Rozhodnutí: R388/2014/VZ-27093/2015/322/EDy

Instance II.
Věc Neveklov – inženýrské sítě a komunikace v lokalitě Sýkorec I. etapa – 2. Vyhlášení
Účastníci
  1. město Neveklov
  2. HOSS a.s.
  3. B E S s.r.o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2014
Datum nabytí právní moci 8. 9. 2015
Související rozhodnutí S159/2014/VZ-22419/541/MŠa/JCh
R388/2014/VZ-27093/2015/322/EDy
Dokumenty file icon dokument ke stažení 379 KB

Č. j.:ÚOHS-R388/2014/VZ-27093/2015/322/EDy

 

8. září 2015

 

 

V řízení o rozkladu ze dne 3. 11. 2014 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 4. 11. 2014 zadavatelem –

 

  • město Neveklov, IČO 00232386, se sídlem náměstí Jana Heřmana 80, 257 56 Neveklov, právně zastoupené JUDr. Martinem Vychopeněm, advokátem, ev. č. ČAK 02690, IČO 66219001, advokátní kancelář Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov

 

proti výrokům III. a IV. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 10. 2014, č. j. ÚOHS‑S159/2014/VZ-22419/2014/541/MŠa/JCh, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Neveklov – inženýrské sítě a komunikace v lokalitě Sýkorec ‑ I. etapa – 2. Vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 12. 2013 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 12. 2013 pod ev. č. 2013/S 092-155626, jehož dalšími účastníky jsou navrhovatel –

 

  • HOSS a.s., IČO 26211726, se sídlem Pavlíkova 466, 256 01 Benešov, a vybraný uchazeč –
  • B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov,

 

jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

 

Výrok III. a IV. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, č. j. ÚOHS‑S159/2014/VZ-22419/2014/541/MŠa/JCh ze dne 22. 10. 2014

 

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – město Neveklov, IČO 00232386, se sídlem náměstí Jana Heřmana 80, 257 56 Neveklov, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 11. 11. 2013 JUDr. Martinem Vychopeněm, advokátem, ev. č. ČAK 02690, IČO 66219001, advokátní kancelář Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov (dále jen „zadavatel“) odeslal do Věstníku veřejných zakázek dne 5. 12. 2013 oznámení otevřeného řízení, jež bylo uveřejněno dne 6. 12. 2013 pod ev. č. 371863, za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Neveklov – inženýrské sítě a komunikace v lokalitě Sýkorec - I. etapa - 2. vyhlášení“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, obdržel dne 6. 3. 2014 návrh ze dne 4. 3. 2014 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky dle § 114 zákona. Za účastníky správního řízení označil zadavatele,  navrhovatele, společnost HOSS, a.s., IČO 26211726, se sídlem Pavlíkova 466, 256 01 Benešov, (dále jen „navrhovatel“) a uchazeče, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější, společnost B E S s.r.o., IČO 43792553, se sídlem Sukova 625, 256 01 Benešov (dále jen „vybraný uchazeč“).

3. Po předběžném přezkoumání obsahu návrhu získal Úřad pochybnosti o souladu úkonů a postupů učiněných zadavatelem v zadávacím řízení se zákonem. Na základě těchto pochybností rozhodl v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení předběžným opatřením ze dne 26. 3. 2014, č. j. ÚOHS-S159/2014/VZ-6513/2014/524/MŠa, o uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno.

II. Napadené rozhodnutí

4. Dne 22. 10. 2014 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-ÚOHS‑S159/2014/VZ-22419/2014/ 541/MŠa/JCh (dále jen „napadené rozhodnutí“), které bylo zadavateli doručeno dne 23. 10. 2014. Ve výroku I. napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup v ustanovení § 76 odst. 1 zákona v návaznosti na ustanovení § 6 odst. 1 zákona tím, že v dokumentaci o veřejné zakázce neuvedl, jakým způsobem dospěl k výsledku posouzení nejasností zjištěných v nabídce vybraného uchazeče ohledně reálnosti lhůty pro zhotovení díla, čímž se jeho postup stal nepřezkoumatelným a netransparentním, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

5. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad jako opatření k nápravě postupu zadavatele podle § 118 odst. 1 zákona zrušil úkony zadavatele provedené v souvislosti s posouzením nabídky vybraného uchazeče, zaznamenané v protokolu z jednání jiné hodnotící komise ze dne 27. 1. 2014 a všechny následující úkony zadavatele provedené v zadávacím řízení.

6. Současně výrokem III. napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 30 000 Kč a výrokem IV. uhradit odměnu znalce ve výši 25 724 Kč.

III. Námitky rozkladu

7. Proti výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí podal zadavatel dne 4. 11. 2014 rozklad. V rámci včas podaného rozkladu uplatnil dále uvedené námitky.

8. Zadavatel je toho názoru, že v daném správním řízení nastaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které lze zcela upustit od uložení povinnosti nahradit náklady řízení a odměnu znalce ve smyslu ustanovení § 119 odst. 3 zákona.  Tyto důvody spatřuje v tom, že jeho rozhodnutí ve výběrovém řízení bylo dle jeho názoru věcně i právně správné a nemohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. I přesto, že se zadavatel nemůže ztotožnit se závěry Úřadu o tom, že nedodržel zákonný postup předepsaný zákonem, chce výběrové řízení opakovat, neboť je v jeho zájmu, aby veřejná zakázka proběhla za souhlasného stanoviska Úřadu, a výslovným způsobem zdůrazňuje, že jeho rozklad směřuje jen do výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí, tedy povinnosti nahradit náklady řízení a odměnu znalce. V tomto směru zadavatel dále argumentuje tím, že náklady na odměnu znalce vznikly na základě rozhodnutí Úřadu. Úřad dospěl k závěru, že rozhodnutí ve správním řízení závisí na posouzení otázky, k níž je třeba odborných znalostí, a ustanovil dle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), usnesením ze dne 21. 5. 2014, č. j. ÚOHS-S159/2014/VZ-9762/ 2014/524/MŠa znalce, Ing. Zdenka Vyskočila, IČO 18178618, Šeříková 878/32, 696 18 Lužice u Hodonína, kvypracování znaleckého posudku, jehož předmětem mělo být zodpovězení dotazu, zda je reálně možné uskutečnit plnění veřejné zakázky ve lhůtě 40 dnů, kterou ve své nabídce uvedl vybraný uchazeč (dále jen „znalecký posudek“). Závěr znaleckého posudku zněl dle zadavatele tak, že veřejnou zakázku lze provést za 40 dnů, tedy ve lhůtě uvedené vybraným uchazečem v nabídce.  Za situace, kdy znalecký posudek obstaral Úřad a závěr znaleckého posudku koresponduje s rozhodnutím zadavatele ve výběrovém řízení, považuje zadavatel takovýto důvod za důvod zvláštního zřetele hodný, na základě kterého by mělo být upuštěno od uložení povinnosti nahradit náklady řízení i náklady znaleckého posudku.

Závěr rozkladu

9. S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve výroku III. a IV. zrušil a rozhodl tak, že zadavatel není povinen platit náklady řízení ani odměnu znalce.

IV. Řízení o rozkladu

10. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

11. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

12. Výroky I. a II. napadeného rozhodnutí nebyly rozkladem zadavatele napadeny, splňují podmínku § 82 odst. 3 správního řádu ve spojení s § 152 odst. 4 správního řádu a jsou tedy pravomocné.

13. Co se týče výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí, pak Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když výrokem III. stanovil zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení a výrokem IV. povinnost k úhradě nákladů znaleckého posudku.

V. Přezkum napadeného rozhodnutí

14. Rozklad právně zastoupeného zadavatele směřuje výslovně pouze do výroků o nákladech správního řízení (do výroku III. o náhradě nákladů řízení a výroku IV. o povinnosti uhradit odměnu znalce).  Výroky I. a II. napadeného rozhodnutí nebyly rozkladem zadavatele napadeny. V tomto ohledu je třeba poukázat na ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu, podle kterého v případě, že odvolání směřuje jen proti některému výroku rozhodnutí nebo proti vedlejšímu ustanovení výroku, které netvoří nedílný celek s ostatními, pokud tím nemůže být způsobena újma některému z účastníků, nabývá zbytek výrokové části právní moci, umožňuje-li to povaha věci. Uvedené ustanovení se dle § 152 odst. 4 správního řádu použije i na řízení o rozkladu, nevylučuje-li to povaha věci.

15. Výrokem I. Úřad rozhodl, že zadavatel tím, že v dokumentaci o veřejné zakázce neuvedl, jakým způsobem dospěl k výsledku posouzení nejasností zjištěných v nabídce vybraného uchazeče ohledně reálnosti lhůty pro zhotovení díla, nedodržel postup stanovený zákonem. Výrokem II. uložil nápravné opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona. Výrokem III. a IV. rozhodl o náhradě nákladů správního řízení. Z uvedeného je zřejmé, že výroky na sebe postupně navazují. Výrok I. a II. však může existovat nezávisle na výroku III. a IV. a netvoří tak s nimi nedílný celek. Naplněna je i další podmínka § 82 odst. 3 neboť tím, že nenapadené výroky rozhodnutí nabydou samostatně právní moci, nemůže vzniknout újma některému z účastníků správního řízení, když účastníky řízení je zadavatel, navrhovatel a vybraný uchazeč, přičemž rozklad podal pouze zadavatel a to výslovně jenom do výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí. Na základě uvedeného konstatuji, že napadené rozhodnutí, které bylo účastníku řízení doručeno dne 23. 10. 2014 ve výrocích I. a II. nebylo v zákonné lhůtě napadeno rozkladem, přičemž za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 82 odst. 3 správního řádu nabyly dne 8. 11. 2014 uvedené výroky samostatně právní moci a přezkum napadeného rozhodnutí v rámci řízení o rozkladu je tedy v části výroků I. a II. vyloučen.

 K námitkám zadavatele

16. Zadavatel je přesvědčen, že nastaly důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by měl předseda Úřadu upustit od uložení povinnosti nahradit náklady řízení a odměnu znalce ve smyslu § 119 odst. 3 zákona.

17. Dle § 119 odst. 2 zákona součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Tímto prováděcím právním předpisem je vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“). Dle § 1 odst. 1 vyhlášky paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, činí 30 000 Kč. Dle § 1 odst. 2 vyhlášky, byl-li k řízení přibrán znalec podle zvláštního právního předpisu, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o částku odměny znalce, nejvíce však o 30 000 Kč.

18. Předmět plnění veřejné zakázky vymezil zadavatel takto: „Předmětem plnění této zakázky jsou stavební práce, spočívající ve vybudování inženýrských sítí a komunikací v obci Neveklov, lokalita Sýkorec, a to komunikací, vodovodu, splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, sedimentační nádrže dešťové kanalizace, veřejného osvětlení, vodovodních přípojek, splaškových kanalizačních přípojek, dešťových kanalizačních přípojek a sadových úprav podle projektové dokumentace Neveklov - lokalita Sýkorec, inženýrské sítě a komunikace, označené číslem zakázky 13-2010, vyhotovené firmou Stavokomplet-projekce s.r.o. se sídlem Pražská 504, 250 88 Čelákovice.

19. Předmětem návrhu na zahájení správního řízení byl nezákonný postup zadavatele, který navrhovatel ve vztahu k předmětné veřejné zakázce spatřoval v tom, že zadavatel vybral jako nejvhodnější právě nabídku vybraného uchazeče přesto, že obsahovala dle navrhovatele zjevně nepřiměřenou hodnotu dílčího hodnotícího kritéria „délka trvání provádění díla“ s váhou 8 %, v němž vybraný uchazeč uvedl hodnotu 40 dní. Navrhovatel argumentoval tím, že průměrná hodnota lhůt u všech 16 nabídek, jež zadavatel obdržel v předmětném zadávacím řízení, je 177 dnů, u ostatních nabídek, bez nabídky vybraného uchazeče, pak 187 dnů. Dle navrhovatele tak při započtení směrodatné odchylky (59 dnů, resp. bez nabídky vybraného uchazeče 48 dnů) ve vztahu ke všem 16 nabídkám je lhůta pro realizaci veřejné zakázky minimálně 118 dnů.

20. Dle § 56 správního řádu závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce. …

21. Aby Úřad mohl ve vedeném správním řízení vydat meritorní rozhodnutí (napadené rozhodnutí), bylo nutné, vzhledem k předmětu přezkumu vyplývajícího z návrhu na zahájení správního řízení, posoudit skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, o které si Úřad nebyl schopen správně učinit vlastní úsudek sám a nešlo ani opatřit odborné posouzení od jiného správního orgánu. Úřad proto postupoval správně, když usnesením ze dne 21. 5. 2014, č. j. ÚOHS-S159/2014/VZ-9762/2014/524/MŠa ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku na zodpovězení dotazu, zda „je reálně možné uskutečnit předmět plnění veřejné zakázky, jak je specifikován v zadávací dokumentaci, projektové dokumentaci a v návrhu smlouvy o dílo, ve lhůtě 40 dní, jak ji uvedl ve své nabídce vybraný uchazeč, a to s ohledem na dodržení veškerých zákonných předpisů, platných právních předpisů ČSN, technických předpisů, norem, a dalších podmínek zadavatele, jakož i s ohledem na nutnost koordinace činností s dalšími dodavateli (např. ČEZ Distribuce a.s.) v rámci předmětných stavebnětechnických činností spojených s realizací veřejné zakázky.“

22. Z předmětu přezkumu, obsahu dotazu a výroku I. napadeného rozhodnutí vyplývá, že znalecký posudek byl zpracován právě pro účely posouzení, zda zadavatel postupoval při zadávání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Tedy byl naplněn zákonný důvod pro ustanovení znalce, neboť rozhodnutí záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a odborné posouzení skutečností se nedalo opatřit od jiného správního orgánu, což ostatně zadavatel ani nerozporuje. Vyhláška pak v § 1 odst. 2 výslovně uvádí, že byl-li k řízení přibrán znalec, zvyšuje se částka nákladů řízení o částku odměny znalce, aniž by řešila otázku, zda byl znalcem vypracovaný posudek ve prospěch či neprospěch zadavatele.

23. Obiter dictum poznamenávám, že se neztotožňuji ani se zadavatelovou interpretací znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku sice plyne, že předmět plnění veřejné zakázky je teoreticky možné stihnout za 40 dnů, avšak za kumulativního splnění všech znalcem deklarovaných podmínek, které Úřad shrnul v bodech 67 a 68 napadeného rozhodnutí. Ze závěrů znaleckého posudku navíc vyplývá, že takové nasazení nejen pracovních sil, ale i mechanismů na stavbě takového rozsahu (předmětu plnění veřejné zakázky) je dle slov znalce „zcela neobvyklé a patrně i neekonomické“. Komplexní závěry znaleckého posudku proto ve svém souhrnu potvrzují existenci objektivní pochybnosti o řádném provedení díla ve lhůtě uvedené v nabídce vybraného uchazeče. Tedy potvrzují pravomocné závěry Úřadu a souvisí s výroky I. a II. napadeného rozhodnutí.

24. Výrokem I. napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že nebyl dodržen postup stanovený pro zadávání veřejné zakázky a výrokem II. napadeného rozhodnutí zrušil úkony zadavatele provedené v souvislosti s posouzením nabídky vybraného uchazeče a všechny následující úkony zadavatele provedené v zadávacím řízení. Podmínky pro rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (tj. konkrétně dle § 1 vyhlášky náklady řízení a částku odměny znalci) dle § 119 odst. 2 zákona tak byly splněny. Výroky I. a II. napadeného rozhodnutí jsou navíc již pravomocné.

25. Úřad tedy postupoval správně a v souladu se zákonem, uložil-li v rozhodnutí zadavateli povinnost nahradit náklady řízení a částku odměny znalce.

26. Dle § 119 odst. 3 zákona z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 2 zcela nebo zčásti upustit.

27. Uvedené ustanovení tedy umožňuje Úřadu za určitých podmínek od uložení povinnosti uhradit náklady správního řízení upustit. Podmínkou pro správní uvážení o možnosti upustit od povinnosti nahradit náklady správního řízení je, že se musí jednat o důvody zvláštního zřetele hodné. Mezi takové ovšem nemůže patřit skutečnost, zda znalecký posudek potvrzuje či nepotvrzuje závěry zadavatele, když vyhláška jednoznačně stanoví, že částka nákladů řízení se zvyšuje o odměnu znalce, byl-li tento přibrán k řízení. 

28. Důvody zvláštního zřetele hodné, pro něž lze upustit od uložení povinnosti uhradit náklady řízení se vztahují zejména k dopadům uložené povinnosti na účastníka řízení (zde zadavatele), tj. z hlediska zásahů do hospodaření, resp. do majetkové podstaty zadavatele, či míře jeho procesního úspěchu ve věci. Srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2013, sp. zn. 6 As 25/2013, týkající se výkladu tohoto institutu upraveného sice v zákoně č. 200/1999 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů, ovšem tato úprava je jako v zákoně obdobná. Tedy jeho závěry jsou analogicky použitelné i pro řízení vedené podle zákona. Nejvyšší správní soud se v daném rozsudku ztotožnil se závěry krajského soudu, jež ve svém rozhodnutí citoval: „[…] správní orgán má podle ust. § 79 odst. 3 zákona o přestupcích možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo zčásti upustit, důvody, pro něž lze takto učinit se vztahují zejména k osobní situaci žalobce či k míře jeho procesního úspěchu ve věci.“

29. Napadeným rozhodnutím byl postup zadavatele shledán nezákonným, o jeho úspěchu ve věci se tak nedá hovořit. Pokud jde o majetkové poměry zadavatele, které by zakládaly důvod pro upuštění od povinnosti nahradit náklady řízení, pak žádnou takovou okolnost zadavatel netvrdí. Bylo by přitom na zadavateli, aby Úřadu tyto okolnosti nějakým způsobem doložil, správní orgán není povinen sám zadavatelovy majetkové poměry ve vztahu k povinnosti nahradit náklady řízení zkoumat. Z tohoto hlediska tedy nejsou okolnosti označené zadavatelem relevantními důvody pro upuštění od povinnosti uhradit náklady řízení, o to méně pak zvláštního zřetele hodné.

30. S ohledem na výše uvedené shrnuji, že napadené výroky III. a IV. o nákladech správního řízení jsou v souladu se zákonem. Byly naplněny podmínky § 119 odst. 2 zákona pro uložení povinnosti zadavatele nahradit náklady správního řízení (tj. náklady řízení a částky odměny znalce). Úřad rovněž postupoval v souladu se zákonem, když ustanovil znalce na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Zadavatelem uváděné důvody nelze považovat za důvody zvláštního zřetele hodné, které by vedly ke změně výroků o náhradě nákladů správního řízení. Postup Úřadu, kdy uložil povinnost nahradit náklady správního řízení, proto považuji za správný a zákonný.

VI. Závěr

31. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu výroku III. a IV. napadeného rozhodnutí.

32. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. Petr Rafaj

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

 

Obdrží:

JUDr. Martin Vychopeň, advokát, advokátní kancelář Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři, se sídlem Masarykovo náměstí 225, 256 01 Benešov

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetření zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona, není-li uvedeno jinak.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz