Rozhodnutí: S0365/2015/VZ-21903/2015/531/VČe

Instance I.
Věc č.p.1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa
Účastníci
  1. město Teplá
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 26. 8. 2015
Dokumenty file icon dokument ke stažení 569 KB

Č. j.: ÚOHS-S0365/2015/VZ-21903/2015/531/VČe

 

7. srpna 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 8. 7. 2015 z moci úřední, jehož účastníkem je:

 

  • zadavatel – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá,

 

ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky „č.p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 3 písm. a) citovaného zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 citovaného zákona, když požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky „č.p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013, seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 17. 2. 2014 smlouvu na jmenovanou veřejnou zakázku.

 

II.

Zadavatel – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nepostupoval v souladu s § 50 odst. 4 citovaného zákona, ve spojení s § 62 odst. 1 citovaného zákona, když v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku „č.p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013, požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 17. 2. 2014 smlouvu na jmenovanou veřejnou zakázku.

 

III.

Zadavatel – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 citovaného zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „č.p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa“, zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na jmenovanou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem – ColorMax s.r.o., IČO 28042484, se sídlem Kasární náměstí 115/7, 350 02 Cheb – uzavřena dne 17. 2. 2014 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 4. 3. 2014.

 

IV.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí se zadavateli – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá – ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve  znění pozdějších předpisů,

 

pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], obdržel podnět k přezkoumání postupu zadavatele – město Teplá, IČO 00255050, se sídlem Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá (dále jen „zadavatel“) – při zadávání veřejné zakázky „č.p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. etapa“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. V rámci šetření podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele písemné vyjádření k podnětu a veškerou dokumentaci pořízenou v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou. Po jejím přezkoumání získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem při zadávání veřejné zakázky a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední.

II. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

3. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

4. Zahájení správního řízení oznámil Úřad zadavateli pod č. j. ÚOHS-S0365/2015/VZ-15397/2015/531/VČe ze dne 7. 7. 2015, přičemž ho seznámil se zjištěnými skutečnostmi. Usnesením č. j. ÚOHS-S0365/2015/VZ-15400/2015/531/VČe z téhož dne určil Úřad zadavateli lhůtu, v níž mohl navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

5. Dnem 8. 7. 2015, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno zadavateli, bylo podle § 113 zákona v návaznosti na § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení z moci úřední.

6. Usnesením č. j. ÚOHS-S0365/2015/VZ-19123/2015/531/VČe ze dne 23. 7. 2015 stanovil Úřad zadavateli lhůtu, v níž se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 7. 2015

7. Zadavatel se k usnesení č. j. ÚOHS-S0365/2015/VZ-15400/2015/531/VČe ze dne 7. 7. 2015 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 20. 7. 2015, které Úřad obdržel dne 21. 7. 2015. Zadavatel předně konstatuje, že šetřené zadávací řízení bylo organizováno bývalým vedením města Teplá (tj. zadavatele, pozn. Úřadu), přičemž připouští, že při zadávání předmětné veřejné zakázky nepostupoval zcela v souladu se zákonem. Zadavatel nicméně odmítá, že jeho postup byl veden snahou zvýhodnit některé dodavatele, neboť způsob uveřejnění zadávání veřejné zakázky naopak vypovídá o jasném úmyslu zadavatele o co největší transparentnost řízení, o získání co největšího okruhu uchazečů o veřejnou zakázku a tím i nejnižší nabídkovou cenu, která by odpovídala rozsahu předpokládaných stavebních prací i jejich plánovanému rozpočtu.

8. Zadavatel je toho názoru, že chyby ve stanovení zadávacích podmínek pro splnění kvalifikačních předpokladů dodavatele dle § 50 odst. 1 písm. c) a d) zákona pramení spíše ze složitosti zákona, jeho častých novelizací a nedostatečné zkušenosti zadavatele, jakožto malé obce, s aplikací zákona, než s úmyslem omezit soutěžitele a případně je ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučit. V této souvislosti zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že v šetřeném zadávacím řízení nebyl vyloučen žádný uchazeč pro nesplnění kvalifikačních předpokladů, a že kritériem pro výběr nejvhodnější nabídky byla pouze nabídková cena. Požadavek zadavatele na předložení pojistné smlouvy k prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele zadavatel odůvodňuje snahou ochránit památkově chráněný objekt a předcházet riziku jeho nevratného poškození s nevyčíslitelnými škodami, i když současně dodává, že předmětný požadavek do zákona již nepatří a je s ním v rozporu.

9. Závěrem svého vyjádření zadavatel podotýká, že v důsledku jeho postupu v rozporu se zákonem při zadávání šetřené veřejné zakázky mu již nebyla přiznána podstatná část přislíbené dotace na financování daného projektu (tj. předmětu plnění veřejné zakázky), a že dalším sankčním postihem ve výši minimálně 10 % z hodnoty veřejné zakázky budou dále omezeny nejen jeho finanční prostředky pro rozvoj obce, ale i mandatorní výdaje. Z právě uvedeného důvodu proto zadavatel žádá Úřad o zvážení nutnosti uložení pokuty za správní delikty, případně neuplatnění její maximální výše.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

10. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona jednak tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 3 písm. a) zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky, a jednak tím, že nepostupoval v souladu s § 50 odst. 4 zákona, ve spojení s § 62 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel dne 17. 2. 2014 smlouvu na  veřejnou zakázku. Současně se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to v zákonné lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy, když smlouva na jmenovanou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem – ColorMax s.r.o., IČO 28042484, se sídlem Kasární náměstí 115/7, 350 02 Cheb (dále jen „vybraný uchazeč“) – uzavřena dne 17. 2. 2014 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 4. 3. 2014. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

11. Podle § 2 odst. 1 zákona se pro účely zákona za zadavatele veřejné zakázky považuje veřejný, dotovaný a sektorový zadavatel.

12. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejným zadavatelem

a) Česká republika,

b) státní příspěvková organizace,

c) územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

d) jiná právnická osoba, pokud

1. byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2. je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo je státem či jiným veřejným zadavatelem ovládána nebo stát či jiný veřejný zadavatel jmenuje či volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.

13. Podle § 6 odst. 1 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

14. Podle § 7 odst. 2 zákona se veřejné zakázky podle předmětu dělí na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.

15. Podle § 7 odst. 3 zákona se veřejné zakázky podle výše jejich předpokládané hodnoty dělí na nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu.

16. Podle § 9 odst. 1 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a) provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3,

b) provedení stavebních prací podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo

c) zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.

17. Podle § 12 odst. 1 zákona se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 zákona bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb. Tento prováděcí právní předpis stanoví rovněž seznam zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a výši tohoto limitu.

18. Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona.

19. Podle § 50 odst. 1 zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který

a) splní základní kvalifikační předpoklady podle § 53 zákona,

b) splní profesní kvalifikační předpoklady podle § 54 zákona,

c) předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku a

d) splní technické kvalifikační předpoklady podle § 56 zákona.

20. Podle § 50 odst. 4 zákona není veřejný zadavatel oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.

21. Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací; tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.

22. Podle § 56 odst. 4 zákona je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 zákona. Spočívá-li veřejná zakázka v plnění odpovídajícím více druhům veřejných zakázek podle § 8 až 10 zákona, je veřejný zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 zákona v přiměřeném rozsahu pro každý druh zvlášť.

23. Podle § 56 odst. 5 zákona je veřejný zadavatel ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení

a) stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,

b) uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů a

c) vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.

U kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona nesmí požadovaný rozsah stavebních prací u jednotlivé položky v seznamu stavebních prací provedených dodavatelem překračovat 50 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky.

24. Podle § 62 odst. 1 zákona zadává-li veřejný zadavatel podlimitní veřejnou zakázku, je povinen požadovat prokázání splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů dodavatele. Požaduje-li veřejný zadavatel rovněž prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 56 zákona obdobně. Veřejný zadavatel může požadovat také prohlášení podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

25. Podle § 62 odst. 3 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení splnění kvalifikačních předpokladů prokazuje předložením čestného prohlášení, z jehož obsahu bude zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje; ustanovení § 62 odst. 2 zákona se nepoužije. Uchazeč, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 82 zákona, je povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Nesplnění této povinnosti se považuje za neposkytnutí součinnosti k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 82 odst. 4 zákona.

26. Podle § 83 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v § 83 odst. 4 a 5 zákona jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie, ke statistickým účelům.

27. Podle § 146 odst. 1 zákona je-li podle zákona stanovena povinnost k uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele, oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení, pravidelného předběžného oznámení, oznámení soutěže o návrh, oznámení o subdodávce, oznámení o výsledku zadávacího řízení, souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh či jiných údajů, rozumí se tím uveřejnění

a) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku a uveřejnění oznámení či zrušení profilu zadavatele nebo souhrnu oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy,

b) ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 zákona a Úředním věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; v případě veřejné zakázky na služby podle přílohy č. 2 se v Úředním věstníku uveřejňuje pouze oznámení o výsledku zadávacího řízení nebo oznámení týkající se soutěže o návrh.

Za uveřejnění vyhlášení se považuje uveřejnění všech údajů z vyhlášení doručeného zadavatelem.

28. Podle § 146 odst. 3, věty první, zákona použije zadavatel pro uveřejnění vyhlášení formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie[2], a jde-li o oznámení a zrušení profilu zadavatele, oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, formulář stanovený prováděcím právním předpisem.

29. Podle § 146 odst. 6, věty první, zákona stanoví prováděcí právní předpis seznam povinně uveřejňovaných údajů ve formulářích sloužících pro uveřejnění vyhlášení, způsob uveřejňování vyhlášení týkajících se podlimitních veřejných zakázek, vzor formuláře pro oznámení o zrušení zadávacího řízení nebo soutěže o návrh, vzor formuláře pro souhrn oznámení o zadání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy, vzor formuláře pro oznámení a zrušení profilu zadavatele, podrobnější podmínky týkající se obsahu a způsobu oznámení o profilu zadavatele, druhy formulářů, postup při úpravách údajů v uveřejněném vyhlášení, přístup k uveřejněným vyhlášením, způsob doručování vyhlášení a postup při nápravě vad vyhlášení a vad plnění provozovatele subsystému Věstníku veřejných zakázek podle § 146 odst. 5 zákona.

Relevantní ustanovení dalších právních předpisů

30. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

31. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 128/2000 Sb., o obcích“), je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.

32. Podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), použije veřejný zadavatel k uveřejnění vyhlášení ve Věstníku veřejných zakázek pro oznámení o výsledku zadávacího řízení formulář Oznámení o zadání zakázky upravený v přímo použitelném předpisu Evropské unie[3].

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce

33. V úvodu výzvy k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013 zadavatel uvedl text následujícího znění „Vážený uchazeči o zakázku, v souladu postupu podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (…) Vás (…) vyzývám k podání nabídky na podlimitní veřejnou zakázku (…).“ Z úvodu zadávací dokumentace je současně zřejmé, že šetřená veřejná zakázka byla zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení.

34. Zadavatel stanovil v bodu 2. „INFORMACE o druhu a předmětu zakázky“ zadávací dokumentace předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 6 425 000 Kč bez DPH.

35. Dále zadavatel v bodu 2. „INFORMACE o druhu a předmětu zakázky“ zadávací dokumentace určil jako druh veřejné zakázky dle předmětu plnění stavební práce a uvedl, že předmětem plnění veřejné zakázky je „provedení a obstarání veškerých prací a zhotovení děl nutných na provedení stavby: „č. p. 1 RADNICE – stavební úpravy – 5. část“ (…) Hlavním investičním záměrem jsou vnitřní stavební úpravy (rozvod nové elektroinstalace dle projektu, vybudování kotelny a topení, sanitární zařízení, bourací a stavební práce, vybudování bezbariérového vstupu do budovy a výtahové plošiny). Po rekonstrukci bude objekt sloužit jako sídlo městského úřadu, knihovny a infocentra.

36. V bodu 4. „Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace“, konkrétně pod písm. c) „ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady“, zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že tento kvalifikační předpoklad prokáže uchazeč předložením prosté kopie pojistné smlouvy, „ze které bude vyplývat jednoznačně pojištění, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, a to ve výši min. 3 mil. Kč, nebo jiný doklad, ze kterého budou uvedené skutečnosti patrné.

37. Dále z bodu 4. „Požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace“, konkrétně písm. d) „technické kvalifikační předpoklady“, zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požadoval, aby uchazeči předložili ve svých nabídkách k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů „seznam stavebních prací obdobného charakteru provedených dodavatelem za poslední 3 roky, a to nejméně 3 zakázky o finančním objemu jednotlivé zakázky min. 3 mil. Kč bez DPH s uvedením jejich rozsahu a doby plnění (…)“ a „prosté kopie osvědčení objednatelů o řádném plnění 3 nejvýznamnějších z těchto stavebních prací.

38. Z „Protokolu o otevírání obálek s nabídkami“ ze dne 16. 1. 2014 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem tři nabídky na plnění veřejné zakázky.

39. Dne 17. 2. 2014 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, avšak oznámení o výsledku zadávacího řízení není ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno. Cena za předmět plnění veřejné zakázky činila dle čl. III. „Cena za dílo“ předmětné smlouvy celkem 5 949 882 Kč včetně DPH.

K postavení zadavatele

40. Úřad se nejprve zabýval otázkou, zda zadavatel v šetřeném případě spadá do některé z kategorií zadavatelů podle § 2 odst. 1 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona je za zadavatele veřejné zakázky považován veřejný, sektorový, případně dotovaný zadavatel. Na základě § 2 odst. 2 písm. c) zákona náleží do kategorie veřejných zadavatelů i územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek. Podle čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Podle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, platí, že obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad tudíž tuto část odůvodnění uzavírá s konstatováním, že zadavatel, tj. město Teplá, coby základní územní samosprávný celek, je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona. Osoba „zadavatele veřejné zakázky“ je tudíž zcela prokazatelně dána.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

41. Úřad nejprve v obecné rovině konstatuje, že v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Vymezení kvalifikačních předpokladů je přitom výlučnou pravomocí zadavatele. Současně však Úřad podotýká, že zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů nesmí postupovat zcela libovolně. Zadavatel je totiž při vymezení kvalifikačních předpokladů obecně, tedy i při vymezení technických kvalifikačních předpokladů, limitován především základními zásadami zadávacího řízení, tj. zásadami nediskriminace, transparentnosti a rovného zacházení, jež nachází své vyjádření v § 6 odst. 1 zákona, a dále ustanovením § 50 odst. 4 zákona, které zadavateli explicitně zakazuje stanovit takové kvalifikační předpoklady, jejichž výsledkem by bylo podstatné omezení hospodářské soutěže. Stanovení minimální úrovně technických kvalifikačních předpokladů musí navíc dle § 56 odst. 5 zákona odpovídat druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

42. Otázkou dodržování základních zásad při stanovení technických kvalifikačních předpokladů se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud, jenž ve svém rozsudku sp. zn. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. 11. 2013 konstatoval, že „požadavky k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů musí být přípustné a i samotný důvod jejich vyžadování musí být v souladu se základními zásadami upravenými v § 6 zákona o veřejných zakázkách, podle kterých je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. (…) Naplnění těchto zásad směřuje k cíli samotného zákona, a to zajištění rovného konkurenčního prostředí při nakládání s veřejnými prostředky. Zásada zákazu diskriminace tak společně s ostatními základními zásadami (transparentnosti, rovného zacházení) prochází skrze celou zákonnou úpravu a nutně se musí odrazit v každém vnějším výstupu zadavatele. Pouhý požadavek na dodržování uvedených zásad by však byl v rámci bezbřehého a ničím neregulovaného procesu prakticky nekontrolovatelný, a tedy neprosaditelný. Z tohoto důvodu zákon o veřejných zakázkách obsahuje kromě základních zásad také soubor relativně podrobných a prostor pro úvahu zadavatele neponechávajících ustanovení, upravujících samotný proces zadávání veřejných zakázek. Vedle toho zákon o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení poskytující zadavateli možnost klást na dodavatele konkrétní požadavky. S ohledem na individuální povahu každé zakázky je pak zadavateli ponechána velká míra volnosti. Zadavatel může např. v technických podmínkách nebo v kvalifikačních požadavcích stanovit konkrétní požadavky, bez jejichž splnění se dodavatel nemůže o veřejnou zakázku úspěšně ucházet. Jejich stanovením tak přímo ovlivňuje okruh možných dodavatelů. Z tohoto důvodu je zapotřebí k počtu a míře takových požadavků přistupovat striktně v duchu výše uvedených zásad (…).

43. Úřad uvádí, že pro potřeby dalšího odůvodnění tohoto rozhodnutí se jeví na tomto místě vhodným postavit najisto, o jakou veřejnou zakázku se, podle výše její předpokládané hodnoty, jednalo.

44. Jak bylo uvedeno již výše, šetřená veřejná zakázka byla, podle předmětu jejího plnění, veřejnou zakázkou na stavební práce (viz bod 32 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle § 12 odst. 2 zákona se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 zákona. Úřad uvádí, že § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou - Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky podle § 12 odst. 1 zákona v případě veřejných zakázek na stavební práce činí 125 265 000 Kč. Jelikož předpokládaná hodnota veřejné zakázky činila 6 425 000 Kč bez DPH (viz bod 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze bez dalšího konstatovat, že šetřená veřejná zakázka byla podle výše její předpokládané hodnoty zcela evidentně podlimitní veřejnou zakázkou.

45. V případě zadávání podlimitní veřejné zakázky zákon v ustanovení § 62 odst. 1 zákona výslovně určuje, že požaduje-li veřejný zadavatel prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, použije se § 56 zákona obdobně. Ustanovení § 56 odst. 3 zákona dále upravuje možné požadavky zadavatele k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce, přičemž podle § 56 odst. 4 zákona je zadavatel oprávněn požadovat prokázání splnění jednoho či více technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 1 až 3 zákona.

46. V šetřeném případě zadavatel v rámci prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů na veřejnou zakázku požadoval seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky (viz bod 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí). 

47. Za účelem komparace Úřad primárně uvádí, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky (pokud se nejedná o dodávky týkající se oblasti obrany nebo bezpečnosti) může veřejný zadavatel podle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) zákona požadovat seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přičemž zákon současně uvádí, co musí být přílohou tohoto seznamu. Obdobně v případě veřejných zakázek na služby (pokud se nejedná o služby týkající se oblasti obrany nebo bezpečnosti) může veřejný zadavatel požadovat k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 odst. 2 písm. a) zákona seznam významných služeb poskytnutých dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění; přičemž zákon rovněž uvádí, co musí být přílohou tohoto seznamu.

48. Ze srovnání těchto zákonných úprav vyplývá, že zákon při stanovení časového období, za které dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů, vycházel z charakteru jednotlivých druhů veřejných zakázek, přičemž je zřejmé, že „výrobní proces“ stavebních prací je zpravidla delší než v případě dodávek a služeb, a proto je u stavebních zakázek delší i časové období, za které je dodavatel splnění technických kvalifikačních předpokladů oprávněn prokazovat.

49. Ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona stanoví, že k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel požadovat seznam stavebních prací realizovaných dodavatelem v posledních 5 letech. Úřad přitom podotýká, že z dikce zákona lze dovodit, že se jedná o fixní délku daného období, což ostatně potvrdila i rozhodovací praxe soudů.

50. Taktéž Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku sp. zn. 7 Afs 44/2013 ze dne 7. 11. 2013[4] dovodil, že „lhůta „v posledních 3 letech“ je stanovena jako fixní a neumožňuje svoje zkrácení. Stěžovatel nemusel požadovat předložení seznamu realizovaných dodávek podle § 56 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. Pokud tak ovšem učinil, byl vázán zákonným rozsahem tohoto požadavku. Stanovení fixní tříleté, respektive pětileté délky období, za které dodavatelé prokazují realizované významné dodávky, pokud zadavatel zvolí tento požadavek, opodstatňuje zájem zákonodárce na zamezení možné diskriminace dodavatelů v tomto směru. Zákonodárce stanovením fixní lhůty vyjádřil domněnku, že realizaci významných dodávek kdykoliv v průběhu posledních třech let je nutno považovat za relevantní ve vztahu k poptávané dodávce. Nelze proto vyloučit například takového dodavatele, který nerealizoval jedinou významnou dodávku v průběhu posledního roku či dvou let. Pokud by měla být stanovená tříletá lhůta pouze maximální hranicí, pak by ztrácela na významu, podobně jako ostatní obdobně stanovené lhůty v § 56 zákona o veřejných zakázkách. Jejich cílem je naopak zakotvit určitý, přesně vyjádřený standard požadavků kladených na dodavatele ve veřejné zakázce, v souladu se základními zásadami upravenými v § 6 zákona o veřejných zakázkách. Tímto postupem nedochází ke zvýhodnění dodavatelů, kteří realizovali významné zakázky před delší dobou, ale k postavení dodavatelů, kteří realizovali zakázky v určitém období, na roveň. Tudíž stanovení fixní délky období v § 56 odst. 1 písm. a) přispívá k omezení možné diskriminace dodavatelů a zvýšení jejich právní jistoty. Tomu odpovídá i stanovení odlišné délky období pro prokazování realizace významných dodávek z oblasti obrany nebo bezpečnosti. Pětiletá fixní lhůta zde odpovídá specifikům dané oblasti, kdy lze předpokládat menší počet realizovaných zakázek, přičemž každá z nich je podstatná pro posouzení kvalifikačních předpokladů dodavatele.

51. Na základě úvah a skutečností výše uvedených dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky porušil § 56 odst. 3 písm. a) zákona. Pokud zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona splňuje ten dodavatel, který se prokáže seznamem stavebních prací provedených v posledních 3 letech, každou s min. výší plnění 3 mil. Kč bez DPH, zkrátil tak neoprávněně období, za které mohou dodavatelé prokazovat splnění technického kvalifikačního předpokladu ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona z 5 let na 3 roky.

52. Úřad podotýká, že skutečnost, že z účasti v šetřeném zadávacím řízení nebyl vyloučen žádný z uchazečů pro nesplnění kvalifikace obecně, tedy i z důvodu nesplnění předmětného technického kvalifikačního předpokladu, na posouzení věci ničeho nemění. Jak bylo totiž Úřadem zjištěno a zevrubně komentováno již shora, zadavatel při vymezení daného technického kvalifikačního předpokladu postupoval v rozporu s § 56 odst. 3 písm. a) zákona. Fakt, že všichni 3 uchazeči, kteří podali do zadávacího řízení nabídku, a kteří se tak fakticky podřídili neoprávněnému požadavku zadavatele na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů, kvalifikaci ve výsledku splnili, nemůže zhojit nezákonný postup zadavatele. Úřad předesílá, že jednou z podmínek pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je, že nezákonný postup zadavatele podstatně ovlivnil, resp. mohl podstatně ovlivnit, výběr nejvhodnější nabídky. Toto „možné ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“ je přitom v šetřeném případě zcela prokazatelně dáno. Zadavatel v důsledku jeho nezákonného postupu, spočívajícího ve zkrácení období, za které mohou dodavatelé prokazovat splnění jejich technických kvalifikačních předpokladů, tj. způsobilost řádně plnit veřejnou zakázku, již a priori ze soutěže o veřejnou zakázku vyloučil ty dodavatele, kteří zadavatelem vyžadované referenční zakázky, tzn. minimálně 3 stavební práce o finančním objemu minimálně 3 miliony Kč za každou z těchto referenčních zakázek, realizovali, avšak nikoliv v horizontu posledních 3 let od prokazování kvalifikace na šetřenou veřejnou zakázku, jak protiprávně stanovil zadavatel, nýbrž např. před 4 lety; resp. kupříkladu 2 referenční zakázky sice realizovali v posledních 3 letech, ale 1 referenční zakázku již před 4 lety. Zadavatel tudíž postupoval diskriminačně vůči těm dodavatelům, kteří by, pokud by zadavatel při vymezení předmětného technického kvalifikačního předpokladu postupoval podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, tento kvalifikační předpoklad splnili, avšak výše popsané nezákonné jednání je mohlo od podání nabídky na veřejnou zakázku odradit. Nelze přitom zcela vyloučit, že nabídka některého z těchto uchazečů mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného uchazeče. 

53. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tudíž Úřad konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 56 odst. 3 písm. a) zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již dne 17. 2. 2014 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem. Nelze totiž vyloučit možnost, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, tzn. pokud by nezkrátil období, za které mohou dodavatelé prokazovat splnění technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona z 5 let na 3 roky, podali by nabídky i další potenciální dodavatelé, kteří mohli splnit podmínku zadavatele (tj. předložení seznamu referenčních zakázek) za období 5 let a nabídnout výhodnější podmínky pro zadavatele, než tomu bylo v případě vybraného uchazeče, v důsledku čehož mohlo dojít k úspoře financí z veřejných zdrojů, což je ostatně jedním z hlavních účelů a cílů zákona (v podrobnostech viz předchozí bod odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel tak současně svým jednáním výrazně omezil hospodářskou soutěž.

54. Nad rámec výše uvedeného Úřad podotýká, že zadavatel v šetřeném případě nedodržel při zadávání veřejné zakázky rovněž postup stanovený v ustanovení § 62 odst. 3 zákona, když ve zjednodušeném podlimitním řízení požadoval po dodavatelích a zájemcích k prokázání technických kvalifikačních předpokladů doložení dokladů prokazujících splnění technických kvalifikačních předpokladů již do nabídky (tzn. právě předložení seznamu referenčních zakázek, namísto předložení čestného prohlášení, z jehož obsahu by bylo zřejmé, že dodavatel kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem splňuje). Popsané pochybení zadavatele však není předmětem tohoto správního řízení, jak ostatně vyplývá z písemnosti č. j. ÚOHS-S0365/2015/VZ-15397/2015/531/VČe ze dne 7. 7. 2015 (oznámení o zahájení správního řízení), v níž byl předmět tohoto správního řízení vymezen.

55. Vzhledem k výše řečenému proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

56. Jak již bylo podrobněji popsáno v předcházející části odůvodnění tohoto rozhodnutí, v zákonem vymezených případech je předpokladem účasti dodavatele v zadávacím řízení prokázání splnění kvalifikace, kterou se rozumí jeho způsobilost realizovat veřejnou zakázku. Požadavky na prokázání splnění kvalifikace je veřejný zadavatel povinen stanovit v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě o zahájení zadávacího řízení, přičemž je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace pouze na informace a doklady bezprostředně související s předmětem dané veřejné zakázky a zároveň není, podle § 50 odst. 4 zákona, oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by je bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.

57. V šetřeném případě zadavatel požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy, ze které bude vyplývat jednoznačně pojištění, jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou dodavatelem třetí osobě, a to ve výši min. 3 mil. Kč, nebo jiný doklad, ze kterého budou uvedené skutečnosti patrné (viz bod 36 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

58. Úřad uvádí, že od 1. 4. 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákona č. 55/2012 Sb. (dále jen „novela č. 55/2012 Sb.“), došlo v oblasti právní úpravy kvalifikačních předpokladů k významné změně, neboť ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady byly jako takové ze zákona vypuštěny a jejich prokázání bylo nahrazeno toliko čestným prohlášení dodavatele podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, tj. čestným prohlášením o tom, že je ekonomicky a finančně způsobilý k plnění veřejné zakázky. Veřejný zadavatel tak již není oprávněn požadovat v rámci této části kvalifikace obrat, pojištění a další účetní ukazatele. Podle důvodové zprávy k novele č. 55/2012 Sb. byla důvodem pro tuto zásadní změnu „skutečnost, že zadavatelé tuto část kvalifikace zneužívali k diskriminačním požadavkům na dodavatele.

59. Výše komentovaná změna se promítla taktéž do znění § 62 odst. 1 zákona, dle kterého může veřejný zadavatel při zadávání podlimitní veřejné zakázky rovněž požadovat prohlášení dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona. S ohledem na skutečnost, že zadavatel zahájil zadávací řízení na veřejnou zakázku výzvou k podání nabídek ze dne 30. 12. 2013, není pochyb o tom, že, ve světle shora řečeného, již nebyl v šetřeném případě oprávněn požadovat k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů pojistnou smlouvu, nýbrž pouze čestné prohlášení dodavatele o jeho ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

60. K argumentu zadavatele, že předložení pojistné smlouvy k prokázání ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů bylo z jeho strany vyžadováno z důvodu ochrany památkově chráněného objektu (jehož rekonstrukce byla předmětem plnění veřejné zakázky, pozn. Úřadu) a předcházení riziku jeho nevratného poškození s nevyčíslitelnými škodami (viz bod 8 odůvodnění tohoto rozhodnutí), Úřad uvádí, že případnou úhradu škody, která může při plnění veřejné zakázky jednáním dodavatele zadavateli vzniknout, zadavatel mohl zajistit nastavením vhodných obchodních podmínek. Zadavatel tak v daném případě např. mohl v rámci obchodních podmínek požadovat, aby měl dodavatel po celou dobu plnění veřejné zakázky sjednáno pojištění proti škodám způsobeným třetím osobám jeho činností, včetně možných škod způsobených jeho pracovníky, a to ve výši odpovídající možným rizikům ve vztahu k charakteru stavby a jejímu okolí, či požadovat předložení předmětné pojistné smlouvy ještě před podpisem smlouvy na veřejnou zakázku, případně stanovit jiný vhodný termín, kdy má být pojistná smlouva zadavateli předložena, a to pod příslušnou smluvní sankcí za nedodržení této povinnosti. Je tudíž zřejmé, že zadavatel mohl svoji potřebu spočívající v zájmu na ochraně předmětu veřejné zakázky zajistit nastavením odpovídajících smluvních podmínek, a nikoliv prostřednictvím takového požadavku v souvislosti s prokazováním kvalifikace dodavatelů, tj. předložení pojistné smlouvy, který vedl k podstatnému omezení hospodářské soutěže a jako takový byl tudíž rozporný se záměrem zákonodárce na vytvoření co možná nejširšího soutěžního prostředí, jenž nachází své vyjádření v § 50 odst. 4 zákona. Vzhledem k výše řečenému tudíž Úřad uvádí, že zadavatel v šetřeném případě nepostupoval v souladu s § 50 odst. 4 zákona, ve spojení s § 62 odst. 1 zákona, když v rámci prokazování kvalifikačních předpokladů u podlimitní veřejné zakázky požadoval po dodavatelích předložení pojistné smlouvy, kdy zadavatelem vznesený požadavek odpovídá novelou č. 55/2012 Sb. zrušenému ustanovení § 55 zákona, a zadavatel byl k prokázání „ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů“ oprávněn ve smyslu citovaného ustanovení zákona požadovat pouze čestné prohlášení podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona. Zadavatel tedy svým požadavkem neoprávněně zpřísnil zákonem určené limity týkající se stanovení, resp. prokázání, kvalifikačních předpokladů, přičemž tento nezákonný postup ve svém důsledku vedl k podstatnému omezení hospodářské soutěže. Úřad přitom dodává, že shora popsaný nezákonný požadavek zadavatele byl zcela nepochybně způsobilý některé potenciální dodavatele odradit od podání nabídky, byť by jinak tito dodavatelé byli schopni předmět veřejné zakázky v praxi řádně splnit.

61. Na základě shora uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nepostupoval v souladu s § 50 odst. 4 zákona, ve spojení s § 62 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel již dne 17. 2. 2014 uzavřel smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným uchazečem. Nelze totiž zcela vyloučit, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohl být okruh uchazečů o šetřenou veřejnou zakázku širší a zadavatel tak mohl obdržet i výhodnější nabídky, než byla nabídka vybraného uchazeče, což by ve výsledku vedlo k úspoře financí pocházejících z veřejných zdrojů.

62. S odkazem na shora předestřené závěry proto Úřad rozhodl tak, jak vyplývá z výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí

63. Úřad v obecné rovině primárně uvádí, že zákon je postaven na principu veřejné publicity výsledků zadávacích řízení realizovaných podle zákona. Každý zadavatel má tudíž povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky nebo jeho zrušením. Je-li zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na realizaci veřejné zakázky, je veřejný zadavatel povinen do 15 dnů po uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v souladu s § 146 zákona, a to na formuláři „Oznámení o zadání zakázky“ dle vyhlášky a prováděcího nařízení komise (EU) č. 842/2011 ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

64. Úřad v dalším konstatuje, že transparentnost a následná kontrola procesu zadávání veřejných zakázek je možná pouze tehdy, jestliže veřejnosti bude poskytnuto co nejvíce informací o jeho průběhu, kdy je jeho účelem vytvoření podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly ze strany zadavatelů uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. Platí, že zákonem definované uveřejňovací povinnosti mají mimo jiného za cíl umožnit kontrolu dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji, a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými státními orgány a institucemi, tak zejména prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Informace shromážděné na podkladě předmětných uveřejňovacích povinností jsou následně využívány pro statistické vyhodnocení veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek a případně i v Úředním věstníku Evropské unie. I proto mají zadavatelé obecně povinnost uveřejnit informaci o uzavření smlouvy, na základě které se konkrétní veřejná zakázka realizuje, a to ve lhůtách stanovených zákonem. Cílem uveřejňování výsledků zadávacích řízení je umožnění následné kontroly hospodaření s veřejnými prostředky s pomocí údajů ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie. Úřad přitom dodává, že důležitost takto prováděné kontroly a transparentnosti je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že je porušení uveřejňovacích povinností správním deliktem, za který zadavateli hrozí postih.

65. Úřad předesílá, že pro naplnění požadavků ustanovení § 83 odst. 1, věty první, zákona je nezbytné kumulativní splnění dvou podmínek: 1) podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění a 2) podmínky odeslání tohoto oznámení ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na konkrétní veřejnou zakázku. K tomu přistupuje i třetí podmínka stanovená v § 146 odst. 1 zákona, tzn. uveřejnění oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, případně též v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud tedy zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, pak nedodrží povinnost stanovenou v § 83 odst. 1 zákona, resp. v § 146 odst. 1 zákona.

66. Jak bylo podrobně popsáno již na jiném místě odůvodnění tohoto rozhodnutí, šetřená veřejná zakázka byla, co se týče její předpokládané hodnoty, podlimitní veřejnou zakázkou. S ohledem na tuto skutečnost Úřad konstatuje, že zadavatel byl v případě předmětné veřejné zakázky povinen v souladu s § 146 odst. 1 písm. a) zákona odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek.

67. Zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na šetřenou veřejnou zakázku dne 17. 2. 2014 (viz bod 39 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podle § 83 odst. 1 zákona měl zadavatel povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění v průběhu patnáctidenní lhůty, stanovené v citovaném ustanovení zákona, tedy nejpozději dne 4. 3. 2014.

68. Úřad uvádí, že z Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že oznámení o výsledku šetřeného zadávacího řízení nebylo ke dni vydání tohoto rozhodnutí ve Věstníku veřejných zakázek vůbec uveřejněno. Z právě řečeného je tudíž zřejmé, že zadavatel nesplnil žádnou z podmínek nezbytných pro naplnění požadavků ustanovení § 83 odst. 1, věty první, zákona, resp. § 146 odst. 1 zákona (viz bod 65 odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, ani později, prokazatelně neodeslal. Úřad v této souvislosti současně podotýká, že ani zadavatel v průběhu správního řízení tuto skutečnost nerozporoval.

69. S odkazem na výše uvedené proto nezbývá než konstatovat, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku do 15 dnů od uzavření smlouvy, jelikož smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným uchazečem uzavřena dne 17. 2. 2014 a zákonná lhůta pro odeslání oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek marně uplynula dne 4. 3. 2014.

70. S ohledem na všechny výše popsané skutečnosti proto Úřad nemohl postupovat jinak, než konstatovat, že se zadavatel dopustil spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

IV. K ULOŽENÍ POKUTY

71. Úřad posoudil postup zadavatele a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty. Ke svému rozhodnutí uvádí následující.

72. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

73. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

74. Jelikož zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu na veřejnou zakázku a nedodržel postupy stanovené zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, naplnil tak skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a to tím, že porušil ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona, v návaznosti na § 6 odst. 1 zákona, když požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky, a dále tím, že nepostupoval v souladu s § 50 odst. 4 zákona, ve spojení s § 62 odst. 1 zákona, když v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy.

75. Zadavatel se při zadávání šetřené veřejné zakázky rovněž dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, a to konkrétně tím, že nesplnil povinnost uveřejnění v souladu s § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě stanovené zákonem.

76. Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

77. Podle § 121 odst. 3 zákona, ve znění novely zákona č. 40/2015 Sb., odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

78. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl dne 26. 3. 2015, kdy obdržel podnět k přezkoumání úkonů zadavatele. Ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona došlo dne 17. 2. 2014, kdy zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným uchazečem. K počátku protiprávního jednání, jež vedlo ke spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, spočívajícího v neodeslání výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, došlo dne 5. 3. 2014, tj. první den po uplynutí zákonné lhůty (§ 83 odst. 1 zákona), během níž byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Správní řízení z moci úřední ve věci spáchání správních deliktů zadavatelem bylo zahájeno dne 8. 7. 2015. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty nezanikla, a to ani podle zákona ve znění novely č. 40/2015 Sb.

79. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomoci analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

80. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

81. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé sazby za uvedené správní delikty samostatně.

82. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který správní delikt je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

83. V šetřeném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a dále správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona.

84. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona.

85. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí 5 949 882 Kč včetně DPH (viz bod 38 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tedy po zaokrouhlení činí částku ve výši 594 988 Kč.

86. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

87. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že vyšší pokutu je možné zadavateli udělit za spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona, neboť finanční hodnota uzavřené smlouvy a tedy možná horní sazba ukládané pokuty za správní delikty dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona nedosahuje takové výše, jako v případě správního deliktu ve smyslu § 120 odst. 1 písm. b) zákona. Tento správní delikt je tedy nutné brát jako závažnější a podle toho v předmětném správním řízení postupovat. Jelikož přísněji postižitelný (tj. s vyšší horní hranicí možné pokuty) je v daném případě správní delikt specifikovaný ve výroku III. tohoto rozhodnutí, uloží Úřad pokutu za správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona a ke správním deliktům podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona Úřad přihlédne při výměře pokuty v rámci přitěžujících okolností.

88. Podle § 121 odst. 2, věty první, zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

89. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

90. Úřad při stanovení výše pokuty vzal v první řadě v úvahu závažnost správního deliktu, za který ukládá sankci. Ke způsobu spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 83 odst. 1 zákona, v návaznosti na § 146 odst. 1 písm. a) zákona, explicitně vyplývá povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek ve lhůtě do 15 dnů od uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, když oznámení o výsledku předmětného zadávacího řízení k uveřejnění vůbec neodeslal, a to ani poté, kdy bylo Úřadem zahájeno správní řízení z moci úřední, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění.

91. V rámci posouzení závažnosti správního deliktu však Úřad vycházel rovněž z úvahy, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na kontrole řádnosti vynakládání veřejných financí). V šetřeném případě se jedná o smlouvu na podlimitní veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota byla stanovena zadavatelem na částku 6 425 000 Kč bez DPH. S ohledem na tento fakt je pak možno v rámci posouzení závažnosti správního deliktu zohlednit, že dílčí narušení možnosti veřejné kontroly u této podlimitní veřejné zakázky nepředstavuje zásah tak vysoké intenzity do veřejného zájmu chráněného zákonem, jako by tomu bylo v případě nadlimitní veřejné zakázky.

92. Úřad při zvažování výše pokuty přihlédl i k následkům spáchání správního deliktu. V daném případě měl spáchaný správní delikt za následek ohrožení zájmu společnosti na seznámení se s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad přitom podotýká, že na této skutečnosti nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.

93. Jako přitěžující okolnost při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel se dopustil dalších dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že požadoval k prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky seznam stavebních prací provedených dodavatelem za poslední 3 roky, a dále tím, že v zadávacím řízení na podlimitní veřejnou zakázku požadoval prokázání splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů dodavatele předložením pojistné smlouvy.

94. Jako polehčující okolnost při úvaze o výměře pokuty vzal Úřad v potaz fakt, že zadavatel poskytl v celém průběhu správního řízení Úřadu řádnou součinnost. Jako další polehčující okolnost zohlednil Úřad skutečnost, že zadavatel nesouladný postup se zákonem nikterak nerozporoval a své pochybení při zadávání veřejné zakázky fakticky přiznal (viz bod 7 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad současně k výše popsaným polehčujícím okolnostem podotýká, že tyto nelze považovat za okolnosti, které by „zhojily“ uvedené porušení zákona zadavatelem. Úřad však k těmto okolnostem přihlédl při posuzování způsobu spáchání správního deliktu a při zvažování výše pokuty.

95. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci zadavatele, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu zadavatele na rok 2015, zveřejněného na internetovém portálu www.tepla.cz, vyplývá, že příjmy zadavatele se pohybují v řádu miliónů Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. Nad rámec výše popsaného Úřad dodává, že k uhrazení pokuty za spáchané správní delikty může zadavatel využít i jiné právní nástroje, např. ty, které vyplývají z pracovního práva a odpovědnosti konkrétní osoby za protiprávní stav.

96. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

97. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená v hodnotě 50 000 Kč naplňuje dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti. Úřad nad rámec právě řečeného dodává, že při uvažování o výši uložené pokuty jsou Úřadem zohledňovány ty okolnosti, jež vyplývají přímo ze zákona, případně okolnosti, které tvoří základní postuláty, na nichž je zákon vystavěn. Úřad je tudíž v rámci své činnosti při přezkumu zadávání veřejných zakázek vázán zákonem a tedy přezkoumává postupy zadavatelů (a případně za zjištěné pochybení ukládá pokutu) v intencích zákona. Skutečnost, že zadavateli byla již v důsledku jeho nesprávného postupu při zadávání šetřené veřejné zakázky zkrácena příslušným orgánem přislíbená výše dotace, tak nemůže mít na nutnosti uložit zadavateli pokutu za spáchané správní delikty podle zákona ze strany Úřadu žádný vliv. Úřad nicméně podotýká, že výše uložené pokuty v žádném případě nedosahuje zákonem připuštěné maximální výše, je naopak třeba konstatovat, že uložená pokuta se pohybuje při spodní hranici zákonné sazby a plní tak výrazně preventivní funkci. 

98. Nad rámec shora uvedeného Úřad doplňuje, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 53/2011-68 ze dne 1. 2. 2012 vyplývá, že správní orgán ve správním řízení o uložení pokuty může upustit od jejího uložení pouze v případech, kdy zákon, podle kterého probíhá správní řízení o uložení pokuty, tento postup umožňuje.

99. Zákon upravuje správní delikty v Dílu 3 Hlavě II části páté zákona a to v ustanoveních § 120 až § 121 zákona. Z příslušných ustanovení zákona vyplývá, že za správní delikt se uloží pokuta, přičemž záleží na správním uvážení Úřadu v jaké výši, když zákon stanoví pouze maximální výši možné pokuty. Úřad tedy má zákonem stanovenou povinnost, v případě, že se zadavatel dopustí správního deliktu a existují všechny další podmínky odpovědnosti zadavatele za správní delikt, uložit pokutu. Totéž vyplývá i z výše citovaného rozsudku, kde soud zároveň konstatoval, že pokud má správní orgán k určitému (zde k uložení pokuty, pozn. Úřadu) jednání zákonem svěřenou kompetenci, má při naplnění zákonných předpokladů současně také povinnost tak učinit. Jelikož zákon Úřadu neumožňuje upustit od uložení pokuty, nemůže Úřad požadavku zadavatele na zvážení nutnosti uložení pokuty (tzn. případnému upuštění od uložení pokuty) v šetřeném případě vyhovět.

100. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

101. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

 Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

 

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

v z. Ing. Petr Vévoda

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

Obdrží

Město Teplá, Masarykovo náměstí 1, 364 61 Teplá

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pozn.: Pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení zadávání veřejné zakázky.

[2] Nařízení Komise (ES) č. 1564/2005 ze dne 7. září 2005, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v rámci postupů zadávání veřejných zakázek podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES a 2004/18/ES.

[3] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 842/2011 ze dne 19. srpna 2011, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1564/2005.

[4] Pozn.: Předmětný rozsudek se sice týká vymezení požadavku zadavatele na seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních třech letech ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. a) zákona, jeho závěry však lze dle názoru Úřadu analogicky aplikovat i na právě šetřený případ.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz