Rozhodnutí: S0298,0299/2015/VZ-19597/2015/543/JNe

Instance I.
Věc Terénní programy
Účastníci
  1. Ústecký kraj
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb.
Rok 2015
Datum nabytí právní moci 12. 8. 2015
Dokumenty file icon dokument ke stažení 458 KB

Č. j.: ÚOHS-S0298,0299/2015/VZ-19597/2015/543/JNe

 

24. července 2015

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správních řízeních zahájených z moci úřední dne 26. 5. 2015, spojených dne 26. 5. 2015 do společného řízení, jehož účastníkem je

 

  • zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem, 

 

ve věci možného spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, kdy na část II. veřejné zakázky byla uzavřena smlouva dne 18. 7. 2013 a na část III. veřejné zakázky byla uzavřena smlouva dne 16. 7. 2013 a ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zadavatelem ve veřejné zakázce  „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“, realizované na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2014, kdy smlouva na veřejnou zakázku byla uzavřena dne 29. 4. 2014,

rozhodl takto:

 

I.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nestanovil požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatelů splnit veřejnou zakázku, jak stanoví § 51 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 50 odst. 1 písm. c) citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na část II. veřejné zakázky dne 18. 7. 2013 s vybraným uchazečem Farní charita Lovosice, IČO 46770321, se sídlem Kostelní 146/1, 410 02 Lovosice.

 

II.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nestanovil požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatelů splnit veřejnou zakázku, jak stanoví § 51 odst. 1 citovaného zákona v návaznosti na § 50 odst. 1 písm. c) citovaného zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na část III. veřejné zakázky dne 16. 7. 2013 s vybraným uchazečem CEDR – komunitní centrum, občanské sdružení, IČO 26590735, se sídlem Křižíkova 918/32, 407 46 Krásná Lípa.

 

III.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. do 2. 8. 2013, ale písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013.

 

 

IV.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 citovaného zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. do 31. 7. 2013, ale písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013.

 

V.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 3 citovaného zákona výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, za rok 2013 ve lhůtě nejpozději do 31. 3. 2014, ale uveřejnil ji až dne 13. 10. 2014.

 

VI.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. b) citovaného zákona ve spojení s § 147a odst. 3 citovaného zákona výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky „Terénní programy“ v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985, za rok 2013 ve lhůtě nejpozději do 31. 3. 2014, ale uveřejnil ji až dne 13. 10. 2014.

 

VII.

Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem  - se ve veřejné zakázce „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“, realizované na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2014, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) citovaného zákona a v návaznosti na § 147a odst. 2 citovaného zákona smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou dne 29. 4. 2014 s vybraným uchazečem NADĚJE, IČO 00570931, se sídlem K Brance 11/19E, 155 00 Praha 5, tj. do 14. 5. 2014, ale uveřejnil ji až dne 21. 11. 2014.

 

VIII.

Za spáchání správních deliktů uvedených ve výroku I., výroku II., výroku III., výroku IV., výroku V., výroku VI. a výroku VII. tohoto rozhodnutí se zadavateli – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem - podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

 

pokuta ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“) zahájil zadávací řízení veřejné zakázky „Terénní programy“, zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno dne 22. 3. 2013 do Věstníku veřejných zakázek a uveřejněno dne 25. 3. 2013 pod ev. č. 345890 a  v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 3. 2013 pod číslem 2013/S 060-100985 (dále jen „veřejná zakázka“) a veřejnou zakázku „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“, realizovanou na základě výzvy k podání nabídky ze dne 17. 3. 2014 (dále jen „veřejná zakázka malého rozsahu“).

2. Z bodu II.1.5) Oznámení o zakázce vyplývá, že předmětem plnění veřejné zakázky rozdělené na čtyři části v rámci zadávacího řízení je zajištění sociálních služeb „terénní programy“ v období do 1. července 2013 do 31. března 2015 ve vybraných lokalitách Ústeckého kraje.

3. V příloze B „Informace o částech zakázky“ Oznámení o zakázce jsou uvedeny následující části veřejné zakázky:

Část zakázky č. 1: Terénní programy pro osoby žijící v Ústí nad Labem – městské části Krásné Březno, Neštěmice-Mojžíř a Střekov.

Část zakázky č. 2: Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Část zakázky č. 3:  Terénní programy pro osoby žijící ve Varnsdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Část zakázky č. 4:  Terénní programy pro osoby žijící v Jirkově s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

4. V zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky zadavatel pod bodem 6. „Požadavky na prokázání kvalifikace dle § 50 až § 56 zákona“ požadoval společně pro všechny čtyři části zakázky prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), které měl uchazeč doložit způsobem stanoveným v § 53 odst. 3 zákona. Dále zadavatel stanovil požadavky a způsob prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona a technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona. V rámci požadavků na prokázání kvalifikace zadavatel nestanovil požadavek na prokázání kvalifikace dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

5. Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 22. 5. 2013 pro část II. „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a pro část III. „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“. Dále zadavatel rozhodl dne 22. 5. 2013 o zrušení části I. a části IV. veřejné zakázky „Terénní programy“, což bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 5. 2013.

6. Ze Smlouvy na část II. veřejné zakázky nazvanou „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ vyplývá, že byla uzavřena dne 18. 7. 2013, a to s vybraným uchazečem na tuto část veřejné zakázky - Farní charita Lovosice, IČO 46770321, se sídlem Kostelní 146/1, 410 02 Lovosice.

7. Ze Smlouvy na část III. veřejné zakázky nazvanou „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ vyplývá, že byla uzavřena dne 16. 7. 2013, a to s vybraným uchazečem na tuto část veřejné zakázky - spolek CEDR - komunitní centrum, občanské sdružení, IČO 26590735, se sídlem Křižíkova 918/32, 407 46 Krásná Lípa.

8. Zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 19. 8. 2013 písemnou zprávu pro část II. veřejné zakázky „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ i pro část III. „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“.

9. Zadavatel dne 13. 10. 2014 uveřejnil na svém profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny pro část II. veřejné zakázky „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a výši skutečně uhrazené ceny pro část III. veřejné zakázky „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“.

10. Zadavatel uzavřel dne 29. 4. 2014 smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“. V této Smlouvě o poskytování sociální služby je mimo jiné uvedeno v bodu III. „Cena služby a platební podmínky“, že celková cena za poskytování služby je stanovena jako maximální do výše 782 000,- Kč včetně DPH za období 11 měsíců. Zadavatel uveřejnil na svém profilu smlouvu na veřejnou zakázku malého rozsahu dne 21. 11. 2014.

11. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel podnět na  prošetření postupu zadavatele ve výše uvedených veřejných zakázkách, zejména při zveřejňování písemností souvisejících s předmětnými veřejnými zakázkami. Jelikož Úřad po přezkoumání zaslané dokumentace těchto veřejných zakázek získal pochybnosti o správnosti postupu zadavatele ve veřejných zakázkách, zahájil ve věci možného spáchání správních deliktů se zadavatelem správní řízení z moci úřední.

II. Řízení před správním orgánem

12. Účastníkem správního řízení je podle § 116 zákona zadavatel.

13. O zahájení správních řízení informoval Úřad účastníka správních řízení oznámením č. j. ÚOHS-S0298/2015/VZ-11881/2015/543/JNe ze dne 25. 5. 2015 a oznámením  ÚOHS-S0299/2015/VZ-11882/2015/543/JNe ze dne 25. 5. 2015, v nichž jej seznámil s pochybnostmi Úřadu o správnosti postupu zadavatele v uvedených veřejných zakázkách.

14. Usnesením č. j. ÚOHS-S0298,0299/2015/VZ-11890/2015/543/JNe ze dne 26. 5. 2015 Úřad správní řízení vedená pod sp. zn. S0298/2015 a S0299/2015 v souladu se zásadou procesní ekonomie stanovenou v § 6 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) spojil.

15. Usnesením č. j. ÚOHS-S0298,0299/2015/VZ-11885/2015/543/JNe ze dne 28. 5. 2015 seznámil Úřad účastníka správního řízení se spojením správních řízení vedených pod sp. zn. S0298/2015 a S0299/2015 a současně mu stanovil lhůtu dle § 39 odst. 1 správního řádu k navržení důkazů či jiných návrhů a k vyjádření svého stanoviska ve správním řízení. Dále mu stanovil lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

16. Dnem 26. 5. 2015, kdy byla oznámení o zahájení správních řízení zadavateli doručena, bylo správní řízení zahájeno.

Vyjádření zadavatele k zahájení správního řízení

17. K zahájení správního řízení se zadavatel vyjádřil dne 5. 6. 2015 a uvedl, že skutečně v požadavcích na prokázání kvalifikace nestanovil povinnost předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazečů splnit veřejnou zakázku, a to na základě předchozích zkušeností při zadávání veřejných zakázek na sociální služby, neboť tyto jsou zpravidla poskytovány obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími, církevními právnickými osobami a podobnými neziskovými organizacemi, v nichž vyzvaní zájemci nepodali nabídky, protože nebyli schopni prokázat základní kvalifikační předpoklady, neboť jejich ekonomické fungování je založeno na dotacích, které zpravidla tyto organizace obdržely v pozdějších termínech, a neměly prostředky na uhrazení daní a sociálního a zdravotního pojištění.

18. K výše uvedenému zadavatel doplnil, že po vypuštění požadavku na prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti bylo ve veřejných zakázkách na sociální služby podáváno více nabídek. Zadavatel dále uvedl, že v připravovaném novém zákoně o veřejných zakázkách by se sociální služby měly zadávat ve zjednodušeném režimu. Zadavatel se domnívá, že vypuštěním požadavku na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti nespáchal správní delikt, protože tímto postupem podstatně neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel tvrdí, že podmínky pro účast v zadávacím řízení pro všechny dodavatele se fakticky oproti striktnímu znění zákona změkčily, což nemohlo žádného potencionálního dodavatele odradit od podání nabídky.

19. Zadavatel k druhému okruhu pochybení spočívajícímu v opožděném zveřejnění písemné zprávy zadavatele a k nezveřejnění skutečně uhrazené ceny na profilu zadavatele uvádí, že k těmto pochybením došlo, ale Úřad by měl přihlédnout při svém rozhodování k okolnostem pochybení. Dle názoru zadavatele novela zákona provedená zákonem č. 55/2012 Sb. bezprecedentně navýšila administrativní náročnost při administrování zadávacích řízení a původní profil zadavatele neumožňoval až do poloviny roku 2014 zastupitelnost osob provádět administrativní úkony k založeným veřejným zakázkám. Teprve posílením oddělení veřejných zakázek novými pracovníky a jejich postupným zaškolením byly úkoly v oblasti zveřejňování plněny, uvedená pochybení byla zjištěna a následně napravena zadavatelem a žádné z nich nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

20. Podle názoru zadavatele by došlo ke spáchání správního deliktu tehdy, pokud by doklady nebo informace stanovené zákonem nezveřejnil vůbec. Zadavatel se domnívá, že opožděné uveřejnění není v zákoně uvedeno jako správní delikt, je přesvědčen, že správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona nespáchal a na svoji obranu rovněž konstatoval, že uvedené pochybení zjistil sám a také sám napravil a pochybení nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky.

III. Závěry Úřadu

21. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech. Po zhodnocení všech podkladů (dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření zadavatele, vlastní zjištění) a na základě svého právního posouzení konstatuje, že zadavatel

  • se ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že nestanovil požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatelů splnit veřejnou zakázku, jak stanoví § 51 odst. 1 zákona v návaznosti na § 50 odst. 1 písm. c) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na část II. veřejné zakázky dne 18. 7. 2013 a smlouvu na část III. veřejné zakázky dne 16. 7. 2013,
  • se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, tj. v případě části II. do 2. 8. 2013 a v případě části III. do 31. 7. 2013, ale písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013,
  • se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 147a odst. 3 zákona výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, za rok 2013 ve lhůtě nejpozději do 31. 3. 2014, ale uveřejnil ji až dne 13. 10. 2014.
  • se ve veřejné zakázce „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona smlouvu na veřejnou zakázku uzavřenou dne 29. 4. 2014 s vybraným uchazečem NADĚJE, IČO 00570931, se sídlem K Brance 11/19E, 155 00 Praha 5, ale uveřejnil ji až dne 21. 11. 2014. Ke svému závěru uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

22. Úřad pro úplnost úvodem uvádí, že ověřil právní postavení zadavatele podle § 2 zákona.

23. Podle § 2 odst. 2 písm. c) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

24. Úřad konstatuje, že Ústecký kraj je územním samosprávným celkem podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, proto je veřejným zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 2 písm. c) zákona.

Obecně k veřejné zakázce rozdělené na části (výroky I. – VI. rozhodnutí)

25. Jak již Úřad uvedl v bodu 2 a 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí, jedná se v šetřeném případě o veřejnou zakázku, u které zadavatel využil zákonné možnosti stanovené v § 98 odst. 1 zákona, a veřejnou zakázku rozdělil na části ve smyslu tohoto ustanovení zákona.

26. Obecně Úřad ve vztahu k  veřejné zakázce rozdělené na části ve smyslu § 98 odst. 1 zákona uvádí, že je nutno reflektovat zákonnou úpravu ustanovení § 98 odst. 4 zákona, ze kterého vyplývá, že u veřejných zakázek rozdělených na části se povinnosti zadavatele vztahují na každou jednotlivou část veřejné zakázky samostatně. Z právě uvedeného je nutno vyvodit závěr, že v případě porušení povinností zadavatele dojde k porušení zákona vzhledem ke každé jednotlivé části veřejné zakázky samostatně.

K výroku I. a II. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona a právní posouzení

27. Podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.

28. Podle § 51 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

29. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

30. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že účelem a smyslem stanovení ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů je prokázání ekonomické způsobilosti dodavatele k realizaci veřejné zakázky. Splnění minimálních předpokladů ekonomické a finanční způsobilosti dodavatelů by mělo zajistit, aby se zadávacího řízení účastnili pouze takoví dodavatelé, kteří disponují ekonomickou a finanční silou, která je dostatečná k tomu, aby byla veřejná zakázka řádně plněna.

31. Úřadem bylo zjištěno, že zadavatel v zadávací dokumentaci předmětné veřejné zakázky  pod bodem 6. „Požadavky na prokázání kvalifikace dle § 50 až § 56 zákona“ požadoval společně pro všechny části zakázky prokázání splnění základních kvalifikačních předpokladů dle § 53 odst. 1 zákona, prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů podle § 54 zákona a technických kvalifikačních předpokladů podle § 56 zákona.

32. Ze zadávací dokumentace a ani z informací uvedených ve Věstníku veřejných zakázek však nevyplývá, že by zadavatel stanovil požadavek na prokázání kvalifikace dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, přičemž dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona je kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky pouze takový dodavatel, který předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku.  Jak vyplývá z § 51 odst. 1 zákona je veřejný zadavatel povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatele, nestanoví-li tento zákon jinak, tedy i předložení čestného prohlášení, že je uchazeč ekonomicky a finančně způsobilý plnit veřejnou zakázku.

33. Z nabídek uchazečů, které jsou součástí zadávací dokumentace, bylo zjištěno, že žádný z devíti uchazečů o veřejnou zakázku nepředložil zadavateli prokázání splnění kvalifikace dle § 50 odst. 1 písm. c) zákona.

34. Úřad v návaznosti na vyjádření zadavatele dne 5. 6. 2015 k nestanovení povinnosti předložit čestné prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti uchazečů veřejných zakázek na sociální služby, které bývají zpravidla poskytovány obecně prospěšnými společnostmi, občanskými sdruženími nebo církevními právnickými osobami, uvádí, že zadavatel byl nezávisle na této skutečnosti povinen požadovat prokázání splnění kvalifikace dodavatelem v šetřené veřejné zakázce podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona, neboť tato povinnost je zadavateli přímo uložena v § 51 odst. 1 zákona, přičemž se nelze odkazovat či zohledňovat praktické zkušenosti zadavatele ze zadávání podobných veřejných zakázek na sociální služby (nebo na možné ustanovení v budoucím zákonu o veřejných zakázkách), neboť zákon nepřipouští možnost aby se zadavatel od této povinnosti odchýlil a bral v potaz charakter požadovaného plnění veřejné zakázky, která spočívá v poskytování sociálních služeb.

35. Prokázání ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele tedy nelze považovat za toliko formální úkon, nýbrž prokázání této části kvalifikace má zajistit dostatečnou jak ekonomickou, tak i finanční stabilitu vybraného uchazeče, která bude odpovídat konkrétnímu předmětu plnění veřejné zakázky a konkrétním okolnostem plnění veřejné zakázky (např. platebním podmínkám, zálohovým platbám, termínu splatnosti faktur…).

36. Pokud zadavatel v podmínkách zadání požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele nestanoví, může tato skutečnost mít zcela zásadní vliv na okruh potenciálních dodavatelů, neboť tímto postupem zadavatel de facto připouští, že bude akceptovat i nabídky od těch uchazečů, kteří by v případě stanovení požadavku na prokázání ekonomické a finanční způsobilosti tento požadavek nesplňovali, přičemž prokázání kvalifikace je podmínkou a předpokladem pro následné posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel tedy tímto svým postupem nejenže zásadním způsobem ovlivňuje okruh potenciálních dodavatelů, kteří podají svoji nabídku a tím i výběr nejvhodnější nabídky, ale i vědomě připouští, že může být uzavřena smlouva s uchazečem, který nesplňuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odpovídající ekonomickou a finanční kvalifikaci, čímž může být dotčeno, ne-li ohroženo i samotné plnění předmětu veřejné zakázky. Takovýto postup zadavatele je v přímém rozporu s úmyslem zákonodárce, za kterým příslušné ustanovení do zákona vtělil. Úřad se sice ztotožňuje s argumentem zadavatele, že takto nastavenými zadávacími podmínkami umožní účast více dodavatelům, avšak i dodavatelům, kteří nejsou z pohledu zákona kvalifikováni k plnění veřejné zakázky. Zákon nepřipouští, aby zadavatel upřednostnil toliko kvantitativní hledisko (počet obdržených nabídek) před požadavkem na prokázání splnění kvalifikace (tj. před kvalitativním hlediskem).

37. Z výše uvedeného plyne, že tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách pro každou část veřejné zakázky nestanovil požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatele, jak mu stanoví zákon, přičemž tento postup zásadním způsobem ovlivňuje okruh potenciálních dodavatelů, kteří podají svoji nabídku, se tedy dopustil porušení zákona, které mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Pro úplnost Úřad uvádí, že z nabídek vybraných uchazečů nevyplývá, že by tito uchazeči splnění kvalifikačního předpokladu ve smyslu § 50 odst. 1 písm. c) zákona prokázali, což je ostatně zřejmé i z obsahu bodu 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

38. V této souvislosti Úřad uvádí, že nelze přisvědčit argumentaci zadavatele uvedené ve vyjádření ze dne 5. 6. 2015 (viz bod 17 odůvodnění tohoto rozhodnutí), že tímto postupem nedošlo ani nemohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Nejenže s touto argumentací Úřad na základě výše uvedeného nemůže souhlasit, nýbrž ji popírá i sám zadavatel v tomtéž vyjádření, kde výslovně uvádí: „Podmínky pro účast v zadávacím řízení pro všechny dodavatele se fakticky oproti striktnímu znění zákona změkčily. To nemohlo žádného potencionálního dodavatele odradit od podání nabídky…“. V této souvislosti Úřad uvádí, že z žádného dokumentu dokumentace o šetřené veřejné zakázce nevyplývá, že by zadavatel vybral kvalifikované uchazeče, kteří splňují kvalifikaci, jak stanoví § 51 odst. 1, v návaznosti na § 50 odst. 1 písm. c) zákona. Tím, že zadavatel po uchazečích nepožadoval předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku, není vyloučeno, že smlouvy na plnění veřejné zakázky byly uzavřeny s uchazeči, kteří požadovanou kvalifikací nedisponují, a tudíž postupem zadavatele mohlo dojít k zásadnímu ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že zadavatel doložení čestného prohlášení o ekonomické způsobilosti ve smyslu § 50 odst. 1 písm. c) zákona nepožadoval, uzpůsobili uchazeči o veřejnou zakázku tomu i své nabídky, a právě ani z nabídek vybraných uchazečů v šetřeném případě nevyplývá, že tito splňují zákonem požadovaný kvalifikační předpoklad.

39. Lze přisvědčit argumentu zadavatele, že sice na jednu stranu mírnější podmínky oproti podmínkám stanoveným zákonem zřejmě nikoho nemohly odradit od podání své nabídky, na druhou stranu došlo k tomu, že mohly být hodnoceny i nabídky uchazečů, kteří by ekonomickou a finanční kvalifikaci nesplnili, což má nepochybně vliv na okruh potenciálních dodavatelů a může to nesporně ovlivnit i výběr nejvhodnější nabídky, čehož si je nepochybně vědom i zadavatel, neboť sám ve svém vyjádření uvádí, že tento postup zvolil z důvodu, aby na plnění jednotlivých částí předmětu veřejné zakázky obdržel dostatečný počet nabídek a následně mohl na tato plnění uzavřít i smlouvy. Ač se může jevit rozšíření okruhu uchazečů jako správné a podporující efektivní soutěž o zakázku, musí takové rozšíření vždy proběhnout v souladu se zákonem a zadavatel při tom musí dodržet všechny postupy stanovené zákonem, což se v daném případě nestalo, když zákon výslovně požaduje, aby uchazeči o veřejnou zakázku prokázali splnění ekonomické a finanční kvalifikace, přičemž splnění kvalifikace je předpokladem posouzení a hodnocení nabídek.

40. Vzhledem k tomu, že zadavatel ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, nestanovil požadavek na předložení čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti dodavatelů splnit veřejnou zakázku v souladu s § 51 odst. 1 zákona v návaznosti na § 50 odst. 1 písm. c) zákona, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a zadavatel uzavřel smlouvu na část II. veřejné zakázky dne 18. 7. 2013 a smlouvu na část III. veřejné zakázky dne 16. 7. 2013, a dopustil se tak správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, proto rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí.

K výrokům III. a IV. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona a právní posouzení

41. Profilem zadavatele se podle § 17 písm. x) zákona rozumí elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel podle tohoto zákona uveřejňuje informace a dokumenty ke svým veřejným zakázkám způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek; požadavky na náležitosti profilu zadavatele stanoví prováděcí právní předpis.

42. Podle § 85 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu.

43. Písemnou zprávu podle § 85 odst. 4 zákona zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení.

44. Zadavatel se dopustí správního podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

45. Z Věstníku veřejných zakázek Úřad zjistil, že platný profil zadavatele je umístěn na internetové adrese https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilUsteckykraj.

46. Úřad ze smlouvy na část II. veřejné zakázky nazvanou „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem – Farní charita Lovosice, IČO 46770321, se sídlem Kostelní 146/1, 410 02 Lovosice - dne 18. 7. 2013. Protože podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, tedy do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu nejpozději dne 2. 8. 2013. Zadavatel však písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013, tedy 32 dní po uzavření smlouvy.

47. Úřad ze smlouvy na část III. veřejné zakázky nazvanou „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ zjistil, že zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem – CEDR, komunitní centrum, občanské sdružení, IČO 26590735, se sídlem Křižíkova 918/32, 407 46 Krásná Lípa  -  dne 16. 7. 2013. Protože podle § 85 odst. 4 zákona je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, tedy do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy, byl zadavatel povinen uveřejnit písemnou zprávu na svém profilu nejpozději dne 31. 7. 2013. Zadavatel však písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013, tedy 34 dní po uzavření smlouvy.

48. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení a ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, rovněž nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. a VI. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona a právní posouzení

49. Podle § 147a odst. 1 písm. b) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky.

50. V § 147a odst. 3 zákona je mimo jiné uvedeno, že veřejný zadavatel uveřejní výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky podle § 147a odst. 1 písm. b) zákona nejpozději do 90 dnů od splnění smlouvy. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za  plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce.

51. Úřad  na profilu zadavatele zjistil, že dne 13. 10. 2014 zadavatel uveřejnil zprávu zadavatele  k „části II. zakázky – výše skutečně uhrazené ceny“ a „části III. zakázky – výše skutečně uhrazené ceny“. Ze smlouvy na část II. veřejné zakázky Úřad zjistil, že termín poskytování sociální služby byl od 1. 8. 2013 do 31. 3. 2015. Ze smlouvy na část III. veřejné zakázky Úřad zjistil, že termín poskytování sociální služby byl od 18. 7. 2013 do 31. 3. 2015. Doba plnění obou smluv tedy přesahovala 1 rok a zadavatel měl podle § 147a odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 147a odst. 3 zákona povinnost uveřejnit nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu uhrazenou za plnění veřejné zakázky v předchozím kalendářním roce, tedy v šetřeném případě do 31. 3. 2014 uveřejnit cenu uhrazenou za rok 2013, což se však v daném případě nestalo.

52. Na základě uvedených skutečností Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 147a odst. 3 zákona výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“, za rok 2013 ve lhůtě nejpozději do 31. 3. 2014, ale uveřejnil ji až dne 13. 10. 2014, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozhodnutí.

 

K výroku VII. rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona a právní posouzení

53. Dle § 12 odst. 3 zákona se veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

54. Podle § 147a odst. 1 písm. a) zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků.

55. Podle § 147a odst. 2 zákona veřejný zadavatel uveřejní podle odst. 1 písm. a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. Pokud veřejný zadavatel postupoval podle § 89 odst. 3 věty druhé zákona, uveřejní přílohy rámcové smlouvy do 15 dnů od skončení účinnosti rámcové smlouvy. Veřejný zadavatel neuveřejní informace, u kterých to vyžaduje ochrana informací a údajů podle zvláštních právních předpisů. Povinnost podle odst. 1 písm. a) zákona se nevztahuje na:

a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.

56. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě bylo ze smlouvy o poskytování sociální služby, kterou zadavatel uzavřel dne 29. 4. 2014 v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“ zjištěno, že podle bodu III. „Cena služby a platební podmínky“ je celková cena za poskytování služby stanovena jako maximální do výše 782 000,- Kč včetně DPH za období 11 měsíců.

57. K obsahu ustanovení v § 147a odst. 1 a 2 zákona Úřad uvádí, že je jím jednoznačně určena povinnost veřejnému zadavateli uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena je vyšší než 500 000 Kč bez DPH, a to do 15 dnů od jejího uzavření. Jelikož v šetřeném případě zadavatel uzavřel dne 29. 4. 2014 smlouvu na plnění veřejné zakázky malého rozsahu při maximální ceně 782 000,- Kč včetně DPH (tj. 646 281,-Kč bez DPH), tedy v ceně vyšší než 500 000 Kč bez DPH, byl zadavatel povinen příslušnou smlouvu uveřejnit na svém profilu ve lhůtě nejpozději do 14. 5. 2014. V šetřeném případě však Úřad zjistil, že zadavatel tuto smlouvu uveřejnil na svém profilu až dne 21. 11. 2014.

58. Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že se zadavatel ve veřejné zakázce malého rozsahu „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“ dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona tím, že na profilu zadavatele neuveřejnil v souladu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na §147a odst. 2 zákona smlouvu uzavřenou dne 29. 4. 2014 na veřejnou zakázku malého rozsahu, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozhodnutí.

Společný závěr k výroku III. – VII.

59. K argumentaci zadavatele k pozdnímu splnění uveřejňovací povinnosti (viz bod 19 odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad uvádí následující. Úřad si je vědom skutečnosti, že novela zákona č. 55/2012 Sb., mj. navýšila administrativní zátěž zadavatelů při splnění uveřejňovací povinnosti, nicméně je třeba konstatovat, že tato povinnost se týká každého veřejného zadavatele, který zadává příslušnou veřejnou zakázku a je pouze na rozhodnutí každého zadavatele, jakým způsobem splnění této povinnosti zajistí. Povinností každého zadavatele je, aby důsledně sledoval jednotlivé změny zákona, řádně se s nimi seznámil a přijal taková opatření, aby mohl v plném rozsahu dostát požadavkům, které jednotlivé změny zákona přinášejí. Je na rozhodnutí každého zadavatele, zda tyto změny může aplikovat v praxi se stávajícími zaměstnanci, příp. zda se rozhodne, že pro něj nové požadavky vyplývající ze zákona jsou natolik rozsáhlé, že je bude muset řešit jiným způsobem, např. tím, že zaměstná nové pracovníky, či splnění této povinnosti zajistí externě.

60. Povinností zadavatele tedy bylo splnit uveřejňovací povinnost řádně a včas, jak to veřejnému zadavateli stanoví zákon. Uveřejňovací povinnost v požadovaném rozsahu byla v zákoně stanovena jeho novelou – zákonem č. 55/2012 Sb., který byl účinný od 1. 4. 2012. Zadávání šetřené veřejné zakázky započalo 22. 3. 2013, tj. téměř rok od nabytí účinnosti zmiňované novely zákona, zadavatel tedy měl dostatek času seznámit se s novou povinností v oblasti uveřejňování a tuto svoji povinnost řádně a včas splnit, a to i s ohledem na to, že informační povinnost mu vznikla nejdříve ke dni 31. 7. 2013, tj. 16 měsíců od účinnosti předmětné novely zákona. 

K výroku VIII. rozhodnutí – uložení sankce

61. Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

62. Podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost uveřejnění stanovenou tímto zákonem, nebo nedodrží způsob uveřejnění stanovený tímto zákonem.

63. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů tím, že ve veřejné zakázce „Terénní programy“ v části II. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící v Lovosicích s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ a v části III. nazvané „Terénní programy pro osoby žijící ve Vansdorfu s důrazem na cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách“ nestanovil požadavek, aby dodavatel předložil čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku v souladu s § 51 odst. 1 zákona v návaznosti na 50 odst. 1 písm. c) zákona, čímž naplnil skutkovou podstatu deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Současně se zadavatel dopustil správních deliktů ve smyslu § 120 odst. 1 písm. b) zákona, když nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 147a odst. 1 písm. b) zákona ve spojení s § 147a odst. 3 zákona, tím, že výši skutečně uhrazené ceny týkající se části II. a III. šetřené veřejné zakázky neuveřejnil na profilu zadavatele ve lhůtě stanovené zákonem, ale až dne 13. 10. 2014, a dále, že pro část II. a III. veřejné zakázky nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, ale písemnou zprávu na svém profilu uveřejnil až dne 19. 8. 2013. Rovněž v případě veřejné zakázky „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“ se dopustil správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. b) zákon, když nesplnil povinnost uveřejnit smlouvu uzavřenou na předmětnou veřejnou zakázku na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, ale uveřejnil ji až dne 21. 11. 2014, a postupoval tedy v rozporu s § 147a odst. 1 písm. a) zákona v návaznosti na § 147a odst. 2 zákona.

64. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a b) zákona.

65. Vzhledem ke zjištěným správním deliktům zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty.

66. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného v době spáchání správních deliktů) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

67. Podle § 121 odst. 3 zákona (účinného od 6. 3. 2015) odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

68. V návaznosti na čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod Úřad konstatuje, že v případě správního trestání je nutné zohlednit příznivější právní úpravu pro zadavatele. Z tohoto důvodu Úřad vycházel při posuzování odpovědnosti zadavatele za správní delikt z ustanovení zákona ve znění zákona č. 40/2015 Sb., tedy z právní úpravy pro pachatele příznivější (viz bod 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí).

69. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětu, který obdržel dne 3. 2. 2015, přičemž správní řízení sp. zn. S298/2015/VZ a sp. zn. S299/2015/VZ byla zahájena dne 26. 5. 2015, a následně téhož dne spojena do společného správního řízení sp. zn. S298,299/2015/VZ. K okamžiku spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona došlo uzavřením smlouvy na část II. veřejné zakázky dne 18. 7. 2013 a dne 16. 7. 2013, kdy došlo k uzavření smlouvy na část III. veřejné zakázky. Ke spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona došlo den následující po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení v části II. a v části III. veřejné zakázky, tedy dne 3. 8. 2013 a dne 1. 8. 2013; den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky v části II. a v části III., tedy dne 1. 4. 2014; a rovněž den po marném uplynutí lhůty pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku „Terénní programy ve Štětí a spádových oblastech“, tedy dne 15. 5. 2014. Z uvedeného vyplývá, že odpovědnost zadavatele za jednotlivé správní delikty nezanikla.

70. K uložení pokuty za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až VII. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu správních deliktů a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008-67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007-135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za správní delikty se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

71. Úprava zákona o veřejných zakázkách je ve vztahu k trestání souběhu správních deliktů na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je správní delikty možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

72. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pro stanovení konkrétní výše uložené pokuty je nutné posuzovat jednotlivé správní delikty samostatně.

73. V souladu s výše citovanou zásadou absorpce v rámci správně právního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký delikt je v šetřeném případě závažnější, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

74. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000,- Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c), nebo d) zákona.

75. Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 20 000 000,- Kč, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. b), e), f) nebo g) zákona.

76. Podle § 121 odst. 2 zákona při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Byl-li uložen zákaz plnění smlouvy podle § 118 odst. 2 zákona, přihlédne se rovněž k tomu, v jakém rozsahu bylo již ze smlouvy plněno.

77. Pro uložení pokuty je třeba určit, který ze správních deliktů uvedených ve výroku I. až VII. tohoto rozhodnutí je deliktem závažnějším, a z něj vyjít při určení výše sankce v rámci tohoto správního řízení. V daném případě se zadavatel dopustil dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona a pěti deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona. V případě správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona - uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí by horní hranice pokuty činila 161 621,- Kč (tj. 10 % z nabídkové ceny stanovené v čl. III., bod 1. smlouvy ve výši 1 616 212,- Kč včetně DPH) a v případě správního deliktu uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí by horní hranice pokuty činila 250 142,- Kč (tj. 10 % z nabídkové ceny stanovené v čl. III., bod 1. smlouvy ve výši 2 501 418,- Kč včetně DPH). U každého ze zbývajících pěti správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona by horní hranice pokuty činila 20 000 000,- Kč (sankce je ve vztahu k pěti posuzovaným deliktům totožná, neboť ve všech případech se jedná o stejnou skutkovou podstatu vymezenou v § 120 odst. 1 písm. b) zákona a pro účely určení výše sankce se tedy shodně aplikuje § 120 odst. 2 písm. b) zákona). V případě, že je u sbíhajících se správních deliktů stanovena sankce shodná (jako v tomto případě), pak platí, že správní orgán uloží jedinou sankci ve výměře podle některého z nich (při aplikaci zásady absorpce přitom Úřad zohlední, že účastník řízení se dopustil dalšího deliktu).

78. Za situace, kdy z pouhého porovnání skutkových podstat vymezených zákonem nelze určit, který delikt je v posuzovaném případě závažnější, Úřad pokládá za závažnější ten delikt, za nějž by byla při samostatném posouzení uložena nejvyšší sankce. Při určení její předpokládané výše přitom Úřad vychází zejména ze závažnosti deliktu.

79. V šetřeném případě Úřad uložil sankci za správní delikt uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí, neboť zadavatel nedodržel způsob uveřejnění stanovený v § 85 odst. 4 zákona, když písemnou zprávu zadavatele neuveřejnil na profilu zadavatele do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení, a došlo tak k narušení vnější veřejné kontroly postupu zadavatele. Maximální možná výše pokuty činí 20 000 000,- Kč, přičemž spáchání zbývajících správních deliktů vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost.

80. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 46/2011-78 ze dne 6. 12. 2012 vyplývá, že je-li  výše uložené pokuty výsledkem správního uvážení Úřadu a rozhodnutí je vydáváno s využitím zákonem uložené diskrece, je povinností Úřadu zabývat se všemi hledisky, která jsou pro posouzení výše pokuty nezbytná, nadto musí zohlednit i další skutečnosti, jež mohou mít na konkrétní výši pokuty vliv. Klíčovou je pak podmínka, aby z rozhodnutí bylo seznatelné, jaké konkrétní úvahy vedly správní orgán k uložení pokuty v příslušné výši, a aby výše pokuty s ohledem na zvažovaná kritéria a zákonnou limitaci vyhověla podmínce přiměřenosti. S požadavky soudu na řádné odůvodnění pokuty, obsaženými ve výše citovaném rozsudku, se Úřad vypořádává následujícím způsobem.

81. Při zvažování závažnosti správního deliktu vymezeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí Úřad zohlednil následující skutečnosti. Ke způsobu spáchání správního deliktu Úřad uvádí, že pro zadavatele z § 85 odst. 4 zákona explicitně vyplývá povinnost uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na svém profilu do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Zadavatel tuto svou povinnost nesplnil, avšak ji splnil dodatečně po marném uplynutí zákonné 15-ti denní lhůty, přičemž odpovědnost za nesplnění této uveřejňovací povinnosti je odpovědností objektivní, tedy odpovědností bez ohledu na zavinění. Následkem nezákonného jednání zadavatele bylo ohrožení zájmu společnosti na seznámení se veřejnosti s výsledkem zadávacího řízení ve stanovené lhůtě a zájmu společnosti na možnosti výkonu kontroly postupu zadavatele širokou veřejností. Úřad přitom podotýká, že na této skutečnosti nemění z povahy věci nic to, že neuveřejnění písemné zprávy o výsledku zadávacího řízení nemělo jakýkoliv vliv na samotný průběh nebo výsledek zadávacího řízení. V daném případě zadavatel svým jednáním neomezil samotnou hospodářskou soutěž, ale omezil až následnou veřejnou kontrolu jejího průběhu při zadávání veřejné zakázky.

82. V případě neuveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele v zákonné lhůtě lze toto pochybení zadavatele považovat za nesplnění uveřejňovacích povinností stanovených zákonem. Naplnění této zákonné povinnosti nelze nahradit či zhojit žádným jiným úkonem zadavatele, neboť lhůty stanovené zákonem pro uveřejnění v zákonné lhůtě marně uplynuly. Úřad uvádí, že přihlédl ke skutečnosti, že se jednalo o pochybení zadavatele spíše administrativního rázu, které zadavatel následně sám napravil a svou zákonnou povinnost uveřejnění tak dodatečně splnil. V současné době jsou zákonem stanovené informace veřejně přístupné na profilu zadavatele. Jako významnou polehčující okolnost při stanovení výše pokuty tak vzal Úřad v úvahu skutečnost, že došlo k napravení závadného stavu ze strany samotného zadavatele. Zadavatel napravil své pochybení ještě předtím, než se Úřad o již v té době napraveném pochybení zadavatele dozvěděl na základě podnětu a zahájil v této věci správní řízení z moci úřední. Z jednání zadavatele tak lze dovodit zřejmou snahu o napravení nezákonného stavu z vlastní iniciativy.

83. Úřad vzal v úvahu jako přitěžující okolnost skutečnost, že zadavatel se dopustil dalších čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. b) zákona (viz body 41 až 58 odůvodnění) a dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona (viz body 27 až 40 odůvodnění).

84.  Úřad při stanovení výše pokuty vzal v potaz i skutečnosti vyplývající z veřejně dostupných internetových stránek zadavatele (http://www.kr-ustecky.cz), a to ekonomickou situaci zadavatele, přičemž objem prostředků rozpočtu na rok 2015 je plánovaný ve výši 12 115 403 000,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého hospodaření disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahujícíekonomickou podstatu zadavatele (a v tomto smyslu nespravedlivou). S ohledem na zjištěný stav rozpočtu zadavatele nemůže mít uložená pokuta pro zadavatele likvidační charakter, proto Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto ohledu považovat za likvidační.

85. Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku č. j. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investoványjinam.

86. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřad stanovenou výši pokuty  30 000,- Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Uložená pokuta plní zejména preventivní funkci. Je však současně třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu.

87. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání správních deliktů zadavatelem přistoupil k uložení pokuty, neboť tím, že zadavatel již uzavřel smlouvy na plnění předmětu šetřených veřejných zakázek, nelze v šetřeném případě dosáhnout nápravy jinak. Z uvedeného důvodu uložil Úřad pokutu ve výši uvedené ve výroku VIII. tohoto rozhodnutí.

88. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

 

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže  -sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

 

 

JUDr. Josef Chýle, Ph.D.

místopředseda

 

 

 

 

 

 

Obdrží:

Ústecký kraj, Velká Hradební 3113/48, 400 02 Ústí nad Labem 

 

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

Jednací číslo:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok:
Rok vydání:
Oblast:
Typ rozhodnutí:
Typ řízení:
Instance:
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz