní kontrola. V době zavedení nového OIS zůstane systém firmy KonekTel s.r.o. a FS software s.r.o. u dopravce v provozu. Modifikace v rámci tohoto projektu se bude týkat systému SKELETON od firmy FS Software, s.r.o. v oblasti výstupů z jednotlivých modulů do softwarů dodavatele OIS pro palubní systémy vozidel a ostatní informační systémy a dále pak formátu vstupních dat z OIS do SKELETONU. Stávající přenosový systém zabezpečovaný firmou KonekTel, a.s., Pardubice bude zachován. K jeho modifikaci nedojde, přestože rádiová cesta není výkonná.“ Dále zadavatel v čl. 4.9. v příloze č. 4 technické specifikace zadávací dokumentace uvedl, že „Přenos dat v provozovnách provozovatele bude zajištěn wifi soustavou, minimálně o dvou switch, z toho jeden bude umístěn v prostoru příjezdu vozidel do provozovny dopravce. Přenos dat bude směrován k zálohování na servery a okamžitě ke zpracování do systému provozovatele…… Řešení přenosu dat v provozu MHD - předpokladem je výkonný server zajištující komunikaci a zpracování dat….. on-line komunikace dispečerského stanoviště provozovatele se serverem, vybavení výkonnými přístroji a zobrazovací technikou, kvalitním komunikačním zařízením s digitálním záznamem; dále programové vybavení dispečinku pro okamžitou reakci řešení dopravní situace, záznam informací a poskytnutí pro pozdější zpracování (kompletní vybavení pro řízení dopravy dopravním dispečinkem),…“ Další podrobné informace jsou dále uvedeny v čl. 4.10.3. přílohy č. 4 technické specifikace zadávací dokumentace.

106. Navrhovatelem uváděný „dispečink“ je dle výše uvedeného součástí systému SKELETON, který v sobě obsahuje danou funkcionalitu „dispečink“, přičemž z dalších ustanovení zadávací dokumentace vyplývá, že k modifikaci tohoto systému dojde „v oblasti výstupů z jednotlivých modulů do softwarů dodavatele OIS pro palubní systémy vozidel a ostatní informační systémy a dále pak formátu vstupních dat z OIS do SKELETONU.“, přičemž z uvedeného je zřejmé, že zadavatel nepožaduje dodávku dispečinku, jakožto celého uceleného systému, nýbrž požaduje zajištění funkcionality dispečerského systému ve spojení s požadavky na funkce dané poptávané infrastruktury pro přenos dat.

107. Dle Úřadu zadavatel formuloval své požadavky v této části jasně, přičemž je z komplexního znění zadávací dokumentace zřejmé, jaké části a funkcionality systému SKELETON mají být zachovány. Ze znění technické specifikace je dle názoru Úřadu zřejmé, co je v rámci systému SKELETON po uchazeči požadováno a námitka navrhovatele je tedy dle Úřadu neopodstatněná.

Doba odbavení

108. Dále navrhovatel namítá, že zadavatel požadoval v zadávacích podmínkách, aby čas na odbavení jakékoliv jízdenky byl 1, 5 – 2 sekundy. Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele ovšem uvedl, že se do doby odbavení nezahrnuje doba manuálního zadání kódu řidičem, čímž podle navrhovatele změnil zadávací podmínky.  Zadavatel tedy podle navrhovatele dostatečně nevymezil „dobu odbavení“, která byla jedním z důvodů neúčasti navrhovatele v zadávacím řízení.

109. Zadavatel v bodě 4.2. „Technické podmínky a nároky na EOS pro cestující“ přílohy č. 4 technické specifikace zadávací dokumentace uvedl jako další technické požadavky na poptávaný systém mimo jiné „odbavení v čase. 1,5 - 2 sekundy“.

110. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel požaduje, aby systém, který dodavatel zadavateli nabídne, provedl odbavení v čase 1,5 - 2 sekundy. Dle Úřadu je zcela zřejmé a nepochybné, že se jedná o požadavek na systém, nikoliv ostatní vnější okolnosti, které mají vliv na dobu odbavení. Tvrzení navrhovatele, že se do zadávacího řízení nepřihlásil z toho důvodu, že počítal s tím, že do tohoto času k odbavení se započítává i čas manuálního zadání kódu řidičem se Úřadu jeví jako velmi nepravděpodobná a účelová, neboť je dle Úřadu zcela zjevné, že žádný systém nemůže počítat s tím, jak dlouho trvá řidiči zadání manuálního kódu, pročež tato doba nemůže být logicky do doby odbavení, stanovené jako požadavek na systém, v žádném případě započítána.

NFC, bankomaty

111. Navrhovatel namítá, že zadavatel dostatečně nevymezil v čl. 4. 1.  „Popis nové funkcionality EOS pro cestující“ zadávací dokumentace své požadavky na NFC a bankomaty a není dle navrhovatele pak možné porovnat jednotlivé nabídky a ověřit, zda uvedenou vlastnost mají.

112. K námitce navrhovatele týkající se technologie NFC a bankovního partnera Úřad uvádí, že v čl. 4.2 „Technické podmínky a nároky na EOS pro cestující“ technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „Zařízení musí umožnit akceptaci bezkontaktních bankovních karet VISA/MasterCard“, přičemž žádné další požadavky zadavatel neuvedl a v Dodatečných informacích č. 2 ze dne 20. 11. 2014 zadavatel dále zcela jasně uvedl, že „acquier“ není definován a je na uchazeči, aby sám, bez jakýchkoliv omezení určil, která banka bude tuto službu poskytovat. V Dodatečných informacích č. 5 ze dne 28. 11. 2014, na které navrhovatel odkazuje, pak zadavatel taktéž bez dalšího uvedl, že „požadavek je předmětem nabídky uchazeče“.

113. Uvedená námitka spočívající ve skutečnosti, že zadavatel své požadavky na bankovního partnera vymezil nedostatečně, je tedy dle Úřadu zavádějící, neboť zadavatel na tento vztah žádné bližší požadavky nekladl a bylo tedy na uchazečích, aby zajistili v rámci své nabídky smluvní vztah s akviziční bankou, která bude vykonávat roli akceptanta.

IN-karta

114. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel dostatečně nevymezil v zadávacích podmínkách své požadavky na IN-kartu. Zadavatel dle navrhovatele blíže nespecifikoval popis této funkcionality.  Uchazeč dle navrhovatele není schopen za dobu určenou pro přípravu nabídky projednat s ČD (ČD – České dráhy, pozn. Úřadu) všechny aspekty nutné k zajištění součinnosti, zejména bezpečnostní prvky datové komunikace, tak aby navrhl vhodné řešení pro zadavatele a náklady zahrnul do nabídkové ceny. Zadavatel v dodatečných informacích č. 7 uvádí, že implementace IN-karty není součástí nabídky, ale systém na ni musí být připraven z důvodu budoucí implementace. Zadavatel tak podle navrhovatele změnil zadávací podmínky, aniž by prodloužil lhůtu pro podání nabídek. 

115. V čl. 4.1. technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Z hlediska předpokládaného budování integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje se předpokládá interoperabilita s dalšími kartovými systémy (In- Karta ČD, karta ostatních příměstských a městských dopravců) pro veřejnou dopravu s totožnou úrovní bezpečnosti a důvěryhodnosti.“ Požadavek na zavedení funkčního systému spolupracujícího se systémem IN-karet Českých drah tedy dle názoru Úřadu nebyl, jak vyplývá z výše uvedeného, předmětem plnění veřejné zakázky od samého počátku. Znění Dodatečných informací č. 7, na které odkazuje navrhovatel, je v tomto případě zcela irelevantní, neboť již z technické specifikace předmětné veřejné zakázky vyplývá, že se v této části jedná pouze deklaratorní závazek, spočívající v tom, že potenciální uchazeč deklaruje, resp. potvrzuje, že bude v budoucnu ochoten se této spolupráce účastnit. Jelikož uchazeči nemuseli žádným způsobem v této části zpracovávat svoji nabídku a jednalo se pouze o deklaraci budoucí spolupráce, na kterou zadavatel neklade žádné další konkrétní požadavky, neshledal Úřad žádný důvod k tomu, aby zadavatel požadavky na IN-kartu v zadávacích podmínkách nějakým způsobem konkretizoval, jak požaduje navrhovatel, neboť se nejedná o požadavek na plnění předmětné veřejné zakázky, který by měl uchazeč ve své nabídce nějakým způsobem nacenit nebo jinak konkretizovat a popsat. Zároveň, jak je již výše uvedeno, Úřad dospěl k závěru, že v této části nemohlo dojít ke změně zadávacích podmínek, neboť daný požadavek byl od počátku součástí technické specifikace, která je přílohou zadávací dokumentace.

ZJ-01

116. Dále navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel požaduje zachování funkčnosti řídicí jednotky ZJ-01, avšak dle navrhovatele zadavatel nevymezil, jak má toto opatření konkrétně vypadat a zda uvedené zařízení ve vozidlech je či není a zda vozidlová výbava funguje bez tohoto zařízení.

117. V čl. 4.6.1. technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Nový odbavovací systém musí funkčně navazovat na technologie a technická zařízení provozované ve vozidlech provozovatele., tzn. vnitřní informační panely BS 120, BS 170, vnější informační panely BS 210, BT 519 BUSTEC (výrobce BUSE Blansko, BUSTEC). Zadavatel výslovně požaduje, že uchazeč musí čestným prohlášením garantovat zachování funkčnosti těchto zařízení v novém systému. Po přechodné období (v době montážních prací a instalaci nového systému) a do doby uvedení do zkušebního provozu zavedení EOS musí být zajištěno odbavení cestujících stávajícími papírovými jízdenkami o šíři 34 mm na zařízení NJ 24C“. V článku XI. „Prohlášení zhotovitele“ návrhu  smlouvy o dílo, který byl přílohou č. 3 zadávací dokumentace je stanoveno: „Zhotovitel garantuje zachování funkčnosti stávajícího technologického a technického zařízení ve vozidlech objednatele v novém systému, tzn. Palubní počítač BS100, informační systém a řídící jednotka ZJ 01 viz »Technické zadání veřejné zakázky« odstavec »Popis rozmístění komponentů odbavovacího zařízení ve vozidlech MHD« po dobu zkušebního provozu s cestujícími. Dále garantuje napojení. Dále garantuje, že nový odbavovací systém musí funkčně navazovat na technologie a technická zařízení provozované ve vozidlech provozovatele, tzn. vnitřní informační panely BS 120, BS 170, vnější informační panely BS 210, BT 519 BUSTEC (výrobce BUSE Blansko, BUSTEC). Objednatel výslovně požaduje, že zhotovitel musí čestným prohlášením garantovat zachování funkčnosti těchto zařízení v novém systému. Po přechodné období (v době montážních prací, instalaci nového systému a zkušebního provozu) musí být zajištěno odbavení cestujících stávajícími papírovými jízdenkami o šíři 34 mm na zařízení NJ 24C“.

118. Z uvedeného dle názoru Úřadu vyplývá, že zadavatel po uchazečích požaduje, aby byla po přechodnou dobu (ze zadávacích podmínek vyplývá, že přechodnou dobou zadavatel rozumí dobu montážních prací a dobu instalace nového EOS) zachována funkčnost stávajícího elektronického odbavovacího systému, který je již zabudován ve vozidlech, a to z důvodu potřeby odbavení cestujících po přechodnou dobu, po kterou bude probíhat montáž a instalace nového odbavovacího systému. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že toto opatření je nezbytné z důvodu možnosti zajištění odbavení cestujících, než nový odbavovací systém bude v provozu.

119. Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že otázka týkající se specifikace řídící jednotky ZJ 01 ve stávajících vozidlech a její případné funkce je nadbytečná, neboť ze smluvního požadavku zadavatele vyplývá, že zadavatel ohledně stávajícího odbavovacího systému stanovil, aby dodavatelé (respektive vybraný dodavatel) zajistil po přechodnou dobu jeho funkčnost, tj. aby stávající funkčnost tohoto systému nebyla zásahem dodavatele po přechodnou dobu, než bude plně funkční systém nový, omezena nebo úplně znemožněna.

120. Vybraný uchazeč tedy má pouze zachovat stávající systém po přechodnou dobu toliko funkční, resp. nemá jej svým zásahem znefunkčnit, ani jinak pozměnit nebo do něj zasahovat. Zadavatel nepožaduje, aby do stávajícího systému jakkoli zasahoval a tudíž není zapotřebí, aby kterýkoliv z uchazečů detailně znal funkčnost stávajícího systému, včetně řídící jednotky ZJ 01. Kromě toho zadavatel v čl. 3 „Současný stav“ technické specifikace zadávací dokumentace stávající odbavovací systém z větší části popsal a v rámci Dodatečných informací č. 3 u odpovědi na dotaz č. 27 výslovně uvedl: „Řídící jednotka ZJ 01 je zařízení, které posílá informace do validátorů ve vozech, tedy se jedná o pomocné zařízení zajišťující informace od palubního počítače přes toto zařízení. Dalo by se upravit, že bylo míněno, že tato jednotka bude nahrazena inteligentní základní řídící jednotkou EOS, a proto není uvedena samostatně v rozmístění komponentů odbavovacího zařízení ve vozidlech MHD“.

121. Z výše uvedené odpovědi tedy dodavatelé měli informaci o tom, že zadavatel s použitím řídící jednotky ZJ 01 u nového odbavovacího systému rozhodně nepočítá a vzhledem ke stávajícímu systému mohlo být dodavatelům zcela lhostejno, zda stávající systém funguje v plném rozsahu s využitím řídící jednotky ZJ 01 nebo bez ní. Uchazeči měli pouze zajistit, že stávající systém zůstane po dobu instalace nového systému funkční, přičemž požadavky na nový systém dále vyplývaly ze zadávací dokumentace, přičemž informace o jednotce ZJ 01 Úřad nepovažuje za nezbytné, jestliže již nebude dále součástí daného systému.

Hosting

122. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v zadávacích podmínkách požadoval zajištění hostingu, později však tento požadavek v dodatečných informacích č. 3 vypustil, čímž změnil dle navrhovatele předmět veřejné zakázky, ovšem bez změny lhůty pro podání nabídky či provedení změny zadávací dokumentace. Dále namítá, že není jasné, kdo má hosting zajišťovat a financovat.

123. Zadavatel v čl. 4.7. „E-shop na prodej jízdních dokladů a dobití kreditu na čipovou kartu“ technické specifikace zadávací dokumentace uvedl: „Prostřednictvím e-shopu bude zajištěno podávání žádostí o vydání nových čipových karet a prodej úplného sortimentu časových předplatných jízdenek dle aktuálního tarifu dopravce a dobití kreditu na bezkontaktní čipovou kartu. Systém musí umožnit zobrazení SMS jízdenek a časových kupónů (aplikace SEJF), které si cestující zakoupil. Systém musí umožnit volbu způsobu platby za nákup elektronické jízdenky - bankovním převodem, platebními kartami. Systém musí obsahovat i softwarový modul pro administraci přístupů do provozních dat celého systému. Výstupy a statistiky musí umožnit vyhodnocování výkonu prodeje, samozřejmostí musí být nastavení tiskových seznamů jednotlivých částí rozhraní. Zajištění hostingu e-shopu vybraného dopravcem“. V dodatečných informacích č. 3 ze dne 24. 11. 2014 zadavatel na dotaz č. 20 odpověděl: „Zadavatel zajistí hosting pro e-shop v souladu s technickými požadavky definovanými v nabídce úspěšného uchazeče“.

124. Úřad se v této části může ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že věta „Zajištění hostingu e-shopu vybraného dopravcem“ je poněkud nejasná a není z ní zcela patrné, zda hosting bude zajišťovat zadavatel nebo vybraný uchazeč. V této části byla tedy zadávací dokumentace patrně dvojznačná a připouštěla dvojí výklad. K jejímu vysvětlení však došlo v dodatečných informacích č. 3, kde zadavatel potvrdil, že hosting bude zajišťovat sám. Úřad se však nemůže ztotožnit s navrhovatelem v tom, že tímto postupem zadavatele došlo ke změně zadávacích podmínek.

125. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 70/2011-123, ve kterém soud  judikoval: „Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2008 ve věci sp. zn. 5 Afs 131/2007 vycházel z toho, že změna zadávací dokumentace není zákonem o veřejných zakázkách expressis verbis upravena; tento závěr sice vyslovil ve vztahu k zákonu č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, totéž se však uplatní k současnému ZVZ (před novelou provedenou zákonem č. 55/2012 Sb., která do ZVZ vložila obecné pravidlo o úpravě zadávacích podmínek, a tedy i zadávací dokumentace jako jejich součásti, „za běhu“, které je nyní obsaženo v § 40 odst. 3 ZVZ). Nejvyšší správní soud výslovně uvedl, že dodatečnými informacemi (tedy nyní postupem podle § 49 ZVZ) nemůže být zadávací dokumentace měněna, ale mohou být toliko vysvětlovány nejasnosti, které by z jejího obsahu mohly vyplývat, či upřesňovány údaje v zadávací dokumentaci obsažené, které pro svoji nekonkrétnost brání řádnému zpracování nabídky. Ustanovení o poskytování dodatečných informací tedy dopadá na situace (jež by se měly v praxi vyskytovat výjimečně), kdy přes sebevětší pečlivost věnovanou přípravě a zhotovení zadávací dokumentace se stane, že některé informace v ní obsažené působí nejasně či nedostatečně konkrétně. Podle Nejvyššího správního soudu tedy, jak výslovně v uvedeném rozsudku vyložil, není přípustné, aby zadavatel prostřednictvím poskytnutí dodatečných informací v průběhu zadávacího řízení měnil konkrétní předmět veřejné zakázky nebo byť jen částečně modifikoval zadávací dokumentaci“.

126. Jak uvedl Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku, dodatečné informace slouží k vysvětlování nejasností a upřesňování údajů obsažených v zadávací dokumentaci, přičemž z výše uvedeného vyplývá, že zajištění hostingu e-shopu bylo od počátku součástí zadávací dokumentace, nicméně ze znění daného ustanovení zadávací dokumentace plynula nejistota, zda zadavatel tento hosting zajistí sám nebo je to úkolem uchazeče. Právě institut dodatečných informací tuto nejistotu ozřejmil, čímž došlo zákonem předvídaným způsobem k vyjasnění zadávacích podmínek. Jelikož jsou v šetřeném případě zadávací podmínky tvořeny zadávací dokumentací, technickými podmínkami a podpůrně i dodatečnými informacemi k zadávacím podmínkám, dospěl Úřad k závěru, že z obsahu zadávací dokumentace, článku 4.7. „E-shop na prodej jízdních dokladů a dobití kreditu na čipovou kartu“ technické specifikace zadávací dokumentace a dodatečných informací č. 3 není jakýchkoli pochyb o tom, že zadavatel v podmínkách zadání stanovil, že hosting e-shopu bude provádět zadavatel v rámci vlastních kapacit, a tudíž tato služba není součástí předmětu šetřené veřejné zakázky.

127. Úřad na základě předložené dokumentace a s přihlédnutím k výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně nezjistil, že by uvedeným postupem zadavatele došlo ke změně zadávacích podmínek a tudíž byl postup zadavatele zcela v souladu se zákonem.

NJ 24C

128. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel dostatečně nespecifikoval, jakým způsobem má být zajištěn požadavek na zařízení NJ 24C.

129. Zadavatel v čl. 3 „Současný stav“ technické specifikace zadávací dokumentace uvedl: „Pro zadavatele provozuje městskou hromadnou dopravu provozovatel - Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. (dále jen „dopravce“), který provozuje současný elektronický odbavovací systém od roku 1998. Odbavovací a informační systém (dále jen „OIS“) pomocí sběrnice komunikující na protokolu IBIS (IPIS) sdružuje všechna zařízení podílející se na odbavovacím systému. Palubní počítač BS 100.1 - BUSE, spol. s. r.o., Blansko. Sběrnice IBIS/RS 232/ RS 485.Elektronický označovač jízdenek NJ24C ke znehodnocení (označení) jízdenek o šíři 34 mm - Mikroelektronika, spol. s r.o. Vysoké Mýto. Elektronický označovač jízdenek NJ 24 CO (Camel Combi) - ke znehodnocení (označení) jízdenek o šíři 52 mm - použita záslepka pro označení jízdenek o šíři 34 mm - Mikroelektronika, spol. s r.o. Vysoké Mýto.“

130. V článku XI. „Prohlášení zhotovitele“ návrhu  smlouvy o dílo, který byl přílohou č. 3 zadávací dokumentace je stanoveno: „Zhotovitel garantuje zachování funkčnosti stávajícího technologického a technického zařízení ve vozidlech objednatele v novém systému, tzn. Palubní počítač BS100, informační systém a řídící jednotka ZJ 01 viz »Technické zadání veřejné zakázky« odstavec »Popis rozmístění komponentů odbavovacího zařízení ve vozidlech MHD« po dobu zkušebního provozu s cestujícími. Dále garantuje napojení. Dále garantuje, že nový odbavovací systém musí funkčně navazovat na technologie a technická zařízení provozované ve vozidlech provozovatele., tzn. vnitřní informační panely BS 120, BS 170, vnější informační panely BS 210, BT 519 BUSTEC (výrobce BUSE Blansko, BUSTEC). Objednatel výslovně požaduje, že zhotovitel musí čestným prohlášením garantovat zachování funkčnosti těchto zařízení v novém systému. Po přechodné období (v době montážních prací, instalaci nového systému a zkušebního provozu) musí být zajištěno odbavení cestujících stávajícími papírovými jízdenkami o šíři 34 mm na zařízení NJ 24C“.

131. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel uchazečům sdělil, že zařízení NJ 24C je umístěno ve vozidlech a že požaduje, aby toto zařízení zůstalo funkční během instalace nového systému, z čehož vyplývá, že zařízení NJ 24C ve vozidlech zůstane, dokud nebude plně funkční nový systém, příp. může uchazeč navrhnout zadavateli jiné řešení, ale za splnění zadavatelem uvedených podmínek.

132. Zadavatel v rámci Dodatečných informací č. 3 u odpovědi na dotazy uvedené pod č. 28 „Při prohlídce místa plnění nám bylo sděleno, že nový odbavovací systém by měl být instalován na tyče a v prostorech u řidiče, kde jsou nyní umístěna zařízení NJ 24C. Žádáme o potvrzení této informace a zároveň o upřesnění, jakým způsobem bude probíhat zkušební provoz, když má být zároveň zajištěno odbavení cestujících stávajícími papírovými jízdenkami o šíři 34 mm na zařízení NJ 24C a přitom bez demontáže těchto zařízení není prostor, kam by bylo možné nová zařízení instalovat“? a „Připouští zadavatel možnost, aby zhotovitel při montáži zařízení NJ 24C demontoval, za předpokladu, že nově instalovaná zařízení umožní odbavení cestujících stávajícími papírovými jízdenkami o šíři 34 mm“? Zadavatel výslovně uvedl: „Způsob zkušebního provozu navrhne uchazeč, je to plně v jeho kompetenci“.

133. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel požadoval, aby nový odbavovací systém byl instalován na tyče a v prostorech u řidiče a stávající zařízení NJ 24C zůstalo po přechodnou dobu v provozu, přičemž zadavatel uvedl, že způsob zkušebního provozu navrhne uchazeč, neboť je to plně v jeho kompetenci.

134. Dodavatelé odbavovacích systémů, kteří jsou odborně způsobilí pro plnění předmětu veřejné zakázky, tedy měli informaci o tom, na jakých konkrétních místech ve vozidle zadavatel požaduje nový odbavovací systém nainstalovat a bezpochyby není problém na tato místa ve vozidlech systém nainstalovat a zprovoznit, neboť se jedná o místa obvyklá pro instalaci odbavovacích systémů, jak u vozů MHD, tak např. i u regionálních a meziregionálních linek. Co se týče požadavku na zachování provozu stávajících zařízení NJ 24C zadavatel nechal na dodavatelích vlastní technické řešení jejich použití po přechodnou dobu. Odborně zdatný dodavatel odbavovacích systémů tedy bezpochyby byl schopen posoudit, zda stávající označovače NJ 24C lze po přechodnou dobu provozovat např. tak, že je oproti nově instalovanému odbavovacímu systému toliko prostorově posune, a to s využitím stávajícího vnitřního vybavení konkrétního vozu, příp. zda je zapotřebí provést příslušnou konstrukční úpravu (a to jak případně po stránce umístění označovačů, tak i jejich případného zapojení pomocí vodičů), tak aby označovače byly plně funkční a byly umístěny tak, aby např. neznamenaly zvýšené nebezpečí pro cestující, ani řidiče vozu a aby nebyly překážkou při pohybu cestujících nebo nebyly překážkou v pracovním prostoru řidiče.

135. Z výše uvedeného tedy Úřad dospěl k závěru, že zadavatel specifikoval požadavky týkající se zařízení NJ 24C zcela dostatečně a takovým způsobem, aby na jejich základě bylo možné dané požadavky zadavatele splnit.

Volba jízdního dokladu řidičem

136. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel neposkytl potřebné informace ohledně volby jízdního dokladu řidičem, resp. tvrdí, že informace poskytnuté zadavatelem jsou nejasné, přičemž jednotlivé varianty mají bezprostřední vliv na technické provedení a tím i na cenu, čas odbavení, prostorové podmínky a další vlastnosti.

137. V čl. 4.1. „Popis nové funkcionality EOS pro cestující“ technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že nový systém musí umožnit: „nákup jednorázových papírových jízdenek u řidiče dopravního prostředku“. V rámci Dodatečných informací č.2 zadavatel u odpovědi na dotaz uvedený pod č. 3 „Pokud je odbavení cestujícího v dopravním prostředku bezkontaktní bankovní kartou součástí této veřejné zakázky, žádáme Zadavatele o technický popis požadovaného procesu odbavení cestujícího ve vozidle bezkontaktní bankovní kartou.“ uvedl: „Zadavatel upřesňuje, že odbavení bezkontaktní bankovní kartou je umožněno pouze u předních dveří dopravního prostředku, kde je umístěn validátor s tiskárnou. Cestující zvolí typ jednotlivého jednorázového jízdného (případně jej zvolí řidič dopravního prostředku) a přiložením bezkontaktní bankovní karty se provede úhrada jízdného. Po úspěšné autorizaci transakce je vytištěn jízdní doklad. Kontrola platnosti jízdného je tedy provedena vizuálně pomocí vytištěné jízdenky“.

138. Zadavatel v rámci Dodatečných informací č. 7 u odpovědi na dotaz uvedený pod č. 3 „Žádáme o upřesnění, jak probíhá odbavení na SMS jízdenku? Jak probíhá kontrola SMS jízdenky (a přes jaké rozhraní)? Jak probíhá kontrola jízdenky zakoupené pomocí aplikace SEJF (přes jaké rozhraní)? Jakými způsoby bude probíhat nákup jízdenky u řidiče (požaduje se odbavení cestujícího s platbou v hotovosti)? Kdo bude volit druh jízdenky (řidič nebo cestující)? Bude požadováno odbavení více cestujících najednou“? uvedl: „Kontrola jízdenky probíhá tak, že řidič zadá hash manuálně na terminálu palubního počítače. Platba v hotovosti u řidiče není požadována. Druh jízdenky volí cestující na displeji terminálu. Systém musí umožnit odbavení více cestujících najednou“.

139. Navrhovatel uvádí, že není zřejmé, který subjekt volí typ jízdního dokladu. Z výše uvedeného ale Úřadu vyplývá, že zadavatel primárně nestanovil konkrétní způsob volby jízdního dokladu, resp. nebylo stanoveno, zda typ dokladu zvolí cestující nebo tak učiní řidič na základě pokynu cestujícího. Z výše uvedených odpovědí zadavatele plyne, že zřejmě zpravidla volbu jízdního dokladu provede sám cestující (ve většině případů), zároveň by však bylo dle odpovědí zadavatele možné, aby volbu jízdního dokladu mohl provést i řidič, byť zadavatel nepředpokládá, že by volba jízdního dokladu řidičem byla prioritní, resp. dle Úřadu zadavatel následně v dodatečných informacích již pouze popisoval možnosti, jakými by bylo možné tento jeho požadavek splnit. Z uvedeného pohledu Úřad považuje zadávací podmínky za zcela jednoznačné, resp. v této části byl ponechán prostor uchazečům, jakým způsobem bude volba typu jízdního dokladu probíhat. Dodavatelé tedy měli dle Úřadu veškeré informace ohledně možnosti volby jízdního dokladu, které pro zpracování své nabídky potřebovali.

Součinnost s dodavatelem SMS jízdenek

140. Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel požaduje po uchazečích součinnost se subdodavatelem, který je dodavatelem SMS jízdenek, avšak zadavatel tuto informaci dle navrhovatele poskytl až před koncem lhůty dne 3. 12. 2014 (pozn. Úřadu navrhovatel v návrhu uvádí nesprávné datum 3. 12. 2015, z předložených podkladů však vyplývá, že informace byla poskytnuta dne 3. 12. 2014).

141. Zadavatel v čl. 4.7. „E-shop na prodej jízdních dokladů a dobití kreditu na čipovou kartu“ technické specifikace zadávací dokumentace uvedl: „Prostřednictvím e-shopu bude zajištěno podávání žádostí o vydání nových čipových karet a prodej úplného sortimentu časových předplatných jízdenek dle aktuálního tarifu dopravce a dobití kreditu na bezkontaktní čipovou kartu. Systém musí umožnit zobrazení SMS jízdenek a časových kupónů (aplikace SEJF), které si cestující zakoupil“.

142. V rámci Dodatečných informací č. 3 zadavatel u odpovědi na dotaz uvedený pod č. 19 „Žádáme o předání specifikace rozhraní a protokolu k systému SMS jízdenek a k aplikaci SEJF“ uvedl: „Dopravce má uzavřený smluvní vztah s Dodavatelem SMS Jízdenek, datových jízdenek a elektronických časových kuponů se společností Erika, a.s. Na základě tohoto smluvního vztahu jsou zaměstnanci dopravce vybaveni mobilní aplikací pro mobilní telefony na platformě Android (aktuálně Samsung S III), která slouží zaměstnancům dopravce ke kontrole SMS jízdenek a datových jízdenek prostřednictvím kontrolního kódu, Hasch kódu či telefonního čísla a elektronických časových kuponů prostřednictvím QR kódu. Pro kontrolu řidičem vozidla jsou SMS jízdenky a datové jízdenky opatřeny kontrolním kódem, který generuje sám systém. Součástí systému je i webové rozhraní umožňující administraci systému, statistické i finanční výstupy, atd. Celý systém funguje jako proprietární řešení Dodavatele. Zajištění součinnosti je odpovědností dopravce, který má tuto skutečnost ošetřenu smluvně s Dodavatelem těchto systémů. Technické detaily mohou být sděleny až po uzavření NDA s Dodavatelem, protože se jedná o unikátní technické řešení Dodavatele. Pro přípravu nabídky zveřejňujeme relevantní část rozhraní, specifikace rozhraní je neveřejná, jedná se o součást řešení dodaného třetí stranou. Část rozhraní: Komunikace: HTTPS, nutný klientský certifikát typ rozhraní: SOAP nebo RestAPI Dostupné funkce: string VALIDATE(string HASHCode, int Type) – funkce zpracovává vstupní parametry HASHCode (kód sejmutý z jízdenky) a Type (typ jízdenky/časového kupónu) dle našeho číselníku. Funkce vrací hodnotu buď »VALID« nebo »INVALID«, v případě neplatné jízdenky za pomlčkou následuje důvod neplatnosti“.

143. Následně v rámci Dodatečných informací č. 9 zadavatel u odpovědi na dotaz uvedený pod č. 2 „V dodatečných informacích č. 3 zadavatel upřesnil v odpovědi č. 19 rozhraní k systému SMS jízdenek. Zadavatel dále zajistí součinnost s dodavatelem SMS jízdenek. Má si uchazeč náklady na straně dodavatele SMS jízdenek spojené s požadavkem zadavatele v Technické specifikaci zahrnout do své nabídky či nikoliv“? zadavatel uvedl „Ano“.

144. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel již v technické specifikaci zadávacích podmínek výslovně uvedl, že nově dodávaný odbavovací systém musí umožňovat zobrazení SMS jízdenek a časových kupónů, které si cestující zakoupil. V rámci odpovědi na dodatečné informace č. 3 na dotaz uvedený pod č. 19 zadavatel blíže specifikoval rozhraní a protokol k těmto aplikacím. Z výše uvedeného požadavku je tedy zcela zřejmé, že dodavatelé musí v plném rozsahu zajistit plné fungování odbavování pomocí SMS jízdenek, s ohledem na parametry, které jim sdělil zadavatel, a tedy zohlednit i náklady zprovoznění služby na zobrazení zakoupených SMS jízdenek ve své nabídce, jak stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách. Skutečnost, že výše uvedené zadavatel potvrzuje i v rámci dodatečných informací, které zadavatel dodavatelům poskytl dne 3. 12. 2014 ke konci lhůty pro podání nabídek na to nemá žádný vliv, neboť Úřad dospěl k závěru, že odpověď na dotaz žádným způsobem nenarušuje smysluplnost, popř. jasnost zadávací dokumentace a Úřad z odpovědi dovozuje pouze totéž, co zadavatel uvedl již v technické specifikaci, tedy že předmětem plnění veřejné zakázky mj. je požadavek zadavatele na odbavení cestujících pomocí SMS jízdenek, a tudíž dodavatelé měli pochopitelně do své nabídky zahrnout i náklady související se zprovozněním této služby v novém odbavovacím systému.

145. Co se týče navrhovatelem tvrzené vnucené součinnosti se subdodavatelem ERIKA, a.s., a především jejich povinnosti si tuto součinnost zajistit Úřad uvádí následující. V čl. 3 „Současný stav“ technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Dále dopravce od roku 2008 umožňuje cestujícím nákup jednorázové jízdenky využitím služby SMS (SMS jízdenka), od června 2013 je umožněn nákup 3 druhů SMS jízdenek a od listopadu 2013 je umožněn nákup jízdenek prostřednictvím aplikace SEJF. Kontrola platnosti SMS jízdenky je zajištěna softwarem společnosti Erika, a.s. instalovaným v PDA zařízeních v majetku dopravce“. V čl. 4.7. „E-shop na prodej jízdních dokladů a dobití kreditu na čipovou kartu“ technické specifikace zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že: „Systém musí umožnit zobrazení SMS jízdenek a časových kupónů (aplikace SEJF), které si cestující zakoupil“. K této části technické specifikace zadavatel obdržel žádost o dodatečnou informaci, kterou zadavatel zodpověděl v Dodatečných informacích č. 3 ze dne 24. 11. 2014, kde v rámci odpovědí na dotaz č. 19 (viz bod 142. odůvodnění tohoto rozhodnutí) uchazečům výslovně sdělil, že zajištění součinnosti s provozovatelem Erika, a.s. je odpovědností dopravce, který má tuto skutečnost smluvně ošetřenou. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel po uchazečích v zadávací dokumentaci, ani v jiných částech zadávacích podmínek nepožadoval, aby součinnost se subdodavatelem Erika, a.s. zajišťovali sami, naopak zadavatel opakovaně uvedl, že má s dodavatelem SMS jízdenek uzavřen smluvní vztah, který garantuje všem uchazečům o veřejnou zakázku spolupráci za stejných podmínek, a tudíž uchazeči nemuseli s tímto subdodavatelem jakkoliv dále jednat, a to ani s ohledem na zjišťování cenových podmínek pro poskytování těchto služeb. Z uvedeného důvodu Úřad považuje výše uvedenou námitku navrhovatele za zcela irelevantní.

Odkazy na specifické označení zboží v zadávací dokumentaci

146. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel použil tzv. zakázanou značkovou specifikaci dle § 44 odst. 11 zákona a neumožnil použití kvalitativně a technicky obdobných řešení.

147. Navrhovatel v návrhu blíže nespecifikuje, jakým způsobem, resp. jakým ustanovením zadávací dokumentace se měl zadavatel porušení tohoto ustanovení dopustit, přičemž přezkoumáním zadávací dokumentace Úřad dovodil, že navrhovatel toto porušení shledává pravděpodobně v odkazu na bezkontaktní čipovou kartu Mifare DESFire EV-1 8k (MF3 IC D41D81). Úřad k uvedené námitce uvádí následující.

148. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že „Základním nosičem elektronických jízdních dokladů…je bezkontaktní čipová karta Mifare DESFire EV-1 8k (MF3 IC D41D81).“ Navrhovatel namítá porušení § 44 odst. 11 zákona, z čehož vyplývá, že navrhovatel se domnívá, že zadavatel neměl odkazovat na konkrétní typ čipové karty.

149. Co se týče konkrétního odkazu zadavatele na předmětnou čipovou kartu, Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 44 odst. 11 zákona zapovídá, aby zadavatel při formulaci zadávací dokumentace (technických podmínek) odkazoval při konkretizaci předmětu veřejné zakázky na konkrétní obchodní firmu či výrobek. Zadavatel je totiž povinen vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu a technických podmínek, aby neodkazoval na určité identifikační znaky jiných dodavatelů, pokud to pro jasnou identifikaci poptávaného plnění není nezbytně nutné. Zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu však není absolutní a zákon stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může odkázat na obchodní firmu, popř. specifické názvy tehdy, je-li to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky nebo tehdy, není-li schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 zákona a § 46 zákona.

150. Úřad v této věci odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007-134 ze dne 11. 12. 2009, kde soud uvádí, že „příkladem „zvláštnosti“ předmětu veřejné zakázky podle § 44 odst. 9 ZVZ, který by takový odkaz umožňoval, může být např. dodávka softwarového vybavení, které musí být kompatibilní s konkrétním operačním systémem, který již zadavatel využívá. Zpravidla se tedy bude jednat o veřejnou zakázku, která navazuje na již existující zařízení, jež má zadavatel v dispozici.“ (soud uvedl dané závěry k zákonu č. 137/2006 Sb., ve znění do 11. 9. 2011, nicméně jeho závěry lze bez dalšího aplikovat, neboť ustanovení § 44 odst. 9 zákona č. 137/2006 Sb., ve znění do 11. 9. 2011, je nyní obsaženo v § 44 odst. 11 zákona).

151. Závěry citovaného rozsudku jsou pro daný případ zcela příznačné, neboť zvláštnost předmětné veřejné zakázky je dána právě tím, že předmětem plnění je systém, který musí být kompatibilní s konkrétním operačním systém, resp. s danou čipovou kartou. Jelikož je součástí zadávacích podmínek i požadavek zadavatele na interoperabilitu s dalšími systémy, je zcela nezbytné, aby byla čipová karta popsána v podrobnostech, neboť jinak by nebylo možné zajistit funkci ani dalších navazujících systémů. Zadavatel tedy v daném případě neodkázal na předmětnou čipovou kartu bezdůvodně, neboť tím chtěl zajistit kompatibilitu dodávaného předmětu plnění s již existujícím zařízením. Jelikož má zadavatel povinnost dle § 44 odst. 1 zákona specifikovat zadávací podmínky správně, úplně a jasně, neměl zadavatel jinou možnost, než odkázat na daný systém, který je v jeho podmínkách zaveden a který musí všichni potenciální dodavatelé respektovat.

152. Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že zadavatel odkázal na předmětnou čipovou kartu především z toho důvodu, že v současné době je tento předmětný typ karty nosičem elektronických jízdenek a zadavatel tento typ uvedl jakožto součást popisu současného stavu a zároveň jako přesnou identifikaci plnění z důvodu zajištění kompatibility se stávajícím zařízením. Dle názoru Úřadu lze vyvodit, že bylo snahou zadavatele pouze upřesnit zadávací podmínky tak, aby odpovídaly požadovanému plnění v rámci předmětné veřejné zakázky, a nelze tudíž dle názoru Úřadu odkaz na konkrétní typ výrobku považovat za porušení § 44 odst. 11 zákona.

Nejasný požadavek na reference

153. Navrhovatel uvádí, že požadavek zadavatele na reference je neurčitý a nevyplývá z něj, kolik osvědčení zadavatel požaduje.

154. Požadavek na prokázání technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 1 a 2 písm. a) zákona (tzv. referenční veřejné zakázky) zadavatel stanovil v bodu 1) článku 4. 6. „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí). V uvedeném článku zadavatel výslovně požaduje, aby uchazeč prokázal, že do řádného provozu uvedl:

  • alespoň 100 ks terminálů pro odbavení cestujících pomocí bezkontaktní čipové karty,
  • on-line přenos dat z i do dopravních prostředků osobní veřejné dopravy u minimálně 50 ks vozidel trvale po dobu minimálně 6 měsíců,
  • minimálně 1 dodávku softwarového vybavení umožňující minimálně sledování provozního stavu vozidel veřejné osobní dopravy, rozesílání a práci s datovými soubory pro terminály a vyhodnocení transakcí odbavovacího systému v rámci veřejné dopravy, které bude funkční po dobu minimálně 6 měsíců, a
  • minimálně 1 službu na akceptaci bezkontaktních platebních karet minimálně asociací VISA nebo MasterCard.

155. Z výše uvedeného podle Úřadu tedy plyne, že zadavatel požadavek na referenční zakázky stanovil jednoznačně tím, že stanovil minimální požadovaný rozsah u každého takového technického kvalifikačního předpokladu a případně i minimální dobu funkčního provozu poptávané služby. Rovněž z požadavku zadavatele vyplývá, že minimální rozsah této technické kvalifikace zadavatel stanovil v úhrnu (tj. tuto technickou kvalifikaci uchazeči nemuseli prokázat nutně v rámci jediné referenční zakázky, ale v rámci souhrnu svých realizovaných zakázek). Úřad posoudil požadavek zadavatele na prokázání technické kvalifikace podle § 56 odst. 1 a 2 písm. a) zákona za jednoznačný, nerozporný, v souladu s předmětem šetřené veřejné zakázky a v souladu s citovaným ustanovením zákona.

Požadavek na reference

156. Navrhovatel též poukazuje na to, že zadavatelův požadavek na praxi vedoucího týmu vymezenou na „minimálně 5 let“ je v rozporu se zákonem a zadavatel tento požadavek dle navrhovatele nijak neodůvodnil.

157. V bodu 2) článku 4. 6. „Prokázání technických kvalifikačních předpokladů“ zadávací dokumentace (viz bod 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zadavatel mj. stanovil požadavek na praxi vedoucího týmu „minimálně 5 let“.

158. Zákon v ustanovení § 56 odst. 5 písm. c) uvádí, že ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům je veřejný zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

159. Prokázání délky praxe u klíčových členů realizačního týmu lze chápat jako vhodný kvalifikační předpoklad, avšak samotné stanovení minimální úrovně tohoto požadavku musí být zvoleno přiměřeně s ohledem na předmět a rozsah zakázky. Tento ukazatel lze využít jako určitý filtr mezi osobami bez žádných zkušeností v daném oboru či s minimálními zkušenostmi a těmi, u nichž získaná délka praxe nasvědčuje tomu, že se v dané problematice orientují a jsou schopni zvládnout požadavky na ně kladené. Zadavatelem stanovená úroveň pro rozlišení těchto dvou skupin musí být odůvodnitelná a nesmí být nastavena diskriminačním způsobem.

160. K požadavku na délku praxe Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 12.2012 č. j. 9 Afs 37/2011 – 93, ve kterém je uvedeno, že požadavek na praxi 20 let v oboru není přiměřený a byl shledán diskriminačním podle § 6 zákona, přičemž konkrétně je v rozsudku uvedeno, že „pokládá kvalifikační kritérium s požadavkem na 20 letou praxi za diskriminační a rozporné s § 6 zákona, neboť z účasti v zadávacím řízení zadavatel neodůvodněně vyloučil (v soudem zkoumaném případě) ty advokáty, kteří požadovanou praxi nemají, avšak přesto by byli schopni veřejnou zakázku splnit. Za skrytou formu nepřípustné diskriminace je třeba považovat i takový postup, kterým zadavatel znemožní některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku nastavením technických kvalifikačních předpokladů zjevně nepřiměřených ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti konkrétní veřejné zakázky, v důsledku čehož je zřejmé, že zakázku nemohou splnit někteří z potenciálních uchazečů, jež by jinak byli bývali k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými“.

161. Byť se v daném případě jednalo o jiný druh praxe (advokacie), lze obecné závěry o stanovení nepřiměřeně dlouhé praxe, právě s ohledem na absenci vypovídající hodnoty o kvalitě dodavatele, použít i v daném případě.

162. V šetřeném případě Úřad zohlednil, že zadavatelem požadovaná praxe vedoucího týmu činí minimálně 5 roků (na rozdíl od posuzované minimální délky praxe 20 let Nejvyšším správním soudem) a tedy délka požadované praxe vedoucího týmu je v daném případě čtyřikrát kratší než v soudem posuzovaném případě. Úřad požadavek zadavatele na minimální délku praxe vedoucího týmu považuje za zcela adekvátní předmětu veřejné zakázky, jeho složitosti a specifičnosti. Je třeba vzít v úvahu, že požadavek se nevztahuje na jednotlivé členy realizačního týmu, nýbrž toliko na vedoucího týmu, u kterého je zapotřebí zajistit, aby vedoucí týmu byl garantem odborného plnění požadovaného předmětu a tudíž měl ve svém oboru i odpovídající praktické zkušenosti. Požadavek na minimální délku praxe vedoucího týmu 5 roků Úřad nepovažuje za neadekvátní, a nejedná se zároveň ani o požadavek, který by neměl vypovídající hodnotu o kvalitě dodavatele, neboť jen velmi těžko by bylo možno považovat kratší dobu praxe vedoucího realizačního týmu za dostačující.

163.  V této souvislosti Úřad uvádí, že například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 360/1992“) v § 2 odst. 1 uvádí, že autorizací se pro účely tohoto zákona rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Kromě jiného je podle § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 k udělení autorizace potřeba výkon odborné praxe v předepsané délce. U autorizovaného inženýra je to v případě magisterského studijního programu délka praxe minimálně tři roky, v případě bakalářského studijního programu délka praxe minimálně pět let. U autorizovaného technika (stavitele) je požadována délka praxe v případě středoškolského vzdělání minimálně pět let.

164. Z výše uvedeného vyplývá, že požadavek zadavatele na minimální délku praxe vedoucího týmu 5 roků by bylo možno považovat z praktického hlediska za požadavek při samé spodní hranici délky praxe, a už vůbec ne za požadavek, který by byl neadekvátní ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a jeho specifikám. 

Hodnotící kritérium

165. Navrhovatel taktéž namítá, že jako hodnotící kritérium bylo stanoveno kritérium ekonomické výhodnosti, které je dále děleno na kritérium nabídkové ceny a technického řešení. Dílčí kritérium je pak rozloženo na další subkritéria. Zadavatel dle navrhovatele používá pro hodnocení posouzení vzorků, tedy metodu a kritéria pro posouzení kvalifikace, nikoliv pro hodnocení podle § 50 odst. 5 zákona.

166. Zadavatel v zadávací dokumentaci v části 9.3 „Hodnotící kritéria“ uvedl, že „Zadavatel bude hodnotit nabídky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídek. Dílčí hodnotící kritéria jsou určena takto. Celková nabídková cena, váha 80%, Technické řešení, váha 20%.“ V rámci hodnotícího kritéria technické řešení pak zadavatel stanovil subkritéria a to, „Rychlost výměny terminálu ve vozidle pro případ poruchy“, váha tohoto subkritéria byla stanovena na 20%, dále „Doba náběhu celého systému, tj. včetně terminálů pro cestující“, váha tohoto subkritéria byla stanovena na 20%, a dále „Předvedení funkčního odbavovacího zařízení s vestavěnou čtečkou bezkontaktních čipových karet a EMV karet“, přičemž váha tohoto subkritéria byla stanovena na 60%.

167. Obecně Úřad uvádí, že hodnocení nabídek je považováno za rozhodující prvek v procesu přidělení veřejné zakázky, a proto je na stanovení dílčích hodnotících kritérií kladen značný důraz. Jestliže si zadavatel zvolí pro hodnocení nabídek jako základní hodnotící kritérium ekonomickou výhodnost nabídky, musí dbát na vymezení dílčích hodnotících kritérií tak, aby počet i obsah těchto kritérií byl přiměřený charakteru veřejné zakázky a umožňoval následné přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek, přičemž je zadavatel povinen stanovit taková dílčí kritéria, která se výhradně týkají nabídky a její ekonomické výhodnosti, tedy její kvality. Zadavatel je povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria v souladu se zákonem, přičemž musí dbát také na to, aby technické kvalifikační předpoklady nebyly předmětem hodnotících kritérií (viz § 50 odst. 4 zákona). Vlastní posouzení kvalifikace uchazečů pak musí zadavatel provést samostatně od hodnocení nabídek. 

168. Z účinného znění zákona je zřejmé, že se posouzení kvalifikace uchazečů či zájemců vždy vztahuje k „osobě“ uchazeče či zájemce, tedy že jde o vyhodnocení jejich obecné způsobilosti plnění veřejné zakázky, přičemž výsledkem tohoto vyhodnocení je buď závěr, že je uchazeč či zájemce schopen splnit danou veřejnou zakázku a jeho nabídka může být dále posuzována a hodnocena, nebo není schopen ji splnit a pak musí být takový uchazeč ze zadávacího řízení vyloučen. Kritéria kvalifikace tak vyjadřují schopnost uchazeče splnit veřejnou zakázku, ale již nevyjadřují ekonomickou výhodnost jeho nabídky podané v zadávacím řízení. Naproti tomu v rámci hodnocení nabídek podle stanovených kritérií se zadavatel již nezabývá „osobou“ uchazeče, ale hodnotí vlastní ekonomickou výhodnost jeho nabídky, tj. zabývá se hodnocením konkrétních podmínek obsažených v nabídce, za nichž uchazeč zadavateli nabízí splnění dané veřejné zakázky. Výsledkem tohoto procesu je tedy hodnocení konkrétního obsahu dané nabídky ve vztahu k její ekonomické výhodnosti a zjištění míry této ekonomické výhodnosti pro zadavatele.

169. V této souvislosti Úřad dále konstatuje, že je možné, aby zadavatel hodnotil např.  technickou úroveň plnění či způsob provádění konkrétní veřejné zakázky. V těchto případech by se však již nejednalo o vlastní obecnou kvalifikaci uchazeče, která je nezbytná k účasti v každé veřejné zakázce, ale o předložení co nejvýhodnějšího řešení zadavatelem předem konkretizovaného parametru.

170. V šetřeném případě zadavatel jako subkritérium dílčího kritéria hodnocení „Technické řešení“ zvolil „Předvedení funkčního odbavovacího zařízení s vestavěnou čtečkou bezkontaktních čipových karet a EMV karet“. Uvedené subkritérium hodnocení nelze považovat za požadavek na prokázání kvalifikace ve smyslu § 50 a násl. zákona, neboť se nevztahuje „k osobě“ dodavatele, nýbrž a výlučně k vlastnímu technickému řešení předmětu veřejné zakázky. Zadavatel (respektive hodnotící komise) je bezesporu oprávněna v rámci hodnocení nabídek porovnat odbavovací systémy jednotlivých dodavatelů z hlediska jejich funkcionalit, celkové propojenosti a funkčnosti systému, jeho ovládání, atd. Ačkoliv se nejedná o objektivní hodnotící kritérium (subkritérium), které by bylo možno objektivně matematicky vyhodnotit, pro zadavatele se jedná bezesporu o významné kritérium hodnocení, které může do značné míry napovědět o funkčnosti a praktičnosti dodávaných systémů jednotlivých uchazečů, přičemž bez praktického předvedení funkčnosti jednotlivých odbavovacích systémů by byly jen velmi těžce porovnatelné jednotlivé výhody a nevýhody těchto systémů, neboť prakticky pro hodnocení není dostačující porovnání, zda konkrétní systémy splňují zadavatelem požadované technické parametry a funkcionality, nýbrž je zapotřebí posoudit i úroveň splnění jednotlivých zadavatelem požadovaných parametrů, neboť jen tak lze zjistit pro zadavatele výhodnější uživatelské řešení. S ohledem na výše uvedené Úřad nejenže nepovažuje subkritérium hodnocení „Předvedení funkčního odbavovacího zařízení s vestavěnou čtečkou bezkontaktních čipových karet a EMV karet“ za nepřípustné, nýbrž s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky, jeho specifika a funkcionality, považuje tento postup za vhodný, ne-li nezbytný.

Změna zadávacích podmínek

171. Navrhovatel v návrhu rovněž tvrdí, že zadavatel změnil zadávací podmínky, avšak neprodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou dobu lhůty pro podání nabídek a dle navrhovatele porušil § 49 zákona, když dodatečné informace poskytované při prohlídce místa plnění neposkytl všem dodavatelům.

172. Navrhovatel blíže neuvádí konkrétní změny zadávacích podmínek, u kterých mělo dojít k zákonem stanovenému prodloužení lhůty pro podání nabídek, přičemž Úřad konstatuje, že se zabýval dodatečnými informacemi zadavatele, jejich obsahem a podanými odpověďmi, avšak nedospěl k závěru, že by některé z nich způsobily následky uváděné navrhovatelem. Dle závěrů Úřadu vyslovených v rámci dodatečných informací došlo ze strany zadavatele k vyjasnění či upřesnění informací, které již byly obsaženy v zadávacích podmínkách, přičemž Úřad neshledal okolnosti, na základě kterých by měl zadavatel postupovat dle § 40 odst. 3 věty prvé zákona, a tedy přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek či dokonce dle citovaného ustanovení věty druhé, jelikož nedošlo ke změně zadávací dokumentace, která by rozšiřovala okruh potenciálních dodavatelů. Úřad dále připomíná, že k prodloužení lhůty pro podání nabídek došlo dne 5. 12. 2014, a to o 11 dní. I přesto, že se toto prodloužení lhůty uskutečnilo z důvodu změny místa pro podání nabídek, materiálně by bylo, v případě, že by došlo k úpravě i jiných zadávacích podmínek, což Úřad ale nezjistil, účelu prodloužení lhůty dosaženo.

 Střet zájmů – k obsahu vyjádření navrhovateleze dne 13. 2. 2015

173. Ve vyjádření ze dne 13. 2. 2015 navrhovatel tvrdí, že se dozvěděl informace, které dokládají možný střet zájmů, když jedna z osob, jež se podílela na přípravě zadávacích podmínek, v současné době působí jako zaměstnanec společnosti, která je jedním z dodavatelů. Zároveň navrhovatel požádal, aby Úřad tyto informace zohlednil v případně zahájeném řízení z moci úřední.

174. K této části Úřad konstatuje, že uvedené tvrzení navrhovatele nebylo součástí návrhu a Úřad se je dozvěděl až v průběhu správního řízení. Jelikož navrhovatel požádal, aby Úřad tyto informace zohlednil v případně zahájeném řízení z moci úřední, zaevidoval Úřad vyjádření navrhovatele v této věci, jako podnět k zahájení správního řízení z moci úřední.

175. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad návrh navrhovatele ze dne 19. 1. 2015 podle § 118 odst. 5 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 118 odst. 1 zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

 

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem

2. BUSE s.r.o., Masarykova 9, 678 01 Blansko

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz